00:00:04 Ahoj. Já jsem Marek
00:00:06 a tohle je moje internetová show Lovci záhad.
00:00:10 Teda, zdál se mi fakt zvláštní sen.
00:00:15 Můj oblíbený pudink je i Michaelův oblíbený pudink.
00:00:21 Oba jsme vědci, oba milujeme vědu.
00:00:24 Co když je opravdu můj, jako v tom snu.
00:00:28 Máme toho tolik společného.
00:00:30 Ale dá se nějak zjistit, jestli je Michael skutečně můj bratr?
00:01:10 V tom snu jsem jako úspěšný mladý vědec odjížděl na dlouhou stáž.
00:01:14 Na nádraží mě ale ještě zastihl můj asistent.
00:01:18 Srovnal jsem vaše vzorky a na něco jsem přišel.
00:01:20 -Cože?
-Je to váš bratr.
00:01:23 -Co? Jaké vzorky?
-Vaše a Michaela. Je to váš bratr.
00:01:35 Bratr.
00:01:41 Michael je můj kamarád a vědec.
00:01:43 Je to sice Angličan, ale už léta pracuje tady, v Akademii věd.
00:01:47 Vždy mi se vším poradil, ale tohle mu říct nemůžu.
00:01:54 Akorát tedy nevím, jak jsi v tom snu mohl poznat,
00:01:56 že já a Michael jsme bratři?
00:01:58 Vzpamatuj se! To byl jenom sen.
00:02:00 Ne, to nebyl sen. Bylo to něco jako vnuknutí.
00:02:04 Víš, žádný sen.
00:02:06 Kromě toho to nádraží vypadalo přesně jako tohle nádraží.
00:02:09 Ale, Marku, já jezdím k babičce skoro každý víkend
00:02:11 a všechna nádraží vypadají nějak takhle.
00:02:14 Hele, na. Od babičky, přímo ze zahrádky.
00:02:19 No, ale hlavně já a Michael jsme si přece neuvěřitelně podobní.
00:02:23 No, jako vejce vejci. Mendel by z vás měl radost.
00:02:26 Kdo?
00:02:28 Mendel, zakladatel genetiky. Dělal pokusy s dědičností.
00:02:32 Zkrátka s Michaelem nemáte moc společných rysů.
00:02:35 Ale všichni sourozenci přece nemají stejné oči nebo vlasy.
00:02:38 Měl by sis o tom něco zjistit.
00:02:42 Hele, za chvilku ti jede vlak do Brna, tam je Mendelovo museum.
00:02:47 Tyjo, tak já běžím. Dík.
00:02:52 Tak jsem si tady našel, že genetika, tedy dědičnost,
00:02:55 je schopnost živých organizmů předávat si z generace na generaci
00:02:59 určité znaky. Honza měl pravdu.
00:03:02 Za zakladatele genetiky je považován
00:03:04 jistý Johann Gregor Mendel,
00:03:06 který žil v Brně a formuloval nějaké zákony.
00:03:09 Tak já se vypravím do jeho muzea
00:03:11 a zkusím zjistit, jaké zákony to byly.
00:03:16 Proč je Mendelovo museum tady v opatství?
00:03:19 On byl Mendel mnichem?
00:03:21 Máš pravdu. Mendel byl augustiniánským mnichem
00:03:24 řeholníkem a žil v tomto prostoru téměř 42 let.
00:03:28 A jak se vůbec takový mnich dostane ke zkoumání dědičnosti?
00:03:32 Mendel se zajímal o přírodu, potkal zde mnoho zajímavých lidí,
00:03:36 kteří ho inspirovali k tomu,
00:03:37 aby se věnoval principům dědičnosti.
00:03:41 Mendel byl velmi pilný student a velmi se mu dařilo.
00:03:44 Byl to jedničkář.
00:03:46 Ovšem dostal se do problémů, když pak studoval na univerzitě.
00:03:49 Bohužel, tam se mu tolik nedařilo a nakonec z univerzity ho vyhodili,
00:03:52 neabsolvoval všechny zkoušky.
00:03:55 Ale bylo to v době, kdy už zde byl v klášteře
00:03:57 a mohl rozvíjet všechny svoje aktivity.
