Tentokrát se vydáme za nosorožci, antilopami, vlky či klokany v nejrůznějším prostředí a na odlišných světadílech. Cyklus z kolekce BBC Earth
00:00:04 (muž) Na naší planetě žije odhadem 10 milionů druhů zvířat a rostlin.
00:00:12 Žádný z nich nedokáže přežít sám o sobě.
00:00:20 Veškerý život závisí na vzájemných vztazích.
00:00:24 Na často nečekaných a složitých interakcích
00:00:28 mezi miliony druhů rostlin a živočichů.
00:00:35 Dnes se vydáme na travnaté pláně,
00:00:39 kde například tito primáti jsou závislí na žirafách
00:00:46 a na nichž zvláštní vztahy umožňují řadě živočichů přežít
00:00:50 navzdory mnoha nepříznivým podmínkám.
00:00:58 Česká televize uvádí cyklus BBC
00:01:02 Kouzla přírody
00:01:11 Travnaté pláně
00:01:17 Pokrývají čtvrtinu souše na Zemi.
00:01:20 Prérie v Severní Americe.
00:01:26 Euroasijské stepi.
00:01:33 A africké savany.
00:01:41 Zvířata tu musejí tvrdě bojovat, aby přežila.
00:02:32 Lvice si musí zajistit velké množství masa,
00:02:36 aby vytvořila dost mléka pro svá mláďata.
00:02:41 Mléka, které jim poskytne životně důležitou energii a vitamíny.
00:02:48 Kromě nich obsahuje ještě jednu nezbytnou složku: bílkoviny.
00:03:00 Lvíčata by bez nich nemohla vyrůst.
00:03:03 Bílkoviny potřebují při tvorbě všech částí svého těla,
00:03:07 nových svalů, kostí i chlupů.
00:03:15 Jejich matka je zase využívá k udržování a obnově tkání.
00:03:22 Získává bílkoviny z těl jiných zvířat, která sežere,
00:03:26 a ta si je zase obstarávají z rostlin, jimiž se živí.
00:03:41 Ke vzniku bílkovin je potřebný jeden důležitý prvek.
00:03:49 Dusík.
00:03:53 Bez něj by nebyl možný život.
00:04:04 Na pastvinách je ale
00:04:06 tohoto životně důležitého prvku nedostatek.
00:04:12 Soupeření o dusík je zde intenzivnější
00:04:15 než téměř ve všech ostatních suchozemských ekosystémech.
00:04:26 Přesto travnaté porosty poskytují potravu živočichům,
00:04:31 kteří patří k největším na této planetě.
00:04:41 Způsoby, jejichž pomocí tu přežívají vrcholoví predátoři,
00:04:46 začínají ve spodní části potravního řetězce, u travin.
00:04:55 Traviny vypadají jako prosté, jednoduché rostliny.
00:05:00 Nenechte se ale klamat. Jsou neobyčejně odolné.
00:05:07 Díky své stavbě se traviny dokážou vyrovnat
00:05:11 s tak nízkým obsahem dusíku,
00:05:14 který jiné rostliny nejsou schopné zvládnout.
00:05:19 Kořeny pronikají až tři metry hluboko,
00:05:22 aby zajistily přísun co největšího množství tohoto nezbytného prvku.
00:05:29 Traviny dokážou tvořit listy z minima dusíku.
00:05:38 To jim umožňuje přežít a poskytovat energii organismům
00:05:42 na dalším stupni potravního řetězce, býložravcům.
00:05:54 Jen v Africe jsou jich miliony.
00:06:14 Protože zde traviny obsahují poměrně málo dusíku,
00:06:18 pasoucí se zvířata mají potíže se zajištěním
00:06:21 jeho dostatečného množství.
00:06:33 Impaly patří k nejrozšířenějším africkým antilopám.
00:06:38 Živí se převážně trávou.
00:06:42 Aby někteří býložravci přežili na stravě chudé na dusík,
00:06:46 vyvinuli si zvláštní způsob zpracování potravy.
00:06:51 Jak asi každý očekává, impala ukousnutou trávu spolkne.
00:07:03 Sledujte ale, co se stane potom.
00:07:11 Část utržené trávy se vrací zpátky do tlamy
00:07:18 a impala ji začíná znovu žvýkat. A tak se to stále opakuje.
