Drastické osudy Josefy Slánské, ženy popraveného generálního tajemníka KSČ, která i přes všechny životní útrapy neztratila víru v socialismus. Inscenace Komorní scény Aréna, jejíž tvůrci získali mj. Cenu Alfréda Radoka a Cenu Marka Ravenhilla. Hrají: A. Sasínová-Polarczyk, M. Cisovský, A. Čuba a další. Divadelní režie I. Krejčí. Kamera P. Berkovič. Televizní režie L. Wimmerová
00:00:29 Čest.
00:00:42 Ve snu jsem uviděla velkou posečenou louku,
00:00:50 ohrazenou nevysokým plotem.
00:00:54 Bylo nás několik set a čekali jsme na výslech.
00:01:02 Není pravda, že čas rány hojí. To je hrozný žvást.
00:01:09 U dřevěných stolů, jaké bývaly v letních hospodách na venkově,
00:01:15 sedělo po dvou vyšetřovatelích.
00:01:19 Jeden zapisoval.
00:01:22 A druhý mučil.
00:01:37 Naopak, čím je člověk starší, tím jsou rány rozjitřenější.
00:01:42 Po muži, kterému přede mnou vyšetřovatel se zuby úzkými a ostrými
00:01:47 rozkousával ruku, až bylo slyšet praštění kostí,
00:01:51 jsem přišla na řadu já.
00:01:55 Čím jsi starší, tím vzpomínky víc filtruješ.
00:02:00 Zůstávají jenom ty nejdůležitější.
00:02:03 Prožívala jsem dvojí hrůzu:
00:02:08 Nesnesitelný strach z mučení, které mne očekává,
00:02:12 a snad ještě horší strach z toho, aby nepoznali, jak se bojím.
00:02:17 A abych obojí překonala, vrazila jsem pravou ruku do úst Zubatce sama.
00:02:24 Psala jsem po nocích, když jsem nemohla spát.
00:02:29 Měla jsem dojem, že psaním se toho hnusu zbavím.
00:02:32 Zuby povolily. Vyšetřovatel na mě namířil pistoli.
00:02:41 Ozvala se silná rána
00:02:43 a velký tlak vzduchu mě hnal několik metrů od stolku.
00:02:48 V podstatě z toho zbyla jenom třetina,
00:02:51 protože v noci jsem to napsala a ráno většinou zlikvidovala.
00:02:57 Tu přede mnou padá k zemi nějaký zastřelený muž. Krvácí.
00:03:03 VÝSTŘEL
00:03:05 Úááá! Pardon!
00:03:09 Tak to nejsem mrtvá já?
00:03:14 Nemohla jsem vyrovnat s tím, že bych měla právo říkat věci,
00:03:18 které by mohly straně uškodit.
00:03:21 To už je kolikrát lepší pořádně si promluvit.
00:03:36 Je vědecky dokázáno,
00:03:38 že mluvené slovo je nejčastějším způsobem komunikace mezi lidmi.
00:03:42 Přenášená informace se nazývá sdělení.
00:03:48 Při vlastním přenosu mezi původcem a adresátem
00:03:58 je sdělení přenášeno pomocí kódů.
00:04:02 Původce komunikativního aktu kód vytváří,
00:04:06 adresát pak tento kód dešifruje.
00:04:11 Někteří lidé mají s komunikací problémy.
00:04:16 Naštěstí už známe metody,
00:04:18 které dokáží komunikační problémy zcela odstranit.
00:04:28 Bububu.
00:04:31 -Karle?
-No?
00:04:33 Čeká tady na tebe nějaká paní.
00:04:39 ZVONÍ TELEFON
00:04:44 No?
00:04:47 Da.Da.
00:04:49 Panimáju tavaryš Alexej. Pakazatělnyj praces?
00:04:56 Ukázkový proces.
00:04:58 Budět. Vsjo budět. Da. Da, da, da, da, da.
00:05:11 -Mám jí sundat ten hadr?
-Sundej jí ten hadr.
00:05:16 A vy, paní, raději rovnou spusťte.
00:05:23 Nebojte se a klidně mluvte. Tady jsme na to zvyklí.
00:05:28 -Radím vám, aby jste nic nezatajila.
-Karel vám radí dobře.
00:05:32 Raději řekněte všechno hned, protože říct to budete muset tak jako tak.
00:05:36 Zapírat nemá smysl, my víme úplně všechno.
00:05:40 Proč bychom to taky zapírali, viď, Karle?
00:05:45 Áha. Karel mi neodpověděl, a to je zlé,
00:05:49 protože když Karel neodpovídá, znamená to, že se chce ptát.
00:05:53 A když se Karel ptá, to se jednomu potom moc špatně odpovídá.
00:05:57 -Proč jste mě zatkli?
-To víte nejlíp vy sama!
00:05:59 -Kdo tady klade otázky, my nebo vy?!
-Já vás varoval.
00:06:03 Víte co, co o takových, jako jste vy, řekl soudruh ministr Václav Kopecký?
00:06:06 Jak by to mohla vědět, Karle?
00:06:08 Bylo to 22. února 1948 na táboru lidu u Husova pomníku.
00:06:13 Takhle paní na tábory lidu nechodí, Karle.
00:06:16 Horký dech našich zástupů jí nedělá dobře.
00:06:19 Ale schválně jí to řekni.
00:06:22 Těm kapitalistickým sviním utneme žílu u samýho pytlíku.
00:06:27 Z jejich žen naděláme děvečky a z jejich dcer kurvy.
00:06:31 Z jejich dcer kurvy.
00:06:35 Jak se vám líbí náš plán?
00:06:37 Jmenuji se Josefa Slánská
00:06:39 a členkou Komunistické strany jsem od roku 1929.
00:06:43 Původně se jmenovala Josefa Hašková a narodila se 25.února 1913 v Praze.
00:06:50 Slánská? Slánská?!
00:06:56 Snad ne TA Slánská, manželka toho trockisty, oportunisty a sionisty,
00:07:03 toho krvelačného vyvrhele, toho krvežíznivého lotra,
00:07:06 toho imperialistického vraha?!
00:07:08 Ano! Původně se jmenoval Rudolf Salzman.
00:07:12 A narodil se 31. července 1901 v Nezvěsticích na Plzeňsku
00:07:18 v rodině bohatého, buržuazního obchodníka!
00:07:23 A byl to žiďák.
00:07:26 Proto si taky změnil jméno a stal se z něj Rudolf Slánský!
00:07:31 Ale žiďákem zůstal.
00:07:34 Víte, že váš manžel je špión? A zrádce?
00:07:38 Žiďáci mu slíbili bezpečný azyl na západě,
00:07:41 ale my jsme jim to překazili!
00:07:43 Vím jen, že můj manžel je ten nejlepší soudruh, kterého znám.
00:07:47 To znáte hodně špatné soudruhy.
00:07:52 A proto jste taky tady, abyste nám o nich všechno pověděla.
00:07:58 Nejlepšího soudruha by přece nečekal soudní proces.
00:08:03 Proces s vedením protistátního spikleneckého centra.
00:08:07 Soud a soud-ruh...
00:08:11 -To nejde k sobě.
-No uznejte.
00:08:17 Panííí.
00:08:21 Ač se to zdá jakkoli malicherné,
00:08:24 ale nejvíce mne uráželo to jejich věčné "paní".
00:08:29 Členkou komunistické strany jsem byla od roku 1929!
00:08:34 Komunisté pokládají za nedůstojné! Komunisté pokládají za nedůstojné!
00:08:39 Aby tajili své názory a úmysly.
00:08:41 Prohlašují otevřeně, že jejich cílů lze dosáhnout
00:08:46 jen násilným svržením celého dosavadního společenského řádu!
00:08:52 Komunisté pokládají za nedůstojné...
00:08:56 -Nechť se panující třídy třesou!
-Před komunistickou revolucí!
00:09:03 -Proletáři v ní nemají co ztratit!
-Leda své okovy.
00:09:10 -Dobýt mohou celý svět.
-Proletáři všech zemí spojte se!
00:09:15 A členkou Komsomolu jsem byla od roku 1927!
00:09:19 Fuj!
00:09:22 A najednou jsem byla paní?!
00:09:27 To bolelo.
00:09:32 Tehdy...
00:09:37 Ach jo.
00:09:43 S kým jste se stýkali nejčastěji?
00:09:46 Se soudruhem Gottwaldem, soudruhem Zápotockým, soudruhem Širokým...
00:09:49 To nás nezajímá! Znáte Šlinga?
00:09:53 -Gemindera.
-Švermovou.
00:09:56 Neviděla jsem je od jejich zatčení.
00:09:58 -Uvidíte je. V soudní síni
-Můžete sedět přímo vedle nich.
00:10:02 -Ale nemusíte.
-To záleží jenom na vás.
00:10:05 Zvažte to a spolupracujte.
00:10:08 -Zvažte to.
-Spolupracujte.
00:10:18 -Znáte toho muže?
-Neznám.
00:10:32 TUPÁ RÁNA MUŽ VYKŘIKL BOLESTÍ
00:10:35 -Ale znáte.
-Nikdy jsem ho neviděla.
00:10:37 Musíte nám věřit. My víme, že ho musíte znát.
00:10:41 Vy si teď jenom nemůžete vzpomenout.
00:10:44 RÁNA A VÝKŘIK
00:10:46 -Už si vzpomínáte?
-Ták vzpomínejte!
00:10:49 VÝKŘIK
00:10:50 -Kdy to začalo?
-Mluvte!
00:10:53 Kdy to všechno začalo.
00:10:56 VÝKŘIK
00:11:05 Rudovy oči jsou malé. Snad šedé, a přece tak hluboké a něžné.
00:11:15 Ano, soudruzi. A proto tady socializmus zvítězí!
00:11:19 Hanba! Nechte je! Hanba buržoazní policii!
00:11:26 Když se na mě podívá jsem ztracená, nadobro ztracená!
00:11:30 Jen klid, soudružko. Jen klid.
00:11:34 Proč mi to říká? Vždyť jsem přece docela klidná.
00:11:37 Copak můžu za to, že mi policajti kroutí ruce?
00:11:40 -Neboj se, soudružko. ―Já se nebojím, soudruhu!
00:11:43 Výborně, jen klid! Strana se o tebe postará.
00:11:47 Ten jeho klid mě ubíjí. Ubíjí každou jiskřičku naděje,
00:11:53 že by mi někdy místo soudružko dokázal říci Jožko.
00:12:00 Čest.
00:12:06 To bylo v listopadu 1929!
00:12:13 Seznámili jste se na nepovolené demonstraci.
00:12:16 Potom vás navštívil v Pankrácké věznici.
00:12:19 Přišel s maminkou. Vydávala ho za mého bratra.
00:12:23 Povedená rodinka, jen co je pravda.
00:12:26 -A potom co? Začali jste spolu žít?
-Ilegálně.
00:12:30 Musel se skrývat, protože mu hrozilo zatčení za velezradu.
00:12:34 Fušeři! My už jsme ho zatkli.
00:12:37 -Takže, co víte o nepřátelské činnosti svého muže?-Vůbec nic.
00:12:41 Kdy začal zrazovat Komunistickou stranu?
00:12:43 Já o Rudovi nevím nic špatného.
00:12:45 Zato my o vás víme, že jste zavilým nepřítelem Sovětského svazu.
00:12:50 Kdybych já byla nepřítelem Sovětského svazu,
00:12:53 pak by u nás Sovětský svaz už sotva nějaké přátele měl!
