Popletený šéf Ministerstva hádanek čelí hádankám, které neumí zodpovědět. Víte, že není možné fotit lidi s deštníkem?
00:00:20 PAN MINISTR VYDÁVÁ ZVUKY JAKO NÁKLADNÍ AUTOMOBIL
00:00:28 Áááá! Přejel jsi mi ruku.
00:00:37 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:00:39 -Dobrý den, pane ministře.
-Dobrý, dobrý.
00:00:43 Já mohu přijít později nebo nejdu nevhod?
00:00:46 Vůbec. Jdete jako na zavolanou.
00:00:49 Vy jste mě volal, tak jsem přišel.
00:00:50 Vždyť říkám, jdete jako na zavolanou.
00:00:52 -A všechno v pořádku?
-Vypadám snad jako ministr hádanek,
00:00:56 který by měl mít nějaký problém?
00:00:58 Ne, to v žádném případě ne. To ne.
00:01:00 Vyskytla se zajímavá hádanečka, tak jsem si říkal,
00:01:03 že by vás mohla zajímat.
00:01:06 Aha, tak to je od vás velice milé, pane ministře.
00:01:08 Tak bodejť, vždyť tam pořád ležíte v těch lejstrech,
00:01:12 tak jsem si říkal, že by vám malá duševní rozcvička neuškodila.
00:01:16 -Což?
-Ano.
00:01:18 Je to vlastně hádanka od pana ministra dopravy.
00:01:23 -Mám to tady v mailíku.
-Ano.
00:01:25 Vyslali plně naložený nákladní automobil na důležitou misi.
00:01:31 -Ano.
-Pozor!
00:01:33 Na trase však je podjezd pod mostem.
00:01:36 Všichni si mysleli, že ten náklaďák musí projet.
00:01:41 -Ale neprojel.
-Jak to víte?
00:01:45 -Tak nějak jsem to vydedudkoval.
-Aha.
00:01:48 -Ale neprojel, tady píšou.
-Ano. -Správně.
00:01:52 Při tom mu přebývají jenom dva, jako nahoře, dva centimetry.
00:01:56 A ty dva centimetry, byť jsou jenom dva,
00:01:59 stačí k tomu, aby ten náklaďák pod mostem neprojel.
00:02:02 -Chápu.
-A teď tam stojí a neví co s tím.
00:02:06 -Tak to je nepříjemné.
-Jo. A určitě si myslíte,
00:02:10 že by možná stačilo sundat náklad, podjet pod mostem
00:02:14 a náklad tam vrátit zase zpět. Že si to myslíte?
00:02:17 Ano, možnost to je.
00:02:20 A vidíte, jaký vy jste hlupeček,
00:02:22 protože oni tam nemají jeřáb přeci!
00:02:25 Takže to nejde.
00:02:26 Nejde to, když tam není ten jeřáb, ne?
00:02:29 Tak. A pozor! Do večera musí být náklad na místě.
00:02:32 Je to ve státním zájmu.
00:02:34 Tak naštěstí, pane ministře, mají naše ministerstvo.
00:02:39 Vy víte řešení?
00:02:41 Já ho vím, ale vy ho víte přece také, ne?
00:02:44 Ne. Jo. Já ho vím, ale vy jste ten,
00:02:48 kdo má duševní rozcvičku, tak šup, šup, řešte! Řešte!
00:02:52 Nejprve řidič vystoupí z nákladního automobilu
00:02:56 a vypustí svoje pneumatiky. Vzhledem k tomu,
00:03:00 že náklaďák má velké pneumatiky, tak když je vypustí
00:03:03 třeba klidně bez problémů o pět centimetrů,
00:03:05 tak bude mít ještě tři centimetry rezervu.
00:03:09 Dál?
00:03:11 Pak vleze zpátky do náklaďáku a projede pod tím mostem.
00:03:15 -A dál?
-Pak zase vyleze,
00:03:18 vezme pumpu a ty pneumatiky zase zpátky napustí,
00:03:22 aby se nám ten řidič trošku protáhl před tou dlouhou cestou.
00:03:26 -A pak?
-To je všechno.
00:03:29 To je geniální.
00:03:31 Na něco takového já bych v životě... Vždycky přišel.
00:03:37 Vyřešeno.
00:03:44 KLEPÁNÍ NA DVEŘE Dále.
00:03:45 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:03:48 Dobrý den, děti. Co nám dneska nesete?
00:03:50 Přesněji řečeno, co mně nesete?
00:03:53 Dneska jsme vám přinesli úlohu z matematiky.
00:03:55 S matematikou jsem byl kamarád. Sem s ní!
00:03:58 Z města A vyrazí chodec rychlostí šest kilometrů za hodinu.
00:04:03 Z města B jiný chodec rychlostí čtyři kilometry za hodinu.
00:04:07 Já padám, taková známá hádanka a určitě budeš chtít vědět,
00:04:11 kdy a v kolik se setkali, že jo?
00:04:14 -Ale ne, to ví každý.
-Pst!
