00:00:13 -Kdy má tu padesátku?
-V pátek.
00:00:16 No tak to uděláme ve čtvrtek ve tři hodiny, s ostatními.
00:00:20 -Je objednaná televize?
-Určitě.
00:00:23 A nezapomeňte pozvat taky manželku.
00:00:26 On je vdovec, soudruhu náměstku.
00:00:28 Tak někoho z rodiny. Má děti?
00:00:30 Dcera je výpravčí, starší syn nevím, co dělá,
00:00:33 a mladší studuje na technice.
00:00:35 Jo, a pak má ještě otce.
00:00:37 Ten sloužil jako strojvůdce, ještě za první republiky.
00:00:41 A to mi říkáte jen tak?
00:00:43 A přitom pořád hledáme nové formy propagace.
00:00:47 Tady to máte kompletní.
00:00:49 Věrnost povolání, celá rodina u dráhy,
00:00:52 dynastie Nováků.
00:00:57 HRAJÍ
00:02:37 Nazdar, Pepíčku. Víš, že vám nefunguje zvonek?
00:02:41 Ale funguje, pane Mařík, jenže to není slyšet.
00:02:44 Bodejť, v takovýmhle kraválu.
00:02:53 Pane Novák, co jste nám slíbil na domovní schůzi?
00:02:57 -Je vás slyšet až na půdu.
-Já vás chápu, pane Mařík,
00:03:01 ale co je to za muziku, když není slyšet?
00:03:17 -Šéfe, všecko dobrý k padesáti.
-Děkuju.
00:03:22 Honzo, všecko nejlepší!
00:03:26 Hergot, co se všichni zbláznili?
00:03:29 Co se zlobíš? Ta pocta ti snad patří.
00:03:32 Jakápak pocta, dyť dělám jako každej jinej, ne?
00:03:35 Ale nás honíš jako koně.
00:03:38 HOUKAJÍ
00:03:40 Tak to ne, na mě si nikdo houkat nebude!
00:03:43 Všechno nejlepší, Honzo!
00:03:46 Já bych si zas jednou takovej cirkus přál.
00:03:48 To by musela bejt kouzelnická produkce i s lokomotivou.
00:03:52 Jo. A víš, že bych to bral?
00:04:05 Svačina!
00:04:16 -Počkej, to mu dáme až doma.
-Tak dobře.
00:04:33 -Pojďte dál.
-No tedy...
00:04:37 Vážený soudruhu vedoucí...
00:04:47 Jménem kolektivu brigády socialistické práce
00:04:50 si dovoluji říct k těmto dvojnásobným pětadvacetinám...
00:04:54 Hele, nech si ty řeči na estrádu.
00:04:57 Jeníku, všechno nejlepší a hlavně hodně zdraví.
00:05:00 A ať se můžeme jeden na druhýho spolehnout.
00:05:03 A co myslíš, že jsem chtěl říct? To samý.
00:05:06 Honzíku, na zdraví.
00:05:08 Všecko nejlepší a hlavně to zdravíčko.
00:05:11 Co to je? Pito! Pivo jako pivo...
00:05:14 Tak udělej čáry máry fuk a budeš z toho mít dvanáctku.
00:05:18 Já nejsem žádnej pánbůh, já jsem jenom kouzelník amatér.
00:05:22 -Tak kluci, berte si.
-Počkej, co to tady máš?
00:05:27 Sakra, to je sparta. Kam na to chodíš?
00:05:31 -Neumíš to s celou škatulkou?
-Jo.
00:05:37 Hele...
00:06:03 Ale já přece nemůžu jít do Plzně pěšky.
00:06:06 Já vám nemůžu pomoct, paní.
00:06:09 Vy nemáte peníze, vy nemáte občanský průkaz...
00:06:13 -Ale mám.
-Vy nemáte vůbec nic.
00:06:15 Mám, dyť já to mám všecko v autě.
00:06:18 Víte co? Zajděte si za paní výpravčí.
00:06:21 Jo, děkuju.
00:06:32 Dobrý den.
00:06:33 Paní výpravčí, prosím vás, paní pokladní mě za váma posílá.
00:06:38 Já jsem totiž Kratochvílová z Plzně, Neklanova 12.