00:12:58 Sovětský svaz má hodně přátel. Ale vy mezi nás nepatříte.
00:13:03 Konec družby s agenty tajné služby.
00:13:06 Na rozdíl od vás, my svoje přátelství a spojenectví se Sovětský svazem...
00:13:10 -A jeho pracujícím lidem...
-Nikdy nezradíme!
00:13:15 Co to říkáte?! O jaké zradě to mluvíte?!
00:13:21 Víte vy vůbec, co to pro nás byla Moskva?!
00:13:26 Po letech v ilegalitě žádné pronásledování.
00:13:30 Legální adresa v centru města. Luxusní byt v hotelu Lux.
00:13:34 Služební automobil. Lékařská péče. I dáča byla!
00:13:37 A za to všechno vděčíte soudruhu Gottwaldovi.
00:13:40 Přimluvil se za Slánského, protože ještě netušil,
00:13:43 jak prohnilý je to nepřítel.
00:13:45 To není pravda!
00:13:48 Co je pravda, to určujeme my!
00:14:01 Ruda se znal s Klémou od poloviny 20. let,
00:14:04 kdy spolu vydávali dělnický deník.
00:14:08 Ruda bych tehdy předsedou ostravské krajské organizace KSČ.
00:14:14 Tu Ostravu byl Klémovi čert dlužen.
00:14:17 Kléma celý život toužil po tom, aby ho lidé měli rádi.
00:14:21 Toužil po osobním přátelství a jeho přátelství k Rudovi bylo hluboké,
00:14:26 protože v něm cítil člověka, který ho má nesmírně rád.
00:14:30 S Rudou mu bylo dobře.
00:14:33 Chudák Kléma.
00:14:35 To ještě netušil, jakou zmiji si hřeje na prsou.
00:14:42 Kolikrát šlo o vyloženě nebezpečné záležitosti,
00:14:44 které z titulu své funkce měl udělat Gottwald, ale Ruda je dělal za něj,
00:14:48 protože za ně hrozila léta kriminálu.
00:14:50 Á už je to tady. Do kriminálu by chtěla Klému poslat.
00:14:53 Vy jste zavilým nepřítelem soudruha Gottwalda.
00:14:58 Ale já jsem si soudruha Gottwalda nesmírně vážila.
00:15:06 Za důvěru, kterou ke mě měl.
00:15:09 Když mu bylo nejhůř, vždycky přišel za mnou.
00:15:13 Celé hodiny seděl a mluvil.
00:15:16 Bylo mně ho líto, cítil se nesmírně osamělý.
00:15:19 Chudák Kléma.
00:15:22 Byl nemanželské dítě. Nevěděl, kdo je jeho otcem.
00:15:26 Chudák Kléma.
00:15:28 Vždycky si zpíval Silnice šedivá, jež vede do polí.
00:15:33 Jsme na ní sami dva. Jen my a topoly.
00:15:42 Nejraději měl ty dva následující verše.
00:15:44 A na té silnici nenajdeš teplý kout,
00:15:54 kde by tvé údy mohly měkce spočinout.
00:16:04 Někdy jsme ji zpívávali s ním.
00:16:11 Chudák Kléma.
00:16:18 Jaké byly vaše styky se soudruhem Šmeralem?
00:16:27 Bohoušek Šmeral patřil v Luxu ke starousedlíkům.
00:16:31 A dával nám cenné rady do života.
00:16:34 Měl nesmírně rád děti a hodně si oblíbil našeho Rudíka.
00:16:38 Jak hodně?
00:16:40 V květnu 1940 mu chtěl udělat velikou radost.
00:16:43 Jak velikou?
00:16:45 Požádal, aby mu dali vstupenku na tribunu na Rudé náměstí
00:16:49 na manifestaci 1. května i pro něho.
00:16:52 HRAJE VOJENSKÁ HUDBA
00:17:03 To snad byla jedna z největších tužeb dětí.
00:17:06 Dívat se na manifestaci z tribuny na Rudém náměstí.
00:17:11 V předvečer 1. máje tuto radostnou zprávu Rudíkovi oznámil.
00:17:15 Rudík byl šťastný.
00:17:17 Tak šťastný, že už za hodinu měl 39 stupňů horečky a do rána 40.
00:17:25 To bylo z rozrušení.
00:17:28 -Nervová horečka.
-To tady máme denně.
00:17:32 Trvala do chvíle,
00:17:34 kdy rozhlas oznámil zahájení manifestace na Rudém náměstí.
00:17:37 Pak teplota klesla na normál,
00:17:39 a když ho Bohoušek přišel po manifestaci navštívit, byl zdráv.
00:17:43 Neříkal jsem to?
00:17:45 Říkal, že příští rok to udělá jinak.
00:17:48 Že mu nic neřekne a v poslední chvíli ho vezme sebou.
00:17:52 MUŽ SI ODKAŠLAL
00:17:58 Ale osud byl jiný.
00:18:07 Měla jste dohlédnout, aby si soudruh Šmeral vzal rezervní košili.
00:18:12 Ale neudělala jste to.
00:18:14 A když se potom zpocený a unavený vracel ze schůze,
00:18:18 kde několik hodin obětavě přednášel sovětským pracujícím,
00:18:22 -dostal zápal plic.
-A zemřel.
00:18:24 Jste zavilým nepřítelem soudruha Šmerala.
00:18:27 A zavilým nepřítelem Sovětského svazu.
00:18:29 A my víme proč.
00:18:37 Ukradli vám tam dítě!
00:18:48 To bylo bestiální.
00:18:52 Takhle mi předhodit mou Naďu.
00:18:56 Mou největší životní tragédii, která byla o to horší,
00:19:00 že s léty ubývalo nadějí, že svou dceru kdy najdu.
00:19:11 Vstaváj! Straná agrómnaja!
00:19:16 Vstaváj na směrtnyj boj!
00:19:21 ZNÍ VOJENSKÁ PÍSEŇ
00:19:31 Haló, haló, hovoří Moskva. Moskva hovoří.
00:19:37 Smrt německým okupantům.
00:19:41 Naděžda, naše naděje do lepších časů, se narodila několik hodin
00:19:46 po slavnostních salvách na počest osvobození Kurska, Orla a Bělgradu.
00:19:52 Hurá!
00:19:54 Zprávu o tom jsem ještě ohlásila 16. července 1943 ve 2:30 v noci.
00:20:01 Ráno jsem pak zavolala tiše Rudu, aby šel ke mně.
00:20:04 Rudo!
00:20:06 Řekla jsem mu, že musíme do porodnice.
00:20:09 V Moskvě byla známá jako nejlepší. Porodnice Naděždy Krupské.
00:20:12 Pojmenovaná podle soudružky manželky soudruha Lenina.
00:20:16 Té nejlepší soudružky manželky a nejen v Moskvě!
00:20:19 A proto mě tam odvezli.
00:20:23 Proč jste jí sem přivezli? Copak nevidíte, že umírá?
00:20:27 Má nejmíň čtyřicítku a vy nám ji tu chcete nechat? Nepřijmu ji a dost!
00:20:32 Sestra na příjmu se rozčilovala.
00:20:34 Ale naše zdravotní sestra ji ujistila, že mě jinam nepoveze,
00:20:38 že příkaz k přijetí je jasný.
00:20:41 Holit tě ale nebudu. Beztak umřeš dřív, než přijde doktor.
00:20:44 Pak přišel profesor.
00:20:48 Á, proč není oholená?
00:20:52 Vždyť je to zbytečné, stejně už dodělává.
00:20:55 Už ani slovo!
00:20:58 Rychle! Už se dusí!
00:21:01 To byla poslední slova, která jsem slyšela.
00:21:06 Pak to blahodárné nic.
00:21:13 Tak nádhernou smrt bych chtěla mít.
00:21:17 NAPODOBUJE PLÁČ NOVOROZENCE
00:21:21 Má 2200 gramů.
00:21:26 Naďa se narodila v 10:30 dopoledne. Přinesli mi ji až 3. dne ráno.
00:21:32 Sát prý dosud neumí. Jestli ji nenaučím pít, zemře.
00:21:36 Kdyby umírala, rychle nás zavolejte.
00:21:40 -Jak to poznám?
-Začne modrat.
00:21:43 Nejprve kolem úst.
00:21:46 Jako dnes cítím ten kanafasový uzlíček na své paži.
00:21:53 Vidím její malou hlavičku,
00:21:56 a protože vidíš jenom hlavičku, poznat nemůžeš, zda dýchá.
00:22:03 Tvářičkou projde sotva znatelná křeč, která vyvolá grimasu v tváři,
00:22:08 a v tom zlomku vteřiny si uvědomuješ, že ještě žije.
00:22:12 Ale najednou se ti začne zdát, že ústa červenají, modrají, černají,
00:22:16 už chceš zavolat sestru, ale máš strach, že děcko odnesou a co pak?
00:22:20 Vypila jen 20 gramů a to je málo.
00:22:23 -Tak ale snažte se, aby pila víc.
-Víc! Víc!
00:22:27 Naďa stále neuměla sát, spala a spala.
00:22:30 Musíte ji neustále budit a budit. Nebude-li pít, zemře.
00:22:34 Byl to těžký boj, ale všechno jednou končí.
00:22:40 Po 14 dnech jsme šli domů.
00:22:43 Zdravotní sestra oznámila, že bude měsíc Naďu koupat sama,
00:22:46 dokud se jí nezahojí kůže.
00:22:50 Když jsme ji vybalili z peřinky,
00:22:54 objevilo se třepotající se hubeňoučké tělíčko, bylo rudé a krvavé.
00:23:05 Za měsíc nás zavolali na povinnou kontrolu. Váha 2200 g.
00:23:11 Proč ji sem nesete? Ta přece nemůže přežít.
00:23:15 Promiňte, soudruhu profesore, ale zavolali jste mě vy!
00:23:20 Tak snad ji aspoň prohlédnete.
00:23:28 NAPODOBUJE SRDEČNÍ TEP
00:23:33 NAPODOBUJE SRDEČNÍ TEP
00:23:37 TEP ZRYCHLUJE
00:23:39 To je neuvěřitelné! Má srdce jako zvon!
00:23:44 Já jsem nikdy v tak malém ubohém rudém tělíčku neslyšel
00:23:49 tak nádherné srdce! To je neuvěřitelné!
00:23:54 Naďa stále neuměla pít. Krmila jsem ji lžičkou.
00:23:58 Pokaždé, jakmile se jen na chviličku probudila. Sílila.
00:24:01 Ke konci druhého měsíce už vážila přes 4 kg.
00:24:05 -Ve dvou a půl už skoro 5.
-Byla zachráněna!
00:24:10 Dáváme řády matkám hrdinkám, ale první byste na něj měla nárok vy.
00:24:16 Nikdo z nás nevěřil, že je možné ji zachránit.
00:24:21 Ale vy jste ten zázrak dokázala.
00:24:24 Nastaly u nás skutečně radostné dny.
00:24:28 Nakonec se ukázalo, že Naďa má nesmírnou sílu v rukou.
00:24:31 Když skloníš hlavu, ona se tě chytne za vlasy...
00:24:35 A tak ji vytáhneš nad postýlku.
00:24:37 Podívejte, paní, ona se u toho tak šťastně směje.
00:24:42 Už se přeme, na koho se směje víc!
00:24:46 Už se divíme, že ona má snahu si sedat.
