Víme, co se děje uvnitř těla v momentě setkání se smrtí? Dokument z produkce National Geographic
00:00:02 Člověk funguje nebo nefunguje. Je živý nebo mrtvý.
00:00:08 Co znamená, že je mrtvý?
00:00:10 Pane, otevřte oči!
00:00:12 Co nás čeká, když zemřeme?
00:00:14 Najde věda způsob, jak nás vrátit zpátky do života?
00:00:18 Otevřte oči a připravte se na okamžik smrti.
00:00:24 Česká televize uvádí americký dokument
00:00:27 OKAMŽIK SMRTI
00:00:35 Co je život? Nevím. Co je smrt? Taky nevím.
00:00:40 Tuhle otázku si kladu celý týden.
00:00:43 Když se mi zastaví srdce a plíce přestanou pracovat,
00:00:47 nebudu aspoň částečně mrtvý?
00:00:51 George Justice čeká za několik minut operace srdce.
00:00:56 Je to velmi nepříjemný pocit, když si pomyslíte,
00:01:00 že vám otevřou hrudník a zastaví chod srdce a plic.
00:01:04 V podstatě budu mrtvý.
00:01:09 Takovýchto operací se za rok provádí několik desítek tisíc.
00:01:14 Při každé z nich se pacient pohybuje na hranici života a smrti.
00:01:26 Řekla jsem jim:
00:01:28 "Není to stejně fascinující a sexy jako v seriálu Chirurgové?"
00:01:33 S tím můžu jen souhlasit.
00:01:36 Toto je doktorka Cathy Magliatová.
00:01:39 Společně s dalším operatérem doktorem Johnem Robertsonem
00:01:43 dnes Georgeovi vymění na srdci poškozené tepny.
00:01:53 Jak vidíte, některé stahy už vynechávají.
00:01:56 To je lidské srdce.
00:01:58 Není krásné?
00:02:00 Georgeovo srdce nepřetržitě tlouklo od doby,
00:02:03 kdy se začal vyvíjet v matčině děloze.
00:02:06 A nyní se po jediné injekci zastaví.
00:02:08 Je to stejná látka,
00:02:10 která se dává zločincům odsouzeným k trestu smrti.
00:02:14 U nich se ale srdce už znovu nenastartuje.
00:02:16 Jak můžete vidět, úplně se zastavilo.
00:02:19 Po většinu historie lidstva
00:02:22 bylo zastavení činnosti srdce považováno za vraždu.
00:02:25 Dnes se ale dá s okamžikem smrti manipulovat,
00:02:28 a dokonce jej využít k prodloužení života.
00:02:32 Pacient je v podstatě mrtvý.
00:02:34 Na EEG není žádná aktivita,
00:02:37 srdce a plíce se zastaví a do těla přestane proudit krev.
00:02:41 Přesto jsme schopni vrátit pacienta zpátky do života.
00:02:45 Hranice smrti se tím posunula zase o kus dál.
00:02:49 Jak vlastně definovat okamžik smrti?
00:02:52 Je to chvíle, kdy naposledy vydechneme?
00:02:54 Nebo když se v mozku objeví poslední myšlenka?
00:02:58 Moment, kdy přestane bít srdce?
00:03:01 Po dvou hodinách lékaři znovu rozeběhnou Georgeovo srdce
00:03:04 a jeho okamžik smrti se o nějaký čas oddálí.
00:03:08 Co se ale děje, když k němu dojde nečekaně?
00:03:11 Jak to čeká většinu z nás.
00:03:19 911. Kde jste?
00:03:21 Co se ti stalo? Mluv se mnou!
00:03:24 Mluvte se mnou? Haló! Kde jste?
00:03:26 Pošlete sem, prosím, sanitku! Dobře. Jak se jmenujete?
00:03:33 Podívala jsem se na chodník a myslela jsem si,
00:03:35 že na zemi leží hromádka šatů.
00:03:38 Když jsem ale přišla blíž, zjistila jsem, že je to můj manžel.
00:03:42 Ležel tam s otevřenou pusou a otevřenýma očima.
00:03:45 Dívala jsem se do tváře smrti.
00:03:50 Bill Bonder se stal jednou z mnoha obětí srdeční zástavy.
00:03:55 Srdce přestalo tlouct, zastavilo se dýchání. Bill je klinicky mrtev.
00:04:01 Do mozku nepřichází žádný kyslík a horečná činnost nervových buněk
00:04:06 připomíná panickou reakci.
00:04:09 Jestliže se do několika minut neobnoví přísun kyslíku,
00:04:13 zoufalá snaha o přežití zaplaví jejich obsah jedem.
00:04:17 Mozkové buňky začínají vysílat signály. To je začátek konce.
00:04:22 Za několik minut podlehnou sebedestrukci.
00:04:28 Existuje okamžik, kdy je člověk skoro mrtvý, a pak je okamžik,
00:04:32 kdy je opravdu mrtvý.
00:04:35 Toto je doktor Lance Becker.
00:04:38 Má za úkol posouvat dál okamžik smrti.
00:04:41 Jeho hlavním nepřítelem je čas.
00:04:44 Jednou z věcí, které jsme se v posledních letech
00:04:47 o smrti naučili, je fakt,
00:04:50 že k ní nedochází v jediném okamžiku.
00:04:52 Je to proces.
00:04:54 A naším úkolem je toto balancování
00:04:57 mezi životem a smrtí co nejlépe poznat.
00:05:01 Pospěšte si! Zůstaňte na příjmu, madam.
00:05:03 Musím vám položit pár otázek. Je při vědomí?
00:05:07 Ne. On nedýchá. Dobře, posílám k vám záchranku.
00:05:12 Asi za 45 sekund k nám přijel policejní vůz,
00:05:16 ze kterého vyndali přenosný defibrilátor.
00:05:20 Záchranáři provedli defibrilaci,
00:05:24 kterou se podařilo obnovit činnost srdce.
00:05:28 Jenže zástava trvala už nějakou dobu.
00:05:31 A s každou minutou zástavy se smrtnost zvyšuje o 10-15%.
00:05:37 Ben Abela je Beckerovým partnerem
00:05:40 v Centru pro resuscitaci Pensylvánské univerzity.
00:05:44 Viděl jsem spoustu pacientů, kteří špatně skončili.
00:05:47 Je to hrozné.
00:05:49 Vždycky jsem se ptal sám sebe, proč je nemůžeme zachránit.
00:05:52 V USA dojde ročně ke čtvrt milionu případů zástavy srdce.
00:05:57 Jen asi 5% obětí přežije.
00:06:02 Když se k nám Bill dostal, jeho mozek už prakticky nefungoval.