00:06:41 -Těší mě.
-Abych vám to vysvětlila,
00:06:44 my jsme jeli s manželem do Prahy do Kotvy pro kozačky...
00:06:48 Ale já teď pospíchám na nákup, takže se nezlobte.
00:06:51 Na shledanou.
00:06:53 Ale já mu na mou duši neřekla ani slovo,
00:06:56 jenom jestli nejede moc rychle, víc nic.
00:06:59 A on teda taky nic, a pak jsme předjížděli ten autobus.
00:07:03 A já mu povídám: Hele, Franto,
00:07:05 dyť to je strašně blízko, ty nedáváš pozor,
00:07:08 protože to bylo fakt těsně.
00:07:11 A on mi říká, jestli nechci řídit sama,
00:07:15 a přitom moc dobře ví, že já vůbec řídit neumím.
00:07:20 Paní výpravčí, dyť já vůbec nemám řidičák.
00:07:23 A teď najednou jedeme a proti nám náklaďák.
00:07:27 A já povídám: Hele, Franto, náklaďák.
00:07:31 A on najednou tak jako zrudnul,
00:07:34 kouknul na mě a povídá:
00:07:37 Hele, Miluško, vystup si.
00:07:40 Já jsem myslela, že je mu nějak špatně, nebo co,
00:07:43 tak jsem vystoupila,
00:07:46 a on zabouchnul dvířka a odjel.
00:07:50 -A kam?
-Asi domů, do Plzně.
00:07:54 Do Plzně?
00:07:56 To on se za chvilku vrátí, buďte klidná.
00:08:00 Myslíte? Já teda nevím,
00:08:03 ale já už jsem tady od rána a teď už je skoro poledne.
00:08:07 Aha. Tak to už asi ne.
00:08:10 -Ale jak já vám můžu pomoct?
-Já nevím.
00:08:13 Já mám občanku v autě a peníze mám taky v autě.
00:08:17 -A děti mám v Plzni ve školce.
-Neplačte.
00:08:21 Počkejte...
00:08:23 -Tu máte, kupte si jízdenku.
-Děkuju.
00:08:26 Já vám napíšu adresu a ty peníze mi pošlete.
00:08:29 Vy jste opravdu strašně hodná, paní výpravčí.
00:08:33 On vám potom Franta ty peníze pošle sám,
00:08:36 protože on je jinak fakt hrozně hodnej,
00:08:39 jenom když se zrovna vzteká, tak ne.
00:08:42 Děkuju.
00:09:33 Předstih, Ládíku, poslouchám ušima.
00:09:36 Seřizovač potřebuje spíš uši než ruce.
00:09:56 Prosím tě, co do toho tak mlátíš?
00:09:58 Tak se s tím nervi a uřízni to, ne?
00:10:01 -Nebo tady budeš ještě zejtra.
-No jasný.
00:10:04 Co jasný, co mu radíš? Ty si jdi po svý práci, ty chytrej.
00:10:23 ZVONÍ
00:10:29 Máš na volno, co vyzváníš?
00:10:32 Tati, za chvilku jedeme, běž se oblíknout.
00:10:36 Já jsem oblečený od rána.
00:10:38 No, to je moc hezký, válíš se ve svátečních šatech.
00:10:43 Nemám čas se pořád převlíkat.
00:10:46 Prosím tě, Jeníku, zmáčkni mi tam trojku.
00:10:51 Dobrý. Byl to jen špatnej kontakt.
00:11:19 Tak, dobrý...
00:11:24 -Děkuju vám, pane Mařík.
-Za málo, dobře se bavte.
00:11:28 Děkuju.
00:11:33 BOUCHÁNÍ Jo, počkej, moment!
00:11:36 Já jsem ti zavřel, promiň.
00:11:39 -Kam s tím?
-Dej to do lednice.
00:11:44 Koupil jsem samý dvanáctky, pro jistotu.
00:11:47 Hned mi jednu otevři.
00:11:50 Martínku, mně taky jednu!
00:11:52 Prokristapána...
00:11:55 To musíš tady do toho blázince ještě tahat ty svý krámy?
00:11:59 Jeníku, co se rozčiluješ, dyť nevíš, co chci.
00:12:04 Tohle je čtvrtcihelka.
