00:00:31 Ahoj, holky. Co to tam děláte?
00:00:34 Ahoj! -Ahoj. Ahoj, Merline.
00:00:37 Tetujeme si dinosaury. Chceš to zkusit taky?
00:00:40 Ne, fuj, to bolí. Mít na krku vytetovanou ještěrku
00:00:44 celý život - děkuji, nechci.
-Nebolí.
00:00:48 To jsou totiž tetovací samolepky, chápeš?
00:00:51 Nalepíš a pak se zase smyjí.
-Aha.
00:00:53 A nechcete radši vyrazit na výstavu?
00:00:56 Na jakou výstavu?
00:01:00 Výstavu pravěkých koster a kostí. To jste ještě neviděly!
00:01:04 Provázet vás budou natálkosaurus, nikiton a Karel Cettl,
00:01:10 paleontolog a ilustrátor.
00:01:19 Těšte se na pravou lebku tyranosaura...
00:01:23 Dozvíte se, jak cvičit a vycvičit pejska...
00:01:28 Vyrazíme na návštěvu za dětmi do nemocnice...
00:01:34 A než vás překvapím MERLINOVINAMI - jde se za holkama!
00:01:47 PODIVNÉ ZVUKY
00:01:49 Ahoj, vy asi budete Merlinovy kamarádky, že jo?
00:01:52 -Ahoj. -Ahoj.
-Já jsem Karel, čau.
00:01:54 Tak prej jste nějak potetovaný, jsem slyšel.
00:02:00 No, koukej, tady mám ptakoještěra.
00:02:02 Jasně, to je ptakoještěr. A co máš ty?
00:02:05 -Já mám tyranosaura.
-Jasně. To bude určitě.
00:02:08 -A co máte dalšího?
-Tady to právě nevím.
00:02:10 Tohle je triceratops. A jmenuje se tak,
00:02:13 že má na hlavě tři roky. Tri jsou tři.
00:02:17 Pteranodon, toho máte obě. A co tady máte dalšího?
00:02:21 -Mamuta...
-A ještě tady něco.
00:02:23 -Šavlozubáka.
-A proč tady máte mamuta
00:02:25 a šavlozubáka? To přece nejsou dinosauři.
00:02:28 To jsou přece savci. A dokonce nežili s dinosaury
00:02:31 vůbec ve stejnou dobu. To bylo až o desítky milionů
00:02:34 let později.
-Aha.
00:02:36 A kdy teda vlastně dinosauři žili a kdo to vlastně byl?
00:02:40 Dinosauři žili v druhohorách, to je období,
00:02:43 kde to rozmezí je mezi 251 až 65 miliony let.
00:02:51 Což je vlastně hrozně moc.
00:02:53 Rozdělujeme je na plazo... ptako... dinosaury.
00:02:57 To znamená, že když najdeme jejich kostru,
00:03:00 tak se podíváme na pánevní kost a podle pánevní kosti
00:03:02 je potom rozdělíme do dvou skupin.
00:03:05 Byli dinosauři jediný druh, který v druhohorách žil?
00:03:08 Ne, to určitě ne. Dinosauři byli hrozně moc rozšíření
00:03:11 a byli po celém světě, ale nebyli jediný druh, který tam žil.
00:03:15 Třeba pterosauři nejsou vůbec dinosauři.
00:03:18 Mezi dinosaury je vůbec nepočítáme. Takže tam žili pterosauři,
00:03:21 dokonce i savci žili současně s dinosaury.
00:03:24 Ale byli ještě hrozně malí. Vůbec nedosahovali velikosti
00:03:27 právě toho mamuta, který žil o desítky milionů let později.
00:03:31 Byli další plazi, kteří žili ve vodě.
00:03:33 A to taky nejsou dinosauři, takže v podstatě technicky -
00:03:35 všechno, co lítalo a žilo ve vodě, tak nebyli dinosauři.
00:03:41 Ty jo, to jsou doopravdy dinosauří vajíčka?!
00:03:43 No jo, jasně. Takhle se normálně najdou.
00:03:46 Teda jsou trošku roztříštěný, ale to se poslepuje.
00:03:48 A aspoň vidíme, jak ta snůška vypadala tenkrát,
00:03:51 když v nich byli nějací malí dinosauři.
00:03:54 A když se dinosaurus vylíhl, tak máma ho potom nějak krmila?
