00:00:04 -Hej, odhazovači, pojďte zpátky!
Nevidíte, že tu zametám?
00:00:08 Co by řekla vaše máma,
kdyby vás viděla to udělat?
00:00:12 -Máma by se naštvala.
00:00:15 -Přesně tak. Máma by se naštvala
a já taky. A teď to seberte!
00:00:21 A ten kelímek taky.
00:00:23 A děkujeme, že jste navštívil
restauraci Stanice.
00:00:28 -Ahoj, Alex. Tadá!
00:00:30 -Tys posbírala všechny odpadky,
co jsi cestou našla?
00:00:34 -Ne, ty hloupá. To je náhrdelník,
který jsem pro tebe vyrobila.
00:00:39 Pro mou nejlepší kámošku.
-To já nosit nebudu.
00:00:43 -Proč ne?
00:00:45 -Protože je moc krásný a...
00:00:50 Měla bys ho prodat.
-Tak jo. Bude to 35 dolarů.-Ne.
00:00:54 Já myslela tady na ulici,
jako ostatní.
00:00:58 -Bezva. A co neprodáme,
můžem nosit do školy.-Do školy.
00:01:01 V sobotu bude velký výprodej šperků,
nepropásněte ho, prosím.
00:01:06 Odhazovači,
kupte mamince něco pěkného, ne?
00:01:50 KOUZELNÍCI Z WAVERLY
Exkurze do muzea
00:02:04 -Takže vy, mládeži, chcete Babeovi
říct, že hotdog není zdravej?-Jo.
00:02:09 -A co teda snídáte?
-Sušené hovězí a šťávu.
00:02:13 Já tomu říkám
sušené hovězí a šťáva.
00:02:19 -Alex, vrať ho na fotku,
než přijde táta.
00:02:22 -Uvolni se. Kdyby to byl
Obi Wan Kenobi, byl bys celý pryč.
00:02:27 -Obi v životní velikosti?
Hned jsem zpátky.
00:02:31 -Ó. Sedni si. Ahoj.
00:02:34 -Á.
00:02:36 -Alex, co jsme si říkali
o oživování lidí z fotek?
00:02:40 -Říkali jsme: "Jo bezva,
Alex je tak vtipná a kreativní."
00:02:45 -Babe, je mi velkým potěšením,
jsem váš velký fanda.
00:02:49 A teď ho vrať zpátky do té fotky.
-Dobře.
00:02:55 Do obrazu zase vrať se v čase.
Zbytek si nepamatuju.
00:02:59 -Musíš znát přesné místo a čas,
abys to mohla dokončit.
00:03:03 -Já musím něco znát?
To je Justinův obor.
00:03:07 -Stadion 1925.
-Fuj. I o sportu mluvíš nudně. Ts.
00:03:14 Do obrazu zase vrať se v čase
na stadion Yankees 1925.
00:03:21 -Dnešní hodina bude o procházení
předmětů skrz něco pevného.
00:03:27 Justine,
řekni "jdi a projdi" mojí hokejce.
00:03:32 -Dobře.
00:03:34 Jdi a projdi.
00:03:36 -Tak a teď je moje hokejka
začarovaná. Dívejte.
00:03:43 -To šimrá. Přestaň.
-Úžasný, půjč mi to.
00:03:49 -Och, Alex.
00:03:51 -Slezinu ne, slezinu ne!
00:04:00 -Slečno Russoová, máme problém.
Můžete na slovíčko?
00:04:04 -Jistě, slečno Marinovichová.
00:04:06 Co třeba slovíčko oběd?
To je mé nejoblíbenější.
00:04:09 -Nezapsala jste se
na naši sobotní exkurzi do muzea.
00:04:12 A jestli tam nepůjdete,
00:04:15 budete si muset předmět zopakovat
v letní škole.
00:04:18 Zapřísahám vás, nenuťte mě učit
ve třídě, kde budete jen vy.
00:04:22 -Á, věřte mi, tu letní školu
nemám v plánu. A ani to muzeum.
00:04:25 Vlastně jdu na jinou
uměleckou výstavu.
00:04:29 Má kámoška vyrábí šperky
a my je budeme prodávat.
00:04:32 Jestli máte ráda makaróny s flitry,
přinesu vám super náušnice.
