Popletený šéf Ministerstva hádanek čelí hádankám, které neumí zodpovědět. Jaké číslo dostaneme, když vynásobíme všechna čísla na telefonní klávesnici?
00:00:20 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dobrý den.
00:00:23 -Deset!
-Prosím?
00:00:25 Deset. Pardon. Já jsem chtěl říci dobrý den.
00:00:29 Ale já jsem slyšel, pane ministře, že jste řekl deset.
00:00:31 -Já jsem řekl deset?
-Ano.
00:00:33 -Ano, já totiž počítám domy.
-Vy vlastníte deset domů?
00:00:37 Bohužel ne moje domy.
00:00:39 Počítám domy z tramvajové zastávky na ministerstvo.
00:00:42 -Ach tak, ano, těch je deset.
-Ano, těch je deset. Pozor!
00:00:46 Což mi připomíná jednu hádanku, kterou mi dal kolega z vlády.
00:00:50 Ano?
00:00:51 Cestou z tramvajové zastávky napočítáme po levé ruce deset domů.
00:00:56 -Ano.
-A cestou zpátky
00:00:58 na tramvajovou zastávku napočítáme po pravé ruce taky deset domů.
00:01:03 Ano. A otázka zní?
00:01:04 Otázka zní: Kolik těch domů tam vlastně je?
00:01:14 Já si myslím, že to je jasné.
00:01:15 To je jasné jak facka. Deset na jedné straně,
00:01:19 deset na druhé straně, to je dohromady dvacet domů.
00:01:22 Kdybychom počítali domy na obou stranách, tak by to byla pravda.
00:01:26 Ale my počítáme domy na obou stranách.
00:01:28 Ze zastávky po levé deset, na zastávku po pravé deset.
00:01:31 Pane ministře, vy jste pěkný šibal.
00:01:34 -Vy mě napínáte.
-Říká se to o mně,
00:01:36 že jsem takový fištron, že se tak rozveseluji.
00:01:40 To se říká, ale pane ministře, poslouchejte.
00:01:43 Přece když mám něco po pravé straně a otočím se,
00:01:46 tak to mám po levé straně.
00:01:48 -Ano.
-No.
00:01:50 Takže cestou na ministerstvo i zpátky pořád počítáte
00:01:53 ty stejné domy, takže je jich tam celkem deset.
00:01:57 Já počítám ty stejné tam deset, ty stejné zpátky
00:02:01 na druhé straně deset, to je dohromady dvacet.
00:02:04 Ne, pane ministře. Já vám to ukážu na příkladu.
00:02:08 -Ano.
-Sledujte.
00:02:10 Já teď napočítám vaše ministerské stoly v pracovně.
00:02:15 Kolik schválně jich tu je. Jo? Tak pozor.
00:02:18 Já jdu od okna ke dveřím a počítám.
00:02:21 Po levé ruce jeden stůl, otočím se.
00:02:24 Po pravé ruce... Vidíte! Také jeden stůl.
00:02:28 Ale když se podíváte, v pracovně je pouze jeden stůl ministerský.
00:02:34 Moment! Moment! Moment!
00:02:35 -Pane tajemníku, Kristova noho, soustřeďte se! -Ano.
00:02:41 -Ale opravdu dávejte pozor.
-Ano.
00:02:43 Protože já to nebudu říkat dvakrát.
00:02:46 Jdu, dobře, tentokrát ode dveří k oknu, jo?
00:02:49 Jde ministr, jde... Stůl! Počítám jedna.
00:02:54 -Uložím si do palice.
-Ano.
00:02:56 Pokračuju. Žádný jiný stůl tu není.
00:02:59 Narazím na okno, otočím se, jdu zpátky ke dveřím.
00:03:03 -Ano.
-Jde ministr, jde. Stůl!
00:03:07 Uložím si do hlavy. Jedna. Jo?
00:03:11 Zastavím se u dveří a teď to zhodnotím.
00:03:14 Já jsem napočítal stoly dva, tak už mě nezlobte.
00:03:19 A...
00:03:21 A když jste tak chytrý, tak mi teď řekněte,
00:03:23 kde je ten druhý stůl? Teď tady byly dva!
00:03:29 Vyřešeno.
00:03:35 Ale i tam to bylo dobré.
00:03:37 Mně stejně víc bavila ta včerejší.
00:03:38 Co to je, děti? Neumíte pozdravit?
00:03:41 -Umíme.
-Umí. Slyšíte, pane tajemníku.
00:03:44 No jo, umí, ale nepozdravily. Tak pozdravte!
00:03:47 -Dobrý den.
-Dobrý den. Odkud jdete?
00:03:50 -Z oběda.
-A máme z oběda hádanku.
00:03:53 Hádanku týkající se jídla? To se mi sbíhají sliny.
00:03:58 -Co to máte?
-Polévku bramborovou.
00:04:02 Já jsem si dal hrachovou.
00:04:04 Babička říká, že polévka je grunt a ostatní jen špunt.