00:03:58 Některé druhy asi jo, třeba takoví ti dlouhokrcí,
00:04:02 jak jsme se o nich už bavili, tak ty se asi
00:04:05 o svoje mláďata nestarali. Samice nakladla vajíčko,
00:04:08 to vajíčko se vylíhlo, odešla a nechala ta mláďata být,
00:04:11 ať se o sebe postarají. Ale některé druhy,
00:04:14 třeba ti menší, se o svá mláďata staraly,
00:04:17 možná je i krmily. A třeba dokonce stegosauři,
00:04:20 to bylo prokázané teprve nedávno, že dělali takové školky.
00:04:24 Takže byla jedna samice, které okolo sebe měla
00:04:26 nějaká mláďata a o ty se zřejmě starala.
00:04:31 -A čí je tahle ta lebka?
-Je to lebka tarbosaura.
00:04:35 Někdo říká, že to je stejný jako tyanosaurus,
00:04:39 ale rozlišuje se to tak, že tyranosaurus
00:04:42 žil v Severní Americe a tarbosaurus žil v Asii,
00:04:45 v dnešní poušti Gobi. Tam se také našla tahle lebka.
00:04:49 A našla se nějaká kost i u nás v Česku?
00:04:51 No jo, našla, ale jenom jedna. Našla se kousek
00:04:54 od Kutné Hory v jednom takovém pískovcovém lomu.
00:04:57 A je to stehenní kost iguanodona. A iguanodon byl český dinosaurus.
00:05:02 Byl hrozně malý. Byl jenom asi takhle vysoký
00:05:04 a tři metry dlouhý, takže to byl vlastně takový prcek.
00:05:07 A ještě se z něj našla jenom takhle malá stehenní kost.
00:05:10 Ale i podle toho řada paleontologů poznala,
00:05:12 o jaký druh dinosaura se jedná, takže Češi mají dinosaura.
00:05:15 A když je ta lebka tak velká, kde byl umístěný mozek?
00:05:19 Mozek byl umístěný v téhle té oblasti.
00:05:22 Tam byla taková, představte si to, taková velká kost,
00:05:25 v takové vlastně kapsa, která chránila ten mozek.
00:05:28 -Třeba tady?
-Jo.
00:05:30 Ale z celé té lebky byl ten mozek uchovaný
00:05:32 tady v této části.
-Takže byl docela malinký, viď?
00:05:35 No, malinký. Můžeme se na něj jít podívat.
00:05:38 Tohle přímo není ten mozek, že bychom zašli v paleontologii
00:05:41 zachovaný mozek, to se prostě nezachová, ale je to výlitek toho,
00:05:45 kde ten mozek byl. Představte si, že máte lebku,
00:05:48 v té lebce je mozek, ten mozek se dostane pryč,
00:05:50 prostě vyšumí, rozpustí se. A vědci udělali to,
00:05:53 že ta kost, která to obklopovala, tak tu vylili
00:05:56 a podívali se, jak ten mozek vypadal.
00:05:59 Takže přesně můžeme vidět, jakou má ten mozek stavbu.
00:06:03 A ty jednotlivé barevné kousky znázorňují
00:06:06 jednotlivá centra toho mozku a každé to centrum
00:06:08 zodpovídá za jinou oblast. Třeba za čich nebo za chuť,
00:06:13 nebo za zrak nebo za sluch.
00:06:16 A právě terbosaurus, nebo skoro můžeme říkat i tyranosaurus,
00:06:20 tak měl zvětšené centrum pro čich.
00:06:22 Takže to byl zřejmě predátor, který měl skvělý čich.
00:06:24 Třeba srovnatelně jako supi. Nebo jako kondoři.
00:06:27 A kondoři a supi jsou prostě mrchožrouti
00:06:30 a ti potřebují tu mršinu cítit na kilometry daleko.
00:06:33 Takže podle toho se hodně usuzuje, že třeba ten terbosaurus,
00:06:36 co je za náma, že byl spíš mrchožrout,
00:06:39 než že by to byl aktivní lovec, který by rychle běhal.
00:06:44 Karle, myslíš, že by se dal nějaký tiranosaurus ochočit?
00:06:46 Tak ti velcí dinosauři, býložravci i masožravci
00:06:49 asi úplně ne, ale třeba ti menší nějací masožravci,
00:06:52 řekněme třeba těch 40 cm bysme možná ochočit mohli.
00:06:56 Třeba jako papouška nebo kočku nebo psa.
00:06:59 -Za mým oblíbeným druhem savců - psem,
00:07:01 který se dá lehce vycvičit nebo ochočit se vydala Eva s Kubou.
00:07:05 -Tak se s námi pojďte podívat, co zjistili.
00:07:12 A teď něco opravdu exkluzivního.
