Drama zapovězené lásky s Jeremym Ironsem a Meryl Streepovou v hlavních rolích. Britský film, nominovaný na pět Oscarů (1981). Dále hrají: L. Baxterová, H. McRae, E. Morganová, L. McKern, P. Vaughan, P. Collierová, M. Elwyn, D. Warner a další. Režie Karel Reisz
00:00:28 -Anno, jsi připravená?
00:00:32 Všichni na svá místa!
00:00:41 -32 podruhé.
-Akce!
00:00:54 Doprava!
00:00:57 Sára/ Anna - žlutá
00:01:02 Charles/ Mike - zelená
00:01:09 FRANCOUZOVA MILENKA
00:02:24 ZVONĚNÍ ZVONŮ
00:02:29 HALAS NA TRŽIŠTI
00:02:42 -Půjdeme!
00:03:06 -Same?
00:03:10 Same?!
00:03:16 Same! Připrav kočár, jedeme ke slečně Ernestině!
00:03:21 -Jistě, pane!
00:03:44 -Madam!
00:03:48 Madam, rychle! Přijel pan Charles.
00:03:51 -Dobré ráno!
-Dobré ráno, pane.
00:03:54 -Můžete mě, prosím, ohlásit u slečny?
00:03:58 -Charlesi, jste ranní ptáče!
-Dobré jitro, paní Tranterová.
00:04:01 Je krásně.
-Ano, pojďte dál.
00:04:05 -Je už Ernestina vzhůru?
-Mary, má neteř už vstala?
00:04:10 -Jistě, madam.
-Vyřiďte, že má návštěvu.
00:04:12 -Ano, madam.
-Mohl bych s Ernestinou mluvit sám?
00:04:17 O samotě.
-Ovšemže, jistě.
00:04:22 ZAKLEPÁNÍ
00:04:24 -Slečno, chce s vámi hovořit pan Charles.
00:04:28 -Pan Charles?
-Je dole, čeká na vás.
00:04:31 Prý s vámi musí mluvit.
-Ale... Co si mám vzít?
00:04:35 Jaké šaty si vezmu?
-Ty růžové, jsou krásné.
00:04:39 V těch vypadáte jako obrázek.
-Ano, růžové budou nejlepší.
00:04:48 -Můžete do zimní zahrady, chcete?
-Asi ano, děkuji.
00:04:55 Počkám na ni... V zimní zahradě.
00:05:02 -Myslela jsem, že Londýňané tráví půlku dne v posteli.
00:05:05 -Ale ne. Naopak, hop, a už běžíme.
00:05:09 Že ranní ptáče dál doskáče platí i v Londýně.
00:05:16 -Hned přijde.
00:05:25 -Charlesi.
-Ernestino.
00:05:28 -Je z něj vedle.
-Úplná princezna, že?
00:05:32 -Ernestino, vaší pozornosti jistě neuniklo,
00:05:36 že je to 6 týdnů, co jsem přijel z Londýna do Lyme.
00:05:39 -Ne, ovšem, že mi to neuniklo.
00:05:44 -Do Lyme jsem přijel hlavně proto,
00:05:47 abych hledal a studoval zkameněliny.
00:05:51 Zůstal jsem kvůli vám.
-Och!
00:05:55 -Je mi s vámi dobře.
-Děkuji.
00:05:59 -Doufám, že ho neodmítne.
-Nikdy, vždyť je pro ni všechno.
00:06:04 -Rád bych věděl, jestli mi dovolíte požádat vašeho otce o vaši ruku.
00:06:08 -Ano, samozřejmě.
00:06:13 -I když dobře vím, jaké má o mně mínění,
00:06:16 mou profesi nepovažuje za práci.
00:06:18 -Chcete říct, že rozhodnutí je pouze na otci?
00:06:22 -Ne, na vás.
-Jistěže. Papá udělá, co chci,
00:06:26 a já vím, co chci.
-Pak se ptám,
00:06:30 zželí se vám mrzoutského vědátora,
00:06:34 který vás má rád?
00:06:36 Vezmete si mě?
-Och, Charlesi,
00:06:40 tak dlouho jsem na tohle čekala.
00:06:44 -A je to v suchu.
00:06:49 -Jmelí to sice není, ale postačí to, že?
00:06:53 -Ach, Charlesi.
00:07:00 ZVONÍ TELEFON
00:07:14 -Haló?
00:07:17 Kdo volá?
00:07:22 Ano, je.
00:07:26 Řeknu jí to.
00:07:32 Anno.
-Hm?
00:07:35 -Zaspali jsme. Čeká na tebe maskér.
00:07:43 -Bože,
00:07:46 proč nás nevzbudili telefonem?
-Nevím.
00:07:51 -Kdo volal?
-Jack.
00:07:55 -Tys to vzal?
-Hm.
00:07:58 -Takže teď budou vědět, žes byl u mě.
00:08:02 -Hm. Pod peřinou. Jen ať to vědí.
00:08:09 -Kolik je hodin?
00:08:12 Och, vyhodí mě pro nemravnost.
00:08:17 Řeknou, že jsem běhna.
-Taky že jo.
00:08:25 -Dobré jitro!
00:08:27 Chladno, že?
00:09:30 -Milá slečno, tady nemůžete zůstat.
00:09:36 Slečna Duffová vám nic neodkázala. Dům se má prodat.
00:09:44 Kolik peněz asi máte?
00:09:49 Slečno Woodruffová, vím, kam byste teď měla jít.
00:09:54 Do domu paní Poultneyové.
-Je obrácen směrem k moři?
00:10:01 -Samozřejmě.
-Byla bych vám velmi vděčna, pane.
00:10:35 -Jsem Smithson, jdu za panem Freemanem.
00:10:37 -Už na vás čeká, pane.
00:10:44 -Možná nejste pracant, Smithsone, ale jste velmi přesný.
00:10:49 -Dobré ráno, pane Freemane.
-No.
00:10:55 Mohli jsme se sejít ve městě, ale třeba vás to tu bude zajímat.
00:10:59 -Jistěže ano.
-Opatrně.
00:11:05 Za pár měsíců otevíráme nové doky v Bristolu a Liverpoolu.
00:11:09 -Ano?
-Těším se na to.
00:11:14 Jak vidím je jasné, že Ernestině neposkytnete
00:11:18 pouze láskyplnou ochranu, ale časem jistě i značný majetek.
00:11:23 -Samozřejmě.
-Ano?
00:11:28 Má dcera vás miluje.
00:11:32 Jste správný muž, podejme si ruce.
00:11:39 Tady jsem začínal se svou ženou po boku.
00:11:45 Syna nemám.
-Ano, vím, pane.
00:11:49 -Je jistě předčasné o tom hovořit, ale kdybyste měl chuť
00:11:54 se zajímat o svět obchodu, budu rád vaším průvodcem.
00:11:58 -Děkuji vám.
00:12:01 Musím říct, že projevil vzácné pochopení.
00:12:05 Choval se jako skutečný gentleman. Zajímal se i o mou práci.
00:12:10 Ale věděl jsem, že zkameněliny nejsou jeho obor
00:12:14 a raději jsem povídal o evoluční teorii.-To bylo chytré!
00:12:18 -Ano, nicméně jsem ho nenadchl. Víte, spíš si myslí,
00:12:23 že pana Darwina by měli vystavit v kleci v zoologické zahradě.
00:12:29 Mezi opice. Půjdu napřed.
00:12:36 Nevrátíme se? Vítr je stále silnější.
00:12:40 -Nenapadlo vás, že byste mě mohl držet za ruku,
00:12:43 bez stopy nemravnosti?
-Tak dobře.
00:12:50 Proboha, co tam dělá?
00:12:56 -Ach ta? Říká se jí "Tragédie".
-"Tragédie"?
00:13:00 -Rybáři pro ni mají jiné jméno.
-Jaké?
00:13:03 -Pro všechny to je "Francouzova milenka".
00:13:07 -Vážně?
00:13:11 -Půjdeme, ne?
-Půjdu za ní, může spadnout.
00:13:15 -Nespadne, ona zešílela.
-Je v nebezpečí. Počkejte na mě.
00:13:20 -Charlesi! Charlesi!
00:13:32 -Madam!
00:13:37 Madam!
00:13:40 Madam, promiňte, mám o vás obavy! Vraťte se!
00:13:47 Madam!
00:14:15 Kdo byl ten její... Francouz?