00:03:59 To bylo: včelaření, meteorologie, případně šlechtitelství.
00:04:02 To ho asi zajímalo nejvíce
00:04:04 a nejvíce ho to bavilo, šlechtění rostlin.
00:04:06 Mendel přišel na svoje principy dědičnosti v této zahradě.
00:04:10 Aha.
00:04:11 Pracoval zde téměř osm let a experimentoval s křížením hrachu.
00:04:16 S křížením hrachu?
00:04:19 Až tenhle hrách vyroste a bude mít květy,
00:04:22 mohu začít s jeho křížením.
00:04:26 Květy budou buďto bíle a nebo fialové
00:04:31 a já ten bílý květ rozříznu
00:04:34 a jeho pyl vysypu do fialového květu.
00:04:37 Uměle tak oba hrachy zkřížím a uvidíme, co se stane.
00:04:44 Mendel přišel na to, že živé organismy mají geny.
00:04:46 Sám je nazýval elementy.
00:04:48 A tyto geny - elementy - jsou odpovědné za to, co se přenáší.
00:04:52 Co se dědí.
00:04:54 -A ty Mendelovy zákony?
-Byly tři.
00:04:57 A tady je to krásně vidět.
00:04:59 Všechny principy, které Mendel objevil.
00:05:01 On si vybral jeden znak, to byla barva květů.
00:05:04 Jeden byl fialový a jeden byl bílý. Ty zkřížil dohromady.
00:05:09 To byly rodiče, zkřížil je dohromady
00:05:11 a objevily se mu jenom fialové květy.
00:05:13 Moc tomu nerozuměl, ale říkal si: Asi ta fialová je silnější.
00:05:18 Je silnější vlohou, takže převládá.
00:05:20 Chtěl vědět, co se stane další generaci.
00:05:22 A když pak provedl samoopylení, tak najednou se mu objevily
00:05:26 jak květy fialové, tak květy bílé, což ho zarazilo.
00:05:30 Možná jako tebe. Ale když pak o tom asi přemýšlel,
00:05:33 tak si uvědomil, že barva květu, nebo nějaký znak,
00:05:37 musí být párově založen, čili gen je párový.
00:05:42 Má vždycky dvě formy. Ta konkrétní forma se nazývá alela.
00:05:49 Každý květ, stejně jako každý živý organismus,
00:05:51 si nese po svých rodičích dvě části genetické informace.
00:05:55 Po každém z rodičů má jednu alelu.
00:05:58 Jeden ze znaků je dominantní jako u fialového květu.
00:06:02 Dominantní znak se označuje velké A a malé a, je znak skrytý.
00:06:07 Dejme tomu, že jeden z rodičů
00:06:09 má dva znaky dominantní a druhý dva skryté.
00:06:12 Jednoduchou kombinací zjistíme,
00:06:14 jací mohou být potomci těchto rodičů.
00:06:17 Budou mít vždy fialové květy, protože dominantní znak
00:06:20 se vždy projeví nad skrytým. V další generaci
00:06:23 už ale vzniknou i potomci se znaky pouze skrytými.
00:06:31 Třetí princip je princip nezávislé kombinace.
00:06:34 On nestudoval pouze barvu květů,
00:06:37 ale on studoval třeba i velikost rostliny.
00:06:39 Studoval barvu semen hrachu, nebo i tvar lusku a zjistil,
00:06:43 že tyto znaky se kombinují nezávisle.
00:06:47 Že není závislost mezi bílým květem nebo fialovým květem
00:06:49 a třeba velikostí rostliny.
00:06:57 -Co tu vyvádíš?
-Ale, nemůžu najít foťák.
00:07:01 Chtěl jsem se zeptat, jak to dopadlo s tím Mendelem?
00:07:03 No, špatně. Za jeho života nebyla jeho práce vůbec doceněná.
00:07:07 Na to jsem se úplně neptal.
00:07:08 Myslím, co jsi zjistil o Michaelovi
00:07:10 a o tom vašem bratrství, nebo jak to říct.
00:07:13 No, právě proto potřebuju ten foťák.
00:07:16 Jdu za Michaelem a potřebuju obstarat důkazy.
00:07:20 Neměl jsi ho s sebou náhodou v tom Brně?
