Lákají vás záhady vesmíru? Chcete prozkoumat tajemství života, odhalit složení hmoty, poznat supertechnologie zítřka? S Markem a Michaelem můžete ledasčemu přijít na kloub – ve vědeckých laboratořích i v terénu
Obsah dílu
Řeč zvířat (12/18)
Středa 30. 5. 2018 na ČT :D
Přehrát
00:00:02 Ahoj. Já jsem Marek
00:00:05 a tohle je moje internetová show Lovci záhad.
00:00:08 Mě už asi znáte, ale dneska tady mám vzácnou návštěvu.
00:00:11 Jmenuje se Ája a mám ji tu na hlídání.
00:00:17 Tak mě tak zajímá, jak se vlastně zvířata baví?
00:00:21 Jakou mají řeč?
00:00:26 Někdy se mi zdá, že toho máme hodně společného,
00:00:29 třeba oblíbené jídlo.
00:01:06 Jdu za Michaelem. Už ho asi taky znáte.
00:01:09 Je to anglický vědec a můj kamarád, ale nemá teď skoro vůbec čas.
00:01:13 Zrovna uvádí na Týdnu vědy mezinárodní
00:01:17 vítěze vědecké soutěže Famelab.
00:01:19 Tak to vypadá, když je hromada vědců pohromadě.
00:01:22 Tak Michael nemá čas a Ája na Týden vědy nesmí.
00:01:25 Ostatně zvířata nesmí skoro nikam.
00:01:28 Přitom mám pocit, že kdyby mluvila lidskou řečí,
00:01:31 tak by si s námi mohla úplně normálně povídat.
00:01:34 Viď, Ájo?
00:01:44 -Ano?
-Čau, Marku.
00:01:46 -Michaeli?
-Čau, na co ses chtěl zeptat?
00:01:48 Víš, zrovna jsem uvažoval, jak vlastně zvířata přemýšlejí?
00:01:52 Myslíš, že mají nějakou svoji vlastní řeč?
00:01:54 Vem si třeba Áju, jo. Ona je úplně jako my.
00:01:57 Ona dokonce jí moje jídlo. Zdají se jí sny.
00:02:01 No ale, jak se mezi sebou zvířata dorozumívají?
00:02:04 A jak vnímají třeba mě?
00:02:06 -Počkej, počkej Marku.
00:02:07 To je strašně moc otázek najednou.
00:02:09 -Napadlo mě, že bych chtěl vidět aspoň na chvíli
00:02:12 svět zvířecíma očima.
00:02:14 Víš, existuje vůbec nějaká věda, která chování zvířat zkoumá?
00:02:17 -Je hned několik takových oborů.
00:02:21 Například etologie, to je věda,
00:02:23 která popisuje chování zvířat ve volné přírodě.
00:02:26 Pak je sociobiologie, ta se snaží tohle chování vysvětlit
00:02:31 a některé experimenty se snaží prokázat, co si zvířata myslí.
00:02:38 Znám někoho, kdo takové experimenty skutečně dělá.
00:02:44 Michael mě poslal za paní doktorkou Nekovářovou
00:02:47 z fyziologického ústavu Akademie věd.
00:02:51 Mějte se tu.
00:02:54 Rozumí zvířatům a zabývá se jejich chováním
00:02:57 a také se zabývá něčím, co se jmenuje teorie mysli.
00:03:01 Máme se sejít na přírodovědecké fakultě,
00:03:04 ale předtím se ještě musím stavit ve školce.
00:03:06 Musím jenom vyzvednout malou Veroniku.
00:03:09 Budeme dělat pokusy, pokusy na dětech.
00:03:25 -Ahoj, Marku.
-Ahoj. To jsem se lek.
00:03:28 -Takže ses přišel dozvědět něco o chování zvířat.
00:03:30 -No, to je pravda. Se zvířaty toho máme společného
00:03:33 víc, než si myslíme. Je to pravda?
00:03:35 -No, to máme hodně, protože vlastně spoustu prvků chování
00:03:38 pochází ze společného základu.
