Dokumentární vzpomínka na výjimečné projekty, kterými domácí i zahraniční umělci oslavili minulý rok české hudby. Režie P. Kaňka
00:00:01 -Vždycky srovnávám českou hudbu se světovými skladateli,
00:00:06 a kladu si otázku, co daly naše země Evropě a lidstvu.
00:00:11 Vidím stále jasněji, že česká hudba má opravdu co říci světu
00:00:17 a že má takové představitele,
00:00:22 kteří snesou opravdu to nejpřísnější světové měřítko.
00:00:27 -Seržante, písek je bílý jak paže Daniely
00:00:31 Počkejte chvíli! Mé oči uviděly
00:00:35 tu strašně dávnou vteřinu zapomnění
00:00:38 Seržante! Mávnou a budem zasvěceni...
00:00:41 -Česká hudba je nádherná věc.
00:00:44 Je to celá řada fantastických muzikantů,
00:00:47 fantastických skladatelů i interpretů.
00:00:50 -Velice široký pojem "česká hudba", samozřejmě.
00:00:53 -Dechovka?
-Mě napadne "džez z Čech".
00:00:56 -Jedna klavíristka pověděla, že jsme fabrika na světové muzikanty.
00:01:02 Že si u nás může svět podávat objednávky.
00:01:05 -Co mě napadne, když se "česká hudba" řekne?
00:01:08 Určitá citovost, prožitky velké, je to dáno asi historickým vědomím.
00:01:22 -Asi bych řekla, že skutečně teda teď musím obrozenecky zacitovat:
00:01:26 "V hudbě život Čechů".
00:01:28 -Jistě by to bylo krásný, ale pochybuju, že to je dneska pravda.
00:01:32 -Ta věta platí,ale nesmí se vykládat jako "v hudbě život Staročechů".
00:01:36 Oni ti Češi se furt pohybujou dopředu.
00:01:38 -Asi už to bylo posledních sto let,
00:01:41 je to taková fráze, dost taková už otřepaná.
00:01:44 -Já si myslím, že tyhlety patetický nálepky, že už jsou věcí minulosti,
00:01:48 ale že život mnoha Čechů je v hudbě.
00:01:51 Já k nim patřím.
00:01:53 -Pam-pa-da-da-da-da-dam pam-pam-da-da-da-dam...
00:02:01 -Já myslím, že hudebně významný jsme,
00:02:04 i když máme řadu velice oprávněných připomínek a kritik k tomu,
00:02:08 jak to u nás vypadá.
00:02:11 Myslím, že jsme významní dvěma věcmi:
00:02:14 Jednak tou tradicí, která přitom s podivem odolává těm divokým útokům
00:02:21 ze strany ať už komunismu nebo kapitalismu,
00:02:24 a která pořád u nás jako trvá.
00:02:27 A potom myslím, že jsme významní i v oblasti výkonného umění,
00:02:32 kde naše orchestry, komorní soubory, sólisté, kdykoli hrají českou hudbu,
00:02:39 tak jsou chápáni jako altruističtí interpreti.
00:02:43 A to je něco, co se v podstatě nedá ničím nahradit.
00:02:58 Roky zakončené čtyřkou jsou v České republice vnímány
00:03:01 vlastně jako roky české hudby
00:03:04 a pro rok 2004 vyhlásilo Ministerstvo kultury program,
00:03:09 který se jmenuje Česká hudba 2004
00:03:12 a podporuje vlastně realizaci a propagaci projektů,
00:03:16 které se orientovaly na českou hudbu právě pro tento výroční rok.
00:03:20 -Rok české hudby není záležitost České filharmonie nebo Prahy.
00:03:25 Rok české hudby je záležitost celého světa.
00:03:28 Celá řada inštitucí a orchestrů prostě oslavuje českou hudbu
00:03:32 v jejich cyklech a sériích.
00:03:35 Jistě, operní domy dávají víc Janáčka nebo i Dvořákových oper,
00:03:39 než dávaly za posledních 10 let. Takže to má veliký význam.
00:03:43 -Co se týče té koncepce, záměrem bylo, aby byla co nejširší,
00:03:48 aby vlastně umožnila širší pole tvůrčí svobody pro ty realizátory,
00:03:53 který měli nějaký úmysl, že něco udělají,
00:03:56 a aby byla taky možnost na větší reflexi tradice a interpretace
00:04:00 české hudby.
00:04:09 -Smetana, Dvořák. Janáček, Martinů...
00:04:13 Na to, jak jsme malinkou zemí,
00:04:16 a na to, jak se na nás teď valí spousta vlivů z nejrůznějších stran,
00:04:20 tak musíme být si vědomi, že máme být na co hrdi.
00:04:24 Protože to je skutečně síla, která vlastně nepřestává
00:04:28 a která tady pořád žije a má co říct celýmu světu.
00:04:40 -Smetana je opravdu zakladatelem té české národní hudby.
00:04:45 On vycházel jako český skladatel z české lidové písně,
00:04:50 a myslím si, že tu máme v sobě každý neustále.
00:04:54 To znamená, že ta hudba nám nemusí vůbec připadat nijak stará,
00:04:59 a při poslechu jeho skladeb vlastně máme pocit,
00:05:03 že je to hudba našeho srdce.
00:05:18 -Vždycky byl ve svém přístupu...
00:05:22 jaksi v umění... viděl v něm něco posvátného,
00:05:26 něco, čemu musí obětovat všechno,
00:05:29 což dneska už jako mnoha lidem připadá jako přežitek,
00:05:34 ale on to přežitek není,
00:05:37 protože to by život byl velmi chudý právě bez této přísady, bez umění.