00:07:14 Dovolte mi, abych vám představil dvě krásné slečny.
00:07:18 Kristýnu Sedlákovou a její fenku Bixi.
00:07:21 Kristýna je spí kouč, to je něco jako trenérka.
00:07:25 Nechtěla by trénovat i mě?
00:07:27 Já, když mrsknu hrbem...
-Merline!
00:07:30 Vy jste mně tu chyběli.
00:07:31 Chtěl jsem si Kristýnku s Bixi vyzpovídat sám.
00:07:34 -Slyšeli jsme: Já, když si mrsknu hrbem...
00:07:41 -Ahoj, Kristýno.
-Ahoj, ahoj.-Ahoj.
00:07:44 -Hele, ta první Merlinova otázka zase nebyla tak špatná. -Nebyla.
00:07:48 -Kristi, co vlastně znamená být psím koučem?
00:07:51 -Já hodně pomáhám lidem dorozumět se s jejich pejsky.
00:07:55 Jak po výcvikové stránce, tak i po to psychologické.
00:07:58 Takže když pak mají pejsci nějaké problémové chování,
00:08:01 tak pomáhám páníčkům se s ním dorozumět,
00:08:04 aby to problémové chování odeznělo.
00:08:06 -A jak se člověk stane takovým koučem?
00:08:09 -Tak já jsem si tady ten název vymyslela.
00:08:12 A je to právě tím spojením, že já nejsem přímo specializovaná
00:08:16 na výcvik nebo čistě jenom na tu psí psychologii,
00:08:19 ale mám to dohromady. A mojí prací
00:08:22 je hlavně pracovat s lidmi a pejsky dohromady.
00:08:25 Tak proto právě ten psí kouč.
00:08:27 -Takže ty jsi vlastně takový překladatel z psí řeči do lidské.
00:08:30 Je to tak?
-Jo, přesně tak.
00:08:32 -Jak ses k tomu vlastně dostala?
00:08:34 -Máme to v rodině. Záchranařinu nejprve dělal
00:08:38 můj děda, pak to přišlo na generaci taťka
00:08:41 a teď na další, třetí, takže teď to dělám já.
00:08:43 -Kristýna nám slíbila, že nám ukáže,
00:08:45 jak naučit pejska správně základní povely.
00:08:48 Tak, Kristi, čím začneme?
00:08:51 -Tak začneme třeba přivoláním.
-Tak jo.
00:08:54 Jdeme na to! Bixi, jsi připravená?
00:08:56 -Já vždycky, ale co vy? Proto, abych pejska naučila
00:09:01 základní přivolání, tak musím mít několik aspektů.
00:09:04 Pejsek musí mít vůči mně...
00:09:07 Musím být pro pejska přirozenou autoritou.
00:09:09 A druhá věc je, že musím mít nějaký ten motiv.
00:09:12 Takže to, co pejsek zbožňuje, to, co chce.
00:09:14 Takže třeba u Bixi je to piškot nebo páreček, nebo třeba míček.
00:09:17 U některého pejska to je třeba jenom ta hračka,
00:09:20 jenom ten piškůtek a nebo třeba jenom ten pamlsek.
00:09:24 Tak pracuji s tím motivem. Já si vezmu na pomoc piškot.
00:09:27 S tím, že mám dobrovolníka Kubu a ten mi podrží Bixi.
00:09:31 Já popojdu dál a přivolám Bixi. Bixi, ke mně!
00:09:38 To je šikulka. Hned jako první musím mít
00:09:40 velkou radost, dostane odměnu.
00:09:42 A co je pro pejska nejjednodušší, když ho to učím
00:09:45 jako štěňátko, že sedím na bobku.
00:09:48 Pejska hrozně pochválím, mám z toho radost.
00:09:51 Protože když z toho budu mít radost,
00:09:53 pejsek z toho bude mít taky radost.
00:09:55 Jsi šikulka, to je vončo.
00:09:58 A když zvládneme tady ten cvik, což je dobrý,
00:10:01 abychom je nejprve učili doma, potom můžeme přejít
00:10:03 do cizího prostředí. Je to dobré nejprve zkusit,
00:10:07 jako je tady dneska, že tady máme prázdno.
00:10:10 A pak můžeme zkusit i těžší prostředí.
00:10:13 Tak zkusíme level dva?
-Hm.
00:10:15 Tak level dva - můžeme se procházet a pejskovi dám volno. Dixi, volno.
00:10:22 A teď ho k sobě musím nějak nalákat a použiju piškot.
00:10:28 Bixi, ke mně! To je šikulka, jasně, to je vončo.