00:06:05 Potřeboval dýchací přístroj, který dýchal místo něj.
00:06:09 V tu chvíli jsme se samozřejmě obávali nejhoršího.
00:06:15 Byl v kómatu. To mi řekli - že je v kómatu.
00:06:19 Byla jsem z toho celá zničená. A pochopitelně vyděšená.
00:06:25 V případě smrti jsou hranice často nezřetelné.
00:06:29 Podle posledních poznatků se zdá, že když se zastaví srdce,
00:06:33 orgány a tkáně mohou zůstat celé hodiny ve stavu
00:06:37 jen zdánlivě připomínajícím smrt.
00:06:40 To je pro nás velká motivace, protože pokud je to pravda,
00:06:45 pokud smrt nenastává okamžitě, může se s tím něco dělat.
00:06:49 Možná budeme moci posunout její hranici.
00:06:56 Je půl druhé ráno. Bill už je v kómatu tři hodiny.
00:07:01 Jeho kardiolog se rozhodl zariskovat
00:07:04 a podrobuje ho novému druhu léčby, který nikdy předtím nezkoušel.
00:07:08 Ten spočívá v ochlazení těla speciální pokrývkou.
00:07:13 Do Billových žil nyní proudí fyziologický roztok
00:07:17 zchlazený téměř k bodu mrazu.
00:07:20 Cílem je snížit teplotu pacientova těla na 33 stupňů Celsia.
00:07:25 Jedná se o takzvanou terapeutickou hypotermii.
00:07:30 Už nějakou dobu se objevují zprávy o lidech,
00:07:33 kteří přežili po zástavě srdce, když byli v chladném prostředí.
00:07:37 Například mladí jedinci, kteří spadli do ledové řeky
00:07:40 nebo rybníka a podařilo se je oživit dlouhou dobu poté,
00:07:44 co se jim zastavilo srdce.
00:07:47 S pomocí hypotermie jsme po obnovení činnosti srdce
00:07:52 po jeho zástavě schopni zpomalit procesy vedoucí k smrti
00:07:57 a posunout hranice mezi životem a smrtí.
00:08:02 Pravdou ale je, že pořád přesně nevíme,
00:08:06 proč je podchlazení v tomto ohledu účinné.
00:08:11 Odpověď, proč by hypotermie mohla zachránit Billův život,
00:08:15 lze částečně najít v pokusech se zmraženými buňkami,
00:08:20 které začaly před 46 roky.
00:08:24 Jmenuji se Leonard Hayflick, jsem profesor anatomie
00:08:27 na Kalifornské univerzitě v San Francisku.
00:08:31 Jsem také držitelem světového rekordu
00:08:34 v délce uchovávání normálních lidských buněk.
00:08:38 V současné době to je už 46 let.
00:08:42 Rekordní buněčná linie má název WI-38 a byla získaná
00:08:48 z lidských fetálních buněk.
00:08:52 V roce 1962 se použila k výrobě první vakcíny
00:08:56 proti dětské obrně podávané ústy.
00:09:00 Tyto buňky se od prvního dělení v zárodku neustále dělí.
00:09:05 Nikdo ale neměl tušení,
00:09:08 kolikrát se mohou rozdělit, než uhynou.
00:09:11 Hayflick tuto hranici objevil - je to 50 dělení.
00:09:15 Dostala po něm i svůj název: Hayflickův limit.
00:09:19 Zarazilo mě zjištění, že po 8-9 měsících kultivace
00:09:23 se buňky zcela přestaly dělit.
00:09:26 Jak to ale souvisí s Billovým případem?
00:09:30 Buňky, které Hayflick uchovává 46 let,
00:09:34 ještě této hranice nedosáhly.
00:09:38 Důvod? Extrémní chlad.
00:09:42 Když se buňky uchovávají v tekutém dusíku,
00:09:46 to znamená za extrémně nízké teploty,
00:09:50 zastaví se veškeré dělení a také jakákoli metabolická aktivita.
00:09:54 Buňky jsou svým způsobem mrtvé.
00:09:57 Chlad zpomaluje prakticky všechny aspekty biologické aktivity.
00:10:06 Pokud chlad zpomaluje život buněk, možná by mohl oddálit jejich smrt.
00:10:12 Věříme, že to buňce dává možnost vzpamatovat se
00:10:17 a vrátit do předchozího stavu.
00:10:20 Lékaři doufají, že když pomalu obnoví Billovu
00:10:23 normální teplotu, předejdou tak fenoménu,
00:10:27 k němuž u pacientů se srdeční příhodou často dochází.
00:10:31 Několik dnů po oživení umírají. Becker chtěl zjistit proč.
00:10:37 Co jsme zjistili, všechny překvapilo.
00:10:40 Když jsme odstranili kyslík, buněčná aktivita se sice zastavila,
00:10:44 ale buňky nezahynuly.
00:10:46 Mysleli jsme si, že když jim vrátíme kyslík zpátky,
00:10:49 tak budou šťastné.
00:10:51 Naše nálezy ale svědčily o naprostém opaku.
00:10:55 Ukázalo se, že začaly hynout právě v okamžiku,
00:10:57 když jsme jim dodali kyslík.
00:11:00 Jejich smrt byla tak rychlá,
00:11:03 že nám prakticky explodovaly před očima.
00:11:09 O co vlastně šlo? Představte si auto.
00:11:14 A teď si představte, že mu dojde benzín.
00:11:20 Jdete do benzínky,
00:11:22 necháte si v ní naplnit kanystr, vrátíte se zpátky,
00:11:27 nalijete do auta benzín a nastartujete.
00:11:34 Tohle jsme pozorovali.
00:11:37 Otázkou je, proč by měl někdo takové auto dělat?
00:11:40 Odpověď je prostá.
00:11:43 Buněčná smrt je přirozenou součástí života organismu.
00:11:47 Smrt je proces,
00:11:49 který má náš organismus, naše buňky naprogramovaný
00:11:53 a k němuž dochází za určitých okolností.
00:11:56 Buněčná smrt je naprosto nezbytná nejen pro život,
00:12:00 ale i pro normální průběh procesů,
00:12:04 jejichž prostřednictvím probíhá vývoj.
00:12:07 Kdyby během našeho života buňky neumíraly
00:12:09 a všechny by zůstaly na místě, tak bychom mohli vážit
00:12:13 přes 50 milionů tun.
00:12:18 Proč ale návrat kyslíku do buněk spouští procesy
00:12:22 vedoucí k jejich smrti?
00:12:25 Becker se domnívá, že dochází k prudkým reakcím
00:12:28 kyslíku s toxickými látkami uvnitř buněk.