00:05:42 A posunul českou hudbu na takovou výši,
00:05:47 že tím jaksi předznamenal, jak to musí jít po něm.
00:05:55 Právě ta spontánnost Smetanovy hudby,
00:05:59 a s tou dokonalou řemeslnou prací kompoziční spojená,
00:06:03 a teď ještě s tou nádhernou invencí...
00:06:06 Ty "České tance" zejména, to nemá ve světové literatuře protějšek.
00:06:37 -Je to náš národní autor a myslím, že je skoro naší povinností,
00:06:43 ne-li věcí hrdosti, ho ctít, hrát i v 21. století.
00:06:49 Zároveň se nedomnívám, že Smetana je natolik frekventovaným autorem,
00:06:53 aby už ho nechtěli lidé poslouchat.
00:06:58 Naopak zjišťuji, že Smetany je málo.
00:07:29 -...bez určité skrytury. To neznamená jenom víru v Boha.
00:07:33 Bez určitého nadšení, bez určité jako životní vroucnosti,
00:07:37 se ten život strašně zplošťuje, ochuzuje,
00:07:41 a ten Dvořák právě má v sobě tenhle rozměr.
00:07:44 A možná existuje něco, jako je génius národa nebo slovanství. Cit.
00:07:48 ... dáme teďka vraždu Dimitrije a skácíme ten trůn, jo?
00:07:52 -Posluchače někdy může odradit ten ruský námět,
00:07:55 který u toho Dvořáka je atypický trošku,
00:07:58 ale Dvořák chtěl vytvořit monumentální dílo,
00:08:01 a to se mu podařilo bezpochyby.
00:08:04 Ale můj názor je ten, že Dimitrij se nehraje tolik u nás ani ve světě,
00:08:07 protože zaprvé je to velmi těžké jevištně pro režiséra a scénografy
00:08:11 a rovněž velmi těžké pro zpěváky.
00:08:14 Hlavně pro ty dva. Pro Dimitrije a Marinu, hlavní představitele.
00:08:18 Proto se tomu určití lidé, interpreti, režiséři atd. vyhýbají,
00:08:22 ale já si myslím, že v dnešní soudobé pěvecké škole
00:08:26 a v současnosti Dvořák, jak je populární ve světě,
00:08:30 že Dimitrij teprv ve světě bude objeven a že svět na něj teprv čeká.
00:08:51 -To víte sám, že v tom životě je spousta takových momentů,
00:08:54 kdy člověk tak není úplně zase rád, že je Čech,
00:08:58 nebo se za určité věci stydí,
00:09:00 nebo si myslí, že by to mohlo být trošku jinak v té naší společnosti,
00:09:04 ale myslím si, že tohle jsou autoři, kteří jakoby vyvažují tu situaci,
00:09:09 a je to prostě něco, kde člověk může být pyšný a může být rád,
00:09:14 že se na tom může účastnit a podílet.
00:09:30 -...nebo takovou populartitu jako Smetana, že jo.
00:09:33 Jistě, ale Dvořák je světovej, ale Smetana je českej.
00:09:37 -Češi mají rádi hudbu. Mají tady tradice hudební.
00:09:41 -To bysme tady jinak nebyli. Hudba je pro nás vším.
00:09:45 -Ještě všechny hlasy moc vysoko. Uberte na síle.
00:09:52 Raz...
00:09:55 NÁSTUP DECHŮ
00:09:59 Já bych řekl takhle, i druhej hlas je vysoko, jo?
00:10:05 Nekomentujte. Zpytujte svoje hříchy.
00:10:10 Raz... á...
00:10:12 NÁSTUP DECHŮ
00:10:21 -Pam-pam-pam-pam-pam Je vysoko, třetí tón, třetí tón...
00:10:28 NÁSTUP DECHŮ
00:10:40 Jam-pam-pam.
00:10:42 Tady zajímavě je najednou ten třetí hlas nízko. Pojďte ještě jednou.
00:10:47 Celý. Celý takt. Kde jsou ty trubky?
00:10:56 Trubky!
00:11:01 Suk začal jako věrnej žák a pokračovatel Dvořáka,
00:11:05 a myslím si, že v tom směru měl i velikej úspěch,
00:11:09 protože ty první skladby jsou velice líbivý, přístupný,
00:11:12 a dodneška se hrajou.
00:11:15 Později pochopitelně, zvláště po smrti Antonína Dvořáka,
00:11:19 on nabral úplně jiný směr a jediný, co mu teda skutečně zůstalo,
00:11:24 byla úcta k invenci melodický, harmonický, a to, že rozvinul
00:11:29 svoje kompoziční a instrumentační umění do té košatosti, mně připadá,
00:11:35 že je docela logickým důsledkem vývoje hudby v té době.
00:12:38 -Tohleto si myslím, že jsou takové výhledy někam jinam,
00:12:42 a je tam spousta nápadů a takových podtextů, který se mi velice líbí.
00:12:46 Jsou tam samozřejmě takový citlivý věci. Já například si myslím,
00:12:50 že celá role toho Zlatohřívka je postavena trošku lesbicky,
00:12:54 on je tam záměrně udělanej žensky hodně.
00:12:57 Pak tam jsou takový scény, který mě připomínaj Felliniho,
00:13:01 kdy všechno strhne a je tam kontakt s vesmírem, tam se mluví najednou.
00:13:05 -Vůbec jestli to má smysl, myslím, že není potřeba se ptát,
00:13:08 protože to je krása, kterou je potřeba vnímat, a tím,
00:13:11 že ji budeme vnímat a stále znovu a znovu objevovat,
00:13:15 tak budem potvrzovat její kvalitu a bude nás obohacovat v životě.
