Rozdával smích nejen ve Francii, ale po celé Evropě. Jaký byl doopravdy? Francouzský dokument
00:00:06 Děti v hledišti se nenudí. Co je tak zaujalo?
00:00:12 Film "Grand restaurant pana Septima".
00:00:23 Louis de Funes odešel před pár desítkami let,
00:00:27 a přece je tu pořád s námi, okouzluje malé i velké
00:00:31 napříč kulturami.
00:01:03 Jak to, že stále naplňuje diváky nadšením?
00:01:07 V čem je podstata jeho fenomenálního úspěchu?
00:02:00 Česká televize uvádí
00:02:02 Pan herec Louis de Funes
00:02:07 Ukázka z filmu "Hibernatus"
00:02:41 Okamžitě jsem si ho zamiloval, ihned, od první chvíle.
00:02:45 Louise de Funese jsem měl rád od první grimasy,
00:02:47 kterou jsem uviděl.
00:02:51 I když často sáhl po tom, co je lidové, zachoval si úroveň
00:02:56 a nabídl něco navíc.
00:03:00 Louis de Funes rozesměje i Číňana,
00:03:04 protože Patrik je Číňan a bavil se náramně.
00:03:10 Ukázka z filmu "Oskar"
00:03:16 Louis de Funes nedozrává ve velkého komika přes noc.
00:03:20 Ukázka z filmu "Smolař"
00:03:22 Má za sebou hubená léta,
00:03:25 přes den se věnuje příležitostným zaměstnáním
00:03:28 a večer hraje na klavír v kabaretech.
00:03:31 Po druhé světové válce vyhledává neúnavně uplatnění u filmu.
00:03:36 Ukázka z filmu "Jed"
00:03:52 Louis de Funes objevil záhy dvě věci:
00:03:54 kameru a hned vzápětí přišel na to, co lze před ní provádět.
00:03:58 Jakmile se ocitl před kamerou, hned zkusil nějakou grimasu.
00:04:02 Měl okamžitě jasno, jak ztvárnit vedlejší figury.
00:04:06 Netoužil po tom hrát milovníky ani vidět své jméno na plakátech.
00:04:10 Chtěl být zkrátka hercem, kterému fandí publikum,
00:04:14 kterého znají režiséři a nemá nikdy nouzi o práci.
00:04:17 Ukázka z filmu "Nevídáno, neslýcháno"
00:04:27 Postupně zjišťoval, co si může dovolit a že může zajít dál.
00:04:31 Hrál přesněji, přesněji pojal pohyb, gestikulaci.
00:04:37 A vytvořil postavu, která s ním šla nakonec z filmu do filmu.
00:04:58 Louis de Funes svého hrdinu léta vylepšuje.
00:05:02 Bere hodiny herectví, krátká angažmá u filmu přibývají.
00:05:06 Rok 1954 je výjimečný, natáčí 18 snímků,
00:05:10 ve kterých získává výhradně epizodní role.
00:05:16 Úspěch si dává načas a Louisi de Fynesovi nezbývá,
00:05:20 než si najít další způsob výdělku.
00:05:24 Reklama "Visa"
00:05:37 Konečně přichází ta chvíle. Je léto roku 1964.
00:05:41 Tehdy natočí za čtyři měsíce tři snímky:
00:05:43 Četník ze Saint Tropez, Fantomas a Smolař.
00:05:48 Nastává jeden z výjimečných okamžiků dějin francouzského filmu.
00:05:52 Vychází jeho hvězda.
00:06:04 Četník ze Saint Tropez.
00:06:07 A takhle stoupal počet diváků:
00:06:45 Louis de Funes patří od 60. let k francouzským kasovním trhákům.
00:06:51 Jeho snímky lámou veškeré rekordy, a to navzdory kritice,
00:06:55 která s ním nemá slitování.
00:07:04 Kritika má v oblibě osobnosti nebo individuality,
00:07:08 u kterých se dá přesně uhádnout politický názor,
00:07:11 jsou jasně čitelné.
00:07:13 Umělci bývají nalevo, to platí aspoň pro většinu komiků.
00:07:16 Ani stín pochybností nemáme o smýšlení Chaplina,
00:07:18 Jerryho Lewise, Jacquea Tatiho.
00:07:20 Francouzská kritika si sype popel na hlavu za to,
00:07:23 co přehlížela v 70. letech.
00:07:26 -Nejste si jist výsledkem?
-To nikdy.
00:07:28 -Řídíte se publikem?
00:07:30 -Úspěch se dá vytušit z reakcí diváků.
00:07:33 -Diváci jsou...
00:07:35 Jen ti jsou důležití, kritiku by měli dělat oni.
00:07:39 Dokonale naplňuje trefný výrok Sachi Guitryho:
00:07:43 "Publikum ho miluje... miluje ho ale jen ono".
00:07:45 De Fynese měl rád jen divák.
00:07:48 Myslím, že rozesmát může nejen Francouze,
00:07:52 protože když se pitvoří, nemusí ani mluvit.
00:07:57 Dokáže rozesmát jen grimasami.
00:08:02 Ukázka z filmu "Četník v New Yorku"
00:08:18 Každá země má komerční snímky
00:08:21 a dál ty "umělecké", existuje jistý snobismus.
00:08:24 A ve Francii se projevuje vůči filmům Louise de Fynese.
