Čte Vladimír Polák
Mohl by někdo ukrást park a někam ho odnést? Že ne? Tak to se mýlíte! Vláďa Polák vám dnes přečte pohádku o tom, jak jeden park zmizel úplně celý. Takže uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku…
Stonožka, boty a ukradený park. Jak šlo vejce na vandr
Čtvrtek 7. 5. 2020 na ČT :D
Přehrát
00:00:02 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:11 -Ahoj, kluci.
-Ahoj, Vláďo.
00:00:14 Ahoj, děti.
00:00:16 Kluci, chodíváte někdy do parku hrát si nebo jezdit na koloběžce?
00:00:20 Ano.
00:00:21 A dokážete si představit,
00:00:23 že by někdo park ukradl nebo celý odnesl?
00:00:26 Ne.
00:00:28 -Ale v pohádce by se to stát mohlo, že jo?―Ano.
00:00:31 Já pro Vás jednu takovou pohádku o ukradeném parku mám.
00:00:35 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:48 Miloš Macourek: Stonožka, boty a ukradený park.
00:00:53 Park není žádná maličkost, park je park.
00:00:57 Kdyby nebylo parků, neměli by ptáci ve městech kde bydlet,
00:01:01 děti by si neměly kde hrát, maminky by neměly kam jezdit s kočárky,
00:01:06 parků není nikdy dost, je to vzácná věc,
00:01:09 a tak se nedivte, že v každém parku je nějaký hlídač.
00:01:14 Byl jednou jeden takový hlídač parku, kouřil fajfku, nosil hůl,
00:01:18 celé léto chodil po cestičkách sem a tam a dával pozor,
00:01:22 aby děti neběhaly po trávníku.
00:01:25 A děti říkaly:"Ten hlídač nás vůbec nemá rád,
00:01:30 pořád nás hlídá, škoda, že nejde aspoň na chvilku pryč."
00:01:35 Až teprve na podzim,
00:01:36 kdy leje jako z konve a do parku nechodí nikdo,
00:01:40 sklidil napadané listí
00:01:42 a červené lavičky, zabalil pivoňky, aby nezmrzly, a šel.
00:01:46 A jak tak jde, potká paní pokladní z biografu.
00:01:50 "Kampak, kampak," řekne paní pokladní.
00:01:53 "Ale,"řekne hlídač."Jdu spát, nic se nemůže stát.
00:01:57 Kdo by kradl cestičky a trávníky, je podzim, do parku nikdo nepřijde."
00:02:03 "Na Vašem místě bych nebyla tak klidná,"řekne paní pokladní.
00:02:08 "Nikdo neví, co se může přihodit."
00:02:12 Hned vedle parku a biografu stála škola
00:02:15 a do té školy chodilo plno dětí.
00:02:17 Když přiběhly, přezuly se do cviček a boty nechaly v šatně.
00:02:22 Že by byl v té šatně pořádek, to se říci nedá.
00:02:26 Válelo se tam aspoň sto párů bot, celé od písku a bláta.
00:02:31 A když se o šatnu nestaraly děti, staraly se o ni stonožky.
00:02:36 Těm nepořádek vůbec nevadí.
00:02:39 A tak jedna stará stonožka chodí po šatně sem a tam a uvažuje:
00:02:44 "Venku je bláto, zima je čím dál větší, budu-li chtít někam jít,
00:02:51 bude to nepříjemné, mám sto nohou a ani jedny boty,
00:02:56 a chodit v dešti naboso, to lékaři nedoporučují.
00:03:00 Kdybych měla boty, šla bych do parku."
00:03:03 A jak tak uvažuje, napadne ji, co kdyby se domluvila s botami.
00:03:09 "Nechcete se někam podívat?" zeptá se jich.
00:03:13 "Než skončí vyučování, budeme zpátky."
00:03:17 A boty se nedají dvakrát pobízet.
00:03:20 "Máme se tady válet," myslí si, a tak řeknou,
00:03:24 že nemají nic proti malé procházce, stonožka si je obuje a jde se.
00:03:31 Ale když přijdou ven, leje jako z konve,
00:03:35 některé boty ztratí chuť a volají: "Nebudeme přece courat v dešti!"
00:03:40 Stonožka řekne:"Ticho, nechci nic slyšet, pár kapek nikomu neuškodí,
00:03:45 ostatně, můžeme jít do parku a schovat se pod lavičkou."
00:03:49 Ale boty se dají do smíchu, ta stonožka je padlá na hlavu,
00:03:53 kdo to kdy slyšel, schovávat se pod lavičku.
00:03:56 Je vidět, že v životě lavičku neviděla,
00:03:58 pojďme do biografu nebo do muzea,
00:04:01 ale stonožka je zlostí bez sebe a křičí:
00:04:04 "Odkdy si boty poroučejí, kam se půjde?
00:04:06 Chci se podívat do parku a hotovo."
00:04:09 Jdou tedy všichni do parku.
00:04:12 Jak jde, písek se jí lepí na boty a každým krokem ho přibývá.
00:04:16 "Co to má znamenat?"volají boty.
00:04:19 "Máme na sobě nalepeny všechny cestičky, pojďme odtud,
00:04:23 než odneseme celý park!"
00:04:26 Ale stonožka má tvrdou hlavu, chce vidět červené lavičky,
00:04:30 a tak brouzdá parkem křížem krážem,
00:04:34 až má na botách opravdu celý park se všemi cestičkami,
00:04:37 se všemi trávníky, se zabalenými pivoňkami i s altánkem pro hudebníky.
