Čte Vladimír Polák
Může být ryba nemocná? A co třeba taková velryba? A to byste se divili, jak ta dokáže stonat. Dnes vám o tom přečte pohádku Vláďa Polák. Takže uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku…
00:00:02 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:11 -Ahoj, děti!
-Ahoj, Vláďo!
00:00:13 Ahoj, děti doma nebo ve školce.
00:00:16 Pamatujete si, jak jsem vám četl pohádku o Jonášovi?
00:00:20 Jak jedl ryby a stal se zdravým a silným, protože ryby jsou zdravé.
00:00:25 Myslíte si, že by taková ryba mohla onemocnět?
00:00:29 A co dokonce velryba, třeba něco spolkla,
00:00:31 něco, co sníst neměla.
00:00:33 Já vám o jedné takové nemocné rybě přečtu pohádku.
00:00:38 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:47 Alois Mikulka, Houpací pohádka.
00:00:51 Tak si představte, že je kdesi nemocnice
00:00:54 a ta nemocnice je docela prázdná, všechny bílé postýlky v ní
00:01:00 jsou pěkně ustlané a nikde neleží ani jediný nemocný.
00:01:04 Vážně, v tom jistém kraji jsou náramně zdraví lidé.
00:01:08 Jedí polévku, zeleninu, pijí mléko, cvičí, zuby si čistí
00:01:13 a každé ráno se umývají do půl pasu studenou vodou, aby byli otužilí.
00:01:21 A tak není divu, že žádný z nich ani neví, co je stonat.
00:01:24 Jednou večer v té nemocnici seděli tři doktoři
00:01:27 a hráli z dlouhé chvíle karty.
00:01:29 Černého Petra.
00:01:31 Kdo se stal Černým Petrem, ten musel sníst za trest pomeranč.
00:01:36 To je taková hra a vymysleli si ji ti tři doktoři.
00:01:40 A jak tak hrají a pochutnávají si na pomerančích,
00:01:44 tu kdosi znenadání zadundal na dveře nemocnice,
00:01:47 až se celá zatřásla.
00:01:50 Doktoři se na sebe udiveně podívali, a když si konečně dodali odvahy,
00:01:55 šli otevřít.
00:01:57 Ale to se teprve zůstali dívat!
00:02:00 Ve dveřích totiž stála velryba.
00:02:03 Velikánská jako nevím co, ba ještě mnohem větší.
00:02:09 Kdo by se s ní měřil.
00:02:11 Ale kdyby jenom to, velryba se kroutila bolestí,
00:02:14 kňourala, vzdychala a poplakávala:
00:02:18 "Auuu! To je bolest! To to píchá! Co já zkusím!"
00:02:25 "Achich ouvej!"
00:02:27 A tu se konečně doktoři vzpamatovali, ba dokonce se trochu zaradovali,
00:02:32 protože to byl jejich první pacient, a to byla přeci nějaká událost.
00:02:39 Ihned vyběhli k velrybě a začali ji ze všech strany vyšetřovat,
00:02:44 proklepávat, naslouchat, vyptávat se kde ji píchá, jak dlouho,
00:02:49 co jedna naposledy a co předtím.
00:02:52 Velryba jen vzdychala a trpělivě odpovídala,
00:02:55 že ona jí jen takové zelené bylinky v moři, ale docela malinko,
00:03:00 jeden vrchovatě naložený vlak denně.
00:03:04 Jinak že je docela hodná, že prý kdysi chtěla sníst
00:03:08 jakéhosi mečouna, ale včas si to rozmyslela.
00:03:12 Potom si velryba přece jen vzpomněla, včera prý plaval
00:03:16 po moři nějaký rohlík a velryba ho polkla.
00:03:20 Doktoři se jí honem ptali, byl-li ten rohlík tvrdý nebo měkký.
00:03:25 Velryba řekla, že byl tvrdý a že měl docela ostré rožky.
00:03:30 "A jéje!"řekli doktoři. "To bude zánět slepého střeva."
00:03:36 "To musíte okamžitě na operaci, paní."
00:03:38 Velryba se tuze ulekla, bude-li to bolet.
00:03:41 Ale doktoři ji řekli: "Co vás nemá paní, ani trošku."
00:03:46 "Dáme vám narkózu."
00:03:48 Velryba se ulekla ještě víc: "Vy mě chcete řezat? Tak to ne-e."
00:03:55 "Z toho nebude nic, to já raději umřu!"
00:03:59 A dala se do pláče.
00:04:01 Doktoři se drbali za ušima a utěšovali ji.
00:04:04 "No tak paní, seberte odvahu, taková veliká a tolik strachu.
00:04:08 Vždyť taková operace nic není.
00:04:11 Než se nadějete, budete zdravá jako rybička."
00:04:14 "A ne-e,"řekla velryba a pleskla ocasem rozzlobeně o zem.
00:04:19 Ale v tom jipíchlov boku a už se bolestí zase kroutila
00:04:23 a vzdychala, ba i poplakávala.
00:04:26 A tu řekl jeden z doktorů:
00:04:29 "Leda, že bychom do vás vešli pusou a dali to tam do pořádku bez řezání."
00:04:37 "To by možná šlo, jen jestli máte dost velkou pusu."
00:04:43 Velryba přestala brečet, otevřela pusu údivem
00:04:46 a měla ji velikou jako vrata.
00:04:49 Zakňourala: "Vy myslíte, že by to šlo?"
00:04:54 A tu se ulekli zase ti tři doktoři a koktali:
00:04:58 "Totiž, abyste si to nespletla a nespolkla nás navždycky."
