Popletený šéf Ministerstva hádanek čelí hádankám, které neumí zodpovědět. Jak doručit supertajnou zásilku z Ministerstva obrany?
00:00:18 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:00:20 -Dobrý den.
-Vítejte, pane tajemníku.
00:00:24 Copak? Copak? Copak? Vypadáte nějak sešle.
00:00:29 Moc jsem se nevyspal, pane ministře.
00:00:32 A co to? Někdo vám vynesl spaní?
00:00:36 Víte, to se nedá tak říci, pane ministře.
00:00:39 Ono je to tak,
00:00:41 že máme kousek od našeho domu takové ty velké kostelní hodiny.
00:00:44 Ano. A ony bijí moc hlasitě, takže nemůžete spát.
00:00:47 Přesně tak, bohužel. Navíc nám je teď opravili.
00:00:50 Dali tam nové zvony, takže to dělá takový randál.
00:00:53 Nechtějte slyšet jaký.
00:00:54 Ale pane ministře, všechno špatné je k něčemu dobré.
00:00:57 Mě v souvislosti s těmi příšernými zvuky
00:00:59 napadla velice zajímavá hádanka.
00:01:02 Sem s ní!
00:01:04 Pane ministře, ty hodiny bijí vždycky ve čtvrt,
00:01:09 o půl a ve tři čtvrtě jednou.
00:01:13 V celou vždycky bijí tolikrát, kolik je hodin.
00:01:17 Třeba když je jedna hodina, tak bijí jednou. Udělají bim.
00:01:20 Když jsou dvě hodiny, tak bijí dvakrát. Bim, bim.
00:01:23 A ve tři udělají bim, bim, bim, že?
00:01:25 Výborně. Naprosto správně. Perfektní.
00:01:27 A teď jak zní otázka. Poslouchejte!
00:01:31 Mě v posteli napadlo, jak nejdéle může trvat,
00:01:36 než člověk pouze podle zvuku pozná, kolik je hodin.
00:01:45 Aha!
00:01:50 Ale je to docela lehká hádanka, protože maximálně to trvá hodinu.
00:01:55 Ve čtvrt, v půl a ve tři čtvrtě to nepoznáte, to je bim, že jo,
00:01:59 ale pak hodiny bijí víckrát a vy víte, že je celá.
00:02:03 Tak jednoduché to zase není, pane ministře.
00:02:08 -Co když zrovna bije jedna hodina?
-To máte pravdu.
00:02:13 Ale nezoufejte, já jsem s dovolením, pane ministře,
00:02:16 hned těsně poté, co jsem tu hádanku vymyslel,
00:02:19 okamžitě přišel na řešení.
00:02:21 No, sláva. Takže?
00:02:24 Je to téměř hodinu a tři čtvrtě.
00:02:29 -Neříkejte.
-Opravdu. Vysvětlím.
00:02:31 Dejme tomu, že těsně promeškáme dvanáct hodin, těch dvanáct úderů.
00:02:37 -Buď půlnoc, nebo poledne.
-Třeba jsme spali.
00:02:41 -Například.
-Nebo hajinkali.
00:02:43 Ano. Teď my slyšíme poprvé jeden úder ve čtvrt na jednu.
00:02:46 -To je bim.
-Ano.
00:02:48 Podruhé ho slyšíme o půl jedné, potřetí ve tři čtvrtě na jednu.
00:02:52 -Ano, to je vždycky bim.
-Takže nic nevíme.
00:02:54 -Ano.
-Pozor!
00:02:56 Počtvrté slyšíme jeden úder v jednu hodinu.
00:03:00 -To nic nevíme.
-Pořád nic nevíme.
00:03:02 -Ano.
-Pokračujeme dál.
00:03:04 -Čtvrt na dvě, pátý úder.
-Nic nevíme.
00:03:08 O půl druhé šestý úder. Pozor! Ve tři čtvrtě na dvě sedmý úder.
00:03:13 -A pořád nic nevíme.
-Víme. -Jak to?
00:03:17 Teď už to, pane ministře, víme, poněvadž my víme logicky,
00:03:20 že více jak sedm úderů nemůže jít po sobě samostatně. Nemůže.
00:03:27 Takže my vlastně, když to slyšíme posedmé,
00:03:29 víme, že je tři čtvrtě na dvě.
00:03:34 Pokud teda nepočítáme ty jednoúdery, že jo?
00:03:36 Pokud bychom je nepočítali, tak se to dozvíme až ve dvě hodiny.
00:03:41 Aha. Ale potom už jste mohl spát, že jo?
00:03:44 Potom jsem usnul, ale hned jsem v šest hodin ráno vstával,
00:03:48 abych byl včas na ministerstvu.
00:03:50 Ale to nevadí, tak jste aspoň spinkal v autobuse.
00:03:55 Nespinkal, poněvadž já jezdím tramvají.
00:03:56 Já jsem spinkal v tramvaji.
00:03:58 Aha. Tak hlavně abyste mi nespinkal tady.
00:04:00 -Ne.
-Takže vyřešeno.