00:17:36 -Jsou to geniality. To je jedno, v kterým století žili, že jo.
00:17:39 Všichni znaj ty lidi. Tak se to slaví, no.
00:17:42 Tak se za 20 let bude slavit někdo jinej, no.
00:17:45 -A proto prosím, věř mi, chtěl jsem ho žádat,
00:17:52 aby mi mezi dveřmi pomohl hádat,
00:17:59 co mě čeká...
00:18:03 a nemine,
00:18:07 co mě čeká...
00:18:11 a nemine.
00:18:13 -Karel Kryl je Bedřich Smetana českého folku.
00:18:17 Jednak tím, že jeho životopisná data končí na čtyřku, narození i úmrtí,
00:18:23 ale nejenom tím samozřejmě.
00:18:26 Jednak také tím svým zakladatelským významem v tom svém žánru.
00:18:30 -Já si myslím, že možná je dobře... zase nechci říct, že teda umřel,
00:18:34 ale že vlastně se nedostal tak,
00:18:38 jako třeba Nohavica je teď takový jakože slavný a opěvovaný,
00:18:42 a takhle třeba by už neměl co říct možná.
00:18:49 -Když novinky mi sděloval u okna do ložnice,
00:18:56 já křídla jsem mu ukoval z mosazný nábojnice.
00:19:03 A tak jsem pozbyl anděla...
00:19:07 -On sám tvrdil, že zná asi 12 akordů nebo co, což bohatě stačí, jo právě.
00:19:12 Určitě to nebyl žádnej virtuóz a tak dále, ale to není nutný jako,
00:19:17 on tou kudlou jenom nádherně podladil to svý vlastní sdělení,
00:19:22 takže pro mě je to ten mine sender, ten bard, ten hudební bast.
00:19:27 Se slzou na víčku hledíme na sebe,
00:19:31 buď se mnou, bratříčku, bojím se o tebe
00:19:35 na cestách klikatých, bratříčku, v polobotkách...
00:19:40 Já jsem se s ním potkal jenom jednou v životě
00:19:44 a to bylo příjemný setkání. To bylo v nějaký restauraci a tak...
00:19:48 Ale on byl takovej pichlavej, že jo.
00:19:50 Dokázal rozplakat, ale i naštvat trošku. Takovej rebel.
00:19:54 -Já bych mu asi řekla, že je součást mýho dětství.
00:19:58 -Že aby nebyl takový zahořklý.
00:20:01 -Salome, sťali už Křtitele, Salome, usměj se vesele,
00:20:08 tančíš si ve víru, ústa jak upíru krví ti planou...
00:20:14 -Víceméně čerpal stále z těch samých zdrojů
00:20:19 a nevyvíjel se takovým způsobem třeba jako Bob Dylan,
00:20:23 neměl rád sám o sobě nějaké kombinace s jinými žánry,
00:20:29 s rockovým doprovodem a tak podobně.
00:20:32 Ale! Ten jeho repertoár je po hudební stránce
00:20:35 podle mého soudu natolik tvárný,
00:20:38 to jsou vlastně melodicko-rytmické kostry.
00:20:41 I po té hudební stránce je možno toho Kryla aktualizovat
00:20:45 a ten koncert by mohl leccos napovědět z těchto možností.
00:20:49 Cesta je bič, je zlá, jak pouliční dáma
00:20:52 Má v ruce štítky, v pase staniol
00:20:55 a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma,
00:20:58 dvě křehké snítky rudých gladiol...
00:21:02 ...a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
00:21:06 dvě křehké snítky rudých gladiol
00:21:10 Seržante, písek je bílý, jak paže Daniely...
00:21:14 -Je to těžký říct, jakože se těším na to, až se s ním sejdu,
00:21:18 a doufám, že se s ním sejdu.
00:21:20 A hlavně, Karle, nás pár zůstalo takovejch, že jsme nezblbli
00:21:26 a táhneme místo tebe tu káru dál.
00:21:30 Snažíme se. I když tvojich kvalit jsme se nedopracovali.
00:21:41 -Už od Mozarta a Beethovena muzikanti to neměli nikdy lehké.
00:21:44 V dnešní době nás převálcovala ta populární muzika, víte,
00:21:47 kde je to v podstatě snažší.
00:21:50 Zpěváci třeba, dejme tomu, populární hudby nemusí mít takové vzdělání,
00:21:54 10leté nebo 12leté,
00:21:57 a ten zájem o ně je obrovský a i finančně jsou lépe ohodnoceni.
00:22:01 Takže to trošku beru jako křivdu, ale bohužel s tím se nedá nic dělat.
00:22:25 -K Ostravě mě nejvíc přitahuje to, že je to opravdický, neumělý město,
00:22:34 který je samo sebou, že je tedy autentická.
00:22:39 A myslím si, že každej, koho tady potkám,
00:22:44 kdo je odsud opravdu, takže takovej je.
00:22:47 A to mě na tom nejvíc baví.
00:22:58 Pánové, já už nevím, co s tím dělat.
00:23:01 Vždyť se tady vždycky přepočítáte. Víte o tom?-Ani jednou!
00:23:05 Ani jednou. Vždycky hrajeme přesně podle partitury.
00:23:09 -Ale prosím vás, tady mám 70 svědků...
00:23:12 Když to hrajem podruhý, tak je to správně...-Vyloučeno!
00:23:16 -...když poprvý, tak jste o dva takty napřed.-Ani omylem!
00:23:20 -Tak já bych vás schválně nechal to zahrát,
00:23:24 ať vidíte, kde skončíte.-Nechte. Skončíte úplně jinde než my.
