00:00:11 (ZPĚV NA NA NA)
00:01:09 Nejradši bych si řekl, že budu dělat jenom tehdy,
00:01:12 když mám náladu, ale to nejde, aby člověk vydělal peníze,
00:01:15 tak musí pracovat intenzivně.
00:01:22 Já jsem vyučenej jako elektrikář, opravář televizorů,
00:01:26 ale to jsem nikdy ani nedělal, tím jsem jenom vyučenej.
00:01:31 Když jsme se sem přistěhovali, tak jsem si potřeboval sehnat
00:01:34 nějaké zaměstnání a nakonec jsem si vybral košíkářskou práci,
00:01:38 kterou se tady už těch sedm let učím.
00:01:46 Tahle práce mě baví. Ta mě baví a výhodou je,
00:01:50 že můžu být pořád doma, poblíž rodiny.
00:01:54 Jsem svým pánem. Nejčastěji vyrábíme třeba
00:01:58 takovéhle proutěné košíky. Ty se používají na houby,
00:02:02 když začne houbařská sezona, tak si lidi hodně kupují košíky.
00:02:07 Potom vyrábíme různé ošatky, na ovoce nebo na chleba.
00:02:12 A potom hodně oplétáme sklo. Od malých skleniček, dvou decových,
00:02:16 až po dvaceti litrový demižony.
00:02:31 Je to těžší se tím živit už z toho důvodu, že je poměrně
00:02:35 velká konkurence, ať už třeba z Polska nebo z Číny
00:02:39 a z těhle zemí, kde to vyrábí za babku se dá říct,
00:02:43 protože ty ceny těch košíků, které se dováží z těhle zemí
00:02:47 jsou tak nízký, že mně by kolikrát ta cena nepokryla pomalu
00:02:50 ani materiál, že moje cena je potom o 100 až 200 procent vyšší,
00:02:54 takže to je problém docela. Konkurenční výrobky jsou třeba
00:02:59 levný, ale kolikrát nejsou tak kvalitní, protože se to
00:03:02 rychle plete, tohle by to vůbec nemělo dělat, to je
00:03:05 celé volné, seschlé. Proutí je z Polska dovezené,
00:03:10 pedik je z Indonésie, pak je tady mořská tráva,
00:03:14 ta ani nevím odkud je dovezená. Globalizace se dostala i sem, no.
00:03:20 Umíme ji využít. Já bych byl schopnej jet
00:03:25 za prací do zahraničí, abych si vydělal nějaký peníze,
00:03:28 splnil si... koupil si, co bych chtěl, že?
00:03:32 Ale nevydržel bych tam dlouho, já jsem tam byl tři a půl roku
00:03:35 a už jsem tam nemohl být, už jsem se těšil domů.
00:03:39 Jsem ten typ, co má rád domov.
00:03:53 To je holka, Kristýnka. Toto?
00:04:01 Honza.
00:04:08 Děti tady mají volnost, plno prostoru pro pohyb.
00:04:11 Já myslím, že jsou tady spokojený.
00:04:14 No, ještě nějakej kamarád by tu, sem tam, mohl dojít.
00:04:20 Celej život jsme žili v paneláku, třináctipatrovém.
00:04:24 Pak jsem to změnil na sedmipatrovej a pak na třípatrovej,
00:04:29 ale furt to byly ty zástavby sídlišťový.
00:04:33 Jo, tady jsou takový extrémy, kor s tím, že nemáme elektřinu,
00:04:37 takže řešíme něco úplně jinýho, než člověk ve městě,
00:04:42 kde má všechno zařízený.
-Ty náročnější situace člověka
00:04:46 tak odhalí, že se projeví, jakej je, že už kolikrát
00:04:50 nemá sílu hrát to divadlo a projeví se.
00:05:29 (HRA NA HOUSLE)
00:06:00 Nech toho. Opatrně tady na ty věci!
00:06:06 Mýdlem se musíš umýt. Amálko! Umej si ty ručičky mýdlem.
00:06:18 Myslím, že jsme se museli hodně věcí naučit,
00:06:21 od začátku vlastně, až od té "sekeří", jak říkáte.
00:06:25 V tom paneláku se člověk nedostane k takové manuální práci.
00:06:29 Pokud nemá takové zaměstnání, ale to my jsme zase až tak neměli.
00:06:33 Takže od začátku veškerý ty práce, ať už stavební
00:06:38 nebo chov ovcí, chov slepic.