00:10:32 -Můžeme ji pochválit i my?
-No jasně.
00:10:35 -Ty jsi šikovná.
-Ano. To je kočka.
00:10:39 Můžeme si to potom třeba vyzkoušet?
00:10:41 Určitě, určitě.
00:10:43 No a potom, když máme zvládnutý tady ten cvik,
00:10:46 tak zase můžeme přejít k dalšímu. Já tomu říkám level.
00:10:50 -Takže level tři.
-Přesně tak.
00:10:53 A zkusíme tedy zase Kubu. Kubovi dám pamlsek.
00:10:58 Nedávej jí to, ale jenom to takhle nech, aby to čuchala.
00:11:04 -A pro mě teď bude těžký ji odvolat.-Au.
00:11:08 -Bixi, ke mně!
-Drápe.
00:11:14 Ty jsi šikulka. Výborné! To je kočka.
00:11:16 Tak si to vem.
00:11:18 Bixi! No hodná, pojď sem!
00:11:28 A teď přes aport zase zpátky do pravěku.
00:11:34 S Karlem jsme se rozhodli,
00:11:35 že projdeme výstavu Dinosaurium.
00:11:38 A on nám ukáže nejzajímavější exponáty.
00:11:40 Tak jo. Hned se na jeden podíváme.
00:11:43 Ač se ta výstava jmenuje Dinosaurium,
00:11:45 tak to, co je za náma, zrovna dinosaurus vůbec není.
00:11:47 Je to vodní plaz, jmenuje si liopleurodon.
00:11:50 A byl to jeden z vrcholových predátorů.
00:11:52 Dokonce se uvažuje o tom, že jeho potravu tvořili i žraloci.
00:11:55 Byl prostě takhle ohromnej. A ještě, když se mu podíváte
00:11:58 na přední ruku, tak má 5 prstů stejně jako my,
00:12:00 ale má zmnožené články, má víc prstních článků,
00:12:04 právě kvůli tomu, aby ty jeho "ruce a nohy" vypadaly jako ploutve.
00:12:08 Dneska to třeba mají vodní želvy.
00:12:10 U vodních želv to můžete vidět velmi podobně.
00:12:13 A ony i velmi podobně plavaly.
00:12:15 Když šly přední dolů, tak šly zadní nahoru
00:12:18 a takhle střídal ty přední a zadní končetiny.
00:12:20 A takhle se vlastně pohyboval.
00:12:22 A tady ten exponát jsi sestavoval ty?
00:12:24 Ne, tenhle exponát jsem určitě nesestavil já.
00:12:26 Tyhle ty exponáty sestavuje banda lidí, tým lidí,
00:12:28 který má ohromný bedny, kde jsou ty jednotlivé kostičky naskládaný.
00:12:34 U každé kostičky je číslo a podle toho čísla
00:12:36 se vlastně celá ta kostra montuje.
00:12:38 Protože představa, že to naházíte někam do krabice,
00:12:40 tam se to pomele a potom musíte hledat,
00:12:43 co je co a co kam patří.
00:12:46 Tak to už by nikdy nikdo nedal dohromady.
00:12:48 A jak dlouho třeba trvalo sestavit takhle velkou kostru?
00:12:51 Takhle velkou kostru? Těžko říct.
00:12:54 Záleží právě podle toho, kolik to má kostí.
00:12:56 Záleží, jak je to veliký.
00:12:59 Protože vidíte, že pod tou kostrou je taková železná konstrukce,
00:13:02 na který to vlastně všechno drží.
00:13:04 Kosti by samy o sobě nikdy nestály.
00:13:07 Takže je vlastně musíte našroubovat
00:13:09 na tu železnou konstrukci, takže to něco trvá.
00:13:12 Může to trvat týdny, řekněme, dva týdny.
00:13:14 Sestavení celé té výstavy,
00:13:17 když tady máte partu dvaceti lidí, která to montuje.
00:13:19 Tak, holky, co myslíte, že je tohle to?
00:13:22 -To je...
-Otisk kůže!
00:13:24 Jo, jasně, je to otisk kůže.
00:13:26 A otisk kůže je u dinosaurů docela vzácný,
00:13:29 protože často, když se najde ta kostra,
00:13:31 tak se vlastně zničí během toho vykopávání.
00:13:34 Protože si třeba nikdo nevšimne, že tam ten otisk je.
00:13:36 Není to ta kůže, která na tom dinosaurovi byla,
00:13:39 ale opravdu jenom ten otisk.