00:08:28 Nos ohrnuje nejen kritika, ale lidé z branže obecně.
00:08:32 Ovšem v Kanadě je situace odlišná,
00:08:35 my nikdy neměli vůči Louisi de Fynesovi předsudky.
00:08:39 Přivítali jsme ho s radostí a s otevřenou náručí.
00:08:42 Ukázka z filmu "Oskar"
00:08:53 Úplně se stydím o tom mluvit, ale hraním v Oskarovi
00:08:56 jsem získal jakousi auru.
00:08:58 A když jedu do Polska, má žena pochází z Varšavy, tak jsem hvězda.
00:09:02 A to jenom proto,
00:09:05 že jsem pár dnů své kariéry strávil po de Fynesově boku.
00:09:09 Ukázka z filmu "Oskar"
00:09:25 Můžeme říct, že pro Českou republiku
00:09:29 a vlastně pro vysílání všech televizí,
00:09:32 jsou komedie s Louisem de Fynesem pokladem,
00:09:36 po kterém neustále sahají, takže pokud se České televizi
00:09:40 podaří koupit na 2 roky sérii Četníků,
00:09:43 nebo i ostatní filmy,
00:09:44 tak jsou okamžitě v závěsu další televize,
00:09:47 které se snaží tyto filmy pro své vysílání koupit.
00:09:51 Ukázka z filmu "Oskar"
00:10:09 Úspěch Louise de Fynese nespočívá jen v humoru,
00:10:12 ale i v tom, že nám, Němcům,
00:10:14 pomohl získat nový pohled na Francii.
00:10:18 Jeho filmy se objevily v německých kinech v 60. letech,
00:10:22 to je v období, kdy vztahy s Francií byly složité,
00:10:25 poznamenané oběma světovými válkami.
00:10:30 Když Němci viděli toho gestikulujícího podivína,
00:10:34 tak jim připadal nejen legrační, ale taky si řekli,
00:10:37 vždyť on má stejný smysl pro humor jako my!
00:10:40 Francouzi mají stejný způsob humoru.
00:10:58 V Německu náš film Nedotknutelní docela bodoval,
00:11:03 vidělo ho 8,5 milionů diváků, což znamená,
00:11:07 že byl druhým nejúspěšnějším francouzským filmem v historii.
00:11:12 Zařadil se hned za Četníka a mimozemšťany.
00:11:15 Poslední film, který udělal v Německu díru do světa,
00:11:18 byl film s Louisem de Fynesem.
00:11:21 Ukázka z filmu "Četník v New Yorku"
00:11:35 Italové mají k de Funesově komice blízko.
00:11:39 Jeho hrdina představuje stereotyp věčně nabroušeného Francouze.
00:11:46 U nás se říká, že Francouzi jsou vlastně špatně naladění Italové.
00:11:51 A i proto je nám sympatický.
00:11:55 S Louisem de Funesem i naprosto rozumíme, jsme jako on.
00:12:00 Taky zapomínáme na bolesti, slabosti a tak dále.
00:12:03 Máme chuť se smát, žít, tady a teď. Ano, my si život užíváme.
00:12:11 Louis de Funes se nám podobá.
00:12:14 A jestli si Západoevropané myslí, že Fynes je průměrný Francouz
00:12:18 nebo škarohlíd a bručoun, pak jsou takoví
00:12:20 zřejmě všichni Afričani,
00:12:23 protože v Louisi de Funesovi je něco z nás, Afričanů.
00:12:29 Snad právě proto nám tak učaroval.
00:12:37 Myslím, že Louis de Funes je někdy k smíchu,
00:12:41 a právě tomu se hodně lidí směje.
00:12:46 Ukázka z filmu "Fantomas se zlobí"
00:13:06 Jako herec představoval nazlobeného, zlého,
00:13:09 svárlivého Francouze, který se plazí před nadřízeným
00:13:13 a dovoluje si na slabé, takové vztahy ale přece známe.
00:13:19 Pochopitelně že zobrazuje krajnosti lidské povahy,
00:13:24 nejde ale o karikaturu, přináší břitký portrét toho,
00:13:28 jak se chová většina lidí.
00:13:33 Ukázka z filmu "Četník ze Saint Tropez"
00:13:40 Vždycky máte někoho pod sebou a někoho nad sebou.
00:13:42 Proto je Cruchot z Četníků tak zajímavý,
00:13:45 má v sobě neustále obě ty polohy.
00:13:49 S pěšáky ať už jde o obyčejné chodce nebo nudisty,
00:13:53 jedná z pozice autoritativního šéfa,
00:13:56 jakmile se objeví nadřízený, rázem se promění v patolízala.
00:14:00 Je z něj v tu ránu ten nejhorší slaboch, zbabělec, pokrytec.
00:14:04 V Četnících má Louis de Funes dvojí tvář, ale to vlastně platí
00:14:07 pro celou jeho filmografii.
00:14:11 Ukázka z filmu "Fantomas se zlobí"
00:15:25 Zarážející je, že Louis de Funes vystupoval jako nelida, ale přesto
00:15:30 byl lidský, všichni mu rozuměli.
00:15:32 Všichni si přáli, přes to, že byl záporný hrdina,
00:15:36 aby z nemilých situací vyvázl.
00:15:40 Manipuloval divákem, vždyť hrál nesympatickou postavu.