00:04:37 -Ale ta exkurze je
za 30 procent výsledné známky.
00:04:41 Na kolenou vás prosím, přijďte tam.
00:04:44 -Minulou sobotu jsem propásla
exkurzi z matiky.
00:04:48 30 procent. Je to hodně?
-To je hodně.
00:04:50 -Potřebuju, abyste na Alex dohlédl
a zajistil mi tak klidné prázdniny.
00:04:56 -Dohlédnu na ni a v sobotu tam bude.
-Děkuji vám.
00:05:03 -Když jsi říkal na ni,
doufám, že jsi nemyslel na mě?
00:05:13 -Vidím Maxe.
00:05:17 -Ó, jsem volnej, jsem volnej.
00:05:21 Och.
00:05:25 Jak to vysvětlíš mamce?
00:05:28 -Jasně, už vím, jak to vyřešit.
00:05:31 Rozbijeme ještě pár věcí
a pak řekneme, že nás vykradli.
00:05:37 -Co se stalo?
00:05:39 Ó, moje lampa.
-Házeli jsme si s míčem.
00:05:43 -A co to přepadení?
-Neměli jsme čas rozbít další věci.
00:05:48 -Kolikrát jsem vám říkala,
že si v domě nemáte házet míčem?
00:05:52 -Kolik lamp jsme už rozbili?
-Tři.
00:05:55 -Nejmíň třikrát.
00:05:57 -Je nám to líto.-Teď ještě ne.
Ale až si dopřeju masáž
00:06:01 a pedikúru a spoustu dalších věcí,
které nepotřebuju,
00:06:05 pak budete litovat.
00:06:07 -Hele, to je na nic.
00:06:09 Proč máme pěnový míč,
když s ním stejně něco rozbijeme?
00:06:13 -Přesně. Někdo by měl vynalézt míč,
který bude umět létat skrz věci.
00:06:18 -Myslím, že ten někdo jsme my, co?
00:06:23 -Nevím, na co kýváme.
-Aha.
00:06:27 Jdi a projdi.
-Aha, už chápu, proč kýváme.
00:06:31 -Tak jo, dost kývání.
00:06:35 Tady.
-Jasně.
00:06:38 Jdi a projdi.
00:06:40 -Dobře, jdem to zkusit.
Jdi za dveře.
00:06:47 Už hážu.
00:06:50 -Senza, funguje to!
-Cho, chó! Dobře, hoď ho zpátky.
00:06:54 Jú.
00:06:56 Mám ho.
RÁNA DO DVEŘÍ-Ó!
00:07:01 -To může jen míč, Maxi, ne ty.
-Aha.
00:07:18 -Zdravím vás, slečno.
Pane Vtírkoviči.
00:07:22 Jak můžete vidět, jsem tady.
Nepřehlédněte, prosím, že jsem tady,
00:07:26 můžete si u mého jména
udělat znaménko.
00:07:30 Možná mě teď chvilku neuvidíte,
00:07:33 protože se ponořím do hloubek muzea
a budu vše nasávat plnými doušky.
00:07:37 -Je mi jedno, co budete nasávat,
pokud nepropadnete z mého předmětu
00:07:42 a nebudeme na sebe muset zírat
v letní škole.
00:07:45 Protože takhle já zírám. Grrr...
00:07:57 -Jdi a projdi.
00:08:04 -Všichni si vezměte tenhle papír.
Budete do něj doplňovat fakta.
00:08:09 Je to 30 procent výsledné známky.
00:08:12 Alex? Alex?
00:08:16 Alex!
00:08:21 -Dobře, že jsi tady.
Teď můžeme rozjet náš byznys.
00:08:26 DOMA VYROBENÉ ŠPERKY
00:08:30 -Harper, to "doma vyrobené"
je zbytečné, každý to pozná.
00:08:35 Momentíček, není tohle úchytka
z mého prádelníku?
00:08:41 -Tady je naše první zákaznice.
-Že by? To bude snadný.
00:08:45 Dobrý den, madam.
-Dobrej, můžu si to vzít všechno?
00:08:49 -Och, všechno?
-Vezmu to všechno.
00:08:52 -To by bylo skvělý.
00:08:54 -Hele, Ralphe, přivez auto.
Našla jsem tu spoustu odpadků.
00:08:59 -Ne, počkat!
