Na výstřední Ministerstvo hádanek přicházejí hádanky, z nichž má popletený ministr hádanek zamotanou hlavu. Takže se mu pletou i ponožky na nohou. Ve skříni má totiž pět bílých, sedm černých a osm červených ponožek. Kolik musí poslepu vytáhnout kusů ponožek, abyste měl aspoň jeden pár stejné barvy?
00:00:20 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:00:23 Dále!
00:00:31 -Dobrý den, pane ministře.
-Baf!
00:00:33 Jé! To jsem se lekl.
00:00:37 -Lekl jste se upřímně?
-Ano, upřímně.
00:00:40 -Opravdu upřímně?
-Opravdu upřímně.
00:00:42 -Nedělal jste mi radost?
-Ne, opravdu upřímně jsem se lekl.
00:00:45 -Tak to jsem rád. A víte proč?
-Proč?
00:00:47 -Miluju, když mě lid respektuje.
-Ano.
00:00:51 Vidím, pane ministře, že dnes máte výbornou náladu.
00:00:54 Ano, ano. Epochální, výbornou. A víte proč?
00:00:57 -Proč?
-Protože pan premiér dneska řekl:
00:01:00 -Pane ministře, chválím váš resort.
-Tak to gratuluju.
00:01:05 Děkuju. Taky bych si gratuloval.
00:01:09 -Pane ministře? Vaše ponožky!
-Co je s nimi?
00:01:12 Je každá jiná. Jedna je červená, druhá černá.
00:01:15 -Vyloučeno!
-Tak se podívejte.
00:01:18 Aha. Máte pravdu. Levá je červená, pravá černá. A naopak.
00:01:23 Co mám dělat? Proboha Kristova noho, co mám dělat?
00:01:26 Když ráno jdu do práce a nechci vzbudit manželku,
00:01:30 tak hledám v šuplíku ponožky poslepu.
00:01:33 -Ano?
-Ano!
00:01:35 To potom dojde k tomu, že netrefím barvu.
00:01:37 -V tom případě to je ale mrzuté.
-To je mrzuté.
00:01:40 A vlastně není, protože pan premiér,
00:01:44 teď jsem si vzpomněl, se tomu dnes ráno zasmál.
00:01:48 On pan premiér se směje úplně všemu.
00:01:52 Je to skvělý chlap.
00:01:54 Mohu se, pane ministře, zeptat, v kolika barvách máte doma ponožky?
00:01:58 Samozřejmě.
00:02:00 V barvách černé, červené a bílé. Proč?
00:02:07 V tom případě bychom z toho mohli vytvořit zajímavou hádanku.
00:02:10 No dovolte! Vy mě zase chcete zkoušet?
00:02:13 Ne, v žádném případě, pane ministře.
00:02:15 Naše děti bych zkoušel. Ticho!
00:02:17 Ostatně mám pocit, že tu budou co nevidět.
00:02:19 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
00:02:22 Víte, jak jsme potkali toho pána?
00:02:25 -Dobrý den.
-Baf!
00:02:29 Pane ministře.
00:02:31 Tak děti, mám pro vás hádanku, která se týká ponožek.
00:02:35 No jo. Pan ministr má každou jinou.
00:02:37 -Opět jsi drzý, chlapče?
-Tak poslouchejte!
00:02:42 V šuplíku jsou ponožky tří barev. Bílé, černé a červené.
00:02:47 Bílých je pět, černých je sedm a červených je osm.
00:02:52 Otázka zní:
00:02:54 Kolik poslepu musím minimálně vybrat kusů ponožek,
00:02:59 abych měl jistotu, že aspoň jeden pár bude stejné barvy?
00:03:04 Píšu si do hádankostroje.
00:03:09 Teď bychom potřebovali ten můj ponožkový šuplík, který mám doma.
00:03:14 Já jsem si dovolil, pane ministře, zakoupit z tajného fondu pro vás
00:03:19 několik párů ponožek, abyste se zbavil svých ponožkových problémů.
00:03:25 -Děkuju.
-Tak.