00:15:47 De Funes představuje archetyp komedie dell'arte
00:15:50 postavu jménem Pulcinella.
00:15:52 To je nefalšovaný zloduch, chce překazit snoubencům svatbu
00:15:56 a navíc se hodlá zmocnit jejich peněz.
00:16:00 Jenže není s to ublížit, a právě ta neschopnost uškodit,
00:16:04 překážky, které na té cestě překonává,
00:16:06 z něj činí víc než přítele.
00:16:09 Je to bratr, nám nastavené zrcadlo. Jsme to my.
00:16:15 Patří k filmovým zloduchům.
00:16:18 Málokdy se setkáme se hrdinou, který se chlubí lstivostí,
00:16:22 potměšilostí, tím, že neměří spravedlivě,
00:16:26 má v sobě i krutost.
00:16:27 A přitom se s ním ztotožníme, to je vzácná věc.
00:16:31 Ukázka z filmu "Grand restaurant pana Septima"
00:17:35 Na jednu stranu se s ním lidé identifikují,
00:17:39 to když se přidává k nebožákům, které dusí a ponižují šéfové.
00:17:43 Rozumí jejich trápení a eventuálně zná i způsoby,
00:17:47 jak unikat ze spárů nadřízeného.
00:17:50 Ovšem je nám blízký i tehdy, když se ocitá v roli šéfa,
00:17:53 protože je to směšný šéf.
00:17:56 Ukázka z filmu "Grand restaurant pana Septima"
00:18:16 Fynes tak vždycky kritizuje.
00:18:19 Ztělesňuje šéfy, kteří tupí své podřízené,
00:18:22 protože ti nedělají to, co by si přál, aby dělali.
00:18:26 Nemají pohled na společnost jako on.
00:18:29 Taky nechápou dostatečně svižně,
00:18:32 i to je jeden z rysů de Funesových filmů,
00:18:35 okolí mu nestačí, není na něj dost rychlé.
00:18:39 On jede na plný pln a pojímá šéfy tak, že působí pokaždé směšně.
00:18:44 Ukázka z filmu "Grand restaurant pana Septima"
00:19:01 Podrobuje se a podrobuje si.
00:19:04 Je to tak, zahraje hravě zároveň pána i sluhu.
00:19:09 Nedělá mezi nimi rozdíly.
00:19:13 Připomíná postavu šaška.
00:19:17 Šašek byl od toho, aby říkal nahlas to,
00:19:20 co si lidi jen ve skrytu myslí.
00:19:23 V neurobiologii se tomu říká desinhibice,
00:19:27 mozek je schopen potlačit to,
00:19:29 co bychom rádi řekli ve společnosti,
00:19:32 ale co si nemůžeme dovolit.
00:19:36 Jako králův šašek je hlasem lidu.
00:19:40 Šašek je vektorem nálad, nefalšovaným představitelem lidu.
00:19:47 Ta groteskní mimika je v totálním rozporu
00:19:51 se zavedenými společenskými zvyklostmi.
00:19:54 Tak se člověk ve společnosti přece nechová.
00:19:58 Výraz tváře má být v souladu s tím, o čem a s kým mluvíme.
00:20:02 Ani v obývacím pokoji ani v zaměstnání
00:20:05 se nikdo bezdůvodně nerozkřičí z plna hrdla.
00:20:07 Ukázka z filmu "Oskar"
00:20:17 Vyrůstal v době, která přála zábavě a pak přišla válka
00:20:22 a zábava se odsuzovala s tím, že podněcuje poraženecké nálady.
00:20:26 Francouzi prý prohráli, protože se před válkou příliš rádi smáli.
00:20:32 Pak přichází existencialismus
00:20:34 a lidé se ohlížejí po seriózním návodu na život,
00:20:37 je tu "nový román".
00:20:39 Čas po Hirošimě přeje memoárové literatuře.
00:20:44 K filmům té doby patřil například Moderato Cantabile,
00:20:48 no a do toho si přijde tenhle herec s komedií Pouic Pouic
00:20:51 a vyvádí bláznivé kousky.
00:20:54 Jenže právě smích a zábava
00:20:56 byly v době nástupu de Funese zapovězené.
00:21:02 Kopíroval společnost, která se vyvíjela, šla kupředu.
00:21:07 Já pokládám Louise de Funese za herce krize.
00:21:12 V jeho filmech je jasně cítit, že něco odchází:
00:21:15 řád, respekt k rodičům, rodině, policii, k okolí.
00:21:21 To je jasné, tušíme, že se tyhle hodnoty ztrácejí
00:21:24 a nastupuje něco, co nahání strach.
00:21:28 Ukázka z filmu "Oskar"
00:22:02 Mě naprosto uchvátil jeho výkon v Oskarovi, jeho způsob hraní,
00:22:06 to, jak se najednou držel zpátky.
00:22:09 Přicházely výbuchy, jaké jsme znali z filmů,
00:22:13 prokládal je ale pauzami, přeladil se, ztišil,
00:22:18 aby vzápětí s o to větší intenzitou vybuchnul.
00:22:23 Pauzy střídaly gejzíry gest,
00:22:26 tak měl rytmizované celé představení.
00:22:31 Ukázka ze hry "Oskar"
00:22:46 Někdy jdu na hranici sil a musím popadnout dech.