00:12:06 Tu bych vyboural a vyzdil o metr sem.
00:12:10 Tím pádem ta kuchyňská linka by přišla taky o metr sem.
00:12:14 Tak to je výborný nápad. Už takhle se tady sotva hneme.
00:12:19 A co já? Vy jste všichni doma jenom večer.
00:12:22 Já tady i spím. Kam mám dát Tatry?
00:12:25 Gerlach bych musel trošičku zmáčknout.
00:12:28 Tudy bych ved lanovku na Lomničák
00:12:31 a tady bych udělal krásnou observatoř.
00:12:34 A tady dole, tady je Smokovec.
00:12:36 Tady odsud bych ved zubačku na ten...
00:12:39 -Na Hrebienok.
-Jo. Děkuju ti, Martínku.
00:12:42 Co tomu říkáte?
00:12:44 Zubačku nemají ani v Domě železničářů.
00:12:46 -A tím už budeš končit?
-No a co?
00:12:49 Že máme ještě volnou koupelnu.
00:12:51 A na záchodě by šla klíďo udělat Niagara.
00:12:54 A když se děda probourá do sklepa, tak může stavět metro, že jo?
00:12:58 To máte tolik času? Víte, kolik je hodin?
00:13:01 Já jsem připravenej od rána.
00:13:24 Tak berete si ho, slečno?
00:13:27 Jo. Vám by stejně nebyl.
00:13:33 Paní vedoucí, kdybyste mi to napsala, jo?
00:13:39 -Ahoj, kdes byla tak dlouho?
-Budeš koukat.
00:13:42 -Vedoucí je vzadu?
-Jo, přebírá zboží.
00:13:50 -Pane vedoucí...
-Moment.
00:13:52 Můžete začít skládat, já hned za váma přijdu.
00:13:55 Pane vedoucí, já šla z pošty kolem Kary a zrovna přivezli kožichy.
00:14:00 Já si jeden zamluvila, ale musím to dneska zaplatit.
00:14:03 Nemoh byste mi půjčit?
00:14:05 Jen do neděle, já mám peníze u maminky v Berouně.
00:14:09 -Kolik?
-Osm.
00:14:11 Vy jste dobrá. To myslíte, že nosím osm tisíc po kapsách?
00:14:15 -A nešlo by to...
-Z tržby, ne?
00:14:17 To jsme už dlouho neměli průšvih.
00:14:19 To bych musel vybrat z knížky, a tu mám doma.
00:14:22 Tak si skočte domů, dyť jste hned zpátky.
00:14:25 Já to přeberu za vás jako nic.
00:14:27 Pane vedoucí...
00:14:51 Pěknej, ale krátkej.
00:14:54 Děkuji.
00:14:59 -A tenhle?
-Ten je zamluvenej.
00:15:05 A nemohla bych si ho zkusit?
00:15:11 Prosím.
00:15:14 -Jakej je?
-Hnědej.
00:15:16 Spíš takovej jako béžovej,
00:15:20 něco jako hořčice, nebo spíš jako mrkev.
00:15:24 -Dlouhej, jo?
-Jo.
00:15:26 Pod kolena, ale zase ne až na lejtko.
00:15:30 A představ si,
00:15:34 celej je lemovanej bílou kožešinou.
00:15:37 A tady vzadu na krku má takovej malej flíček.
00:15:41 A představ si, jak jsou lidi pitomí,
00:15:44 kvůli tomu flíčku je ten kožich o osm set korun levnější,
00:15:48 jako že není první kvality.
00:15:51 Osmdesát dva třicet.
00:15:54 Jako na míru. Ta paní neměla peníze.
00:15:57 Já bych si taky musela skočit domů.
00:16:01 Krása...
00:16:05 Víte co? Tak přijďte po čtvrtý hodině.
00:16:09 Když si nepřijde, tak já vám ho schovám.
00:16:11 To byste byla laskavá.
00:16:16 -Dobrý den, už jsem tady.
-Už je to připravené.
00:16:25 -Krása.
-Zabalíme?
00:16:28 Balit to nemusíte, paní Kubíčková, to stačí.
00:16:31 -Kolik vám dlužím?
-Osmdesát pět.