00:03:29 -Říkal jste sedm černých?
-Ano, osm červených, pět bílých.
00:03:34 -To je zajímavá úloha, děti.
-Tak pojďte!
00:03:41 Nedívat!
00:03:43 Já teď vytáhla tři a mám tam dvě červené!.
00:03:47 Takže správná odpověď je tři?
00:03:49 Mohla jsi ale také vytáhnout jednu černou,
00:03:52 -jednu červenou a jednu bílou.
-Správně!
00:03:56 -Ale to by byla pěkná smůla.
-Přesně tak.
00:03:58 I když určitá pravděpodobnost tu je. Šup! Zpátky!
00:04:02 Když chcete mít stoprocentní jistotu,
00:04:05 musíte vytáhnout totiž čtyři kusy ponožek.
00:04:09 Poněvadž máme tři barvy, takže vždycky každá čtvrtá ponožka
00:04:13 musí patřit do páru s jednou z těch tří předtím.
00:04:16 -Opravdu? To není možné.
-Je to možné.
00:04:21 Můžete si to vyzkoušet, pane ministře.
00:04:25 Ano. Zavírám oči.
00:04:28 Jedna. Dvě. Tři. A jedna jsou čtyři.
00:04:36 No jo, tak ještě jednou. To není možné.
00:04:42 Jedna. Dvě. Tři.
00:04:46 A jedna jsou čtyři.
00:04:49 No jo. To je skvělé.
00:04:53 Příště už budu mít vždycky obě ponožky stejné.
00:04:56 Správně. Příště už budu mít vždycky obě ponožky stejné.
00:05:02 A vy také, děti. Rozumíte, že?
00:05:05 -Pane ministře?-Ano?
-Vyřešeno.
00:05:08 Takže vyřešil jsem.
00:05:13 Moment, omlouvám se.
00:05:16 Haló? Ano, jsem to já. A vy jste to vy?
00:05:20 Chachá, dobrý den. Ministryně obrany.
00:05:24 Dobrý den, paní kolegyně. Ano? Má pro nás vojenskou hádanku.
00:05:29 -Pohov!
-Tak sem s ní.
00:05:31 Ano, tak sem s ní! Píšeme si.
00:05:35 -Pište si!
-Ano.
00:05:38 Také si pište.
00:05:40 -Oddíl vojáků u řeky...
-U řeky.
00:05:45 Se potřebuje dostat na druhou stranu.
00:05:48 -Řeky?
-Ano.
00:05:51 A paní kolegyně oblíbená, můžou to přeplavat, ne?
00:05:54 Nemůžou to přeplavat. Takže nemůžou plavat.
00:05:56 -Proč?
-Proč? Protože je tam silný proud.
00:06:00 Jo! Silný proud.
00:06:02 Nemůžou přeplavat řeku, protože je tam silný proud.
00:06:05 Ale na břehu jsou dva malí starci s loďkou.
00:06:10 -Starci?
-Starci? Jo, chlapci. Chlapci.
00:06:15 -Jojo, chlapci!
-Dva malí chlapci s loďkou,
00:06:18 do které se vejdou jenom ti dva, oni sami starci, teda chlapci.
00:06:24 Takže se tam vejdou starci nebo chlapci?
00:06:26 -Chlapci se tam vejdou.
-Chlapci, ano, ale malí.
00:06:29 Máme napsané, dobře, rozumíme, paní kolegyně. Dál!
00:06:33 Máme zaznamenané. Anebo? Anebo co?
00:06:36 Do té loďky se vejde anebo dospělý člověk.
00:06:39 Takže buď dva malí chlapci se vejdou do loďky,
00:06:41 nebo jeden dospělý člověk. Rozumíme, rozumíme.
00:06:44 -Ano, máme je tam.
-Dobře, zadání je. A odpověď?
00:06:47 Teda otázka?
00:06:49 Jak se rota dostane na druhou stranu?
00:06:52 Jak se rota dostane na druhou stranu? Ano.
00:06:55 Rozumím, paní oblíbená kolegyně.