00:22:51 Když je na scéně Mario David, uvítal bych,
00:22:53 kdyby to trošku natáhl.
00:22:56 Ale všechno je přesně načasované a musím zpátky do hry.
00:22:59 Frčím dál na 300 procent.
00:23:02 Měl široký rejstřík.
00:23:04 Mě učili, že filmový herec má prostě jen být
00:23:07 a on mi vtloukal do hlavy pravý opak.
00:23:10 Herec musí být v tom případě ale opravdový a on takový byl.
00:23:17 Ukázka z filmu "Hibernatus"
00:23:53 Ano, nic jiného není.
00:23:55 Je jen herectví opravdové a herectví nepravdivé.
00:24:00 V tom opravdovém máte širokou škálu, od 100 k nule. A je to ono.
00:24:04 V tom druhém není prostor. De Funes to ukazuje pořád.
00:24:08 Já ho můžu, nikdy ho není dost, nikdy,
00:24:11 protože on je vždycky opravdový.
00:24:14 Uměl vytvořil okamžik, ve kterém se jakoby zastavil čas.
00:24:22 Při některých pohybech cítíme, že akce ustrne.
00:24:26 V jeho póze, ve tváři se objeví něco mimo normu, zapomínáme,
00:24:30 co je normální, a jsme zvědaví, co bude dál.
00:24:33 Na zlomek chvíle Louis de Funes přestává hrát.
00:24:39 Je moderní i proto, že jeho hraní odsýpá, má spád.
00:24:43 Odsýpá tak rychle, že ani nejde přepínat z programu na program.
00:24:47 On přepíná za nás.
00:24:50 Když jde nějaký jeho film v televizi, vydržím u něj.
00:24:54 Ukázka z filmu "Fantomas"
00:25:19 Důležité je "kdy". Kdy, v jakou chvíli pustí tu kterou věc.
00:25:25 A obvykle s předstihem, brzo, aby byl čas si zvyknout.
00:25:29 Když se díváme na de Funese,
00:25:32 je to jako kdybychom sjížděli po zadku schody.
00:25:34 Řítí se jedno překvapení za druhým.
00:25:37 Polapí nás, je rychlejší než my. Co je vlastně to "kdy"?
00:25:40 Souvisí s hudbou.
00:25:43 De Funes měl schopnost překvapit.
00:25:47 Byl nadaný pianista, a tak uměl překvapit rovněž improvizací.
00:25:52 Nápad, gag, asociace se podobaly pianistově improvizaci.
00:25:58 Tak a teď a řekl to.
00:26:00 Přece talent jazzmana poznáme, když hraje bez not, když jamuje.
00:26:05 Ukázka z filmu "Velký flám"
00:26:08 Přijde do šatny, odloží si paruku, pak do paruky píchne.
00:26:12 A chytí se za hlavu, bolí ho to. Pak se zamyslí.
00:26:15 Bere do ruky hřeben, majzne paruku hřebenem, a zase ta bolest.
00:26:21 Ta paruka jakoby obživne.
00:26:24 A on vzápětí dělá něco jiného, jako by nic.
00:26:27 V tom je síla velkých komiků.
00:26:30 Zahrajou něco, co budou to probírat začínající komici za dvacet let.
00:26:34 Udělal to neuvěřitelně lehce,
00:26:37 vsadím se, že ho to napadlo až na place.
00:26:41 Ukázka z filmu "Piti Piti Pa"
00:26:50 Najednou se může doslova vybláznit ve scénce,
00:26:54 kterou divák vůbec nečeká.
00:26:57 Viz to, jak předvádí vlka a beránka.
00:27:01 Bez přípravy,
00:27:03 spatra vysekne nejméně čtvrt hodiny trvající šílený zápas.
00:27:22 Jeli to jen jednou. To se nedá opakovat.
00:27:36 Myslím, že měl kolem sebe legrační lidi a že se je snažil napodobovat.
00:27:55 Dá se říct, že hrát jsem se učil od matky, byla strašná!
00:28:00 Kam se hrabu já. Nasadila neproniknutelnou masku.
00:28:08 Propukaly u ní záchvaty vzteku, ale předstíraného vzteku.
00:28:12 Byla licoměrná.
00:28:15 Byla to velice temperamentní osoba, vtipná, zábavná.
00:28:18 A jako kluk jsem byl pořád s ní, všechno jsem zaznamenával.
00:28:22 Byla nevyčerpatelná studnice inspirace.
00:28:25 Pomstil se matce tím, že z ní udělal postavu svých filmů.
00:28:30 Jsi cholerická, výstřední, přeháníš, jsi směšná?
00:28:36 Nemůžu si z tebe dělat dobrý den?
00:28:39 Možná, že tím rozesměju publikum, když si z tebe udělám legraci.
00:28:43 A skutečně, matku oživí, převtělí do postavy a včlení do příběhu.
00:28:49 Ukázka z filmu "Četník v New-Yorku"
00:29:08 Představuji si chlapce, který se dokola ptá,
00:29:11 co znamenám pro rodiče?
00:29:13 Kdo vlastně jsem? Čím budu? Jak získat úspěch? Chci mít úspěch!
00:29:20 Je to taky otázka energie. To dítě je silné svými slabostmi.
00:29:25 Nepochybně neměl oporu, zázemí.