00:24:49 Podívejte paní, ona dokonce vydrží sedět, posadíme-li ji!
00:24:59 -Paní.
-No tak.
00:25:02 3. října 1943 byl krásný slunný den raného podzimu.
00:25:08 Bylo mi líto nechat děti doma,
00:25:11 tím spíš, že jsem s nimi mohla po vysílání zůstat hodinu dvě venku.
00:25:17 Oblékla jsem Naďu a nesla ji dolů.
00:25:20 Rudíkovi jsem připomínala, že kdyby přišel kdokoli a říkal cokoli,
00:25:24 nesmí Naďu nikomu dát.
00:25:28 Odvedla jsem ho do parku, sedl si na lavičku
00:25:32 a křečovitě svíral držadlo kočárku.
00:25:37 Slíbil, že s Naďou nikam jezdit nebude a že tu na mě počká.
00:25:53 Haló, haló. Hovoří Moskva. Moskva hovoří.
00:25:59 Smrt německým okupantům.
00:26:02 Končím vysílání. Radostně vbíhám do parku.
00:26:05 Lavička je prázdná.
00:26:09 Možná se Naďa probudila a Rudík ji vozí. Už měla dostat pít.
00:26:13 Jdi dál, uvidíš, jsou tady.
00:26:16 Běžím přes ulici do 2. části parku. Vracím se zpátky k lavičce.
00:26:20 -Prázdná.
-Prázdná.
00:26:24 Telefonuji Rudovi. Za několik vteřin stojí u mě.
00:26:28 Prošli jsme oba parky. Vrátili jsme se zpátky k lavičce.
00:26:32 Prázdná.
00:26:44 Chvilku poté, co jsem od nich odešla, přistoupila k němu žena,
00:26:49 ani mladá ani stará.
00:26:51 Měla hrozně namalované rty. A měla hnědý kabát. A mluvila rusky.
00:26:58 Řekla mu, že mě rozbolely zuby a že musím jít k lékaři,
00:27:02 a protože má Naďa dostat pít, má ji přinést za mnou.
00:27:05 On tu má na mě počkat s kočárkem.
00:27:07 Mámo, nevěřil jsem jí. Tak jsem si ji chtěl vyzkoušet.
00:27:11 -A jak se jmenuje moje máme?
-Slánskaja.
00:27:14 -A kde moje máma pracuje?
-V rozhlase.
00:27:16 -V které redakci.
-V české.
00:27:18 -A co tam moje máma dělá?
-Hlasatelku.
00:27:20 Pak jí uvěřil. Ale když zvedala Naďu z kočárku, Naďa zaplakala.
00:27:27 NAPODOBUJE PLÁČ KOJENCE
00:27:32 Mámo, nechtěl jsem jí Naďu dát, ale ona mi ji vytrhla a utíkala pryč.
00:27:37 Utíkal jsem s kočárkem za ní.
00:27:40 Ale na ulici se mi mezi lidmi ztratila.
00:27:43 Běžel jsem do dolejšího parku, ale nebyla tam
00:27:46 a mně se najednou chtělo strašně spát.
00:27:50 Sedl jsem si na lavičku a pak mě probudil táta.
00:27:56 Naďu mu vzala mezi 15:00 až 15:20.
00:28:00 Ruda ho našel spícího na lavičce v 16:30.
00:28:05 Únos vyšetřovala obvodní kriminálka, ale nevyšetřili nic.
00:28:08 Sovětští kolegové určitě dělali, co mohli.
00:28:11 A určitě moc dobře věděli, co dělají.
00:28:17 Slyšela jsem, že je to akce cizí tajné služby,
00:28:20 ale taky se proslýchalo, že se v Moskvě šíří kanibalismus.
00:28:29 To byla strašná představa.
00:28:38 Napsala jsem Stalinovi. Ale nikdo nám nepomohl.
00:28:46 Bohužel musím říci, že Gottwald nikdy nijak nezasáhl ve vyšetřování únosu.
00:28:53 -Kléma měl jiné věci na práci.
-Byla válka.
00:28:56 -Bojoval.
-Za mír!
00:28:57 Myslela jsem si, že jsme přátelé.
00:28:59 Ale po tom, co mi řekl, jsem pochopila,
00:29:02 že náš vztah je pouze jednostranný.
00:29:04 Tak už přestaň brečet. Už o tom nežvaň! Uděláte si nový.
00:29:12 Nevěřila jsem, že by byl schopen říct něco takového.
00:29:16 Tak už přestaň brečet, už o tom nežvaň. Uděláte si nový!
00:29:22 Nevěřila jsem vlastním uším.
00:29:24 Tak už přestaň brečet, už o tom nežvaň, uděláte si nový!
00:29:31 Ještě teď to bolí.
00:29:34 A ve čtyřicátém devátém se vám narodila Martička!
00:29:44 Takže jste Klému nakonec přece jen poslechli.
00:29:47 Bodejť Kléma, ten má pod čepicí.
00:30:08 Psala jsem Nadě deník.
00:30:11 Psala jsem o absolutně každé vteřině jejího života.
00:30:17 Pořád je to živé, jako by se to stalo včera.
00:30:24 MUŽ POMLASKÁVÁ
00:30:32 Čtyřicátý devátý. Nejtěžší rok naší éry!
00:30:38 Všechny naše roky byly těžké. Lehké jsme to neměli nikdy.
00:30:42 Amerika ústím děl se dívá.
00:30:46 Ale my prapory míru rozvineme nad celým světem.
00:30:50 A až vítězné vlajky rudé na stožáry světa vyletí,
00:30:54 pod Sochou Svobody se harmonika rozezní.
00:30:57 PROZPĚVUJÍ MELODII PÍSNĚ "SILNICE ŠEDIVÁ" DO RYTMU POCHODU
00:31:01 Na-na-na-na...
00:31:15 -Bylo odhaleno 62 západních agentů.
-62 imperialistických barbarů.
00:31:21 Byly zaznamenány nízké špionážní přelety amerických letadel,
00:31:25 které pilotovali váleční štváči a paliči.
00:31:28 Byly odhaleny 3 pokusy o státní převrat
00:31:31 a byla zatčena podvratná síť reakčních politiků,
00:31:33 která se uchýlila k teroru.
00:31:35 A k protistátní kalkulaci s válečným konfliktem.
00:31:39 A v této přetěžké době, kdy je zákeřně napadáno
00:31:42 naše lidově demokratické zřízení a kdy všechen pokrokový lid trne
00:31:46 v obavách o osud socialismu...
00:31:49 -Se nestydatě páříte a rozmnožujete.
-Jako kobylky.
00:31:54 Jako ta mandelinka bramborová, ten americký brouk.
00:31:57 -Amerikánskij žuk.
-Šestinohý velvyslanec z Valstrétu.
00:32:02 Ale ta přece přiletěla až o rok později!
00:32:05 Vy dva jste byli její předvoj. Připravovali jste jí půdu.
00:32:11 Zrada přilétá vždy po větru západním.
00:32:14 A my už tu zlou setbu umíme vykořenit.
00:32:19 S takovými, jako jste vy dva, je potřeba udělat krátký proces.
00:32:23 -Nebude první a nebude poslední.
-Zkušenosti máme.
00:32:27 -Major Nechanský
-Plukovník Bartík.
00:32:30 -Generál Janoušek.
-Generál Klapálek.
00:32:34 -Generál Píka.
-Generál Přikryl.
00:32:37 -Generál Ressl.
-Generál Lukas.
00:32:41 ZVONÍ TELEFON
00:32:46 Halo? Haló? TELEFON ZVONÍ DÁL
00:32:49 No? Čest. Čest. Karle čest.
00:32:54 Ne, jenom mi prosím tě řekni, kolik potřebuješ. 15 nebo provaz?
00:33:00 No né, ať vím, kolik toho z nich mám vymlátit.
00:33:03 Co? No já si taky myslím, že kravata by slušela všem.
00:33:11 Co? Jo rozumím! Rozumím, Karle.
00:33:16 Jo, jo jo. Čest, Karle. Čest, čest, čest, čest.
00:33:24 Začneme od Píky.
00:33:29 Pokud jde o generála Píku, jeho obvinění jsem věřila.
00:33:34 Podle staré Leninské poučky lidé pracující v diplomatických službách
00:33:39 velice snadno sklouznou ke spolupráci s nepřítelem,
00:33:42 a proto jsem nepokládala za vyloučené,
00:33:44 že se Píka dopustil velezrady. A nijak jsem se tím netrápila.
00:33:47 Za to my jsme se natrápili, než začal spolupracovat.
00:33:50 Jednou k nám přišel Kléma a doslova plakal.
00:33:57 Prý na něj naléhají, aby už schválil rozsudek nad generálem Píkou,
00:34:01 že se mu do toho nechce.
00:34:05 Ruda na to mlčel, jen mu řekl,
00:34:07 že si to holt bude muset rozhodnout sám.
00:34:10 To víš, Klémo, to je tvoje věc.
00:34:16 Kalandra, Buchal, Pecl, Horáková...
00:34:29 Záviše Kalandru pověsíme na klandru.
00:34:40 Kalandru jsem znala už z Komsomolu.
00:34:44 Nemohla jsem uvěřit, že by byl trockistický špion!
00:34:52 Kolem půl páté ráno byli odsouzenci vyváděni na popravčí dvorky.
00:34:58 ZNÍ ZPĚV S HARMONIKOU
00:35:00 -Stály tam dvě šibenice.
-Pepča a Tonča!
00:35:06 Podle předpisu musel odsouzený viset půl hodiny.
00:35:10 Kat se dvěma pomocníky se mezitím přesunuli ke druhé šibenici.
00:35:14 Akorát stačili posvačit, aby měli sílu na další šichtu.
00:35:18 Odsouzenec dostal škrtidlo
00:35:22 a katův pomocník tahal za jeho spoutané nohy, až ho udusil.
00:35:27 Bylo to velmi namáhavé.
00:35:29 Kolikrát poprava trvala 12, 13 i 14 minut.
00:35:36 První šel Záviš Kalandra. Milada jako poslední. Ššš!
00:35:42 HARMONIKA A ZPĚV UTICHLY
00:35:51 Horákovou jsem neznala, ale procesu s ní jsem plně věřila.
00:35:55 Tehdejší zdůvodňování se mi zdálo pravdivé a hlavně jsem netušila,
00:36:01 jaké metody se používají při výsleších zatčených.
00:36:05 U popravy byl přítomen lékař, který v pravidelných časových intervalech
00:36:11 vystoupal na schůdky a fonendoskopem si poslechl srdíčko odsouzeného.
00:36:19 Horákovou poslouchal ...
00:36:27 Čtvrt hodiny.
00:36:29 Amerika čumí, jak to Gottwald umí!
00:36:36 Bravo! Pepča a Tonča!
00:36:41 Bravo!
00:36:44 Pak jsem si začala říkat, že přece není možné,
00:36:47 aby byl zrádce Šlink, Švermová. Aby byl zrádcem Smrkovský?!
00:36:56 Právě po jeho zatčení jsem Rudovi řekla:
00:37:02 "Rudo? Nemáš pocit, že se to blíží k tobě?"
00:37:07 Jsem přece poctivý komunista. Jak by se mě to mohlo týkat?
00:37:13 Jen aby ses nemýlil.