00:04:07 Hele, víte, že polévka je jedno z nejstarších jídel vůbec?
00:04:10 -Tahle?
-Tahle asi ne.
00:04:13 Ta vypadá celkem dobře, ale myslím polévka obecně jako pokrm.
00:04:17 -Fakt?
-Fakt.
00:04:19 -Dokonce se ani neví, kdo ji vynalezl. -Vážně?
00:04:22 Vážně. Přesně jak jsem to našel na internetu.
00:04:24 Prý to byl někdo hodně dávno a vařil v míse vodu
00:04:27 a omylem mu tam spadla zelenina nebo maso.
00:04:30 -A vznikla polévka.
-Já už asi nemám ani moc hlad.
00:04:34 Tuhle vařila paní kuchřka, ne neandrtálec.
00:04:37 Žádný strach. Paní učitelka nám říkala,
00:04:40 že v 16. století se ve Francii říkalo polévce restaurant,
00:04:44 jako že restauruje v člověku sílu.
00:04:45 Ale restaurant je hospoda.
00:04:47 To sice jo, ale dřív se tak říkalo polévce.
00:04:50 A podle míst, kde se dala polévka koupit,
00:04:52 se pak restauracím říkalo...
00:04:54 -Restaurace.
-No dobře, jo, restaurace.
00:04:56 Ale hlavně nezapomeňte, že za domácí úkol máme hádanku o polévkách.
00:05:00 No jo. Ta bude pěkně složitá.
00:05:02 Už se těším, až tu hádanku řekneme panu ministrovi.
00:05:10 -Na stole jsou dva talíře s polévkou. -Kde?
00:05:13 -Jenom jako.
-Aha.
00:05:16 Přesto bych se rád zeptal, o jakou polévku se jedná.
00:05:19 A není to jedno, pane ministře, když je to jenom jako?
00:05:21 Není to jedno, tajemníku,
00:05:23 protože kupříkladu čočkovou já nemám rád.
00:05:25 Tak to nemusí být čočková, může to být třeba fazolová.
00:05:29 Hochu zlatý, milý, já nemám rád ani fazolovou, víš?
00:05:31 -A jíte hráškovou?
-Jo.
00:05:33 -Bramborovou?
-Ano, tu miluju.
00:05:35 Tak na stole je hrášková a bramborová.
00:05:37 Já bych si vybral s dovolením tu bramborovou.
00:05:39 Pane ministře, je to jenom jako.
00:05:41 Přesto bych dal přednost bramboračce, ano?
00:05:44 Hádanka zní: Nabereme plnou lžíci té bramborové
00:05:48 a nalijeme ji do hráškové a dobře promícháme, jo?
00:05:51 Potom nabereme plnou lžíci téhle polévky
00:05:54 a dáme ji zpět do toho talíře, kde byla ta bramborová.
00:05:58 -To jsou mi divná kouzla.
-Je to jen jako, pane ministře.
00:06:01 Hm. Otázka zní?
00:06:04 Je teď víc bramboračky v hráškové, anebo hráškové v bramboračce?
00:06:09 Voila!
00:06:15 Já tedy bramboračku křísnutou hrachovkou nechci.
00:06:18 -A my taky ne.
-Fuj!
00:06:20 Nikdo vás to jíst nenutí, ale hádanku musíme vyřešit.
00:06:23 Já vás poprosím, pane ministře, o asistenci.
00:06:27 My samozřejmě nevíme,
00:06:29 kolik bramboračky nalijeme do té hrachovky.
00:06:33 Víme ale, že se nám samozřejmě v té hrachovce zvýší objem.
00:06:36 Ale ať je poměr po zamíchání jakýkoliv,
00:06:40 když stejné množství odlijeme zpátky do původního talíře,
00:06:43 tak se objem obou polévek zase vyrovná.
00:06:46 Jinými slovy bude v bramboračce stejné množství hrachovky
00:06:51 jako bramboračky v hrachovce.
00:06:54 Fuj! To musí být blivajz!
00:06:56 Jde si to představit kupříkladu, že bramboračku nalijeme
00:07:00 do hrachovky úplně celou, všechno.
00:07:03 Poměr v ten moment bude jedna ku jedné.
00:07:06 Když pak polovinu nalijeme zpět do talíře,
00:07:08 kde byla bramboračka, získáme v obou dvou talířích
00:07:12 polévku namíchanou přesně půl napůl.
00:07:16 Aha! No dobře, ale jak my teď dostaneme
00:07:20 tu bramboračku z té hrachovky ven zpátky?
00:07:23 Pane ministře, já se obávám, že my už ji zpátky nedostaneme.
00:07:28 -Tak to mi nebude chutnat.
-To ale právě vůbec nevadí,
00:07:32 poněvadž my jsme si říkali, že to je jenom jako.
00:07:35 -To je jenom jako, jo?
-Ano.
00:07:38 Aha. Tak to je potřeba říci hned na začátku.
00:07:41 Vyřešeno.