00:12:32 Lidský organismus nechce, aby buňky uhynuly.
00:12:35 Je to abnormální reakce na nedostatek kyslíku
00:12:39 následovaný jeho náhlým přísunem.
00:12:41 Mohlo by to kompletně změnit náš přístup k záchraně pacientů.
00:12:46 Možná se ukáže, že za určitých okolností
00:12:50 není podávání kyslíku zrovna žádoucí.
00:12:53 Z toho vyplývá, že bychom měli najít způsob,
00:12:56 jak tyto buňky vzkřísit.
00:12:59 Jak obnovit dodávku kyslíku postupně, abychom je zachránili.
00:13:03 Podchlazení zpomaluje Billův metabolismus,
00:13:06 takže jeho buňky potřebují méně kyslíku,
00:13:09 proto dochází i ke zpomalení procesů vedoucích k buněčné smrti.
00:13:14 Pět dnů poté, co Bill upadl do kómatu,
00:13:18 Monice zavolali z nemocnice.
00:13:21 Zvedla jsem telefon a ošetřující sestra mi řekla:
00:13:25 "Hádejte, co se stalo? Vyndali jsme mu dýchací trubici
00:13:28 a on se zeptal, jak se sem dostal?"
00:13:31 V podstatě jsem umřel.
00:13:35 Lidi mi říkají, že tu nemám co dělat, že už to mám za sebou.
00:13:40 Až se to stane příště, tak se to stane.
00:13:44 Už budu vědět, jaké to je.
00:13:48 Vypínač je prostě vypnutý, žádný smutek.
00:13:51 Vypínač se vypne a vy zmizíte z tohoto světa.
00:13:56 Většina z lidí nemá tušení, jaké to bude, až budou umírat.
00:14:00 Možná už o tom ale přemýšleli.
00:14:03 Až budeme umírat, budeme o tom vědět?
00:14:06 A co budeme cítit, až nás bude opouštět vědomí?
00:14:11 Příčiny smrti 1. Utonutí
00:14:18 Udušení ve vodě často bývá překvapivě rychlé.
00:14:22 Jakmile se ponoříme pod hladinu, snažíme se co nejdéle zadržet dech.
00:14:28 To bývá zhruba 30-90 sekund. Potom se pokusíme nadechnout.
00:14:38 Zajímavé je, že se plíce vůbec nenaplní vodou, jak si lidé myslí.
00:14:43 Při utonutí totiž dochází k takzvanému laryngospasmu.
00:14:47 Tělo ví, že by se do plic mohla dostat voda,
00:14:51 proto přitiskne hlasivky k sobě.
00:14:54 To zabrání vniknutí vody do plic, ale zároveň nemůžeme dýchat.
00:15:03 2. Nadměrné krvácení
00:15:07 Traumatologové říkají, že pacient vykrvácel,
00:15:10 když byla ztráta krve tak velká, že orgány přestaly fungovat.
00:15:16 Tělo reaguje ukončením činnosti orgánů,
00:15:20 které nepovažuje za nezbytné pro život.
00:15:23 Jde o zažívací trakt, játra a svaly na rukou a na nohou.
00:15:30 Cílem je, aby poslední krev, která zbyla,
00:15:34 mohla proudit k mozku a srdci.
00:15:37 V určitý okamžik to pravděpodobně způsobí,
00:15:40 že člověk přestane cítit bolest a pomalu odejde.
00:15:46 3. Oheň
00:15:50 Oběť obvykle nezahubí plameny, ale kouř.
00:15:55 Oxid uhelnatý, jehož koncentrace závisí na rozsahu požáru,
00:15:59 vyvolá během několika minut ospalost.
00:16:04 Oxid uhelnatý se váže
00:16:07 na molekuly hemoglobinu 250krát pevněji než kyslík,
00:16:12 takže ho přestávají dopravovat ke tkáním.
00:16:15 Oběti nepodlehnou popáleninám.
00:16:19 Oxid uhelnatý u nich vyvolá kóma, někdy dokonce i během spánku,
00:16:23 takže často vůbec netuší, že se něco stalo.
00:16:29 4. Usmrcení elektrickým proudem
00:16:34 6. srpna 1890 se usvědčený vrah William Kemmler
00:16:39 stal prvním člověkem popraveným na elektrickém křesle.
00:16:43 Přestože do jeho těla pustili proud o napětí 1000 voltů,
00:16:47 Kemmler nezemřel.
00:16:50 Mučivou proceduru bylo nutné ještě jednou opakovat,
00:16:53 aby byla úspěšná.
00:16:55 Když je člověk zasažený elektrickým proudem,
00:16:58 dochází ke zkratům v nervové tkáni
00:17:01 a také se zkratuje srdeční převodní systém.
00:17:04 Těžko říct, co se děje v mysli oběti,
00:17:07 protože proud restartuje elektrickou aktivitu neuronů
00:17:10 a mění mozkové vlny.
00:17:12 5. Poprava gilotinou
00:17:16 Stětí gilotinou bylo podle Francouzů
00:17:19 nejhumánnějším způsobem popravy.
00:17:22 Ztráta hlavy byla téměř okamžitá a bezbolestná -
00:17:26 pokud byl břit ostrý.
00:17:31 Vypráví se starý příběh o jednom francouzském vědci
00:17:34 zabývajícím se nervovou soustavou,
00:17:38 který měl kolegu odsouzeného za nějaký zločin k trestu smrti.
00:17:42 Dohodl se s ním, že by to mohli využít k provedení pokusu.
00:17:46 "Až gilotina spadne a usekne ti hlavu, snaž se mrkat očima,
00:17:50 co nejdéle to půjde."
00:17:53 Když gilotina spadla a usekla jeho kolegovi hlavu,
00:17:58 vědec nelenil, vytáhl hlavu z koše, otočil ji
00:18:01 a hlava mrkala 11 sekund.
00:18:08 Před useknutím hlavy byl v mozku dostatek kyslíku.
00:18:12 Proto je možné, že si oběť nějakou dobu ještě uvědomuje svoje okolí.
00:18:16 Není to vyloučené.
00:18:19 Většina z nás na žádné zranění nezemře.
00:18:23 Když ale k němu dojde,
00:18:26 budou se ti, kteří nás budou zachraňovat, rozhodovat správně?
00:18:32 Každý rok čeká tisíce mladých lékařů a zdravotníků
00:18:36 první konfrontace se smrtí.
00:18:40 Jak poznají, co mají dělat?
00:18:43 Srdeční frekvence 154 tepů za minutu a krevní tlak 73/41.