00:13:41 Ta kůže jako taková
00:13:42 se v paleontologickém záznamu nezachovala.
00:13:45 Prostě se rozpustí a zvířata to sežerou.
00:13:47 A když to spadne třeba do bahna, tak se to, jako když šlápnete,
00:13:49 tak tam uděláte stopu. Tak se to takhle může otisknout.
00:13:52 A když se to dobře zachová, tak můžeme vidět,
00:13:55 jak ta dinosauří kůže vypadala.
00:13:57 Tak jo, Natálko a Viki. Jsme u dalšího exponátu.
00:13:59 Koukněte na to. Co myslíte, že by to mohlo být?
00:14:01 No, dinosauři to nejsou.
00:14:02 Přesně tak. Dinosauři to vůbec nejsou.
00:14:05 Dokonce jeto asi o 3 milionů let starší než dinosauři.
00:14:08 Nežilo to ani v druhohorách.
00:14:10 Žilo to v prvohorách v období permu.
00:14:13 A támhle ten, támhle ta potvora, která má ty velký tesáky,
00:14:17 to je první šavlozubý zvíře, které se v historii vyskytovalo.
00:14:20 Takže to je savec?
00:14:22 Je to v podstatě předek savců.
00:14:24 Říkáme jim takzvaní šavlovití plazi,
00:14:27 protože některé znaky mají společné s dnešními plazy.
00:14:30 Ale mají i savčí znaky. Třeba jako právě ten ty zuby.
00:14:33 Říkáme jim takzvaně savcovití plazi,
00:14:36 odborně se tomu říká terapsidní plazi.
00:14:39 A zřejmé je, že někde na konci právě permu
00:14:41 a na rozmezí permu a triasu se právě z téhle té skupiny
00:14:45 odštěpili naši úplně první předci, vlastně předci těch savců.
00:14:48 Takže tohle jsou předci savců.
00:14:50 Ty jsi jednou mluvil o paleontologii.
00:14:52 -Co to vlastně je?
-Paleontologie je věda,
00:14:55 která se zabývá fosilními organizmy.
00:14:57 V podstatě v tom nejsou jenom tyhle ty kosti,
00:14:59 dinosauři a terapsidní plazi a další obratlovci,
00:15:03 ale jsou tam třeba i hlavonožci, korýši,
00:15:06 ale třeba i menší organizmy, které můžeš pozorovat
00:15:08 třeba jen pod mikroskopem, ale jsou stejně důležitý pro to
00:15:12 porozumění toho, jak to tenkrát v té minulosti vypadalo.
00:15:15 Protože vlastně z té minulosti se můžeme poučit o dnešku
00:15:18 a můžeme třeba předpovědět i - co nás čeká.
00:15:20 -A to studuješ ty?
-Já studuju paleontologii.
00:15:23 A mojí specializací jsou právě obratlovci.
00:15:26 A... Obratlovci, no.
00:15:29 -A jak dlouho?
-No, už docela dlouho.
00:15:32 Teď už to bude šestým rokem. Teď jsem na doktorátu,
00:15:35 ale paleontologii musíš studovat celý život.
00:15:37 Kdybys to nestudovala, tak z toho vypadneš
00:15:41 a utečou ti třeba nějaký vědecký novinky,
00:15:43 který jsou třeba v tom světě důležitý
00:15:46 a něco pro ten obor znamenají.
00:15:48 -Musíš u paleontologie umět kreslit ty dinosaury?
00:15:52 To je dobrá otázka. Já se třeba nějak věnuju,
00:15:56 říká se tomu odborná rekonstrukce.
00:15:58 To znamená, že třeba vezmeš kostru toho zvířete
00:16:01 a zkusíš ji namalovat tak, jak tenkrát kdysi vypadalo.
00:16:04 Zkusíš ji obalíš těma svalama, tou kůží a dáš tam srst a tu barvu
00:16:08 a zkusíš těm lidem ukázat, jak to zvíře vypadalo,
00:16:11 aby prostě neviděli jenom tu kost.
00:16:14 Ale někteří paleontologové to opravdu potřebují ke svojí práci.
00:16:17 Potřebují si občas nakreslit tu zkamenělinu,
00:16:20 protože je špatně vidět. A paleontolog,
00:16:22 který umí malovat, tak je to pro něj určitě výhoda.
00:16:25 -A ukázal bys nám to?
-Chcete se to naučit?
00:16:27 -Prosím, prosím.
-Umíme dobře kreslit.
00:16:31 -Tak jo. Jdeme na to?
-Jo!
00:16:33 Tak si vezmeme tužky, papíry a jdeme si něco zrekonstruovat.