00:04:17 Pozor! Ještě je tam cyklista. Ten vyjede z města A
00:04:20 rychlostí přesně dvacet kilometrů v hodině.
00:04:23 Co to je za sportovce?
00:04:25 Já bych, dětičky moje zlaté, svištěl aspoň šedesátkou.
00:04:29 Cyklista jede do města B, ale když potká chodce z města B,
00:04:33 otočí se a jede zpátky, dokud nepotká zase toho prvního.
00:04:37 Otočí se, a tak stále tam a zpátky,
00:04:40 než se všichni setkají na jednom místě.
00:04:43 -Hm. A otázka zní?
-Kolik kilometrů ujede cyklista?
00:04:48 Na mě se nedívejte. Zadám to do hádankostroje.
00:04:58 Zní to ale dost obtížně.
00:05:00 Taky si myslíme, že je to obtížné. Proto jsme s tím přišli za vámi.
00:05:04 Navíc jsme se ve škole nic takového ještě neučili.
00:05:07 Nebojte se, už jsme řešili složitější úlohy.
00:05:10 Víte co? Běžte to zatím vyzkoušet do terénu.
00:05:13 Šup!
00:05:20 -Pane tajemníku!
-Ano?
00:05:22 Proč ten cvok pořád pendluje tam a zpátky?
00:05:25 -Jak tam a zpátky?
-No tam a zpátky.
00:05:28 Protože to je taková úloha, pane ministře.
00:05:31 A nemůže dojet na místo setkání a počkat tam na ně?
00:05:34 -Třeba je to sportovec.
-Sportovec? Jako já?
00:05:39 -Ano.
-Tak to by to vysvětlovalo.
00:06:01 -Dobrý den. -Dobrý den.
-Dobrý den. Tak jsme zase tady.
00:06:04 -Už to máte vypočítané?
-Žádné počítání.
00:06:06 -Zapojili jsme mozkové závity.
-Ano. Hlavně pan ministr.
00:06:11 -Jo.
-A kolik kilometrů teda najel?
00:06:14 Tak prosím, pane ministře, můžete.
00:06:16 -Já bych to mohl říci, ale neřeknu.
-Proč?
00:06:19 -Se mi dneska nechce.
-Aha. Tak zase já. -Jo.
00:06:23 Pokud je vzdálenost mezi oběma městy deset kilometrů
00:06:28 a jeden chodec šel rychlostí šest kilometrů za hodinu
00:06:33 a druhý, který šel proti němu, čtyři kilometry za hodinu,
00:06:38 bohatě nám stačí, když spočítáme,
00:06:40 za jak dlouho se potkali,
00:06:43 což je v našem případě přesně za jednu hodinu.
00:06:48 A pokud víme, že cyklista mezi nimi jel rychlostí
00:06:52 dvacet kilometrů za hodinu, kolik nám ujel kilometrů?
00:06:58 Já jsem říkal, že se mi dneska nechce.
00:07:01 Jo pardon. Pardon, vám se nechce, takže děti?
00:07:03 -Dvacet.
-Přesně dvacet kilometrů.
00:07:05 Správně.
00:07:07 A... Ano. Správně.
00:07:10 -Ano.
-Pokračujte.
00:07:11 A vůbec nezáleží na tom, kolikrát se otočil,
00:07:14 kolikrát jel zpátky, na to se nás zadání neptalo.
00:07:17 -Je to správně, děti?
-Ano.
00:07:24 Vyřešeno.
00:07:28 To mi to jde hezky od ruky.
00:07:30 Ano. Máte ještě nějaký další vládní úkol, pane ministře?
00:07:32 -Vláda nikdy nespí.
-A to je další hádanka?
00:07:36 Chci tím naznačit, že my ministři řešíme něco neustále.
00:07:41 Ach tak.
00:07:43 A mohli bychom mít, prosím, ještě jednu hádanku?
00:07:46 To nejde, holčičko, víš?
00:07:47 Její řešení by bylo plýtvání státními prostředky.
00:07:51 -Ale to je školní hádanka.
-To by nešlo!
00:07:56 Tak pane ministře, možná by to šlo, když vezmeme v úvahu,
00:07:57 že ta hádanka spadá pod ministerstvo školství.
00:08:00 Tak dobře, dobře. Sem s ní!
00:08:02 V naší třídě má šedesát procent dětí jedničku z matematiky.
00:08:06 -To není žádná sláva, že?
-Co? Matika je těžká.
00:08:11 Neodmlouvat! Pokračuj!
00:08:13 A sedmdesát procent dětí má jedničku z češtiny.
00:08:15 To už je lepší.
00:08:18 A ještě osmdesát procent dětí má jedničku z tělocviku.
00:08:21 -Výborně!
-A otázka?
00:08:24 Kolik procent školáků má minimálně jedničku ze všech předmětů?
00:08:27 -To jsou mi ale šprti.
-Cože?
00:08:31 Já mám taky jedničku ze všeho, a nejsem žádná šprtka!
00:08:36 Víš co, holčičko? Tak si to vyřeš sama!
00:08:41 Tak v klidu, pane ministře.