00:18:54 Nejhorší pro ně v takové situaci je,
00:18:57 že stojí před spoustou neznámých.
00:19:00 Musí myslet doslova za chodu
00:19:03 a velice rychle přijímat zásadní rozhodnutí.
00:19:06 Nemám žádný tlak. Všichni odstupte!
00:19:09 Nedotýká se nikdo těla?
00:19:13 Toto je simulační centrum Hartfordské nemocnice, kde sestry,
00:19:18 zdravotníci, a dokonce i zkušení traumatologové zkoušejí
00:19:22 a zdokonalují své dovednosti.
00:19:26 Tradičním způsobem výuky je učení z knih.
00:19:29 Moc dobře ale víme,
00:19:32 jak těžko se knižní vědomosti uplatňují v reálném životě.
00:19:35 S pomocí simulátorů jsme schopni je procvičovat a zdokonalovat.
00:19:39 Získané dovednosti se pak uplatní při záchraně životů.
00:19:43 Tepová frekvence 164 tepů za minutu, krevní tlak 82/52.
00:19:49 Figurína nám umožňuje provádět stejné úkony,
00:19:52 které provádíme v reálu na pacientech.
00:19:56 Zavádění centrálního žilního katetru, intravenózního katetru,
00:19:59 tracheostomie, defibrilace, na co si vzpomenete.
00:20:02 Cokoli potřebujete, to zde můžete nasimulovat.
00:20:06 Jsou tu všechny komponenty. Můžu je vystavit jakékoli situaci.
00:20:11 Třeba že má pacient pevně sevřené čelisti, nebo má nateklý jazyk.
00:20:16 Nebo dojde k otoku hrdla, takže budou muset provést tracheostomii.
00:20:26 Někdy úplně zapomenete, že je to figurína.
00:20:29 Velice se to podobá situaci, kdy pečujete o skutečného pacienta.
00:20:33 Byl jsem celý nervózní, abych to udělal správně.
00:20:36 Vůbec mi to nepřipadalo jako simulace, ale jako skutečnost.
00:20:40 Jako že zachraňujeme něčí život.
00:20:44 Když provedete u pacienta správné úkony, přežije.
00:20:48 Když provedete nesprávné úkony, tak zemře.
00:20:51 Ale někdy jim pacient zemře, i když všechno provedou správně,
00:20:54 protože chceme vidět, jak na to budou reagovat.
00:20:58 Tohle vás knihy nemůžou naučit.
00:21:23 Jednou z nejtěžších věcí, které záchranáři musejí zvládnout,
00:21:27 je určení okamžiku, kdy je pacient skutečně mrtvý.
00:21:32 Když se musím rozhodnout a prohlásit pacienta za mrtvého,
00:21:37 vždy ve mně zůstanou určité pochybnosti.
00:21:40 Něco ve mně se zeptá: "Je tento člověk skutečně mrtvý?"
00:21:52 Určení okamžiku smrti ani dnes není jednoduché.
00:21:56 Ale před několik sty lety to bylo skoro nemožné.
00:22:00 Jako předzvěst vážného dilematu, před kterým dnešní lékaři stojí,
00:22:04 působí prohlášení jednoho francouzského lékaře z 18. století,
00:22:08 že člověk skutečně zemře až několik hodin po objevení
00:22:12 tradičních příznaků smrti.
00:22:15 Bez moderních lékařských přístrojů mohlo snadno docházet k omylům.
00:22:19 Strach z předčasného pohřbu vyvolával hysterické reakce.
00:22:23 Někteří lidé třeba uváděli ve své závěti,
00:22:26 že si přejí useknout hlavu, aby nemohlo dojít k chybě.
00:22:29 "Nechci, aby mě pohřbili zaživa."
00:22:35 Jedním ze zařízení, která byla v důsledku tohoto strachu budována,
00:22:39 byla speciálně upravená márnice.
00:22:41 Dávali se do ní lidé, kteří byli považováni za mrtvé,
00:22:45 a jejich těla tam zůstávala, dokud se nezačala rozkládat.
00:22:49 Teprve pak bylo možné prohlásit: "Tento člověk je určitě mrtev."
00:22:53 Tyto márnice,
00:22:56 které se začaly stavět v Evropě na počátku 18. století,
00:23:00 byly jakýmsi zrcadlovým obrazem soudobých hospiců.
00:23:03 Místo péče o živé, které čeká smrt, v nich byli uloženi mrtví,
00:23:07 o jejichž smrti se pochybovalo, a čekalo se, jestli neobživnou.
00:23:15 Měli k prstu přivázaný provázek pro případ, že by se probrali.
00:23:19 Mohli za něj zatahat a rozeznít zvonek ve vedlejší místnosti.
00:23:24 V ní seděl zřízenec, který se tak dozvěděl,
00:23:28 že vedle je někdo živý.
00:23:31 Občas nějaký zvonek opravdu zazvonil.
00:23:33 Většinou šlo o falešný poplach
00:23:37 vyvolaný pohybem kostí rozkládajícího se těla.
00:23:40 Po celou dobu, co tento typ márnice existoval,
00:23:43 se v nich neprobral k životu jediný člověk.
00:23:46 Existovaly však přímočařejší způsoby, jak vyzkoušet,
00:23:49 zda je daná osoba živá.
00:23:52 PŘEDČASNÝ POHŘEB A JAK JE MOŽNÉ MU ZABRÁNIT
00:23:56 Před vynálezem stetoskopu se používala řada způsobů ke zjištění,
00:24:01 jestli je někdo mrtvý.
00:24:04 Například mu píchli špendlík pod nehet, do ucha mu strčili hmyz,
00:24:09 nebo mu do něj křičeli.
00:24:15 K mým nejoblíbenějším patří troubení na trubku.
00:24:19 Břitvou ho řezali do chodidla.
00:24:22 Existovaly dokonce speciální kleštičky na bradavky
00:24:26 nebo mu strkali do nosu tužku.
00:24:29 Dělalo se všechno, aby se vyvolala nějaká reakce.
00:24:32 Jeden doktor dokonce vyvinul mechanický natahovač jazyka.
00:24:40 Všechny tyto metody měly pomoci získat odpověď
00:24:43 na nejdůležitější otázku: Kdy je člověk nezvratně mrtvý?
00:24:49 Steve! Probuď se, Steve!
00:24:53 I dnes je otázka stejná.
00:24:56 Pouze se změnil obsah termínu "mrtvý".
00:24:59 Doktor Paul Vespa a jeho tým mají na starosti
00:25:02 neurologickou jednotku intenzivní péče.