00:06:58 Řešení vám pošleme obratem. Děkuju, děkuju.
00:07:01 Tak není moje oblíbená, to jsem trošku šprýmoval.
00:07:05 Takže jak se rota dostane na druhou stranu řeky?
00:07:10 -To je velice zajímavý úkol.
-Já myslím, že zas tak ne.
00:07:15 Vojáci jsou líní plavat, žádný proud tam určitě není.
00:07:20 -Kecají.
-Ještě že tam jsou ti kluci,
00:07:22 protože jinak by rota byla pěkně namydlená.
00:07:25 Od čeho jsou to vojáci? Spojaři zavolají ženisty.
00:07:29 Přijedou ženisti, buch, buch, buch, postaví most a je to hotovo.
00:07:34 Schválně se podíváme na to. Řeka je tam, voda tam teče nějaká.
00:07:39 Jsou tam zelení takoví, je jich dost.
00:07:43 -Tamhle vidím dva kluky malé.
-Musíme použít logiku
00:07:46 a něco s těmi dvěma kluky. Ale co?
00:07:51 Tak co? Už se vám podařilo vyřešit hádanku?
00:07:54 Zkoušeli jsme všechno možné,
00:07:56 a vojáky jsme na druhou stranu nedostali.
00:08:00 Ne? A přitom to vůbec není složité.
00:08:02 -Opravdu?
-Opravdu.
00:08:03 -No vidíte. Je to jednoduché.
-Tak pozorně poslouchejte.
00:08:07 Nejdříve oba dva chlapci v loďce přeplují na druhý břeh.
00:08:13 Ano, pane tajemníku, pokračujte a já spouštím demonstraci.
00:08:21 Jeden tam zůstane a druhý se vrátí zpátky, kde jsou vojáci.
00:08:26 Tam vystoupí na břehu a v prázdné loďce jeden voják přepluje
00:08:31 na druhý břeh, tam se vymění s tím chlapcem,
00:08:35 který se v loďce zase vrátí zpátky.
00:08:39 -Pěkné. A co dál?
-To se opakuje tak dlouho,
00:08:43 dokud všichni vojáci nebudou na druhé straně.
00:08:47 A máte v tom chybu, pane tajemníku.
00:08:50 Poněvadž ta trumpeta paní ministryně mi zapomněla říci,
00:08:54 kolik tam vlastně těch vojáků má.
00:08:57 -To je úplně jedno, pane ministře.
-Jak to?
00:08:59 Bude to trvat tak dlouho, dokud se všichni nedostanou na druhý břeh.
00:09:03 -Jasně.
-Tak to se ti chudáci pěkně nadřou.
00:09:05 Prostě vyřešeno.
00:09:08 -Prosím?
-Vyřešeno.
00:09:10 No prostě vyřešeno.
00:09:15 A to je všechno.
00:09:19 Počkejte, pane ministře. Přece musíme říci našim divákům,
00:09:22 kdy zase uvidí v televizi náš pořad.
00:09:24 Proč? Vždyť si to přečtou v televizním programu.
00:09:26 Dobře, ale nemůžeme přece chtít po divácích,
00:09:29 aby zbytečně listovali něco v novinách.
00:09:31 Pravda. V tom případě je každému jasné, že se příště sejdeme...
00:09:36 Počkejte! Počkejte, pane ministře. Pst!
00:09:39 Já to sdělím našim divákům hádankou.
00:09:43 Nebo spíš to není hádanka, ale takové kouzlo. Můžu?
00:09:51 Tak, milí diváci, a vy také, pane ministře.
00:09:56 Teď si v duchu myslete číslo od jedničky do devítky.
00:10:01 Mám pětku.
00:10:03 Pane ministře, to číslo si myslete v duchu.
00:10:07 Neříkejte ho. To by potom nefungovalo.
00:10:10 Tak ještě jednou, od jedničky do devítky v duchu.
00:10:14 Mám devítku, ale neříkám to, mám to v duchu.
00:10:16 -Pojďme dál! Tak! Máte to číslo?