-Taky jsme udělali spoustu chyb.
00:06:43 Chybama jsme se učili, no. Chyb se udělalo hodně.
00:06:56 (HRA NA HOUSLE)
00:07:18 Já jim říkám kočky, tady těm potvorám.
00:07:21 Když jsem v pohodě, užívám si tu přírodu, tak jsou to kočky
00:07:25 a když dělají problémy a problémy dělají zase díky mojí chybě,
00:07:30 tak jsou to mrchy vlněné a daleko ostřejší
00:07:33 a vulgárnější výrazy, samozřejmě.
00:07:39 Mně se tady prostě líbí, tady ty kopečky, takže proč ztrácet
00:07:44 energii, čas a iluze pobytem někde v městě a vracet se jenom
00:07:48 na víkendy, to by asi nemělo to pravé ořechové, jsem patriot,
00:07:53 takže tady nějakým způsobem zůstávám a chci zůstávat
00:07:57 a pochybuju, že by byla nějaká nabídka, kterou bych akceptoval,
00:08:01 abych odtud odešel.
00:08:07 Ono to není zase tak romantické, jak si člověk představuje.
00:08:10 Někdy si tu krajinu užívám, že skončím s nějakou prací,
00:08:13 když už na to skoro není vidět, tady zapadá slunko někde
00:08:16 nad Hložcem a člověk si sedne na těch pět, deset minut
00:08:20 a kochá se, jo? Ale zase když tady
00:08:23 někde v dešti pobíháte s křoviňákem a snažíte se udržet v provozu
00:08:27 elektrické ohrazení a utíkají vám ovce přes to hrazení,
00:08:31 tak už vnímáte spíš to, že jste totálně promočeni,
00:08:35 že vám čvachtá v gumácích a že ty ovce si z vás dělají dobrý den.
00:08:49 Já jsem se k tomu zemědělství opravdu dostal spíš přes
00:08:53 ochranu přírodu, ochranu krajiny, protože jsem šel studovat
00:08:56 do Olomouce přírodovědu, obor ochranná tvorba životního prostředí
00:09:00 a po různých naivních představách jsem zakotvil na správě CHKO
00:09:04 Bílé Karpaty, kde jsem dva a půl roku dělal zemědělce a nějakým
00:09:09 způsobem mě přestalo bavit, že někoho poučuju nebo mu nařizuju,
00:09:13 co má kde, jak dělat a přitom o tom celkem houby vím.
00:09:18 Jdi, jdi tam!
00:09:24 Dobré maso od špatného nelze poznat, protože šikovný kuchař
00:09:28 dokáže zázraky a ten chov, to se dá poznat velmi rychle
00:09:33 a velmi přesně, stačí, když se podíváte, v jakém stavu
00:09:36 jsou ty zvířata, jak vypadá jejich vlna, jak se chovají, v jakém stavu
00:09:41 mají paznehty a už si dokážete udělat úsudek, v jakém prostředí
00:09:44 žijí nebo jak to s nima je. Jsem schopen garantovat,
00:09:48 že ty zvířata jsou opravdu čisté, že do nich člověk necpe žádné
00:09:53 medikamenty, žádné antibiotika preventivně a tak dál,
00:09:59 že tady opravdu vyrůstají na té trávě, vodě a soli.
00:10:05 No, no, no, uklidni se.
00:10:11 To zvíře tu duši má, je schopno uvažování, furt je to
00:10:15 živý tvor a právě proto jsem radši obětoval část svého zisku,
00:10:21 že ty zvířata, když šla na porážku, tak to bylo rychlé, na krátkou
00:10:26 vzdálenost, že jsem to nedělal jako většina mých kolegů tady těch
00:10:31 velkých farem, kde se ty zvířata naloží na kamion a jede to
00:10:35 Rakousko, Vídeň, Belgie, tak holt jsem na tom něco prodělal
00:10:41 pro ten pocit, že když ty zvířata jsou vychovaná v tomhle prostředí,
00:10:45 tak je nebudu cpát na ten kamion, takže veškerou svoji produkci
00:10:50 zhodnocuju tady v regionu.
00:10:56 (HRA NA HOUSLE)
00:11:20 Tkával pradědeček, tkával jeho syn, to byl můj děda a pak tam byla
00:11:26 tak trošku díra, protože děda měl tři holky, takže ty netkaly.
00:11:29 Tady tkávali původně chlapi, ženy jim chystaly práci.