00:25:04 Jedním z jejich nejdůležitějších úkolů je stanovit okamžik,
00:25:08 kdy pacient překročil hranici mezi hlubokým kómatem a mozkovou smrtí.
00:25:14 Nejtěžší je rozlišit pacienty, kteří jsou sice v kritickém stavu,
00:25:18 ale ještě se mohou vzpamatovat, od nemocných v terminálním stádiu
00:25:22 bez jakékoli šance.
00:25:27 Senzory, počítače a přístroje na moderní jednotce intenzivní péče
00:25:31 posunuly okamžik smrti na hranici,
00:25:34 která byla před pouhými 50 lety nepředstavitelná.
00:25:37 To ale také znamená, že bylo nutné znovu definovat pojem smrti.
00:25:42 Podle staré definice byla smrt definována jako zástava srdce.
00:25:47 Na to lidé umírali.
00:25:49 Nová definice vychází ze stavu mozku.
00:25:53 Nejde tedy o srdce, ale o mozek.
00:25:56 Pro takzvanou mozkovou smrt byla stanovena velmi přísná kritéria.
00:26:01 Tento pacient byl označen jako Pan A.
00:26:05 Utrpěl střelné poranění hlavy a už čtyři dny je v kómatu.
00:26:09 Zřejmě jde o oběť války gangů,
00:26:12 proto byl přijat do nemocnice pod pseudonymem,
00:26:15 aby byl chráněn on i personál.
00:26:19 Mám za úkol posoudit stav Pana A.
00:26:23 Jednou za hodinu se provádí neurologické vyšetření,
00:26:27 které určí, zda se kóma nezměnilo v mozkovou smrt.
00:26:32 Přes přítomnost nejmodernější techniky se některé metody
00:26:36 používané pro stanovení smrti nijak zvláště neliší od způsobů,
00:26:41 které se používaly před několika sty lety.
00:26:50 Tlačím na nehtové lůžko.
00:26:53 Žádný pohyb.
00:26:55 Nereaguje na bolestivé podněty na končetinách.
00:26:59 Zdá se, že už má vyhaslé reflexy.
00:27:05 Zornička je široká 5 mm a nereaguje.
00:27:15 Korneální neboli rohovkový reflex je vyhaslý.
00:27:21 Chybí dávivý reflex.
00:27:24 Neobjevuje se kašel,
00:27:27 i když dráždíme receptory v plicích.
00:27:32 Zkusíme vestibulo-okulární reflex.
00:27:38 Kdyby byl mozkový kmen v pořádku,
00:27:41 oči by se pohybovaly proti pohybu hlavy.
00:27:45 Když mu stříknu do ucha studenou vodu,
00:27:48 mělo by dojít k reflexnímu pohybu očí,
00:27:51 bez ohledu na to, jestli je vzhůru, nebo ne.
00:27:55 Všechny křivky jsou trvale ploché, což ukazuje,
00:27:59 že v mozku není žádná elektrická aktivita.
00:28:02 V tomto okamžiku podle mě už další vyšetření nepotřebujeme.
00:28:06 Můžeme s jistotou prohlásit,
00:28:09 že pacient přešel do stádia mozkové smrti.
00:28:14 Pana A nyní oficiálně považují za mrtvého.
00:28:19 Dýchací přístroj ale dál pumpuje do jeho plic vzduch,
00:28:23 a tak i bez signálů z mozku jeho srdce stále pracuje.
00:28:28 Je to v podstatě mrtvola s tlukoucím srdcem.
00:28:31 Dárci s bijícím srdcem jsou lidé,
00:28:35 kteří splňují kritéria mozkové smrti,
00:28:38 ale jejich orgány jsou stále živé.
00:28:41 Takže jsou v bezvadném stavu a mohou se využít k dárcovství.
00:28:45 S pacienty s mozkovou smrtí máme čas od času hodně práce,
00:28:49 protože jim musíme pravidelně provádět řadu krevních vyšetření.
00:28:52 Kůže je stále teplá, má dobrou barvu a podle zdvíhání
00:28:56 hrudníku a břišních svalů vidíme, že mu přístroj dodává vzduch.
00:29:02 Nezasvěcenému může připadat stejný jako pacienti
00:29:06 na ostatních jednotkách intenzivní péče.
00:29:10 Jediný rozdíl je v tom, že já mu nyní vyjmu srdce.
00:29:14 Když lékaři tento krok provedou, nebude už cesta zpátky.
00:29:18 Proto musí být oficiální stanovení mozkové smrti nezpochybnitelné.
00:29:24 Při mozkové smrti nesmí nic fungovat.
00:29:28 Je to, jako kdybyste vyhodili pojistky a všechno zhaslo.
00:29:32 V mozku neprobíhá žádná aktivita, neproudí do něj žádná krev.
00:29:36 Není žádná šance, že by se do něj vrátil život.
00:29:40 Žádná.
00:29:42 Existují ale lidé, kteří říkají, že tato definice je příliš přísná.
00:29:46 Tvrdí, že být mrtev znamená ztrátu vlastností,
00:29:50 které dělají člověka člověkem.
00:29:53 Podle mojí definice je smrt
00:29:56 nezvratná ztráta kontinuity informací uvnitř osobnosti.
00:30:00 V podstatě jsme souhrn vzpomínek, pocitů, zkušeností a schopností.
00:30:06 A když o podstatnou část z nich přijdeme
00:30:11 a není možné je získat zpátky, pak jsme mrtví.
00:30:15 A je jedno, jestli vám pumpuje srdce nebo pracují plíce.
00:30:20 Nebo jestli vaše oči sledují pohyb v místnosti.
00:30:25 Podstatné je, jestli ještě vůbec jste ve svojí hlavě.
00:30:31 Pane! Můžete otevřít oči? Můžete otevřít oči?
00:30:37 U pana Jimeneze došlo k postižení mozku, a to na několika místech.
00:30:42 Objevil se otok, který dál poškozuje mozkovou tkáň.
00:30:46 Je ve 3. stádiu Glasgowské stupnice hloubky bezvědomí,
00:30:50 to znamená v tom nejtěžším.
00:30:52 Můžete zahýbat prsty? Můžete zahýbat pravým chodidlem?
00:30:57 Chci, abyste zkusil zahýbat pravým chodidlem.
00:31:02 U pana Jimeneze k mozkové smrti ještě nedošlo, ale hrozí mu,
00:31:06 že trvale zůstane ve vegetativním stavu.
00:31:09 Otázka je, jestli je tento druh existence ještě životem,
00:31:13 nebo už smrtí.
00:31:16 Patřím k lidem, kteří si myslí, že k mnoha osobám v trvalém
00:31:21 vegetativním stavu by se mělo přistupovat jako k mrtvým.
