Polohraný dokument zachytil sugestivním způsobem tvorbu českého skladatele, aniž by jeho tvůrci opakovali stokrát známá fakta. Snímek zvítězil na Mezinárodním festivalu Arts&film 2013 v Telči, kde získal Grand Prix Vojtěcha Jasného. Účinkuje Jitka Molavcová. Režie Pavel P. Ries
00:01:53 Bedřich Smetana se narodil, žil, tvořil... a zkameněl.
00:02:00 Stal se čistou bustou.
00:02:03 Život zaživa žitý přece nekamení!
00:02:07 U mne se forma každé kompozice dá sama sebou dle předmětu.
00:02:13 Tedy - snad i já...
00:02:32 ZPĚV
00:02:33 Když se večer stmívá dříve než jdu spát
00:02:40 Na lávce sedávám vedle našich vrat
00:02:47 Hledím po nebíčku hledám svou hvězdičku
00:02:53 Kde jsi, kde jsi hvězdo má...
00:02:59 SBOR
00:03:01 Kde jsi, kde jsi hvězdo má
00:03:14 Kde jsi, kde jsi hvězdo má
00:04:48 DĚTSKÝ PLÁČ
00:04:50 Ave, ave! Narodilo se dítě!
00:04:54 Proč tolik radosti při narození, když nevíme, kým dítě bude.
00:05:00 Svět se děl na všech frontách. Svět zněl.
00:05:05 Řím uvedl operu Vychovatel v rozpacích.
00:05:09 Svět objevoval.
00:05:10 Anglie představila dinosaura Megalosaura.
00:05:15 Svět se díval.
00:05:17 Londýn otevřel Národní galerii veřejnosti.
00:05:22 A byl pevně uchopen.
00:05:24 V čele českých zemí a celého Rakouska
00:05:27 stál císař František I.
00:05:37 Bedřich se narodil v tomto bytě zámeckého pivovaru,
00:05:42 a to 2. března,
00:05:44 třetí ženě čerstvého litomyšlského sládka Františka,
00:05:49 Barboře Linkové z Miletína.
00:05:53 Čekalo na něj deset sester a milující rodiče.
00:05:57 Pyšný otec nechal ze samé radosti narazit sudy
00:06:02 a roztancoval na dvoře první děvečku.
00:06:08 Jméno Bedřich dostal možná, ale opravdu jen možná,
00:06:14 po ve válce padlém milém své maminky.
00:06:24 Litomyšl byla tou dobou výjimečně dobré místo k životu.
00:06:30 Krásné, živé město,
00:06:33 usazené v žensky vymodelované prostovlasé krajině.
00:06:47 Rodině se dařilo obchodně i společensky.
00:06:51 Otec koupil dům na náměstí, což je ve všech dobách terno.
00:06:56 Všude zněla muzika.
00:06:58 V rodinách i v nejvyšších společnostech.
00:07:01 Bedřich rostl a učil se hře na klavír a housle
00:07:06 tak přirozeně, jak dýchal.
00:07:09 Nejdeme tak bosí a nazí, jak se zdá.
00:07:12 Přicházíme žádostiví.
00:07:17 A žádost a žízeň po životě, zatím ta dětská,
00:07:21 přinesla jeho první slávy den.
00:07:26 Prvně veřejně vystoupil na svátek císaře Ferdinanda
00:07:30 4. října 1830.
00:07:34 Bylo mu šest
00:07:36 a hrál předehru k Auberově Němé z Portici.
00:07:40 Rok poté, co už bezpečně zvládl Haydna.
00:07:45 Hraběcí tajemník ho při potlesku zvedl do výše.
00:07:50 A když pak chodíval k Valdštejnovi do zámku,
00:07:53 stará paní hraběnka mu líbávala prstíky.
00:07:58 Jo, a v první třídě místní piaristické školy
00:08:02 měl Bedřich samé jedničky.
00:08:06 Když se večer stmívá dříve než jdu spát...
00:08:12 Každý život má svoji část, která se podobá krásnému snu.
00:09:33 Sem, do zámeckého pivovaru,
00:09:36 se otec Bedřicha stěhoval za další prací.
00:09:40 Tahle krajina už nebyla tak něžná, přítulná a přívětivá,
00:09:46 byla vážná.
00:09:48 Lidé neměli vztah ke své šlechtě
00:09:51 a ona k nim.
