Příběhy z Charitního domu sv. Františka v Ostravě-Vítkovicích
00:00:55 Nechodit do ubytovny v podnapilém stavu.
00:00:59 To je jasný, to absolutně nejde, to by byla katastrofa!
00:01:03 To bysme se tady povraždili!
00:01:06 Dodržovat zásady občanského soužití.
00:01:11 No, to je jasný, jsme lidi, ne?!
00:01:17 K nám do azylového domu přicházejí lidé v různých situacích.
00:01:23 Jsou to z drtivé většiny lidé, kteří ztratili domov,
00:01:28 takže je to široké spektrum lidí a osudů.
00:01:34 Nedá se nějak paušálně říct, jací lidé sem přicházejí.
00:01:39 Kapacita noclehárny je dvacet lidí.
00:01:42 Zrovna včera jsme přidali nouzovou nocležnu.
00:01:47 Děláme to vždy na zimu, když jsme kapacitně schopni,
00:01:51 polní lůžka přidáváme až na třicet míst.
00:02:06 ZVONÍ
00:02:16 Dobrý večer.
00:02:19 -Holeš.
-Pan Holeš.
00:02:21 Budete dneska platit, nebo pracovat?
00:02:24 Budu pracovat, nemám žádné peníze, pane vedoucí.
00:02:29 -Já nejsem pan vedoucí.
-Můžu jít?
00:02:32 Já vám řeknu za chviličku, co budete dělat,
00:02:36 jestli teď večer nebo ráno.
00:02:40 -A kam teď mám jít?
-Dolů do noclehárny.
00:02:44 Může jít další.
00:02:48 -Dobrý večer, pane Kopáči.
-Dobrý večer.
00:02:52 Po vás specielně chci občanský průkaz.
00:02:56 Já jsem občanský průkaz i s pasem nechal doma.
00:03:00 -A máte ho?
-Ano.
00:03:02 Já tedy napíšu, že jste dočasně bez dokladů a donesete ho příště.
00:03:07 Jistě, ale bude to za trošku delší dobu,
00:03:10 -protože bývalá paní jela na hory.
-Dobře.
00:03:15 -Budete platit, nebo pracovat?
-Pracovat.
00:03:18 Dám vám vědět, jestli večer nebo ráno.
00:03:21 -Dobrý večer.
-Dobrý.
00:03:24 Mě už znáte.
00:03:31 V pořádku.
00:03:34 Do noclehárny je vstup alternativní.
00:03:38 Součástí noclehu je samozřejmě nasycen to znamená polévka a chléb.
00:03:43 Je tam alternativa vstupu.
00:03:46 Buď poplatek 20,-Kč a nebo, pokud člověk peníze nemá,
00:03:51 vykoná práci a na noclech si vydělá.
00:03:57 Jsou z toho samozřejmě vyjmuti lidé,
00:04:02 kteří toto dělat nemohou, to znamená nemocní, invalidní apod.
00:04:07 Je to ošetřeno tak, aby to bylo jednak spravedlivé a jednak lidské.
00:04:22 Pil jsem, hodně jsem pil.
00:04:25 Den co den jsem byl po šichtě v hospodě.
00:04:28 Pak jsem lehl a spal.
00:04:31 Manželka mi řekla, ať jdu na léčení.
00:04:34 Šel jsem a jezdil jsem pak domů v pořádku.
00:04:39 Deset měsíců jsem vůbec nepil, abstinoval jsem,
00:04:44 ale pak to zase začalo. Byl jsem tak k smíchu!
00:04:49 Chlapi mi říkali, ať jdu domů, že mě žena čeká, ale už to nešlo.
00:04:56 Je to celodenní ubytovna, kde poskytujeme službu
00:05:02 nouzového ubytování na dobu nezbytně nutnou.
00:05:07 Tato doba je samozřejmě u každého jiná.
00:05:11 Tento pobyt není paušálně limitován,
00:05:14 je to služba placená, kdo chce bydlet na ubytovně musí mít legální příjem,
00:05:22 stačí i sociální dávka.
00:05:26 Nepřišel jsem do práce a byla zetka.
00:05:30 Jedna zetka v rubání stála hodně peně to byly prémie pryč, věrnostní pryč,
00:05:37 cílovky...