00:31:25 Tedy stejně jako k osobám s mozkovou smrtí.
00:31:29 Podle mě jsou trvalý vegetativní stav a mozková smrt
00:31:32 z etického hlediska jedno a totéž.
00:31:35 Je to poprvé, kdy je táta takhle vážně nemocný.
00:31:38 Je to pro mě těžké, protože pro mě udělal všechno.
00:31:41 Dokonce i v tomhle věku mi pomáhal.
00:31:43 O své syny si vždycky dělal starosti.
00:31:49 Poskytneme mu veškerou péči,
00:31:52 abychom ho dostali do lepšího stavu.
00:31:55 Někdy je ale na členech rodiny, aby to rozhodli.
00:32:02 V mnoha ohledech je smrt spíše filozofická otázka.
00:32:06 Jsou lidé, kteří by považovali tohoto člověka za mrtvého.
00:32:09 Jiní by zase řekli, že žije. A o tom právě diskutujeme.
00:32:18 Kdo má právo rozhodnout, co je smrt a co je ještě život?
00:32:23 V případu Karen Ann Quinlanové v roce 1976
00:32:27 nedošlo k mozkové smrti, byla ale v nevratném kómatu.
00:32:32 Rodiče ji chtěli nechat odpojit od podpůrných přístrojů,
00:32:36 lékaři to ale odmítli.
00:32:38 Quinlanovi se proto obrátili na soud.
00:32:41 Jejich vítězství se stalo precedentem "práva na smrt".
00:32:45 To není jen smrt se vším smutkem, který přináší, je to zabití.
00:32:49 Přestože byl zákon definující mozkovou smrt
00:32:53 přijatý před téměř 30 lety, diskuse o projevech
00:32:56 svědčících pro život je stejně vášnivá jako dřív.
00:33:00 Člověk nedává život, proto nemá právo ho brát.
00:33:03 Prosím, nechte mou dceru žít.
00:33:05 Když zemře, tak to vyvolá velké pobouření.
00:33:08 Filmové záznamy, které jsem dostal, jednoznačně ukazují, že reaguje.
00:33:13 Trvalý vegetativní stav obecně znamená nevratnou ztrátu osobnosti.
00:33:18 Znamená to, že v těle už není žádná osobnost.
00:33:21 Podle mého názoru je většina těchto lidí z funkčního hlediska
00:33:25 mrtvá, což znamená, že je můžete odpojit od přístrojů,
00:33:28 přestat krmit, pohřbít nebo nechat zpopelnit.
00:33:32 Nicméně vzhledem k technickému pokroku, který zažíváme,
00:33:36 je rozumné rozhodovat o odpojení těchto lidí od přístrojů
00:33:39 s velkou opatrností, protože je v budoucnu
00:33:43 třeba budeme schopní zase probudit.
00:33:51 Dobrý den, pane Jimenezi ! Jak se máte? Dobře?
00:33:58 Po 8 dnech se pan Jimenez probral z kómatu.
00:34:01 Aha. Výborně!
00:34:06 Pan Jimenez byl v hlubokém kómatu a nyní se z něho probral.
00:34:10 Je schopen spontánně otevřít oči. Je to skvělá zpráva!
00:34:14 Pohněte prsty, prosím!
00:34:17 Vedete si moc dobře! Mám z vás radost!
00:34:21 Máte dobrý pocit, že to k něčemu je,
00:34:24 protože někdy se to nepodaří, zvláště na tomto oddělení.
00:34:28 Je úžasné sledovat pacienta, jak se vám zlepšuje před očima.
00:34:34 Někdy odsud odvezou pacienta, který je stále napůl v kómatu,
00:34:38 a o rok později se vrátí a normálně vejde dveřmi.
00:34:42 A vy ho fotíte, on s vámi mluví a vypráví o sobě.
00:34:46 A v tu chvíli obvykle začneme všichni brečet.
00:34:52 U Pana A je ale mozková smrt absolutní.
00:34:56 O jeho smrti už nejsou nejmenší pochybnosti.
00:35:02 Otázka, o které přemýšlí každý z nás, však zní -
00:35:07 co se stane potom?
00:35:10 Když zemře tělo, kam se poděje duše?
00:35:18 Narazila do nás v rychlosti asi 130 kilometrů v hodině.
00:35:21 Moje levá ruka prorazila čelní sklo.
00:35:25 Měla jsem pár tržných ran na obličeji.
00:35:29 Řekli mi, že jsem neměla žádný signál asi 40 nebo 41 sekund.
00:35:37 Michaele Roserové je 30 let. Před 13 lety téměř zemřela.
00:35:44 Panebože! Neviděla jsem je už hrozně dlouho.
00:35:49 Oni odřízli vršek?
00:35:51 Jo. Ta skvrna, která je vidět, je tvoje krev.
00:35:59 Z té nehody si pamatuju jen to, že jsem cítila vítr ve tváři.
00:36:05 Myslela jsem si, že se mi to zdá.
00:36:12 Taky si pamatuju, že mě někdo obejmul.
00:36:15 Jako by mě někdo držel v náručí.
00:36:19 Neviděla jsem, kdo to je.
00:36:22 Všechno bylo bílé a rozmazané, zářilo tam jasné světlo.
00:36:28 Vůbec jsem se nebála.
00:36:32 Ničeho jsem se nebála, bylo to strašně vzrušující.
00:36:40 Byly v tom všechny emoce,
00:36:43 které si dokážete představit, všechny najednou.
00:36:54 Říká se, že vám proběhne před očima celý život.
00:36:59 Bylo to...
00:37:01 Nikdy jsem si nic takového nedokázala představit.
00:37:05 Viděla jsem se, jak tancuju.
00:37:08 Nebo jak tančím s holkami v kruhu a zpíváme.
00:37:12 Dokonce jsem se viděla se svými vnoučaty,
00:37:16 i když ještě nemám ani děti.
00:37:19 Uvědomovala jsem si, že když odejdu,
00:37:22 když to tak nechám být, tak už nebudu ve svém těle,
00:37:26 nebudu na tomhle světě, jako jsem byla dřív.
00:37:30 A v tom okamžiku jsem se vrátila
00:37:33 z místa plného nesmírné radosti rovnou do boje.
00:37:42 Byla v tom jakási zuřivost, vztek, běsnění:
00:37:46 "Prosím, pane Bože, nenech mě umřít!"
00:37:50 Potom si pamatuju, jak jsem se vznášela v rohu
00:37:54 nemocničního pokoje, kde leželo moje tělo.