00:07:26 Tomuto mechanismu se říká přežvykování.
00:07:32 Trávení trávy nadvakrát z ní pomáhá získat maximum dusíku.
00:07:51 Pakoně jsou také přežvýkavci.
00:07:55 Používají ale ještě jinou strategii,
00:07:59 jak si zajistit dostatek dusíku.
00:08:02 Tato strategie je základem jedné z nejúchvatnějších podívaných
00:08:06 divoké přírody na Zemi.
00:08:19 Každý rok putuje ve východní Africe
00:08:23 po okruhu dlouhém 1500 kilometrů 1,5 milionu pakoňů,
00:08:27 aby se mohli pást na té nejčerstvější trávě.
00:08:47 Protože některé traviny jsou na dusík bohatší.
00:09:00 Když stonky vyrostou do výšky, koncentrace dusíku se sníží.
00:09:09 Nakonec jej tráva obsahuje v poměru ke své hmotnosti tak málo,
00:09:14 že je pro pakoně takřka nevyužitelná.
00:09:20 Tím, že jsou tato zvířata neustále v pohybu,
00:09:24 mohou pátrat po té nejlepší trávě.
00:09:35 Když pakoně vynaloží ohromné úsilí a získají z pastvy potřebný dusík,
00:09:41 stanou se z nich živoucí zdroje bílkovin.
00:09:51 A toto využívají predátoři.
00:10:06 Gepard čeká, až se pakoně rozběhnou,
00:10:10 protože pohybující se kořist se dá lépe srazit k zemi.
00:10:53 Matka bude muset svým mláďatům opatřovat potravu,
00:10:56 dokud jim nebude aspoň rok.
00:11:09 I tak se hladovění a predátorům vyhne jen 5 procent
00:11:14 gepardích mláďat a dožije se dospělosti.
00:11:26 Na drahocenné bílkoviny si dělají zálusk i další,
00:11:30 gepardi proto musejí žrát rychle.
00:11:36 Supů se nakonec nashromáždí tolik, že je od zdechliny odeženou.
00:11:48 Čtyři dospělí gepardi dokážou spořádat
00:11:52 takto velké zvíře za 15 minut.
00:12:02 Tyto kočkovité šelmy ale nejsou dost silné, aby kořist ubránily.
00:12:07 Schovat se s ní není kam, a tak si supi nakonec přijdou na své.
00:12:30 Pakoně a většina dalších zvířat, která gepardi loví,
00:12:35 se živí travinami s relativně vysokým obsahem dusíku.
00:12:38 Proto je při jejich putování následují.
00:12:49 Není to ale jen nejlepší tráva,
00:12:53 která udržuje při životě známou africkou zvířenu.
00:12:58 Dokonce i na místech, kde je dusíku nejméně,
00:13:02 přežívají mohutní tvorové, jako je nosorožec tuponosý.
00:13:10 Pomáhá mu v tom odlišná životní strategie,
00:13:14 která je založená na jeho velikosti.
00:13:28 Od hlavy po ocas měří nosorožec kolem 3 metrů
00:13:32 a váží stejně jako menší náklaďák.
00:13:36 Po slonovi je to druhé největší zvíře na souši.
00:13:44 V obrovském těle má trávicí systém,
00:13:46 který bychom mohli přirovnat k velké fermentační nádobě.
00:13:51 Nosorožec kompenzuje nízkou kvalitu potravy
00:13:55 konzumací velkého množství a pomalým zažíváním.
00:14:01 Každý den stráví 12 hodin nepřetržitým pasením.
00:14:09 Tento obr ale sám poskytuje potravu jiným živočichům.
00:14:17 Vozí se na něm klubáci červenozobí,
00:14:20 kteří se živí parazity žijícími v jeho kůži.
00:14:27 Pasoucí se nosorožce doprovázejí volavky rusohlavé.
00:14:32 Lapají hmyz vyplašený jejich obrovskýma nohama.
00:14:47 Tito obři savany navíc pomáhají ostatním
00:14:50 pasoucím se zvířatům svými výkaly.
00:15:02 Když se nosorožec vyprázdní a vymočí,
00:15:05 na místě po něm zůstane spousta organických látek.
00:15:11 Začne zde pak rašit tráva s velkým obsahem dusíku.
