Víla Sola a skřítek Divísek hledají jedinečné obyvatele naší planety. Japonský cyklus
00:00:09 Česká televize uvádí japonský cyklus
00:00:12 HVĚZDY ZVÍŘECÍ ŘÍŠE Nejlepší imitátor kamenů
00:00:21 -Ahoj děti! Jmenuju se Sola a jsem sluneční víla.
00:00:26 Cestuju po celém světě
00:00:28 a vybírám nejskvělejší zvířata mezi hvězdy zvířecí říše.
00:00:32 Dnes se vydáme za někým, kdo umí vypadat jako kámen.
00:00:36 Tak se dívejte!
-Počkej! Kámen?
00:00:40 Tím myslíš všechny ty oblázky všude kolem?
00:00:44 -No, ano.
-Jednou o mně někdo řekl,
00:00:46 že jsem umíněný jako balvan. Není to hezké?
00:00:49 -Myslím, že moc ne!
00:00:52 Dnes se vydáme k úpatí japonských hor.
00:00:55 Říká se, že velemloci japonští, kteří tam žijí,
00:00:59 vypadají úplně jako kameny!
-Velemloci japonští?
00:01:02 Pche, já jsem mnohem lepší než oni!
00:01:05 Já ti ukážu, jak umím být umíněný!
-Ale Divísku!
00:01:09 Jde o to vypadat jako kus kamene!
00:01:14 -Tak tohle je podhůří v Japonsku. Hej, mloku, kdepak jsi?
00:01:20 -Kampak se to díváš, kluku? Copak mě nevidíš?
00:01:24 Jsem tady, v řece.
-Co to? Kde jste?
00:01:29 -Tady přece, tady, ty jeden. Už jsi mě našel?
00:01:33 -Uááá! Mluvící kámen!
00:01:37 -Já se totiž umím proměnit v kus skály
00:01:41 lépe než kdokoliv jiný.
00:01:45 Jsem v tom prostě nejlepší! Napálil jsem tě, co!?
00:01:48 Že sis myslel, že jsem nějaký valoun?
00:01:52 A když stojíš nad hladinou, rozeznáš mě ještě hůř. Zkus to!
00:01:57 Tady jsem!
00:01:59 Takhle tiše si tu ležím a předstírám, že jsem částí dna.
00:02:04 Hýbu se, jen když je to opravdu nutné, takže ani nemívám moc hlad.
00:02:10 Někdy se ale najíst musím.
00:02:16 V takovém případě se zase změním v kámen.
00:02:20 A když se přiblíží nějaká kořist, otevřu tlamu a schlamstnu ji.
00:02:27 Tohle jsi nečekal, co?
00:02:29 V Japonsku jsem navíc chráněný, říká se mi japonský národní poklad.
00:02:34 Takže se nemusím ničeho bát. Ha, ha, ha!
00:02:40 Za posledních třicet milionů let jsem se nijak nezměnil.
00:02:44 Proto mě považují za živoucí fosílii,
00:02:47 to znamená zkamenělinu.
00:02:50 Měřím 90 centimetrů.
00:02:54 Je mi 50 let a můžu se klidně dožít stovky.
00:03:01 Mám velkou, podle mě moc hezkou hlavu, jen oči mohly být větší.
00:03:09 Taky mám tady pod tělem čtyři silné nohy.
00:03:12 Potřebuju je, abych se mohl pohybovat po dně.
00:03:19 Možná vypadám trochu jako ryba, ale nejsem.
00:03:22 Ani neplavu jako ony, chodím a nadnáší mě voda.
00:03:28 Kdysi, když se s námi poprvé setkali lidé,
00:03:32 taky si mysleli, že k rybám patříme.
00:03:35 Ani se jim vlastně nemůžu moc divit.
00:03:42 Ale my například nemůžeme být pořád jenom pod vodou.
00:03:47 Ryby mají na dýchání žábry, ale já mám teď nedostatek vzduchu.
00:03:57 No sláva! Hned je to lepší.
00:04:01 Vzduch nad hladinou je tak osvěživý.
00:04:04 Vidíte, dýchám nosem a plícemi.
00:04:09 Vystrčím ho nad hladinu vždycky tak jednou
00:04:12 za pár desítek minut, možná za hodinu. Nevím přesně.
00:04:16 Když si něco řekneme o mém dětství,
00:04:19 hned zjistíte, kdo jsou naši příbuzní.