00:37:58 Měla jsem štěstí, že jsem viděla, jak vypadá smrt.
00:38:02 Ale rozhodla jsem se, že se vrátím zpátky.
00:38:05 Ať to bylo cokoli, bylo to skutečné.
00:38:09 Jsou dva rozdílné přístupy
00:38:12 k interpretaci prožitků blízkosti smrti.
00:38:14 Jednak že jde o produkt umírajícího mozku nebo nedostatku kyslíku,
00:38:17 tedy biologické vysvětlení,
00:38:20 nebo že opouštíme své tělo a míříme do jiné dimenze.
00:38:23 Je zajímavé, že tyto zážitky si jsou velice podobné.
00:38:27 Najdeme v nich základní prvky, které se stále opakují.
00:38:31 Mají stejný základní prožitek. Cestují tunelem.
00:38:34 -Určitě tunel.
-Říkají, že viděli tunel.
00:38:37 Vidí světlo. Světlo a tunel.
00:38:40 Vidí jasné, hřejivé, vlídné světlo.
00:38:42 Jasné světlo. Mají nutkání jít k tomu světlu.
00:38:45 Světelná bytost, která je přitahuje.
00:38:48 -Někdy vidí rodinné příslušníky.
-Vize jejich rodiny.
00:38:51 Nikdy mi nikdo neřekl, že to byl nepříjemný zážitek.
00:38:55 Pocit úžasného klidu.
00:38:57 -Ticho a klid.
-Radost.
00:38:59 Nepodobá se to ničemu, co zatím zažili.
00:39:02 Připadá jim to skutečné.
00:39:05 Když to tolikrát slyšíte, tak na tom musí něco být.
00:39:09 Možná ano.
00:39:11 Vědci ale nejdříve chtěli zjistit, jestli se to dá dokázat.
00:39:15 V roce 1907 se Duncan MacDougall pokusil prokázat existenci duše.
00:39:20 Duncanova myšlenka byla prostá:
00:39:23 Jestliže je duše materiální povahy,
00:39:26 je možné ji prokázat zvážením člověka v okamžiku smrti.
00:39:30 Proto nechal vyrobit váhu na postel.
00:39:33 Byly to obrovské, průmyslové váhy.
00:39:36 Potom na ně postavili postel s prvním umírajícím člověkem
00:39:41 a Duncan s kolegy ho pozorovali.
00:39:44 Jeden z nich hlídal umírajícího muže
00:39:47 a druhý sledoval ručičku na váze.
00:39:50 A v okamžiku, o kterém rozhodli, že je to okamžik smrti,
00:39:54 se ručička pohnula a ukázala o 21 gramů méně.
00:39:58 Podle čeho rozhodli, který okamžik to je?
00:40:01 O tom se nikdo nezmínil.
00:40:04 Pokus měl spoustu slabých míst, přesto to byl objev,
00:40:08 který všichni přivítali.
00:40:10 Každý tomu chtěl věřit.
00:40:13 V 70. a 80. letech se možná odpověď na příčinu prožitků
00:40:16 blízkosti smrti objevila ve zcela nečekané oblasti.
00:40:21 Letectvo USA dostalo nové stíhačky F-15 a F-16,
00:40:25 u kterých docházelo k velkému přetížení.
00:40:29 Pracovali jsme na způsobech, jak zvýšit schopnost letců
00:40:34 snášet toto značné přetížení, a získat tak výhodu v boji.
00:40:40 Generálmajor letectva James Whinnery studoval vliv
00:40:44 extrémního přetížení na centrifuze.
00:40:48 Když vás v centrifuze pořádně roztočí, podobá se to situaci,
00:40:53 kdy letadlo provádí prudký manévr
00:40:56 a na pilota místo 1 G působí přetížení 9 G.
00:41:00 To znamená, že když vážíte 90 kg, za necelou sekundu vážíte 810 kg.
00:41:10 Při takovémto přetížení piloti omdlévali,
00:41:14 protože jim přestávala proudit do mozku krev.
00:41:18 Výsledky pokusů nikoho nepřekvapily.
00:41:22 Pak se ale objevilo něco nečekaného.
00:41:31 Začali jsme se setkávat s příznaky, jako je vidění jasného světla,
00:41:36 setkání se členy rodiny a přáteli, výjevy z minulosti,
00:41:41 zážitky pobytu mimo vlastní tělo, jako by se vznášeli nad svým tělem
00:41:47 a dívali se na sebe.
00:41:53 Whinnery a jeho piloti krátkodobě trpěli nedostatkem kyslíku,
00:41:57 blízko smrti ale nebyli.
00:42:00 Hlavním přínosem těchto pokusů bylo zjištění,
00:42:04 že prožitek blízkosti smrti není žádným mystickým fenoménem,
00:42:08 ale výsledkem působení extrémního stresu na mozek.
00:42:12 Když se blíží smrt, mozek omezuje svou činnost
00:42:16 jen na oblasti, které jsou nezbytné pro přežití.
00:42:19 Tedy na oblasti, které se nacházejí stále
00:42:23 blíž a blíž mozkovému kmeni, což je malá,
00:42:27 avšak velmi důležitá, primitivní část mozku.
00:42:30 Když dojde k aktivaci vizuální kůry mozkové,
00:42:34 která se nachází vzadu, nebo colliculus superior,
00:42:38 považovaného za část mozkového kmene, vidíme jasné světlo.
00:42:43 A když vidíme jasné světlo a okolí se zdá velice tmavé,
00:42:48 nejlepší interpretací tohoto vjemu je, že se jedná o tunel.
00:42:52 A protože jsme savci, tak nás toto světlo přitahuje.
00:42:58 Jednou ze záhad spojených se zážitkem blízkosti smrti
00:43:02 je skutečnost, že nikdo nedokáže přesně říct, kdy k němu dochází.
00:43:07 Objevují se, když se blížíme k hranici smrti?
00:43:11 Nebo při návratu od ní?
00:43:13 Je to jako s našimi sny.
00:43:15 Sny jsou v podstatě nahromaděním
00:43:19 signálů centrálního nervového systému ve spánku.
00:43:22 Naše životní zkušenosti a představivost
00:43:25 nám je pomáhají dát dohromady.
00:43:28 To, co se nám zdá, nám proto může připadat bizarní.
00:43:31 A s velkou pravděpodobností se totéž děje
00:43:34 při zážitku blízkosti smrti.
00:43:36 A když se z něj začneme probírat,
00:43:40 do práce se zapojují další části mozku a my myslíme na věci,
00:43:44 které jsou nejhlouběji uložené v naší paměti.
00:43:47 A to jsou naše životní prožitky.