00:16:36 Já jsem půjčila jedné paní padesát korun...
00:16:40 Promiňte, skočím si nahoru, hned se vrátím.
00:16:44 Vemte si ho, paní Kučerová, dáte mi to, až půjdete kolem.
00:16:48 Tak děkuju.
00:16:50 Zítra. Dneska máme tu oslavu.
00:17:18 Ahoj, Emile. Dobře, že jsi doma.
00:17:20 Já zas hned jdu. Co to neseš?
00:17:22 -Dort pro tátu.
-Tak ho pozdravuj.
00:17:25 -Kdy přijdeš?
-Až zavřu.
00:17:28 Vidíš, že si jdu pro harmoniku. Chci přijít rovnou ze kšeftu.
00:17:32 Tak ahoj.
00:17:34 Emile, já jsem ti viděla nádhernej kožich.
00:17:36 Fantazie.
00:17:38 Měla jsem ho na sobě a padne mi perfektně.
00:17:41 -Ty chceš kupovat kožich?
-Na tom jsme se přece domluvili.
00:17:45 Jo, mluvili jsme o tom, ale všeobecně.
00:17:49 Jak to, všeobecně?
00:17:51 Podívej se, já nemám nic proti kožichu,
00:17:55 ale teď na jaře?
00:17:58 -Uklidni se, přemejšlej.
-Já jsem klidná.
00:18:01 Kam si ho oblékneš? V létě k vodě?
00:18:04 Co když potom takovej nedostanu?
00:18:06 Tak dostaneš jinej, třeba lepší.
00:18:09 Přece je nepřestanou vyrábět.
00:18:11 Napřed auťák, na tom jsme se dohodli.
00:18:15 -Půjč mi padesát korun.
-Na co?
00:18:18 Zůstala jsem dlužna v cukrárně.
00:18:21 -Dyť sis brala ráno stovku, ne?
-To brala,
00:18:24 ale padesátikorunu jsem půjčila jedné paní.
00:18:27 -Jaké paní?
-Já ji neznám.
00:18:30 Jak to? Snad víš, jak se jmenuje.
00:18:32 A máš její adresu, ne?
00:18:34 Na co? Copak jí budu psát?
00:18:37 Svatá prostoto, já se zblázním...
00:18:39 Tak ona půjčí padesát korun, a neví komu.
00:18:42 -To je řečí pro padesát korun.
-Kdyby to byla koruna...
00:18:46 Jednou přijdeš s kožichem, pak zase s padesátikorunou...
00:18:50 Tady máš na dort, kožichu se taky dočkáš.
00:18:55 Kam jdeš s tou knížkou?
00:18:57 Kam se chodí s vkladní knížkou? Do spořitelny, ne?
00:19:01 Jdu připsat úroky.
00:19:04 -Proč zrovna teď?
-Já jsem to měl naplánovaný.
00:19:08 To je řečí kvůli knížce...
00:19:30 No a co ty? Ty nejdeš s náma?
00:19:32 -Copak já jsem železničář?
-Jseš Novák, ne?
00:19:35 Tady je to vyhrazený pro ministerstvo,
00:19:37 to by mně to mohli odtáhnout do Štěrbohol.
00:19:40 To by mě ta tvoje sláva přišla pěkně draho.
00:19:43 Prosím tě...
00:19:46 Tak to vidíte, no...
00:19:48 Jo, a kdybych to tu neuhájil, tak to objíždím dokola.
00:20:24 Hele, dyť tam není voda. Z čeho to roste?
00:20:27 -Z toho kamení.
-Z kamení? Prosím tě...
00:20:30 -Ba ne, to není kamení.
-To je umělý.
00:20:33 -Dneska jsou umělý i párky.
-To je hydroponie.
00:20:36 Hydroponie... Dyť je to gumový.
00:20:40 -Teď jsem to ulomil.
-Těbůh...
00:20:47 Vítám vás, přátelé. Prosím, pojďte dál.
00:20:59 Jménem soudruha ministra i jménem svým
00:21:03 ti blahopřeju k vysokému státnímu vyznamenání.
00:21:08 Františku, ty už sis to zasloužil dávno.
00:21:11 Jsem rád, že ti právě já mohu předat vyznamenání.
00:21:14 Blahopřeju.