00:37:17 ROZHLASOVÁ ZNĚLKA
00:37:23 V nakladatelství Svoboda vycházejí z rozhodnutí
00:37:27 Sekretariátu ÚV KSČ vybrané statě a projevy
00:37:33 ústředního tajemníka KSČ a poslance Rudolfa Slánského
00:37:40 "Za vítězství socialismu". Dílo vychází ve dvou svazcích.
00:37:50 Soudruh prezident, Klement Gottwald, odevzdal v Lánech
00:37:54 ústřednímu tajemníku KSČ a poslanci Rudolfu Slánskému
00:37:59 nejvyšší československé vyznamenání Řád socialismu.
00:38:04 Po předání vyznamenání setrvali soudruh prezident a jeho choť
00:38:09 paní Marta Gottwaldová s ústředním tajemníkem KSČ
00:38:12 a poslancem Rudolfem Slánským v delším srdečném rozhovoru.
00:38:21 HRAJE HUDBA
00:38:40 Čest, já bych s dovolením na památku.
00:38:43 Prosím, blíž k sobě. Děkuji vám.
00:38:47 (cvaknutí fotoaparátu) Já bych pro jistotu ještě jednou.
00:38:50 (cvaknutí fotoaparátu) Děkuji.
00:38:58 Paní!
00:39:06 Kluci, opatrně s tou vodkou.
00:39:09 Posledně Kléma nevstal 2 dny z postele.
00:39:11 Ať žije soudruh Klement Gottwald! Truhlář na Hradčanech!
00:39:16 Kovář českých dějin! A sadař lepších časů!
00:39:25 Já měl 50 ve čtyřicátém šestém. To jsme akorát vyhráli volby.
00:39:31 Republice více práce, to je naše agitace!
00:39:35 Já mu to sice ředím vodou, ale on to taky jako vodu pije.
00:39:38 Na reakci je tvrdý jako cement! Ať žije náš soudruh Gottwald Klement!
00:39:45 -Klémo nepij, víš, že nesmíš.
-Ať žije soudruh Klement Gottwald.
00:39:51 Nejlepší syn našeho lidu! A věrný žák soudruha Stalina.
00:39:57 Neblbni Rudo, narozky máš přece ty!
00:40:02 Ať žije! Generalisimus Josef Visarionovič Stalin!
00:40:07 Praporečník míru a učitel lidstva!
00:40:15 Tak to vidíš, Martičko! Já pít nesmím, ale připít si musím.
00:40:23 -Na Josífka.
-Ať žije Sovětský svaz!
00:40:29 Na věčné časy a nikdy jinak.
00:40:32 Ať žije naše komunistická strana, strana Gottwaldova!
00:40:37 Áť žijem!
00:40:40 Žijte, kluci, ale nechlastejte. Klémo měl bys sis jít lehnout.
00:40:46 Na hradě za řekou do noci okno svítí.
00:40:54 To soudruh Gottwald nad tvým spánkem bdí.
00:41:02 Paní?!
00:41:05 -Rudínku, řekni mu něco.
-Řeknu.
00:41:09 Jdi, můj malý, klidně spát. Soudruh Gottwald má tě rád.
00:41:20 A když on tvůj spánek chrání, nemáš se tu čeho bát.
00:41:29 ZPĚV Silnice šedivá, jež vede do polí...
00:41:38 -Klémo, ty už bys neměl tolik...
-Rudo, kdybys věděl kolik.
00:41:43 -Klémo, ty bys neměl...
-Rudo, kdybys věděl...
00:41:47 -Klémo!
-Rudo!
00:41:51 -Paní?!
-Kluci!
00:41:55 Rudo kdybys věděl, kolik úsilí mě to stálo, a všechno je marné.
00:42:00 Oni urgují tvé odvolání z funkce
00:42:05 a já to asi nebudu moci dále odkládat.
00:42:09 Víš Rudo, já jsem schválně udělal velké oslavy tvých narozenin.
00:42:17 Schválně jsem tolik vyzdvihoval vše, co jsi pro stranu udělal.
00:42:22 Všechny tvé zásluhy.
00:42:26 Doufal jsem, že když tě ukážeme takového, jaký jsi,
00:42:33 a co jsi pro stranu udělal, že oni couvnou.
00:42:47 Ale couvnout nechtějí. A trvají na tvém odvolání.
00:42:57 Co mám dělat, Rudo?
00:43:03 To si musíš rozhodnout sám, Klémo.
00:43:19 Co můžu dělat?
00:43:24 To víš, Klémo, to je tvoje věc.
00:43:36 HVÍZDÁ MELODII "SILNICE ŠEDIVÁ"
00:43:53 Ua, ua.
00:43:56 ROZHLASOVÁ ZNĚLKA
00:44:00 Ve čtvrtek dne 6. září zasedal na Hradě pražském
00:44:04 Ústřední výbor Komunistické strany Československa.
00:44:08 Zasedání řídil soudruh Antonín Zápotocký.
00:44:11 Soudruh Klement Gottwald zdůvodnil a předložil jménem předsednictva strany
00:44:17 tyto návrhy. Soudruh Rudolf Slánský, který až doposud vykonával funkci
00:44:24 Ústředního tajemníka strany, přejde na jinou odpovědnou státní práci.
00:44:32 Soudruh prezident Klement Gottwald jmenoval na návrh předsedy vlády
00:44:36 Antonína Zápotockého náměstkem předsedy vlády
00:44:39 soudruha Rudolfa Slánského.
00:44:44 Kua.
00:44:45 ROZHLASOVÁ ZNĚLKA
00:44:51 23. listopadu 1951 měl Klement Gottwald 55. narozeniny.
00:44:58 Poslali jsme mu dar.
00:45:00 Obraz jeho rodné obce Dědice od akademického malíře Vlastimila Rady.
00:45:06 Paní?
00:45:08 Věřili jsme, že ho mile překvapí.
00:45:15 Operativa konečně získala dokument, který dokazoval,
00:45:19 že Slánský je nepřítel,
00:45:21 kterému je nabízen útěk a politická kariéra v zahraničí.
00:45:26 Tsss...
00:45:28 Kléma Rudovi vzkázal, že je nemocen a že nikoho nepřijímá,
00:45:32 a přesto odpoledne přijal Tondu Zápotockého.
00:45:36 Soudruh prezident rozhodl, že ještě téhož dne bude Slánský zatčen.
00:45:41 V den Klémových 55. narozenin? Paní?
00:45:49 Večer jsme byli pozváni k předsedovi vlády Zápotockému.
00:45:53 Dával večeři na rozloučenou
00:45:55 se skupinou sovětských hospodářských poradců,
00:45:58 se kterými Ruda spolupracoval ve funkci náměstka předsedy vlády.
00:46:08 Sovětští soudruzi se rozloučili poměrně brzy
00:46:12 a když nás sovětské soudružky objímaly, upřímně plakaly.
00:46:17 ZVONÍ TELEFON
00:46:21 No? TELEFON ZVONÍ DÁL
00:46:25 Ano? Ještě ne.
00:46:30 Toníček nás požádal, abychom ještě chvilku zůstali,
00:46:33 když už jsme se tak hezky sešli.
00:46:36 Máňa Zápotocká se nabídla, že mi ukáže, jak mají zařízenou vilu.
00:46:41 Funkcionáři si tehdy půjčovali obrazy z národní galerie
00:46:45 a zdobili jimi své byty.
00:46:47 Jejich manželky nosily zlaté náramky na rukou i na nohou.
00:46:52 Kolikrát i s brilianty. Bylo to nechutné.
00:46:57 Máňa Zápotocká si tehdy hrála na manželku velkého spisovatele.
00:47:03 Všechno jsme odsud vyhodili a všechno máme nový.
00:47:06 No to víš, my si to můžeme dovolit, když jsme teď milionáři.
00:47:10 Tvrdila mi, že si to Toníček všechno vydělal na honorářích.
00:47:14 Za Vstanou noví bojovníci, Bouřlivý rok 1905
00:47:18 a Rudou záři nad Kladnem.
00:47:21 Snad tomu i věřila.
00:47:24 Román Vstanou noví bojovníci vyšel v celokožené vazbě v edici Skvosty.
00:47:30 Soudruh prezident Zápotocký mi do něj vlastnoručně napsal věnování.
00:47:36 -Karle?
-Hm?
00:47:37 -Nepředbíhej.
-Áá.
00:47:41 Toníček nám ještě pak ukazoval figurky uhnětené z chleba.
00:47:46 Umělecké výtvory z dob, kdy pobýval v kriminálu.
00:47:51 Oba na nás byli nezvykle hodní.
00:47:56 Máňa nám dokonce zatelefonovala pro auto.
00:48:02 Domů jsme přijeli po půlnoci. Zahrada i vila byly ve tmě.
00:48:06 Vstupovali jsme do haly, sotva jsem udělala několik kroků,
00:48:10 rozsvítilo se světlo.
00:48:12 Ze tmy se vyloupla skupina chlapů seřazených podél zdi.
00:48:15 Samopaly namířené.
00:48:17 To tedy stačí, aby zradila osobní ochranka
00:48:19 a banda teroristů si s námi může dělat co chce? Teď nás budou vraždit?
00:48:24 VÝKŘIKY A RÁMUS
00:48:26 Pomoc! Co to je?
00:48:28 Ochranka! Ochranka!!!
00:48:33 Co jste udělali s dětmi?!
00:48:35 -Mlčte!
-Kde je Ruda?
00:48:37 -Na nic se neptejte!
-Co je se soudruhem Gottwaldem?!
00:48:43 Nestarejte se.
00:48:46 Pak mě odvezli někam do lesů za Prahou.
00:48:50 Zavedli mě do opuštěné trampské chaty.
00:48:53 V půl jedenácté dopoledne přivezli Rudíka.
00:48:56 Zdál se být klidný, sebevědomý.
00:48:59 Ale jeho oči jsem nepoznala, to už nebyly oči 16letého chlapce,
00:49:05 plné mladistvého elánu.
00:49:07 Byly to oči dospělého člověka, který prožil hluboký otřes.
00:49:15 Museli se mi legitimovat, mámo. Měli legitimace STB.
00:49:21 Strana o našem zatčení ví!
00:49:27 My nejsme žádní zrádci. Tomu přece nemohli uvěřit!
00:49:31 Já vím, mámo, je to těžké, ale když o tom ví soudruh Gottwald,
00:49:35 tak o tom jistě ví i soudruh Stalin a tomu přece musíme věřit.
00:49:42 Záleží na tom, od koho a jak byli informováni.
00:49:46 Já vím, mámo, já přece taky nevěřím, že je táta zrádce.
00:49:56 Byla to hrozná představa. Straně jsme obětovali celý život.
00:50:05 Představa, že bys byl ze strany vyloučen pro nějakou chybu,
00:50:10 znamenala konec života, úvahy o sebevraždě.
00:50:16 Straně jsme věřili bezmezně.
00:50:22 Kdyby té absolutní víry ve správnost idejí nebylo,
00:50:26 asi by lidé nebyli schopni tolik udělat, tolik obětovat.
00:50:35 Lidé s neomezenou vírou jsou schopni nesmírných obětí.
00:50:46 Slánského jsme odvezli do Ruzyně. Odmítl odpovídat na jakékoli otázky,
00:50:51 dokud nenapíše dopis Gottwaldovi a předsednictvu ÚV KSČ:
00:50:58 Vážení soudruzi, uvědomuji si, že k mému zatčení musely vést
00:51:03 nějaké vážné, mně neznámé důvody.