00:23:28 Já se na vás ani trošku nezlobím.
00:23:33 Máte to správně... O to hůř. Běda, jak se přepočítáte!
00:23:38 -Vyloučeno!
00:23:41 Vyloučeno. Ani jednou.
00:23:47 Ano, otázka. Víte, že čtyři takty před 21 jsou na čtyři?
00:23:56 SMÍCH
00:24:01 -Filharmonie tady, bych řekl, že si zaslouží tu největší pozornost,
00:24:06 protože já jsem už tady poněkolikátý v životě
00:24:10 a vždycky jsme udělali koncert, který byl velice angažovanej.
00:24:15 Neříkám, že všecko jsme dokázali, co jsme chtěli,
00:24:18 ale to angažmá tady vždycky je. A to je důležitý.
00:24:21 -Nikdo si toho neváží, té kultury.
00:24:24 Ministerstvo, město, všichni na nás kašlou. Jéžiš, to by byl román.
00:24:28 -Jsou muzikanti, kteří se živí výkonným povoláním, teda že hrají,
00:24:32 potom jsou muzikanti, kteří učí.
00:24:35 A muzikanti, kteří dělají obojí, což většinou bývá náš případ,
00:24:39 protože abychom se uživili pořádně, tak musíme dělat více práce.
00:24:43 -Moc ráda bych v takovém orchestru jednou hrála, až skončím školu.
00:24:47 Je to příjemné zaměstnání.
00:24:49 S příjemnýma lidma se dobře pracuje navíc, takže proto.
00:24:52 -Tak oni se nám tu snaží vyjít všemožně vstříc, ale to...
00:24:55 Finanční ohodnocení nic moc, no.
00:24:58 Kdybysme tu hudbu neměli rádi, tak ji neděláme.
00:25:01 -S výjimkou USA, kde muzikanti jsou opravdu dobře placený,
00:25:06 a možná že některých států v Evropě, ale jako výjimečně,
00:25:10 všichni muzikanti jsou podhodnocený, protože když si člověk představí,
00:25:16 co ten člověk musí umět, nejenom umět, ale oddřít doslova,
00:25:21 doslova oddřít v těch miliónech not, který musí odehrát během měsíce.
00:25:27 Asi to chce velký bláznovství...
00:25:30 Idealismus, řekněme to hezky.
00:25:33 Velkej idealismus, aby se člověk tomu povolání věnoval.
00:25:47 -Nechci srovnávat různá zaměstnání,
00:25:49 ale jistěže čeští filharmonikové, kromě té umělecké stránky,
00:25:54 mají dost reprezentační postavení u nás, ale i v celém světě.
00:26:02 A když potom se dočtete, že kdo někdo uklízí tady na ulici,
00:26:05 nic proti tomu zaměstnání, my to potřebujeme tady to,
00:26:09 ale vydělává podstatně výš, než třeba první hráč České filharmonie,
00:26:13 tak něco tady, jak se říká česky, neštimuje, něco nesouhlasí.
00:26:17 Ten problém české filharmonie je, dejme tomu, dost viditelný,
00:26:21 neboť Česká filharmonie je viditelná víc než jakékoli jiné zaměstnání,
00:26:27 ale problém hudebníků je jenom část toho celostátního problému.
00:26:35 -Politická elita tohoto národa, tedy vláda, parlament,
00:26:38 nevytváří dostatečné podmínky, aby, a to nejenom hudebníci,
00:26:44 ale veškerá kulturní obec byla dostatečně odměněna za svoji práci.
00:26:48 -Kultura si sama na sebe těžko může vydělat peníze,
00:26:52 proto jsme odkázáni na sponzory a milodary a na podporu veřejnosti.
00:26:58 Jinak těžko si můžeme svým vlastním hraním ty peníze vydělat.
00:27:02 -Náročnost vidím právě v tom, že se musí umět koncentrovat
00:27:07 a oprostit od toho ekonomického tlaku do určité míry,
00:27:12 aby se skutečně věnovali té profesi, protože když to někdo umí,
00:27:17 ať už z těch sólistů nebo třeba z těch komorních hráčů,
00:27:21 tak to mu dává vlastně tu příležitost vyniknout
00:27:25 a aby se k těm penězům dostal.
00:27:28 Ne obráceně, protože úřady, zejména tedy orchestrálních hráčů,
00:27:32 vidím, jak běhají z místa na místo a snaží se získat co nejvíc kšeftů,
00:27:36 a tím pádem se vlastně snižuje celá úroveň toho souboru,
00:27:40 a tím pádem tedy i ty peníze.
00:28:00 -Já bych chtěla jen poděkovat panu dirigentovi,
00:28:04 že díky Ladislavu Vycpálkovi a vám,
00:28:06 teď "Poslední věci člověka" jsou krásný.
00:28:19 -Ten vstup do EU, od kterého si hodně lidi slibují prostě,
00:28:24 že to změní jejich život a že prostě ze dne na den vstoupí do ráje,
00:28:28 nebo že se budou mít dramaticky lepší...
00:28:31 Já myslím, že tímto směrem to nebude fungovat.
00:28:35 Já se obávám naopak, že tím zapojením na EU
00:28:39 se budou muset ty české finanční věci uzpůsobit spíš na tu EU,
00:28:45 což bude dost velký skok, rozumíte.
00:28:48 Ono to bude trvat nějakou dobu, než se všechny mezinárodní rozdíly,
00:28:53 a teď nemluvím o kulturních rozdílech nebo politických,
00:28:58 ale teď ty ekonomické rozdíly,
00:29:00 že to bude trvat nějakou dobu, než se to všechno vyrovná.