To nejsou odpadky, to jsou šperky.
00:09:03 -Vážně?
00:09:05 Hele, Ralphe, věděl jsi o tom,
že vlastníme šperkařství?
00:09:17 -Šlo ti to vážně dobře.
00:09:19 Á, příště nepiš červenou,
tu používám já na známky.
00:09:24 Asi proto jsem se
taky stal asistentem.
00:09:40 -Ahoj, je tu spousta krásných věcí.
Těžko říct, co se mi líbilo nejvíc.
00:09:45 -Ty jsi ale dezertér.
-Dezertér?
00:09:48 -Jo. Zdrhlas, tak jsi dezertér.
Něco proti?
00:09:53 V tvém plánu je jen
jedna malá skulinka.
00:09:57 A to pracovní list.
00:09:59 -Pracovní list?
00:10:01 -Pospíšil bych si, protože
muzeum zavírá za pět minut.
00:10:05 Pět minut.
00:10:11 -Pět minut? Tohle bych nevěděla
ani za pět hodin.
00:10:16 Ale oni ano.
00:10:33 Tváře ze všech rámů
vystupte v tu ránu.
00:10:37 -Ó.
-Oh.
00:10:39 -Oh.
-Óóó...
00:10:41 -Tak jo. Pojďte ke mně, lidi.
Pojďte ke mně.
00:10:44 -Ááá!!!
00:10:48 -Proč to děláte?
-Je to přece Křik.
00:10:53 -Mám pro vás novou přezdívku.
Je to Ticháček, jasný?
00:10:57 Takže. Musím vyplnit
tenhle pitomý pracovní list
00:11:00 a rychle odsud vypadnout.
00:11:03 Který z vás je holandský chlapec
v modrých šatech?
00:11:06 -To budu já.
-Oh.
00:11:09 A jak se jmenuje tvůj obraz?
-Chlapec v modrém.
00:11:13 -Ts. Tak to bude jednoduché.
00:11:16 Takže, Zamračená žena, Šílenec,
Chlap s jedním uchem.
00:11:21 -Vidíte to?
00:11:23 Jen nás využije
a zase nás pošle zpátky do těch
00:11:27 špinavých, strnulých, nudných obrazů
na bůhvíkolik dalších století.
00:11:33 Co takhle udělat si prázdniny?
00:11:36 -Počkat. Dobrá, dobrá.
00:11:39 Když mi nechcete pomoct
s tím pracovním listem,
00:11:42 tak se zase vraťte,
odkud jste přišli. Jděte.
00:11:45 Už si to nebudu zjednodušovat.
00:11:48 Udělám to, jak se má.
Opíšu to od Nelly Rodrigezové.
00:11:53 Do obrazu zase vraťte se v čase.
Počkat, nevím, odkud jste.
00:11:57 -To snad ne.
00:11:59 HLÁŠENÍ:-Pozor, pozor,
za pět minut zavíráme.
00:12:04 -Dobře. Nepanikařte.
00:12:06 ZAMYKÁNÍ
00:12:09 Do toho, Křiku, zaječ.
-Ááá!!!
00:12:16 -No tak, lidi, počkejte.
Jsme zamčeni v muzeu.
00:12:20 Pojďme si udělat večírek
a mohli bychom se trochu seznámit.
00:12:24 Já vám řeknu něco o sobě
a vy zase mně něco o vás.
00:12:27 Například, já jsem Alex a byla jsem
vytvořena v roce 1992 v New Yorku.
00:12:32 A kde vy?-Och, ty tolik mluvíš.
Jsem rád, že mám jen jedno ucho.
00:12:36 -Přestaňte, přestaňte.
-Ááá!
00:12:39 -Jde sem Elaine.
-Kdo je Elaine?
00:12:42 -To je ta z ochranky,
co nám vždycky svítí do očí.-Ne.
00:12:46 -Schovejte se.
00:13:40 -Bože,
jako by vás neustále sledovala.
00:13:46 -Tak, máme zavřeno.
Víš, co to znamená, hm?
00:13:49 -Vytáhnout plastové nádobí z koše
a umýt ho?
00:13:54 -To už je.
00:13:58 Teď je čas na fotbal.
Jdu na dlouhou.
00:14:04 Jo!