00:51:08 Vím, také, že zkušenost učí, že třeba sáhnout k zatčení,
00:51:11 je-li tu jen stín podezření,
00:51:13 poněvadž obviněný se zpravidla na svobodě nepřizná.
00:51:17 Ale pokud jde o podezření vůči mně?
00:51:22 O podezření ze zločinů vůči straně? Musí tu jít o strašný omyl.
00:51:28 Já nejsem nepřítel. Jsem skálopevně přesvědčen o tom,
00:51:33 že obvinění vůči mně vynesená se ukáží jako lichá.
00:51:44 Nepiš. Vypovídej.
00:51:49 PROZPĚVUJE SI
00:51:51 Jsme na ní sami dva, jen my a topoly...
00:52:00 -Pojedete s námi.
-Kam?
00:52:05 To zjistíte, až tam budete.
00:52:11 Klícka asi 2x2 metry. Na stropě oslnivá žárovka.
00:52:17 V rohu místnosti záchodová mísa. Široká nízká přímo na zemi.
00:52:21 Nad mísou vodovodní kohoutek.
00:52:24 Strážný viděl špehýrkou přímo na tu mísu.
00:52:28 -Co dělá ta tvoje?
-Sere. A tvoje?
00:52:35 -Chčije.
-Ukaž.
00:52:40 Jé, ta je.
00:52:46 Zásadně se všichni oslovovali Karle. Snad kvůli konspiraci.
00:52:52 Karle, zavolej Karlovi, aby vyřídil Karlovi,
00:52:56 že má napsat Karlovi lejstro.
00:53:00 Vyřídím, Karle.
00:53:04 Myslela jsem několikrát v životě, že hůř už nemůže být.
00:53:10 Ale bylo.
00:53:12 -Kurvo. ―Čubko.
-Prostitutko.
00:53:19 Když mi v prvních dnech oznámili, že budu popravena taky,
00:53:23 stala se pro mě šibenice tou nejlákavější představou,
00:53:26 protože bych s Rudou sdílela jeho osud.
00:53:29 -Špiónko. ―Herečko.
-Kreaturo.
00:53:35 Když mi vyhrožovali, že zabijí obě naše děti,
00:53:38 zapomněla jsem, jak naše děti vypadají.
00:53:41 -Kurvo. ―Čubko.
-Prostitutko.
00:53:45 Když mi do cely pouštěli Rudovy výslechy,
00:53:48 přesvědčovala jsem sama sebe, že to není Ruda!
00:53:51 Jste na jedné straně řeky. Strana je na druhé.
00:53:59 A jestli chcete straně pomoct, musíte mít odvahu skočit do tý studený vody
00:54:07 a přeplavat na druhý břeh, přiznat své viny.
00:54:12 Tak jako je přiznávají jiní.
00:54:17 Vždyť já přece nechci straně škodit.
00:54:21 Vždyť já podepisuji všechno, co si přejete, všechno,
00:54:25 ale tohle já podepsat nemůžu. Nemůžu.
00:54:30 -Podepište, že jste to nařídil vy.
-Já? Já ne. To...
00:54:41 To Gottwald.
00:54:47 -Vy!
-Gottwald!
00:54:48 -Podepište to!
-Ne! -Podepište a hned!
00:54:51 Ne! Já jsem nikdy nepřítelem nebyl, já ty vaše metody dobře znám.
00:54:54 Sám jsem je přece schvaloval.
00:54:56 Vždyť já ty vaše metody dobře znám! Sám jsem je přece schvaloval!
00:55:05 Ale teď je zažívám na vlastní kůži a to je tak strašné!
00:55:17 Prosím vás, proč jsem uvazován za nohu jako pes?
00:55:24 Proboha proč?
00:55:28 Když vyšetřovatel zůstal se Slánským v místnosti sám,
00:55:31 požádal ho vyslýchaný, aby mohl na záchod.
00:55:34 -Prosím, prosím, prosím.
-Dobře.
00:55:37 Vyšetřovatel šel na chodbu zavolat stráž.
00:55:41 Slánský za ním bleskurychle přibouchl dveře, zamknul,
00:55:44 a když nenašel jeho služební pistoli,
00:55:47 oběsil se na šňůře poplachového zařízení na klice u okna.
00:55:51 Paní! Na klice u okna!
00:55:56 Vyrazili dveře a našli ho v bezvědomí.
00:55:59 Ale vězeňský lékař pan doktor Sommer ho opět injekcemi a umělým dýcháním
00:56:06 přivedl k životu.
00:56:09 Pích!
00:56:11 Paní? Haló! Pan doktor Sommer byl za to později vyznamenán!
00:56:18 Proto byl Slánský voděn k výslechu se zavázanýma očima
00:56:24 a spoutanýma rukama. A byl přivazován za nohu ke kruhu ve zdi.
00:56:30 Bránil se a občas dostával záchvaty, kdy křičel a tloukl hlavou do zdi.
00:56:39 RÁNY
00:56:45 To bylo v únoru 1952.
00:56:48 Neúspěšný pokus o sebevraždu ho konečně zlomil a on začal vypovídat,
00:56:52 jak jsme potřebovali.
00:56:55 V srpnu už přiznával svůj podíl na smrti Jana Švermy.
00:57:00 Za odměnu dostal na celu Haškova Švejka.
00:57:03 Spoluvězeň mu předčítal a Slánský se hlasitě smál.
00:57:09 Dobře!
00:57:12 On sám číst nemohl, protože jsme mu vzali brýle,
00:57:15 aby si sklíčky nepodřezal žilky.
00:57:17 V září už přiznával přípravu likvidace soudruha Gottwalda,
00:57:22 dostal za to Tolstého Vojnu a mír a nějaké detektivky.
00:57:29 Paní! To už nebyl kriminál. To byla veřejná čítárna!
00:57:40 Když mi nedali hřeben, česala jsem se prsty.
00:57:44 Poznala jsem, že se dá žít i bez dodržování
00:57:47 nejprimitivnějších hygienických zásad.
00:57:49 Vstaň, kurvo!
00:57:51 -Spokojit se s jídlem, které ti dají.
-Kurvo! Sedni.
00:57:55 -Nespat, protože to se tady taky nesmí.-Vstaň, kurvo!
00:57:59 A jen civět na špehýrku a oko, které se od ní neodtrhuje, a přemýšlet.
00:58:03 Kurvo! Sedni!
00:58:06 Kléma musel vědět, že Ruda nezradil.
00:58:12 Nemohl přece věřit, že Ruda je nepřítel!
00:58:20 Přesně tak!
00:58:24 ZVRACÍ, POTÉ OPILE MLUVÍ
00:58:31 Něco jsem musel a něco jsem nemohl.
00:58:38 Strana věřila v existenci nepřítele a já jsem ho musel najít.
00:58:44 Hledali ho všichni a hledali ho všude!
00:58:49 Nemohl jsem zůstat stranou!
00:58:55 V létě 52. roku jsem našel ve svém prezidentském bytě
00:59:00 odposlouchávací zařízení.
00:59:09 Pochopil jsem, že nepřítelem může být skutečně každý,
00:59:15 ale zároveň jsem věděl, že já jím nejsem a nikdy jím nebudu.
00:59:26 Doufal jsem, že si Ruda časem uvědomí,
00:59:30 že jediným dobrým skutkem, který může vykonat, je být výstrahou jiným.
00:59:39 Věřil jsem, že vězeň číslo 2356 865 splní svůj stranický úkol.
00:59:51 ZPĚV
00:59:53 Jak by mohl člověk mít ruku rád, když ho ve tvář udeří.
00:59:59 Jak se může člověk na svět smát, když mu nikdo nevěří.
01:00:08 Když ho to, co rád měl, vždycky zradí,
01:00:12 když ho nikdo nikdy nepohladí.
01:00:17 A tak tulák, nemaje kde spát, znovu cestu naměří.
01:00:27 Silnice šedivá, jež vede do polí,
01:00:37 jsme na ní sami dva, jen my a topoly.
01:00:47 A na té silnici nenajdeš teplý kout,
01:00:56 kde by tvé údy mohly měkce spočinout.
01:01:05 Marně se ptáš, kde končí ta cesta nekonečná...
01:01:14 TICHO
01:01:27 Přistoupit na to, co strana chce, znamená zradit Rudu
01:01:33 a tím také zradit sebe samu.
01:01:37 Protože Ruda, to jsem taky já!
01:01:44 Ale strana pro nás byla všecko.
01:01:49 Rozejít se s ní pro nás bylo nemyslitelné.
01:01:53 Zrovna tak, jako je pro katolíka nemyslitelné zříci se víry v Boha.
01:01:58 Tak, ámen. Tady je text vaší výpovědi.
01:02:06 Nakonec ode mne chtěli jenom jedno.
01:02:08 Potvrdit, že Ruda znal Ándrého Simona a že Ándré k nám chodil.
01:02:12 Byla to pravda, proč bych to nepotvrdila, že?
01:02:20 Text se naučíte zpaměti. Pak vás z něj vyzkoušíme.
01:02:25 Nebojte se, pokud byste u soudu něco zapomněla,
01:02:28 bude poblíž vždycky někdo, kdo už vám napoví.
01:02:31 Budou mi u soudu klást otázky?
01:02:33 Zařídíme to tak, aby vám nikdo otázky nekladl.
01:02:41 Dodnes nevím, co se s textem mé výpovědi stalo.
01:02:49 Výslechy v Ruzyni skončily, ale do vězení jsem ještě jednou jela.
01:02:55 Tentokrát to bylo na Pankrác.
01:02:59 Paní! Budete mluvit s manželem.
01:03:08 Ruda stál za dvojitou drátěnou sítí.
01:03:11 Snažil se být klidný, ale pak se rozplakal.
01:03:17 Dobře.
01:03:24 -Dostáváte noviny?
-Ano.
01:03:28 -Posloucháte rozhlas?
-Ano.
01:03:34 Říkala jsem to, ačkoli jsem věděla, že rozhlas poslouchat nesmíme
01:03:38 a noviny už 2 měsíce nedostáváme.
01:03:42 Rudík, Rudík mě asi hodně nenávidí, viď?
01:03:47 Rudík tě má hodně rád.
01:03:50 Ty si vůbec nedovedeš představit, jak strašně zle se vám povede!
01:03:57 Strašně zle!!!
01:04:00 Ale proč?! Strana se přece o nás postará!
01:04:06 Nevěděla jsem, že byl proces. Nevěděla jsem, že byl odsouzen.
01:04:09 Nevěděla jsem, že...
01:04:11 Vezměte si šátek paní, návštěva končí.
01:04:14 Jako poslušný pejsek jsem vzala šátek.
01:04:18 Paní!
01:04:24 Rudova tvář byla zkřivená zoufalstvím.
01:04:29 Vypadal jako ukřižovaný Kristus.
01:04:35 Pod ryšavými vlasy těkají v masce vrásek zbabělé záludné oči,
01:04:41 které ve vteřině zahlížejí do sálu.
01:04:44 Jde zvolna.
01:04:48 Usedá na lavici obžalovaných.
01:04:51 -No tak co?!
-Snad ale...
01:04:59 A na okamžik se zdá, že je zkroušen.
01:05:03 Nová maska, kterou si jen na chvíli přikryl svou jidáškou tvář.
01:05:08 Jako přišlápnutý had, který se už nemůže vyprostit,
01:05:11 ochotně začíná odpovídat na první otázky.