00:14:20 -Prý nějaký poručík.
-Zamilovala se?
00:14:25 -Bylo to horší.
-Aha. Jistě ji opustil.
00:14:31 Má s ním dítě?
-To snad ne.
00:14:36 Tolik věcí se napovídá.
00:14:40 -Co tady dělá?
00:14:43 -Říká se, že pořád čeká na jeho návrat.
00:14:48 -Banální.
00:15:18 -Musela se o sebe postarat sama.
00:15:32 -Slečno? Slečno? Och!
00:15:36 -Slečno Woodruffová, pojďte dál.
00:15:45 Paní Poultneyová, slečna Woodruffová.
00:15:50 -Pojďte blíž.
00:15:54 Dlouho, jak jistě víte, hledám společnici.
00:15:58 Pan vikář mi řekl, že vy byste byla vhodnou osobou.
00:16:06 Teď jste nezaměstnaná?
-Ano, madam.
00:16:09 -Ale pracovala jste jako vychovatelka.-Ano, madam.
00:16:13 -Společnice musí být žena, těšící se bezúhonné pověsti.
00:16:18 Proto si tak vybírám.
-Ehm, ehm.
00:16:22 -Prý hovoříte francouzsky?
-Ano, madam.
00:16:25 -Já Francouze nesnáším.
-Ehm, ehm.
00:16:27 -Prosím vás, odejděte, pane Forsythe.
00:16:30 -Jistě, paní Poultneyová. Na shledanou.
00:16:34 -Pan Forsyth mě již informoval, že máte vazbu k jistému cizinci.
00:16:43 Od důvěryhodné osoby jsem slyšela, že stále chodíte na jediné místo.
00:16:50 Někoho vyhlížíte na moři.
00:16:55 Chci věřit, že svého jednání litujete
00:16:58 a zdůrazňuji, že vaše postávání u moře je vyzývavé,
00:17:03 neomluvitelné a hříšné.
00:17:07 -Pokud nejsem hodna práce ve vašem domě chcete, abych raději odešla?
00:17:12 -Toho člověka musíte ze svého srdce vypudit.
00:17:18 -Jak to myslíte?
-Nevystavujte svou hanbu.
00:17:27 Zkuste mi předčítat z Bible.
00:17:31 Pokud se mi váš přednes bude líbit, místo je vaše.
00:17:41 -Mikeu?-Hm?
-Poslouchej:
00:17:46 "V roce 1857 bylo v Londýně zhruba 80 tisíc prostitutek."
00:17:51 -Jo?
-"Jeden ze 60-ti domů byl veřejný.
00:17:58 V době, kdy mužská populace Londýna dosáhla 1 a čtvrt milionu,
00:18:02 měly prostitutky asi 2 miliony klientů týdně."
00:18:08 -2 miliony?
-Ano.
00:18:11 V té scéně na hřbitově o Londýně říkám...
00:18:17 PŘILÉTAJÍCÍ VRTULNÍK
00:18:24 "Kdybych odjela do Londýna vím, že by ze mě bylo to,
00:18:27 jak mi tady v Lyme říkají."
-No a co?
00:18:30 -Jí skutečně hrozí tenhle osud. Tady zrovna stojí,
00:18:33 že stovky prostitutek byly právě vychovatelky,
00:18:37 které přišly o místo. Prostě znelíbíš se, ztratíš práci,
00:18:42 nevíš, jak dál a už seš na ulici. Tak to chodí.
00:18:45 -Mužská populace byla 1 a čtvrt milionu.-Ano.
00:18:49 -Když odečteme asi tak třetinu lidí,
00:18:53 čili starce a děti, pak nám vyjde,
00:18:56 že viktoriánský gentleman si křepce zasouložil čtyřikrát týdně.
00:20:48 POHVIZDUJE SI
00:22:01 Nechtěl jsem vás vyrušit.
00:22:14 RÁNY NA DVEŘE
-Vždyť už jdu!
00:22:24 -Pro krásnou dámu nahoře...
00:22:29 A pro ještě hezčí dole.
00:22:45 -Kolik vám dám?
-Penny.
00:23:09 -Děkuju.
-No jo.
00:23:12 -Znáte tu dámu?
-Jo.
00:23:15 -Chodívá sem často?
-Dost často.
00:23:18 Není to dáma, je to Francouzova běhna.
00:23:38 -Od pana Charlese, slečno Tino, posílá vám to.
00:23:42 -Přinesl to sám?
-Ne, slečno.
00:23:45 -Kde je pan Charles?
-To nevím, neptala jsem se.
00:23:49 -Koho?
-Jeho sluhy, slečno.
00:23:54 -Ale mluvili jste spolu?
-Ano, slečno.-O čempak?
00:23:57 -Jenom jsme si povídali, slečno.
-Laskavě si uvědom,
00:24:01 že je z Londýna.
-Ano, slečno.
00:24:04 -Kdyby ti činil návrhy, hned mi to řekni.
00:24:08 A přines mi pití.
00:24:16 "Mé milované."
00:24:18 -Madam!
00:24:25 Madam!
00:24:29 Opravdu lituji, že jsem vás vyrušil.
00:24:37 Slyšel jsem, že pracujete v domě paní Poultneyové.
00:24:44 Smím vás doprovodit? Jdeme zřejmě stejným směrem.
00:24:50 -Chodím ráda sama.
00:24:54 -Mohu se představit?
-Já vím, kdo jste.
00:25:00 -Aha, takže?
-Nechci, abyste se mnou šel.
00:25:04 A nikomu, prosím, neříkejte, že jste mě tu viděl.
00:25:23 -"Slečno?"
-Momentíček, ztratila jsem to.
00:25:28 -Strana 50. "Najednou tě vidím, šaty se ti zachytí do ostružin."
00:25:33 Vidím tě, ty mě taky, díváme se na sebe,
00:25:36 já říkám: "Slečno."
-Dobře.
00:25:39 -Jo. Vidím tě...
00:25:42 Zamotej si šaty do stružin. Tak.
00:25:47 Dívám se na tebe, ty na mě.
00:25:52 "Slečno?"
-Dívám se na tebe.
00:25:56 -Ale musíš teď projít kolem mě. Úzká cesta je blátivá,
00:26:02 v blátě uklouzneš.
00:26:07 Pomáhám ti vstát.
-Zopakujeme to, ano?-Dobře.
00:26:12 -Teď už to bude lepší.
00:26:22 Takže:
00:26:27 "Šaty se zamotaly do ostružin,
00:26:31 ty mě uvidíš,
00:26:35 já tebe taky."
00:26:38 -"Slečno?"
00:26:45 -Och!
00:26:53 -Netroufám si domyslet co by se stalo,
00:26:56 kdybyste si na takovém místě vymkla kotník.
00:27:01 -Musím se vrátit.
-Dovolte, abych vám něco řekl.
00:27:05 Vím, že jsem pro vás cizí, ale... ŠTĚKOT PSŮ
00:27:17 -Tady tudy, to je nejlepší. Pojďte tady.
00:27:29 -Přece se nemusíte schovávat.
00:27:34 -Žádný gentleman by neměl být viděn
00:27:37 s nevěstkou babylónskou z Lyme.
00:27:42 -Slečno Woodruffová, něco jsem o vaší situaci slyšel.
00:27:48 Pracovat pro paní Poultneyovou nemůže být příjemné.
00:27:52 Proč neopustíte Lyme? Máte přece skvělé předpoklady?
00:27:57 Zeptám se vám v Londýně po místě.
-Já ale nemohu odejít.
00:28:01 -A proč? Přece nemáte rodinu, která by vás tu poutala?
00:28:07 -Mám jiná pouta.
00:28:11 -K tomu Francouzovi?
00:28:19 Dovolte, ale tyhle věci jsou jako otevřené rány:
00:28:23 když se o nich nemluví, tak hnisají.
00:28:26 Pokud se nevrátí, nezasloužil si vás.
00:28:31 A vrátí-li se...
-On se nevrátí.
00:28:38 -Bojíte se, že nepřijde?
-Já to vím jistě.
00:28:47 -Dost dobře asi nechápu.
00:28:51 -Je ženatý.
00:28:58 -Měla jsem poslechnout varování svého zdravého rozumu!
00:29:02 Vy jste zlá, úskočná osoba!
-Stále nevím, z čeho mě viníte?
00:29:06 -Byla jste viděna u útesů. Ne dvakrát, třikrát!