00:15:21 Spásání dlouhých travin podporuje růst kratších druhů trav.
00:15:33 Ty jsou výživnější,
00:15:37 takže se sem vydávají na pastvu i mnohem náročnější impaly.
00:15:49 Nosorožci proměňují místa s málo výživnou trávou
00:15:54 v enklávy bohaté na dusík,
00:15:57 takže jsou pro zdejší ekosystém velice důležití.
00:16:02 V některých oblastech ale žádné takové porosty nenajdete.
00:16:13 Brazílie.
00:16:19 Travnaté pláně v Národním parku Emas jsou na dusík velice chudé.
00:16:27 Také se zde nepasou žádná velká zvířata jako bizoni nebo pakoně.
00:16:33 Vrcholový predátor těchto pamp proto vyvinul jinou taktiku,
00:16:38 než používají lvi nebo gepardi.
00:16:45 Vlk hřivnatý.
00:16:51 Díky dlouhým nohám dobře vidí ve vysoké trávě
00:16:57 a velké uši mu pomáhají najít kořist.
00:17:10 Většina vlků loví ve smečce. Tady je ale potravy tak málo,
00:17:15 že dva vlky uvidíte pohromadě jen výjimečně,
00:17:19 většinou když se chtějí spářit.
00:17:25 Jinak musí ten druhý okamžitě pryč.
00:17:51 Vlk vynakládá na lov spoustu energie.
00:17:56 Výsledek ale skoro nestojí za řeč.
00:18:09 Skákáním a dupáním do země se snaží
00:18:13 vyprovokovat k pohybu drobné hlodavce.
00:18:33 Vlk naslouchá a snaží se zachytit ten nejslabší zvuk.
00:18:38 Čeká, až se myš pohne a prozradí svůj úkryt.
00:18:55 Aby si opatřil dostatek potravy, naběhá i 30 kilometrů denně.
00:19:07 Tento způsob obživy poskytuje vlkovi hřivnatému
00:19:11 malé množství dusíku, které sotva stačí pro růst a obnovu těla.
00:19:16 Aby si zajistil dostatek energie,
00:19:20 musí ke své stravě přidat zvláštní potravinový doplněk.
00:19:36 Vlci hřivnatí se za ním vydávají hlavně v noci.
00:19:41 Možná vás to překvapí, ale tento plod je přesně to, co hledá.
00:19:52 Plody, kterým se říká lidově vlčí ovoce,
00:19:56 obsahují bílkoviny a cukry, jež mu dodávají potřebný dusík a energii.
00:20:14 Toto ovoce je pro jídelníček vlka hřivnatého tak důležité,
00:20:19 že tvoří skoro polovinu jeho potravy.
00:20:23 Snad ještě překvapivější je skutečnost,
00:20:27 že tyto plody vlastně pomáhá pěstovat.
00:20:37 Vlci hřivnatí svoje teritorium značkují.
00:20:42 Dělají to na vyvýšených místech,
00:20:45 aby to další vlci uviděli a ucítili na velkou vzdálenost.
00:20:51 Na území Cerrady tvoří taková vyvýšená místa
00:20:55 hnízda mravenců rodu Atta nebo Acromyrmex, takzvaných střihačů.
00:21:03 Netrvá dlouho a obyvatelé mraveniště trus najdou.
00:21:13 Polostráveným zbytkům plodů nedokážou odolat.
00:21:26 Zužitkují dokonce i zbytky myši.
00:21:33 Mravenci ale pátrají po něčem jiném. Jeden z nich to právě našel.
00:21:44 Zajímají se o okrouhlá semena vlčího jablka.
00:21:51 Ta tvoří víc než polovinu trusu.
00:21:56 Mravenci opatrně odnášejí semena do mraveniště.
00:22:03 Později, z nějakého neznámého důvodu,
00:22:07 mnoho semen zase vynesou ven.
00:22:11 Společně s vlastními výkaly a vyhloubenou hlínou
00:22:15 je ukládají na jakousi skládku, která funguje jako kompost.
00:22:25 Vlci tak pomáhají přenášet semena na místa, kde mohou vzklíčit,
00:22:30 a navíc jim poskytují hnojivo, aby malé semenáčky mohly rychle růst.