00:11:34 Chystaly jim takové ty věci jako nitě, připravovaly je na kolovrátku
00:11:39 Ale zase ty ženy měly třeba zase víc práce, jak ti chlapi,
00:11:44 protože taky měli zimu volnou, nemuseli chodit na pole, nemuseli
00:11:49 vařit, nemuseli poklízet, takže se mohli věnovat tady tomu tkaní.
00:11:54 Tím vlastně trošku tu rodinu jaksi i trošku finančně zabezpečit.
00:11:59 Já mám vystudované gymnázium, potom jsem dělala vysokou školu
00:12:02 zemědělskou v Brně. Když mně skončila mateřská,
00:12:06 tak práce nebyla, já bych skončila asi jako nezaměstnaná a s třema
00:12:11 dětma chodit někam hledat práci, to nešlo, to se nedalo tady odtud
00:12:15 někam dojíždět. Tak jsem potom vzala za vděk stavem
00:12:20 a oprášila jsem to, co jsem se kdysi naučila.
00:12:29 Tenhle stav by měl mít tak 200 roků, alespoň teda podle pamětníků,
00:12:33 kteří ještě žijí, protože ten stav kupoval můj praděda, když se vrátil
00:12:38 po první světové válce z Ameriky, tak měl nějaké našetřené peníze,
00:12:42 tak koupil nějaké věci do hospodářství, nějaké pole
00:12:45 a koupil starý vyřezaný stav, asi prý někde na Nové Lhotě
00:12:50 a ten teda zprovoznil a dal ho dohromady a potom na něm tkával.
00:12:54 Pak na něm tkával můj děda.
00:12:58 Ještě to potřebuju posunout.
00:13:04 Tak, ještě kousek a už to budu mít. Už budu potom dělat vzorečky.
00:13:08 Ono to jde pomalinku, to plátno celkem jde,
00:13:11 jakž takž rychle, ale pokud teda děláte ty vzorečky,
00:13:14 tak to už potom jde pomaleji. A teď vlastně je ještě taková doba,
00:13:18 že ty lidi chtějí spíš nějaké takové ty suvenýry
00:13:21 a když třeba bývají ve Strážnici dny řemesel nebo tam chodí děcka,
00:13:25 tak jim tam nemůžete dát výrobky, které stojí stovku, ale potřebují
00:13:29 věci, které budou stát třeba 15 korun nebo 20, aby si to ty
00:13:32 malé děcka mohly koupit, takže trošku se přizpůsobit i tomu,
00:13:36 co se vlastně kde prodává.
00:13:43 Tady mám takové panenky a panáčky, tady jsou kravaty.
00:13:47 To jsou takové věci, které se dělají teď nové.
00:13:52 A toto jsou staré věci, které se dělávaly dřív.
00:13:55 To jsou pánské zástěry, které se používají ke krojům.
00:13:58 Nejsou teda ještě úplně ušité, mám je došívat.
00:14:01 Prskačka na slivovici třeba nebo na něco, na cokoliv.
00:14:05 Potom takovej komínek s uzávěrem.
00:14:11 Tady bez uzávěru. A tady klasická štamprlka na krk,
00:14:15 ale může být teda i koštovka, ale tu momentálně nemám.
00:14:24 Každá dečka může být originál, stroj mně to neudělá.
00:14:32 Já myslím, že se jako dá ošidit i tady ta ruční výroba.
00:14:36 Takže ono, spíš si myslím na tom, kdo to dělá.
00:14:40 Může se stát, že člověk tam udělá chybu, aniž o tom ví,
00:14:44 to je taky pravda, ale nesmíte to prostě ošidit, nic.
00:14:49 Já vždycky říkám, že člověk ztratí dobré jméno
00:14:52 jenom jednou, pak už ho nenajde.
00:14:56 (ZPĚV) Pradla jsem tri roky,
00:15:00 na rubáč široký. Pradla jsem tri roky
00:15:06 na rubáč široký. Aby sa něvrtěl,
00:15:11 ej, až do malej vrbky.
00:15:17 A on sa něvrtěl, enom po palince.
00:15:23 A on sa něvrtěl, enom po palince.
00:15:34 Já su vlastně školkař, to znamená pěstitel,
00:15:38 množitel stromů, především ovocných stromů.
00:15:46 Zaměřuju se na staré odrůdy klasických jabloní
00:15:49 a hrušní především. A potom méně známé druhy ovoce,
00:15:54 které jsou dneska už vlastně skoro zapomenuté, jako jsou
00:15:58 oskeruše, mišpule, kdouloně, moruše, různé jeřabiny a podobně.