00:04:06 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:04:08 -Pan tajemník spal v tramvaji.
-Já?
00:04:10 Nic takového, děti, nic takového. Pan tajemník nikdy nespí.
00:04:14 Chci říci, že v dopravním prostředku nikdy nespí.
00:04:18 -My to dobře slyšeli.
-Slyšeli, neslyšeli.
00:04:21 Prostě dobře, tak jsem spal v tramvaji,
00:04:23 ale při té příležitosti, děti, pane ministře,
00:04:25 jsem vymyslel další velice zajímavou hádanku.
00:04:28 -Hádanku?
-Ano, hádanku. Jistě.
00:04:30 -Tak tu musíme okamžitě vyřešit.
-A jak ta hádanka zní?
00:04:34 Jaká je ta hádanka? Šup sem s ní!
00:04:36 Dneska ráno jsem jel do práce tramvají.
00:04:40 Což vás šlechtí, pane tajemníku,
00:04:42 protože jezdit tramvají je ekologické.
00:04:45 Tak pozor, ještě jednou. Jel jsem do práce tramvají.
00:04:49 Usnul jsem přesně ve chvíli, kdy do cílové stanice zbývalo
00:04:53 urazit ještě dvakrát tak dlouhou cestu, než jsem doposud ujel.
00:04:58 Já jsem se probudil přesně v polovině cesty
00:05:03 a pak jsem znovu usnul, až když tramvaji zbývala
00:05:06 do cíle přesně polovina času, než jsem doposud urazil.
00:05:11 Pozor! Potom jsem se probudil a normálně vystoupil.
00:05:16 To jste měl kliku, že jste nepřejel.
00:05:19 -A ta hádanka? Jak zní?
-Hádanka zní:
00:05:23 Jak dlouhou část cesty jsem přesně prospal?
00:05:27 Ťuk.
00:05:32 -Je to pěkně zamotané.
-Je to zamotané,
00:05:34 ale my to hezky půjdeme řešit přímo do tramvaje.
00:05:38 Tyhle úlohy sice znějí složitě,
00:05:40 ale ve skutečnosti jsou celkem lehké.
00:05:43 Takže my víme, že jsem prospal poslední část cesty,
00:05:47 která trvala polovinu času než ta, kterou jsem urazil předtím.
00:05:51 To máme jednu třetinu.
00:05:54 Víme také, že naopak první část cesty jsem nespal.
00:05:57 A to jsem urazil polovinu času,
00:06:00 kterou jsem pak ještě strávil na cestě,
00:06:02 takže zase třetina.
00:06:04 Víme tedy, že první třetinu jsem byl vzhůru
00:06:08 a poslední třetinu jsem spal.
00:06:11 Zbývá dořešit, jak to bylo v prostřední třetině.
00:06:17 Já jsem se probudil přesně v polovině cesty.
00:06:20 Byla to nejen polovina celé cesty,
00:06:23 ale tím pádem i té prostřední třetiny,
00:06:26 takže tím pádem jsem spal nejen tu poslední třetinu,
00:06:30 ale také ještě polovinu druhé třetiny, tedy jednu šestinu.
00:06:35 A jedna třetina plus jedna šestina rovná se přesně jedna polovina.
00:06:45 Tím pádem jsem prospal přesně polovinu cesty.
00:06:49 Takže vyřešeno?
00:06:56 Tak, pane ministře, a teď bychom mohli vyřešit
00:06:59 tu hádanku s tou zásilkou z ministerstva obrany.
00:07:03 A jste si jist, že tuto hádanku můžeme řešit
00:07:05 tady před dětmi? Je to tajná hádanka nejvyšší důležitosti.
00:07:08 -Ale my nic neřekneme.
-Já bych se možná také přimluvil.
00:07:13 Navíc děti jsou vedeny už jako naši oficiální spolupracovníci.
00:07:16 No... No... Jak myslíte.
00:07:19 Ale když z toho bude průšvih, jde to na vaše triko. Jasné?
00:07:26 Buďte v klidu, pane tajemníku. Vždyť vy máte košili.
00:07:30 Nechte si ty humory a poslouchejte!
00:07:32 Tak už přečtěte tu hádanku.
00:07:35 Jde o to, že z ministerstva obrany má být na naše ministerstvo hádanek
00:07:40 doručena supertajná zásilka. Ta je tak supertajná,
00:07:44 že nelze důvěřovat ani poslíčkovi, který ji má přinést.
00:07:49 Takže oni na ministerstvu obrany tu zásilku dají do bedny
00:07:52 a tu bednu zamknou visacím zámkem.
00:07:55 -Ano.
-A pošlou ji k nám.
00:07:58 Ale my nemáme klíč od té bedny, respektive od toho zámku,
00:08:02 poněvadž oni ten klíč poslíčkovi nedají.
00:08:04 Jak jsem říkal, je to supertajná zásilka
00:08:07 a tomu klukovi nějak nedůvěřují nebo já nevím co.
00:08:09 -Rozumím.
-Otázka zní: Jak to udělat?
00:08:19 Zapeklité, zapeklité.