00:08:43 Půjdeme na to hezky pomalu a systematicky.
00:08:50 Z matematiky nebo češtiny mělo jedničku šedesát plus sedmdesát,
00:08:54 což je dohromady 130 procent. To samozřejmě není možné,
00:08:59 z čehož plyne, že těch třicet přebývajících procent muselo
00:09:03 mít jedničku z obou předmětů,
00:09:05 tedy v našem případě minimálně třicet procent.
00:09:09 A když vezmeme třicet procent našich
00:09:13 plus osmdesát procent školáků, kteří k tomu ještě mají
00:09:18 jedničku z tělocviku, vychází nám 110 procent.
00:09:22 Z toho zase plyne,
00:09:23 že jedničku ze všech tří předmětů mělo minimálně kolik?
00:09:27 -Deset procent.
-Vždyť to říkám. Šprti!
00:09:32 Pane ministře, premianti.
00:09:35 Vyřešeno.
00:09:42 Je vám to jasné? Pokud ne, tak poslouchejte.
00:09:45 Otázka zní, kolik je ve třídě minimálně jedničkářů.
00:09:49 Začněme logicky s těmi, co mají jedničku z matematiky.
00:09:53 Těch je celkem pochopitelně nejméně, tedy 60 procent.
00:09:58 Jedničku z češtiny má 70 procent.
00:10:02 Teoreticky tedy 60 procent může mít jedničku z obou předmětů.
00:10:06 To je maximum. A minimum?
00:10:09 Sečteme šedesát a sedmdesát, což je sto třicet,
00:10:13 z čehož plyne, že ve třiceti procentech
00:10:16 se obě skupiny překrývají, tedy jedničku z obou předmětů
00:10:20 bude mít minimálně 30 procent žáků.
00:10:23 A z tělocviku má jedničku 80 procent.
00:10:27 Postupujeme stejně, tedy sečteme třicet a osmdesát,
00:10:31 což je sto deset.
00:10:33 Jedničku ze všech tří předmětů bude mít minimálně deset procent žáků.
00:10:37 Pořád tomu nerozumíte?
00:10:39 Tak se zeptejte někoho z těch deseti procent.
00:10:41 Snad vám to vysvětlí líp.
00:10:46 Děcka, pojďte sem.
00:10:49 Mám pro vás srandu.
00:10:52 Takže sranda. Tři, dva, jedna. Teď!
00:11:01 To byla sranda. A dobrá byla ta sranda.
00:11:05 Mimochodem teď mám takovou otázečku pro opravdu,
00:11:09 ale opravdu velké chytrolíny.
00:11:12 Víte, že třeba není možné fotit lidi s deštníkem?
00:11:18 A víte proč, slečno premiantko?
00:11:20 -Nevím.
-A víš, proč nevíš?
00:11:22 -Nevím.
-Protože jste trdlo všech trdel.
00:11:26 Teď se ukažte, premianti!
00:11:28 Pane ministře, to je nějaké nové nařízení vlády?
00:11:31 Já si myslím, že vláda by to každopádně podpořila.
00:11:36 Já samozřejmě chápu, že se nesmí fotit na letišti kvůli špionáži,
00:11:38 ale že se nesmí fotit lidi s deštníkem?
00:11:40 Pane tajemníku, je to tak. Je to tak.
00:11:43 -Aha. A ví se proboha proč?
-Zapojte své mozkové závity.
00:11:48 -Já se dám poddat, pane ministře.
-A vy, děti?
00:11:51 -Taky se dáme poddat.
-Taky se necháte poddat?
00:11:53 Tak poslouchejte dobře. Deštníkem se fotit nedá.
00:11:56 Rozumíte?
00:11:59 Vy už jste někoho viděli, že by fotil struhadlem
00:12:02 nebo bramborou nebo zebrou? Fotíme pouze fotoaparátem.
00:12:06 Dobře. I mobilním telefonem třeba.
00:12:10 No jo, tak zase chyták. My už radši půjdeme.
00:12:14 Jasně. Mazejte! Mazejte! A pozor!
00:12:16 -Na co?
-Abyste nefotili lidi deštníkem.
00:12:20 -Na shledanou.
-Nazdar! Nazdar!
00:12:23 A já si dám jedno šikovné kulaté krásné vyřešeno.
00:13:04 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2013
Týdenní zábavně vzdělávací magazín pro děti od osmi do dvanácti let. Na výstřední Ministerstvo hádanek přicházejí hádanky, nad nimiž popletenému ministrovi vstávají vlasy hrůzou. Proč není možné fotit lidi s deštníkem?Naštěstí jsou tady děti a s řešením pomáhají ze všech sil. A na co nestačí ony, vyřeší upovídaný a pohotový ministrův tajemník! Těšte se na sérii rafinovaně logických hádanek ze života, která mají překvapivě jednoduchá řešení. Stačí použít rozum, zapojit pohotovost a vtip a zjistíte, že chytrost nejsou žádné čáry!
Hrají: Josef Polášek, Tomáš Matonoha a děti
Scénář: Miloš Čermák, Milan Šíma
Režie: Jan Sládek