-Já mám.
00:10:20 Neříkat! A teď si ho v duchu, milí diváci, vynásobte devíti.
00:10:25 -Jo? Počkám. Máte to?
-Mám. Mám to říci?
00:10:29 Ne! Prosím vás ne, pane ministře! Neříkat nic!
00:10:33 Máme to číslo a teď sečtěte v tom čísle obě dvě číslice.
00:10:39 Jo? Počkáme.
00:10:42 -Mám to říci?
-Ne!
00:10:44 -Máte sečteno.
-Ale já to vím.
00:10:48 Ano, já vím, že to víte, ale jenom si to pište, ale v duchu.
00:10:53 To číslo si zapamatujte a od toho čísla odečtěte číslo dvě
00:10:59 a zapamatujte si ten výsledek, jaký vám vyšel.
00:11:05 -Já už mám výsledek. Mám ho říci?
-Ne! Prosím vás, pane ministře.
00:11:08 -Ale já ho vím.
-Ne!
00:11:10 Neříkejte výsledek, poněvadž já teď uhodnu výsledek,
00:11:15 jaký mají všichni naši televizní diváci i vy.
00:11:21 -Všichni i já?
-Ano.
00:11:24 -Tak prosím.
-Dobře.
00:11:27 Výsledek, to číslo, které jste si na konci měli zapamatovat,
00:11:32 které vám vyšlo, máte totiž všichni stejné
00:11:36 a je to číslo sedm.
00:11:42 Aha! No tak to mně... Vyšlo i mně.
00:11:47 -A vám? -Jo!
-Taky. -Sedm.
00:11:50 -Sedm. Taky.
-A víte proč?
00:11:52 Protože další pokračování našeho pořadu je za sedm dní.
00:11:56 Teda! Kdybych nevěděl, že jste můj tajemník,
00:12:00 tak bych si mohl myslet, že jste vybaven nadpřirozenými schopnostmi.
00:12:06 Víte, on je v tom takový malý matematický trik.
00:12:09 Matematický trik, to mi připomeňte.
00:12:12 Vysvětlím. Když vezmete jakékoliv číslo
00:12:14 od jedničky do devítky a to číslo vynásobíte devíti
00:12:20 a sečtete číslice v tom výsledku, tak vám vždycky vyjde číslo devět.
00:12:26 -Vždycky, pane ministře.
-Hrome!
00:12:29 Tento matematický trik samozřejmě znám z mládí,
00:12:34 jenom jsem pozapomněl nějaké detaily, ale ať je to,
00:12:38 jak je to, je potřeba, abychom v tuto chvíli pozvali
00:12:42 diváky k sledování dalšího našeho dílu.
00:12:45 Pane tajemníku, nechcete zadat divákům nějaký domácí úkol?
00:12:50 Já si myslím, milí diváci, když tento trik,
00:12:52 který jste se právě dozvěděli, řeknete doma nebo ve škole,
00:12:55 tak uděláte parádní dojem.
00:13:26 Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2013
Týdenní zábavně vzdělávací magazín pro děti od osmi do dvanácti let. Na výstřední Ministerstvo hádanek přicházejí hádanky, z nichž má popletený ministr hádanek zamotanou hlavu. Takže se mu pletou i ponožky na nohou. Ve skříni má totiž pět bílých, sedm černých a osm červených ponožek. Kolik musí poslepu vytáhnout kusů ponožek, aby měl aspoň jeden pár stejné barvy? Naštěstí jsou tady děti a s řešením pomáhají ze všech sil. A na co nestačí ony, vyřeší upovídaný a pohotový ministrův tajemník! Těšte se na sérii rafinovaně logických hádanek ze života, která mají překvapivě jednoduchá řešení. Stačí použít rozum, zapojit pohotovost a vtip a zjistíte, že chytrost nejsou žádné čáry!
Hrají: Josef Polášek, Tomáš Matonoha a děti
Scénář: Miloš Čermák, Milan Šíma
Režie: Jan Sládek
Kreativní producentka: Barbara Johnsonová