00:09:53 Netančilo se tu.
00:09:55 Muzicírovalo méně a hlavně...
00:09:59 povětřím tu zněla němčina až do morku kostí.
00:10:04 Léta třicátá první a třicátá druhá -
00:10:07 doma se mluvilo o polské revoluci,
00:10:11 vypukla cholera
00:10:13 a město zachvátil požár, žár... žár...
00:10:20 Jezdilo se ven.
00:10:23 Jinak se těžiště života ze společenského
00:10:27 přesunulo na domácí půdu.
00:10:30 Bedřich si stejně tvořil vlastní svět.
00:10:33 Procházel se tou dobou Dějinami českými v obrazech.
00:10:39 V každé době věrni zůstaneme sobě.
00:10:45 bě... bělounká holubička
00:10:51 potkala božího andělíčka
00:10:57 V kontrapunktu atmosféře
00:10:59 zpíval na kůru proboštského kostela.
00:11:03 Lidé chodívali jen kvůli němu, jako by Bůh seslal posla.
00:11:12 Duše z těla kam jsi chtěla?
00:11:18 Chtěla jsem doletět do nebíčka...
00:11:29 Do doby vlastně pozdně dětské spadá i Smetanova první skladba,
00:11:36 zapsaná na zadní straně partitury skladatele Vapka, "Kvapík D dur".
00:11:43 Víc nic.
00:11:45 Jen mizerné školní výsledky.
00:11:48 A navíc, možná právě tady, v Jindřichově Hradci,
00:11:52 vznikl základ podstatného zdravotního problému.
00:11:57 Bedřicha zranila při dětské hře výbušnina.
00:12:01 Špatně ošetřená rána způsobila chronický zánět okostice.
00:12:06 Od tohoto momentu život bez ustání bolel.
00:12:12 ZPĚV BEZE SLOV "Gaudeamus igitur"
00:12:31 KLAVÍR "Gaudeamus igitur"
00:13:21 ŽENSKÝ SBOR "Gaudeamus igitur"
00:14:27 Pak přišlo další stěhování do Růžkovy Lhotice,
00:14:32 kde otec získal výhodný pronájem pivovaru.
00:14:37 A nová škola v Jihlavě.
00:14:39 Pro Bedřicha ale tenhle německý systém vzdělávání nebyl.
00:15:00 Utíkal jsem do přírody a vyhlížel soukromé osvobození.
00:15:06 Reálně jsem propadl ze všech předmětů.
00:15:11 Přesto se, pánbůhví proč,
00:15:13 otec František nevzdával snu o tom,
00:15:17 že ze syna bude právník.
00:15:20 I když člověk ještě neví, kým bude,
00:15:24 jistě ví, kým tedy rozhodně ne!
00:15:28 Ne! Ne... ne...
00:15:31 Ma... ma... má matička po... po... povídala...
00:15:41 Situaci spravil přechod Bedřicha i jeho bratra Antonína
00:15:45 do školy v Havlíčkově Brodě.
00:15:48 Bylo to místo a čas,
00:15:50 ve kterém se sešla čeká historie ve školních škamnách.
00:15:54 Smetanu doučoval spolužák Karel Havlíček Borovský.
00:15:58 Společně procházeli studentskými léty
00:16:01 školometstvím zapšklých klášterních učitelů ze Želiva
00:16:05 i svobodou,
00:16:06 nocemi nad kartami u vdovy Bilanské.
00:16:16 V 39. roce poprvé vážně zazpívala tahle čítanková smetánka
00:16:22 Gaudeamus igitur.
00:16:25 MUŽSKÝ SBOR "Gaudeamus igitur"
00:16:57 ZPĚV Jampa dampa... "Polka Esmeralda"
00:17:43 V roce 36 vyšel česky Máj.
00:17:47 Událost, kterou dnes nelze přeložit
00:17:50 do mimočítankového jazyka.
00:17:53 Studenti potřebovali melodii české řeči
00:17:56 k vytvoření soukromé identity.
00:17:58 Ale to už Bedřich na vlastní žádost odešel do Prahy.
00:18:03 Na to, že odešel sám, z vlastní vůle,
00:18:05 se na gymnáziu, které vedl Josef Jungmann,
00:18:09 neohřál.
00:18:10 Jednoho dne prostě oznámil:
00:18:13 Jdu se plně oddat hudbě.