00:07:47 Pojďme si to ještě jednou zopakovat.
00:07:49 Když chcete smíchat dvě rozdílné tekutiny
00:07:52 a mít v každé stejné procento té druhé,
00:07:54 budete postupovat právě takto.
00:07:57 Naberete libovolné množství z tekutiny číslo jedna,
00:08:01 nalijete do tekutiny číslo dvě a promícháte.
00:08:06 Pak stejné množství naberete i z nově namíchané tekutiny dvě
00:08:10 a vrátíte zpět do tekutiny jedna. Výsledek?
00:08:14 V obou bude stejné procento té druhé tekutiny,
00:08:17 a to bez ohledu na přelité množství.
00:08:21 Zní to jako kouzlo, ale když to zkusíte spočítat
00:08:24 pro libovolné konkrétní množství, zjistíte, že to funguje.
00:08:32 ZVONÍ TELEFON Ano?
00:08:38 Ano, jistě, samozřejmě zařídíme. Není problém.
00:08:41 -Co? Nějaký průšvih?
-Ale vůbec.
00:08:44 Nová hádanka od ministra pro telefonování.
00:08:46 Počkat! Počkat! My máme ministra pro telefony?
00:08:51 Samozřejmě že nemáme ministra pro telefony,
00:08:53 ale ministra pro spojování a telefonování.
00:08:57 -A jaká je ta hádanka?
-Stručná a těžká.
00:09:10 Pane ministře, my ale čekáme na tu hádanku.
00:09:13 Na jakou hádanku?
00:09:15 Na tu těžkou, stručnou od toho pana ministra.
00:09:18 Aha! No tak řekněte...
00:09:21 Ona to vlastně ani není taková hádanka.
00:09:23 -Je to takový závažný vládní úkol.
-A ten zní?
00:09:26 Ten zní: Jaké číslo dostaneme,
00:09:29 když vynásobíme všechna čísla na telefonní klávesnici?
00:09:40 -Devět krát osm je...
-Sedmdesát dva.
00:09:44 -Krát šest.
-432.
00:09:49 -Krát pět.
-2 160.
00:09:54 Počkat! Počkat! To neplatí! Vy máte kalkulačku.
00:09:59 -Nemám.
-Počkejte! Počkejte!
00:10:01 Pan ministr si s vámi jen tak to... Že jo?
00:10:04 -Já si jen tak to.
-Pohrává.
00:10:06 -Dělám srandu, pohrávám.
-Ano.
00:10:08 Protože pan ministr dobře ví, že žádná kalkulačka není třeba.
00:10:13 Co?
00:10:14 Dokonce není třeba žádné počítání.
00:10:16 Ale to by z hlavy věděl jenom génius.
00:10:18 -No... Ví to málokdo.
-Tak jaký je výsledek?
00:10:22 Přece nula.
00:10:25 Jednou z číslic na každé telefonní klávesnici je nula,
00:10:28 takže součin vždycky vyjde nula.
00:10:33 Aha! Nula!
00:10:35 Aha! Nula! Nula! Tak to já naštěstí nejsem.
00:10:39 Maximálně nula nula sedm.
00:10:47 -Tak my už půjdeme.
-Utíkejte! A nezlobit!
00:10:50 Ještě když tak dobře počítáte, pane ministře,
00:10:53 můžeme vám dát ještě jeden příklad?
00:10:56 -V žádném případě.
-Samozřejmě.
00:10:58 -Teda samozřejmě.
-Ona je to spíš otázka.
00:11:01 Co je víc správně? Devět a pět je třináct,
00:11:04 nebo devět plus pět je třináct.
00:11:06 -Plus.
-A.
00:11:08 Oba dva špatně.
00:11:10 Moment! Jak oba dva špatně? To bych se skoro hádal.
00:11:12 Ale devět plus pět přece není třináct, ale čtrnáct.
00:11:18 -Tak na shledanou.
-Nashle.
00:11:24 To, že neumíte sčítat, vám k plusu při rozdělování
00:11:28 prémií rozhodně nepřičtu, pane tajemníku.
00:11:31 -Ale pane...
-Ticho! Vyřešeno.
00:12:06 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2014
Týdenní zábavně vzdělávací magazín pro děti od osmi do dvanácti let. Na výstřední Ministerstvo hádanek přicházejí hádanky, nad nimiž popletenému ministrovi vstávají vlasy hrůzou. Jaké číslo dostaneme, když vynásobíme všechna čísla na telefonní klávesnici? Naštěstí jsou tady děti a s řešením pomáhají ze všech sil. A zbylé hádanky vysvětlí upovídaný ministrův tajemník! Těšte se na sérii rafinovaně logických hádanek ze života, které mají překvapivě jednoduchá řešení. Stačí použít rozum, zapojit pohotovost a vtip a zjistíte, že chytrost nejsou žádné čáry!
Hrají: Josef Polášek, Tomáš Matonoha a děti
Scénář: Miloš Čermák, Milan Šíma
Režie: Jan Sládek