00:05:41 ...na takových deset tisíc to přišlo.
00:05:45 Zvrtnul jsem se, jak se říká. Prostě jsem začal pít.
00:05:49 -Cos koupil k večeři?
-Nohy mě bolí, sednu si na chvíli.
00:05:56 Pepřovku a chleba, co tam můžu koupit?!
00:06:01 Bylo zavřeno, musel jsem nahoru na křižovatku.
00:06:08 Večeři máme.
00:06:18 Dodržovat základní hygienická pravidla.
00:06:22 To je přece jasné, jinak bysme byli jako hovada!
00:06:27 Možnosti pomoci jsou omezené.
00:06:29 Není v našich silách poskytnout člověku bydlení,
00:06:33 myslím kvalitativně vyššího typu než je tady toto,
00:06:38 nejsme schopni tu situaci tomu člověku vyřešit,
00:06:44 například ve vztazích s bývalým partnerem apod.,
00:06:49 čili tyto možnosti jsou omezené.
00:06:57 Žil, jak se dalo: zametal chodníky, pomáhal na stavbách.
00:07:02 Když práci nesehnal, sbíral lahve, někdy jich našel pět jindy až deset.
00:07:08 Za utržené peníze kupoval hlavně chleba a podřadné masné výrobky,
00:07:14 výtěžek toho plahočení pestřejší výběr nedovoloval.
00:07:19 Pan Zdeněk byl jeden z našich klientů.
00:07:23 Pan Zdeněk už nežije, zůstal po něm rukopis jeho díla.
00:07:32 Je to skoro autobiografie, je to prostě o něm.
00:07:44 Po nocích strávených v kupé odstavených souprav,
00:07:49 v nádražních čekárnách a v polorozpadlých domech
00:07:53 přechodil zápal plic. Trvalo delší dobu než se zotavil.
00:07:57 Přes všechny nedostatky znamenal útulek pro Jana Smolaře
00:08:01 nesporný přínos, začal žít jako člověk.
00:08:05 Vydrhl podlahu, umyl okna, stoly zaneřáděné letitými pozůstatky
00:08:09 vybryndaných gulášových polévek a rozlitého piva zasvítily čistotou.
00:08:16 Připadá mi to, jakoby chtěl podat svědectví o lidské bídě,
00:08:22 jako takový zoufalý pokus upozornit, že je tady, trpí a je sám.
00:08:30 Ztratil jsem doklady, to se stane.
00:08:32 Byly mi ukradeny a vím i konkrétně kým.
00:08:36 Můj problém spočívá v tom, že policie - přestože ví,
00:08:40 že jsem byl okraden, že na mě byl spáchán
00:08:44 trestný čin - po mně požaduje 800,-Kč pokuty za ztrátu dokladů.
00:08:49 Na mizerných 800,-Kč stojí a padá moje situace.
00:08:53 Nevydělám si 800,-Kč, protože nemám doklady,
00:08:58 nedostanu doklady, protože nemám 800,-Kč.
00:09:02 Nedostanu ani sociální podporu, ani podporu v nezaměstnanosti
00:09:07 a takových lidí je víc.
00:09:09 Matka mi zemřela, tak jsem zpočátku spával na Armádě spásy.
00:09:15 Dva měsíce jsem tam spal.
00:09:19 Pak mi kolega řekl, ať to s tou nohou a žaludkem zkusím tady.
00:09:24 Osobně mě sem zavedl a zůstal jsem tady.
00:09:32 Styky s ubytovanými omezil na minimum,
00:09:36 útulek nebyl právě vhodný odrazový můstek do života.
00:09:40 Osud je sem, pod střechu domova pro bezejmenné,
00:09:45 zahnal z nejrůznějších příčin.
00:09:48 Listopadové dny nezadržitelně odplývaly,
00:09:52 vytrvalé podzimní deště změnily povrch polí v blátivé břečky.
00:09:57 Ruch na stavbách utichl, nastalo období každoročního útlumu,
00:10:02 které skončí až s příchodem jara.
00:10:09 Kromě toho obsahu je fascinující i to nádherné písmo.
00:10:15 Na půl Švabach...