00:22:36 Semena, která prošla jejich trávicím traktem,
00:22:40 také snáze vyklíčí.
00:22:46 Systém funguje tak dobře, že v některých oblastech rostou
00:22:51 stromky s vlčími plody výhradně na hnízdech mravenců střihačů.
00:22:56 Poskytují tak vlkům pravidelný příděl plodů.
00:23:03 Složité sítě vztahů, jako jsou tyto,
00:23:07 umožňují zvířatům přežívat i na pastvinách
00:23:11 s nedostatkem dusíku. Pokud se tyto vztahy naruší,
00:23:15 může to spustit řetězovou reakci v celém ekosystému.
00:23:20 Nikde to není lépe patrné než v Austrálii.
00:23:32 Obsah dusíku v rostlinách rostoucích na těchto pastvinách
00:23:36 patří k nejnižším na světě.
00:23:51 Klokani se životu v těchto náročných podmínkách
00:23:55 velmi dobře přizpůsobili.
00:24:01 Jedna skupina ale názorně demonstruje, co se stane,
00:24:05 pokud se prostředí, v němž zvíře žije, změní.
00:24:16 Když se toto mládě klokana obrovského narodilo,
00:24:20 vážilo méně než malá mince.
00:24:26 Postupem času se ale jeho hmotnost 60 000krát zvýší,
00:24:31 až dosáhne velikosti svého tatínka.
00:24:40 To vyžaduje přísun velkého množství bílkovin.
00:24:45 Tito klokani naštěstí žijí na zvláštním místě.
00:24:55 Na území golfového klubu Anglesea nedaleko města Melbourne.
00:25:06 Hřiště tu bylo vybudováno už před 60 lety,
00:25:10 populace klokanů tu proto utěšeně roste.
00:25:17 Při posledním sčítání tu žilo 359 jedinců,
00:25:21 téměř 20 na každou jamku.
00:25:32 Za jejich vysokou početnost může jednak jejich ochrana,
00:25:36 zčásti ale také přidávání živin.
00:25:48 Zaměstnanci klubu pravidelně rozhazují
00:25:52 na trávník dusíkaté hnojivo. Kořeny trav dusík vstřebají
00:25:58 a rostliny jej změní v bílkoviny zelené hmoty.
00:26:03 Tráva je pak mnohem bujnější, což je dobré nejen pro hráče golfu,
00:26:09 ale i pro klokany.
00:26:19 Jejich strava je plná bílkovin a dusíku.
00:26:24 Mohou se rychleji množit a víc jich přežije.
00:26:33 Takovou klíčovou úlohu má dostatek dusíku na pastvinách.
00:26:40 Dalo by se říct, že tito klokani vyhráli v loterii hlavní cenu.
00:26:46 Všem obyvatelům australského buše ale zásahy člověka nesvědčí.
00:27:01 O necelých sto kilometrů dál leží Výzkumné centrum Mount Rothwell.
00:27:08 Čtyři kilometry čtvereční přísně střežených pastvin.
00:27:14 Tento plot je chrání před celou řadou predátorů,
00:27:18 kteří zde nejsou vítáni.
00:27:24 Jako je tato kočka domácí.
00:27:36 V Austrálii v minulosti nežily žádné kočkovité šelmy,
00:27:41 proto zvířata, která kočka loví, vůbec netuší, jak se jí bránit.
00:27:47 Podobnou pohromu tu způsobili zavlečené lišky a psi.
00:27:55 Obětí vetřelců je mnoho, jako například tento klokan skalní.
00:28:02 Kdysi byl nejpočetnějším malým klokanem,
00:28:06 dnes však bojuje o přežití.
00:28:09 Predátoři, kteří loví jeho mláďata, populaci klokanů téměř zdecimovali.
00:28:22 Austrálie přišla o víc savčích druhů než kterákoli země na světě.
00:28:28 Vyhubení každého zvířecího druhu
00:28:31 přitom může mít katastrofální následky.
00:28:35 Zpřetrhají se důležité ekologické vztahy.
00:28:39 Původní buš v jihovýchodní Austrálii je mnohem víc ohrožený
00:28:43 než tropické deštné lesy,
00:28:46 protože řada zdejších důležitých druhů je na pokraji vyhynutí.
00:29:14 Tajuplný svět australského buše v noci. Takto by aspoň měl vypadat.