00:21:16 Soudruhu Nováku, jsem opravdu rád, že tě tady vidím.
00:21:21 Blahopřeju tobě i celé tvojí brigádě.
00:21:24 Hodně zdraví a osobních úspěchů tobě i celé rodině.
00:21:28 -Blahopřeji.
-Děkuji.
00:21:31 Proč tady není televize?
00:21:33 Měli tu být v půl, já jsem jim sám telefonoval.
00:21:36 Tak soudruzi, přátelé, prosím, poslužte si.
00:22:27 Jen žádnou zbytečnou skromnost, soudruhu Nováku,
00:22:30 za vaši vynikající práci si zasloužíte ocenění.
00:22:33 No, vynikající... Každý z nás občas něco zvorá.
00:22:37 To jistě, jsme jenom lidi, že?
00:22:40 Jenže to vyznamenání, to je míněno za dobrou práci.
00:22:43 Právě. Ale za tu já jsem placenej.
00:22:47 A v mojí partě makají dobře všichni,
00:22:50 takže proč bych to vyznamenání měl dostat jenom já?
00:22:53 Tak to berte jako k vašemu významnému životnímu jubileu.
00:22:59 -Dědo...
-No co je, copak jsi neslyšel?
00:23:03 Náš náměstek říkal neostýchejte se.
00:23:07 Červený mají dobrý.
00:23:10 -Ještě?
-Už dost.
00:23:12 A teď ještě koštnu, jaký máte bílý.
00:23:14 -Na zdraví.
-Na zdraví.
00:23:16 Lidunko, na zdraví.
00:23:19 Korunní princ, jak jsem slyšel, prý studuje.
00:23:22 Ano, od podzimu je na vysoké. Martine!
00:23:31 -Novák.
-Tak vy prý studujete?
00:23:34 -Doufám, že železniční.
-Techniku.
00:23:37 -Jaký obor?
-Elektrotechnickou fakultu.
00:23:40 To je v pořádku, my potřebujeme odborníky.
00:23:46 Tak na zdraví dynastie Nováků.
00:23:49 -Na zdraví.
-Na zdraví.
00:24:06 Dobrý den, pane řidiči, vaše doklady, prosím.
00:24:09 Prosím.
00:24:13 -Znáte Vyhlášku 100?
-Ano.
00:24:16 A co tam stojí psáno o vyhrazených parkovištích?
00:24:20 Samozřejmě, to uznávám, když to berete takhle,
00:24:23 ale já sem vezu delegaci k ministrovi,
00:24:27 tak kde tady v tom frmolu mám stát?
00:24:31 Dyť to přece vidíte sám.
00:24:39 Moment!
00:24:43 On tady čeká na nás.
00:24:45 My jsme byli tady nahoře, on dostal řád.
00:24:49 Honzíku, přečti mu to na tý medaili.
00:24:52 No ukaž mu tu ruličku, tak přečti to.
00:24:55 To snad bude pro tentokrát v pořádku.
00:24:58 -Děkujeme.
-Děda je skvělej.
00:25:08 -To je vedro...
-Ukaž mi to, prosím tě.
00:25:12 Já si snad taky budu muset takovou rouru pořídit.
00:25:15 Počkej, to není tak jednoduchý.
00:25:18 On se mně vůbec nepodíval do papírů,
00:25:20 prej v pořádku a nazdar.
00:25:22 Podívej, to je pravej bronz,
00:25:24 to má přilepšení do penze, no jo, hned o stovku víc.
00:25:28 Hochu, to se namakáš.
00:25:31 Tak s takovým člověkem jsem se ještě nesetkal.
00:25:34 On protestuje, že dostal vyznamenání.
00:25:37 Ještěže jsme se ho neptali předtím,
00:25:40 asi by se nám to snažil rozmluvit.
00:25:42 On už je takový. A myslí to přesně tak, jak to říká.
00:25:46 V partě mu říkají Jan Hus Novák.
00:25:50 Soudruhu náměstku, jsou tady z televize.
00:25:55 No, to jdou brzo...
00:26:04 Tak kde jste, dyť už je po všem!
00:26:06 Jak to? Vždyť je teprve půl.
00:26:08 Půl čtvrté, ale smluvené to bylo na 14.30.