00:10:18 ... je to opravdu výjimečný rukopis.
00:10:23 On byl takový intelektuál.
00:10:27 Dalo se s ním popovídat, ale byl většinou sám.
00:10:33 On byl nemocen, měl rakovinu a věděl to.
00:10:37 Jste nemocný, tak trpíte.
00:10:41 Je to to nejhorší, co vás může potkat,
00:10:45 protože: který lékař vás ošetří?
00:10:48 Většinou nemáme placený ani zdravotní ani sociální pojištění.
00:10:53 Já osobně jsem po operaci prostaty a měl jsem zlomenou páteř,
00:10:58 támhle mám léky.
00:11:00 Pokud na ně mám, tak si je kupuju, když na ně nemám, tak holt trpím.
00:11:14 Podílet se na úklidu společenských prostorů
00:11:20 dle rozpisu v pokoji zaměstnanců.
00:11:23 To bysme si měli sami uklízet, s žádnými rozpisy nesouhlasím.
00:11:29 Za 400,-Kč koupím konzervy a nákup, zbytek dám na úložnu.
00:11:36 Pak si vezmu 50 nebo 100,-Kč a jdu ven mezi lidi, mezi kamarády.
00:11:44 Já si taky vypiju, neříkám, že si nevypiju,
00:11:49 ale leze mi na nervy, když mi to někdo říká pořád dokola.
00:11:58 V útulku mu říkali "maska", vypadal jako dobrosrdečný chlapík,
00:12:03 ale dovedl předstírat s bravurou rozeného herce.
00:12:08 Se slabými jednal sprostě, se silnými s odpudivou servilností.
00:12:13 Stařec na vedlejší posteli byl nemocný a slabý,
00:12:17 maska ho vydíral a terorizoval, nakonec stařec jednoho dne zmizel.
00:12:22 Když odcházel vmetl do obličeje zdvořilého netvora:
00:12:27 Pamatuj, že existuje soud, který tě spravedlivě odsoudí,
00:12:31 já budu hlavním svědkem.
00:12:34 Za měsíc našli staříka zmrzlého v předměstském parku.
00:12:39 Pan Zdeněk měl v životě velký problém s alkoholem, s tím bojoval.
00:12:44 Později, když už byl vážně nemocen, dostával opiáty,
00:12:49 vlastně opiáty nahradil alkohol.
00:12:54 Takže z jedné zavislosti vznikla druhá.
00:12:58 ZÁZNAM 2. září
00:13:00 Důrazný pohovor vedoucího ubytovny s panem Zdeňkem.
00:13:03 Ač sliboval nápravu, hned druhý den přišel v podnapilém stavu
00:13:07 a vyhrožoval personálu. Přiznal závislost na lécích.
00:13:10 ZÁZNAM 4. září.
00:13:12 V opilosti vypadl z tramvaje a s otřesem mozku odvezen do nemocnice.
00:13:16 ZÁZNAM 6. září
00:13:17 Propuštěn z nemocnice pro nespolupráci s personálem.
00:13:21 ZÁZNAM 9. září Krize osobnosti se dále prohlubuje.
00:13:25 To pivo si dám, ale alkohol vůbec!
00:13:29 Když je návštěva a sedíme, tak si dám třeba štamprdlu,
00:13:34 ale že bych se musel namotat, to ne, nepřichází v úvahu.
00:13:39 Desetkrát za měsíc můžete přijít za rajony, to znamená,
00:13:41 že děláte uklízečku a za to se smíte vyspat.
00:13:45 A když v ten moment jste bez peněz, tak zůstanete na ulici.
00:13:49 Teď v zimě, když sednete do tramvaje a chytne vás revizor, vysadí vás.
00:13:54 Autobusy a trolejbusy se před námi brání tím způsobem,
00:13:59 že po osmé hodině večerní můžete nastupovat pouze předními dveřmi,
00:14:04 aby viděli, že cvakáte jízdenku.
00:14:07 Na jízdenku nemáte, tak jezdíte na černo se strachem, že vás vyhodí.
00:14:12 Nastávají deprese, návaly vzteku, zatmívání před očima.
00:14:18 Lidé se diví, protože vidí střízlivého člověka
00:14:23 a myslí si, že je opilý.