00:29:29 I takhle se na něj můžeme dívat a představovat si jizvu na duši.
00:29:38 Malého Louise traumatizoval otcův odchod.
00:29:42 Nejdřív mu navykládali, že spáchal sebevraždu,
00:29:46 pak ale přišel na to, že utekl od rodiny.
00:29:49 Louis odchází do učení.
00:29:52 Je neposedný, rád baví lidi a nesnáší bezvýznamné,
00:29:55 malicherné šéfy.
00:29:58 Ukázka z filmu "Antoine a Antoinetta".
00:30:06 V tom je základ jeho komiky, ovšem nejen v tom,
00:30:10 je i ve skutečných problémech, které trvaly léta,
00:30:14 nemůže sehnat práci, nemá prostředky na živobytí,
00:30:17 a tak posléze přistupuje na otročení za piánem.
00:30:21 Ukázka z filmu "Smolař"
00:30:33 Někdy se báječně bavil.
00:30:35 Když si všiml, že se nějaká dvojice hádá,
00:30:38 sledoval po očku hašteření a měnil rytmus,
00:30:41 zrychloval víc a víc, zvedal ty dva ze židle
00:30:44 a provokoval je k políčku, stupňoval, šponoval to do chvíle,
00:30:48 kdy si ti dva málem vjeli opravdu do vlasů.
00:30:51 To v něm probouzelo hurónský smích, tetelil se blahem.
00:30:55 Jednou mi prozradil, že dotáhl věc ke zdárnému konci,
00:30:59 ta dvojka si dala pár facek.
00:31:02 Louis de Funes měl rozmanité životní zkušenosti.
00:31:05 V mládí prožil hodně času ve varieté a v nočních podnicích.
00:31:10 S komedií se seznámil právě tam, při práci,
00:31:14 vyzkoušel si spoustu věcí.
00:31:18 Talent rozvíjel po svém, šel svou cestou.
00:31:25 Louis de Funes byl původem Španěl,
00:31:27 jeho otec nevýznamný advokát unesl ženu z vysokých kruhů,
00:31:31 byl z toho skandál a milenci museli prchnout do Francie
00:31:34 a začít od píky.
00:31:36 Byl dítětem z bohatých vrstev, zároveň však exilu a bídy.
00:31:41 Byl daleko složitější osobností, než se na první pohled zdá.
00:31:46 To je jasné zvlášť,
00:31:48 když víte o jeho zpřetrhaných španělských kořenech.
00:31:52 Hledal je, v tom byla jeho síla.
00:31:54 Ten, kdo má cestu životem rovnou jako pravítko,
00:31:57 nezvládne velké role, komické role.
00:32:00 Takové se daří ztvárnit lidem rozporuplným.
00:32:03 Kariéru postavil na svých chybách a slabostech, ty se přetavily
00:32:08 v kvalitu, talent, genialitu.
00:32:11 V začátcích nevyhovoval fyziognomií, byl malý.
00:32:14 A pak vyrostl, stala se z něj slavná osobnost.
00:32:23 Jeho hrdinové, to jsme my sami v krušných životních chvílích.
00:32:27 A právě tomu se smějeme, protože smát se sám sobě je lepší,
00:32:30 než se nad sebou trápit.
00:32:34 Máte obavy při vybírání námětu?
00:32:37 Celý život mám obavy, dřív mě trápily úzkosti, teď obavy.
00:32:42 Ty vás snad trápit nemusí, ne?
00:32:44 Ale musí, při výběru námětu se trápím.
00:32:47 Podle ohlasu u publika?
00:32:49 Dobrá, pochopitelně mám radost,
00:32:52 ale budoucnost, nový film je něco jiného.
00:32:55 Dostal se do soukolí,
00:32:57 na bedrech měl starost o ohromné finanční částky,
00:33:01 protože peníze dostával na filmy on.
00:33:05 A pochopitelně, že při takové odpovědnosti
00:33:10 se musel obrnit a být tvrdší.
00:33:23 Mimo plátno byl nesmělý, zakřiknutý mužíček,
00:33:27 ani trochu vtipný.
00:33:32 V domě vládla Jeanne.
00:33:34 Vyřizovala zádrhele ohledně smluv, filmů, výběru skriptů, režisérů,
00:33:39 všechno měla pod palcem ona.
00:33:43 Byla to energická dáma.
00:33:54 Doma nebyl jako v bavlnce, no ale nebránil se, rezignoval.
00:33:59 Ukázka z filmu "Oskar"
00:34:09 Když jsme si vyšli na dvojku bílého k Loiře, tak tam se uvolnil
00:34:15 a byl to jiný Louis, roztál.
00:34:22 Přál byste si ztělesnit na divadle nebo ve filmu tragickou roli?
00:34:26 Ne! To vůbec ne! Tragédií je v životě až dost.
00:34:30 Nejsem na to stavěný.
00:34:32 Je spousta herců, kteří tyhle role umí
00:34:35 a já se na ně půjdu rád podívat. Já tohle nedokážu.
00:34:39 Třeba Fernandel osciloval mezi komickými a tragickými rolemi.
00:34:42 Ano, ano. Ne, to by nešlo. Možná byste je zvládnul.
00:34:45 Myslím, že bych je nezvládl.