00:26:11 -Ne, smluvený to bylo na 15.30.
-Já tady mám dispozice.
00:26:15 Ty nám teď nejsou nic platný, když tu nemáme lidi.
00:26:18 -Co já teď mám dělat?
-Tak zajedete k nim.
00:26:21 Dám vám adresu a uděláte to u nich doma.
00:26:24 To je lepší, aspoň to bude mít nějakou atmosféru.
00:26:28 HRAJE
00:27:04 Tak dost, to se nedá poslouchat.
00:27:07 Tam přece schází housle. Copak to neslyšíte?
00:27:12 No slyšíme, ale nemůžeme si pomoct.
00:27:16 -Přece nebudeš hrát sám sobě.
-A proč ne?
00:27:21 Proč bych nemohl hrát sám pro sebe? Budu hrát s váma a pro vás.
00:27:27 Tak jedem.
00:27:32 HRAJÍ
00:28:38 Ale stejně to není ono, schází nám harmonika.
00:28:41 -Kde je vlastně Emil?
-Přijde hned po zavření.
00:28:47 Tak velevážení, zlatý hřeb večera!
00:28:53 Ta flaška je starší než ty, tu jsem dostal ke svatbě.
00:28:58 Celý léta jsem ji měl zahrabanou ve sklepě pod uhlím.
00:29:07 Hele, šampaňský... Mum extra.
00:29:11 Mum extra? Co to je?
00:29:17 Dědo, bacha na lustr.
00:29:20 Ať nerozbiješ okno!
00:29:27 Počkej...
00:29:34 Počkejte, dovolíte?
00:29:38 To se musí takhle hezky zakroutit, podívejte se.
00:29:45 Sakra...
00:29:48 -To chce vývrtku.
-Martine, vývrtku!
00:30:08 Potvora, je nějakej chatrnej.
00:30:11 Je to starý, tak je to přeschlý.
00:30:14 Taky je to přes padesát let.
00:30:16 -Pepo, vařečku.
-Lído, vařečku!
00:30:21 Kluci, skleničky!
00:30:26 Našla jsem tohle.
00:30:29 Jděte kousek dál, ať vás nepocákám.
00:30:35 Musíš ještě. Pořád nic?
00:30:43 Měli jste to nechat na mně, já vám to říkal.
00:30:54 Dyť to nemá žádný bublinky.
00:31:00 A chuť taky ne.
00:31:08 Jeníku, já ti přeju za celou partu ještě jednou padesát
00:31:13 a tady ti kluci posílají obraz.
00:31:17 To je krásný.
00:31:20 Opravdu, to je krásný,
00:31:23 to jste mně udělali radost, kluci.
00:31:26 Já jsem si nebyl jistej. Tak se ti opravdu líbí?
00:31:30 Jo, moc. Ty barvy jsou moc hezký.
00:31:35 A ten rám je taky moc krásnej.
00:31:38 Že jste si dělali takový výdaje, prosím tě.
00:31:43 My jsme původně mysleli na nějakou tu flašku,
00:31:46 ale tady Hampl říkal, že k padesátinám se to nehodí,
00:31:50 že prej to chce něco, co má hodnotu.
00:31:53 Samozřejmě. Flaška se vypije,
00:31:55 ale tohle budou mít po tobě ještě vnoučata.
00:31:58 Z dálky je to taky krásný. A zblízka taky, co říkáš, dědo?
00:32:03 -Že ho držíš obráceně.
-Ty tomu tak rozumíš.
00:32:07 Jak to víš, že to má bejt obráceně?
00:32:09 Protože má tady tohle.
00:32:13 Žádnej obraz ti nebude viset nahoru,
00:32:16 to bys ho musel na tý zdi držet.
00:32:18 Takovej byl odmalička.
00:32:20 Tejden chodil do první třídy, a už mě chtěl učit číst.
00:32:25 Dědo...
00:32:30 Mně už ne, já musím jít. Všichni na mě čekají.
00:32:34 Tohle přece dopijeme, pane vedoucí.
00:32:39 Já musím hrát tchánovi k padesátinám.
00:32:42 Mně teda není padesát,
00:32:45 ale co bych za to musela dát, abyste mi zahrál?