00:03:40 Je tady evoluční souvislost, takže můžeme najít spojitost
00:03:43 mezi mnoha prvky chování, ale jsou tady zase
00:03:45 nějaké prvky chování, u kterých se vědci dohadují,
00:03:48 jestli je zvířata sdílejí s lidmi. A pokud ano, tak na kolik.
00:03:52 Třeba takzvaná epizodická paměť nebo taky autobiografická,
00:03:55 což je osobní paměť každého člověka.
00:03:58 Nejsou to znalosti, ale jsou to vzpomínky
00:04:00 na nějakou událost třeba, co si dělal včera večer.
00:04:05 Je problém dokázat, že takový typ vzpomínek
00:04:08 mají i zvířata, protože u člověka je to vázáno na to,
00:04:11 že je to jeho osobní paměť.
00:04:13 Je tam vědomí jeho já, ale zeptat se zvířete:
00:04:16 Pamatuješ si, co se dělo včera?
00:04:19 To je problém.
00:04:21 Takže musíme vymýšlet potom různé experimenty, abychom ukázali,
00:04:24 zda zvířata takovou paměť mají. Nebo teorie mysli,
00:04:26 na kterou ses ptal.
00:04:28 To je také schopnost, kterou není jasné,
00:04:31 jestli ji zvířata mají nebo nemají.
00:04:35 Ale když máš tady Veroniku, tak vám můžu ukázat test,
00:04:38 kterým psychologové vlastně zjišťují,
00:04:40 jestli už dítě má rozvinutou tuhle schopnost,
00:04:43 nebo jestli ještě ne úplně.
00:04:45 Teorie mysli je schopnost přisoudit někomu jinému,
00:04:48 než jsem my sami, nějaké myšlenky, vědomosti nebo motivace.
00:04:52 Takže člověk udělá takový krok ze svojí vlastní hlavy
00:04:56 a představuje si a odhaduje, co udělá někdo jiný.
00:05:01 -V testu jsou dvě loutky. Sally a Anne.
00:05:07 Sally má bonbón, který si ukryje do své schovávačky,
00:05:10 pak odejde a Anne jí bonbón vezme.
00:05:19 Schová si ho na své tajné místo, které Sally nevidí.
00:05:23 Veronika má uhodnout,
00:05:25 kde bude Sally hledat bonbón, až se vrátí.
00:05:28 Většina dětí do tří let by ukázala tam, kde bonbón skutečně je.
00:05:32 Nedokáží si představit, že Sally neviděla,
00:05:34 jak Anne bonbón přemístila.
00:05:38 -Koukne se do támhle toho jeho kyblíku.
00:05:41 -No! A náhodou je to zrovna správně.
00:05:43 -Odpověděla si správně. Gratuluji.
00:05:47 -Tenhle test, jakkoliv vypadá jednoduše,
00:05:50 tak poměrně dobře a elegantně právě ukazuje ten moment,
00:05:53 kdy dítě si dokáže uvědomit, že ví, že někdo jiný,
00:05:57 i když je to jenom loutka,
00:05:59 ví vlastně něco jiného, než to dítě.
00:06:01 -A mohla by si to zkusit ten pokus taky Ája?
00:06:03 -No, já se bojím, že tenhle test je založený
00:06:06 příliš na těch mluvených instrukcích,
00:06:08 takže pro Áju asi nebude úplně nejlepší,
00:06:11 ale samozřejmě, že zkoumáme teorii mysli
00:06:13 i u zvířat, ale ty způsoby jsou potom trochu jiné.
00:06:18 -Teorie mysli se připisuje některým druhům ptáků a primátů.
00:06:23 V jednom z experimentů byla pro dva šimpanze
00:06:25 připravená dvojitá odměna.
00:06:27 V hierarchii podřízený šimpanz viděl odměny dvě.
00:06:31 Pro nadřízeného jedince byla jedna z odměn
00:06:34 skryta za zástěnou a tak se podřízený šimpanz
00:06:37 rozhodl vzít si tu, na kterou jeho šéf nevidí.
00:06:41 Dovedl si představit,
00:06:42 že nadřízený šimpanz neví to, co ví on sám.
