Čte Vladimír Polák
Nedejte na první dojem. Jinak můžete dopadnout jako pyšný kníže z dnešní pohádky, kterému zachrání život obyčejný voříšek. Takže uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku…
O Voříškovi
Úterý 29. 7. 2014 na ČT :D
Přehrát
00:00:02 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:10 -Ahoj, děti.
-Ahoj, Vláďo.
00:00:12 Ahoj, děti u TV obrazovek.
00:00:15 -Děti, znáte nějaká psí plemena?
-Ano.-A jaká třeba?
00:00:20 Vlčáka a jezevčíka a čivavy.
00:00:25 -A ty, Emo?-Čivava.
-Ty znáš čivavu.
00:00:28 Ještě je chrt, foxteriér, doga a také voříšci,
00:00:35 tak říkáme někdy psím křížencům.
00:00:38 Já vám o jednom takovém voříškovi dneska přečtu pohádku.
00:00:42 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:52 František Nepil, O voříškovi.
00:00:55 Bylo to dávno.
00:00:57 Zem kolem dokola byla plná hlubokých lesů a drobných políček,
00:01:01 na kterých se od svítání do tmy lopotili chudí chalupníci.
00:01:05 V jednom takovém kraji žil mladý, horkokrevný kníže,
00:01:09 který měl dost poddaných, ale málo času se o ně starat.
00:01:13 Neboť jediné, co ho opravdu bavilo, byl lov.
00:01:16 Vyjížděl se svou urozenou družinou den co den do temných hvozdů
00:01:21 a honil kanečky, medvědy i vysokou, celý posedlý pýchou,
00:01:25 že vlastní nejlepší sbírku vzácných kůží a rohů a parohů,
00:01:29 jakou kdo v širém kraji viděl.
00:01:31 Jeho vášeň rostla den po dni.
00:01:34 Až se jednou rozhodl, že uspořádá štvanici
00:01:37 pro všechna knížátka a zemany v okolí,
00:01:39 kde všem ukáže, kdože je nejlepším lovcem v zemi.
00:01:43 Přípravy trvaly celé týdny.
00:01:45 Hostů bylo sezváno nepočítaně, dobrého jídla a pití bylo prostřeno
00:01:49 na týden dopředu.
00:01:51 Jen dobrých honicích psů bylo málo.
00:01:53 A velký hon bez pořádného psího hartusení,
00:01:57 jak známo, není k ničemu.
00:01:59 A tak kníže rozhodl, že vyzve lidi z okolí,
00:02:02 aby mu přivedli své nejlepší psy,
00:02:04 kteří by se hodili k honění divoké zvěře.
00:02:07 Že prý nikdo nebude litovat, zaplatí mu líp, nežli za dobrého koně.
00:02:12 Bída je bída.
00:02:14 Když je do talíře hluboko,
00:02:16 oželí člověk i svého čtvernohého hlídače.
00:02:19 Hlavně že děti budou mít co jíst.
00:02:21 A tak se v sobotu, kdy byl knížecí dvorec zotvírán pro celé okolí,
00:02:26 trousily k jeho bráně desítky sedláčků a fořtů z mysliven
00:02:30 a pekařů chleba, aby nabídli knížeti své strážce chalup,
00:02:34 hlídače ovcí i tahouny vozíků.
00:02:37 Namoutěkutě, pohled na ten houf urostlých hafanů,
00:02:41 co se tenkrát na knížecím dvoře sešli, stál zato.
00:02:45 Však je taky hrabata a knížata obcházela v širokém houfu
00:02:49 a hlasitě si pochvalovala důmyslný nápad pána domu.
00:02:52 On sám byl samozřejmě spokojený nejvíc.
00:02:55 Vykračoval si v tom pestrém hemžení a divém štěkotu sem a tam
00:03:00 a rozdával peníze na všechny strany.
00:03:03 Až na samém konci dvora se ale najednou zastavil,
00:03:06 jako by vrostl do země.
00:03:09 A udiveně za ním zůstal stát i vznešený průvod.
00:03:13 Oči na vestách svého dokonalého zevnějšku.
00:03:16 Na konci dvora u čeledníků stál totiž chlapík jako houžvička,
00:03:22 sporý a otrhaný, každou botu jinou, a v ruce držel psa,
00:03:26 který namouduši vypadal jako uzel chudé koledy.