00:32:58 Mně ujela nožka.
00:33:09 -Tu ručičku dolů.
-Mně to svítí do očí.
00:33:13 Stop! Fajn.
00:33:20 Takže teďka máme celou dynastii. Jo, Míšo, prosím tě,
00:33:24 uděláme ještě pana Nováka seniora tady pod tou cedulí.
00:33:32 Ještě moment, počkat...
00:33:38 -Takhle?
-Jo, to můžem.
00:33:45 Ale já tam takhle oba dva nedostanu.
00:33:48 -Který dva?
-Ten semafor a pana Nováka.
00:33:54 Martine, dej sem štokrle.
00:33:58 -Takhle?
-No, to bude ono.
00:34:02 -Nevypadá to, že se věší?
-Jo, to je fakt.
00:34:05 -Pojďte radši dolů.
-A kam?
00:34:07 Takhle kousek dozadu, kdybyste šel.
00:34:10 -Tak já půjdu sem.
-Jo, takhle, to bude ono.
00:34:14 A máme tam všechno.
00:34:17 -Mám něco mluvit?
-Ne, nemusíte.
00:34:19 -Jenom se dívejte dopředu.
-Kam? Tam?
00:34:21 Takhle přirozeně, jak to děláte.
00:34:25 Pánové, psst, klid...
00:34:28 Připravíme se...
00:34:37 Vy jste se s Emilem pohádali?
00:34:39 Ne. Za to by mi ten kožich nestál.
00:34:42 Ačkoli, trošinku mě naštval,
00:34:46 protože si odnesl naši vkladní knížku.
00:34:49 Jako by se bál, že ty peníze vyberu.
00:34:52 Jsou přece moje jako jeho.
00:34:54 Kde je Emil, prosím tě? Říkal, že přijde hned jak zavře.
00:34:58 -Koho?
-Krám.
00:34:59 Podívej se, kolik je hodin! To je šlendrián.
00:35:02 A televize nás chce natočit, jak hrajeme.
00:35:05 Tak aby měla tvoje dušička pokoj, zavolám tam od Maříků.
00:35:09 -Jo. Počkej...
-Díky.
00:35:12 HRAJE
00:35:41 ZVONÍ TELEFON
00:35:52 Psst... No!
00:35:56 Helena Soukupová.
00:35:59 -Pana vedoucího, jo...
-Dejte to sem.
00:36:07 -Kdo je to?
-Vaše paní.
00:36:10 Lído? Ahoj. Co?
00:36:12 Cože? Zdržel jsem se, no...
00:36:17 Nesouhlasí nám pokladna.
00:36:20 To víš, že přijdu. Hned jak nám to klapne.
00:36:24 Kdo? Ale prosím tě, Soukupová.
00:36:29 Jí to schází v tržbě, tak je tady se mnou.
00:36:35 No, to tady musí bejt taky.
00:36:43 -Co je?
-Prý jim nehraje pokladna.
00:36:51 Tady nehraje víc věcí.
00:36:56 Ráno vzal vkladní knížku, že dá připsat úroky.
00:37:00 Zrovna dneska, když má bejt tady.
00:37:04 Telefon vzala ta jejich Soukupová.
00:37:08 Něco blekotala,
00:37:11 a slyšela jsem, jak Emil hraje Cikána.
00:37:19 Nehraje jim pokladna...
00:37:24 Tak já pro něj zajedu.
00:37:29 Takže to uděláme támhle, jo?
00:37:33 Půjde mi to vůbec na střih?
00:37:35 Jasně, dyť jsou tam ještě ty vláčky.
00:37:38 S dovolením... Pardon. Děkuju.
00:37:40 Takže domluveno, šmytec.
00:37:49 ZPÍVÁ
00:37:53 Ahoj, Lído...
00:38:01 Jé...
00:38:06 Paní Kučerová, nezlobte se,
00:38:08 já vím, že to vypadá divně,
00:38:10 ale Emil... ...pan vedoucí za nic nemůže,
00:38:13 on mi říkal, že máte oslavu, ale já jsem ho přemluvila.
00:38:17 Počkejte, vy byste měla taky radost,
00:38:19 kdybyste sehnala takovej krásnej kožich.