00:06:46 -Dlouhou dobu se myslelo, že primáti jsou výluční,
00:06:48 co se týče poznávacích a rozumových schopností,
00:06:51 ale teď se ukazuje, že i některé druhy ptáků
00:06:56 dosahují dost podobných výkonů. Jsou to třeba papoušci
00:07:00 a potom ti krkavcovití. Třeba někteří krkavcovití
00:07:02 stejně jako primáti umí používat nástroje.
00:07:11 Chováním ptáků se pro změnu zabývá paní doktorka Landová.
00:07:16 -Tohle zvíře, straka, je teda zase zvíře,
00:07:19 které stále více potkáváme i ve městech.
00:07:23 A to vlastně zvládá i některé z těch testů,
00:07:25 které vlastně ukazují na podobnou schopnost,
00:07:29 jakou má člověk nebo šimpanz, nějaké jako uvědomění si sebe sama.
00:07:33 Většinou se tomu zvířeti dá nějaká značka na místo,
00:07:37 kde ono samo si nevidí, někde na hlavu
00:07:41 a dá se před něj zrcadlo a v momentě,
00:07:43 kdy to zvíře neťuká do toho zrcadla na tu nápadnou tečku,
00:07:46 ale snaží se nějakým způsobem, podívá se do zrcadla
00:07:49 a pak se snaží ty značky sundat na vlastním těle
00:07:52 a vidí je jenom v tom zrcadle, tak to ukazuje,
00:07:55 že chápe rozdíl mezi tím obrazem a svým vlastním tělem,
00:07:58 že si je vědomo samo sebe.
00:08:04 Tak jedno zvíře je zpátky ve školce
00:08:07 a na druhém si můžeme předvést test uvědomění si sama sebe.
00:08:12 Tak, Ájo, podívej se! Tady, podívej se.
00:08:22 Je na tobě něco divného, co?
00:08:25 Zdá se, že Ája je na tom hůř než ptáci.
00:08:27 A přitom jedna z teorií popisuje, že za rozvoj myšlenkových
00:08:30 a poznávacích schopností může právě sociální prostředí,
00:08:34 ve kterém se zvíře nachází. No a pes je přece smečkové zvíře.
00:08:49 Ájo?
00:08:54 -Co je to s tebou?
-Stalo se něco?
00:09:04 Ahoj, ne, nic. Jdu zrovna s Ájou za tebou.
00:09:07 Připadá mi, že je nějaká nervózní, jako by se něčeho bála.
00:09:11 -No, já nevím. Nemyslím, že by se bála.
00:09:13 Pes je největší domestifikovaný predátor.
00:09:16 Je to příbuzný vlka.
00:09:18 Dnešní pes a dnešní vlk měli společného předka.
00:09:21 -Ty jsi říkala vlk?
00:09:25 -No právě proto, že psi žijí s člověkem už tak dlouho,
00:09:28 tak se naučili určitým způsobem rozumět jeho gestům.
00:09:33 Takže když uděláš pokus a něco schováš a budeš ukazovat,
00:09:36 kde to je, tak pes následuje tvoji gestikulaci.
00:09:39 Zatímco vlk tohle nechápe.
00:09:41 A stejně tak štěně tomu bude rozumět, zatímco vlče ne.
00:09:46 -Kde je Ája?
-Ájo?
00:09:50 -Ájo? Ájo?
-Ájo?
00:09:53 -Ale ne ztratila se. Jak ji zavoláme zpátky?
00:09:57 -Ájo?
00:09:59 -Tak se rozdělíme. Ájo. Ájo.
00:10:07 -Ájo.
-Ájo.
00:10:09 -Ájo.
00:10:21 Ájo, ty seš tady. Vždyť jsme tě hledali takovou dobu.
00:10:27 Já asi nikdy nepochopím, v čem dělám chybu.
00:10:30 -Chtělo by to asi výcvik. Já mám nápad.
00:10:33 Ty jsi chtěl vidět svět zvířecíma očima, ne?
00:10:35 -No jo.
00:10:38 -Jíš rozinky?
-Jo.
00:10:40 -Výborně, tak si jenom něco vyzkoušíme.