00:03:29 Voříšek se vším všudy.
00:03:32 Srst měl celou opelichanou, nohy paťaté a jazyk vyplazený.
00:03:38 "To je pes, kterého mi nabízíš k lovu?"
00:03:40 houkl knížepán tak mocně, že se všem psům až naježila srst.
00:03:44 "Ano, pane."
00:03:46 Chlapík byl jako tintítko, ale hlas měl rovný a jasný.
00:03:50 "Tuhle ochechuli? S tou tak vytírat hlavně!"
00:03:53 vykřikl kníže a rozehnal se botou protivoříškovi.
00:03:58 Ten trhnul hlavou a civěl dál po hloučku,
00:04:01 který se rozesmál na celé kolo.
00:04:03 Ale kníže se nesmál.
00:04:05 "Chtěl jsi mě urazit, viď?
00:04:07 Tak víš, co? Já tě za to pohostím támhle ve věži.
00:04:11 Ony tě tam takové legrácky přejdou!"
00:04:15 A to už sem spěchali knížecí drábové
00:04:18 a vlekli milého otrhance přes dvůr ke věži,
00:04:21 provázeni pronikavým štěkotem voříška,
00:04:24 kterého jeho odrbaný pán popadl do náruče
00:04:26 a předlouze ho hladil.
00:04:28 Byl to mráček na slavnostním nebi, na který se brzy zapomnělo.
00:04:31 Bodejť taky ne.
00:04:33 Kdo by tu myslel na co jiného než na čištění pušek a koní,
00:04:37 na leštění lesních rohů a na obsluhu nóbl oděných pánů.
00:04:41 Ano, byla zářijová neděle,
00:04:43 svátek všech Mařenek, Mariánek a Mániček,
00:04:46 nebe bylo jako naleštěné a les v dálce vábivý,
00:04:49 že koně samým nedočkáním takřka rozdupali na nádvoří trávník.
00:04:55 Tramtarará, horny se táhle ozvaly,
00:04:57 velkolepá štvanice knížepána mohla začít.
00:05:01 Vyrazily koně, vyrazili psi.
00:05:03 Oblak prachu za nimi letěl jako bílé splašené zvíře.
00:05:07 Sluhové se v bráně poslušně usmívali
00:05:09 a děvečky v oknech čekaly na 1. výstřel.
00:05:12 Brzy se dočkaly.
00:05:13 A ne jednoho, deseti, sta výstřelů,
00:05:16 až to znělo jako při nějaké zlé vojně.
00:05:19 Že knížepán byl všude první, nemusím snad ani povídat.
00:05:25 Hnal se v čele nejlepších střelců
00:05:27 a pátral v porostech a hustých křovinách,
00:05:29 aby měl kořist na mušce vždy první.
00:05:32 Dařilo se mu.
00:05:33 A pak si řekl, že to zkusí chvíli úplně sám, na vlastní pěst.
00:05:37 Ta bělavá laň, kterou před chvílí v březinkách spatřil,
00:05:40 prchala přece někam k Černé vodě.
00:05:43 I pobídl koně, svatá pravda, už se odpoutal od houfu
00:05:46 a už se hnal podle Černého potoka,
00:05:49 pátravě pamětliv každého palouku i mlází,
00:05:52 kde se mohla objevit krásná laň s bílou lysinkou uprostřed hlavy.
00:05:57 "Tam!"vyhrkl pojednou a strhl koně po jeho směru mezi křoví.
00:06:01 Ale ouvej, vtom kůň sklouzl po trávě a padal do mechu.
00:06:05 A knížepán letěl koníčkovi přes hlavu daleko mezi stromy,
00:06:09 až dopadl k mohutnému dubu na vysoké kořeny,
00:06:12 které tu svazovaly cestu.
00:06:14 Bylo zle.
00:06:16 Někde nablízku hlasitě vzdychal kůň,
00:06:19 ale marně se chtěl kníže postavit na nohy.
00:06:22 Pod pravým kolenem jako by mu vězel dlouhý, ostrý nůž.
00:06:26 Urozený pán se zbědovaně rozhlédl kolem.
00:06:29 Pravda, odněkud od vody bylo slyšet psy, ale knížecí volání
00:06:33 sotva proniklo za pár stromů.