00:16:38 A jak říkal Karel, tady se bude odborně rekonstruovat.
00:16:43 A k tomu potřebujete židli, tužky, pastelky, papír a kostru dinosaura.
00:16:55 Aport!
00:16:57 Šikovná.
00:17:02 A jsme tu zase! Kristýna, Bixi, Eva a já!
00:17:06 A taky já. Já vám vůbec nestíhám.
00:17:09 Taky byste chtěli, aby váš pejsek uměl taky takhle skvěle aportovat?
00:17:12 Kristýna nám ukáže, jak na to.
00:17:15 Kristi, jak u pejska vzbudit zájem o aportování?
00:17:18 Ze začátku by to ten pejsek měl mít vrozený.
00:17:22 A je fajn, když chovatelé už od štěňátka
00:17:25 v nich vzbuzují motiv toho hraní.
00:17:29 A potom můžou pěkně navázat, když už je v tom štěněčím období.
00:17:36 A zase začínáme doma, kde si hrajeme.
00:17:38 A potom přecházíme do těžších a těžších prostředí.
00:17:42 Kamkoli -, do parku, na cvičiště a tak.
00:17:45 -Co všechno vůbec můžeme aportovat?
-Dá se říct, že cokoliv.
00:17:48 Ale je dobré začínat s něčím, co má pejsek rád.
00:17:51 A s něčím, co je měkounké na to kousání.
00:17:54 Takže buď takový hadřík, jaký mám třeba tady, můžete si sáhnout.
00:17:59 A potom, když je milovník spíš než přetahování,
00:18:03 míčků, tak můžeme začít s míčkem-tenisáčkem.
00:18:09 Tak bychom se do toho mohli pustit, ne?
00:18:13 Začínáme s tou hrou, přetahujeme se, pejsek drží
00:18:18 a já mu v tu chvíli říkám: Drž, drž, drž.
00:18:21 Tudíž zná povel "drž". A já jenom popojdu. Drž!
00:18:23 To je šikovná! A hned zase pochválím.
00:18:25 A potom prodlužuju intervaly. Ke mně!
00:18:31 To je šikovná. A pak se zase můžeme přetahovat.
00:18:35 No a pak můžeme popojít kus, do fáze číslo dva.
00:18:38 Když už to pejskovi odhodíme. Aport!
00:18:42 Hlavně říct to slovo, aby to pejsek měl naučený.
00:18:46 To je šikulka! A nalákám pejska.
00:18:49 To je šikovná. A pak zase začneme tahat.
00:18:52 -Můžu si to zkusit?
-Jasně.
00:18:57 -Aport!
-Aport!
00:19:00 Bixi, aport. Ta je šikovná.
00:19:02 Když už máme level číslo dva zmáknutý,
00:19:05 můžeme přejít na ten další, kdy už pejsek musí zůstat u mý nohy.
00:19:11 Takže - zůstaň! Aport!
00:19:15 -Až než to dopadne.
-Třeba.
00:19:17 Já třeba nejprve trénuju to, aby vydržel,
00:19:19 když už to hážu, a pak zkouším prodlužovat tu dobu,
00:19:22 když mu to hážu.
00:19:25 -Aport!
-Aport!
00:19:34 Šikovná! Necháš mi ho!
00:19:41 Schválně, dokázala by Kristýna vycvičit i velblouda?
00:19:45 A co bys, Merline, prosím tě, aportoval?
00:19:50 Co? Třeba bych mohl nosit tu krabičku,
00:19:54 co máte schovanou za páskem a při natáčení nahrává zvuk.
00:19:59 Říká se jí "port, mikroport". To by byl pravý aport, panečku!
00:20:12 Tak si představte, co se ke mně dostalo v Sydney,
00:20:15 tedy v Austrálii se k soudu dostal případ
00:20:19 jednoho mlsného kozla. Kozlův majitel,
00:20:22 tamní umělec a komik vzal kozla na procházku
00:20:25 k Muzeu současného umění. A to neměl dělat.
00:20:29 Protože zatímco se majitel kochal pohledem na muzeum,
00:20:32 kozel chytil slinu - záhonek před uměleckým muzeem,
00:20:36 řekl si: "To žeru!" Naštěstí se situace vyřešila
00:20:41 a soud pro kozla skončil bez trestu.
00:20:50 -Jé, čau, Evo, ahoj!
-Jak se máš? -No, výborně.
00:20:55 -A kam vlastně jdeš?
-Na takovou akci do Motola.
00:20:58 -ZVÍŘECÍ DEN.