00:10:53 Tak, co jsi zatím zjistil o tom clickeru?
00:10:56 -Že vždycky, když klikne, tak dostanu rozinku.
00:10:59 -Paráda. Takže, když já ti teď takhle udělám.
00:11:04 Tak za chviličku zjistíš, že...
00:11:09 Tak a teď, co jsem potřeboval.
00:11:12 Jakmile to kliklo, ty jsi automaticky otočil hlavu
00:11:14 směrem sem, protože víš, že jakmile to klikne,
00:11:18 tak přijde rozinka.
00:11:22 A to je první informace, kterou máš.
00:11:24 Tohle to je záloha na odměnu. A teď to rozjedeme.
00:11:34 Hurá.
00:11:40 Hurá.
00:11:44 Tak a naučili jsme tě, že na slovo hurá, zvedneš ruku.
00:11:50 -Takže si mi ukázal, že mě dokážeš
00:11:52 poměrně rychle vycvičit. A proč se to dělá s těmi lachtany?
00:11:57 -Tak s lachtany se to krom toho, že je to zábava pro návštěvníky,
00:12:00 dělá z vyloženě praktických důvodů. Totiž,
00:12:05 protože bez takového cvičení se nedokážeš
00:12:07 s dvě stě kilovým samcem lachtana vůbec domluvit.
00:12:10 A pokud přijde třeba na to odebrat mu krev
00:12:13 nebo přesunout ho z jednoho místa na druhé místo,
00:12:15 tak ho nedokážeš přehnat.
00:12:18 Musíš mít s tím lachtanem společnou řeč,
00:12:20 jejíž pomocí dokážeš tomu lachtanovi všechno vysvětlit
00:12:23 a udělat i takový složitý věci jako například
00:12:26 dostat ho do poutací bedny, odebrat mu krev,
00:12:29 prohlédnout mu zuby, vykapat mu oči a podobně.
00:12:35 Jondo! Sedni!
00:12:39 Cvičení je také způsob, jak se v zoologické zahradě
00:12:42 může zvíře zabavit. A tak jsem si zkusil
00:12:45 svoje cvičitelské schopnosti na minipraseti Jondovi,
00:12:48 na káněti Pedrovi a nakonec na Áje.
00:12:52 Moc jí to ale nešlo.
00:12:55 To, co se miniprasátko naučilo za dvě minuty,
00:12:57 Áje trvalo tři. A dost se u toho nakňučela.
00:13:02 Tak se uklidni.
00:13:04 Co by na to řekl I.P. Pavlov?
00:13:06 I.P Pavlov, ten pán, po kterém je pojmenována
00:13:08 jedna stanice pražského metra, a který dostal Nobelovu cenu,
00:13:12 se zabýval podmíněnými reflexy u zvířat
00:13:15 a proslul svými experimenty.
00:13:18 Ke svým pokusům používal psy, zvoneček a potravu.
00:13:22 Po zazvonění dal psům jídlo a tak jim vytvořil reflex,
00:13:26 že po každém zazvonění začali slintat.
00:13:29 Dnes se užívá tento reflex například pro léčbu alkoholismu.
00:13:34 A je to teda podobný princip jako Pavlovův reflex?
00:13:37 -Ne, tohle je operantní podmiňování.
00:13:39 Já potřebuji, aby on udělal něco a já to odměním.
00:13:43 Podobně jako u Pavlovova reflexu, já ji učím,
00:13:46 že tohle klikne před odměnou.
00:13:48 Tak jako ten Pavlovův přístroj zazvonil předtím,
00:13:50 než přišlo žrádlo.
00:13:52 Takže tohle to je jako Pavlovův reflex,
00:13:54 ale to ostatní, to už je samostatný učení.
00:13:57 -A dají se takhle naučit všechna zvířata
00:13:59 nebo jenom některá vyvolená?
00:14:02 -Na principu operantního podmiňování,
00:14:03 což bylo tohle, lze vycvičit švába nebo kraba.
00:14:06 Pouze je potřeba najít ty správné signály,
00:14:08 kterým tenhleten bezobratlý živočich rozumí.