00:04:24 Když jsem se vylíhnul, vypadal jsem takhle.
00:04:28 Dýchal jsem žábrami a byl jsem pořád ve vodě.
00:04:34 Jak jsem dospíval, narostly mi nohy.
00:04:38 A když mi byly asi čtyři roky,
00:04:41 přestal jsem dýchat žábrami a začal plícemi.
00:04:45 Takže jsem se musel naučit žít i na souši.
00:04:49 Existují i další tvorové, kteří se nám podobají.
00:04:53 Vezměte si například žáby.
00:04:56 Jejich potomci se jmenují pulci a také žijí nejdřív ve vodě.
00:05:00 Ale pak jim najednou narostou nohy a přestěhují se na břeh.
00:05:06 Tvorům, kteří podobně jako my nebo žáby žijí nejdřív jen ve vodě,
00:05:11 ale v dospělosti můžou pobývat i na souši,
00:05:14 se říká obojživelníci.
00:05:19 -Pane velemloku, tak abych to pochopil,
00:05:23 říkáte, že jste příbuzný se žábami?
00:05:26 Proto tedy můžete žít zároveň na pevné zemi i ve vodě.
00:05:29 -Přesně tak. Abych řekl pravdu, většinu času trávím pod vodou.
00:05:34 -É? Měl byste s námi zůstat na souši.
00:05:37 Co vás táhne pod vodu?
00:05:42 -Jsem velký.
00:05:45 Pohybovat se s tak velkým tělem po souši je velmi obtížné.
00:05:53 Jejda, uklouzl jsem. Já padám!
00:05:57 Ale jakmile jsem ve vodě, která mě nadnáší,
00:06:01 pohybuju se celkem snadno. Tak šup zpátky.
00:06:05 Navíc ve vodě nemám žádné velké nepřátele,
00:06:09 kteří by mě ohrožovali.
00:06:16 Musím ti ještě říct, že jsme sice velcí,
00:06:19 ale rozhodně ne pomalí. To vás nesmí ani napadnout.
00:06:27 Vidíte, jak rychlý dokážu být v boji?
00:06:34 Obvykle si dávám na čas,
00:06:36 ale když sebou potřebuju mrsknout, nemám s tím problém.
00:06:40 To je tajná zbraň toho, kdo vypadá jako kus skály.
00:06:44 Ještě jednou se podívejte, jak lovím.
00:06:47 Proměním se v kámen, čímž zmatu svou kořist.
00:06:50 A pak nečekaně zaútočím.
00:06:53 To je základní a nejdůležitější pravidlo nás,
00:06:57 kdo se takhle maskujeme.
00:07:00 Moji oběť prostě vůbec nenapadne,
00:07:03 že by po ní skočil nějaký kus kamene a sežral ji.
00:07:06 Co tomu říkáte? Chytré, ne?
00:07:15 Naučil jsem se to umění kdysi dávno a díky tomu jsem tady dodnes.
00:07:23 Jo, jsou tu ještě jedni příbuzní, kterým se říká mloci.
00:07:27 O nich vám povím za chvíli.
00:07:39 -Kamarádi na Zemi!
00:07:42 Mladí sokoli dnes opouštějí hnízdo.
00:07:49 Tohle je jeden městský hotel. Sokoli si na něm udělali hnízdo.
00:07:58 Jejich šedé děti jsou hezoučké, že?
00:08:07 A do téhle velikosti dorostly během pouhých čtyřiceti dní.
00:08:12 Tahle mladá slečna se učí,
00:08:15 jak využít proud vzduchu a vzlétnout.
00:08:18 Ty už si možná myslíš, že letíš, viď?
00:08:22 Máma se drží kousek nad ní. Možná ji povzbuzuje.
00:08:30 Jé, jde ti to. Výborně! Výborně!
00:08:38 Aspoň to nejdřív vypadalo jako úspěch.
00:08:42 Ale ne!
00:08:47 Hledá spásu na pouliční lampě.
00:08:58 Tam ne, to je strašně nebezpečné!
00:09:01 No tak šup, najdi si nějaké lepší místo.
00:09:13 Nakonec se jí podařilo vyletět nahoru za mámou.
00:09:19 Hej ty, drž se a žij si tady v tom městě hezky.