00:07:22 Díky.
00:07:25 -Jaký důkazy?
-To je jedno.
00:07:27 Teďko strašně spěchám. Promiň. Čau. -Čau.
00:07:37 Marek mi úplně tají, o čem bádá.
00:07:39 Jediné, co mi říkal, bylo něco o vejcích.
00:07:43 Něco v tom smyslu, že vejce jsou si podobná.
00:07:46 Čau brá... Michaeli. Máš pro mě ty vajíčka?
00:07:49 Mám. A pro tebe, Marku, mám i takový nový science challenge.
00:07:55 Dokážeš dostat ven vajíčko, aniž bys rozbil skořápku?
00:08:02 Hm, no, zkusím.
00:08:08 -To mě teda vůbec nenapadá.
-Ale můžeš to udělat.
00:08:12 A já vám ukážu jak. Marku, je to velmi easy.
00:08:16 Je to chemie.
00:08:18 Totiž skořápka z vajíčka se skládá z uhličitanu vápenatého.
00:08:23 Hele, Michaeli, tamhle je nějaký velký pták.
00:08:25 -Kde je pták?
-Tam.
00:08:27 -Jaký pták, Marku?
-Už je pryč.
00:08:29 Ještě jednou. Skořápka z vajíčka se skládá
00:08:32 z uhličitanu vápenatého, což se rozpouští hezky...
00:08:38 Pokračuj, to je strašně zajímavý. Pokračuj, Michaeli.
00:08:42 Což hezky rozpouští právě v kyselině.
00:08:46 Tady náhodou mám obyčejnou klasickou domácí kyselinu.
00:08:52 Je to kyselina octová.
00:08:55 A to je jako ocet? Ocet je kyselina, hm.
00:08:57 Ano, slabá, ale je to kyselina. Takže naleju.
00:09:05 -Marku, ty mě snad fotíš?
-Já? Ne.
00:09:11 Co jako? To má být experiment, žádné focení.
00:09:14 Ne. Ne, ne, ne. To jsem nebyl já.
00:09:19 A opatrně dáme vajíčko do octa.
00:09:28 A hned vidíte bublinky. To je chemie, chemická reakce.
00:09:36 Ty bublinky jsou bubliny oxidu uhličitého.
00:09:42 Ta skořápka se začíná rozpouštět. Teď stačí jenom čekat.
00:09:47 Tak, Marku, vajíčko bylo přes noc v octě
00:09:50 a jak vidíte, už je bez skořápky. Vyndám, ups.
00:09:54 No to je zázrak.
00:09:58 Opláchnu.
00:09:59 Jé a Michaeli, fungovalo by to, i kdybych tam hodil pomeranč?
00:10:02 Ne, Marku. Ale podívej se.
00:10:06 Ukaž mi to. Michaeli, že ty podvádíš?
00:10:13 Že to je prostě vejce uvařené natvrdo?
00:10:17 No, tak sis na to sám odpověděl, Marku.
00:10:22 Ale, proč jsi vlastně chtěl pokusy s vejci?
00:10:26 Ale jenom tak. Mě zajímalo, proč je něco podobné něčemu
00:10:30 jako vejce vejci. Rozumíš?
00:10:33 -Ani ne, Marku, ani ne.
-Tak hele.
00:10:38 Na tomhle obrázku je dobře vidět, že má Michael modré oči.
00:10:42 Má prostě obě alely pro modré oči.
00:10:44 Alely?
00:10:46 No, to je jedna forma genetické informace.
00:10:49 -Má je spíš modrošedé.
-No, podívej, máme to stejně.
00:10:55 Ty je máš spíš zelenošedé. A i tak.
00:10:58 Je ti přece jasné, že lidi,
00:11:00 kteří mají stejnou barvu očí, nejsou sourozenci?!
00:11:02 Ale stopa to je. A teď dál. Hele.
00:11:09 Co chceš zjistit podle nosu?
00:11:11 No ten tvar. Je úplně stejný!
00:11:15 To je fakt. Ale stejně to je na nic.
00:11:18 Přece musí existovat nějaká moderní vědecká metoda,
00:11:21 jak zjistit, jestli jste sourozenci.