00:14:11 Celkem dobře se to dá dělat s akvarijní rybičkou,
00:14:15 ale víceméně aplikovat se to dá na jakékoliv zvíře.
00:14:21 Že bychom si zkusili vycvičit akvarijní rybičky?
00:14:26 Michael mi dal seznam,
00:14:28 co bude potřebovat na náš další experiment.
00:14:31 A první na seznamu je potkan?
00:14:37 Tak to jsem opravdu zvědavý, na co ho budeme potřebovat?
00:14:42 Á, tady je potkan, krásný, hravý, čistotný domácí mazlíček.
00:14:48 Potkan vidí svět úplně jinak než my.
00:14:51 Vnímá jen nepatrné náznaky ultrafialové modré a zelené.
00:14:56 Takže jeho svět je rozmazaný a albíni,
00:15:00 to jsou potkani s červenýma očima, tak ti vidí dokonce ještě hůř.
00:15:05 Tak jdeme za Michaelem?
00:15:14 Teď vám ukážu, jak zjistit, jestli s námi doma
00:15:17 nežijí i méně žádaná zvířata než je váš pes nebo kočka.
00:15:26 Potkan Mickey, čau, Mickey. Potkani močí všude kolem sebe,
00:15:32 ale to je typické a naprosto normální chování.
00:15:37 Mají totiž velmi citlivý čich a z pachové stopy,
00:15:42 ze skvrnky moči, ledacos vyčtou. Například pohlaví,
00:15:48 věk, dokonce i společenské postavení
00:15:50 ve skupině jiného potkana.
00:15:53 Nalézt skvrnky moči lze pomocí UV záření,
00:15:57 které využívá fluorescenční vlastnosti moči.
00:16:01 Do Mickeyho domečku dám několik filtračních papírů
00:16:08 a pak musím počkat, až se na něj vyčůrá.
00:16:13 Takže ještě k tomu vodu, ať se hezky napije.
00:16:18 Tak Mickey, prosím, čůrej.
00:16:22 Trvalo to chvíli, ale Mickey to zvládnul.
00:16:24 A teď vyndám počůraný papírek.
00:16:28 Pozor, důležité je, že moč je suchá.
00:16:32 Jinak nebude fluoreskovat. A the moment of truth.
00:16:41 UV lampičku.
00:16:44 A vidíme, že pod UV ty skvrnky moči jsou vidět.
00:16:55 Takže není nic jednoduššího, než si koupit UV lampičku
00:16:58 a v úplné tmě projít váš byt.
00:17:01 A pokud uvidíte fluoreskující skvrnky,
00:17:05 tak je dost možné, že doma máte taky nějakýho Mickeyho.
00:17:12 Už jsme toho o zvířatech zjistili celkem hodně.
00:17:15 Víme, že některá z nich si dokáží uvědomit sebe sama.
00:17:19 Dokonce víme, že se člověk dokáže dorozumět s každým zvířetem,
00:17:23 jen musí vědět, jak vypadá jeho vnímání světa.
00:17:26 No jo, ale co pořád nevíme, je to,
00:17:28 jak spolu zvířata komunikují a jestli mají tak jako člověk
00:17:31 nějakou svoji morálku?
00:17:37 A tak jsem se vrátil zpátky za paní doktorkou Nekovářovou.
00:17:41 Tentokrát si na mě vzala posilu.
00:17:45 Jak se mezi sebou zvířata dorozumívají?
00:17:47 -Řeč jako komplexní komplikovaný systém,
00:17:50 kde my z omezeného množství nějakých částí,
00:17:54 což jsou slova, tvoříme vlastně nekonečné množství kombinací,
00:17:57 kterými můžeme říct cokoliv.
00:18:00 Tak to zatím se u zvířat nějak neprokázalo,
00:18:03 ale přesto mají poměrně sofistikované signály.
00:18:10 Oni nejenom reagují vlastně jako nějaké emoční volání typu,
00:18:15 jsem ve stresu, jsem v ohrožení nebo uklidňující volání,
00:18:19 ale můžou používat je v určité situaci, v určitém kontextu.
00:18:26 Třeba delfíni komunikují mezi sebou.