00:29:04 A to nebude příjemné.
00:29:28 -Nevím, jak to je u vás v Praze, ale tady je to těžší.
00:29:31 Proto třeba vidíte v těch orchestrech víc žen než mužů. Někde.
00:29:36 Že se tady ty ženy k tomu dostávají.
00:29:39 -Já si myslím, že to není tak hrozný.
00:29:42 -To záleží, v jakém věku jste... Není to vždycky lehké.
00:29:46 Hlavně jako každá, která má rodinu, má malé děti, je to těžké povolání,
00:29:50 dnešní doba tomu moc nenahrává.
00:30:00 -Já myslím, že se velice otevřel svět těmi příležitostmi,
00:30:06 dokonce se uplatnit v cizích orchestrech.
00:30:10 Už dokonce v Evropě bez pracovního povolení,
00:30:13 což je úžasná věc.
00:30:15 Zatím ten vývoj byl takový, vlastně už od roku 89,
00:30:20 kdy už vlastně každý, kdo chtěl, mohl odejít a pracovat jinde,
00:30:25 protože to povolení pracovní se vždycky dalo sehnat.
00:30:29 A odešlo poměrně překvapivě málo lidí.
00:30:34 A to je sympatický, ty lidi zůstanou tady, víceméně.
00:30:48 -Já nejsem skeptik v tom,že se říká, že se to vytrácí a že to jde pryč,
00:30:53 protože co se týče toho tvůrčího potenciálu,
00:30:57 takže ten u nás je skutečně mimořádný a myslím,
00:31:01 že se dokážeme přizpůsobit i tomu,
00:31:04 že prostě momentálně je vkus dnešního posluchačstva
00:31:11 orientován spíš k tzv. té populární hudbě,
00:31:14 ale já si myslím, že řada současných našich skladatelů
00:31:18 dokáže reagovat i na tyhle trendy a životaschopným způsobem.
00:31:33 -Česká hudba má svoje zvláštní znaky si myslím, a není důvod abychom,
00:31:39 přestože ten svět se takhle strašně spojil,
00:31:42 tak abychom neudržovali to vědomí těch našich českých autorů.
00:31:48 Je to těžší, když slyším českou hudbu a je dobrá.
00:32:22 -My jsme hledali prostě tady u nás někoho,
00:32:25 kdo bude psát pro smyčcové kvarteto.
00:32:28 Dělali jsme s panem Viklickým, dělali jsme s panem Růžičkou,
00:32:32 s Vojtěchem Eckertem a vlastně zatím poslední je Zdeněk Zdeněk.
00:32:36 -Je cítit, že je jeden z mála džezmanů,
00:32:39 který když osloví smyčcový kvarteto, tak se nezalekne,
00:32:42 protože ti jmenovaní pánové předtím napsali dobrou muziku,
00:32:46 ale není to třeba to, co jsme si představovali,
00:32:49 že už to zase hraničí hodně s klasickou hudbou,
00:32:52 nebo není to čistě džez, jako když přijdete do klubu,
00:32:55 kde vám hrají bicí s basou a s klavírem...
00:32:57 -To neříkej, nebo už pro nás nebudou psát. -To je pravda.
00:33:01 Píšou krásně, ale u Zdeňka Zdeňka je cítit, že se mu podřilo napsat
00:33:04 pro smyčcové kvarteto hudbu, která bude životná,
00:33:08 která prostě si myslím, že nezapadne a bude se hrát pořád.
00:33:11 Pakliže ji někdo zahraje.
00:33:21 -Mám rád českou hudbu, mám strašně rád Dvořáka.
00:33:24 A nedávno jsem udělal obrovský objev pro sebe.
00:33:28 Já jsem doprovázel nějaký klasický zpěváky
00:33:31 a tam jsem našel harmonie u Dvořáka takový,
00:33:34 že není prostě pochyb o tom, že on položil základy americkýmu džezu,
00:33:39 protože Gershwin ho určitě znal.
00:33:47 -Dnešní hudba, mluvím o klasické hudbě, je velice členitá,
00:33:52 takže já, pokud budu mluvit o tom národním charakteru,
00:33:56 určitě skladatelé v tom pokračují,
00:33:59 ale není to už tak vnějšně jednoduché poznat.
00:34:02 U Smetany je to velice jednoduché, protože tam máme lidovou píseň,
00:34:07 lidový tanec. U Dvořáka je tomu podobně.
00:34:10 Ale tady se dostáváme najednou k té hlubší národnosti,
00:34:14 kde je to o určitých pocitech, o určitém charakteru českého národa,
00:34:20 o určitých reakcích.
00:34:48 -Pro mě je obecně baroko inspirací v tom, že to byla poslední doba,
00:34:52 kdy se ovládalo řemeslo, ať už to bylo ve výtvarném umění,
00:34:56 architektuře nebo i v hudbě.
00:34:58 V baroku, i když někdo nebyl génius,
00:35:01 tak to, že musel projít určitým procesem, naučit se to řemeslo,
00:35:05 ho nepustilo pod určitou mez.
00:35:08 ...každá doba je moc důležitá. Nic, odjet tohleto na tom jednom tónu.
00:35:12 Jo, a ještě jedna věc, abych nezapoměl.
00:35:15 Potom, jak máš ten náramek, tak už se nekoukej na ni.
00:35:19 To jsou tři takty nějakýho crescenda, čili si vyšetři to gesto.
00:35:26 Normálně máme nějaké stavy emoční a ten afekt, to je extrémní emoce,
00:35:31 v ní nikdo z nás neprožívá reálně,
00:35:34 takže myslím si, že je to hravost i při tom žalu.