00:08:21 Nemohli by tu bednu zamknout a klíč poslat po jiném poslíčkovi?
00:08:26 To nejde, ti kluci se někde můžou mezi sebou domluvit,
00:08:28 ten má bednu, ten má zámek, odemknou to, šup...
00:08:32 No jo, to je pravda. To je opravdu zapeklité.
00:08:36 Nemohli by ten klíč poslat
00:08:37 po nějakém krásném poštovním holubovi?
00:08:40 Holubovi?
00:08:41 Vždyť holubi si v poslední době létají, kam chtějí.
00:08:44 A nejvíc ti z Číny. Ti si dělají úplně, co chtějí.
00:08:48 Tak co s tím?
00:08:50 Mám nápad. Navrhuji to udělat takto:
00:08:53 Na ministerstvu obrany dají zásilku do bedny
00:08:57 a zamknou ji svým speciálním zámkem.
00:09:00 Klíč si u sebe nechají
00:09:01 a pošlou bednu k nám na ministerstvo hádanek.
00:09:05 My ji samozřejmě neotevřeme, poněvadž nemáme od ní klíč.
00:09:09 Ano. To jste toho moc nevyřešil.
00:09:12 Pokračujme dál, pane ministře.
00:09:15 My naopak přidáme na tu bednu další zámek,
00:09:18 tentokrát náš zámek speciální a zamkneme to naším klíčem,
00:09:23 který si necháme u sebe,
00:09:25 a pošleme bednu zpátky na ministerstvo obrany.
00:09:29 -S oběma visacími zámky?
-Ano.
00:09:32 -A co tam s ní budou dělat?
-Oni odemknou ten svůj zámek.
00:09:37 To klidně můžou udělat, poněvadž ta bedna
00:09:40 je zamčena naším zámkem, takže se nemusí bát,
00:09:43 že se do ní někdo dostane, třeba ten poslíček se svým kamarádem.
00:09:47 To je chytré.
00:09:49 A pak nám tu bednu zase zamčenou pošlou zpátky
00:09:54 a my si ji tady v klidu odemkneme naším klíčem,
00:09:57 poněvadž je tam náš zámek. Hotovo.
00:10:02 To musí být asi supertajná zásilka, když se s ní dělají takové cavyky.
00:10:07 Vyřešeno.
00:10:13 -My už budeme muset jít.
-Kampak, uličníci?
00:10:16 Musíme se učit,
00:10:18 abychom měli dobré známky a mohli jsme být kosmonauti.
00:10:21 -Aha. A co se máte učit?
-Prosím, dějepis.
00:10:24 -Zítra z něj píšeme písemku.
-Tak utíkejte!
00:10:28 Nebo bychom vám mohli dát ještě jednu hádanku nakonec?
00:10:31 To je dobrý nápad.
00:10:33 Dobře. Ale musí být krátká a těžká.
00:10:36 -Nebojte, slibujeme.
-Samozřejmě.
00:10:37 Poslouchejte. Jistému člověku bylo v roce 2000 padesát let.
00:10:43 Ale v roce 2010 mu bylo čtyřicet let.
00:10:46 Já se ptám: Jak je to možné?
00:10:50 Moment! Počkat! Je to pořád ten stejný člověk?
00:10:52 -Hm. Stoprocentně.
-To je ovšem zapeklité.
00:10:56 Necháte se poddat?
00:10:57 Já asi ano, poněvadž, pane ministře,
00:11:00 já mám takové velmi silné tušení, že to zase bude chyták.
00:11:03 Ano.
00:11:05 Byl to egyptský faraon Mentuhotep II.
00:11:07 A stalo se to před naším letopočtem.
00:11:09 Přesně jsem to říkal. Chyták. Před naším letopočtem,
00:11:12 pane ministře, je všechno obráceně.
00:11:14 Faraon Měch a Otep... Zajímalo by mě,
00:11:17 zda tehdy v tom Egyptě měli ministerstvo hádanek.
00:11:21 Nejspíš ano, ale i kdyby tam měli sebechytřejšího tajemníka...
00:11:25 Nebo ministra...
00:11:27 Tak by je tam stejně někdo nachytal na nějakém chytáku jako děti nás.
00:11:32 -Můžete jít.
-Nashle. -Nashle.
00:11:35 Tak nashle.
00:12:12 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2014
Týdenní zábavně vzdělávací magazín pro děti od osmi do dvanácti let. Na výstřední Ministerstvo hádanek přicházejí hádanky, nad nimiž popletenému ministrovi vstávají vlasy hrůzou. Jak doručit supertajnou zásilku z Ministerstva obrany? Naštěstí jsou tady děti a s řešením pomáhají ze všech sil. A zbylé hádanky vysvětlí upovídaný ministrův tajemník! Těšte se na sérii rafinovaně logických hádanek ze života, které mají překvapivě jednoduchá řešení. Stačí použít rozum, zapojit pohotovost a vtip a zjistíte, že chytrost nejsou žádné čáry!
Hrají: Josef Polášek, Tomáš Matonoha a děti
Scénář: Miloš Čermák, Milan Šíma
Režie: Jan Sládek