00:18:29 To je známé a mají takové krátké zvuky,
00:18:32 které znamenají jména, pravděpodobně,
00:18:35 jako označení těch individuálních delfínů.
00:18:37 Takže ten delfín zavolá a odpoví na něj
00:18:40 zase jiné zvíře stejným zvukem. Ale jenom na ten zvuk,
00:18:44 který znamená jméno toho zvířete. A odpoví zase jenom jedno to zvíře.
00:18:53 Nejdřív se to prokázalo v těch delfináriích,
00:18:55 kde se tohle to dlouho vědělo, ale ukázalo se,
00:18:57 že tohle funguje i u těch divokých populací,
00:19:01 když se zavolá něčí jméno, tak ten druhý mu třeba odpoví.
00:19:12 Koupil jsem Áje nějaké pamlsky.
00:19:15 Zajímalo by mě, jestli zvířata dokáží rozpoznat,
00:19:18 co je správné a co ne. A jestli umí být nesobecká?
00:19:25 Jednoduchým chápáním teorie o přírodním výběru
00:19:27 bychom mohli předpokládat, že nesobecké chování,
00:19:31 tedy altruistické chování, je něco,
00:19:36 co přírodní výběr nemůže dovolit.
00:19:41 -Dozvěděl jsem se, že existuje několik situací,
00:19:43 kdy jsou zvířata nesobecká. Třeba mezi příbuznými
00:19:46 a nebo když si vzájemně pomoc oplácejí.
00:19:49 Musí ale zabránit sobcům, aby toho nezneužívali.
00:19:53 Proto musí mít zvířata pravidla. Tedy něco, čemu říkáme morálka.
00:20:06 V přírodě se nesobecky chovají netopýři, kterým se říká upíři.
00:20:10 Pijí krev velkých savců. Když se potká hladový
00:20:14 a nakrmený upír, jsou schopni si krev vyměnit.
00:20:17 Pravidelně si tak vyměňují dary.
00:20:33 Někdy z tebe začínám mít strach.
00:20:38 Michaeli, Michaeli, děje se něco strašného.
00:20:40 Ája se mění ve vlka. Co když mě v noci sežere?
00:20:44 -Ale Marku, to je jenom pes.
00:20:46 -No jo, ale předchůdcem psa je vlk.
00:20:49 -Vlk není nebezpečný pro člověka.
00:20:51 -Já tedy nevím.
00:20:54 -To by to by chtělo psychologa.
00:20:56 -Myslíš jako psího psychologa?
00:21:03 Jednoho psího psychologa jsem našel.
00:21:06 Žije někde tady na samotě a prý si umí poradit
00:21:10 i s velkými a zlými psy.
00:21:13 Slyšel jsem, že jednoho dokonce kousnul do čumáku.
00:21:49 -Dobrý den, já jsem Marek.
-Já jsem Ruda. Ahoj.
00:21:53 -Ahoj. No čau.
00:21:57 A vy si s těmi psy rozumíte? Povídáte si s nimi?
00:22:01 -Já rozumím jejich řeči a oni zase té mé.
00:22:06 Když za mnou přijdou lidi, že nerozumí svým pejskům,
00:22:08 tak jim to v podstatě přeložím a pak si začnou rozumět taky.
00:22:13 -A jak si rozumí mezi sebou, ty různé rasy?
00:22:16 -Ze začátku když přijdou, tak si tolik nerozumí.
00:22:18 Koukaj. Ono u psů to není tak,
00:22:20 že používají všichni ten stejný jazyk.
00:22:23 To je stejné jako čeština. Taky není úplně stejná,
00:22:26 ale třeba brněnský hantec nebo moravský dialekt.
00:22:29 Úplně stejné je to u těch pejsků.
00:22:31 Třeba u té mezi-psí komunikace, tak speciálně tady Mufka,
00:22:35 ona zbožňuje vlky, ale třeba nechápe takové buldočky
00:22:39 nebo třeba nebo takové ty pejsky s kulatou hlavou a bez nosu.
00:22:42 Těm prostě nerozumí.
00:22:44 Ty jejich gesta prostě nedokáže číst.