01:05:16 Jmenuji se Rudolf Slánský.
01:05:19 Cítíte se vinen, že jste se dopustil trestných činů,
01:05:23 -které vám žaloba klade za vinu?
-Ano.
01:05:25 -První trestný čin je vyzvědačství.
-Ano.
01:05:28 -Velezrada.
-Ano.
01:05:30 -Sabotáž.
-Ano.
01:05:31 -Vojenská... ―Ano.
01:05:35 -Vojenská zrada.
-Ano.
01:05:38 -Svoji vinu tedy přiznáváte?
-Přiznávám plně svojí vinu.
01:05:43 A chci poctivě a pravdivě vypovědět všechno,
01:05:46 čeho jsem se dopustil a čím jsem se provinil.
01:05:49 Chci především přiznat svoji vinu na tom,
01:05:52 že jsem organizoval protistátní špionážní centrum
01:05:55 a stál řadu let v jeho čele.
01:05:58 Jako stroj pracoval zločinný mozek hlavy spikleneckého centra
01:06:02 Rudolfa Slánského.
01:06:04 Bezcitně a chladně rozpřádal své sítě jako obrovský ohyzdný pavouk,
01:06:09 veden jedinou myšlenkou: zničit vše to, co milujeme.
01:06:15 V listopadu 44 jsme přecházeli horu Chabenec v Nízkých Tatrách.
01:06:20 Šverma byl tehdy fyzicky sláb a potřeboval pomoci.
01:06:24 Navíc měl malé boty, které si musel vzít,
01:06:30 když jeho vlastní boty se mu ztratily.
01:06:33 Když potom přišla prudká sněhová metelice a Jan Šverma zůstal pozadu,
01:06:38 neučinil jsem žádná opatření, aby mu bylo pomoženo,
01:06:41 a ponechal jsem jej svému osudu.
01:06:44 Smrt Jana Švermy způsobila,
01:06:47 že moje nepřátelská činnost již nemohla být více kontrolována.
01:06:52 Zády k dělníkům ze všech krajů naší republiky sedí teď v 1. řadě
01:06:57 na lavici obžalovaných
01:06:59 a v očích mu neustále blýská jedovaté světlo škůdce a farizeje.
01:07:04 Ruka lidu, vedená milovaným soudruhem Gottwaldem, ho zneškodnila!
01:07:09 Přiznávám se, že jako nepřítel KSČ jsem podporoval doktora Haškovce,
01:07:15 osobního lékaře prezidenta republiky, přičemž Haškovec neléčil Gottwalda
01:07:19 jak bylo třeba, ale naopak pracoval na urychlení jeho smrti.
01:07:24 Fuj!
01:07:28 Maska Rudolfa Slánského definitivně spadla
01:07:31 a objevila se pod ní tvář lidojeda.
01:07:34 Tvář starého prohnaného agenta buržoazie.
01:07:37 Hrobaře naší svobody a nezávislosti,
01:07:40 sluhy amerických uchazečů o světovládu.
01:07:44 Někteří příbuzní se obžalovaných zřekli.
01:07:49 -Veřejně.
-Paní!
01:07:58 Prezidentu Gottwaldovi.
01:08:00 Po zatčení mého muže jsem si myslela, že se stal obětí zrádců.
01:08:05 Bohužel, když jsem vyslechla žalobu a doznání, má naděje se zhroutila.
01:08:11 Můj manžel není obětí, nýbrž zrádcem strany své země.
01:08:16 Rána je těžká.
01:08:19 Ale jako komunistka si musím blahopřát,
01:08:22 že protistátní špionážní centrum bylo odhaleno,
01:08:25 a připojit se ke všem poctivým lidem země,
01:08:28 kteří žádají spravedlivý trest pro zrádce, které soudíte.
01:08:35 Liz Londonová!
01:08:50 Vážený soudruhu, žádám pro svého otce nejtěžší trest, trest smrti.
01:08:58 Vidím teprve teď, že tento tvor, kterého nelze nazvat člověkem,
01:09:02 protože v sobě nemá ani kouska citu a lidské důstojnosti,
01:09:06 byl mým největším a nejzavilejším nepřítelem.
01:09:09 Žádám, aby tento dopis byl předložen mému otci
01:09:13 a případně abych mu to mohl sám říct. Tomáš Frejka!
01:09:21 Tomáš Frejka, soudruzi a soudružky! Bylo mu 16, když ten dopis psal.
01:09:27 Ale už byl tvrdší než křemen, už byl tvrdý jako bolševik!
01:09:31 Vlastního otce se zřekl!
01:09:34 Jaká služba, taková výslužka. Psovi psí smrt!
01:09:40 A za půl roku se sám oběsil!
01:09:46 Tššš.
01:09:48 Paní, věřila byste tomu?
01:09:54 -My ne.
-Ne.
01:09:58 Zradil otce, zradil by i stranu.
01:10:03 Tak jsme ho poslali do Ameriky, ať si tam zrazuje imperialisty.
01:10:07 A pak přišel soudruh Gottwald a oznámil,
01:10:19 že dáme 11 špagátů a třem doživotí!
01:10:25 Húúúúú!
01:10:29 Osudí.
01:10:32 ZNĚLKA POŘADU "MOŽNÁ PŘIJDE I KOUZELNÍK"
01:10:42 Osudí.
01:10:44 Osudí.
01:10:53 -Jména...
-Jména...
01:10:55 -Těch tří šťastlivců...
-Těch tří šťastlivců...
01:10:59 -Jsou...
-Jsou...
01:11:08 Artur London! Úúú! Osudí!
01:11:17 VYTLESKÁVÁNÍ PUBLIKA
01:11:24 Vávro Hajdů!
01:11:29 Osudí!
01:11:40 TICHO
01:11:49 A posledním vylosovaným šťastlivcem je Evžen Lébl.
01:12:02 Občané soudci, ve jménu našich národů,
01:12:06 proti jejichž svobodě a štěstí zločinci povstali,
01:12:10 ve jménu míru, proti němuž se hanebně spikli,
01:12:15 žádám pro všechny obviněné trest smrti.
01:12:19 Nechť váš rozsudek dopadne jako železná pěst
01:12:24 bez nejmenšího slitování.
01:12:27 Nechť je ohněm, který až do kořene vypálí onu hanebnou hlízu zrady.
01:12:33 Nechť je zvonem volajícím po celé naší krásné vlasti
01:12:38 k novým vítězstvím na pochodu k slunci socialismu.
01:12:44 Bravo! Bravo!
01:12:51 ZNĚLKA POŘADU "MOŽNÁ PŘIJDE I KOUZELNÍK"
01:13:12 HUDBA ZTICHLA
01:13:14 ROZHLASOVÁ ZNĚLKA
01:13:19 Rozsudek státního soudu ze dne 27. listopadu 1952
01:13:25 nad vedením protistátního spikleneckého centra,
01:13:28 jímž byli Rudolf Slánský, Bedřich Geminder, Ludvík Frejka,
01:13:33 Josef Frank, Vladimír Klementis, Bedřich Reicin, Karel Šváb,
01:13:39 Rudolf Margolius, Otto Fischl, Otto Šling a André Simon
01:13:44 odsouzeni k trestu smrti, nabyl moci práva.
01:13:50 ROZHLASOVÁ ZNĚLKA
01:13:55 Rozsudek nad odsouzenými byl dne 3. prosince 1952 vykonán.
01:14:06 Většina usvědčujících důkazů o činnosti spikleneckého centra
01:14:11 byla získána až po zatčení Slánského.
01:14:15 Za vydatné pomoci soudruhů Gottwalda, Kopeckého, Zápotockého
01:14:23 byl získán materiál z aparátu strany a různých ministerstev.
01:14:31 Znali Rudu dlouho a dobře, byli jsme jedna velká rodina.
01:14:35 Velmi cenný byl materiál z ministerstva národní obrany
01:14:39 získaný za vydatné pomoci soudruha Čepičky.
01:14:42 Ruda mu byl za svědka, když si bral Gottwaldovu dceru.
01:14:45 Dále z ministerstva zahraničních věcí,
01:14:48 kde soudruh Široký sám osobně pomáhal hodnotit materiály.
01:14:55 Jeho ženu Margitu jsem měla ráda. Neměla to s ním lehké.
01:15:05 Později se pokusila o sebevraždu. Druhý pokus byl úspěšný.
01:15:11 Je třeba též popravdě ocenit velkou obětavost velké většiny orgánů StB,
01:15:18 kteří pracovali dnem i nocí na odhalování spiklenecké bandy
01:15:24 a podali tak nejlepších důkazů své věrnosti straně,
01:15:28 jejímu Gottwaldovskému vedení a Sovětskému svazu.
01:15:34 Všichni nebyli zlí. Byli mezi nimi i lidští soudruzi.
01:15:40 Major, který nás propouštěl z internace, mě varoval,
01:15:43 abych nikdy nečetla protokol o procesu,
01:15:45 který krátce před tím vyšel tiskem.
01:15:47 Knihu Proces s vedením protistátního spikleneckého centra
01:15:51 v čele s Rudolfem Slánským vydalo ministerstvo spravedlnosti
01:15:55 v nákladu 75 400 výtisků.
01:15:59 Publikace byla vydána celkem v 8 světových jazycích.
01:16:04 Věděl, že bych nemohla číst tu snůšku provokací a vyložených lží.
01:16:10 Tohle Karel trošku přehnal. Co říkáš, Karle?
01:16:15 Taky mi doporučoval, abych si ve vlastním zájmu změnila příjmení,
01:16:19 ale nijak nenaléhal. Věděl, že je to pro mne otázka cti.
01:16:24 Asi bychom měli zjistit, co to bylo za Karla.
01:16:29 Jednou u oběda se podřekl a my se dozvěděli, co se stalo v Moskvě.
01:16:36 Plakal, když o tom mluvil.
01:16:41 POHŘEBNÍ HUDBA
01:16:55 Největší člověk všech dob zemřel.
01:17:03 Hrdinské srdce přestalo bít a ústa vyřkla poslední lidské slovo.
01:17:10 Srdce, jež bilo za všechen lid. Srdce Stalinovo.
01:17:19 Já jsem neplakala.
01:17:22 Ještě jsem nevěděla, že je Ruda mrtev, že ho popravili.
01:17:27 Ale o Stalinovi už jsem věděla své.
01:17:31 Pak jsem se dočetla, že krátce nato zemřel i Gottwald.
01:17:36 Oba dva? Oba odešli? Tak rázem?
01:17:41 Žít tisíc let, nepoznám větší žal,
01:17:46 než když jsem k černé stužce na obrazech tu druhou stužku připínal.
01:17:52 Ne!
01:17:55 Tu bolest žádné verše neobsáhnou.
01:18:02 Tehdy jsem začala věřit,
01:18:04 že se chyby napraví a pravda vyjde najevo.
01:18:08 -Co je pravda, určujeme my.
-Jo.
01:18:15 Ale netušila jsem, jak dlouho budu muset čekat.
01:18:25 Z internace nás odváželi v noci.
01:18:28 Ráno v 6 jsme se ocitli v Rázové u Bruntálu.
01:18:32 Bez známých, bez přátel, v cizí vsi na moravsko-polském pohraničí.
01:18:38 Vyvržená a opovrhovaná,
01:18:40 s opovrhovanými, ze společnosti vyvrženými dětmi.
01:18:44 Bez hmotné i morální opory.
01:18:46 Střechu nad hlavou, tu jste měli. Tu vám strana dala.