00:16:04 Používám výhradně semenné podnože, aby ty stromy mohly dorůst
00:16:08 do polokmenů, vysokokmenů a mohly se dožít stáří 50, 100 let,
00:16:13 jak to bývalo dřív. Tady momentálně, v této školce,
00:16:18 je asi kolem 12 tisíc stromků. Na to uživení to stačí,
00:16:22 i když problémy jsem samozřejmě měl a abych mohl nějak se živit
00:16:26 tím úplně, tak jsem to samozřejmě musel kombinovat s nějakýma
00:16:29 jinýma pracema a podobně, když nepřijde žádná další kalamita,
00:16:34 jaká tu byla třeba před 2 rokama, kdy tu školku pod metrem sněhu
00:16:38 více než ze dvou třetin sežraly myši a musela růst odznova,
00:16:43 tak je to na uživení.
00:17:09 To jsou vlastně stromky, na které se potom roubují ovocné
00:17:12 odrůdy, tím, že to takto zastřihneme, tak se to potom
00:17:17 ve školce při tom růstu rozvětví a bude mět širší a bohatší kořeny,
00:17:21 takže to je z toho důvodu.
00:17:45 Tohle je zrovna způsob, anglická kopulace, je to
00:17:49 nejklasičtější způsob roubování. Tady se to takhle zasune,
00:17:54 takhle to tam drží a zaváže se to tak,
00:17:59 jako u ostatního roubování a vršek roubu se zavoskuje,
00:18:04 aby ten roub nevysychal.
00:18:12 Staré odrůdy mizí, oni sice existují v nějakých sbírkách
00:18:17 a ve výzkumných ústavech a z krajiny a ze zahrad se vytrácí.
00:18:24 Důvod, proč ty odrůdy zachovávat a pěstovat je taky ten, že je to
00:18:29 nějaké kulturní dědictví, podobně jako hrady a zámky,
00:18:33 tak by bylo asi barbarské nezachraňovat staré odrůdy
00:18:36 kulturních rostlin nebo třeba i plemen zvířat, když ta užitkovost
00:18:40 je třeba menší nebo jinčí, ale naopak v dnešní době
00:18:44 globalizace a uniformity tyto odrůdy můžou být, jak se ukázalo,
00:18:49 zdrojem příjmu, protože díky své specifickosti
00:18:52 jsou schopné obstát na trhu.
00:19:01 (HRA NA HOUSLE)
00:19:16 Často i ty staré odrůdy právě dávají základ těm nový odrůdám
00:19:20 díky tomu, že mají určitou odolnost na nemoci nebo na škůdce
00:19:24 a dá se to potom využít a využívá se toho i v šlechtění
00:19:28 nových odrůd, takže kdyby zanikly staré odrůdy, často by nebylo
00:19:32 z čeho brát ten genetický materiál.
00:19:40 Je potřeba to utěsnit, aby ta hlína byla až u kořenů.
00:19:44 Aby to nevysychalo, je to stejný princip, jako když se sází stromky.
00:19:54 Nejčastější odrůda, která je mimochodem teda stará, ale je tak
00:19:58 extrémně citlivá na choroby, je golden delicious, nejprodávanější
00:20:02 odrůda vlastně na světě a tam se běžně dělá třeba 16-20 postřiků,
00:20:06 protože je extrémně citlivá na strupovitost,
00:20:10 je sice žádaná zákazníkama nebo pro trh má svoje dobré vlastnosti,
00:20:15 ale je otázka, jestli je potřeba mět na nějakou produkci potravin
00:20:19 odrůdy, kde je potřeba dávat vysoké vstupy, ať už umělých hnojiv
00:20:23 nebo chemikálií a pak zase platit drahou léčbu na různé civilizační
00:20:28 nemoci a rakoviny a podobně, takže mi to přijde divné prostě.
00:20:39 Spokojený člověk su, protože žijeme v té bohatší části světa,
00:20:44 tak to mám bezstarostné v podstatě nějak, nejde nám o život a máme
00:20:48 všechny potřeby života, takže nemám důvod být nespokojený.
00:20:54 Vždycky je co vylepšovat, ale člověk by měl být spokojený
00:20:58 alespoň s tím, co má.
00:21:18 Tady se nacházíme na dvoře u Fryzelků bednářů.