00:22:46 Takže se od nich drží dál.
00:22:50 Třeba se mi občas stává, že mi přijdou se psem,
00:22:52 který vůbec nerozumí psům a psi nerozumí jemu,
00:22:55 protože žije třeba doma s kočičkama a získá jejich gesta.
00:22:59 Kopíruje je. A to je špatně.
00:23:02 To je jako kdyby se naučil špatně cizí jazyk.
00:23:05 Oni ti mí psi ho potom nechápou.
00:23:16 -A je tedy pravda, že to dorozumívání jde přes gesta?
00:23:22 -Gesta jsou pro psa mnohem srozumitelnější
00:23:24 než ta řeč verbální. To znamená, než slova.
00:23:28 Slova to je jenom výraz. A dokud to neasociují
00:23:32 nebo nepřipojím to k nějaké činnosti,
00:23:34 tak ten pes to neumí odvodit. Ale když mu řeknu třeba povel
00:23:38 a potom mu naznačím, jak ho má provést,
00:23:41 nebo co si pod tím povelem představuji, tak se chytí.
00:23:44 Nakopíruje tam třeba ta gesta, že naznačím třeba příchod
00:23:48 a začnu couvat, tak ten pejsek už ví,
00:23:50 že asi by měl přijít, než mu říct: pojď sem.
00:23:53 Tak jenom kouká, co mu to vyprávím.
00:23:58 A už tuhne, ocas nahoru. Přestane dýchat.
00:24:01 To je typická submisivní agrese.
00:24:05 To je hezky vidět, jak má ty zadní nohy dozadu.
00:24:08 Připravený utéct, jak uskakuje.
00:24:11 To není dominantní agrese, ale submisivní, strachová.
00:24:15 -Submisivní znamená podřízený a jeho opak je dominantní,
00:24:19 tedy nadřízený.
00:24:22 A takhle to vypadá, když se pes bojí.
00:24:45 Když půjdu na bok, tak ke mě půjde blíž.
00:24:48 Když půjdu čelně proti ní, tak začne couvat.
00:24:52 To samé když se postavím, tak už jsem v dominantním postoji
00:24:56 a to je to, co ji trhá ode mě pryč,
00:24:59 protože se bojí, že jí ublížím.
00:25:01 Když půjdu níž, tak už jsem vlastně podřízenější a bojí se míň.
00:25:04 Je to vlastně řeč těla.
00:25:11 -Tenhle psí psycholog, je chlápek, co si rozumí s vlky.
00:25:15 Jednoho tady zrovna má.
00:25:17 A tak jdu překonat svůj vlastní strach.
00:25:21 -Vlk je zvíře plaché. To není zvíře útočné.
00:25:24 To dřív tě pokouše pes než vlk. Právě pro ně je typické tohle to.
00:25:27 Jakmile vidí člověka, tak vzít dráhu a zmizet co nejdál.
00:25:32 -A z čeho tedy pochází, že se jich lidé bojí?
00:25:35 -Tak to je víceméně tím
00:25:37 sciece-fiction hororem O Červené Karkulce.
00:25:39 To nadělalo docela hodně škody.
00:25:42 Když se na něj podíváš, tak má ty uši daleko od sebe,
00:25:44 což znamená, že to je projev strachu.
00:25:47 To se bojí. To znamená submisivní gesto.
00:25:50 Psi u toho mívají dost často ocas pod sebou.
00:25:52 Vlci ho pod sebe moc nedávají, spíš mezi sebou ale před lidmi ne.
00:25:56 On ten vlk je takové hrdé zvíře.
00:25:59 Vzít si ho na vodítko a jít s ním na procházku,
00:26:01 tak to u něj vůbec nehrozí.
00:26:06 Áju jsem musel vrátit paničce, ale byla to zajímavá zkušenost.
00:26:10 Zjistil jsem, že strach nemám jenom já,
00:26:12 ale i vlk, pes no a snad dokonce i ta akvarijní rybička.
00:26:19 Pochopil jsem, že nejčastěji se bojíme,
00:26:21 když tomu druhému nerozumíme. No a co vy? Čeho se bojíte vy?
00:26:46 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2013