00:11:23 -Tohle je jak hádání z ruky.
-Ucho.
00:11:27 Úplně stejný.
00:11:35 Musím se vrátit do Brna a zjistit,
00:11:37 co se s tím Mendelovým výzkumem dělo dál.
00:11:40 No, když je zakladatelem genetiky,
00:11:41 tak ta jeho práce přeci musela k něčemu konkrétnímu vést.
00:11:47 V Mendelově muzeu jsem se dozvěděl, že kolem roku 1900
00:11:49 už existovaly důkazy, že buňka je základní jednotkou života.
00:11:54 Tehdy byla také znovu objevena Mendelova práce.
00:11:57 Z muzea mě poslali sem. Na Masarykovu univerzitu.
00:12:01 Snad tu zjistím, co jsou to ty chromozomy a DNA.
00:12:04 Prý to nějak souvisí.
00:12:16 A, ahoj Marku. Tak konečně jsi dorazil.
00:12:19 Jé, dobrý den. Pardon, já jsem se trošku ztratil.
00:12:21 Tak tady máte ty buňky, chromozomy a DNA?
00:12:25 I tak se to dá říct.
00:12:27 Toto jsou kmenové buňky a ty samozřejmě obsahují i chromozomy,
00:12:30 protože obsahují stejnou DNA, jako všechny buňky v našich tělech.
00:12:34 Jsou to buňky, které vlastně jsou odvozeny
00:12:36 z buněk po splynutí rodičovských pohlavních buněk.
00:12:41 Prvotní typ buněk,
00:12:43 ze kterých vznikne každá buňka v našich tělech.
00:12:45 Teď se mi to nějak motá.
00:12:48 To znamená, že v jedné buňce je gen, DNA i chromozom?
00:12:51 Ano, správně, protože ve své podstatě
00:12:53 tyto pojmy jsou jeden nadřazený druhému.
00:12:57 Buňka obsahuje DNA, ve které jsou napsány
00:13:01 jednotlivé vlastnosti.
00:13:03 Ať už té buňky, nebo celého organismu.
00:13:05 A ty jsou napsány v úsecích, které se nazývají geny
00:13:09 a tyto geny jsou pak napsány na velkých úsecích DNA,
00:13:14 které se nazývají chromozomy.
00:13:16 A to nějak souvisí s těmi Mendelovými elementy?
00:13:21 Ano, určitě. Mendel totiž nevěděl,
00:13:23 jak ty vlastnosti jsou zapsány v buňce.
00:13:27 Že tam je nějaká DNA, ve které je napsán kód pro to,
00:13:31 jak se mají stavět proteiny.
00:13:34 A ty proteiny teprve určují, jak bude buňka vypadat,
00:13:36 nebo třeba, jak se projeví choroba.
00:13:38 A proteiny, ty si mám představit jak?
00:13:41 Zaprvé, představit si je můžete strašně jednoduše,
00:13:43 protože, když si takhle sáhnete na ruku,
00:13:45 tak vlastně se dotýkáte z většiny svých vlastních proteinů.
00:13:48 Čili to je to, co nás tvoří.
00:13:53 Proteinů existuje v buňce mnoho. Všechny jsou ale postaveny
00:13:56 ze stejných cihliček, kterých je 21.
00:14:00 Je to jako stavebnice a DNA je její návod.
00:14:03 Je tam zapsáno, v jakém pořadí a kolik cihliček se má složit,
00:14:06 aby vznikl konkrétní protein.
00:14:11 A když potřebuji třeba to DNA získat,
00:14:13 tak k tomu musím mít vlas, nebo...?
00:14:16 Ano, určitě se dá vyzískat DNA třeba z vlasového váčku.
00:14:20 Ne ze samotného vlasu, ale z vlasového váčku ano.
00:14:23 A, pardon, já se omlouvám, Marku. To je důležitý hovor.
00:14:26 -Já si to vezmu.
-Jojo, jasně.
00:14:30 Halo, Honzo.
00:14:34 Ahoj Marku. Tak jak jsi dopadl?
00:14:36 Prosím tě, potřebujeme od Michaela vlas. Je ti to jasný?
00:14:39 Vlas? No to asi těžko, když žádný vlasy nemá.