00:34:49 Snad se jim bránil
00:34:50 pro ten dramatický začátek vlastního života,
00:34:53 myslím dramatický, co se týče vnitřních pocitů, ne událostí.
00:34:57 Ale nevím, jestli byl dost šťastný na to,
00:35:00 aby měl chuť na dramatickou scénu.
00:35:04 Louis de Funes se stal hvězdou dost pozdě.
00:35:09 V mládí je člověk tvárný a může snad nabrat dramatičtější,
00:35:14 vážnější směr a odklonit se od lidovosti.
00:35:19 V mládí to jde. Ale v pětačtyřiceti?
00:35:25 Tolik bude brzy mně.
00:35:28 V tomhle věku je člověk hotový, má svoje reflexy, dovednosti.
00:35:40 Herecké umění je v těch letech přece jen dost vyhraněné.
00:35:47 Ukázka z filmu "Smolař"
00:36:19 Marcel Aymé měl pro de Funese slabost.
00:36:24 A Marcel Aymé mně dal jednoho dne přes mého agenta na srozuměnou,
00:36:28 že by se s ním strašně rád setkal.
00:36:31 Do studia jsem dorazila doslova opilá nadšením a říkám mu,
00:36:35 to je báječný, Raimu měl Pagnola, Fernandel Pagnola,
00:36:39 a ty budeš mít Marcela Aymého.
00:36:42 A s ním se dostaneš ještě výš, posuneš se dál.
00:36:47 Vždyť Marcel Aymé byl geniální spisovatel,
00:36:50 takže to je ohromná věc.
00:36:52 Nechtěl. Řekl, ne, ne, neexistuje.
00:36:56 Umřel bych studem, kdybych se s ním měl setkat.
00:37:00 Nemám úroveň, nevěděl bych, jak s ním mluvit.
00:37:04 Při pomyšlení, že by se měl setkat se slavným spisovatelem,
00:37:08 byl ochromený strachem, a řekl ne.
00:37:13 De Funes nikdy nepotkal velkého režiséra, autora,
00:37:18 jako Alberto Sordi nebo Toto,
00:37:20 zkrátka nepotkal svého Pasoliniho.
00:37:24 Proto trvalo kritikům tak dlouho, než vzali de Funese na milost.
00:37:29 De Funes netočil s velkými režiséry, a přitom víme,
00:37:33 že existovaly různé projekty, například s Chabrolem, s Polanskim,
00:37:37 ke spolupráci s ním se chystali známí režiséři.
00:37:41 De Funes je odmítl. Nechtěl pracovat s tvůrci autorských filmů.
00:37:48 Mohl taky hrát divadlo a nemusel jen rozesmávat.
00:37:53 Ale myslím, že to byl prima nápad, že hrál ve hrách,
00:37:56 kterým se lidi smáli.
00:38:00 De Funes se styděl a stud nehrál.
00:38:03 Nechtěl se obnažit jistě proto, že kdyby to udělal,
00:38:06 tak by ukázal, kdo doopravdy je.
00:38:09 Ztělesňoval komické postavy, a to nebyl on.
00:38:12 Kdyby vzal role dramatické, prozradil by, kdo je.
00:38:17 Mě dojímá, v komických situacích, a i když se třeba vzteká.
00:38:21 Co je za tou fasádou?
00:38:23 Myslím tím nejen v případě postavy,
00:38:25 ale chtěl bych vědět, jaký byl člověk.
00:38:28 Louis de Funes dojímá i proto,
00:38:30 že na scéně je jakoby neustále na pokraji smrti,
00:38:34 chytá se za srdce,
00:38:37 jakoby jeden srdeční záchvat stíhal druhý.
00:38:40 Gejzír gest, slov a on vždycky přežije. Je živý, víc než živý.
00:38:45 Vysílá signály života tak vehementně,
00:38:48 až o něj máme strach.
00:38:50 Na city diváka působí i to nadlidské nasazení,
00:38:54 vycházející ze vzrušené tváře, rtuťovitě se pohybujícího těla.
00:39:00 Ukázka z filmu "Fantomas se zlobí"
00:39:19 Ta neuvěřitelná energie, ta virtuozita,
00:39:23 ty mě okamžitě dostávají.
00:39:26 Jsou to zvláštní věci!
00:39:29 Když jde v televizi "Rabín Jákob" anebo třeba "Pošetilost mocných",
00:39:37 tak moje děti vidí, jak se mi stahuje hrdlo,
00:39:43 přesně takhle.
00:39:46 To není normální, řeknete si.
00:39:49 Víte ale, beru to jako dar, jako bych poslouchal Bacha.
00:39:56 Přijde mi to úžasné. Je úžasné, že jsem do toho nahlíd.
00:40:00 Připadá mi úžasné, že jsem na to kápnul.
00:40:04 Ano, dojímá mě.
00:40:06 Nevím, jestli je za tím to jeho nasazení, zato vím,
00:40:10 že de Funesovo herectví má co dělat s Prozřetelností.
00:40:15 Vlastně mám rád upřímnější, lidštější, intuitivnější herce.
00:40:21 Jeho herectví vychází z burlesky, není jemné,
00:40:25 je hrubé, ano, ale je invenční. Ano, je nápaditý.
00:40:31 Uznávám to, nicméně nijak hluboce na mě nepůsobí, nezasáhne mě.