00:29:11 -Ale jaký jsem spáchala hřích?
-Jaký?
00:29:15 Samotná žena nechodí na taková místa.
00:29:20 -Je to jen obyčejný les.
-Vím velmi dobře,
00:29:23 co to je, jaký druh lidí tam chodí a co se tam děje!
00:29:27 -Nechodí tam nikdo, bývám tam sama.
-Chcete odporovat, slečno?!
00:29:33 Půjdete pouze tam, kam se patří! Rozumíte?
00:29:36 Říkám to dost jasně!
00:29:44 -Dobrý den, paní Poultneyová.
-Dobrý den.
00:29:51 -Přišla paní Poultneyová.
-Kdo to je?
00:29:54 -Ta, co mne vykopla na ulici.
-Vážně? Otrav jí čaj.
00:30:00 -Slečno Woodruffová, jsem ráda, že jste přišla.
00:30:04 Líbí se vám Lyme?
00:30:07 -Děkuji, madam, ano.
00:30:10 -Pocházíte z daleka?
-Z Dorcesteru, je to blízko.
00:30:15 -Á, čaj. Díky, Mary.
00:30:22 -Jak dlouho budete v Lyme, slečno Freemanová?
00:30:26 -Jen přes léto. Vypadáte teď moc dobře,
00:30:29 paní Poultneyová.
-V mém věku, slečno,
00:30:32 záleží na duševním zdraví.
-O tom vašem nepochybuji.
00:30:37 -V dnešním prostopášném světě je hlavně důležité
00:30:41 uchovat si svatou víru.
-Prostopášný svět,
00:30:44 paní Poultneyová?
-Jistě, pane Smithsone.
00:30:48 Dokonce i vyznavač Darwina, jako jste vy,
00:30:52 si nemůže nepovšimnout až zvířecích pudů v lidech.
00:30:56 Váš to bezesporu těší, neboť to odpovídá názoru,
00:30:59 že všichni jsme opice.
00:31:04 -Zamyslím se nad tím, až vyjdu do prostopášných ulic.
00:31:09 -Smím vám pomoct, paní Tranterová?
-Děkuji.
00:31:12 -Například vaše služebná, paní Tranterová.
00:31:15 Má hospodyně ji dnes viděla, jak se vybavuje s jistým mladíkem.
00:31:20 Nevěděla, o koho jde, není zdejší. V mém domě bych to nestrpěla!
00:31:28 -Aha, to byl jistě Sam, můj sluha.
-Patrně ano.
00:31:33 -Musím říct, Charlesi, že váš sluha věnuje Mary nepřiměřenou pozornost.
00:31:39 -Co je na tom špatného?
-Je obrovský rozdíl v tom,
00:31:43 co je přípustné u vás v Londýně, a co tady.
00:31:45 -A copak je špatného na tom,
00:31:47 že Mary a Sam hovoří spolu na veřejnosti?
00:31:50 -Vaše budoucí žena to posuzuje lépe, než vy, pane Smithsone.
00:31:54 Já tu služebnou znám, propustila jsem ji.
00:31:59 Kdybyste byl starší, pochopil byste,
00:32:02 že přísnosti není nikdy dost.
00:32:07 -Vzdávám hold vašim zkušenostem, madam.
00:32:27 -(polohlasem) Tady jsem!
00:32:36 SPUSTILY VARHANY V KOSTELE
00:32:40 Díky, že jste přišel. Děkuju.
-Jak jste mohla být
00:32:44 tak impertinentní, před celou společností?!
00:32:48 Navíc před zraky slečny Freemanové.
-Nikoho tu nemám.
00:32:54 -Teď už je zřejmé, že je vyloučené, abych se zabýval vašimi problémy,
00:32:58 je vám to jasné?
-Jistě, chápu to.
00:33:03 -Odjeďte do Londýna a začněte znovu.
00:33:06 -Kdybych odjela do Londýna vím, že by ze mě bylo...
00:33:11 To, jak mi tady, v Lyme, říkají.
-Slečno Woodruffová...
00:33:15 -Jsem slabá, vím to o sobě. Zhřešila jsem.
00:33:22 Neumíte si představit, jak trpím. Jediným vykoupením je spánek.
00:33:30 Procitnu a noční můra je zpět.
00:33:43 -To nemůžete.
-Proč nemůžu být někdo jiný?
00:33:47 Proč nejsem slečna Freemanová?
-Tuto otázku vynechte.
00:33:51 -Nechtěla jsem...
-Chápu vaši závist.-Ne, to ne.
00:33:55 Vy mi nerozumíte. Musíte mi pomoct.
-To ale není v mých silách.
00:34:01 -Proč ne? Nevěřím tomu.
00:34:05 -Co ode mne chcete?-Říct vám, co se před osmnácti měsíci stalo.
00:34:11 Prosím, jste má jediná naděje.
00:34:14 Budu zítra odpoledne čekat nad útesem. I pozítří!
00:34:17 Budu čekat na vás.
00:34:21 -Musím jít.
00:34:24 -Budu čekat!
00:34:54 Davide?
00:34:58 -Ne, David ne. Mike.
00:35:03 -Co tu děláš?
-Dívám se na tebe.
00:35:08 -Pojď sem... Pojď sem.
00:35:29 -Líbí se vám můj teleskop?
-Velmi elegantní.
00:35:33 -Dřív jsem pozoroval mořské panny.
00:35:37 Tady. Jsem rád, že jste přišel, bylo na čase.
00:35:41 Nejlepší brandy v okolí. Šetřím ho pro návštěvníky z Londýna,
00:35:46 co umějí užívat života.
-Tak na zdraví, doktore.
00:35:50 -Na vaše.
00:35:54 Dáte si doutník?
-Děkuju.
00:35:58 -Slyšel jsem, že jste vědec.
00:36:02 Expert na zkameněliny.
-Mým oborem je paleontologie.
00:36:08 Zřejmě nic pro vás.
-Musíme vědět víc o živých
00:36:12 a teprve pak studovat mrtvé.
-Ano.
00:36:16 Už jsem poznal jistý vzorek místní populace
00:36:19 a obávám se, že máte pravdu. Jeden velmi podivný případ.
00:36:25 Slečna Woodruffová.
-Á, ano, říká se jí "Tragédie".
00:36:29 Něco vám povím. Víme mnohem víc o vašich zkamenělinách,
00:36:33 než o stavu mysli té dívky.
00:36:36 Jeden německý lékař jménem Hartmann pojmenoval různé druhy melancholie.
00:36:41 Jedné říká "vrozená", když má někdo smutnou povahu od narození.
00:36:48 Další je "občasná". Ta nastane z určitého důvodu.
00:36:54 Ta třetí je "záhadná" melancholie. Tím pan doktor naznačuje,
00:36:59 že neví, odkud se vlastně bere.
00:37:05 -Ale ona důvod má.
00:37:08 -Nemyslím, není jediná, která dostala košem. Ne.
00:37:12 Patří do té třetí skupiny, "záhadná" melancholie.
00:37:17 Něco vám řeknu, musí to ale zůstat mezi námi.
00:37:23 Zavolali mě k ní před deseti měsíci.
00:37:27 Pracovala jako švadlena a žila sama.
00:37:31 Tedy moc nežila, spíš jenom plakala.
00:37:34 Nemohla spát, nemohla mluvit, melancholie se vším všudy.
00:37:39 Pochopil jsem, že je tu jedno řešení. Odjet někam hodně daleko.
00:37:44 Jenomže ona nechtěla. Raději prožívá peklo na zemi
00:37:48 a slouží člověku, který nečiní rozdíl mezi sluhou a otrokem.
00:37:54 Odejít prostě nechce.
-Je to nepochopitelné.
00:37:58 -Ale vůbec ne. Hartmann udělal jednu velmi zajímavou zkušenost.
00:38:06 Její utrpení jako by bylo i jejím potěšením.
00:38:12 -Svěřila se někdy někomu se svými pocity?-Ne, nikdy.
00:38:17 -A kdyby to udělala, kdyby se nějak přemohla a promluvila.
00:38:23 -Vyléčila by se. Ale ona se nechce léčit.
00:38:46 -Byla jsem vychovatelka.
00:38:51 U Talbotů.
00:38:58 On se jmenoval Vargeine.
00:39:04 Když jeho loď ztroskotala,
00:39:09 přivezli ho k nám. Měl velikou ránu
00:39:12 od pasu až ke kolenu. Muselo to bolet,
00:39:18 ale on neřekl slovo. Nezasténal.