00:29:27 Bandikut krátkonosý.
00:29:32 Jeden z dvaceti druhů bandikutů.
00:29:39 Svou kořist, hmyz, hledá
00:29:43 pomocí dlouhého, zašpičatělého a velmi citlivého čenichu.
00:29:47 A přitom dělá pro zdejší pastviny něco velmi důležitého.
00:29:54 Traviny se tu potýkají se dvěma hlavními problémy.
00:29:58 Jejich semena roznáší po kraji vítr.
00:30:02 Potom se ale musejí nějak dostat do půdy a najít dostatek živin,
00:30:06 aby mohla vzklíčit.
00:30:10 Bandikut jim pomáhá vyřešit oba problémy.
00:30:20 Když pátrá po potravě, vyhrabe spoustu malých děr,
00:30:24 do kterých strká čenich.
00:30:32 Bude to dělat celou noc,
00:30:35 a ráno zůstane v buši množství konických důlků.
00:30:45 Když zafouká vítr, travní semena se v těchto důlcích zachytí.
00:30:51 Stejně jako kousky staré trávy
00:30:54 a dalších organických zbytků obsahujících dusík.
00:30:58 Z důlků se tak stává ideální místo pro klíčení semen.
00:31:08 Také další živočich žijící v buši
00:31:11 plní důležitou roli v pěstování rostlin.
00:31:19 Klokánci.
00:31:22 Toto jsou klokánci krysí.
00:31:30 Živí se kořínky, hlízami a houbami, které vyhrabávají z půdy.
00:31:40 Možná vám připadá, že to není žádná velká pomoc,
00:31:44 ale díky ní se do tvrdé a vyschlé půdy
00:31:48 snadněji dostává voda a vzduch.
00:31:58 Zásluhou zahradnických služeb bandikutů a klokánků
00:32:02 se původním travinám a dalším rostlinám
00:32:06 na pozemcích Výzkumného centra Mount Rothwell daří.
00:32:18 Kdyby se však tito chlupatí "zahradníci" přemnožili,
00:32:23 půdu by rozhrabali příliš.
00:32:26 V dobře vyváženém ekosystému proto musí působit predátor,
00:32:30 který udržuje počty býložravců,
00:32:33 jako jsou bandikuti a klokánci, na uzdě.
00:32:38 Kunovec tečkovaný možná není nijak veliký,
00:32:41 je ale vybaven ostrými zuby a silnými čelistmi,
00:32:45 kterými usmrcuje kořist kousnutím do zátylku.
00:33:02 Přestože je relativně malý, dokáže ulovit i bandikuty.
00:33:12 A pomáhá tak udržovat jejich stavy na optimální úrovni.
00:33:18 Ještě důležitější je ale skutečnost,
00:33:22 že se kunovci vyvíjeli souběžně se svou kořistí,
00:33:25 proto na rozdíl od koček a lišek
00:33:29 udržují v tomto ekosystému rovnováhu.
00:33:37 Elektrický ohradník umožňuje buši, aby se znovu vzpamatoval.
00:33:47 Vracejí se sem vzácné druhy rostlin, hmyzu, ptáků a plazů.
00:33:52 Stejně jako náležité vztahy mezi živočichy, kteří sem patří.
00:34:19 Zvířata, jako jsou klokánci, bandikuti, nosorožci
00:34:23 a vlci hřivnatí, hrají v udržování ekosystémů
00:34:27 zvláště významnou roli.
00:34:30 Jedni z nejdůležitějších živočichů pro funkční pastvinné ekosystémy
00:34:34 na mnoha místech světa jsou ale mnohonásobně menší.
00:34:42 V Jižní Americe jsou důkazy o jejich prospěšnosti vidět
00:34:47 po celém Cerradu.
00:34:49 Jsou to termiti.
00:34:58 Známe na 2,5 tisíce druhů termitů.
00:35:02 V jedné kolonii mohou být až dva miliony jedinců.
00:35:09 Za svůj úspěch vděčí vztahu, který není na první pohled patrný.
00:35:18 Termiti se živí odumřelou trávou.
00:35:23 Je těžko stravitelná a obsahuje málo dusíku,
00:35:27 proto ji spásá minimum dalších živočichů.