01:18:49 Dali nám chalupu, jejímž sklepem protékala voda z potoka i ze strání
01:18:54 při jarní oblevě.
01:18:55 Zámeček na Veselíkově to není, ale vy taky nejste členem ÚV.
01:19:02 Pracovala jsem u frézy a byla to špatná práce.
01:19:07 Ale ještě horší bylo to, že mi ředitel věnoval zvýšenou pozornost.
01:19:13 Měla byste víc chodit na zábavu,
01:19:16 myslím, že byste se měla víc bavit, myslím s muži.
01:19:21 Prosím vás, nepleťte se do mého soukromí!
01:19:23 Vždyť vy svou věrností Slánskému demonstrujete
01:19:26 svůj protistranický a protistátní postoj. Změňte si jméno!
01:19:30 Nezměním!
01:19:51 Pak jsem navštívila soudruha, kterého jsem znala ještě z Komsomolu.
01:19:55 Tajemná, co? Však my už si ho zjistíme.
01:19:58 Radila jsem se s ním, koho mám požádat o přijetí.
01:20:01 Oba jsme se shodli na Václavu Kopeckém.
01:20:05 To je dobrá volba. Ten tě určitě přijme.
01:20:08 Bude se tvářit, jako by se nic nestalo, ale přijme tě.
01:20:11 Pak ti nabídne pár stovek, ale vem je, rozumíš,
01:20:14 on dělá rád mecenáše, a to kdybys odmítla,
01:20:16 to bys na to potom mohla šeredně doplatit. Tak čest.
01:20:21 Vašek mě skutečně přijal.
01:20:26 Špačíčkůůů...
01:20:30 To byla přezdívka z dětství. Tak mi říkali jen nejlepší přátelé.
01:20:36 Špačíčkůůů.
01:20:41 Promiň, že jsem tě nechal čekat. Jdu právě ze schůze.
01:20:47 Chtěl jsem projednat, co všechno se dá pro tebe udělat.
01:20:51 Bylo rozhodnuto, že se můžete přestěhovat, kam budete chtít,
01:20:56 ale do Prahy ne.
01:20:59 To víš, to by pro tebe ještě nebylo moc dobré,
01:21:01 chápeš to přece Špačíčku, viď?
01:21:04 A peníze taky dostaneš, budeš-li potřebovat.
01:21:08 Ančíku, kolik jí máme dát?
01:21:12 500, viď? Tak to dáváme.
01:21:15 Děkuji, já nic nepotřebuji.
01:21:18 To je málo, Špačíčku, viď?
01:21:21 Ty ses urazila, bambuličko, viď? Ančíku, dáme jí tedy 600.
01:21:29 Potvrzovat ti to nemusí.
01:21:40 Co jsem měla dělat?
01:21:44 Jenom přes něho jsem mohla informovat soudruhy z ÚV o našem postavení,
01:21:50 které už bylo nesnesitelné.
01:21:55 Tak musela hrdost stranou.
01:22:01 My jsme nevěděli, my jsme netušili.
01:22:06 My jsme si mysleli, že pobyt na venkově, klid, příroda,
01:22:10 že to je pro tebe to nejlepší.
01:22:13 Proč jsi nám neřekla? Proč jsi nám nenapsala?
01:22:18 Chápeš přece, Špačíčku, že jsme nemohli vědět.
01:22:23 Nadiktuješ sekretářce dopis, kde všechno po pravdě vylíčíš,
01:22:28 v jakých podmínkách žijete, požádáš o změnu bydliště
01:22:32 a o navrácení zabavených věcí a ...
01:22:36 To je hrůza, Špačíčku, představ si, že vaše věci rozkradli.
01:22:43 U nikoho to neudělali tak špinavě jako u vás.
01:22:46 To je hrůza, viď, Špačíčku? Hrůza je to. Hrůza.
01:22:52 Hrůza, co udělali Rudovi.
01:22:57 Tvému Rudovi. Hrůza, viď?
01:23:04 Ale moje Hermínka už taky odešla. Už taky spí svůj věčný sen.
01:23:11 Náš největší básník, náš Vítek, náš Nezválek na pohřbu recitoval
01:23:17 procítěně jenom pro ni
01:23:20 a vy jste mi ani slůvkem soustrast neprojevili.
01:23:24 A znali jste ji. Jak vy jste se, holky, znaly.
01:23:29 No nic, už je to za námi. My žijeme, viď, Špačíčku.
01:23:36 A co? Vdávat by ses nechtěla?
01:23:40 Vím, že nikoho nemůžeme nutit, ale mohli bychom pomoci.
01:23:43 Takový profesor v penzi, to by bylo něco pro tebe.
01:23:48 Mluvili jsme spolu několik hodin.
01:23:51 To znamená, že celou dobu mluvil on a já se ke slovu skoro nedostala.
01:23:58 Ale některé jeho věty si pamatuji dodnes.
01:24:04 Že to ale byla, Špačíčku, škola, viď?
01:24:07 Báječná škola! Zocelila ses! Chápeš přece, škola!
01:24:23 Pak mi po svém tajemníkovi vzkázal, abych ho už s ničím neobtěžovala.
01:24:29 Prý si mám uvědomit, že náš rozhovor byl čistě soukromý.
01:24:36 Ale časy se přeci jen začínaly měnit.
01:24:42 A když se mluví o Slánském a když se jedná o revizi jeho procesu,
01:24:47 tak já říkám, že my máme to štěstí,
01:24:50 že kdyby Slánský byl nevinný jako lilie, tak by ho nikdo nemoh vystát.
01:24:57 Jako, že jako lilie nevinný není, není.
01:25:03 To už probíhala 1. vlna rehabilitací.
01:25:07 Ale Toníček Zápotocký mého Rudu nenáviděl až za hrob.
01:25:12 A proto, posuzujeme-li s odstupem doby
01:25:16 období kultu osobnosti a všechny jeho následky,
01:25:21 musíme vidět, a já to znovu opakuji, že ti, kdož tento mlýn rozjeli,
01:25:31 stali se i jeho obětí. Myslím tím Slánského a některé další osoby.
01:25:42 Ani Antonín Novotný si mého Rudu nijak zvlášť neoblíbil.
01:25:46 Všechno měl na svědomí Chruščov,
01:25:49 který v 56. udělal ze Stalina zločince.
01:25:54 Stalo se to na 20. sjezdu sovětských komunistů.
01:25:57 Při jeho projevu omdlelo rozčilením na 30 delegátů.
01:26:01 Jak se mohl vůbec opovážit?
01:26:04 Ani nevíš, jak rád bych se ho na to zeptal!
01:26:07 Místo toho se začali ptát nás!
01:26:14 Ano, měli jsme výjimečnou pravomoc.
01:26:20 Ale protože jsme žili ve výjimečné době.
01:26:24 My jsme věděli, že každý, kdo žije, musí být podezřelý,
01:26:29 protože se s ním může kdykoli spojit nepřátelský agent.
01:26:33 Já jsem nikdy nic ve vyšetřování neudělal bez rozkazu nebo pokynů
01:26:38 sovětských poradců. Ani jsem nemoh'!
01:26:43 A proto jsem si myslel, že nemůžu nic zkazit a vůbec mě nemohlo napadnout,
01:26:47 že bych za to mohl být brán k odpovědnosti.
01:26:49 Podívejte se, my jsme během vyšetřování neměli
01:26:52 téměř žádných usvědčujících materiálů.
01:26:55 Proto nám bylo všemi poradci zdůrazňováno,
01:26:58 že rafinovaný nepřítel a zkušený špión nezanechává po sobě
01:27:03 nebo po své činnosti se všude válet nějaké usvědčující materiály
01:27:07 a že je třeba ho k přiznání donutit.
01:27:10 Obviněný byl proto vyslýchán 18 až 20 hodin denně,
01:27:13 během krátkého odpočinku v noci byl pravidelně co 15 minut buzen.
01:27:18 Nebo byl nucen v cele neustále chodit,
01:27:20 až mu otekly nohy a tekla z nich voda.
01:27:23 Byl bit, až omdlel, a hlavou jsme mu mlátili do zdi.
01:27:27 Lámali žebra, vyráželi zuby...
01:27:29 -Byl ponižován, byl to jevréj.
-A smradlavý Žid.
01:27:34 Který se musel umývat ve kbelíku s vlastními výkaly.
01:27:37 Všechno se to dělo ve prospěch a v zájmu strany.
01:27:40 Tak nám to říkal taváryš Alexej.
01:27:42 Také tavaryčš Galkin, ten byl stejného názoru.
01:27:44 Nó a nakonec většina obviněných pochopila,
01:27:51 že svým vystoupením může pomoci straně
01:27:55 a že jejich přiznání bude ranou západním imperialistům.
01:28:03 No.
01:28:14 Vážená soudružko.
01:28:16 Urna s ostatky vašeho manžela byla po dobu stanovenou tehdejšími předpisy
01:28:21 uložena u příslušného útvaru nápravných zařízení.
01:28:25 Po uplynutí této doby byla zničena.
01:28:28 Prosím, abyste přijala toto sdělení. Se soudružským pozdravem...
01:28:36 Podpis nečitelný.
01:28:41 Já si vzpomínám, jak nám Karel jednou vyprávěl humornou historku.
01:28:50 On byl zrovna u Galkina, když přišli s hlášením šofér s vyšetřovateli,
01:28:55 který byli pověřeni likvidací popele.
01:28:58 Hlásili, že ten popel nasypali do pytle a odvezli ho za Prahu.
01:29:03 Jenže silnice byla kluzká, tak ji tím popelem posypali.
01:29:08 To je v pořádku, konečně byli ti zrádci k něčemu dobří, viďte?
01:29:12 Šofér se smál, že ještě nikdy nevezl v tatraplánu 14 lidí najednou.
01:29:19 Počkej, jako jak jako?
01:29:22 No 3 byli živí a 11 jich bylo v pytli.
01:29:30 To je dobré ne?
01:29:34 Tak popojedem.
01:29:41 Dnes v noci sotva usnu.
01:29:48 Zase přijde do mých snů můj mrtvý.
01:29:53 A zase to tentokrát nebude jenom sen, ale opravdu pravda.
01:29:59 Pak se ráno probudím a budu uvažovat,
01:30:04 proč vlastně do dalšího dne vstávám.
01:30:08 Komunistická strana Československa usilovala a usiluje
01:30:13 o plné uplatnění socialistické zákonnosti.
01:30:17 V posledních letech bylo odstraněno mnoho nedostatků a příkoří
01:30:21 způsobených v politických procesech v letech 49-54.
01:30:26 V roce 1963 se dočkal své posmrtné rehabilitace také Rudolf Slánský,
01:30:34 jehož pozůstalým byla vyplacena finanční náhrada
01:30:39 ve výši 140 000 korun.
01:30:43 Pozůstalým po plukovníku Osvaldu Závodském
01:30:46 bylo vyplaceno jen 110 000 korun.
01:30:49 Osvalda pověsili o 3 roky později, ale visel snad o to hůř?
01:30:55 Nebo snad míň?
01:30:57 Osvald Závodský celou tu akci kolem Slánského pomáhal připravovat.
01:31:02 Protože to bylo v zájmu strany.
01:31:04 Osvald! Ten byl nejlepší z nás.
01:31:07 Nejlepší Karel, ale nakonec byl odsouzen za velezradu a popraven.