00:09:32 -Velemlok japonský předstírá, že je kus kamene,
00:09:35 ale jakmile se objeví kořist, chlamst! To je ale trik!
00:09:39 -Věřila bys, že to je jen nějaký balvan!
00:09:42 A přitom umí vyrazit jako blesk!
00:09:45 -Cha, cha, cha! Víte, mám samozřejmě taky příbuzné.
00:09:49 Jestlipak uhodnete, kdo to je?
-No...
00:09:54 Jasně! Mám to!
00:09:57 Vy jste velemlok, tak to musí být minimloci, že je to tak?
00:10:03 -Když my jsme velemloci, mají být oni minimloci?
00:10:09 Tak jistě, nejsou žádní obři, ale minimloci se jim neříká.
00:10:16 Stejně jako já žijí v Japonsku. V lese.
00:10:25 Jsou to pamloci stříbrní.
00:10:32 Dorůstají do délky kolem deseti centimetrů.
00:10:36 Ano, tohle už je dospělý kus.
00:10:40 Tím, že je malý, vypadá úplně bezmocně.
00:10:44 Podívejte, to je ledňáček ohnivý! Pozor na něj!
00:10:49 Ach, ach.
00:10:53 Takové věci vám hrozí, když jste malí.
00:10:56 Představím vám ještě jeden druh zvířat.
00:11:00 S těmi příbuzný nejsem, ale používáme stejný trik.
00:11:04 A jsou v tom dost dobří.
00:11:08 Tohle je řeka v jiné části Japonska.
00:11:13 Bydlí tady rybka jménem vranka. Já už jsem ji našel. Ty taky?
00:11:22 Přímo tady, schovaná uprostřed, vidíš ji?
00:11:27 Podívej, teď se pohnula.
00:11:33 Mívají kolem dvaceti centimetrů.
00:11:36 Jejich oblíbenou kořistí jsou rybky, kterým se tu říká aju.
00:11:42 Vranka leží na dně jako kámen a čeká.
00:11:49 Jedna rybka se přiblíží...
00:11:55 A už ji má!
00:11:59 Skvěle provedeno, byla od kamene k nerozeznání.
00:12:03 Oběť vůbec nic nepostřehla.
00:12:07 Lovec splyne se dnem, aby se kořist cítila v bezpečí,
00:12:12 a jakmile se dost přiblíží, zaútočí.
00:12:15 Prostě se chová podle pravidel našeho maskování.
00:12:19 Jenže já jsem větší a navíc žijící zkamenělina,
00:12:24 která už je na světě třicet miliónů let.
00:12:27 Historie mého rodu, kamaráde, ta je úžasná.
00:12:31 Jinak řečeno, nejlepší imitátor jsem prostě já.
00:12:34 Cha, cha. cha!
00:12:40 -Nejen, že umí vypadat jako kámen, on je živoucí zkamenělina.
00:12:44 Na něj nemám!
-Mám pocit, že tě přesvědčil!
00:12:47 Takže teď přišel čas, abych já, Sola,
00:12:50 vyhlásila nejlepšího imitátora kamenů na Zemi!
00:12:53 A vítězem je ten,
00:12:55 kdo se nám umí před očima změnit v kus skály,
00:12:59 velemlok japonský!
00:13:04 Tady je hvězdná karta pro velemloka japonského. Hurá!
00:13:09 -No. Proč nehledáš někoho, kdo je "umíněný jako balvan"?
00:13:13 -Divísku, jenomže být umíněný jako balvan může taky znamenat,
00:13:18 že nechceš poznávat nic nového.
-Ne! Opravdu?
00:13:22 -Tím jsme se dostali na konec povídání o zvířecích hvězdách!
00:13:26 -Ahoj!
-Ahoj!
00:13:38 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
00:13:42 Vyrobila Česká televize 2013
Dnes bude pátrání hodně napínavé. Proč? Zkuste najít mezi kameny ve vodě někoho, kdo je kamenu k nerozeznání podobný! Sola a Divísek ale někoho takového znají. Je to pan velemlok japonský, důstojné a pomalé zvíře, které otevře tlamu jen tehdy, má-li k tomu pádný důvod. Ale to se pak kolem plující potrava nestačí ani vzpamatovat – tak je rychlý! Však už tu na Zemi loví třicet miliónů let! Zajímavostí je, že malí mloci se líhnou se žábrami a teprve ve věku čtyř let začínají dýchat plícemi.