00:39:27 Byl velmi statečný, ošetřovala jsem ho.
00:39:36 Netušila jsem, že muži mohou být stateční a zároveň falešní.
00:39:46 Byl hezký.
00:39:51 Nikdo ke mně nebyl takový, jako on, když se uzdravoval.
00:39:56 Říkal mi,
00:40:01 že jsem krásná.
00:40:06 Nemohl pochopit, proč ještě nejsem vdaná.
00:40:13 Takhle mluvil.
00:40:19 Dobíral si mě.
00:40:24 Občas.
00:40:28 Měla jsem to ráda.
00:40:32 Nechtěla jsem, aby mi líbal ruku. Říkal mi, že jsem krutá.
00:40:40 A já jsem tomu najednou začala věřit.
00:40:46 -Takže jste už nebyla krutá?
00:40:54 -Vargeine se uzdravil, odjel do Veymessu.
00:40:59 Chtěl tam zůstat týden, nalodit se a odplout do Francie.
00:41:06 Řekla jsem, že s ním nepůjdu, že nemohu.
00:41:12 Pak, když odešel...
00:41:18 Má samota byla strašná. Měla jsem pocit, že se topím.
00:41:30 Šla jsem za ním do hostince, kde se ubytoval,
00:41:35 i když jsem věděla, že to není příliš slušné místo.
00:41:39 Říkali mi, ať jdu nahoru.
00:41:42 Dívali se na mě,
00:41:46 usmívali.
00:41:49 Nechala jsem si ho zavolat.
00:41:55 Zdálo se, že mě rád vidí.
00:42:02 Choval se jako milující muž.
00:42:05 Celý den jsem nejedla. Vzal mě do privátního salónku,
00:42:09 objednal jídlo.
00:42:15 Ale...
00:42:19 Změnil se.
00:42:23 Byl samý úsměv a lichotka, jenže...
00:42:28 Cítila jsem jeho neupřímnost
00:42:32 a pochopila jsem,
00:42:37 že se chtěl jen pobavit, nic víc.
00:42:46 Bylo mi to jasné během pěti minut, ale zůstala jsem.
00:43:03 Dobrovolně.
00:43:07 Navečeřeli jsme se spolu, pila jsem víno.
00:43:11 Nebyla jsem opilá, všechno mi bylo dokonce jasnější.
00:43:15 Je to možné?
-Jistě.
00:43:22 -Ani už se nesnažil skrývat své skutečné úmysly.
00:43:27 Nepředstírala jsem překvapení,
00:43:30 má nevinnost byla falešná od první minuty.
00:43:39 Mohla bych tvrdit, že použil násilí,
00:43:44 nebo že mě omámil.
00:43:49 Není to pravda.
00:43:56 Oddala jsem se mu,
00:44:00 abych už nikdy nebyla jako dřív,
00:44:04 abych byla právem vyvržencem společnosti.
00:44:09 Bůh tomu nechtěl, abych žila šťastně s mužem, ale s hanbou.
00:44:16 Ta hanba mě drží při životě.
00:44:19 Mé vědomí, že jsem jiná, než ty ostatní.
00:44:23 Já nikdy nebudu žít, jako ony. S dětmi a mužem, nebudu mít domov.
00:44:30 Je mi jich až líto. Mám svou svobodu, kterou nechápou.
00:44:35 Žádná urážka mě nezasáhne. Jsem společensky nepřijatelná.
00:44:44 Jsem nic.
00:44:48 Vlastně nejsem člověk.
00:44:52 Jsem totiž "Francouzova běhna".
00:45:24 -Opusťte Lyme.
00:45:33 VZDÁLENÝ SMÍCH
00:45:50 -Ach...
00:46:02 -Nikdy se už nesmíme setkat, jděte.
00:46:07 Já počkám.
00:46:36 Co se děje?
00:46:47 Co je ti, jsi smutná?
-Ne.
00:46:53 Ne.
00:46:55 -Proč jsi smutná?
-Nejsem.
00:47:29 -Pojďte, už na vás čekám.
00:47:32 Je čerstvě nadojené, vaše paní si pochutná.
00:48:43 KLEPÁNÍ
00:48:45 -Slečno Woodruffová? Slečno Woodruffová!
00:48:52 Slečno Woodruffová, paní Poultneyová s vámi chce mluvit!
00:48:57 OPAKOVANÉ KLEPÁNÍ Máte za ní okamžitě přijít!
00:49:25 -"Jsem v seníku nad útesy.
00:49:28 Ještě naposledy za mnou, prosím, přijďte."
00:49:59 -Ano?
-Promiňte,
00:50:01 musím mluvit s doktorem Groganem.
-Doktor není doma.
00:50:04 -Není tu?
-Volali ho z útulku, jel k porodu.
00:50:09 -Děkuji.
00:50:14 RÁNY NA DVEŘE
00:50:18 Jmenuji se Smithson, hledám doktora Grogana
00:50:21 v neodkladné záležitosti.
-Pojďte se mnou.
00:50:27 HEKÁNÍ RODIČKY
00:50:29 -Á, Smithson! Zřejmě tuším, proč jste přišel.
00:50:33 Mrzí mě, že jsem nebyl doma. Přivolali mě k porodu.
00:50:38 Problém je, že nevíme, kam šla.
00:50:43 -Promiňte, nechápu, o čem to mluvíte?
00:50:46 -Nevíte, co se stalo?
-Ne.
00:50:48 -Proč jste tedy přišel?
-Chci od vás radu.
00:50:51 -Já sám bych teď potřeboval poradit.
00:50:54 Slečna Woodruffová zmizela, paní Poultneyová ji propustila.
00:50:58 Několik lidí ji hledá. Řekl jsem, že dám 5 liber tomu, kdo ji najde.
00:51:02 Nebo její tělo.
-Ona žije. Dostal jsem od ní vzkaz.
00:51:06 -Musím zpátky. Jděte ke mně domů, počkejte tam.
00:51:12 RACHOT HROMŮ
00:51:43 Nic z toho, co zde bude dnes vyřčeno,
00:51:46 se nesmí dostat za zdi tohoto domu.
00:51:50 Dobrá, představte si to:
00:51:53 Jsem velmi inteligentní žena
00:51:56 s dobrým vzděláním. Nedokážu plně ovládat svoje emoce
00:52:00 a co víc, miluji svou roli, zvanou "oběť osudu".
00:52:07 Náhle mladý muž, inteligentní, pohledný, hodný.
00:52:14 Mou zbraní je lítost, kterou v něm vzbudím.
00:52:19 A co udělám? Využiju toho.
00:52:22 Jednoho dne se procházím v místě, kam nesmím.
00:52:26 Ukážu se někomu, kdo to zcela jistě poví osobě,
00:52:29 která mi to neodpustí: zaměstnavatelce.
00:52:34 Potom zmizím, aby si všichni mysleli,
00:52:38 že jsem se vrhla do vln z nejbližšího útesu.
00:52:41 A v nouzi nejvyšší povolám svého zachránce.
00:52:47 -Proč mi to všechno říkáte?!
-Ví, že hospodyně nakupovala
00:52:50 na farmě nad útesy. To děvče před jejíma očima
00:52:54 vyšlo z lesa. Byl to úmysl. Chtěla být viděna,
00:52:57 chtěla vás kompromitovat.
-Proč by mi ubližovala?
00:53:01 -Dejte na mě, znám spoustu prostitutek.
00:53:04 Podotýkám, že pouze z titulu své profese, nikoli její.
00:53:08 Chtěl bych mít zlaťák od každé, co se mi svěřila,
00:53:11 že většinu jejích obětí tvořili otcové spořádaných rodin.
00:53:15 -Ale ona není prostitutka.
00:53:18 Není žádný satan.
-Příteli, vy jste asi zamilovaný.
00:53:29 -Slovo gentlemana, že k ničemu nepatřičnému nedošlo.
00:53:34 -Věřím vám, ale na něco se zeptám. Toužíte ji slyšet?
00:53:40 Toužíte ji vidět? Chcete se jí dotknout?
00:53:55 Nejste první, kdo pochybuje o výběru nevěsty.
00:53:59 Půjdu za tou dámou. Řeknu, že jste musel odcestovat.
00:54:03 Vy musíte odjet, Smithsone.
00:54:07 -Ano.
00:54:10 Slovo dané slečně Freemanové dodržím.
