Čte Anna Cónová
V dnešní Čítance vám přečte Anička Cónová hned dvě pohádky. Jedna se jmenuje Duhová pohádka a ta druhá bude vyprávět o zakleté trumpetě! Takže uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku…
Duhová pohádka aneb Jak se slunce strašně nudilo. Pohádka o zakleté trumpetě
Čtvrtek 13. 3. 2014 na ČT :D
Přehrát
00:00:02 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:10 -Ahoj, děti.―Ahoj, Aničko.
00:00:14 Ahoj, děti. Viděly jste už někdy duhu? To je krása, co?
00:00:19 A víte, kolik má barev? 7.
00:00:23 Já vám teď o duze a o barvách něco přečtu.
00:00:27 Uložte se ke spánku, otvíráme Čítanku.
00:00:36 Jak se slunko strašně nudilo.
00:00:39 Kdysi dávno a dávno byla doba, kdy vůbec žádné barvy nebyly.
00:00:43 Svět teprve vznikal a byl bezbarvý jako kapka vody,
00:00:47 jako čiré sklíčko a jako samo nicovaté nic.
00:00:51 Nad zahradou plulo smutné Slunko a příšerně se nudilo.
00:00:56 "No nazdar!"říkalo si v duchu.
00:00:59 "Co je tohle za svět? Kdo na to má koukat? Je to otrava."
00:01:03 A mělo pravdu, byla tady nuda k ukousání.
00:01:07 Na bezbarvé jabloni visela bezbarvá jablka.
00:01:11 "To má být nějaká zahrada? To nic tam dole?"zívlo slunko.
00:01:16 "To je špatný vtip a žádná zahrada."
00:01:20 A unuděně plulo tam a zpátky.
00:01:22 Unuděně tam a namíchnutě zpátky, namíchnutě tam a nakvašeně zpátky.
00:01:28 Mělo dlouhou chvíli a svět ho netěšil.
00:01:32 "Kdybych si aspoň mohlo s něčím pohrát!
00:01:38 Aha, co kdybych udělalo vítr!
00:01:40 Zahraju si s ním na honěnou a třeba bude trošku veselo."
00:01:44 A udělalo vítr.
00:01:46 Vítr lítal zahradou jako štěně.
00:01:48 Jenže anivítr neměl barvu, nebyl vidět,
00:01:51 jen tak tiše šustil listím
00:01:54 a byla to ještě větší otrava než dřív.
00:01:57 "Dost,"zavřelo slunko honem oči. "S tím větrem to nebyl dobrý nápad.
00:02:03 Udělám to jinak, spustím mlhu a budu si hrát na schovávanou."
00:02:09 Na zahradu padla hustá mlha, ale to byl ještě mizernější nápad.
00:02:15 Zahrada zmizela a svět vypadal tak ztraceně a bledě,
00:02:19 že se nad ním slunko dalo do breku.
00:02:23 "De, já tu debudu," huhlalo skrze slzy.
00:02:27 "je tu duda, tohle je dejdudnější svět ze všech dudných světů
00:02:33 a já už tu debudu ani binutu."
00:02:37 Nad zahradou rázem spustil liják. Byla to hotová průtrž mračen.
00:02:42 Ale pak se slunko vybrečelo a utřelo si nos.
00:02:46 "Jak to bluvíb?"okřiklo se přísně.
00:02:49 Pořádně se vysmrkalo a okřiklo se znovu:
00:02:53 "Totiž, chci říct, jak to mluvím? Slunko, slunko, ty jsi ale kňoura!"
00:02:59 A protože bylo na světě samo, muselo si taky samo dávat rozumy.
00:03:05 Okamžitě přestaň bulit jako bulík! zahrozilo si zlatým prstem.
00:03:10 To je nanic! Radši koukej něco vymyslet!
00:03:14 Zamžouralo skrz jiskřivou slzu a pokusilo se o úsměv.
00:03:20 Vtom se stalo něco nevídaného. Déšť přestal.
00:03:25 Na nebi se rozklenula duha.
00:03:28 Byla to první duha světa a byla prostě nádherná.
00:03:34 "Jéé,"udělalo slunko vyjeveně. a pak ještě jednou:"Jéé."
00:03:40 Duha plula nad bezbarvým světem jako zázrak
00:03:44 a hrála sedmi zářivými barvami.
00:03:47 Slunko vyvalilo oči. Ale pak se mu rozsvítilo.
00:03:51 Jasně, to je přece ono! To jsem ale slunko-truhlík.
00:03:57 Že mě to nenapadlo dřív?
00:03:59 Spletlo si z hrsti paprsků cůpek a ze štětičky byl malý štěteček.
00:04:06 Zkusmo ho omočilo v červené barvě duhy
00:04:10 a omalovalo několik mráčků.
00:04:13 "No né,"řeklo, když si prohlédlo svůj výtvor.
00:04:18 "To vůbec nevypadá špatně, budu jim asi říkat červánky."
00:04:24 A pak si omočilo štěteček v oranžové a přetáhlo meruňky a broskve.
00:04:30 Žlutou vybarvilo pampelišky,
00:04:32 zelenou trávu, listí na stromech a špenát.
