Povídání s kontroverzním českým fotografem. ### Režie K. Fuksa
00:00:37 Sledujete českou fotografii?
00:00:42 Předstírám, že nesleduji, ale pochopitelně ji sleduji.
00:00:46 Ona je to spíš fotografie - s výjimkou jedné naší dámy -
00:00:49 spíše fotografie slovenská.
00:00:52 Bůh ví, proč ti chlapci odešli ze svých rodných vísek,
00:00:56 jak oni říkají: "Do Přahy." Bol ste da kedy v Přahe?
00:01:02 A sleduji to. No, nemám nejvyšší mínění.
00:01:08 A sám byste se odvážil, nebo byste se mohl
00:01:14 v tom kontextu zařadit?
00:01:18 Před 5 lety jsem se zapřisáhl, že už u nás
00:01:21 nebudu vystavovat fotografie.
00:01:24 Tak trestám - jak řekl nějaký pán -
00:01:27 obecenstvo svými obrazy.
00:01:29 Ale jsem velmi dobře zařaditelný.
00:01:34 Tuhle jsem se potácel ulicí a 2 báby - mého věku - říkaly:
00:01:40 "To je ten sprostej fotograf!"
00:01:42 Já jsem zařaditelný jako sprosťák. Umím také jiné věci.
00:01:46 Ale lidé to ode mě nechtějí nebo neočekávají.
00:01:50 A byl bych zařaditelný, ale já to nechci,
00:01:53 já raději budu žít svobodně.
00:01:56 Kdybyste uvažoval o tom, jakou fotografii děláte?
00:02:03 Dalo by se to nazvat odborně aranžovaná, nebo...?
00:02:08 To zajisté. Jsou to fotografie aranžované.
00:02:12 Nesmíme zapomenout, že všechny fotografie na světě,
00:02:15 i reportážní, jsou víceméně aranžované.
00:02:19 Já to aranžuji bezostyšně...
00:02:23 A mám prý dokonce i napodobitele. A je to radost.
00:02:28 Kdybychom pokračovali dál, jak bychom
00:02:34 to charakterizovali technicky?
00:02:37 Na techniku kašlu. Mám i drahé aparáty.
00:02:40 Ale používám demonstrativně starý Flexaret, laciné filmy,
00:02:44 laciné vývojky a prošlé papíry.
00:02:49 To poselství je podstatné. To, co chcete říct.
00:02:53 A jestli svůj román napíšete tužkou, prstem na zamlžené okno
00:02:57 nebo na computeru, to je úplně jedno.
00:03:01 Jde o ten román.
00:03:03 Já okázale nedbám na techniku a na vymoženosti.
00:03:26 A jaké je vaše téma? Jaký je příběh vašeho románu?
00:03:33 Je to poselství nebo zpráva o nás lidech.
00:03:39 O našich životech.
00:03:41 Zdánlivě to vypadá jako nějaké nahé figury,
00:03:45 ale jak mi vysvětloval americký psycholog,
00:03:47 jsou tam brány, kterými projdete a dostanete se úplně jinam.
00:03:51 Zevně to vypadá jako -
00:03:54 jak to klasifikoval nějaký gentleman -
00:03:59 jako softpornografie, ale...
00:04:05 Hluboce věřím, že tam je něco jiného.
00:04:08 Pochopitelně.
00:04:09 Obrazy nemají úspěch,prodávají se, ale jenom proto,
00:04:13 že si je lidé koupí i od zpěváka.
00:04:16 Jsou stejně mizerné, ale ten jeho zpěv je dobrej...
00:04:20 Já v těch fotografiích mám něco, co nedovedu dát do příběhu,
00:04:26 do napsaného románu, do zpěvu a drnkání na kytaru, do obrazu.
00:04:33 Ale mám to v těch fotografiích a byl bych idiot,
00:04:36 kdybych z toho neprofitoval.
00:04:38 Fotografie sama o sobě je podvod. Ale já se toho nadšeně zúčastňuji.
00:04:43 Mohu si kupovat sporťák, důtky...
00:04:48 Můžu si dělat, co chci, "Roupama" nevím, co bych dělal.
00:04:53 A když člověk píše román, nebo vezměme váš příběh,
00:04:59 tak čerpá třeba ze svých pracovních zážitků.
00:05:06 Vy jste byl léta pracovníkem.
00:05:08 Někdo čerpá z dětství, někdo z rodinných zážitků,
00:05:11 někdo z osobních dobrodružství, někdo z kupovaných sporťáků
00:05:17 a prostitutek.
00:05:19 Z čeho čerpáte nebo vycházíte vy? Co je základem vašich nápadů?
00:05:25 Tak jako v každém příběhu, je to zpráva o vlastním životě.
00:05:30 Tam se nedá lhát.
00:05:32 Popisuji nebo zobrazuji ten vlastní překotný nesmyslný
00:05:37 a hektický život.
00:05:40 Ale účinkuje to. Snažím se lhát co nejméně.
00:05:44 Pochopitelně - jak řekla jednou omylem matka -
00:05:47 já lžu jen ve velkých věcech. Chtěla říct, že v drobnostech.
00:05:51 Já se snažím být teď upřímný a otevřený.
00:05:59 Mohu si dovolit nelhat.