00:14:25 On není opilý, on je naprosto decimovaný.
00:14:29 Nemáte se kde oholit, nemáte jít kam na toaletu.
00:14:32 Dneska, i když jdete na obyčejný pisoár, zaplatíte minimálně 2,-Kč.
00:14:36 A vy je nemáte!
00:14:40 -Pane Michalíku, za půl hodinky, jo?
-Vždyť je to jedno, ne?
00:14:45 Jedno to je, ale vy jste popil, tak musíte počkat.
00:14:49 -Co popil?
-Vínko, ne!
00:14:54 Kdo si vypije, tak musí počkat až vystřízliví,
00:15:05 musí počkat nějakou dobu venku. Záleží to na člověku, jaký je;
00:15:11 někomu to trvá hodinu, někomu dvě, někomu prostě déle.
00:15:15 My už ty lidi známe, takže podle toho s nimi jednáme,
00:15:19 pustíme je buď po hodině, po dvou nebo po třech.
00:15:26 V případě potřeb přijmout a vykonat práci dle pokynů.
00:15:32 Tady mají většinou tulení nemoc.
00:15:35 ZPĚV
00:15:36 Každý den pán mi sílu dává, písní mou je můj pán,
00:15:47 on se stal mým spasením, když kráčím s ním...
00:16:03 Dobrý den, já bych si přál tričko.
00:16:10 -Může být bílé?
-Může být.
00:16:13 Mám takové pěkné, zkuste.
00:16:17 V tuto chvíli mám v ruce šaty, které nám darují naši dobrodinci.
00:16:22 Pocházejí z různých darů.
00:16:24 Když přijdou mrazy, tak je to všechno za chviličku pryč.
00:16:33 Někdo přijde opravdu otrhaný, že se musí obléknout od hlavy až k patě,
00:16:38 někdo přijde pouze vyměnit oblečení, je to pro ně taková vzpruha,
00:16:43 že zase vypadají jako lidi.
00:16:50 ZPÍVAJÍ
00:16:52 ... stal mým spasením, když kráčím s ním, nemusím se bát.
00:17:03 Od malička jsem byl v Dětském domově v Moravské Třebové,
00:17:09 pak jsem byl v Hradci Králové, to byl diagnostický ústav.
00:17:14 Pak jsem byl v Králíkách, to byl výchovný ústav pro mládež,
00:17:19 pak v Praze, to byl taky diagnostický ústav,
00:17:25 potom v Mnichově Hradišti, to bylo něco jako internát.
00:17:30 Takový jsem cestovatel.
00:17:33 Snažíme se a já osobně to beru tak, že to není o pesimismu,
00:17:39 ale o životní krizi, která může potkat každého.
00:17:43 Je to o naději.
00:17:45 Já furt chodím na úřady a furt něco chci,
00:17:49 jenže oni se se mnou nechtějí bavit, oni řeknou, že je otravuji.
00:17:54 Jsem rád, že jsem byl v dětském domově,
00:17:58 protože mě tam naučili hodně věcí, abych zapadl mezi normální lidi.
00:18:05 My se snažíme "kopat je dopředu", aby se aktivovali sami.
00:18:12 Tady nejde o to jim pomoct, ale o to naučit je,
00:18:15 aby si pomohli sami, naučit je znovu žít.
00:18:20 Pan Václav má postižení už od narození - dětská obrna.
00:18:26 Jeho stav se samozřejmě zhoršoval.
00:18:29 Byl nalezen na nějakém statku hladov a deklasován.
00:18:36 Přivezli ho sem někdy v létě 1996.
00:18:40 Museli jsme řešit běžné záležitosti, to znamená vyřídit mu doklady,
00:18:44 nějaké sociální zázemí, sociální dávku, řešil se důchod atd.
00:18:50 Až došlo na domov důchodců a nyní je tam.
00:18:59 Tak tady bydlím, tady mám pokoj.
00:19:07 Pohlednice koní, pohlednice na Václava,
00:19:11 toto je diplom z loňské olympiády, tam je diplom z první olympiády.
00:19:25 Pan Václav, asi jako každý člověk, bojoval v té situaci sám se sebou,
00:19:31 bojoval o přijetí svého postižení, bojoval o přijetí své degradace.