00:04:35 Bleděmodrou pomněnky a nebe. Tmavomodrou chrpy, studánku a rybník
00:04:42 Až nakonec smočilo v poslední barvě jenom vlásek
00:04:46 a zvlášť jemňounce a něžně vybarvilo fialky.
00:04:50 To se ví, byla to dřina, slunko bylo celé uhřáté.
00:04:56 Ale nedalo si pokoj, dokud neměl barvu každý drobeček.
00:05:00 "Tak, vydechlo pyšně," a umylo si štětec.
00:05:04 "Prokouklo to, je to paráda."
00:05:08 Dívalo se po barevném světě a svět se mu zdál krásný.
00:05:13 Ale tak to bývá, svět se nám líbí, když si ho sami nějak zkrášlíme.
00:05:19 "Konečně je na co koukat," prohlásilo slunko,
00:05:23 ale pak se rozpomnělo na čas a podivilo se:
00:05:27 "To je hodin, že mi ten den ale utekl!"
00:05:31 honem se ťuklo do zlatého čela.
00:05:34 "Aha, vždyť já jsem pracovalo.
00:05:37 No vida, nemělo jsem vůbec čas se nudit! A jdu spát."
00:05:43 A tak vznikla duha a tak vznikly barvy.
00:05:48 A tak vznikla touha udělat svět hezčím, a to je moc dobře,
00:05:52 protože jinak by tu nikdo nebyl rád.
00:05:56 Slunko naposled přelétlo pohledem zahradu,
00:06:00 která teď byla doopravdy krásná a kulilo se dolů k obzoru.
00:06:07 "Dobrou noc a na shledanou zítra!" zamumlalo z polospánku.
00:06:13 Stulilo paprsky do klubíčka, zhaslo nebe, zhaslo samo sebe
00:06:19 a šlo spokojeně spát.
00:06:27 A máme tady ještě jednu pohádku.
00:06:30 Napsal ji Karel Šiktanc a jmenuje se Pohádka o zakleté trumpetě.
00:06:35 Byl jednou jeden Frantík Čára a byla jedna trumpeta.
00:06:39 Ti dva si vyšli jednou zjara na malý vandr do světa.
00:06:43 Chodili v trávě po kolena a troubili si do kroku,
00:06:46 přespávali v kupkách sena a pili vodu z potoků.
00:06:50 Tramtaradý a tramtarará, nebe se třáslo, svět se smál,
00:06:54 škoda jen, že byl Frantík Čára nepořádný a pecivál.
00:07:00 Tak stalo se mu jednou v létě, když rosa na něj padala,
00:07:05 že sáhl do tmy po trumpetě a trumpeta mu nehrála.
00:07:09 Foukal, až v uších hučelo mu, vztekal se, prosil... Trubka nic.
00:07:15 Rozplakal se a chtěl jít domů. Tu slyšel kroky z oranic.
00:07:21 Běžely ovce."Copak je ti? Půjč nám tu trubku, Františku!"
00:07:27 A fouká první, druhá, třetí, až práší se jim z kožíšků.
00:07:32 Vše marné, ovce hlavou kroutí a opouštějí Frantíka.
00:07:37 Frantík sedí v mokrém proutí a zas jak prve naříká.
00:07:42 Vystrčí jelen hlavu z trní. "Proč pláčeš? Já ti pomohu!"
00:07:50 A fouká, fouká, až ho brní vidličky obou parohů. Vše marné.
00:07:56 Frantík hlavu věší a smutně na zem usedá.
00:08:01 A kukačky ho marně těší a budí ze sna medvěda.
00:08:05 "Tak ukaž!"volá medvěd z jedle.
00:08:08 "Jakápak je v tom záhada?"
00:08:11 Rozkročí se a šlápne vedle a padá z jedle na záda.
00:08:19 Propána! Frantík trubku sbírá a utíká s ním pod duby.
00:08:24 A strachy se mu srdce svírá, že ho ta trubka zahubí.
00:08:27 Zastaví se až u silnice, znavený lehá do mlází,
00:08:31 a tu se k němu z kukuřice had Zlatohlávek připlazí.
00:08:37 Dívá se, dívá přes jehličí, na trubku vedle pařezu.
00:08:41 A tichounce si v mechu syčí. "Co když ten tunel prolezu?"
00:08:47 A už se šine, už se souká, už mizí hlava ryšavá.
00:08:52 Leze a leze, náhle kouká, že tunel cosi ucpává.
00:08:57 Nemůže dál a zlatá kůže zmítá se v prachu silnice.
00:09:03 Tu opře se, jak nejvíc může, a z díry leze čepice.
00:09:08 Užaslý Frantík hanbou trne, srdce mu spadlo do kalhot.
00:09:13 Had zatím v trávě povětrné z ryšavé hlavy stírá pot.
00:09:18 "Pamatuj si, že do tunelu se čapka na noc nedává."
00:09:23 A Frantík kývá a už letí a trubka nad ním vyhrává.
00:09:28 Tramtaradý a tramtarará, houf kukaček se rozlétá.
00:09:34 Zas do světa jde Frantík Čára a zas mu zpívá trumpeta.
00:09:46 To je pro dnešek všechno. Nezapomeňte se dívat zase příště,
00:09:50 protože pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:09 Pohádek jsou plné stránky, na shledanou u Čítanky.
00:10:13 Skryté titulky: Milada Gajdová Česká televize 2013