00:18:17 V modrém blankytu bělavé páry hynou
00:18:21 Lehounký větřík s nimi hraje
00:18:25 Zapomněl o tom ale informovat otce,
00:18:28 který se to dozvěděl,
00:18:30 až když se přijel optat na jeho prospěch.
00:18:33 Jungmann měl v análech napsáno:
00:18:36 "Student Smetana odešel zur Musik."
00:18:39 A Bedřich dostal od otce facku.
00:18:42 Nicméně, byla to krásná doba oddání.
00:18:47 Doba prvního českého masopustního bálu
00:18:50 ve 40. roce.
00:18:52 Bálu s českými pozvánkami, českým vzdorem
00:18:55 a českou polkou Esmeraldou.
00:18:58 Polka se postavila proti valčíku a studenti proti němčině.
00:19:02 Docela to šlo. Byl jsem hotový darmošlap.
00:19:06 Tatínek František plakal u potulných muzikantů,
00:19:10 že tahle, přesně takhle dopadne jeho syn.
00:19:13 Ten si našel učitele hudby Jana Nepomuka Batku
00:19:17 a šel žít svůj velký život.
00:19:19 Jenže, ono se bez peněz žije špatně.
00:19:22 Hůř by se ale žilo beze snů.
00:19:43 Zatímco Bedřich prohrával se svým životem
00:19:46 svobodného svobodomyslného muzikanta v Praze,
00:19:50 podnikl otec poslední pokus o synovo dokončení studia.
00:19:55 Dopravil Bedřicha na podzim 1840 do Plzně.
00:19:59 Smetanův deník praví:
00:20:01 Bylo mi to jedno.
00:20:19 V Plzni se z nějakého důvodu začal zas trochu učit.
00:20:24 Ale už se se sebestředným sebevědomím mládence
00:20:28 účastnil společenského života.
00:20:31 Chodil hrát do rodin, jezdil na lodi po Radbuze,
00:20:36 koupat se i na výlety do Lochotína.
00:20:40 Ve dvaačtyřicátém už si byl jist i svým mužstvím.
00:20:45 Když vyrazil na svůj první velký ples, poznamenal si:
00:20:50 Všechno bude chtít se mnou tančit.
00:21:23 No, ale jak to tak bývá, kohoutek mu srazila láska.
00:21:28 Velká pravá láska,
00:21:31 která zastínila všechny ty drobné výstřelky citů.
00:21:35 Jmenovala se Kateřina.
00:21:38 Ale Kateřina nebyla tak rychle k mání.
00:21:42 Nezabiju se, jsa odmítnut,
00:21:44 jen kvůli mé nekonečné lásce k rodině.
00:21:48 Nicméně vliv na jeho kariérní sebevědomí
00:21:51 láska neměla.
00:21:53 Budu v technice Lisztem a v kompozici Mozartem.
00:22:02 PROZPĚVOVÁNÍ "Svatební pochod"
00:23:00 Bedřich se vrátil do Prahy.
00:23:02 Už jednou mu ukázala svoji odvrácenou tvář
00:23:06 a podruhé nedá taky nic zadarmo.
00:23:09 Nejdřív ho vyvolená Kateřina odmítla v kulisách nevídaných -
00:23:14 na Bezdězu.
00:23:16 A tak mu nezbývá, než žít příšerně.
00:23:20 Bez peněz a navíc... bez lásky.
00:23:24 To celé se zarputilostí jeho bytosti.
00:23:27 Je to období, kdy si přestal vést deník.
00:23:31 Od srpna 43 do srpna 47.
00:23:34 Co do něj taky psát? Hlad, prázdno, beznaděj...
00:23:39 Suma sumárum -
00:23:41 20 zlatých od otce, něco od hraběte Thuna.
00:23:45 Alespoň si doplnil teoretickou hudební průpravu.
00:23:49 Věčný student vnitřního tajemství.
00:23:51 Otec František, pevný bod jeho života,
00:23:54 zchudl.
00:23:55 Svět se zbláznil.
00:23:57 Od Schumanna dostal báječnou radu:
00:23:59 "Poslouchat Bacha a odjet studovat k Mendelssohnovi."
00:24:03 Něco praktičtějšího by nebylo?
00:24:06 Koncertoval - bez valného úspěchu.
00:24:09 Konečně poprosil o pomoc Liszta. Bylo mu čtyřiadvacet.
00:24:14 Je až s podivem, kde hledal sílu jít dál.
00:24:17 Liszt mu slíbil nechat otisknout skladbu.
00:24:20 Vyšla... ale až za tři roky.
00:24:24 Vabank!
00:24:26 A tak si půjčil a ve 48. otevřel hudební školu.
00:24:31 Karta se obrátila.
00:24:33 I Kateřina konečně povolila a svolila ke sňatku.
00:24:37 Tři dny před koncem srpna 49 byla svatba u Svatého Štěpána.
00:24:43 Vše se v dobré obrátí.
00:24:45 Hudební ústav vzkvétal
00:24:48 a do rodiny začaly přicházet dcery -
00:24:51 Bedřiška, Gabriela, Žofie a Kateřina.
00:24:56 Na lávce sedávám vedle našich vrat...
00:25:04 Smetana se stal na záskok
00:25:06 osobním pianistou bývalého císaře Ferdinanda,
00:25:10 což sice hezky zní, hůř se ale žije.
00:25:16 Ta vyšudypřítomná, zákeřná a vždy připravená bolest!
00:25:22 Milované dcery Bedřiška a Gabriela zemřely.
00:25:26 Třetí dcera Kateřina zemřela také.
00:25:30 A u Kateřiny ženy naplno vypukla tuberkolóza.
00:25:35 Děj beznaděj Dech se úží
00:25:39 Srdce svírám v ruce Proč bije tak prudce?
00:25:56 ZPĚV "Píseň na moři"
00:27:19 S nemocí a bezmocí přišla pracovní nabídka.
00:27:24 Kolega, klavírista Dreischok, byl v Göteborgu dotázán,
00:27:28 zda neví o někom,
00:27:30 kdo by tam mohl dirigovat filharmonickou společnost.
00:27:34 Práci nabídl Smetanovi.
00:27:36 Švédské intermezzo přineslo úspěch, pohodu
00:27:39 a docenění kvalit Smetany jako dirigenta.
00:27:43 Měl jsem klid na práci, a tak jsem skládal dnem i nocí.
00:27:56 Nicméně zdravotní stav Kateřiny se zhoršoval.
00:28:01 Zemřela v Drážďanech, na zpáteční cestě domů.
00:28:06 Můžeme se zmínit
00:28:08 o velké lásce k Fiordě Benekové,
00:28:12 můžeme, ale hlavně proto,
00:28:14 že jakýkoliv hezký cit je v tomhle příběhu k nezaplacení.
00:28:23 ZPĚV "Bettina polka"
00:28:53 Přečkám čekání do svítání, do setmění?
00:28:57 Změním se, když svět se změní?
00:29:01 Přečkám čekání do svítání, do setmění.
00:29:04 Tměním se, když svět se změní.
00:29:08 Přečkám čekání do svítání, do setmění...
00:29:12 Změním se, když svět se změní...
00:29:16 Čekala na něj.
00:29:18 Bettina, láska se všemi dalšími podobami
00:29:21 trýzně, kázně, nekázně, strázní i slastí...
00:29:26 na něj čekala.
00:29:28 Byla rodem z Obříství.
00:29:36 On se odsud vydal na dalekou pouť
00:29:39 k Prodané nevěstě a zpět.
00:29:42 Ještě se na skok, prostě pro peníze,
00:29:45 vrátil do Göteborgu s Bettinou, se kterou byli zasnoubeni.
00:29:50 Ale táhlo ho to domů.
00:29:56 Domů... domů...
00:29:59 Domů úzká je cesta užší sevření
00:30:02 Svět se mění, já se neměním. Trápení, vábení, mámení...
00:30:10 Po druhé Smetanově svatbě v létě 1860
00:30:14 přišla na svět dcera Zdeňka.
00:30:17 Kolik by musel mít dětí,
00:30:20 aby se jako otec dočkal syna Bedřicha,
00:30:23 to už osud nikdy neprozradí.
00:30:36 A pracovně?
00:30:38 Praha ho opět nepřijala.
00:30:41 Koncertoval, ale bez valného úspěchu.
00:30:45 Tvrdošíjně ale komponoval.
00:30:48 Vždy byl o pár kroků, o pár taktů před realitou,
00:30:52 a hlavně před svým reálným úspěchem.
00:30:56 Po dohadech o podstatě české opery
00:30:59 s mocným Riegerem
00:31:01 odjel zas něco vydělat do Švédska.
00:31:04 Nebylo zbytí.
00:31:06 Znepřátelit si mocné je vždycky problém.
00:31:10 Stal se sice členem Měšťanské besedy,
00:31:13 sbormistrem pěveckého spolku Hlahol
00:31:16 a byl zvolen předsedou hudebního odboru Umělecké besedy,
00:31:20 ale každý jeho krok byl boj.
00:31:23 Lítý boj s místními poměry, s protekcionářstvím,
00:31:28 se zpozdilostí a konvencemi.
00:32:01 MUŽSKÝ SBOR "Noc je tak tichá"
00:33:01 Byl si vědom velkého významu české opery na české scéně
00:33:06 a napsal Branibory v Čechách.
00:33:09 Přihlásil je do soutěže, kterou vypsal hrabě Harrach
00:33:14 a přesto, že byl prokazatelně nejlepší,
00:33:17 vyhlášení vítěze se o tři roky odložilo.
00:33:21 Stále stejný svět!
00:33:23 I kdyby jich bylo pět
00:33:25 a kdyby krchov celý k nebi vzlét
00:33:29 stále stejná bída Hnida, tenhle svět
00:33:34 Mezitím opět prodělával na koncertech.
00:33:38 Vzdal se vedení Hlaholu, aby mohl komponovat.
00:33:42 Rozdával svoje oblečení chudým.
00:33:45 Na byt si tou dobou vzal ještě mládence Josefa,
00:33:49 syna kantora ze Všejan.
00:33:51 Stal se z něj jeho nejlepší žák
00:33:54 a později jeden z významných českých klavírních virtuózů.
00:33:59 Tou stejnou cestou jdou buď budou nebo nebudou
00:34:11 Až v pětašedesátém byl vyzván, aby nastudoval Branibory.
00:34:17 Že je z protekce dosazený dirigent Prozatímního divadla
00:34:21 Majír dělat odmítl.
00:34:24 Jejich premiéra byla v lednu 1866
00:34:28 a byla úspěšná.
00:34:31 V březnu dostal konečně i 600 zlatých,
00:34:34 o tři roky odloženou cenu hraběte Harracha.
00:34:38 A teď tiše pozorujme sled dalších věcí krásných.
00:34:43 V květnu 1866 uvedl Prodanou nevěstu,
00:34:47 která procházela mnoho let různými obměnami.
00:34:51 V září 66 se stal konečně po odstoupení Riegera
00:34:56 kapelníkem Prozatímního divadla.
00:35:00 Komponoval, oslavoval život
00:35:03 a čerpal inspiraci na procházkách kolem Vltavy.
00:35:07 Nemohl vědět, že tohle všechno za chvíli skončí.
00:35:11 Ještě nemohl...
00:35:13 Dalibor, hrdinská opera,
00:35:15 si zase musela místo na slunci vybojovat.
00:35:19 Svou recenzí mu významně pomohl další čítankový hráč Neruda.
00:35:25 Dalibor měl premiéru v den,
00:35:28 kdy byl položen základní kámen Národního divadla,
00:35:32 16. května 1868.
00:35:36 Prahu zachvátilo slavjanofilství.
00:35:40 A od něj už byl jen krůček k Libuši.
00:35:44 Mimořádně vhodné dílo k otevření Národního divadla.
00:35:51 FANFÁRY "Libuše"
00:35:57 Jenže na jaře přijel korunní princ
00:36:01 a Libuše byla uvedena předčasně.
00:36:04 Psalo se že Smetana vyhořel.
00:36:07 Co opravdu vyhořelo, bylo Národní divadlo.
00:36:11 Smetana nevyhořel...
00:36:13 ohluchl.
00:36:41 Jeho hluchota však nebyla tichá, byla bolestně kakofonní.
00:36:47 Do jeho hudební představivosti zaznívaly nalomené tóny,
00:36:51 které ho doháněly k šílenství.
00:36:58 Dokázal to však ještě obdivuhodně
00:37:01 v mnoha skladbách překonat.
00:37:04 Začal pracoval na cyklu symfonických básní Má vlast.
00:37:09 Napsal dvě smyčcová kvarteta, obě řady Českých tanců,
00:37:13 sbor Píseň na moři, Věno, Modlitba a další sbory.
00:37:19 Následovaly opery Hubička, Tajemství a Čertova stěna.
00:37:24 A přišla i sláva.
00:37:27 Jen Bůh ví, zda ještě přišla včas,
00:37:30 a svých pět minut na vavřínech si užil, tak jak chtěl,
00:37:35 cítil a potřeboval.
00:37:50 Obecně se míní,
00:37:52 že to bylo třeba sté uvedení Prodané nevěsty, ten slávy den,
00:37:57 a myslíte-li si, že mi děláte zvláštní radost,
00:38:01 když Prodanou nevěstu tak velebíte,
00:38:03 jste na omylu.
00:38:05 Skoro by se mohlo zdát,
00:38:07 že mým ostatním, lepším operám, nerozumíte.
00:38:11 Moje síla a radost jsou docela jinde.
00:38:15 APLAUS
00:38:22 Kdo jsi? Láska, touha, vášeň?
00:38:27 Víra a nebo věc k nevíře?
00:38:32 Mám být víc? Méně?
00:38:35 Musí se pořád svítit?
00:38:49 Všude je tma, všude. I ve mně.
00:38:55 Zhasni.
00:39:10 ZPĚV
00:39:12 Letěla bělounká holubička
00:39:21 Potkala božího andělíčka
00:39:31 Letěla bělounká holubička
00:39:40 Potkala božího andělíčka
00:40:22 Žil s rodinou dcery Zdeny v Jabkenicích.
00:40:26 Starali se o něj všichni.
00:40:29 Hlídali jeho dny i sny. Jeho defilé lidí pod okny.
00:40:34 Jeho život, procházející po nocích
00:40:38 v zástupech osob a událostí, kterým kynul.
00:40:42 V prosinci 82 ztratil hlas, přestal číst a zapomněl jména.
00:40:50 Přesto ještě komponoval.
00:40:53 Svým způsobem byl stále přítomen.
00:40:57 Až k poslednímu dopisu, adresovanému Srbu Debrnovi.
00:41:03 Viola.
00:41:05 Prsa má se dmou pýchou,
00:41:08 že mě toto vyznamenání umělecké bylo určeno.
00:41:13 Ó, Viola!
00:41:15 Vypravujte těm pánům v Praze,
00:41:18 jak moje duše je pohnuta, slze, slze...
00:41:23 Pošlu Vám z prvního taktu ty božské melodie,
00:41:26 abyste ta místa v rozkoši užil.
00:41:30 Některé mě dělají andělem.
00:41:34 Doleť si, dušičko, až do nebe Já půjdu k děťátku místo tebe
00:41:41 Doleť si, dušičko, až do nebe Já půjdu k děťátku místo tebe
00:41:51 12. května 1884
00:41:55 zemřel v ústavu pro choromyslné v Praze
00:42:00 na úplné vyčerpání životem a tvorbou.
00:42:06 Zemřel, ale nezkameněl...
00:48:14 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2014
Umělecký dokument, ve kterém se autoři snaží formou jednoduché symboliky, která zároveň navodí atmosféru hlubokého prožívání, ukázat v kontrapunktu těžké duševní stavy hudebního génia v posledních letech života, kdy zároveň vytvořil svá stěžejní díla. Forma dokumentu je obrazově řešena velmi zajímavou a emotivní kamerou, která je ve velké části pohledem jakoby ze strany Smetanových očí, kdy ale jeho nikdy neuvidíme. Dokument vychází z poslední části života Bedřicha Smetany, a z deseti let, kdy tvořil v hluchotě svá stěžejní díla a přitom žil téměř v izolaci s hučením v hlavě, které mu dovolovalo pracovat tak maximálně dvě hodiny denně. To celé končí jeho odvezením do ústavu pro choromyslné v Praze, kde po třech nedělích umírá. Z Jabkenic, přes okno jeho pracovny, jsou činěny obrazové výpady do jeho života. Po dlouhém hledání byla pro provázení dokumentem vybrána herečka Jitka Molavcová. Ta v dokumentu symbolizuje jakési Smetanovy vzpomínky, je k němu vždy laskavá na rozdíl od jeho ega a prostředí, kde posledních deset let žil. Přesto ve velkém kontrapunktu k tomu, co duševně prožíval, tu z něj prýštila úžasná hudba. Paní Molavcová také namluvila komentář mimo obraz. Hlas Smetany namluvil Ladislav Mrkvička.