00:43:51 A protože dostávají novou energii,
00:43:56 stávají se součástí toho, co prožíváme.
00:43:59 Proto lidé říkají, že se jim promítl celý život.
00:44:04 Obávám se, že když potom vyprávějí to, co se jim zdálo,
00:44:08 pořád znovu a znovu,
00:44:11 začíná jim to připadat stále skutečnější.
00:44:15 To ale neznamená, že měli vizi blízkosti smrti.
00:44:19 Ani to neznamená, že jsou nepřesní nebo že lžou.
00:44:23 Je to jen lidská přirozenost, že o tom člověk stále přemýšlí.
00:44:27 A čím víc o tom přemýšlí, tím víc detailů si vybavuje.
00:44:32 Mnoho lidí je skeptických a věřte mi,
00:44:35 že bych byla taky skeptická, kdyby se mi to nestalo.
00:44:39 Bylo to ale tak reálné!
00:44:42 Když to budete poslouchat a uvěříte tomu
00:44:46 nebo tomu dáte aspoň šanci, tak vás to hodně naučí,
00:44:50 protože tu něco je, něco spirituálního.
00:44:57 Skeptici mi vždycky říkají: "To byl jen účinek léků."
00:45:01 Já jim na to ale kašlu.
00:45:03 Prohlídli mě ti nejlepší psychiatři, nejlepší psychologové.
00:45:08 Al Sullivan si je naprosto jistý, že když se dostal mimo své tělo,
00:45:12 byl psychicky v pořádku.
00:45:16 Nemůžete změnit to, co máte v hlavě.
00:45:19 Něco se stalo, a stále je to ve mně.
00:45:23 Na operační sál přišel doktor Takata,
00:45:27 kterého jsem nikdy předtím neviděl.
00:45:31 A představil se.
00:45:36 Dobrý den, pane Sullivane. Já jsem doktor Takata.
00:45:40 Jmenuji se Hiro Takata a jsem kardiovaskulární chirurg.
00:45:44 A říkal mi, co se mnou budou dělat.
00:45:47 Odebereme vám z nohou žíly a z hrudní stěny jednu tepnu
00:45:51 a pokusíme se provést 4-5 bypassů.
00:45:55 Poslouchám a poslouchám,
00:45:57 a najednou nemusím poslouchat, co říká, protože vidím, co dělá.
00:46:04 Uvědomil jsem si, že nejsem ve svém těle,
00:46:08 abych mohl poslouchat.
00:46:13 Opustil jsem ho a všechno jsem sledovat.
00:46:17 Byl jsem nahoře a díval jsem se na něco, co jsem dřív byl já,
00:46:21 ale nebyl jsem to já,
00:46:24 protože mé pravé já bylo nahoře a dívalo se.
00:46:27 V té době mi přelepili oči a na tělo mi začali dávat
00:46:30 nějaké přikrývky a podobné věci.
00:46:33 Přesto jsem viděl doktora Takatu a jeho tým. A ještě jedna věc.
00:46:38 Viděl jsem skrz operační stůl a svoje tělo na zem,
00:46:42 takže jsem viděl, co mají na nohách.
00:46:45 V jednu chvíli ustoupil dozadu.
00:46:47 Chirurg ustoupil dozadu a vypadalo to,
00:46:50 jako kdyby mával lokty.
00:46:52 A já si říkal: "K čertu, proč to dělá?"
00:47:00 Když doktor Takata neoperuje a nechce si kontaminovat ruce,
00:47:05 tak je takhle položí na hrudník a ukazuje lokty.
00:47:08 To je můj způsob dávání pokynů instrumentářce nebo dalším lidem,
00:47:13 kteří mi při operaci asistují.
00:47:17 On tím ostatním říkal: "Udělej tohle, udělej támhleto!"
00:47:21 Připadalo mi strašně divné, co dělá.
00:47:27 Al Sullivan nemohl o tomto
00:47:30 zvláštním chování doktora Takaty vědět.
00:47:33 Já jsem mu to neřekl.
00:47:35 Nedokážu si vysvětlit, jak to mohl vidět,
00:47:38 když byl v celkové narkóze.
00:47:41 Dokonce i kdyby byl při vědomí, nemohl doktora Takatu vidět.
00:47:46 Ani pohyby, které dělal rukama,
00:47:49 protože byl schovaný za rouškou, a ta mu zakrývala výhled.
00:47:53 A k tomu všemu měl na očích mulové polštářky, a ty byly přelepené.
00:48:00 Dejte mi nějaké vědecké vysvětlení,
00:48:03 třeba pomocí chemických procesů.
00:48:07 Vysvětlete mi, jak to ten muž mohl vědět.
00:48:11 Současná medicína to vysvětlit nedokáže.
00:48:15 Osobně i jako profesionál se nebojím říct, že nevím,
00:48:19 protože jen tímto způsobem se učíme.
00:48:22 Možná, že za 20-30 let to někdo bude schopen vysvětlit.
00:48:27 Uvidíme.
00:48:29 Než se tak stane, touha pochopit, jak je možné, že mysl přežije tělo,
00:48:34 nás bude nutit hledat možná vysvětlení.
00:48:40 První termodynamický zákon říká,
00:48:43 že energii nelze stvořit ani zničit.
00:48:46 Vědomí je podle některých definicí forma energie.
00:48:50 Pokud to tak je, tak tato energie musí přetrvat dokonce i po smrti.
00:48:56 Jestli to je či není uspořádaná energie,
00:49:00 které můžete objednat pizzu nebo říct "ahoj",
00:49:03 to je jiná otázka.
00:49:05 Jestliže věda jednoho dne prokáže nade vší pochybnost,
00:49:08 že když zemřeme, naše duše opustí tělo a vydá se někam jinam,
00:49:12 kde bude existovat a pokračovat dál, tak nebude žádná smrt.
00:49:16 Co budeme dělat potom?
00:49:46 Skryté titulky Tomáš Pechoušek
00:49:47 Česká televize 2014
Po většinu historie lidstva bylo cílené zastavení činnosti srdce považováno za vraždu. Dnes se ale dá s okamžikem smrti manipulovat a dokonce jej využít k prodloužení života. Pacient je v podstatě mrtvý. Na EEG není žádná aktivita, srdce a plíce se zastaví a do těla přestane proudit krev. Přesto jsou lékaři schopni vrátit pacienta zpátky do života. Hranice smrti se tím posunula zase o kus dál. Jak vlastně definovat okamžik smrti? Je to chvíle, kdy naposledy vydechneme? Nebo když se v mozku objeví poslední myšlenka? Moment, kdy přestane bít srdce?