00:38:22 Koukněte se, není nádhernej?
00:38:24 Já jsem neměla peníze, ale pan vedoucí mi půjčil.
00:38:28 Já mám peníze, ale u maminky v Berouně,
00:38:32 a já jsem to musela zaplatit ještě dneska,
00:38:35 protože oni by to jinak prodali nějaký bábě.
00:38:38 Podívejte se, vidíte tady ten puntík?
00:38:40 Tak kvůli tomuhle malinkýmu puntíku
00:38:43 je ten kožich o osm set korun levnější.
00:38:46 Hele, nechcete si ho vyzkoušet?
00:38:48 Vyzkoušejte si ho, my budeme tak stejně vysoký.
00:38:51 -Co to děláte?
-Máme stejnou figurku, ne?
00:38:54 Vy budete o něco hubenější, ale tak o půl čísla.
00:38:57 Já jsem zrovna udělal kafe, ale ty asi nechceš, viď?
00:39:01 Tak my už asi půjdeme, aby se táta nezlobil.
00:39:04 Nenamáhej se, všechno skončilo.
00:39:23 Dobrý, k zemi...
00:39:33 Přece teď v noci nebudeš dělat randál?
00:39:36 Ráno si na to přivstanem. Jdi si lehnout.
00:39:39 -To je dobrej nápad.
-To jsem vymyslel hlavou.
00:39:43 -Tak dobrou noc.
-Dobrou.
00:39:57 Ze všech alkoholů na světě je nejlepší sodovka.
00:40:05 Nemáš prášek? Nějak mě rozbrněla hlava.
00:40:10 To máš z toho pití.
00:40:13 Jo, budu pít mlíko na husu...
00:40:25 Děkuju ti.
00:40:38 Na zdraví.
00:40:52 -Co tady šmátráš?
-Jdu se napít.
00:40:57 To je zajímavý,
00:40:59 všichni lezete v noci do ledničky.
00:41:02 -Co mám dělat, když mám žízeň?
-Já mám taky žízeň, a spím.
00:41:09 -Tak dobrou noc, Nováci.
-Dobrou.
00:41:14 Ahoj.
00:41:20 Stejně to byl pěknej večer.
00:41:23 Ale největší radost jsem měl z těch děcek.
00:41:27 Jsou dobře vychovaný.
00:41:31 Bodejť by ne, dyť jsem ti je taky vychoval.
00:41:35 Tak velkou práci jsi s nima zase neměl,
00:41:38 protože jsou po mně.
00:41:49 -Kam cestuješ?
-Odešla jsem z domova.
00:42:00 -Tati...
-No tak, Lído...
00:42:04 Počkej...
00:42:16 ZVONEK
00:42:21 -Nazdar, Emile.
-Je tady Lída?
00:42:24 -Je, pojď dál.
-Prosím tě, zavolej mi ji.
00:42:27 Lído!
00:42:29 Lído, otevři, je tady Emil.
00:42:40 -Liduško...
-S tebou nechci mluvit.
00:42:43 Počkej, tak si to nech si to vysvětlit...
00:42:46 -Slyšel jsi to?
-Lído, nekřič tady.
00:42:48 Odejdi.
00:42:50 -Ale pochop, všecko je jinak.
-Tak odejdi!
00:43:07 Co se to tady děje?
00:43:11 Emil má ženskou.
00:43:17 No Lído!
00:43:19 Lído, neblbni, kde budu spát já?
00:43:28 Ona tady zůstane?
00:43:38 Tak tomu říkám dárek k narozeninám.
00:43:42 Jo.
00:44:06 Skryté titulky: Miloslava Čumpelíková
Seznamte se s členy jedné železničářské rodiny. Komediální televizní seriál (1982). Hrají: R. Brzobohatý, J. Kemr, J. Hanzlík, H. Maciuchová, O. Kaiser, K. Macháčková, O. Vízner, I. Janžurová, P. Skarke, J. Ptáčník a další. Scénář F. Vlček a V. P. Borovička. Kamera S. Rašilov. Režie I. Novák
Seznámíme se všemi členy železničářské dynastie, s jejich životními partnery i spolupracovníky, kteří se sešli k oslavě padesátin jejich jediného syna starého strojvůdce Maxmiliána.