00:06:36 Kam se dovoláš, když je celý les vzhůru nohama jako v tento den?
00:06:41 Kníže se převalil na bok a zkoušel se přiblížit nazpátek
00:06:45 ke zraněnému koníčkovi.
00:06:47 Ale kdepak! Bolest mu nedovolila ani malinko se pohnout.
00:06:51 A tak se aspoň hlavou opřel o kmen dubu
00:06:54 a znovu se rozhlédl po vlhkém listí.
00:06:57 Ale v tu chvíli celý najednou strnul jako by do něj hrom uhodil.
00:07:03 Z hustého porostu před ním se pomalu po drolivé hlíně a kamení
00:07:07 blížil statný, hlasitě chraplající medvěd.
00:07:11 Kníže zbledl jako stěna.
00:07:13 "Pomoc!"Jeho hlas byl příliš slabý.
00:07:17 Ale přece jen se nablízku ozvalo psí vrčení
00:07:21 a pak zběsilý, hněvivý štěkot.
00:07:24 Knížepán volal psa k sobě.
00:07:26 Přibíhal v širokém kruhu
00:07:28 a zuřivě se obracel na huňatého hromotluka.
00:07:31 Kníže nevěřil svým očím.
00:07:33 Byl to rozdrbaný voříšek toho troufalého otrhance.
00:07:37 Skákal jako pominutý proti útočníkovi,
00:07:40 který se na chvíli zastavil, spíše snad z údivu,
00:07:43 že to ten mrňavý zběsilec myslí doopravdy.
00:07:46 Párkrát se po něm ohnal tlapou, ale pes se nedal.
00:07:49 Odrážel se od mechu, až lítala hlína a listí.
00:07:53 Jeho štěkot se slil do jednoho lítého jekotu.
00:07:56 Medvěd stál a sípavě chrčel.
00:07:59 Těch pár vteřin stačilo, aby sem dorazili jezdci.
00:08:03 Práskly výstřely, jeden, dva, tři,
00:08:05 při tom posledním se hrozivá šelma skácela k zemi pár kroků
00:08:10 od knížecích bot, čímž ovšem bylo po slavné štvanici.
00:08:14 Knížepána snesli k cestě a naložili do kočáru,
00:08:18 svolali psy a poručili lesníkům odtáhnout úlovky ke dvoru.
00:08:22 Pán domů bolestí skoro šeptal, ale sotva ho dovezli před dvorec,
00:08:27 už volal na dráby, aby otevřeli věž a přivedli chalupníka.
00:08:31 "Odpusť mi,"napřahoval k němu ruku už zdaleka.
00:08:35 "Máš nejlepšího psa, jakého jsem kdy viděl!"
00:08:38 Chalupník přešlápl z nohy na nohu a široce se usmál.
00:08:42 "Však jsem vám to chtěl říct, milosti,
00:08:45 ale nepustil jste mě ke slovu!
00:08:47 Když ho strážní vzali, hned jsem věděl, že jim uteče.
00:08:50 Ale že se bude za cizími psy potloukat někde na honu,
00:08:54 to mě nenapadlo.
00:08:55 Víte, já se včera hlavně bál,
00:08:57 když jste se proti němu rozehnal tou nohou.
00:09:00 Sousedovi ji jednou léčila bába skoro měsíc!"
00:09:04 "Tu máš!"podal mu knížepán měšec zlaťáků.
00:09:08 "A na příští hon počítám s vámi oběma."
00:09:11 Všichni v kruhu kolem se bodře usmívali.
00:09:15 Jen od brány se ozvalo dlouhé zaštěkání,
00:09:18 jako by někdo někoho netrpělivě volal.
00:09:22 Stál tam rozdrbaný voříšek na paťatých nohou,
00:09:25 které se s ním za chvíli pomalu rozešly po cestě k lukám.
00:09:30 Chalupník pokrčil rameny a zvolna se uklonil.
00:09:34 "Musím už jít, už se mu asi stýská po naší chalupě."
00:09:38 Knížepán přikývl
00:09:39 a na chvíli zapomněl na všechnu svou sakulentskou bolest.
00:09:49 Nezapomeňte se dívat příště, protože pohádek jsou plné stránky,
00:09:54 na shledanou u Čítanky.
00:10:08 Pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:14 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2013