00:14:42 To je vlastně pravda. No tak, tak chlup.
00:14:45 Chlup. A jak to mám asi udělat?
00:14:47 Já nevím. Něco si vymysli. Prostě potřebuju Markovu DNA.
00:14:52 Představ si, DNA máme v těle všude.
00:14:54 Ale pozor! Ten chlup potřebuju i s kořínkem.
00:14:57 A jak z toho chlupu dostaneš DNA?
00:14:59 Teď nemůžu. Musím končit. Čau.
00:15:02 Já se omlouvám, Marku, to byl důležitý hovor.
00:15:05 O čem že jsme to mluvili?
00:15:07 O tom Mendelovi a jeho odkazu. K čemu to vedlo?
00:15:10 Mendel sice tehdy ještě nevěděl, že existuje nějaká DNA
00:15:13 a nevěděl, jakým způsobem je to tam zapsáno,
00:15:15 ale v podstatě nám popsal zákony dědičnosti, které používáme dodnes.
00:15:19 A celá moderní věda na nich stojí.
00:15:21 A vy se tady vlastně přesně zabýváte čím?
00:15:24 My se konkrétně zabýváme lidskými embryonálními
00:15:26 kmenovými buňkami a indukovanými pluripotentními kmenovými buňkami.
00:15:29 To jsou strašně složité názvy, ale v principu jsou to buňky,
00:15:33 tak jak jsem říkal, ze kterých může vzniknout
00:15:35 jakákoliv buňka lidského těla.
00:15:38 Z hlediska budoucnosti tyto buňky by měly sloužit
00:15:40 jako náhradní díly pro pacienty.
00:15:43 A proto, aby mohly sloužit jako náhradní díly pro pacienty,
00:15:46 tak je potřeba jich vyrobit strašně velké množství.
00:15:49 To jsou opravdu miliony a miliony pro každého pacienta.
00:15:52 No a s těmi buňkami je taková trošičku potíž,
00:15:55 protože ony, když se takovým způsobem dlouhodobě produkují
00:15:58 a dlouhodobě rostou v laboratoři, tak se jim začíná právě ta DNA
00:16:02 jako kdyby kazit.
00:16:05 No a my se zabýváme právě tím, které z těchto mechanismů
00:16:07 selhávají při té dlouhodobé kultivaci a jak napravit,
00:16:10 abychom ty buňky byli schopní i po dlouhé době použít,
00:16:13 jako právě náhradní díly třeba pro medicínu, lidskou.
00:16:18 Vědci z Masarykovy univerzity díky objevům moderní genetiky
00:16:22 zkoumají principy dědičných onemocnění a možností jejich léčby.
00:16:26 Lékaři mohou odhalit dědičnou nemoc u ještě nenarozených dětí.
00:16:31 Také jsem se ale dozvěděl, že genetika dnes zasahuje
00:16:33 do všech možných oborů, jako je například kriminalistika,
00:16:36 kde pomáhá odhalit zločince, zemědělství, nebo archeologie.
00:16:42 Získáme dnes DNA z banánu. Je to jednoduché.
00:16:46 Nemohli bychom použít spíš nějaký lidský vzorek?
00:16:50 -Lidský vzorek, si myslíš?
-No, co třeba chlup z tvojí ruky?
00:16:55 Moje chlupy? Prosím tebe, já si je šetřím. Za chvilku začíná zima.
00:17:00 Zpátky k banánu. Je to jednoduché.
00:17:02 Jako první krok rozmačkáme banán. Tak, rozmačkat.
00:17:11 Takže půlku tobě, půlku mně.
00:17:13 Tady jsou pytlíčky, prosím, dovnitř.
00:17:17 Tak, uzavřít. A mačkáme.
00:17:24 Rozmačkaný banán teď dáme do nádoby. Super.
00:17:38 Přidáme teplou vodu, kolem 60°C. A ještě sůl.
00:17:49 Celkem dost. A mícháme.
00:18:09 Honzo, jsi v pořádku?
00:18:14 Úplně. Michaeli, ale DNA máme i ve vlasech, v chlupech
00:18:18 a tak. Všude, ne?
00:18:20 Jistě, Honzo. Dokonce ji máme ve slinách.