00:14:06 Hezká. Teď jdi na dlouhou ty.
00:14:09 A když říkám na dlouhou,
myslím nahoru.-Jo, dobrý.
00:14:13 -Hop, hop. Chachá.
00:14:15 Hop.
00:14:20 -Ahoj, Maxi.
00:14:24 -Ne!
00:14:26 -Co?
00:14:28 -Maxi, chytils tu...
00:14:31 Eee... Chřipku?
00:14:34 Slyšel jsem, že teď řádí.
-Mmm. -Ó, vážně?
00:14:38 Tak to je dobře, že jsem udělala
silnou kuřecí polévku.
00:14:42 Pojďte, je hotová.-Viděla ten míč?
-Ne. Spadl do polívky.
00:14:47 -Tady máte. Dejte si.
00:14:59 Jaká je?
Je to můj tajný recept.
00:15:02 -Jo, je v ní překvapení, co?
00:15:09 -Ahoj, Harper.
Viděl jsem, že tu prodáváš...
00:15:12 Mmm... Co tu prodáváš?
00:15:15 -Šperky, hlupáčku.
Vyrobila jsem pro tebe prstýnek.
00:15:19 Tak.
00:15:21 -Jú.
00:15:24 To je dost neobvyklý kámen.
00:15:26 Harper, co je to?
-To není kámen.
00:15:29 Je to pecka z broskve,
protože i ty jsi jako broskvička.
00:15:33 -Jasně.
00:15:35 MOBIL
Á.
00:15:38 Ahoj, Alex.
00:15:40 Co? Jsi zamčená v muzeu?
00:15:43 Obrazy? Ochranka?
00:15:45 Mám po tobě přestat opakovat? Ou.
00:15:50 Jasně, dobře, už běžím.
00:15:56 Jo, dejte mi minutku,
jen co najdu svůj svetr.
00:16:00 -Nejste zloděj umění, že ne?
00:16:03 -Ne, žádný zloděj.
Jsem jen asistent učitele.
00:16:13 Alex? Alex, kde jsi?
00:16:15 -Ahoj, copak se děje?
00:16:20 -Jak je?
-Á. To ne.
00:16:24 To ne. Alex, tys zničila
největší umělecká díla historie.
00:16:29 Van Gogh. Chlapec v modrém.
00:16:32 Omlouvám se, kdože jste vy?
-Ááá!!!
00:16:35 -A jo, Křik.
-Ticháčku, buď už zticha.
00:16:39 Jen je, prosím, pošli zpátky.
-Ale tak se nic nenaučíš.
00:16:44 Musíš to udělat sama.
-To může trvat celou noc.
00:16:47 -No, tolik času nemám,
protože ochranka mi dala
00:16:50 pět minut na to,
abych našel svetr.
00:16:53 -Všichni se rozdělte,
musíme najít Justinův svetr.
00:17:00 -Hm, ta byla výborná.
Chutnala vám, kluci?
00:17:03 -Děláš si legraci?
Byla fantastická.-Oh.
00:17:06 -Najdi ten míč.
Geniální.-Méďo.
00:17:09 -Jo, všechnu jsme ji snědli.
Až do dna.
00:17:12 Vůbec nic tam nezbylo.
Absolutně nic.
00:17:16 Vážně nic.
00:17:18 -My ten míč snědli?
00:17:25 -Nebyla přece pálivá?
-Nebyla.
00:17:30 -Myslíš, že budeme v pořádku?
-Ó.
00:17:36 -Rozhodně v pořádku nebudeme.
00:17:39 -Když to kouzlo sníme, tak ho máme.
00:17:43 -Jerry?
-Můžeme to vysvětlit.
00:17:49 -Óóó.
00:17:52 -Vykradli nás.
00:17:56 -Začarovali jsme ten míč,
00:17:59 aby mohl prolétávat věcmi
a my tak nic nerozbili.
00:18:02 A on spadl do polévky
a my tu polévku snědli
00:18:05 a právě proto teď stojíš
uprostřed pultíku.
00:18:09 -Víte, je to sranda.
00:18:12 -Takže nejsi naštvaná?-Ne tak,
že bych na vás chtěla ječet,
00:18:16 ale tak,
že bych vás ráda prohnala.
00:18:19 -Běž!
-Ááá!