01:31:12 Protože to bylo v zájmu strany.
01:31:15 Dostali jste o 30 000 korun víc. A ještě si tady stěžujete.
01:31:20 Tady vidíte, jak je strana velkorysá.
01:31:33 V prosinci 1964 byl můj syn Rudík přijat do KSČ.
01:31:39 Klatba nad naší rodinou se pozvolna ruší.
01:31:44 PROZPĚVUJÍ
01:31:45 Vánoce, Vánoce přicházejí, Zpívejme, přátelé.
01:31:52 Po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, Šťastné a veselé.
01:32:01 Nemám ráda Vánoce.
01:32:05 Ruda byl zatčen 23. listopadu 1951, tedy na prahu Vánoc.
01:32:12 Naposledy jsem ho viděla na Pankráci v noci z 2. na 3. prosince 1952
01:32:19 za dvojitou drátěnou sítí, tedy těsně před Vánoci.
01:32:25 Všichni ti Karlové dnes strojí stromečky
01:32:30 a málokterá z jejich žen a málokteré z jejich dětí ví,
01:32:35 že ty ruce, které je dnes večer budou hladit a objímat,
01:32:40 před několika lety lámaly kosti a žebra,
01:32:43 vyrážely zuby soudruhům, poctivým komunistům.
01:32:48 Najednou nám začali nasazovat psí hlavu.
01:32:56 Pražské jaro nasadilo socialismu lidskou tvář.
01:33:01 Byla to usměvavá tvář Alexandra Dubčeka
01:33:04 a režim se podle toho začal chovat.
01:33:07 V šedesátém osmém mého Rudu konečně plně rehabilitovali.
01:33:12 Tak prosím, soudružko.
01:33:18 Nyní stručně shrnuji:
01:33:21 Naše komise odhalila celou zrůdnost a nepravdivost procesů,
01:33:25 které byly vykonstruovány.
01:33:28 Všichni funkcionáři byli soudně rehabilitováni,
01:33:31 a je proto správné důstojně uctít jejich památku,
01:33:34 neboť položili životy jako komunisté.
01:33:38 To nebyl dobrý rok.
01:33:41 Pro Karly rozhodně ne.
01:33:44 Najednou chtěli všichni slyšet pravdu.
01:33:47 Ale co je pravda, jsme přece určovali my!
01:33:51 Najednou chtěli všichni slyšet pravdu, padni komu padni.
01:33:55 Několik Karlů skutečně padlo.
01:33:58 Komunista Velkého února 1948 nemůže přežít tak velkou porážku KSČ.
01:34:09 Karle!
01:34:11 VÝSTŘEL
01:34:18 Šedesátý osmý netrval dlouho.
01:34:23 V srpnu přijely sovětské tanky
01:34:26 a lidská tvář se jednou provždy zachmuřila.
01:34:31 Nastala éra opětovného sbratřování.
01:34:35 Nakonec se ukázalo, že i ty tanky jsou bratrské.
01:34:42 Někde se stala chyba!
01:34:46 V čele státu stál bývalý politický vězeň.
01:34:50 Z kriminálu se vrátil po 9 letech s novými zuby a vírou,
01:34:54 že se strana poučí ze svých chyb.
01:34:58 Strana se poučila a Gustav Husák se stal prezidentem.
01:35:03 Vrátili jsme se k osvědčeným normám a překonali jsme chaos.
01:35:10 PŘEVÍJÍ MAGNETOFON
01:35:13 HLAS SLÁNSKÉ
01:35:14 V čele státu stál bývalý politický vězeň.
01:35:17 Z kriminálu se vrátil po 9 letech s novými zuby a vírou,
01:35:21 že se strana poučí ze svých chyb.
01:35:25 Strana se poučila a Gustav Husák se stal prezidentem.
01:35:37 Upřímně řečeno, dodnes se stydím podívat se do očí lidem,
01:35:41 k nimž jsem promlouvala na různých veřejných shromážděních.
01:35:46 A kterým jsem líčila, co všechno budou mít,
01:35:48 až se Komunistické straně podaří svrhnout kapitalismus.
01:35:55 Naslibovali jsme hory doly! Byli jsme přesvědčeni,
01:35:59 že socialismus bude ten nejlidštější systém, jaký kdy lidstvo vytvořilo.
01:36:05 Ale pak přišel konkrétní život po roce 1948
01:36:10 a ty zjišťuješ, že praxe je zcela jiná.
01:36:13 Policie zatýká stovky lidí, aby se vytvořil masový strach.
01:36:19 Ale metodou násilného vnucování ideologie jedné strany celému národu
01:36:24 a vystupováním jedné jediné strany jménem celého národa
01:36:28 se socialismus, v jaký já věřím, neuskuteční.
01:36:33 -Podepsala jsem Chartu 77.
-My víme.
01:36:37 -Můj syn ji podepsal taky.
-My víme! Všechno.
01:36:41 V 5 letech dostane horečku,
01:36:43 když má jít na moskevskou prvomájovou tribunu.
01:36:47 A ve dvaačtyřiceti se dá k chartistům.
01:36:50 K těm samozvancům a ztroskotancům.
01:36:53 Já nevím, nebylo by nám všem lépe, kdyby zůstal dítětem?
01:37:03 Podepsala jsem žádost o propuštění Václava Havla.
01:37:07 My ji četli.
01:37:10 Někde se stala chyba.
01:37:14 Milovali jsme Sovětský svaz. A zároveň jsme se ho báli.
01:37:22 Gottwald nechtěl jezdit do Moskvy. Bál se, že ho tam zatknou.
01:37:27 Bylo to pošetilé. Sovětský svaz byl všude.
01:37:33 Je a bude.
01:37:37 Kléma potom zatýkal každého, na koho mu ukázali.
01:37:41 Ruda také zatýkal, ale jenom nepřátele.
01:37:45 Kdyby nezatýkal, sám by byl nepřítelem.
01:37:48 A nakonec byl nepřítel, i když zatýkal.
01:37:51 Někde se stala chyba.
01:37:57 Přišlo to k nám z Moskvy.
01:38:02 Říkáte, že jsme pod komandem Moskvy? A že si tam jezdíme pro rozum?
01:38:09 My jsme stranou československého proletariátu
01:38:13 a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva.
01:38:17 A my se jezdíme do Moskvy učit. Víte co?
01:38:22 My se do Moskvy od ruských bolševiků jezdíme učit, jak vám zakroutiti krk.
01:38:29 A vy víte, že ruští bolševici jsou právě v tom mistry.
01:38:35 Všechno to k nám přišlo z Moskvy. Už ve 30. letech to tam začalo.
01:38:41 Tehdy jsem všemu věřila.
01:38:46 Protokoly procesů byly dělány takovým způsobem,
01:38:49 že jim člověk věřil, když neměl tušení, co se děje.
01:38:53 Dokonce jsem se hádala s lidmi, kteří procesům nevěřili.
01:38:57 O tom, že se zatýká dál, nám nikdo neřekl!
01:39:05 Samozřejmě jsem v Luxu postrádala spoustu bývalých známých
01:39:09 z předchozích pobytů.
01:39:11 Zeptáš se manželky, kde má muže, ona ti odpoví: "Na komandírovce."
01:39:14 Na služební cestě.
01:39:16 Lidé z Kominterny se často posílali na ilegální práce
01:39:20 do všech možných zemí, proč bys tomu nevěřil?
01:39:37 Dneska tomu už taky nevěřím.
01:39:42 Unesli mi dceru. Popravili muže.
01:39:47 Žila jsem s nadějí, že se Naďa někdy vrátí,
01:39:53 že se někde objeví.
01:39:57 Nevím kde, nevím jak, ale věřila jsem, že se to stane.
01:40:06 Ještě teď v to věřím.
01:40:13 Doufala jsem, že vyjde najevo pravda o Rudovi a jeho nezákonném procesu.
01:40:17 Dokonce jsem o něm i napsala knihu,
01:40:20 ale v šedesátém devátém její sazbu rozmetali.
01:40:23 My ji četli.
01:40:25 Vyšla anglicky, německy i francouzsky.
01:40:28 Česky až v roce 1990 v nakladatelství Svoboda.
01:40:40 Zpráva o mém muži. 83 000 výtisků.
01:40:45 -Naprostý propadák.
-Ležák.
01:40:48 -Nuda. 50. léta už nikoho nezajímala.
-Současnost byla mnohem zajímavější.
01:40:55 Prezident, který býval politickým vězněm,
01:40:58 uvolnil místo politickému vězni, který se stal prezidentem.
01:41:02 Režim se změnil! Ze dne na den!
01:41:07 A vše proběhlo hladce!
01:41:13 CINKÁNÍ KLÍČŮ
01:41:21 Karle, Karle!
01:41:23 -Proboha my jsme nevěděli...
-My jsme netušili...
01:41:32 Vše proběhlo sametově.
01:41:35 To už byl prezidentem Václav Havel a můj syn byl velvyslancem v Moskvě.
01:41:40 ZPĚV Jednou budem dál...
01:41:44 SBOR ZPÍVÁ PÍSEŇ "JEDNOU BUDEM DÁL"
01:41:47 Chartisté. Najednou se vám všude vyrojili samí chartisté.
01:41:55 Doufejme, že si Rudík všimnul, že prvomájové průvody už nejsou to,
01:42:01 co bývaly. Čest.
01:42:07 Nashledanou.
01:42:37 Komunismus byl odklizen na smetiště dějin.
01:42:42 A z mého Rudy udělali oběť vlastnoručně spuštěného teroru.
01:42:50 Někde se stala chyba.
01:43:03 Ale já stále věřím v socialismus.
01:43:07 Oproti mnoha lidem, kteří v něj už nevěří.
01:43:11 Jsem totiž přesvědčena, že každé hnutí,
01:43:15 které má v sobě aspoň zárodek ušlechtilých cílů
01:43:19 nebo tyto zárodky mělo, se obrodit může a dá.
01:43:24 A nezáleží na tom, jak se takovéto hnutí bude jmenovat
01:43:28 a bude-li se mu říkat komunistické.
01:43:32 Jde o dlouhodobý vývoj,
01:43:35 který bude trvat nejen desítky, ale možná i stovky let.
01:43:42 Vím, že se toho nedožiji,
01:43:46 ale pevně věřím, že druzí se toho jednou dožijí.
01:44:26 Skryté titulky: Věra Šimarová Česká televize, 2014
Drastické osudy Josefy Slánské, vdovy po generálním tajemníkovi ÚV KSČ Rudolfu Slánském, který byl odsouzen a popraven v politických procesech 50. let, a její rodiny v těžkých časech socialistického Československa, stylizované jako groteskně hrůzný kabaret. Téměř dokumentární drama (hra získala prestižní cenu Alfréda Radoka) s autentickými citacemi je adaptací vzpomínkové knihy Josefy Slánské Zpráva o mém muži. Jedna z nejlepších inscenací ostravského divadla Komorní scéna Aréna vzrušujícím způsobem promlouvá o naší historii 20. století. Tvůrcům i hercům se podařilo vyjádřit mravní velikost člověka v těžké historické situaci. I politické téma, které není podáno didakticky, zůstává dnes stále aktuální. Zvláště cenné svědectví pak hra zprostředkovává zejména mladé generaci. Pohnutý a rozporuplný osud Slánské, neobvykle věrné vlastním zásadám a ideálům, totiž nenabízí černobílou perspektivu, ale mnohovrstevnatý divadelní zážitek.