-Co to je?
00:21:01 Den, kdy se k dětským pacientům pozvou zvířátka,
00:21:05 aby je potěšila a uzdravila. Je to tak, Renato?
00:21:08 Je to tak. Máte naprostou pravdu, Filipe.
00:21:11 Tyhle ty psí akce pořádáme vždycky jednou za měsíc,
00:21:14 pozveme víc pejsků. Jak vidíte, dneska tady máme asi 8 pejsků.
00:21:19 Přijdou i se svými páníčky. Ti pejsci jsou speciálně vycvičení,
00:21:23 takže dokáží poslouchat na slovo, jak vidíme krásně u Evy.
00:21:28 Když se jim řekne "lehni", tak leží.
00:21:30 No a děti si s nimi mají možnost pohrát,
00:21:32 podrbat je a dát jim nějkaou sladkost.
00:21:35 Jak se vůbec této návštěvě zvířátek u dětí říká odborně?
00:21:40 Říká se tomu nějak? Nebo je to nějaká léčba?
00:21:44 Tak říká se tomu kanysterapie a pejsci chodí za pacienty.
00:21:50 My tady třeba vidíme dětské pacienty,
00:21:53 ale oni chodí i za seniory a tou svojí přítomností
00:21:57 je potěší, pobaví a tou svojí přítomností
00:22:01 je trošku vytrhnou z toho nemocničního stereotypu.
00:22:03 -Už sis ho pohladila po břiše?
-Jo.
00:22:07 -Hezký!
-A ty máš doma nějaké pejsky?
00:22:10 -Terezko, máš nějakýho pejska?
-Deisinku.
00:22:17 -Jo!
-To lochtá, viď?
00:22:23 Pac.
00:22:27 -Já jsem ti přišel dát Mufíka.
-Ale ten je zelenej, víš?
00:22:32 -Jasně, že je zelenej. ŽVATLÁ
00:22:35 -Ale já dělám berušku.
-Ty děláš berušku?
00:22:41 -Ale opatrně, ať to nesmažeš.
-Já ti do stolu nebudu drkat.
00:22:48 MUF MLUVÍ Vyhraju každou hitparádu!
00:22:53 -Ty brďo, on mluví!
-No, že jo.
00:22:55 -Máš doma nějaký zvířátko?
-Pes.
00:23:01 Pejska. A jakou má barvu, řekni.
00:23:05 -Černou.
-A bříško má? -Bílý.
00:23:08 -Co to tady děláš? -Žirafku.
-Žirafku? Teda, to máš krásnou.
00:23:15 -Bude duhová.
-Jo, duhová, viď?
00:23:17 -Máš doma nějaké zvířátko?
-Králíčka.
00:23:20 -A jak se jmenuje?
-Karel. A ještě máme doma
00:23:25 želvičku a rybičku.
-A jak si doma hraješ s králíčkem?
00:23:28 -Dobře.
-Jo? Co s ním děláš?
00:23:31 Hladíš ho...?
-Hladím, češu.
00:23:36 A teď s ním trénuju na králičí hop.
00:23:41 -A co s ním trénuješ?
-Skákání přes překážky.
00:23:45 Ale z lega.
-A jak ti to jde? -Docela dobře.
00:23:51 Tak co, Brite, jak se ti tady dneska líbilo?
00:23:54 Líbilo. Sem já chodím ordinovat rád.
00:23:59 -Jo? A co děti? Nezlobily tě moc?
-Ale kdeže!
00:24:03 Ale koukám, že jsi z toho dneska nějakej unavenej, co?
00:24:06 V leže se líp léčí, víš?
00:24:09 -Dávejte na sebe pozor.
-A mějte rádi zvířata.
00:24:12 -Tak ahoj!
-Ahoj!
00:24:21 Můj nejvyšší ještě žijící příbuzný a váš taky, sousede!
00:24:25 -Cože, můj taky?!
-Žije si při hladinách vod.
00:24:29 Přední i zadní končetiny má přitisknuté k tělu.
00:24:32 Taková placka to je! Jakoby mě přejel praní válec,
00:24:34 tak vypadá! Že já vůbec vymíral.
00:24:39 -Ale jdi, Tyrexi, koukni na ty zoubky!
00:24:41 Jakoby ti z tlamy vypadly.
00:24:44 -Myslíš? No jo, máš pravdu, celej já.
00:24:56 To víš, že jo, ty můj praprapraprapraotče rexi.
00:24:59 Po kom mi ale čouhá ten pravej zub z tlamy,
00:25:01 to se nikdo nepřiznáte. Prý matka příroda.