00:35:37 Že je to taková parodie trošku na žal.
00:35:42 Je to takový kostrbatý strašně. To děláš všechno hrozně napřed.
00:35:47 Ty to anticipuješ, takže to není moc překvapení.
00:35:51 Jim skutečně nešlo o ten realismus.
00:35:54 Jim šlo o tu, i v hudbě, o tu prezentaci toho...
00:35:57 To byly signály určité.
00:35:59 Že se udělalo tohle hudební gesto, tohle scénické gesto
00:36:03 a bylo každému jasné, že se tím tohle sděluje.
00:36:06 A pak se to nějak jako pospojovalo, až v tom posluchači do toho sdělení.
00:36:17 Obecně ty zásady jsou takové,
00:36:20 že když se něco týká skutečně vznešených ideí,
00:36:23 tak gesta nebo ruce by měly směřovat k nebi.
00:36:27 Když se to týká našich vjemů, sluchu, očí, tak je to k hlavě
00:36:31 nebo promluvy...
00:36:33 Když jsou to city, které jsou jakoby podřazeny tomu intelektu,
00:36:36 tak je to k hrudi,
00:36:38 a v baroku by správně to gesto nemělo pod pás vůbec padnout,
00:36:42 protože tam jsou gesta úplně ta nejnižší, jako podlá, sexuální atd.
00:37:05 Když mluvíme o čistém baroku, tak je tu obrovská časová vzdálenost
00:37:09 a přesto, když posloucháme tu hudbu, koukáme se na ten obraz,
00:37:13 tak je nám úplně jasné, co tím chtěl ten autor sdělit,
00:37:17 a já teda osobně mám i velmi intenzivní emocionální zážitek.
00:37:21 Což přes tu velkou časovou vzdálenost je fascinující.
00:37:25 A myslím si, že ten kód se dá dále rozvíjet, což právě činíme
00:37:29 třeba i těmi představeními těch neobarokních oper.
00:37:58 Specializované publikum bývá vděčné.
00:38:01 Myslím si, že většinové publikum na vás bude pořád koukat,
00:38:05 jako když budete přednášet o výrobě obuvi.
00:38:08 Ale jestliže uslyšíte něco poprvé,
00:38:11 a nebude to nějak mít moc vazeb na vaše kulturní vzdělání,
00:38:16 tak i když to bude věc kvalitní, asi vás zcela neosloví.
00:38:21 A to si myslím, že je ten problém,
00:38:24 že ve školství se dneska s vážnou hudbou
00:38:27 nebo s nějakou jinou než, jak já říkám, s tou proslavenou,
00:38:31 setkáváme velmi málo, takže pak můžem těžko nějak hierarchizovat.
00:38:45 -To je ale záludná otázka, doopravdy česká hudba...
00:38:49 No my děláme džez, píšeme svoje věci, ale děláme jakoby standardně,
00:38:54 není hudba typu Ivy Bittové,
00:38:56 což já bych řekla, že může být nebo je džez,
00:39:00 ale je to opravdu strašně původní tvorba.
00:39:04 Takže to bych možná řekla, že je víc asi český džez...
00:39:08 Ale česká hudba, to nevím, to se strašně těžko odpovídá.
00:39:11 Tuto otázku bych vystřihla.
00:39:25 Jo a bigbeat, klasický český bigbeat.
00:39:28 To si myslím, že je hodně specifický žánr,
00:39:31 to, co vlastně byly jakoby Olympic a dál, tak to mi přijde,
00:39:34 že když jsem poslouchala rock někde venku, protože tam,
00:39:38 když jsem řekla slovo bigbeat, tak vlastně mi nerozuměli,
00:39:41 se na mě dívali jako na blázna, já jsem netušila, že to nepoužívaj.
00:39:45 -Tak tam tomu říkaj rock-and-roll.
00:39:48 -Český bigbeat, to mi přijde, že to je hodně typicky česká hudba.
00:39:51 My, co hrajeme ten džez, se vlastně jenom opičíme po Západu.
00:39:59 Ale děláme to invenčně a vlastní cestou.
00:40:02 -Takováta slovanská melodika v tom rozhodně je a tak.
00:40:07 -Budete to hodně stříhat, že jo.
00:40:34 -Mě ještě napadá k český hudbě,
00:40:37 že možná taková ta česká hudba by se dala opravdu trošku ztotožnit
00:40:41 s tím cimrmanovským... s tou jeho frustrační kompozicí,
00:40:45 kde prostě on neustále ve svých kompozicích
00:40:48 střídá ten prvek napětí a prvek zklamání.
00:40:51 -A nám se to daří vcelku taky.
00:41:22 -Tenhle ročník Concentus Moraviae tohohle festivalu
00:41:25 je teda zaměřený na českou hudbu, a s tím bylo spjaté to,
00:41:29 že bylo pár skladatelů mladší generace vyzvaných k tomu,
00:41:33 aby napsali skladbu pro tenhle festival.
00:41:37 A já jsem strašně rád, že jeden z nich byl Pavel Zemek, skladatel,
00:41:40 kterého si nesmírně vážím a nesmírně rád hraji a natáčím.
00:42:00 Já se nepovažuji za sólistu.
00:42:02 Dneska jsem byl partnerem harfistky a klavíristy,
00:42:05 jindy jsem partnerem orchestrům, jindy smyčcového kvarteta,
00:42:09 někdy jsem na tom pódiu sám, ale nikdy tam nejsem sám,
00:42:12 vždycky jsem s tím skladatelem. Takže...