00:35:31 Termiti však mají neviditelného pomocníka.
00:35:38 Bakterie ve svém zažívacím ústrojí.
00:35:44 Některé z nich rozkládají dřevnaté stonky na stravitelnou hmotu.
00:35:54 Další bakterie v trávicím traktu dokážou zachytávat ze vzduchu dusík
00:35:59 a vytvářet z něj látky,
00:36:02 které termiti používají při tvorbě bílkovin.
00:36:17 Díky bakteriím se tak z termitiště stává místo
00:36:21 s velkou koncentrací dusíku.
00:36:25 Některá zvířata jsou si toho moc dobře vědoma.
00:36:34 Například mravenečník velký.
00:36:40 Toto zvíře nemá moc dobrý zrak.
00:36:47 K vyhledávání kořisti proto používá
00:36:50 hlavně tento monstrózní čenich.
00:37:02 Navzdory svému jménu se v některých oblastech
00:37:06 živí výhradně termity.
00:37:29 Termitiště je velmi pevné a odolné,
00:37:32 mravenečník je však dobře vyzbrojen.
00:37:54 Drápy používá také k obraně. Pokud ho někdo napadne,
00:37:58 postaví se na zadní a švihá těmito ostrými zbraněmi kolem sebe.
00:38:15 Když se mu podaří proniknout do termitiště, použije jazyk,
00:38:19 který je přes 50 centimetrů dlouhý a je pokrytý lepkavými slinami.
00:38:25 Mravenečník je schopen ho vypláznout a zatáhnout
00:38:29 až 150krát za minutu.
00:38:32 Tímto způsobem sežere za den až 35 tisíc termitů.
00:38:38 V poměru ke své váze jsou termiti
00:38:42 jedním z nejbohatších zdrojů bílkovin na místních pastvinách.
00:38:46 Tento drobný hmyz jich obsahuje víc než fazole, ořechy
00:38:50 nebo kuřecí maso.
00:38:54 Jejich konzumací se tak dokáže udržet při životě
00:38:57 i tak ohromné zvíře, jako je mravenečník velký.
00:39:13 Termity najdete na travnatých pláních na mnoha místech světa.
00:39:18 Většinou v nich hrají životně důležitou roli.
00:39:28 Afrika.
00:39:31 V keňské savaně jsou termiti
00:39:35 základem celého společenství živých organismů.
00:39:40 A jejich význam zasahuje až nahoru...
00:39:46 K nejvyšším zvířatům na světě.
00:39:56 Akácie s oblibou využívají sídel termitů bohatých na dusík.
00:40:04 Stromy často rostou vedle termitišť,
00:40:07 protože svými kořeny v nich získávají potřebné živiny.
00:40:13 Rozdíly to jsou veliké. Akácie rostoucí poblíž termitišť
00:40:19 mají o 60 procent víc nových výhonků
00:40:23 a dvakrát častěji plodí než ty, které jsou od nich vzdálené.
00:40:33 Zvýšená tvorba zelené hmoty však způsobuje,
00:40:36 že tyto stromy více lákají býložravce.
00:41:05 Akácie proto vytvářejí množství ostrých trnů, aby se jim ubránily.
00:41:14 Antilopy žirafí ale mají malé hlavy, které protáhnou mezi trny.
00:41:23 A sloni si z nich zřejmě vůbec nic nedělají.
00:41:32 Jeden druh akácie využívá odlišný způsob obrany,
00:41:36 který stál u vzniku celé kaskády vztahů.
00:41:43 Acacia drepanolobium má na některých trnech
00:41:47 kulovité zduřeniny, ve kterých sídlí mravenci.
00:42:02 Mravenčí královna do nich vyvrtává otvory a klade dovnitř vajíčka.
00:42:08 Pískavé zvuky, které se ozývají,
00:42:11 když kolem těchto otvorů fouká vítr,
00:42:14 dal stromu lidové jméno "hvízdající akácie".
00:42:21 Uvnitř zduřeného trnu se vyvíjejí mravenčí larvy a ukrývají dělnice.
00:42:28 Na jedné větvi může být takovýchto zduřenin i více než deset.
00:42:33 Když se na listech akácie začne pást nějaký býložravec,
00:42:37 mravenci ho ihned napadnou.