00:18:25 Stále mícháme. Tak, Honzo, prosím, míchej.
00:18:30 Ještě do naší směsi přidáme půlku lžičky saponátu.
00:18:38 Tak, Honzo, míchej dál, prosím. Ano.
00:18:44 Totiž kombinace soli a saponát naruší buněčné stěny
00:18:48 a uvolní DNA do vody. Musíme míchat dalších pět minut.
00:18:56 Tak, Honzo, už se uvolnila DNA do vody
00:19:00 a teď můžeme náš banánový koktejl odfiltrovat.
00:19:07 Filtrační papír na kávu. Uděláme takový jednoduchý filtr.
00:19:16 Ano? A můžeme filtrovat.
00:19:25 Odkapává vodný roztok DNA.
00:19:31 Michaeli, spolknul jsi mouchu. Okamžitě to vyplivni!
00:19:34 Co blbneš?
00:19:35 No, to jsou teď takové malé neviditelné mušky
00:19:37 a přenášejí nějakou novou chorobu, je to strašně nebezpečné.
00:19:39 Vyplivni to!
00:19:41 Počkej. Počkej, Honzo, co se děje?
00:19:43 Nejdřív se snažíš mi vytrhnout chlup a teď si mám odplivnout?
00:19:47 Já totiž pro Marka potřebuji tvoji DNA.
00:19:50 Moji DNA?
00:19:52 No. On si myslí, že jste bratři.
00:19:55 To snad ne. Ale Honzo, i tak by to nebylo tak jednoduché.
00:19:59 Moji DNA s Markovou bez mého souhlasu nikde neporovnají.
00:20:08 Ale, ty bys souhlasil, ne?
00:20:11 Tak, Marka znám a asi by si myslel do konce života,
00:20:15 že jsem jeho brácha, tak souhlasím. Tak mi to dej.
00:20:22 -No, tak na.
-Jupí!
00:20:24 Můžeme pokračovat. Poslední krok. Přidáme ochlazený alkohol.
00:20:30 Proč alkohol?
00:20:31 Protože ve vodě DNA je rozpuštěná, není vidět,
00:20:35 ovšem v alkoholu se sráží, a proto je pak pěkně vidět.
00:20:43 A pozor, drž, otevřu. Pomaličku...
00:20:53 A okamžitě je to vidět.
00:20:58 Vidíš? Honzo, tohle všechno je DNA z banánu.
00:21:03 To je úžasný experiment, Michaeli, díky.
00:21:09 Tak co?
00:21:10 Hele, genetika je fakt úžasná věda. Akorát nic jiného jsem nezjistil.
00:21:15 -Ale já něco mám.
-Co to je?
00:21:18 -Michaelovy sliny.
-To je tedy dost nechutné.
00:21:21 To je, ale je v tom i jeho DNA.
00:21:23 No skvělé! Akorát já nemám nikoho, kdo by naše DNA porovnal.
00:21:27 Já jsem někoho takového našel.
00:21:31 Honza se mi přiznal, že to Michael prokouknul.
00:21:34 Cítím se vážně hloupě, protože Michael nakonec všechno zařídil.
00:21:38 Vyplnil formulář, připravil správný vzorek se svojí DNA.
00:21:43 Co když je ale opravdu můj bratr? Teď už to musím dokončit.
00:21:48 -Dobrý den.
-Ahoj, Marku.
00:21:50 Tak, já vám nesu misku a potřeboval bych vědět, jestli to je můj bratr.
00:22:00 Výborně. Takže, vzorky máme, souhlas taky
00:22:02 a teď potřebujeme ještě tvoje vzorky.
00:22:04 Ty získáváme stěrem ze sliznice z pusy a to tak,
00:22:09 že odebíráme buňky, které jsou na sliznici pusy.
00:22:14 Takže štěteček se vloží do pusy.
00:22:17 Pusu normálně zavři a takhle zkus přejíždět sem tam po dásni,
00:22:23 takhle někde třeba na stranu. Nemusí se to přes to...
00:22:25 Tak a ještě otáčej štětečkem.
00:22:28 Tak, vložíme do zkumavky a máme vzorek.