00:40:37 Obdivuju v něm tanečníka, člověka, který rozdává smích,
00:40:40 člověka s nevídanou fyziognomií, ale nedojímá mě
00:40:44 jako třeba Jean Gabin.
00:41:16 Louis De Funese je někdy i smutný.
00:41:20 Třeba v "Zelňačce", když se loučí s tou svou milou,
00:41:24 to nevypadá vesele, ale moc smutně.
00:41:31 Zelňačka měla být možná pokusem dojmout, nevím,
00:41:34 jestli to byl záměr režiséra.
00:41:37 Je vysílený, kdoví, možná chtěl dojímat.
00:41:39 Ve filmu jsou ovšem hodně vyumělkované scény,
00:41:42 které mu vůbec neseděly.
00:41:51 De Funese postihl infarkt. Musí odpočívat.
00:41:56 Před rokem a půl, dvěma se zdálo, že s filmem je konec,
00:41:59 na natáčení jste neměl ani pomyšlení.
00:42:02 Teď se vracíte. Je to nový začátek?
00:42:04 Ano, startuju z nových pozic, nový bude i způsob hraní, komika.
00:42:08 Nemůžu hrát s takovou vervou, a to je dobře.
00:42:11 Protože ta verva, ty výbuchy vzteku,
00:42:13 to byl vlastně takový můj výrobek, má značka.
00:42:16 Vyrobil jsem nějaký produkt a všichni ho po mně chtěli.
00:42:19 Režiséři, všichni žádali:
00:42:22 Ale no tak, vztekej se, vztekej a prašť ho!
00:42:28 De Funesův infarkt znamenal předěl, a to i z jednoho prostého,
00:42:32 ryze praktického důvodu, o němž se příliš nemluví.
00:42:36 Když měl točit "Křidýlko, nebo stehýnko",
00:42:40 tak ho nechtěla pojistit žádná pojišťovna.
00:42:43 Nakonec kývl na to,
00:42:45 že při natáčení dodrží smlouvou dané podmínky.
00:42:50 Jedna z nich byla zrovna pro něj naprosto zdrcující,
00:42:54 nesměl natáčet víc než tři hodiny v kuse.
00:42:57 To znamená, že stihl zhruba deset záběrů,
00:43:00 jenže to bylo pro de Funese děsivě málo.
00:43:05 Začíná se šetřit.
00:43:08 Energie jde jinam, už není v té vypjaté nervnosti
00:43:12 anebo v pohybu a práci svalů, šetří se.
00:43:16 Ale je pořád tady rytmus, je to spojnice,
00:43:22 z jeho tváře přechází na plátno,
00:43:24 před divákem se odehrává spousta věcí,
00:43:27 které jsou stejně vzrušující jako ty předtím,
00:43:30 jsou správně rytmizované i hudební.
00:43:34 Energii odvádí jinam, svůj výkon ustaluje.
00:43:37 Není proto méně zajímavý, spíš naopak.
00:43:40 Je to dojemné, když si uvědomíme, že srdce nebo mozek by chtěl,
00:43:44 aby to bylo jako dřív,
00:43:46 ale že stárnoucí tělo ten výkon nepodá.
00:43:50 Právě proto pokládám tuhle sekvenci z Křidýlka, nebo stehýnka
00:43:54 za naprosto fantastickou.
00:43:55 A dojímá tím víc, když znáte de Funesovy filmy
00:43:58 a vidíte ten posun.
00:44:02 Ukázka z filmu "Křidýlko, nebo stehýnko"
00:44:49 Tu scénu jsem nenapsal s cílem vyvolat smích,
00:44:53 ale s cílem vyprávět o smíchu,
00:44:55 klaunech a o jejich vztahu k divákovi, o srdci na dlani,
00:45:01 které je nezbytným předpokladem souznění s publikem.
00:45:08 Diváci jsou jako jeden celek.
00:45:10 Herci mají před sebou večer co večer jedinou bytost, publikum,
00:45:13 a to mají za úkol rozesmát.
00:45:17 Neodvážil by se ukázat na plátně, kdyby nebyl přesvědčený,
00:45:21 že pro diváka připravil to, co mu náleží.
00:45:28 Že vylepšil a vysoustružil to, co mu předvede a čím ho překvapí.
00:45:34 Tuhle techniku, techniku opravdového umělce měl vždycky.
00:45:38 Vždycky pochyboval, cítil obavy a úzkost.
00:45:41 Snad právě to mu přivodilo smrt.
00:45:43 Nikdy nebral publikum a svou práci na lehkou váhu.
00:45:48 Člověk, který umí rozesmát, má zřejmě dojem,
00:45:52 že nabízí kvintesenci štěstí.
00:45:56 Je těžké vpravit se do kůže profesionálů rozdávajících smích,
00:46:01 vždyť rozesmějou miliony diváků.
00:46:03 Ale myslím, že když se jim daří,
00:46:06 je pak velice těžké si představit, že to jednou nepůjde.
00:46:11 Ukázka z filmu "Smolař"
00:46:40 Louis de Funes a Charlie Chaplin jsou hrozně legrační herci
00:46:45 a jsou skoro stejný.
00:46:48 Film je celý můj život,
00:46:50 jsem odchovaný Chaplinem i Laurelem a Hardym,
00:46:53 ale Chaplin hraje prim.