00:54:15 -Znám soukromý útulek v Salisbury. Tam se o slečnu Woodruffovou
00:54:19 dobře postarají, nebojte se. Ponesete všechny výlohy?
00:54:23 -Ano, ponesu všechny výlohy.
00:56:47 Slečno...
00:56:57 Strávila jste tu celou noc?
00:57:03 Není vám zima?
-Ne, ne...
00:57:10 -Nebojte se.
00:57:15 Přišel jsem vám pomoct.
00:57:22 Prosím, ovládejte se.
-Ne, to nejde, nemohu!
00:57:41 BLÍŽÍCÍ SE SMÍCH A HOVOR
00:57:45 -Ale ne, to neříkej, to není pravda.
00:58:00 -Co tady, sakra, děláte?!
-Jen se procházíme.
00:58:04 -Odejděte, prosím.
00:58:08 Přišel jsem té dámě na pomoc.
00:58:12 Na žádost lékaře, který o ni pečuje.
00:58:15 Je dokonale zpraven o situaci.
-Ano, pane.
00:58:20 -S nikým o tom nesmíš mluvit, co jsi viděl.
00:58:24 -Chápu, pane.
-Co ona?
00:58:27 -Ta neřekne nic, pane. Dám na to krk.
00:58:32 Přísahám, pane Charlesi.
00:59:05 -Neomluvitelně jsem zneužil vaši situaci.
00:59:08 Promiňte, je to moje vina.
00:59:14 Musíte odjet do Exeteru.
00:59:17 Mluví se tu o možnosti umístit vás v útulku.
00:59:20 Nemusíte se bát, ale nejlepší a nejmoudřejší řešení
00:59:24 bude váš odjezd z Lyme. Kde máte své věci?
00:59:28 -V úschovně.
-Pošlu je do úschovny v Exeteru.
00:59:32 -Jděte na Exmouth Cross, jeďte pak vlakem.
00:59:36 Vemte si tyhle peníze.
00:59:41 -Děkuju.
-Také adresu mého právníka.
00:59:47 Dejte mu vědět, kde jste. Nařizuji, aby vám dal víc peněz.
00:59:53 -Děkuju.
01:00:03 Už vás nikdy neuvidím?
01:00:09 -Ne.
01:00:15 Jste nevšední žena, slečno Woodruffová.
01:00:19 -Ano, jsem nevšední žena.
01:00:54 Jedu do Londýna.
-Jo.
01:01:01 -Tady už žádné scény nemám, takže...
01:01:08 -David? Je tady?
01:01:12 -Ne, přiletí až večer.
-Oh, to bude fajn.
01:01:19 Ne...
01:01:21 Jo, bude to prima. Pro něj taky.
01:01:27 -Budu smutná.
01:01:30 -Mikeu, odvezu tě, až se najíš.
-Jo.
01:01:33 -Tak v Exeteru, Anno. A nezapomeň na nás.
01:01:36 -Jasně.
01:01:41 -Uvidíme se v Londýně?
-Nebylo by to snadné,
01:01:45 někde se sejít.
01:01:50 -Jsme tam 14 dní, musím tě vidět.
01:01:58 -Dobře.
01:02:01 -(amplion) Pozor, přesouváme se na plac. Mikeu...-Ano?
01:02:04 -Ty nejdřív do maskérny.
-Ano, ano.
01:02:09 -Same!
01:02:15 -Pane?
-Same, odjedeš dnes do Londýna.
01:02:19 Ukliď dům, já pojedu zítra. Malá změna.
01:02:25 -Jistě, pane.
01:02:27 Jen doufám, že to neovlivní vaše budoucí plány, pane.
01:02:32 -Moje plány? O čem to mluvíš?
-Já jen myslím
01:02:35 i na svou budoucnost.
-Vážně?
01:02:39 Tvá budoucnost je dnešní odjezd do Londýna.
01:02:43 Rozuměls?
-Ano, pane Charlesi.
01:03:11 -Á, dobré odpoledne.
-Dobrý den, pane,
01:03:15 slečna je v zahradě.
-Děkuji.
01:03:23 -Sam vám tu věc vysvětlil, tu z dnešního rána?
01:03:27 -Ano, pane.
01:03:30 -Pochopila jste to?
-Ano, pane.
01:03:36 -Hm?-To není nutné.
-Ale ano.
01:04:13 Dobré odpoledne.
-Charlesi!
01:04:16 Konečně jste opustil svět zkamenělin kvůli mně?
01:04:21 Jsem moc ráda.
-To pravé kouzlo
01:04:25 lze nalézt pouze v této zahradě.
-Lichotky.
01:04:33 -Má drahá, budu vás muset na pár dnů opustit.
01:04:36 Jedu do Londýna.
-Do Londýna?
01:04:39 -Setkám se tam s právníkem.
-Ach, Charlesi!
01:04:41 -V neodkladné záležitosti. Musí se vyřešit záležitosti
01:04:45 spojené s manželským svazkem. Váš otec je velmi puntičkářský.
01:04:50 -Co vlastně chce?
-Kdo?-Můj otec.
01:04:54 -Zabezpečit vás.
-Takže kvůli tomu
01:04:58 vy odjedete, drahý?
-Ernestino,
01:05:01 naše vzájemná náklonnost je nejdůležitější,
01:05:05 ale manželství má i právní a smluvní aspekty,
01:05:09 které se musí...
-Pouhé řeči!
01:05:14 -Má drahá...
-Nudím se tady.
01:05:18 Málo vás vidím.
-Za tři dny jsem zpět.
01:05:25 -Chci polibek. Pečeť vašeho slibu.
01:06:08 -Hra!
01:06:32 -Stav 40:15, další podání!
01:07:01 Hra, pan Smithson, 6:5 v první sadě.
01:07:06 -Jsi ve skvělé formě, Charlesi, ostrý jako břitva.
01:07:10 -Čím to je, změnou vzduchu?
-Vybíjím energii.
01:07:14 -Hrál jsi téměř s nenávistí.
01:07:18 -Harry, poslyš.
-Hm?
01:07:20 -Ozve se ti jistá osoba. Slečna Woodruffová z Exeteru.
01:07:24 Nechá ti svou adresu. Ty jí potom pošleš nějaké peníze.
01:07:27 -Jistě, a kolik?
-50 liber.
01:07:32 -Dobře, slečna Woodruffová.
01:07:36 -O té záležitosti pak už nechci slyšet.
01:07:41 -Neuslyšíš.
01:07:53 -Počkejte na mě.
01:08:03 Kde se couráš, jsi snad hluchý?!
-Promiňte, pane, já jsem...
01:08:07 -Připrav mi oblek, večeřím v klubu.
-Ano, pane.
01:08:10 Měl byste chviličku, pane?
-Ne, neměl.
01:08:19 -Co honba za zkamenělinami, Charlesi?
01:08:22 -Jak je vyčenicháš? Půjčil bych ti párek pořádných hafanů.
01:08:26 Andílci. Víš, kdo byl jejich dědeček? Tornádo.
01:08:30 Vzpomínáš na Tornáda z Cambridge?
-Jo, dodnes to bolí.
01:08:35 -Kousl svého oblíbence. Měl tě moc rád.
01:08:40 -Asi si to jen popletl, když kousl Charlese.
01:08:43 -Byl to starej, dobrej pes.
-Pravda.
01:08:54 -Bravo, portským se totiž musí spláchnout Bordeaux.
01:08:59 -Bordeaux se nejlépe piju po punči.
-Punč dokonale rozředil šampaňské.
01:09:07 -A co teď?
-Vyrazíme si do města,
01:09:11 to se přece musí, potěší to.
-Tome, příteli, jsi můj kamarád...
01:09:17 -A ty zase můj, chlapče. Všichni jsme kamarádi.
01:09:22 Tak jdeme, pánové.
-Kam chcete jít?
01:09:26 -Tam, kam správní muži v noci chodívají. Ke Kate Hamiltonové.
01:09:30 Bůh jí žehnej.
01:09:33 -Požehnal jí biskupův syn, starej pán to nesmí vědět.
01:09:37 -Hoplá, ha, ha!
01:09:41 -Tak jdeme, pěkně zpříma. Držíme směr.
01:09:45 Ano, správně. Snažíme se, krůček za krůčkem.
01:09:52 Výborně. Bravo, bravo!
01:09:58 Vypadá to, že náš milý Charlie nikam nevyrazí, co ty na to?