00:22:33 Tak, teď si popíšeme vzorky, vyplníme formulář
00:22:35 a můžeme jít na analýzu.
00:22:39 A jak vlastně test probíhá? Co se při něm dělá?
00:22:41 Abychom zjistili, jestli jste sourozenci, nebo ne,
00:22:44 potřebujeme porovnat vaše DNA.
00:22:46 A DNA nejdřív musíme ze vzorku získat.
00:22:51 DNA se musí nejdříve z buněk dostat.
00:22:54 Předčistí se a pak se zkontroluje, jestli tam skutečně je.
00:22:57 Paní doktorka mi ukázala,
00:22:59 jak krásně moje a Michaelova DNA svítí.
00:23:02 Jsou to ty dvě tečky uprostřed.
00:23:05 To bude ale asi hrozně dlouho trvat,
00:23:07 když budete porovnávat celé dvě DNA, ne?
00:23:10 My vlastně ve skutečnosti neporovnáváme celé DNA,
00:23:14 ale my si z nich vybíráme jenom určité úseky,
00:23:17 říkáme jim markery, a ty potom vzájemně porovnáváme.
00:23:22 Markery vlastně nejsou pro tělo naše vůbec důležité,
00:23:27 jsou ale u každého člověka úplně jiné.
00:23:30 Jsou hodně rozdílné a vlastně porovnáním
00:23:33 mezi různými lidmi jsme schopni říct,
00:23:36 jestli jsou lidi příbuzní, nebo například bratři.
00:23:41 Tak tohle už je vlastně úplně finální krok,
00:23:45 kde markery, co jsme si namnožili, si na tomhle přístroji
00:23:49 srovnáme podle velikosti.
00:23:52 A potom ty velikosti budeme porovnávat mezi tebou a Michaelem
00:23:57 a budeme zjišťovat, jestli jste sourozenci, nebo ne.
00:24:00 -Takže jsme blízko.
-Velmi blízko.
00:24:06 Tenhle celý proces trvá sedm hodin. Začínám být vážně napjatý.
00:24:10 Třeba mi to změní život.
00:24:12 To vše by vysvětlovalo moje potlačené vědecké geny.
00:24:19 -Marku, mám pro Tebe výsledky.
-No.
00:24:23 -Nejste bratři.
-Fakt ne?
00:24:26 Ale, vždyť máme tolik společných znaků.
00:24:28 To se ti možná zdá, ale geneticky je tady spousta rozdílů.
00:24:36 A jak to víte?
00:24:39 No, to máme tady vidět. Tady nahoře je tvůj profil,
00:24:41 dole je Michaelův profil a my se díváme,
00:24:44 jak se shodují polohy píků mezi vámi dvěma.
00:24:50 No a vidíme tady, že tu máme jednu, dvě, tři, čtyři, pět neshod.
00:24:56 Potom počítáme pravděpodobnost.
00:24:59 To se dělá právě u sourozeneckého testu,
00:25:01 kde pravděpodobnost nevychází úplně stoprocentní, úplně jistá.
00:25:06 Ve vašem případě, když jsme to celé spočítali,
00:25:09 nám vyšlo, že pravděpodobnost, že nejste bratři, je 98,32 procent.
00:25:17 No a z toho můžeme v podstatě usoudit, že bratři nejste.
00:25:28 Tak nakonec jsem zjistil, že Michael není můj bratr.
00:25:31 I když, kdo ví. Pořád je to jenom pravděpodobnost.
00:25:35 Už se těším na jaro, až budu křížit fazole a hrách a růže.
00:25:41 A co třeba mrkev s okurkou? A co byste chtěli křížit vy?
00:26:00 Skryté titulky: Alena Fenclová 2014
Lákají vás záhady světa kolem nás? S Markem a Michaelem je můžete ulovit!
Lovci záhad se tentokrát vydávají za tajemstvím dědičnosti až do doby dávno minulé. Pochopí princip umělého křížení hrachu a také to, proč má někdo modré a někdo třeba hnědé oči. Marek totiž trpí utkvělou představou, že jsou si s Michaelem podobní a že je spojuje více než jen přátelství. Vydává se tedy za výzkumy na poli genetiky a chce vědecky otestovat své domnělé bratrství.