00:19:37 Z toho vyplývaly samozřejmě neshody v rodině,
00:19:42 cítil se jako černá ovce.
00:19:45 Prostě se doma necítil dobře, tak utíkal, byla to jakási revolta.
00:19:52 Pomalu jsem neměl co jíst, nikdo se o mě nezajímal,
00:19:56 nebýt těch kamarádů, dneska bych tu možná nebyl.
00:20:01 V noci civěl do tmy a uvědomoval si, že existuje jenom jeden lék,
00:20:06 který ho zachrání a vyléčí: kniha, které zasvětil svůj život.
00:20:11 Psal v noci s vírou, že bude moci sdělit světu, jak žijí tito pololidé.
00:20:16 Vzpomínky na ztracený rukopis ho přiváděly na pokraj zoufalství.
00:20:21 Ten původní rukopis, byl rozsáhlejší než tento, se ztratil a nevíme kam.
00:20:31 Byl z toho velmi špatný, ale přece jenom se ještě dostal z té deprese,
00:20:41 která po ztrátě následovala a začal psát znovu.
00:20:47 Když to řeknu hodně blbě, tak mě i potěší, když se chlapi pobijí.
00:20:52 Vidím, že je to zdravé, že ti chlapi žijí a že mají nějaký elán.
00:20:57 Někdy mi ani nevadí, že se hádají, protože vidím,
00:21:00 že to je pro dobrou věc.
00:21:05 ZÁZNAM 23. září
00:21:06 Ve tři hodiny byl pan Zdeněk objeven na nádraží
00:21:10 ve velmi špatném zdravotním stavu. Byl odvezen záchrankou do nemocnice.
00:21:15 ZÁZNAM 24. září.
00:21:17 Telefonicky oznámeno, že klient v ostravské nemocnici zemřel.
00:21:22 Požádali jsme vítkovického duchovního správce, aby udělal obřad.
00:21:28 Smutné je, že nikdo ze spolubydlících se toho obřadu nezúčastnil.
00:21:37 Jedno z prvních přikázání, které Bůh dává izraelskému národu je,
00:21:41 aby měl otevřené brány měst pro příchozí a bezdomovce a staral se o n
00:21:46 Bezdomovectví je problém, jak je lidstvo staré a civilizované.
00:21:53 Tohle je životní dno, kam odsud dál propadnout?
00:21:57 Už jenom k smrti.
00:22:00 V třeštící lebce člověka, který jako zázrakem
00:22:03 vstal z mrtvých, pulsoval osudový úryvek ztracené povídky,
00:22:08 kterou kdysi napsal.
00:22:11 Nezkrotitelná síla, matka objevů nás hnala dál a dál k vysněným pevninám
00:22:17 mlhavých obrysů, k nehmotnému cíli, který plul daleko před námi.
00:22:23 Ta síla nás zbavila života a neponechala nám ani čas
00:22:28 na umírání.
Fotografii pana Zdeňka nikdo neměl, takže jediné, co zbylo po tomto zemřelém bezdomovci bylo pár osobních věcí a torzo rukopisu jeho autobiografické knihy.
Pan Zdeněk byl inteligentní člověk, který prohrál svoji životní bitvu s nemocí a alkoholem. Skončil na ulici jako stovky jiných. Poslední dny prožil v azylovém domě a na nádražích.
Jeho rukopis je dokumentem o životě člověka, který nikam nepatří a nikdo jej nepotřebuje. Tento rukopis je tvůrcům tohoto dokumentu současně průvodcem po místech, kde se pan Zdeněk v posledních měsících života zdržoval. Na těchto místech potkáváme i další lidi bez domova. Pana Jiřího, bývalého havíře, který kvůli alkoholu přišel o rodinu i o domov.
Adama – absolventa několika dětských domovů…a další.
Pomocnou ruku těmto lidem podává Česká katolická charita, konkrétně Charitní dům sv. Františka v Ostravě – Vítkovicích. Je to místo, kde si mohou i lidé „na dně“
zachovat svoji lidskou důstojnost.
Scénář: Bronislava Janečková Kamera: Petr Kožušník Režie: Jan Novák