00:46:56 Ukázka z filmu "Moderní doba"
00:47:01 Ukázka z filmu "Smolař"
00:47:05 Naučil jste se něco od Chaplina?
00:47:08 Naučil jsem se timing. To je rytmus.
00:47:48 Chaplin nás baví postavou tuláka, který je v té nejhlubší bídě
00:47:53 a jeho síla spočívá v jeho dramatickém podhoubí,
00:47:56 to je silné, to stojí nad vším.
00:47:58 Je to nadčasová a mezinárodní záležitost.
00:48:07 Mám jednu vzpomínku na dětství.
00:48:13 Když šel v televizi film s de Funesem, sešla se celá rodina.
00:48:16 Někdy bývalo doma dusno, hádky, se sourozenci jsme se pošťuchovali,
00:48:20 ale u těch filmů byla rodina spolu a smáli jsme se.
00:48:23 Byla to taková vzpruha, smál se táta a s ním i máma,
00:48:26 bráchové, sestry i já.
00:48:39 Na školním dvoře jsme se o přestávkách bavili
00:48:42 imitací gest i hlášek a grimas Louise de Funese.
00:48:50 Jako kluk jsem se smál tomu,
00:48:53 že se dospělý člověk chová jako dítě,
00:48:56 a na moje potomky to působí taky tak.
00:49:02 Základem je, že se chová jako dítě a všechny děti,
00:49:06 jedno z jaké jsou země, si počínají stejně.
00:49:10 To jeho přehánění není cizí žádnému dítěti,
00:49:14 ať je stydlivé nebo hyperaktivní.
00:49:17 Louis de Funes se tento víkend sešel se svými dětskými diváky.
00:49:22 Měl příležitost pohovořit si s nezanedbatelnou částí
00:49:26 svého publika a odpovědět na otázky těch nejmenších.
00:49:33 Máte u těch filmů trému? Jistě že mám, ty bys ji neměla?
00:49:38 Měla.
00:49:40 V kolika filmech jste asi hrál? Bylo jich asi 200,
00:49:43 ale v některých jsem jen otevřel a zavřel dveře, nic víc.
00:49:46 A někdy jsem je ani nezavíral.
00:49:48 Je těžké vžít se do jiného člověka?
00:49:51 Záleží na tom, do jakého.
00:49:54 Louis d Funes přichází k nám domů i dnes,
00:49:57 jeho filmům se nedá uniknout.
00:50:00 Jsou na obrazovce, ať chceme, nebo nechceme.
00:50:05 Střídají se generace
00:50:07 a Louis de Funes se stal součástí citové výchovy.
00:50:12 Je tady, je s námi. Snad čím dál víc.
00:50:18 Přemýšlím už dlouho nad tím, v čem je jeho síla.
00:50:22 Zatím marně rozebíráme jeho techniku, to, jak fungovala.
00:50:25 Rozluštit tajemství, proč se mu dodnes smějeme,
00:50:28 se nám asi nepodaří.
00:50:30 Kdybychom uměli vysvětlit de Funesův humor, byl by konec.
00:50:33 Když najdete klíč k tvorbě umělce, a vyložíte ho, vyčerpá se.
00:50:37 A přestává být zajímavý.
00:50:40 Dokud nebudeme umět vyložit de Funese, bude nás stále zajímat.
00:50:43 Jsou dva typy lidí.
00:50:46 Jedni, kteří si pamatují na to, že byli dětmi.
00:50:49 A ti druzí, kteří na to zapomněli. Fynes patřil k těm prvním.
00:50:53 Je s vámi legrace i mimo film?
00:50:56 Ani trochu, kdepak legrace. Prý nejsem vůbec vtipný.
00:51:16 Mluvila jsem s Louisem de Funesem a zeptala jsem se ho,
00:51:19 proč se stal hercem.
00:51:22 Já bych se ho zeptala, proč hraje divadlo,
00:51:24 které rozesměje a proč se šklebí a gestikuLouise.
00:51:35 Když se dívám na Louise de Funese, chci být herečka.
00:51:39 Louis de Funes mi ani tak nepřipomíná nějaký zvíře,
00:51:42 jako stroj, co vydává zvuky: rup křáp bum!
00:51:47 Louis de Funes rozesměje i Číňana,
00:51:50 protože Patrik je Číňan a bavil se náramně.
00:51:55 Skryté titulky : Eva Honzíková, Česká televize 2014
Baví už několikátou generaci lidí, která se pramálo stará o to, kdy ten rtuťovitý mužík, jenž opakovaně vyvolává salvy smíchu, vlastně žil. Ale přesto se sluší připomenout, že Louis de Funes se narodil před více než sto lety, 31. července 1914. Herec a komik, jehož známe z takových hitů jako Četník ze Saint Tropez, Fantomas, Křidýlko nebo stehýnko a dalších a dalších, měl u nás kongeniálního dabéra – Františka Filipovského. Funesův zjev a Filipovského hlas byly natolik spjaté, že obecenstvo jakékoliv další pokusy o nadabování oblíbeného herce vehementně odmítalo. V čem dodnes spočívá jeho kouzlo? To se snaží odkrýt tvůrci tohoto dokumentu za pomoci dětských diváků a jejich bezprostředních reakcí a poznámek. Nechybí samozřejmě ani řada ukázek z Funesových nejslavnějších filmů.