To nejlepší z rodinného alba ČT. Série zajímavých reportáží o televizních programech
Obsah dílu
Abeceda ČT je cyklus zajímavých reportáží o oblíbených pořadech, který se věnuje 60. výročí zahájení televizního vysílání v Česku. Od roku 1953 Československá a po té Česká televize natočila a přinesla na obrazovky desetitisíce formátů. Některé z těchto projektů zůstávají v živé paměti i po letech, jiné se vracejí s železnou pravidelností znovu a znovu. Díky své kvalitě i emocionální síle se staly základem a vzorem pro zcela nové programy. Abeceda ČT k televizní šedesátce přináší celkem šedesát reportáží o pořadech, na které se nezapomíná nebo by se zapomenout nemělo. Dvacet vydání – v každém tři reportáže, každá o programu, o kterém stojí za to mluvit, s lidmi, kteří mají co říct.
Abeceda ČT je v prvním vydání věnována nestárnoucí rodinné pohádkové sérii Arabela, soutěžnímu A-Z kvízu a motoristickému magazínu Auto-Moto-Revue.
AZ-kvíz
Začal se vysílat roku 1997 a vypadal v principu podobně jako dnes, i když kulisy byly trošičku jiné, ale princip soutěže zůstal zachovaný. Charakteristika sestavování šestiúhelníku do trojúhelníků pochází z her, které jsme viděli už ve starších sbírkách stolních her. A my jsme vlastně propojili tuto strategickou hru s tou čistě vědomostní polovinou, která tvoří AZ-kvíz. Myslím, že obliba AZ-kvízu vychází z geniality základního herního principu, který opravdu ve své jednoduchosti, přehlednosti a jednoznačnosti je myslím maximem toho, co vůbec v takových záležitostech, jako je televizní vědomostní soutěž, lze dosáhnout. Když jsme potom začali AZ-kvíz vysílat v souvisle dlouhých sériích, tak se ukázala obrovská potřeba kvanta otázek. My jsme nechtěli opakovat žádnou otázku dřív než za dva nebo tři roky, tedy ta spotřeba byla enormní.
Dnes soutěžní otázky vypracovávají externí spolupracovníci. Jsou to převážně vysokoškolsky vzdělaní lidé různých oborů, mnozí z nich pracují jako středoškolští a vysokoškolští učitelé. Snažíme se také, aby jejich věkové rozvrstvení bylo pestré, aby mezi nimi byli zástupci různých generací. Náplň soutěžních otázek by měla být taková, aby odpovídala názvu soutěže.
Auto Moto Revue
S tatínkem jsme koukali na Auto Moto Revue, kdy tatínek chtěl koupit auto, a podle řady ukazatelů, které se daly vyhledat v tomto pořadu, jsme vyhledávali spolu, co si koupíme, co by bylo dobré. Dnes už je motoristických pořadů tolik a aut je tolik, že už to dnes ani nikoho tolik nezajímá, ale tenkrát, tenkrát to prostě byla záležitost, která opravdu nějakým způsobem odrážela stav té doby, protože tenkrát auto, to byla obrovská záležitost, když si někdo koupil auto, tak o tom přemýšlel 10 let předtím a 10 let potom.
Automobilismus byl takovým téměř neutrálním tématem. Proto se mu dostalo takové pozornosti. Vlastně Auto Moto Revue na sebe nabalila jiné formy. V Auto Moto Revue jsme měli písničky, takže Auto Moto Revue se stala nejen vzdělávacím, ale částečně i zábavným pořadem. Když už jsem byl potom starší kluk, tak Auto Moto Revue mě zajímala nejen z hlediska konstrukce těch aut, ale zase mě zajímaly novinky a porovnával jsem to, co jezdí u nás, i to, co jezdilo na Západě. Také jem koukal na úspěchy našich soutěžních jezdců, Škoda 130, Blahna, Hlávka a o těch byly taky reportáže. Pokud bych chtěl srovnat Auto Moto Revue s jakýmkoli jiným programem tohoto typu, který je dnes v televizi, tak asi nejblíže by tomu byl britský Top Gear, protože tam ta kreativita je stále vidět.
Arabela
Já si myslím, že na Arabele, a vůbec na tom pohledu pana Macourka a Vorlíčka, protože to byla neodmyslitelná dvojice, která k sobě patřila, je jedinečné kombinování reálného světa se světem fantazie, ať už dospěláků, nebo dětské fantazie v případě pohádek. Je to prostě mnohaúčelový vlk. To je něco naprosto originálního, a myslím, že kdyby žili v anglosaském světě, tak jsou to dnes světoznámí tvůrci. Podívejte se na Harryho Pottera a tyhle všechny věci. Já si myslím, že tam je vidět kus Arabely.
Naprosto jedinečné bylo v Arabele také to, že existoval svět pohádek pro dospělé, což byl Fantomas, Tarzan a další věci, a klasické pohádky pro děti, a že tam vlastně existovala jakási hranice. Kterou jsme přejeli s tím autem, jak nás Fantomas zastaví. Postava Rumburaka byla nejzápornější postavou seriálu, ale musím říct, že si získala, nevím čím, sympatie diváků, a že jsem dostal moře dopisů i od dětských diváků, že mi drží palce. Ale Rumburak v podstatě by nebyl záporný, kdyby ho Arabela chtěla, tak to je princ v podstatě hodný.