01:10:19 -Od pana Montaguea pro pana Smithsona.
01:10:23 -Děkuji mnohokrát.
01:10:56 Pane Charlesi.
01:11:01 Pane Charlesi. Pane, máte tu dopis.
01:11:07 Poslíček ho přinesl od pana Montaguea.
01:11:25 -Uvař mi čaj.
01:11:36 "Penzion Endicotts, Exeter."
01:11:52 TIŠE SI PROZPĚVUJE
01:12:21 "Nesmíme se spolu už stýkat."
01:12:40 Co je, Same?
01:12:44 -Potřebuju radu, pane.
-Jakou radu?
01:12:49 -Chtěl bych si otevřít obchod, pane, co nejdřív.
01:12:53 -Obchod?
-Ano, pane.
01:12:55 -A jaký obchod?
-Látky, šicí potřeby.
01:12:59 Velice po tom toužím.
01:13:03 -A nezdá se ti to příliš nákladné?
-280 liber.
01:13:13 -Kolik jsi naspořil peněz?
-30 liber.
01:13:17 Za celé tři roky služby. Možná byste mi mohl pomoci
01:13:23 -Považuji to za velice nerozumný nápad.
01:13:27 -Přemýšlím o tom už velmi dlouho, pane. Dlouho.
01:13:34 -Rozmyslím si to. Jistě, budu o tom uvažovat.
01:13:40 Teď jdi balit, jedeme do Lyme.
-Do Lyme, pane?
01:13:44 -Do Lyme, ano.
01:14:03 -Exeter, přestupní stanice do Exmouth, Sidmouth a Lyme!
01:14:12 -Kočár do Lyme, pane?
-Zůstaneme tady přes noc.
01:14:16 Asi bude pršet. Ubytujeme se. Chci si trochu odpočinout.
01:14:20 -Mám objednat večeři?
-Rozhodnu se později.
01:14:52 -Pokoj, pane?
-Ne, já...
01:14:55 Chci mluvit se slečnou Woodruffovou.
01:14:58 -Á, chudinka malá, včera, když šla po schodech, uklouzla a spadla.
01:15:03 Ošklivě si vymkla kotník. Chtěla jsem volat lékaře,
01:15:07 nechtěla ani slyšet.
-Musím s ní mluvit. Obchodní věc.
01:15:11 -A pán je právník?
-Ano.
01:15:16 -Račte nahoru, pane.
-Děkuji.
01:15:19 -Betty Anne, zaveď pána za slečnou Woodruffovou.
01:15:28 ZAKLEPE
-Dále!
01:15:33 -Máte návštěvu, slečno.
01:15:47 -Projíždím Exeterem.
01:15:52 Neměl bych raději zavolat doktora?
-To, co by mi poradil,
01:15:57 už stejně dělám.
-Bolí vás to moc?
01:16:00 -Ne.
01:16:04 -Buďte šťastná, že se to nestalo někde mezi útesy.-Ano.
01:16:12 Posaďte se.
01:16:38 VZLYKÁ
01:16:44 -Slečno Woodruffová, prosím.
01:16:47 Neměl jsem chodit.
01:16:53 Nechtěl jsem.
01:16:55 -Myslela jsem, že vás už neuvidím.
01:19:05 Ach!
01:19:19 -Má nejdražší.
01:20:27 NENÍ SLYŠET
01:20:36 Byl jsem...
01:20:39 První.
-Ano.
01:20:47 -Proč jsi lhala o tom Francouzovi?
-Já nevím.
01:20:59 -Existuje?
-Jistě, ano.
01:21:07 Šla jsem za ním do Weymessu.
01:21:12 Viděla jsem ho ale s nějakou ženou.
01:21:17 Bylo jasné, co je zač.
01:21:24 Když zmizeli, šla jsem pryč.
01:21:30 -Nevím, čemu věřit.
-Já nevím...
01:21:40 Neumím to říct.
01:21:45 Teď ne.
01:21:53 -Musím být zase volný.
-Nic od tebe nechci.
01:21:55 -Je to moje vina. Bál jsem se toho.
01:21:58 -Chtěla jsem to. Já to chtěla.
01:22:10 -Sára...
01:22:20 Je nejsladší jméno.
01:22:29 -Tohle jsem si dlouho představovala,
01:22:34 toužila jsem po tom.
01:22:38 Od první chvíle jsem to tušila.
01:22:46 -Já také.
01:22:51 Musím jet do Lyme,
01:22:55 za ní. Říct jí to.
01:22:59 Na jeden den tě opustím.
01:23:05 Počkáš tady na mě, viď?
01:23:10 Přijdu si sem pro tebe.
01:23:42 Zítra se vrátím.
01:23:49 -Dělej, jak chceš. Nebo jak musíš.
01:23:54 Dnes jsi dokázal, že mě skutečně miluješ. Teď vydržím všechno.
01:24:06 Dal jsi mi sílu k dalšímu žití.
01:24:34 -Se sýrem a cibulí.
-Senzace.
01:24:39 -Ztrácím tě.
-Jak to myslíš?-Ztrácím tě.
01:24:41 -O čem to mluvíš? Jedu jenom do Londýna.
01:24:43 -Zůstaň přes noc.-Nejde to.
-Proč ne? Jsi svobodný člověk.
01:24:46 -Ano, jsem.
01:24:48 -Já zešílím.
-Ne, nezešílíš.
01:24:51 -Tolik tě chci.
-Vždyť jsi mě měl v Exeteru.
01:24:55 PÍSKÁ ODJEZD
01:24:57 -Promiňte.
01:24:59 -Ahoj.
01:25:24 -(z chodby) Děkuji, Mary, nemusíte mě ohlašovat.
01:25:27 -Charlesi!
01:25:31 -Posaďte se.
-Co je? Charlesi, co se děje?
01:25:35 -Sedněte si.
-Co se stalo?
01:25:40 Proč se na mne tak díváte?
01:25:44 -Protože nevím, jak říct to, co musím.
01:25:51 Přišel jsem vám sdělit pravdu.
-Pravdu? Jakou pravdu?
01:25:55 -Takovou, že po důkladném zvážení mé situace vím bezpečně,
01:26:01 že si vás vůbec nezasloužím.
-Nezasloužíte?
01:26:05 -Nejsem vás hoden.
01:26:09 -Vy žertujete!
-Ne.
01:26:15 -Vysvětlíte mi laskavě, o čem to mluvíte?
01:26:20 -Podmínky vašeho otce v manželské smlouvě jsou velkorysé.
01:26:23 -Ale opovrhujete myšlenkou přiženit se do podniku.
01:26:26 -Ne, neopovrhuji tím.
-Tak o co vám jde?!
01:26:31 -Ernestino, já jsem si v posledních dnech uvědomil,
01:26:35 že můj zájem o vás je nečestný. Mnohem víc mě přitahovalo
01:26:39 velké bohatství vašeho otce. Teď, kdy jsem prohlédl a pochopil...
01:26:45 -Chcete říct, že jste mě nikdy nemiloval?
01:26:55 -Nejsem vás hoden.
01:27:05 -Tino, co je?
01:27:14 -Charlesi, jsem zhýčkaná,
01:27:21 nejsem mimořádná,
01:27:26 ale s vaší láskou a ochranou by bylo všechno mnohem lepší,
01:27:33 lepší.
01:27:36 Udělám pro vás cokoliv, vzdám se, čeho chcete,
01:27:42 abyste byl šťasten.
01:27:57 Lhal jste.
01:28:00 Má to jiný důvod.
01:28:05 -Ano.
01:28:08 -Kdo?
01:28:12 -Neznáte ji.
-Jste si tím jist?
01:28:18 -Potkal jsem ji před lety.
01:28:21 Myslel jsem, že se pouto přetrhalo. V Londýně jsem ale zjistil opak.
01:28:27 -Proč jste mi to neřekl hned zpočátku?
01:28:29 -Chtěl jsem vás toho ušetřit.
-Nebo sebe vlastní hanby!
01:28:33 Kdo je to!?
01:28:36 Jaká žena je tak nízká, že pošlape slib muže?
01:28:40 Určitě je vdaná.
-Nechci o ní mluvit.
01:28:43 Přišel jsem vám říct pravdu.
-Pravdu!
01:28:46 -Bylo to nejtěžší rozhodnutí v mém...-Vy jste lhář!