00:05:04 "Ale co vás to napadá?" řekla velryba.
00:05:08 "Nic se nebojte, až budete hotovi, zaklepete,
00:05:12 já vám otevřu a pustím vás ven.
00:05:14 Jen si vezměte baterku a kompas, ať ve mně nezabloudíte."
00:05:20 Co měli doktoři dělat, chytili se za ruce
00:05:23 a s rozsvícenou baterkou a kompasem vstoupili pusou do velryby.
00:05:29 Šli dlouho všelijakými klikatými chodbičkami,
00:05:33 hned nahoru, hned dolů, hned doleva, hned doprava,
00:05:36 dokolečka a všelijak, až z toho byli tak popletení,
00:05:40 že se chtěli raději podle kompasu vrátit nazpět s nepořízenou.
00:05:44 Ale tu před sebou zahlédli v dálce slabé světýlko.
00:05:49 I šli ještě kousek a světýlko sílilo
00:05:52 a najednou vykřikli všichni tři úžasem!
00:05:56 Z jedné slepé chodbičky vykukoval měsíc.
00:06:01 "Ha!"zvolali doktoři, "pěkný rohlík!"
00:06:06 a nelenili, popadli měsíc za rožek a už jej táhli ven jako sáňky.
00:06:13 Na konci všech těch klikatých chodbiček a zákrutů zaklepali
00:06:18 a velryba otevřela vrata, totiž pusu a doktoři i s měsícem
00:06:23 vyběhli za hlasitého jásotu ven.
00:06:26 Hned jí říkali jeden přes druhého:
00:06:29 "Paní, nesnědla jste rohlík, ale měsíc, podívejte se!"
00:06:34 "Nám to bylo stejně nápadné, jak to že už druhý den nesvítí.
00:06:38 No jo, paní, jak mohl svítit, když jste ho spolkla
00:06:42 a měla jste ho ve slepé chodbě."
00:06:45 "Musíte koukat pořádně, co jíte!" Položili měsíc na stůl,
00:06:49 velryba z toho byla celá vyjevená a mumlala si pro sebe:
00:06:54 "No tohle, kdo by to byl pomyslil, ale opravdu už je mi lépe.
00:07:00 Už jsem docela zdráva! To abych zase běžela!"
00:07:05 "Kolikpak jsem dlužna?"
00:07:07 Doktoři mávli rukou:
00:07:09 "Nic, paní, ošetření je u nás zdarma."
00:07:14 "Hlavně, že jste zdravá. Dávejte si příště lepší pozor."
00:07:19 Velryba jim aspoň poděkovala a odspěchala pryč do tmy.
00:07:24 Doktoři se za ní ještě chvíli dívali s rukama v kapsách
00:07:29 a tu si vzpomněli na měsíc, i běželi ke stolu,
00:07:32 ale ten byl prázdný.
00:07:34 Skočili tedy k oknu a podívejme se,
00:07:37 měsíc plul po obloze a bylo to,jako by se
00:07:41 na ty tři doktory radostně usmíval.
00:07:44 A tak mu vesele zamávali a tu se jim najednou začalo zívat
00:07:51 a tak šli spát.
00:07:53 Byli z té operace pořádně uchození.
00:08:02 -Děti, víte, co je to gramofon?
-Ne!
00:08:05 Když si kdysi dávno chtěli lidé pustit písničku,
00:08:10 museli zatočit klikou, pustit desku, položit jehlu a pak...
00:08:20 Zimní večery jsou dlouhé a nudné, v zimě je každé rozptýlení vzácné.
00:08:25 Není přece možné pořád spát a spát, ale co má takový ježek
00:08:30 v zimě dělat, co má dělat taková rodina ježků?
00:08:33 Leží a dívají se do stropu, vyprávět už není co,
00:08:37 je to k zbláznění.
00:08:38 Zima trvá strašně dlouho, přece nebudou jíst
00:08:41 pořád prášky pro spaní.
00:08:43 A tak se ježci rozhodnou, že si příště koupí gramofon
00:08:47 a nějakou desku s letními motivy, kuňkání žab nebo něco podobného.
00:08:51 Opravdu se pustí do šetření, aby si mohli koupit gramofon,
00:08:55 šetří celé jaro, léto a podzim a pak si jdou koupit starší gramofon
00:09:01 a k němu desku s letními motivy. Kuňkáním žab například.
00:09:06 Ale ouha!
00:09:07 Při placení se zjistí, že jim na jehly nezbývá.
00:09:11 To je ovšem rána!
00:09:12 Gramofon bez jehel je k ničemu, ježci jsou z toho celí pryč.
00:09:16 Jdou domů bez nálady.
00:09:18 Gramofon bychom měli, ale na jehly musíme šetřit.
00:09:22 Příští rok, říkají si.
00:09:23 Ale když přijdou domů, malý ježek začne tančit po ložnici,
00:09:27 všichni ježci si myslí, že se zbláznil, ale malý ježek volá:
00:09:31 "Nač kupovat jehly? Jsme přece ježci!
00:09:34 Jehel máme na 50 let dopředu!"
00:09:36 Ježci se podívají na sebe, začnou se smát
00:09:39 a gramofon začne hrát a hraje až do jara.
00:09:47 My se uvidíme zase příště a nezapomeňte,
00:09:51 pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:08 Pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:12 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2013
Čte Vladimír Polák
Může být ryba nemocná? A co třeba taková velryba? A to byste se divili, jak ta dokáže stonat. Dnes vám o tom přečte pohádku Vláďa Polák. Takže uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku…