Vydejte se s námi na dobrodružnou cestu kolem zeměkoule za tvory, kteří na ní žijí! Americký cyklus
00:00:02 Právě otvíráme Atlas zvířat.
00:00:05 Vydejte se s námi na cestu kolem světa.
00:00:08 Seznamte se s tvory obývajícími džungle,
00:00:13 pouště,
00:00:19 savany,
00:00:24 řeky a moře,
00:00:31 i oblasti za polárním kruhem.
00:00:38 Na této cestě s námi zažijete spoustu nádherných dobrodružství!
00:00:43 Česká televize uvádí ATLAS ZVÍŘAT
00:00:49 -Dnes se zaměříme na často kladenou otázku:
00:00:53 Podle čeho přesně poznáme savce?
00:00:56 Žije jich na světě spousta,
00:00:59 jsou to zvířata všech možných velikostí a podob.
00:01:15 -Začněme tím, kdo mezi savce nepatří.
00:01:19 Ptáky by k nim jistě nikdo počítat nechtěl, že?
00:01:22 Ani ty dravé, ani obyvatele deštných pralesů,
00:01:26 a už vůbec ne nelétavé obry z africké savany.
00:01:30 Jak to má peří, je to prostě pták. A vejce jasně říkají,
00:01:34 že majitel tohoto výrazného zobáku k savcům nepatří.
00:01:40 S rybami je to stejné.
00:01:42 Ovšem to neznamená, že mezi tvory s podobným tvarem těla,
00:01:46 jako má proslulý lovec z hlubin, savce nenajdeme!
00:01:50 Samozřejmě mluvíme o delfínech a velrybách,
00:01:54 kteří sice vypadají jako ryby, ale jsou to savci.
00:01:58 -Savci mohou žít pod hladinou oceánů,
00:02:01 ale jsou schopni také létat. Vždyť k nim patří netopýři,
00:02:05 kteří si mohou poletovat vedle opeřených kamarádů.
00:02:12 Mezi savce bychom akorát nezařadili žádný hmyz.
00:02:16 I když jsou k nim občas omylem zahrnováni třeba velcí pavoukovci.
00:02:20 Ti však mají osm nohou, kdežto hmyz typických šest.
00:02:25 Proto tvoří svou vlastní skupinu.
00:02:28 Mezi bezobratlými najdeme tvory, u kterých bychom možná zaváhali,
00:02:33 jestli je k inteligentním savcům nepřidat.
00:02:37 Plazy ale přidat určitě nemůžeme, i když u těch největších
00:02:42 si taky chvilku nebudeme jisti.
00:02:45 Dnes patří mezi savce ta největší,
00:02:48 na zemi žijící zvířata: od toho nejvyššího,
00:02:52 po největšího suchozemského predátora,
00:02:55 nebo vůbec nejmohutnějšího čtvernožce.
00:02:57 Samozřejmě, existují i obrovští ještěři,
00:03:00 mohutní hadi,
00:03:01 a krokodýli, které taky nikdo jen tak nepřehlédne.
00:03:06 A to nemluvíme o oceánech, kde žijí ryby,
00:03:09 se kterými se pozemští obři už vůbec nemůžou měřit.
00:03:13 Savce poznáte podle několika společných znaků.
00:03:16 Zaprvé: všichni jsou teplokrevní.
00:03:19 To nemusí nutně znamenat, že by měli na dotyk teplou krev.
00:03:23 Jejich tělo udržuje díky vnitřnímu metabolismu,
00:03:27 tedy látkové výměně, stálou teplotu.
00:03:31 Přesněji řečeno, jsou endotermní, což si můžeme vysvětlit tak,
00:03:36 že si sami dokážou vyrobit teplo.
00:03:39 Teplota těla se ovšem u různých druhů liší.
00:03:42 Člověk k savcům patří také
00:03:45 a naše obvyklá teplota těla je necelých 37 stupňů Celsia.
00:03:50 Ale třeba další savec, ježura australská, má na vybranou.
00:03:54 Buď se dostane až na našich 37 stupňů,
00:03:57 nebo se spokojí s hodnotou o 6 stupňů nižší.
00:04:01 I spící netopýři a kaloni mají teplotu těla nižší než my,
00:04:06 protože jim z těla uniká hodně tepla velkou plochou křídel.
00:04:12 Když odpočívají, drží křídla těsně u těla.
00:04:15 Nedělají to proto, že je to pohodlnější.
00:04:18 Nechtějí hlavně ztratit příliš tepla.
00:04:22 -O teplotě těla savců ovšem nerozhoduje jen metabolismus.
00:04:27 Slon africký, opravdový obr mezi zvířaty,
00:04:30 mává nepřetržitě velkýma ušima.
00:04:33 Má v nich cévy, kterými proudí krev.
00:04:37 Ta se díky neustálému pohybu uší ochlazuje
00:04:40 a může tak aspoň trochu snížit teplotu dalších částí těla.
00:04:44 Velká plocha kůže na sloních uších
00:04:47 funguje trochu jako klimatizační systém.
00:04:51 Všichni savci jsou tedy endotermní,
00:04:54 to znamená, že si dokážou sami udržovat stálou tělesnou teplotu.
00:04:58 Jen u afrického hlodavce rypoše lysého to neplatí na sto procent.
00:05:02 Žije totiž pod zemí, kde to není až tak důležité.
00:05:05 Taky už nemá skoro žádnou srst a velice špatně vidí.
00:05:09 Je tedy skoro slepý, lysý a neschopný sám sebe zahřát.
00:05:12 Naštěstí mu to nevadí,
00:05:15 protože žije v teplých norách hluboko pod zemí,
00:05:18 a má kolem sebe spoustu kamarádů.
00:05:21 -Savci tedy dokážou ovlivňovat teplotu těla.
00:05:25 Sloni se umějí ochladit,
00:05:28 a rypoš lysý a netopýr znají způsob, jak neplýtvat teplem.
00:05:32 Ovšem teplokrevní jsou i ptáci,
00:05:35 takže si nemůžeme tuhle vlastnost spojovat jenom se savci.
00:05:39 Peří udržuje teplotu stejně dobře jako hustá srst.
00:05:43 A úplně stejně, jako slon mává ušima,
00:05:46 aby mu nebylo horko, mává pštros svými křídly.
00:05:50 Nepokouší se vzlétnout, protože je největší a nejtěžší pták na světě,
00:05:54 což se pro létání vůbec nehodí.
00:05:57 Křídla ale může využít aspoň jako skvělý vějíř.
00:06:00 A samec se jimi může chlubit, když shání nevěstu.
00:06:05 -Teplokrevní, neboli endotermní, jsou tedy jak savci, tak ptáci,
00:06:09 kteří ovšem pozor! nejsou opeřeným druhem savců,
00:06:13 ale tvoří svou vlastní živočišnou třídu.
00:06:16 Ostatní zvířata jsou studenokrevná.
00:06:20 Že vás hned napadlo velmi podobné slovo chladnokrevný,
00:06:23 které označuje někoho ledově klidného, až bezcitného?
00:06:27 S výrazem "studenokrevný" však nemá nic společného.
00:06:30 Jde pouze o pojmenování určité, velmi početné skupiny živočichů.
00:06:35 -Když je nějaký tvor studenokrevný, nemusí to nutně znamenat,
00:06:39 že by měl na dotyk chladnou krev.
00:06:42 Má jen stejnou teplotu těla jako jeho okolí.
00:06:46 Ať už žije na souši nebo ve vodě. Když je kolem teplo, má tělo teplé.
00:06:50 A když je zima, má tělo studené.
00:06:53 Nedokáže si tělesnou teplotu upravovat vlastními silami
00:06:57 a musí se spoléhat na pomoc slunečních paprsků.
00:07:01 -V Atlasu zvířat se budeme dál zabývat typickými znaky savců.
00:07:08 Nejdřív se ale podíváme, zdalipak znáte odpověď na tuhle otázku:
00:07:13 Zvíře, jehož teplota těla se mění podle teploty okolí,
00:07:17 se cizím slovem nazývá: za a) hypoglykemické
00:07:21 za b) pachydermické
00:07:23 za c) extrovertní
00:07:26 nebo za d) ektotermní.
00:07:33 Dávejte pozor. Teď se dozvíte správnou odpověď.
00:07:41 Že už ji znáte?
00:07:43 Zvíře, jehož teplota těla se mění podle teploty okolí,
00:07:46 se cizím slovem nazývá:
00:07:48 Správná odpověď je za d) ektotermní.
00:07:51 -Ano, přesně tak se vědecky řekne o rybě, že je studenokrevná.
00:07:56 Zatímco termín pro teplokrevná zvířata,
00:08:00 tedy ptáky a savce, zní endotermní. "Endo" znamená "uvnitř" nebo "v"
00:08:06 a pochází z řečtiny.
00:08:09 Když před slovo přidáme výraz "ekto-", získáme význam "vnější".
00:08:14 ENDOtermní tedy znamená "vyrábí si teplo uvnitř",
00:08:18 EKTOtermní označuje tvora, který se spoléhá na přísun tepla
00:08:22 z nějakého vnějšího zdroje. Je to jasné?
00:08:25 -Skutečnost, že si někdo umí sám uvnitř zatopit,
00:08:29 zní jako skvělá věc.
00:08:31 I když, pravda, někomu to tak nepřipadne.
00:08:35 Endotermní savci potřebují mnohem víc potravy než tvorové,
00:08:38 kteří jsou ektotermní. Musejí stále přikládat pod kotel,
00:08:42 protože jejich tělesné teplo uniká ven.
00:08:45 Víme, že ptáky hřeje peří,
00:08:48 a savcům slouží stejným způsobem kožich a srst.
00:08:52 To, že mají něčím porostlou kůži, znamená pro savce ještě víc.
00:08:56 -Je to totiž další znak, který je pro ně typický.
00:09:00 Úplně stejně, jako poznáme ptáky podle peří,
00:09:03 rozeznáme i savce podle osrstění.
00:09:06 Žádný jiný druh zvířat nic takového nemá.
00:09:10 Pravda, velcí chlupatí pavouci, kterým se říká sklípkani,
00:09:15 mají na sobě také něco jako srst,
00:09:18 ta má však víc společného s citlivými vousky a chlupy,
00:09:22 kterými kočky vnímají pohyb a vibrace ve svém okolí.
00:09:26 Chloupky pavouků jsou ještě citlivější než kočičí.
00:09:30 Některé v sobě mají i senzory,
00:09:33 které dokážou rozpoznat teplotu nebo pach.
00:09:37 Srst savců má mnohem jednodušší úkol:
00:09:40 udržet svého majitele v teple.
00:09:42 Samozřejmě, mnohdy vedle toho poskytuje také skvělé maskování.
00:09:46 Na to jsou zase specialistky hlavně divoké kočky.
00:09:50 Rozety jaguára, levhartí skvrny a tygří pruhy.
00:09:54 Zkrátka jedna kresba lepší než druhá.
00:10:01 Možná se ptáte, jaký je rozdíl mezi slovy srst, kožich,
00:10:05 chlupy a vlasy?
00:10:07 Do které kategorie spadá ten váš úžasný dlouhý zrzavý kabát?
00:10:12 Žádný skutečný rozdíl mezi nimi není,
00:10:16 protože z chemického hlediska jde o totožnou věc.
00:10:20 Mají úplně stejné složení: keratin.
00:10:23 To je stejná látka, z jaké my máme nehty,
00:10:26 nosorožci rohy, a ptáci peří.
00:10:29 Je jen na nás, který z uvedených výrazů použijeme.
00:10:34 -O zvířatech říkáme, že mají srst, kožich nebo chlupy,
00:10:38 zatímco to, co máme na hlavě my, jsou vlasy.
00:10:42 Když uvidíme některého z nám příbuzných primátů,
00:10:46 třeba šimpanze, řekneme o něm, že je chlupatý.
00:10:50 Nikdo přece neřekne "vlasatá gorila".
00:10:54 Mimochodem, když mluvíme o gorilách,
00:10:57 věděli jste, že velcí stříbrohřbetí samci
00:11:00 mají hruď zcela holou?
00:11:03 Některá zvířata, například slon,
00:11:06 vypadají, jako by měla tělo srstí skoro neporostlé.
00:11:10 U prasete bradavičnatého, nosorožce, i prasete vietnamského,
00:11:14 se dá mluvit o řídké srsti, o kožichu rozhodně ne.
00:11:20 A někdo už je zcela bez chlupů.
00:11:23 My lidé máme samozřejmě na hlavě vlasy.
00:11:26 Mnozí z nás si je nechávají upravovat podle poslední módy.
00:11:29 Důvod, proč nám kdysi začaly růst, se nijak neliší od toho,
00:11:33 proč má třeba šimpanz bonobo po celém těle chlupy.
00:11:37 Udržují teplo.
00:11:39 -U některých zvířat má ale porost na těle ještě další úkol:
00:11:43 chránit svého nositele před zraněním.
00:11:46 Lví hříva není jen nádherná ozdoba.
00:11:49 Hustý límec z dlouhých chlupů chrání krk zvířete
00:11:52 před zuby a drápy jiných šelem. Ale zdobí, samozřejmě, také.
00:11:57 Srst zvířat má svůj zvláštní pach.
00:12:01 Pro kočky je velmi typické, že se třou o předměty ve svém okolí.
00:12:05 Člověk by rád věřil, že je to výraz lásky a oddanosti,
00:12:09 ale po pravdě: ony si tak označují své území.
00:12:13 Proč si koně vybírají na válení v prachu stejné místo?
00:12:16 Protože se v něm drží pach ostatních členů stáda.
00:12:20 Zůstane koni na srsti, a on se nebude lišit od ostatních.
00:12:23 To je ve stádě vždycky dobrá věc.
00:12:26 -Takže řekněme si to ještě jednou: všichni savci mají srst.
00:12:30 Všichni, bez výjimky.
00:12:33 Ale okamžik, jak je to tedy s tím rypošem lysým?
00:12:36 Nebojte, platí to i pro něj. Když se podíváte zblízka,
00:12:40 pár chloupků zaznamenáte. Název "lysý" je tak trochu přehnaný.
00:12:45 Ale co mořští savci, jako třeba kapustňák?
00:12:48 Kde ti mají srst? Jen se podívejte pořádně.
00:12:52 Kožich to zrovna není, ale sem tam nějaký chloupek se najde.
00:12:57 Nejzapeklitějším případem mořských savců jsou asi kytovci:
00:13:03 delfíni a velryby. Na celém těle jenom hlaďoučká lesklá kůže.
00:13:08 Nikde ani chloupek.
00:13:10 Ale tahle inteligentní a krásná zvířata
00:13:13 mezi teplokrevné savce jednoznačně patří.
00:13:16 Dnes už žádné viditelné osrstění nemají, ale jako mláďata se rodí
00:13:20 všichni aspoň s roztomilým knírkem.
00:13:22 A knírek se mezi ochlupení rozhodně počítá.
00:13:25 Stejně jako bradka.
00:13:29 -V Atlasu zvířat si ještě o dalších tajemstvích savců budeme povídat.
00:13:37 Nejdřív se ale podíváme, zdalipak znáte odpověď na tuhle otázku:
00:13:42 Co ještě, kromě srsti, pomáhá savcům chránit se před chladem?
00:13:46 za a) peří
00:13:48 za b) podkožní tuk
00:13:51 za c) šupiny
00:13:54 nebo za d) keratin.
00:14:00 Dávejte pozor. Teď se dozvíte správnou odpověď.
00:14:08 Že už ji znáte?
00:14:10 Co ještě, kromě srsti, pomáhá savcům chránit se před chladem?
00:14:15 Správná odpověď je za b) podkožní tuk.
00:14:20 -Jde o tukovou vrstvu, kterou má zvíře uloženou těsně pod pokožkou.
00:14:24 Pomáhá mu udržovat teplo. A kdo potřebuje vrstvu izolace navíc?
00:14:29 Savci, kteří žijí v chladných oblastech,
00:14:32 ve studené vodě oceánů, jako kytovci, nebo ploutvonožci.
00:14:36 Mohlo by to vypadat, že tuková vrstva
00:14:39 nahrazuje mořským savcům srst, o níž během vývoje přišli,
00:14:42 ale pravdou je, že ještě lépe funguje u zvířat,
00:14:45 která dosud srst mají. Jak se na správné savce sluší,
00:14:48 mají i ploutvonožci tělo porostlé srstí.
00:14:52 Je dobře patrná, stačí se podívat zblízka.
00:14:54 -Takže tukovou vrstvu nemají jen zvířata,
00:14:58 která během vývoje přišla o srst. Jen se zeptejte ledního medvěda.
00:15:01 Ten má srst složenou jak z dlouhých, krycích chlupů,
00:15:05 tak spodní husté podsady.
00:15:08 Navíc má ještě vrstvu podkožního tuku,
00:15:11 která může být silná 5-10 centimetrů.
00:15:14 A ta ho nejen hřeje, ale navíc taky nadnáší ve vodě.
00:15:17 Je přece známé, že lední medvěd vodu miluje.
00:15:20 I když je trochu studená.
00:15:25 -Snad nejdůležitějším typickým znakem savců je skutečnost,
00:15:30 že samice krmí svá mláďata mlékem.
00:15:35 Všechna kojená miminka
00:15:38 sají z takzvaných mléčných žláz mléko,
00:15:41 které se tvoří v těle mámy. Podle toho se jmenují savci.
00:15:45 Stejně, jako mají všichni tělo pokryté srstí,
00:15:49 pijí také všichni savci v dětství mateřské mléko.
00:15:53 Mláďata bývají po narození obvykle dost drobná
00:15:56 a často zcela bezbranná.
00:15:59 Díky tomu, že je matka kojí, mají možnost vyvíjet se poměrně pomalu
00:16:03 a první roky tráví ve společnosti svých dospělých příbuzných.
00:16:07 Od nich se učí všechno, co budou potřebovat,
00:16:10 aby mohla bezpečně přežít.
00:16:13 Platí to pro žirafy, slony i geparda.
00:16:18 -Kojení mláděte je velice důležité
00:16:21 a mezi matkou a mládětem při něm vzniká velmi pevná vazba.
00:16:26 To, jak se mláďata snaží dostat k mateřskému mléku,
00:16:29 je někdy trochu boj.
00:16:32 Ale u některých druhů zvířat nic takového neuvidíme.
00:16:35 Existují totiž vačnatci, kteří mají na mláďata šikovnou kapsu.
00:16:39 Patří k nim koaly a klokani.
00:16:42 Jejich mláďata se rodí ne úplně vyvinutá,
00:16:45 ale všechno ještě doženou u mámy v kapse.
00:16:49 To je kožnatý vak, který má samice na břiše.
00:16:52 A přímo v něm jsou i mléčné žlázy.
00:16:55 V kapse miminko zůstává do doby, než si troufne ven.
00:16:59 Jako tenhle dorostenec.
00:17:02 Takže když uvidíte paní klokanovou s takhle velkým břichem,
00:17:06 možná není březí, ale už má v kapse na břiše potomka.
00:17:09 Nějakého už docela velkého klokaního kluka nebo holčičku.
00:17:14 -Asi teď žasnete, jak to mají ti vačnatci dobře vymyšlené.
00:17:18 Ale to ještě nic není.
00:17:20 Tohle je ježura australská, která patří do řádu ptakořitných.
00:17:24 Někdy se jí říká ježatý mravenečník.
00:17:27 Je to savec, ale snáší vejce. Přesně tak! Vejce.
00:17:30 Tedy, ne úplně stejná jako ptáci, tahle mají kožovitý obal
00:17:35 a dokud se mládě nevylíhne, samice je nosí v záhybu na břiše.
00:17:39 Pak se miminko vyvíjí podobně jako malí klokani.
00:17:42 V pohodlí měkkého vaku saje dobré mámino mlíčko.
00:17:46 Ale narodilo se z vejce. To jsou věci!
00:17:49 -Takže, aby zvíře patřilo mezi savce,
00:17:53 musí být teplokrevné, mít srst,
00:17:56 a po narození se živit mateřským mlékem.
00:17:59 Ale to ještě není všechno! Existuje totiž několik dalších,
00:18:03 pro savce typických znaků, které nejsou tak nápadné.
00:18:07 Podobně jako mládě koaly v mámině vaku.
00:18:11 Které to jsou?
00:18:13 Spodní čelist u savců tvoří jenom jediná kost.
00:18:18 Všichni ostatní obratlovci, například varan komodský,
00:18:22 mají v čelisti kostí daleko víc.
00:18:26 -Kam se ostatní čelistní kosti savců poděly?
00:18:29 Odletěly na sever, jako to dělá na zimu tenhle bílý čáp.
00:18:34 Pardon, teď jsem si z vás trochu vystřelil.
00:18:38 Už na začátku vývoje jednotlivých druhů,
00:18:41 se u předků savců některé kostičky spodní čelisti
00:18:44 přeměnily na části vnitřního ucha. Třmínek, kovadlinka a kladívko.
00:18:48 Došlo k tomu, protože v uchu
00:18:51 byly kůstky mnohem potřebnější než v čelisti.
00:18:54 Sluch je totiž pro savce důležitý. A je jedno, jestli je to lovec,
00:18:58 nebo jeho možná kořist.
00:19:01 -Co dál odlišuje savce od jiných zvířat?
00:19:05 Z jejich srdce vystupuje velká tepna
00:19:08 a vytváří levý oblouk. U ptáků je to pravý oblouk.
00:19:12 Všichni ostatní obratlovci mají takových tepen víc.
00:19:15 Každý savec má také bránici.
00:19:18 Nic takového u nikoho jiného nenajdeme.
00:19:21 I kdyby měl srdečních tepen, kolik chce. Dobrá, ale co to je?
00:19:25 Bránice je blána ze svalů a šlach,
00:19:28 která rozděluje břišní dutinu na dvě části.
00:19:32 V jedné jsou srdce a plíce a v té druhé zbytek vnitřních orgánů.
00:19:35 Která další zvířata mají něco podobného? Žádná! Pouze savci.
00:19:40 Ostatní o sobě mohou tvrdit, že jsou také teplokrevní,
00:19:44 nebo snášejí vejce, ale jenom savci mají srst,
00:19:47 živí svá mláďata mateřským mlékem
00:19:50 a v břiše mají vše pěkně oddělené bránicí.
00:19:54 -Savců je na celém světě známo více než 5000 zvířecích druhů.
00:19:58 A je na co být pyšný. O tom my přece něco víme.
00:20:02 Stejně jako všichni naši blízcí příbuzní.
00:20:07 -Chcete-li se o zvířatech dozvědět víc,
00:20:11 navštivte zoologickou zahradu,
00:20:14 nebo se třeba podívejte na internet.
00:20:17 A na závěr dnešního dílu malé upozornění.
00:20:22 Nezapomeňte se dívat i příště!
00:20:28 -A do cíle se blíží závodník Ursus,
00:20:31 ale bohužel se nám teď trochu zamotal!
00:20:34 -Mamí, já se chci zhoupnout!
-Radši se drž při zemi, synku!
00:20:43 -Čau Bobe, jak je nahoře na žebříku?
00:20:45 -Hahaha, File, něco nového bys tam neměl?
00:20:48 -Mají kjok pjo pandu, ale velký kjok...
00:20:51 Au! Klídek, jsem v poho.
00:21:02 -Diskotanec-tanéc, tanéc.
00:21:10 -Buch! Kdo to sem dal?
00:21:20 -Procestovali jsme celou zeměkouli, od Severní a Jižní Ameriky,
00:21:24 po Afriku, Asii, Austrálii.
00:21:28 Seznámili se s úžasnými zvířaty a získali důležité informace
00:21:33 o jejich schopnostech přežít na této planetě.
00:21:37 S naší pomocí tu určitě budou ještě hodně a hodně dlouho.
00:22:00 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:22:04 Vyrobila Česká televize 2014
Žije jich na světě spousta, mají všechny možné podoby a velikosti. Mohou žít pod hladinou oceánů, ale také létat. Patří mezi ně ta největší suchozemská zvířata: od toho nejvyššího, po rozměry i váhou nejmohutnějšího čtvernožce, až po největšího predátora. Všichni mají společné znaky – mláďata jsou kojena mateřským mlékem, všichni mají srst, byť někteří třeba jen v podobě malého knírku pod „nosem“, a jsou teplokrevní. Také jako jediní mají bránici – určitě proto, aby si ji v hodně veselé chvilce mohli potrhat smíchy – ale to se bude týkat spíše jen jediného z nich – člověka. Anebo je to všechno jinak? Tak nezmeškejte díl věnovaný savcům.