00:42:40 Koušou ho kusadly a do ran vstřikují palčivou kyselinu.
00:42:44 Sloni tyto mravence nesnášejí.
00:42:47 Zřejmě je koušou do vnitřku citlivého chobotu,
00:42:51 proto se "hvízdajícím akáciím" vyhýbají.
00:42:55 Žirafy tento zdroj potravy využívat nepřestaly,
00:42:58 protože dokážou citlivé nozdry uzavřít.
00:43:05 A než utrhnou listy,
00:43:08 dlouhým a odolným jazykem kousající mravence odstraní.
00:43:15 Ale i tak toho mají po nějaké době dost, zvláště ty mladší.
00:43:23 Vydávají se dál, a akáciím tak škodí jen nepatrně.
00:43:32 Mravenci jsou zdrojem bílkovin a jedno zvíře ví, kde je hledat.
00:43:45 Kočkodan husarský.
00:43:50 Jsou přizpůsobení životu v savaně a na zemi tráví více času
00:43:54 než ostatní primáti.
00:43:59 Díky dlouhým nohám dokážou urazit značnou vzdálenost
00:44:03 a jsou také velice rychlí.
00:44:08 Dosahují rychlosti až 55 kilometrů za hodinu,
00:44:12 a jsou tak nejrychlejšími primáty vůbec.
00:44:35 Hbitými prsty uchopí zduřený trn
00:44:42 a ostrými zuby zduřeninu otevřou.
00:44:50 Z mravenců a larev, ale také z mízy akácií,
00:44:54 získávají přibližně třetinu potřebných kalorií.
00:45:07 Kočkodani ale sežerou vnitřek jen jednoho nebo dvou zduřených trnů,
00:45:12 protože útočících mravenců začne být příliš mnoho.
00:45:20 Opuštěný zduřený trn obydlí někdo jiný.
00:45:31 Gekon trpasličí.
00:45:36 Když se toto mládě vyklubalo, měřilo pouhých 12 milimetrů,
00:45:41 a patřilo tak mezi nejmenší suchozemské obratlovce na světě.
00:45:47 Na tak malém a bezbranném tvorovi si mohou pochutnat predátoři
00:45:51 téměř všech velikostí.
00:45:55 Aby matka svá miniaturní a bezbranná mláďata ochránila,
00:46:00 klade vajíčka do zduřených trnů, které otevřeli kočkodani husarští.
00:46:07 Naklade dvě vajíčka, ale nepečuje o ně.
00:46:11 Tito gekoni jsou teritoriální,
00:46:14 je tedy zřejmé, že se nebude zdržovat daleko.
00:46:18 A protože je neohrožuje, mravenci si jí většinou nevšímají.
00:46:28 Otevřený zduřený trn tvoří dokonalý úkryt.
00:46:33 Gekoni jsou v něm dobře skrytí, schovaní před sluncem,
00:46:37 chránění trny a k tomu všemu je brání armáda zuřivých mravenců.
00:47:00 Toto úchvatné společenství se vyvinulo navzdory všem potížím
00:47:05 se získáváním dusíku v savaně.
00:47:17 Je to jen jeden z příkladů, jak vztahy mezi zvířaty
00:47:21 pomáhají překonat překážky, které se vyskytují v přírodě,
00:47:26 a proměňují plochy porostlé travinami v ekosystémy
00:47:30 doslova kypící životem.
00:47:48 Skryté titulky: Václav Píbl Česká televize 2014
Ve druhém dílu se postupně vydáme do keňské savany, australského buše a brazilského cerrada, abychom zjistili, jak to funguje v jednom z nejdůležitějších ekosystémů na světě – na loukách a pastvinách. V Keni poznáme, jak významnou roli hrají nosorožci pro antilopy, neboť pomáhají udržet savanu v dobrém stavu. V brazilském Cerradu budeme sledovat vlky hřivnaté, kteří si vystačí se stravou s nízkým obsahem dusíku, protože ji obohacují o nečekaný potravinový doplněk – ovoce. V Austrálii se seznámíme s nenápadnými, ale důležitými obyvateli buše – bandykuty, klokany skalními a kunovci. A nakonec se vrátíme zpátky do východní Afriky, abychom odhalili fungování podivuhodné části zdejšího ekosystému, v jejímž středu stojí akácie.