01:28:49 Můj otec veřejně odhalí vaše jména, všichni známí se od vás odvrátí,
01:28:55 ještě rád opustíte Anglii.
01:29:01 -"Vážený pane Freemane..."
01:29:05 ZAKLEPÁNÍ
-Hm?
01:29:09 Co tu, sakra, děláš? Nezvonil jsem.
01:29:11 -Nesu brandy, pane. Nemáte chuť?
01:29:17 Že to není pravda?
-Je to pravda.
01:29:21 Slečna Freemanová a já jsme se rozešli.
01:29:24 Teď jdi a už na mě nemluv.
01:29:28 Slyšels, co jsem řekl?!
-Ano, pane,
01:29:30 jenomže teď musím zvážit i svou situaci.
01:29:33 -Cože?
-Budete teď bydlet v Londýně, pane?
01:29:40 -Asi odjedeme do ciziny.
-Aha.
01:29:43 Chci vám sdělit, pane, že s vámi neodcestuji
01:29:46 a nehodlám s vámi odjet ani do Exeteru.
01:29:48 Nebudu u vás pracovat. Měl jsem odejít už dávno,
01:29:51 když to všechno začalo.
-Táhni k čertu!
01:29:53 -Raději ne, pane, mohl bych potkat vaše přátele.
01:29:59 -Same!
-Pokud něco chcete,
01:30:02 zazvoňte si na hotelovou obsluhu.
01:30:13 -Počkejte tady.
01:30:21 Jdu za slečnou Woodruffovou, nemusíte se mnou.
01:30:24 -Ta dáma odešla, pane.
-Šla se projít?
01:30:26 -Ne, pane, je pryč. Odjela odpoledním vlakem do Londýna.
01:30:30 -Cože?
-Ve tři hodiny jela do Londýna,
01:30:33 adresu nenechala.
01:30:37 -Lžete mi!
-Kam jdete?! Pane!
01:30:41 Počkejte, co to děláte?!
01:30:44 -Sáro?
-Pane, to nesmíte!
01:30:48 Nemáte právo. To se nesmí.
01:30:52 Slyšíte, co povídám?!
-Ven!
01:31:26 ZVONÍ TELEFON
01:31:30 -Haló?
01:31:32 Haló? Pokoj 516.
01:31:42 -Kdo to byl?
-Nevím, položil mi telefon.
01:31:46 -Ale kdo?
-Nevím, nepromluvil.
01:31:53 -Možná volal někoho jiného.
-Možná.
01:32:01 -Moment, za chvíli možná ještě přinesu.
01:32:05 Jdi do zahrady, miláčku
-Už jsem to našla!
01:32:15 -Přemýšlíš?
-Hm. Ano.
01:32:21 Jistě.
01:32:23 Co pozvat v neděli na oběd pár lidí?
01:32:26 -Jaké lidi?
-Co taky dělají na filmu.
01:32:30 -Dobře.
-Natáčení je u konce
01:32:33 a Anna se vrací do Států. Víš?
01:32:38 -Tak jo, jen ať to není celý štáb.
01:32:41 -To ne, jen pár lidí.
01:32:46 -Jasně.
01:32:53 ZVONÍ TELEFON
01:32:56 -Haló?
-To je David? Tady je Mike.
01:32:59 V neděli zveme pár přátel na oběd, přišli byste?
01:33:02 -Dám vám Annu.
01:33:06 -Haló?
-Ahoj, to jsem já.
01:33:08 -Ahoj.
-Jak žiješ, zmizela jsi.
01:33:11 Nebylas ve svém hotelovém pokoji.
-Prosím?
01:33:14 -V Exeteru.
-Jo tak.
01:33:17 -Přijďte v neděli na oběd.
01:33:20 Mimochodem, miluji tě.
-Rádi, moc rádi přijdeme.
01:33:26 Takže v neděli.
-Říkám, že tě miluju.-Ahoj.
01:33:36 Pozvání na oběd.
01:33:40 -"Slečna Sára Woodruffová nechť urychleně sdělí svou adresu
01:33:44 Montaguově advokátní kanceláři." To je zatím vše, co se dá dělat.
01:33:48 Pane Smithsone, netajím vám, že to nebude vůbec jednoduché.
01:33:53 Mám čtyři schopné muže, kteří se do toho hned pustí.
01:33:57 Začneme ve všech existujících církevních institucích.
01:34:01 Poptáme se i v ženských náboženských spolcích.
01:34:05 Vznikají jako houby po dešti.
-Ano, ano. Co dál?
01:34:08 -Obejdeme i všechny dívčí akademie v Londýně.
01:34:12 -Dobře.
01:34:14 -Samozřejmě, že nahlédnu i do úmrtní matriky.
01:34:22 -Jistě.
01:34:24 Zkuste vše, pane Grimesi.
01:34:28 -Ještě poslední otázečku, pane.
01:34:31 Myslíte, že si ta dáma přeje být nalezena, nebo ne?
01:34:36 -Netuším.
01:34:47 -Za čtvrt hodinky jsem zpátky.
01:34:53 -Pan Ernest Freeman, otec Ernestiny Freemanové,
01:34:56 tě žádá o setkání v pátek ve tři hodiny na určené adrese.
01:35:00 V případě neúčasti náš klient
01:35:02 automaticky podnikne příslušné právní kroky.
01:35:06 Podpis Aubrey a Beggott.
-Co to znamená?
01:35:10 -Že se ti chtějí pomstít a nenechají nás z toho vycouvat.
01:35:15 Zřejmě budou požadovat veřejné doznání viny.
01:35:19 -Musím to udělat?
-Hm, ano. Asi nám předloží
01:35:23 nepříjemnou písemnost. Dobře ti radím, podepiš ji.
01:35:29 Není zbytí.
01:35:31 -Nezapomeňte, že sukně bude šedá.
01:35:38 -Líbí se mi to, krásné.
01:35:42 Moc hezké. Sáře to bude slušet.
01:35:46 -"Já, Charles Henry Smithson,
01:35:49 svobodně a z vlastní vůle prohlašuji následující:
01:35:52 1. Oficiálně jsem požádal slečnu Freemanovou o ruku.
01:35:56 2. Nic mi nebránilo v dodržení daného slibu.
01:35:59 3. Než jsem ji požádal o ruku, byl jsem obeznámen s jejím
01:36:02 společenským postavením, výší věna, majetkovými poměry
01:36:06 a perspektivami rozvoje továrny.
01:36:09 4. Daný slib jsem bezdůvodně porušil
01:36:12 v důsledku svých tělesných tužeb a nehorázného sobectví.
01:36:16 5. Tajně jsem navázal vztah s osobou jménem Sára Woodruffová.
01:36:22 6. Mé chování v této záležitosti je bezectné.
01:36:25 Kvůli němu jsem pozbyl práva být považován za gentlemana.
01:36:30 Tímto souhlasím, aby poškozená strana
01:36:32 naložila s dokumentem, jak uzná za vhodné."
01:36:38 -Pane Smithsone, může využít práva poradit se se mnou.
01:36:40 -To nebude nutné. Ale mám dotaz.
01:36:44 "Strana může naložit s dokumentem, jak uzná za vhodné."
01:36:48 To znamená co?
-Přesně, jak to tam stojí.
01:36:52 Poškozená strana může text třeba otisknout v Timesech.
01:36:56 -Má k tomu plné právo?
-To bezesporu.
01:37:03 -Podepíšu.
01:37:41 HOUKÁ KONEC SMĚNY
01:38:45 -Pojďte se mnou, pane. No pojďte.
01:39:38 -Kliď se, tohle je slušnej podnik! Padej!
01:39:47 Zmizte odsud!
01:39:51 Děvky, už jim nestačí ulice, lezou do slušnejch podniků!
01:40:43 -Promiňte, myslel jsem...
01:40:53 NENÍ SLYŠET
01:41:06 -Ahoj, viděla jsem vás oknem.
-Nazdar, ty jsi Lizzie?-Ano.
01:41:11 -Vážně?
-Pojďte dál.-Děkuju.
01:41:14 -Dobrý den.
-Dobrý den.-Vítám vás.
01:41:22 -Dáš si ještě trochu vína?
-Ano, bílé.
01:41:29 -13:14. Postřeh!
01:41:32 -Ah!
01:41:36 -Hraj, no tak hraj!
01:41:41 -Můžu se napít?
-Ty máš žízeň?
01:41:44 Dobře, jdeme si pro něco dobrého. Omluvte mě.