00:25:04 I když - je to docela fajn, aspoň si mě chytré děti
00:25:07 nepletou s aligátorem. Já jsem totiž krokodýl!
00:25:14 Hlásíme se vám s Kristýnou, Bixi, Evou a mnou potřetí!
00:25:18 Kristýna nám ukáže, jak správně vodit pejska na vodítku.
00:25:21 Držím vodítko nakrátko, aby mi pejsek mohl jít u nohy.
00:25:26 Když mi jde u nohy, já ho mám dobře spacifikovaného.
00:25:29 Kdyby se cokoliv stalo, nebo vylítla nějaká srnka
00:25:32 nebo jiný pejsek, tak já mám mnohem větší působení na pejska,
00:25:36 než kdybych ho měla úplně na druhém konci.
00:25:39 Tak je pro mě mnohem těžší si ho natáhnout nazpátek,
00:25:41 než když ho mám u nohy.
00:25:45 A když jdou proti nám jiní venčící, co venčí pejska?
00:25:49 A pejsek začne táhnout, tak když ho zatáhnu zpátky,
00:25:55 tak on stejně začne hned táhnout. Tak co dělat?
00:25:59 Je to o tom umění správně vychytat tu situaci
00:26:01 a správně pracovat s vodítkem. Když začne víc táhnout,
00:26:05 o to silněji ho já přitáhnu k sobě.
00:26:09 Ale, jak jsem říkala, musí to být rychlejší,
00:26:11 protože když to bude delší, tak se budeme takhle přetahovat.
00:26:15 Když dá tah, tak ona bude přesně kopírovat mě.
00:26:18 Jak jsem říkala to zrcadlení, takže ona bude v tom tahu.
00:26:20 Kdežto když si ji přetáhnu, povolím,
00:26:22 tak bude u mě na povoleném vodítku. Takže je to i o těch kontrastech.
00:26:26 Kristýno, my ti moc děkujeme za moc cenné rady.
00:26:29 -A tobě, Bixinko, taky.
-To jo, děkujeme.
00:26:33 -Není zač.
-Moc jsi nám pomohla.
00:26:37 A já zařídím, abychom se s Kristýnou a Bixi zase brzy viděli.
00:26:41 Co říkáte, holky? Přece mě neodmítnete.
00:26:43 Vždyť jsem nejslavnější velbloudí reportér na světě.
00:26:48 To víš, že tě, Merline, neodmítneme.
00:26:50 -Viď, Bixi?
-Jasně, že ne!
00:26:54 Líbím se jim, hurá! Ale teď city stranou.
00:26:58 Práce volá, je tu kvízová otázka.
00:27:05 Tak jo, tak se podíváme, co máme. Ukažte.
00:27:10 No vida, pěkně barevný, hlava je rozpoznatelná
00:27:13 a vypadá to jako ten dinosaurus, kterého jsme malovali.
00:27:15 Ty dokonce máš dobře ty nohy. Co máš ty?
00:27:18 Jo, dinosaurus. Úplně celý ten vzor.
00:27:21 Super! Dobrý! Ale je to dobře udělaný.
00:27:24 Je to fakt pěkný. Chválím obě dvě.
00:27:26 -Moc se vám to povedlo, holky.
-Děkuju.
00:27:28 Karle, my ti děkujeme za to, že jsi nám řekl spoustu zajímavostí
00:27:30 a za to, že jsi mi pomohl nakreslit dinosaura.
00:27:32 -Jasně.-A uvedl bys, prosím tě, kvízovou otázku?
00:27:35 Určitě, kvízová otázka zní, jaký druh dinosaura
00:27:38 jsme se tady s holkama snažili zrekonstruovat?
00:27:40 Vidíte ho taky za mnou.
00:27:42 A za správnou odpověď můžete získat rodinnou vstupenku
00:27:44 sem na výstavu. Více na našich webových stránkách.
00:27:48 -Tak ahoj. -Tak ahoj.
-Tak ahoj!!!
00:28:05 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2014
S paleontologem Karlem Cettlem zpátky do pravěku za dinosaury
Dnes se společně s paleontologem Karlem Cettlem vypravíme za dinosaury. Dozvíme se spoustu věcí, které o dinosaurech do nedávna ještě nikdo netušil. Nebude chybět ani velbloud Merlin a veselá drbající zvířata. Také se podíváme na dětské oddělení v motolské nemocnici, kde probíhá animoterapie a povíme si, kdy pořídit pejskům vlastního kouče. Mějte rádi zvířata. Moderuje Eva Radilová