00:06:01 Lhal jsem většinu života. Lhal jsem manželkám,
00:06:04 na pracovišti.
00:06:06 Dokonce jsem lhal, když mě vyslýchala
00:06:08 Státní bezpečnost.
00:06:11 Teď, na sklonku života, před branami smrti
00:06:15 si mohu dovolit říkat to, co chci.
00:06:18 A prohlásit třeba, že královna sem přijela
00:06:21 kvůli koňům.
00:06:23 Kupovala si je u mého přítele Norberta Záliše.
00:06:29 A zároveň se zastavila na Hradě.
00:06:32 Každého by to ztrestalo, ale já si to mohu dovolit
00:06:35 říct proto, že je to pravda.
00:06:52 Když říkáte, že zpracováváte to, v čem žijeme atd.
00:06:59 Jste, při způsobu vašeho života, schopen vnímat čím lidé žijí?
00:07:06 Nebo mluvíte o sobě?
00:07:11 Mluvím o sobě, ale já jsem univerzální člověk.
00:07:14 Prošel jsem ledačím, jako každý z nás.
00:07:18 A tím, že mluvím o sobě,vyprávím - zní to blbě - o dělnické třídě.
00:07:27 Cítím se dodnes být dělníkem a hájím zájmy dělnické třídy.
00:07:33 Chtěl bych být lidovým hrdinou. Chtěl bych se jím stát.
00:07:36 Aby mě lidé zdravili na ulici.
00:07:39 Aby cikáni z výkopu na mě "hulákali":
00:07:42 "Děláte pěkné obrázky." Mně se to samozřejmě děje.
00:07:45 Jsem bez sebe štěstím, protože chci být lidový hrdina.
00:07:49 Myslíte si, že opravdu dělníci vnímají vaše fotografie
00:07:55 a obrázky jako zprávu o světě?
00:08:00 Nebo to vnímají jako softpornografii?
00:08:05 Mohou si přece koupit pornografický časopis za 60 Kč.
00:08:10 Nemusí si kupovat moji knížku za 1.700 Kč.
00:08:13 Ale vaše fotografie pro ně představují určité tajemství.
00:08:17 Není to takové zjevení jako v pornografii?
00:08:21 Takové "placaté", bezprostřední.
00:08:23 Je v tom určité tajemství, napětí, ztajená erotika...
00:08:30 To já neposoudím, protože se na svoje obrázky nedívám.
00:08:34 Mně jsou lhostejné. Já je jenom dělám. Ale...
00:08:40 Odsouzen kritikou, ale přijat lidem.
00:08:44 To jsem vždycky chtěl a stalo se mi to.
00:08:51 Říkáte to upřímně? Nebo je v tom trošku póza?
00:08:59 Při památce mého otce, a to je věc,
00:09:02 která je pro mě posvátná, hluboce věřím tomu, co říkám.
00:09:08 Je to přesvědčivé.
00:09:10 Když mě teď filmovali, tak po týdnu mně všichni řekli,
00:09:13 že ze začátku měli dojem, že lžu a kecám.
00:09:16 Ale že za týden se přesvědčili, že mluvím pravdu.
00:09:19 To bylo pro mě velké vyznamenání. Já jsem je získal.
00:09:22 Tady nebudu mít dost času, abych vás získal za několik minut.
00:09:25 Nejšťastnější jsem, když se mi podaří lidi získat.
00:09:30 Poskakováním, kecáním nebo tím obrázkem.
00:09:57 Když sledujete, co se děje, jakým směrem
00:10:03 se bude ubírat fotografie?
00:10:06 Když je vlastně jakýsi přelom století.
00:10:09 Objeví se nové směry ve fotografii?
00:10:13 Ano, ano, takové blbosti se objevují.
00:10:16 Všelijaké postkonceptualizmy, a různé -izmy...
00:10:20 Ale to není možné, fotografie je fotografie,
00:10:22 a musí tam být obraz. A pokud možno krásný.
00:10:25 A měl by tam být obraz, který si dokážete dát na stěnu.
00:10:28 A nebudete se dívat na odvážně vyfotografovanou
00:10:31 mrtvolu v rozkladu, plnou much.
00:10:34 To se děje. Bangladéš je strašná.
00:10:36 Ale není to obraz, který by se dal na stěnu.
00:10:39 Já myslím na závěsný obraz.
00:10:41 A kromě toho osobně soudím, že nepochopitelný úspěch
00:10:46 mých fotografií je v tom, že já je nedělám pro peníze.
00:10:50 Naši fotografové, slovenští, ale i moravští...
00:10:53 Oni pracují pro peníze. Ale já to nemám zapotřebí.
00:10:57 A nikdy jsem to nedělal pro peníze.
00:11:01 Ten obraz je vytvořený v nahotě duše
00:11:05 a ve velké upřímnosti.
00:11:08 Je to lež, samozřejmě, taky. Ale já tomu hluboce věřím.
00:11:11 A tak mi kdysi řekla redaktorka z časopisu Fotorevue,
00:11:15 dnes již zaniklém...
00:11:18 Tykali jsme si, byli jsme dokonce milenci. S kým ne...!?
00:11:24 Ona mi řekla:
00:11:26 "Ty tvoje fotky jsou tak dobré, protože ty v ně věříš."
00:11:34 HUDBA:
00:11:52 .