00:21:22 Teď tu zrovna provádíme pořez kulatiny dubové, to je vlastně
00:21:27 můj základ. Pro mě je dobré a vzácné dřevo, když má málo běle
00:21:32 a husté léta, toto už je poslední takový zbytek z lesa, ale dá se
00:21:37 z toho vyřezat i kvalitní dřevo.
00:21:47 Dřevo neroste jenom krásné, roste se sukama, tak já to krásné
00:21:51 dřevo dávám na sudy, na kvalitní výrobky a to horší dávám třeba
00:21:55 na květináče nebo na ty atypické věci, že se snažím zpracovat
00:21:59 celé dřevo a tím pádem netlačím cenu nějak nahoru.
00:22:07 Hlavně vyrábíme sudy na víno a na slivovicu, potom jsou kádě
00:22:12 na zelí, na kvase. Sudy desítka, pětka, potom
00:22:17 takové malé džbery, to se používalo dříve na dojení kraviček nebo koz.
00:22:26 Nebo toto jsou takové gelety na dojení ovcí.
00:22:30 To dřevo vyzrává přírodně, nechává se na sluníčku, na dešti,
00:22:34 na mrazu, aby se samo vybortilo. V létě se musí dokonce stříkat,
00:22:40 když jsou velké horka a ještě se překládá jednou za rok.
00:22:44 Tady se právě ukáže, jak jste si to dřevo nachystali za tu dobu,
00:22:48 tak se potom ukáže ta kvalita toho dřeva.
00:22:53 Tady je bednářská dílna.
00:23:14 Tohle je taková stará mašinka.
00:23:20 Za prvé to pěkně stočí a ta obruč udělá sklon jako na sudu
00:23:25 Že není rovná, ale je kónická.
00:23:45 Neznamená, že když je sud z venku pěkně opracovaný, pěkně vybroušený,
00:23:49 že je dobrý. Všechno záleží na tom dřevě, na řezu toho dřeva
00:23:55 od toho kmenu, to je základní věc. To se pozná, až do toho dáte
00:24:01 nějaký ten alkohol a podle chuti poznáte, co to je za sud.
00:24:11 Dělal to dříve můj praděda, kterého já jsem ještě nezažil.
00:24:14 Potom to dělal můj otec se strýcem, kteří se vyučili v Plzni
00:24:19 a doma byl komunál, takže já jsem v tom vyrůstal, měl jsem těch
00:24:25 řemesel plnou hlavu, ale neměl jsem k tomu ještě tu lásku.
00:24:30 Jenomže přišlo období, kdy jsem se musel něčemu vyučit a otec mi řekl
00:24:35 jasně, buď půjdeš za bednáře nebo běž z baráku.
00:24:39 Řekl to takhle narovinu a já jsem se jaksi zalekl
00:24:43 a šel jsem na toho bednáře.
00:24:51 To je hadra toto.
00:24:58 -To je jako kdybyste na Velikonoce, ženskú! -Ano, tak nějak.
00:25:03 Člověk sa s tím musí pořád pěkně hrát, hladit ten sud.
00:25:10 A odměna bude ta, aby se vám pěkně ohnul a nepraskly žádné dužiny.
00:25:23 Dobré.
00:25:31 (HUDBA)
00:25:46 Musíme dělat, protože to by nám shořelo!
00:26:00 Když pracujete s tím dubem, s tím tvrdým dřevem,
00:26:03 tak vám to dává energii, zdraví, úsměv na tváři.
00:26:08 Taky si zazpíváme někdy, tu našu bednářskou.
00:26:13 To neznáte? A já pořád kdo to tluče
00:26:17 a to bednář na obruče. A já su z Vlachovic bednář,
00:26:20 což ty mňa má milá neznáš? Znajú mňa děvčata všecky,
00:26:24 spravuju puténky a bečky.
00:26:28 Odříkal jsem to, ale to je jedno. Melodia je hrozná.
00:26:39 (ZPĚV NA NA NA)
00:27:06 Skryté titulky: Matěj Hodr Česká televize 2014
Dokument o lidech, kteří se živí řemeslnou prací vycházející z tradic a šetrně využívají přírodní dědictví svého kraje
Na pěti příkladech režisér zachycuje tradiční způsob obživy, pracnost, zručnost a řemeslnost vycházející z tradic kraje. Jejich práce je kvalitní i šetrná vůči životnímu prostředí. Každého z nich něčím obohacuje, naplňuje a tím utváří jejich filozofický názor.