00:04:43 "Tak," řekne si,"to je pěkná věc, park je pryč, mám ho na botách.
00:04:48 Až se na to přijde, bude se mnou zle."A zamíří pryč.
00:04:54 "Kdyby se Vás někdo ptal, kam zmizel park,"řekne botám,
00:04:58 "o ničem nevíte."
00:05:00 "Teď půjdeme do biografu,
00:05:02 abyste věděly, že jsem hodná stonožka."
00:05:04 A myslí si:V biografu je tma, tam si nás nikdo nevšimne.
00:05:09 Jde tedy s botami do biografu, jde se jí těžce, sotva zvedá nohy,
00:05:15 takže do biografu přijde celá schvácená.
00:05:18 "Jeden dětský lístek do první řady," řekne stonožka,
00:05:23 má u sebe jenom korunu, ale paní pokladní není hloupá,
00:05:28 vidí před sebou starou stonožku,
00:05:30 a tak řekne:"Na dětský lístek jste trochu stará, nezdá se Vám?"
00:05:36 Ale stonožka dvě koruny nemá, nechce se nechat jen tak odbýt,
00:05:40 a tak povídá:
00:05:42 "Když nosím dětské boty, mám snad právo na dětský lístek, ne?"
00:05:48 Ale tohle říkat neměla, tohle se jí opravdu nevyplatilo,
00:05:52 paní pokladní se vykloní z okénka, podívá se stonožce na boty a volá:
00:05:58 "Jakže? Vy se nestydíte jít do biografu se zablácenými botami?
00:06:04 Vždyť máte na botách 3 vagóny písku a samou trávu, zabalené pivoňky
00:06:09 a nějaký altánek, jaký máme v dětském parku."
00:06:13 A pak se podívá ještě lépe a křičí: "No ovšem, vždyť jste ukradla park,
00:06:19 pomoc! Zloději!"A žene se za ní.
00:06:22 A stonožka vidí, že je zle, otočí se a utíká, utíká, jak může,
00:06:27 ale boty jsou těžké, sotva zvedá nohy,
00:06:31 a tak ji paní pokladní u bufetu dohoní.
00:06:34 "Svážu Vám tkaničkami boty, abyste neutekla,"řekla stonožce,
00:06:39 "a pak skočím pro hlídače parku, ten bude koukat, co se stalo."
00:06:45 Zavře pokladnu, sváže boty tkaničkami, zajde k hlídači parku,
00:06:49 probudí ho a řekne mu:
00:06:51 "Ukradli Vám park, to koukáte!"
00:06:54 A hlídač spadne z postele.
00:06:58 A když přiběhnou s paní pokladní zpátky do biografu,
00:07:02 stojí tam u bufetu všechny boty svázané tkaničkami,
00:07:05 ale stonožka nikde, vyzula se z toho a šla pryč
00:07:11 a hlídač vezme boty, tak jak jsou, svázané tkaničkami,
00:07:15 přehodí si je přes rameno,
00:07:17 odnese je na místo a oklepe z nich všechen písek a všechnu trávu,
00:07:21 dá cestičky na své místo, trávníky taky, i zabalené pivoňky
00:07:26 a altánek pro hudebníky, dá do pořádku celý park
00:07:30 a čisté boty donese do školy.
00:07:33 A když tam přijde, slyší zvonek zvonit na celé kolo,
00:07:38 končí zrovna vyučování, děti běží ze tříd do šatny a vidí hlídače,
00:07:43 který má přes rameno všechny jejich boty, krásně vyčištěné.
00:07:48 A děti se usmívají na hlídače a trošku se stydí za špinavé boty
00:07:53 a hlídač se usmívá na děti a trošku se stydí za ukradený park
00:07:58 a všichni si říkají, co bylo, bylo, nač na to vzpomínat,
00:08:04 mysleme na jaro, na pivoňky a zelenou trávu,
00:08:08 na veliký krásný park,
00:08:11 kde si budeme hrát, děti i hlídač, všichni dohromady.
00:08:23 S parkem nám to, kluci, dopadlo dobře, že jo?
00:08:26 Ale jak to dopadne s vajíčkem, když se vydá do světa?
00:08:30 O tom vám přečtu básničku od Jiřího Žáčka
00:08:33 Jak šlo vejce na vandr.
00:08:36 Vyšlo si vejce na vandr, už mělo po krk nudy.
00:08:39 A že prý půjde do světa, jenomže jak a kudy?
00:08:43 Odvahy mělo víc než dost a strachu jen půl trošky.
00:08:48 Vyběhlo honem ze vrátek, přestože nemá nožky.
00:08:52 A zkoprnělo úžasem, co všechno kolem vidí,
00:08:56 stromy a domy, les a ves a ve vsi spoustu lidí.
00:09:01 A vidí husy, kačeny, psy, kočky, krávy, skopce...
00:09:05 A chtělo vidět ještě víc a rozběhlo se z kopce.
00:09:11 Běželo vejce z kopečka, myslíš si, že se bálo?
00:09:14 Volalo:Pozor! Všichni pryč! Uhni mně z cesty, skálo!
00:09:19 Uhne se skála, nebo ne? Ten křik ji možná zviklá...
00:09:23 Ale ta skála stojí dál, stojí tak, jak je zvyklá.
00:09:28 Skořápka pukla na kusy, vejce má život krátký...
00:09:33 Vylíhlo se z něj kuřátko a běží domů zpátky.
00:09:43 Zavíráme Čítanku, ale nebojte, jen pro dnešek.
00:09:48 Pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:07 Pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:11 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2013