01:41:47 -14:14.
01:41:49 -Nádherná zahrada, viď?
-Hm.
01:41:52 -Uklidňující.
01:41:55 Jeho žena působí stejně, že?
-Jdu dovnitř, postarej se o hosty.
01:42:00 Hned se vrátím.
-Ano, dobře.
01:42:06 -Viď, že jsi princezna? Kdopak ti ušil šatičky?
01:42:09 -Já nevím.
01:42:11 -Bavíte se?
-Ano.
01:42:17 Už rozhodli, jak ten film skončí?
-Prosím?
01:42:21 -Pořád se prý mění scénář.
-Ale vůbec ne, kdo to říkal?
01:42:25 -Jsou tam přece dva konce: šťastný i smutný, ne?
01:42:29 -Bude se dělat první... Tedy druhý.
01:42:33 -Takže který?
01:42:35 -Anna vám nic neřekla?
01:42:38 ŠTĚKÁNÍ PSA
01:42:40 -Asto, Asto! No pojď, hodná. Ano!
01:42:54 -Á!
01:42:57 -Jak se vám tu líbí?
-Krásná zahrada.
01:43:06 Kdo o ni pečuje?
-Já.
01:43:11 -Vy sama?
-Skoro.
01:43:14 -A co Mike, nepomůže vám?
-Když je doma. Trošku.
01:43:21 Ale nepředře se.
01:43:29 -Moc vám závidím.
01:43:33 -Opravdu? Proč?
01:43:36 -Jen...
01:43:42 Že jste dokázala stvořit tuhle krásu.
01:43:47 -Myslím, že není co závidět.
01:43:56 Chcete se napít?
01:44:21 -Chci ti něco ukázat.
-Ukaž to mamince, miláčku.
01:44:31 -Mohl bych poprosit o kávu?
-Ireno, udělej, prosím, kávu.
01:44:40 -Anno.
01:44:46 Tohle je k nepřežití.
-Já vím.
01:44:49 Mikeu, ne!
-Musíme si promluvit.
01:44:52 -Ale ne teď.
-Kdy?
01:44:54 -Při práci.
-Zbývá poslední scéna.
01:44:58 Chci mít víc času.
-Tak dobře, o čem budeme mluvit?
01:45:01 -O tom, jak dál.
-Dobře.
01:45:03 -Tak...
-(z chodby) Paní Gardnerová,
01:45:05 neviděla jste mou ženu?
-Bude asi nahoře.
01:45:08 -Už jdu!
01:45:11 Soňo, moc děkuju, bylo to krásné odpoledne.
01:45:15 -Rádo se stalo.
-Děkuju vám.
01:45:19 -Těšilo mě.
-Mě taky. Sbohem, hodně štěstí.
01:45:23 -Děkuju, budu to potřebovat.
01:45:51 O 3 ROKY POZDĚJI
01:46:15 -Pane, telegram pro vás.
01:46:19 Pane.
01:46:35 -"Našli jsme ji, žije pod jménem Roughwoodová. Montague."
01:47:39 -Pojď si zahrát!
-Tak počkej!
01:47:57 -Dobré ráno, jsem Tom Elliot, kdo jste vy?
01:48:01 -Jmenuji se Smithson.
-Rodiče jsou v cizině.
01:48:05 -Hledám paní Roughwoodovou.
-Zavolám ji.
01:48:16 Paní Roughwoodová.
01:48:20 -Bude asi nahoře.
-Paní Roughwoodová!
01:48:25 Paní Roughwoodová!
-Ano?
01:48:28 -Někdo za vámi přišel.
-Děkuji.
01:48:31 -Asi pracuje, ale můžete ji vyrušit.
01:49:06 -Paní Roghwoodová.
-Pane Smithsone?
01:49:12 -Můj právník zjistil, že žijete zde. Netuším od koho.
01:49:17 -Ode mne.
01:49:20 -Od vás?
01:49:24 Hledám vás celé tři roky, zrušil jsem zasnoubení.
01:49:30 Vrátil jsem se do hotelu a vy jste zmizela.
01:49:35 A teď, po třech letech, se nečekaně rozhodnete
01:49:38 dát o sobě vědět? Proč?
-Dřív to nebylo možné.
01:49:44 -Jste vdaná?
-To ne, nejsem.
01:49:48 Všem říkám, že jsem vdova.
-Čí je ten dům?
01:49:53 -Jednoho architekta, jmenuje se Elliot.
01:49:57 Poskytli mi tady útočiště, učím jejich děti,
01:50:01 ale mám čas i na svou práci. Dodali mi odvahy.
01:50:06 -To vy sama?
-Hm, ano.
01:50:12 -Objevila jste v sobě talent?
01:50:17 Proč jsi odešla z Exeteru? Říkalas, že mě miluješ.
01:50:21 Dokázala jsi mi to.
01:50:27 Odpověz!
01:50:33 -Bylo ve mně cosi podivného,
01:50:38 hořkého. Závist.
01:50:43 Vnutila jsem se vám navzdory vašim závazkům.
01:50:46 Byla jsem špatná, vím to moc dobře.
01:50:51 A když jste odešel, věděla jsem, že musím všechno mezi námi zničit!
01:50:56 -Chceš říct, žes mě nikdy nemilovala?
01:51:01 -To netvrdím.
-Musíš to říct!
01:51:06 Musíš říct: "Jsem špatná!" Jen jsem ho zneužila.
01:51:11 Je ti jedno, že jsem už od té doby nepotkal ženu,
01:51:14 která by se ti vyrovnala?!
01:51:17 Že můj život bez tebe je jako poušť?!
01:51:20 Že jsem obětoval všechno, pro tebe!
-Ne, ne...
01:51:27 -Proč jsi mě zavolala, co ode mě chceš?
01:51:31 -Viděla jsem výzvy v novinách, kdysi.-Tys to četla?
01:51:33 -Ano!-A nereagovala jsi?
-Změnila jsem jméno.
01:51:37 -Nejen, žes mi zničila život, ale navíc ještě s potěšením!
01:51:40 -Křivdíte mi! Trvalo dlouho, než jsem našla sama sebe!
01:51:46 Celou tu dobu
01:51:48 jsem hledala svobodu.
-Svobodu?
01:51:52 -Ano!
-Vysmála ses lásce, lidským citům,
01:51:55 jako kdyby to pro tebe vůbec nic neznamenalo,
01:51:58 jako kdyby to byla jen tělesná potřeba.
01:52:02 Probodla jsi mě dýkou. Kvůli svobodě mi mučíš srdce!
01:52:05 Už nechci!
-Ne!-Ano!
01:52:22 -Pane Smithsone.
01:52:28 Chci poprosit za odpuštění.
01:52:38 Miloval jste mě.
01:52:43 Pokud váš cit trvá, odpustíte mi.
01:52:46 Vím, že máte právo mě odsoudit, ale...
01:52:51 Jestli mě
01:52:55 stále milujete...
01:53:05 -Pak ti asi prominu.
01:53:11 -Ano, musíte.
01:53:44 TANEČNÍ HUDBA
01:53:48 NENÍ SLYŠET
01:53:55 -Jo, je to perfektní.
-Dokonalý, mně se to taky líbí.
01:54:00 BEZE SLOV
01:54:02 -Je to tu fajn.
01:54:08 -Začínám točit další film.
-Se mnou, viď?
01:54:12 -Už musím jet.
-Co se dá dělat, šťastnou cestu.
01:54:24 -Anno, ty už jdeš?
-Musím.
01:54:27 -Sbohem, šťastnou cestu.
01:55:02 NENÍ SLYŠET
01:55:19 -Mikeu, už odcházíš?
-Ano, odcházím.
01:55:24 Ahoj.
01:55:53 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ U AUTA STARTOVÁNÍ AUTA
01:56:00 AUTO ODJÍŽDÍ Sáro!
01:57:58 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
01:58:03 Vyrobila Česká televize 2014
Světoznámé, na pět Oscarů nominované drama českého rodáka Karla Reisze, bylo natočeno podle bestselleru Johna Fowlese s Meryl Streepovou a Jeremym Ironsem v hlavních rolích. Vypráví o nerovné lásce mezi váženým biologem, který při návštěvě své snoubenky potkává melancholickou a záhadnou Sarah. Jejich vzplanutí svět viktoriánské Anglie odmítá rozumět a oba milence postupně dovede až na pokraj zkázy.