00:42:15 Já vím, že my potřebujem termíny jako virtuóz a sólista, umělec,
00:42:19 ale mě to je nějak proti srsti.
00:42:21 Jsme hudebníci, muzikanti.
00:42:30 Když mám volno, nebo takzvaně volno, když nemám koncerty,
00:42:35 tak já strávím u toho nástroje celý den, jenže zeptejte se mojí ženy...
00:42:41 Když tzv. cvičím celý den, tak půlku u toho prosedím u počítače,
00:42:46 půlku u telefonu, čtvrtinu na záchodě, třetinu v kuchyni,
00:42:53 takže když se to spočítá jako dohromady,
00:42:56 tak ono to vypadá, jakože celý den pracuji, ale já prostě nedovedu...
00:43:00 Já musím, i kdybych chtěl, tak já hodinu cvičím,
00:43:03 a jsem úplně hotovej vždycky, vyčerpanej.
00:43:06 Takže já si musím udělat hodně pauz. Když to spočítáte čistého času,
00:43:10 jestli cvičím tři, čtyři hodiny, tak je to opravdu moc.
00:43:20 -Hned první na děkovačku jdou tanečníci a vylezou...
00:43:23 Připravíte se potom do těch rohů, voicebandisti, jo.
00:43:27 Nemusíte tak nahoru, můžete níž.
00:43:30 Kapueristi!
-Tady!
00:43:32 -Pojďte. Vy půjdete až nich...
00:43:34 Chtěl jsem, aby vznikla zábavná inscenace,
00:43:38 protože to dílo samo je strašně hravý a vtipný,
00:43:41 a já jsem chtěl prostě vnést ho na to jeviště způsobem,
00:43:44 který by byl adekvátní, tzn. takový ty fámy,
00:43:48 že to bude prostě parodie a že to je jenom prostě recese
00:43:53 a takovýty skandalizující a nactiutrhačný prostě záležitosti,
00:43:58 ty jsme prostě vygumovali. Ty jsem nevnímal.
00:44:01 Mě šlo o to, aby to prostě bylo vtipný, zábavný představení.
00:44:12 -A chla-pi, za-hra-jem jim kva-pík.
00:44:20 Ťa-py a ťa-py. Ťa-py-ťap.
00:44:25 A drá-py!
00:44:29 Fíík!
00:44:31 Ťápy, sápy, ťa-py-ťap.
00:44:36 A chňá-py!
00:44:38 Chňá-á-á-py!
00:44:44 Fííík!
00:44:48 -Tak-tik. Tak-tik.
00:44:51 Tak-tik. A praktik!
00:44:55 -Hašan všechno lapí.
00:45:00 -Hašan lapí.
00:45:04 Lapí.
00:45:08 -Chla-pi!
-Jo!
00:45:11 -Po první třetině mám pocit, že tam je spousta nápadů,
00:45:15 někdy trošku dlouho rozváděných, že člověk je netrpělivý, co přijde,
00:45:19 ale zatím nevím, jak tomu mám rozumět.
00:45:23 Jestli je to všechno jenom parodie, zatím to tak vypadá,
00:45:26 a zdá se, že se publikum dobře baví.
00:45:29 -Ať si každý z toho vezme prostě co chce, že jo. Je to volný.
00:45:32 Už takový ty pravidla, že něco se musí dělat tak, jak je řečeno,
00:45:36 oni to překračujou, a já s tím souhlasím.
00:45:39 I když určitý věci se mi třeba nezdají, ale ten směr je v pohodě.
00:45:43 -Mě často u opery vadí taková ta statičnost.
00:45:46 Herci zpívají nějaké dialogy,
00:45:49 ale vůbec se nectí situace, která vzniká okolo těch dialogů.
00:45:53 A já jsem se snažil skutečně, aby ty situace tam byly přehledný,
00:45:57 aby ti lidi na sebe reagovali přirozeně,
00:45:59 aby to zkrátka bylo živé a pestré divadlo.
00:46:27 To je jeden z důvodů, proč jsme se do toho dali,
00:46:31 že vlastně v té dnešní realitě, kde chování lidí bývá chladné
00:46:35 a patří to k dobrému tónu jako neukazovat emoce,
00:46:39 tak vlastně hokej a opera jsou ty dvě výjimky,
00:46:42 kde se setkáváme s patosem, s takovými až exaltovanými projevy,
00:46:48 a k tomu to patří, jak k opeře tak k hokeji.
00:46:51 -Měl jsem z toho velký strach, jako obavy,
00:46:54 ale docela jsem překvapenej a je to prča.
00:46:58 Ta muzika někdy tahá trošku za uši, ale o tom to je.
00:47:02 Hodí se to krásně k tomu hokeji, k té naivitě těch hokejistů,
00:47:07 a to je bezvadný.
00:47:20 -Něco člověka překvapí, něco zná, já neznám pohledy ostatních lidí,
00:47:24 ale rozhodně se jim povedlo prostě udělat něco,
00:47:28 o čem každej z nás prostě by chtěl něco takového udělat,
00:47:31 a oni mají nějakou možnost, já nevím jakou,
00:47:34 ale prostě dovedli to až sem do tohodle toho stavu
00:47:37 a Honza Chalupecký je můj dirigent, který je zpocený stejně tak,
00:47:40 jako když diriguje nějakou prostě normální tzv. klasickou operu.
00:47:44 Tak to je v pohodě.
00:47:46 -Vá-žím si set-ká-ní s vá-mi...
00:48:00 -Kdybychom vzali ten přístup veřejnosti,
00:48:04 tak samozřejmě ta soudobá hudba má jakoby malou váhu.
00:48:08 Málokoho to zajímá, je to pro pár fajnšmekrů.