00:18:26 -Do obrazu zase vrať se v čase...
00:18:29 Počkejte chvilku.
Nejsou vám ty boty malé?
00:18:38 -Ach.
00:18:40 -To znám. Nesnáším boty,
které mě nutí křičet.
00:18:44 Teď už to bude dobrý.
00:18:46 Do obrazu zase vraťte se v čase
do Osla v Norsku 1893.
00:18:53 -Prima.
Teď už nám zbývá jen Mona Lisa.
00:19:00 -Prosím, věřte mi.
00:19:05 -Dobře.
Monu Lisu namaloval Leonardo...
00:19:08 -DiCaprio?
-Da Vinci. Da Vinci.
00:19:11 Já to udělám. Je čas jít domů.
00:19:14 Do obrazu zase vrať se v čase
do italské renesance...
00:19:18 -Ne. Počkat.
Neposílejte mě zpátky. Prosím.
00:19:21 -Musíte se vrátit. Jste jedním
z největších pokladů historie.
00:19:25 -No, já si tak nepřipadám.
00:19:28 Celý svůj mizerný život
neposlouchám nic jiného než:
00:19:32 "Proč ji ten da Vinci maloval?
Je tak obyčejná."
00:19:35 "Tomu říkáte úsměv?"
00:19:38 HARPER:
-Ty náušnice si zamilujete, Elaine.
00:19:42 Jsou svázané z provázku,
který kdysi držel pohromadě rostbíf.
00:19:47 -Už jste našel svůj svetr,
asistente učitele?
00:19:51 -Ne, ještě ne.
00:19:53 -Máte dvě minuty.
Jinak půjdete domů zmrzlej.
00:20:01 -Tady jsi, Alex. Ještě že Justin
do toho telefonu všechno opakoval.
00:20:09 Ahoj, já jsem Harper.
-Ahoj, jsem Mona Lisa.
00:20:12 -Neznáme se?
Připadáte mi povědomá.
00:20:15 -Není odsud, je z Itálie.
Z Florencie, myslím.-Velmi dobře.
00:20:21 -To je ten nejkrásnější náhrdelník,
co jsem kdy viděla.-Vážně?
00:20:26 To je.
00:20:31 A umocňuje váš úsměv.
00:20:34 Je to úsměv, že ano?
-Ano. Děkuji.
00:20:39 -Co to děláš?
-Posílám ji zpátky šťastnou.
00:20:42 Harper, co kdybys ukázala Moně
náušnice?-Budou se vám líbit.
00:20:49 -Do obrazu zase vrať se v čase
do italské renesance 1502.
00:20:54 -Tady jsou.
00:20:56 Kdepak je Mona?
-No, ten náhrdelník se jí tak líbil,
00:21:00 že ho musela jít ukázat
přítelovi Leovi.
00:21:03 -Dluží mi za něj 35 dolarů.
00:21:11 -Co? Mona Lisa s náhrdelníkem?
Tak to da Vinci nezamýšlel.
00:21:15 -Klídek,
vypadá skvěle a skoro se i usmívá.
00:21:19 -Dalas náhrdelník za 35 dolarů
na obraz za 40 miliónů.
00:21:23 -Pak je za 40 miliónů a 35 dolarů.
00:21:27 Justine, jen řekni "v pohodě".
00:21:30 -Eee... V pohodě.
00:21:34 -A omlouvám se, že jsem si
dělala legraci z tvých znalostí.
00:21:38 -Ty se mi omlouváš?
00:21:41 Mohla bys to zítra zopakovat
ve škole před kamarády?-Ne.
00:21:45 -Myslel jsem si to.
00:21:51 -Prima, jste doma. Sednout.
-Hele, můžu to vysvětlit.
00:21:55 Mám trochu problémy
s historií umění.
00:21:58 -Další novinky pak. Sednout.
00:22:01 To, co teď uvidíte,
normálně netoleruju,
00:22:05 ale tohle je fakt sranda.
00:22:07 -Děti, koukejte na tohle.
00:22:13 Au!
00:22:15 Óóó...
00:22:17 -Řekl bych, že jsme zjistili,
jak dlouho to působí, že jo?
00:22:22 -Nesnáším život s kouzelníky.
00:22:25 Skryté titulky: Zuzka Kmentová
Česká televize, 2013