00:48:12 A já si myslím, že to je zasloužené,
00:48:14 protože za komunismu soudobá hudba byla vysoce podporována,
00:48:19 pořádaly se úplně mamutí akce, a tak je jedině spravedlivé,
00:48:24 že v 90. letech přišlo období hubenější,
00:48:28 kdy byla možnost a nutnost se více soustředit na otázku,
00:48:33 co to píšeme, proč a v jaké kvalitě.
00:49:03 -Já věřím, že třeba když toho památného dne 20. srpna 1968
00:49:08 sem přijely ty ruské tanky, tak myslím, že v této situaci
00:49:12 měl potřebu poslouchat národní hudbu úplně každý.
00:49:17 Nebo v roce 89. Takže v těchto situacích krizí najednou lidé
00:49:23 zapomenou na ty problémy, nebo spíš pseudoproblémy,
00:49:28 toho každodenního života a obrací se k těm trvalým hodnotám,
00:49:32 ve kterých byl celý národ, a celá kultura vlastně, vytvořen.
00:49:37 -Jdeme si o pomoc. Jdeme si na pomoc.
00:49:50 -Jdeme si o pomoc.
00:50:02 Já jsem do Brna pospíchal, protože vidět něco,
00:50:06 jako je první verze Řeckých pašijí, to je naprosto unikátní záležitost.
00:50:11 My, teď myslím muzikologové, jsme si dlouho ani nebyli jisti,
00:50:15 jestli vůbec existuje.
00:50:18 Skladatelův přítel Miloš Šafránek měl řadu libretních pokusů,
00:50:22 kde se ta látka vyvíjela, ale pouze jenom jednu verzi jsme znali,
00:50:26 a to byla ta definitivní.
00:50:28 Díky muzikologovi Aleši Březinovi, se podařilo tu verzi rekonstruovat.
00:50:33 Ta měla premiéru na Bregenzer Festspiele
00:50:35 a ve spolupráci s Covent Garden.
00:50:38 To je právě ta organizace,
00:50:40 která dnes přijíždí do Brna s 11 nákladními vozy,
00:50:43 aby tu obrovskou inscenaci uspořádala zde,
00:50:47 právě na závěr roku České hudby 2004.
00:50:50 A to je skutečná událost.
00:54:02 -Na počátku byla dost velká skepse, že umělce to nebude zajímat,
00:54:06 posluchače to nebude zajímat,
00:54:09 a já vidím prostě, že když se člověk něčím do hloubky začne zabývat,
00:54:13 i ten umělec, tak nakonec si v tom tu svoji polohu najde
00:54:17 a skutečně ho to zaujme.
00:54:20 A těší mě, že se to odehrává i v těch malých městech,
00:54:25 malých místech, v akcích, které se zdají relativně nevýznamné,
00:54:31 a dokonce i v neprofesionální sféře, kde panuje dost velké nadšení.
00:54:35 -Kdysi se tvrdilo, že Čechy jsou konzervatoří Evropy.
00:54:39 Já sám osobně nejsem tak zcela přesvědčen o této větě.
00:54:45 Ale domnívám se, že právě čeští hudebníci,
00:54:50 pokud byli ve vztahu k hudbě světové, evropské atd.,
00:54:57 vždycky ji obohacovali o nějaký osobitý tón.
00:55:03 A to je právě to, co je na české hudbě neopakovatelné.
00:55:08 -Já bych hlavně přál český hudbě hodně dobrých nápadů.
00:55:14 Protože, myslím si, že umění našich skladatelů je bezesporný.
00:55:20 Tady jde spíš o to, abychom měli příznivý období,
00:55:24 kdy se budou rodit nápady.
00:55:27 Čeká se na integrující osobnost.
00:55:32 Já myslím, že dočkat se můžeme kteréhokoli dne.
00:55:37 Já jsem optimista.
00:55:45 Skryté titulky: Vladislav Unger Česká televize 2014
Roky končící na číslici „4“ jsou v českých kalendářích připraveny k oslavám české národní hudby a dnes potažmo celé řady hudebních žánrů. Proč? Její zakladatelé Smetana /1824–1884/, Dvořák /1841–1904/ a Janáček /1854–1928/ mají toto klíčové číslo ve svých datech a tím jsou jaksi spřízněni. Už od první republiky sílí veřejností přijímaná tradice, takže navazovat na ni je výhodné, protože i ve světě jsou producenti hudby na tento zvyk napojeni.
Nezůstává ovšem jen u otců zakladatelů. Do oslav jsou zahrnovány různě orientované osobnosti. V roce 2004 byli připomínáni např. Karel Kryl, Ladislav Vycpálek, Eva Olmerová a mnoho dalších hudebníků. Profilovala se také řada regionálních festivalů zaměřených na široké spektrum žánrů. Z obrovské nabídky vykrystalizoval sběrný dokument, který postihuje typické i jedinečné v oslavném dění, v němž hledá úděl hudebníků, prověřuje životnost proslulých skladeb i postoje posluchačů. Setkání s operními soubory z Irska a Anglie odkryla jejich objevné přístupy k interpretaci známých českých skladeb, jako jsou Liška Bystrouška a Řecké pašije. A také šéfdirigent orchestru Česká filharmonie Zdeněk Mácal, jeho neméně proslulý kolega Libor Pešek nebo violoncellista Jiří Bárta prostupují oslavy svými výkony a názory, čímž otevírají divákům celou řadu zajímavých témat ze života hudebníků a jejich tvorby. Dokument zaštítil Divadelní ústav spolu s koordinátorkou oslav PhDr.Lenkou Dohnalovou.