Dezinformace byly osudem vyzvědače. Nejprve je pomáhal vytvářet, pak o nich přednášel studentům (2001). Režie J. Platz
00:00:39 Sověti byli mnohem úspěšnější v tajné manipulaci veřejného mínění
00:00:45 než Američani.
00:00:48 Když mluvíme o tajných prostředcích - dezinformacích.
00:00:53 Nejúspěšnější americká dezinformace byla dezinformace o Star Wars.
00:01:02 Když byl tento plán vyhlášen, tak Sověti zpanikovali,
00:01:08 protože vždycky když Američani přišli s nějakou novou ideou,
00:01:13 snažili se to Sověti zavést taky. Ale neuvědomovali si jednu věc.
00:01:18 Totiž že v tom programu byly pravdivé elementy,
00:01:23 ale základní myšlenka byla dezinformovat sovětskou elitu.
00:01:28 A přivést sovětskou elitu do úzkých.
00:01:33 A tento fakt přispěl ke změně toho systému.
00:01:38 K tomu, že Gorbačov přišel s novými myšlenkami -
00:01:43 demokratizace režimu a nastolení lepších styků se Spojenými státy.
00:01:57 Po 2.světové válce začal Sovětský svaz používat dezinformace.
00:02:02 Vznikaly komunistické režimy ve východní Evropě, v Asii,
00:02:07 na Kubě i v Africe. Svou moc opíraly o silnou policii a armádu.
00:02:12 Ta hrála důležitou roli v národněosvobozeneckém hnutí.
00:02:16 Mezi Západem a Východem se spustila železná opona.
00:02:20 Několik let po zničující válce se svět začal obávat nové války.
00:02:27 To byla 50.léta 20.století.
00:02:33 Ustal svobodný přísun informací ze světa.
00:02:38 Rušičky z dob nacistické okupace byly teď naladěny
00:02:43 na prakticky stejné rozhlasové stanice jako za války.
00:02:48 Svět na západ od našich hranic přestal existovat.
00:02:54 Pro nás jako občany svět začínal u Chebu
00:02:58 a končil v Bulharsku nebo nejdále v Moskvě.
00:03:03 A právě v této době
00:03:07 Ladislav Bittman studoval na Karlově univerzitě právo,
00:03:12 které měl ukončit v roce 1954.
00:03:20 Asi 2 nebo 3 týdny před skončením studií na Karlově univerzitě
00:03:25 na fakultě mezinárodních vztahů
00:03:28 jsem dostal dopis od ústředního výboru komunistické strany.
00:03:33 Pozvali mě na ústřední výbor.
00:03:37 Když jsem tam přišel, byli tam tři soudruzi za velkým stolem.
00:03:43 Začali mi klást velmi důvěrné otázky.
00:03:47 Věděli o mně všechno, včetně intimních záležitostí.
00:03:53 O všem byli informováni.
00:03:56 A po asi hodinovém rozhovoru ten předseda prohlásil:
00:04:02 že bych měl být velmi hrdý na to, že strana se rozhodla,
00:04:07 že budu pracovat po skončení školy v rozvědce.
00:04:13 Mě to šokovalo. Já ani nevěděl, že Československo má rozvědku.
00:04:18 Nastoupil jsem do rozvědky s pocitem,
00:04:22 že budu sloužit straně a vládě až do smrti.
00:04:27 Z celkového počtu 42 - 43 studentů,
00:04:34 kteří graduovali se mnou v roce 1954,
00:04:39 se 37 - 38 stalo špiony.
00:04:42 Čili tato fakulta
00:04:46 vychovávala budoucí špiony pro Československo.
00:04:51 V pražském Lidovém domě se sešlo 180 nejlepších příslušníků VB
00:04:56 ze všech krajů republiky k slavnostnímu aktu.
00:05:01 Za mimořádnou obětavost při výkonu své namáhavé služby
00:05:06 byli vyznamenáni odznakem Vzorného pracovníka Veřejné bezpečnosti.
00:05:11 Vyznamenání jim předal ministr vnitra Rudolf Barák.
00:05:17 Prošli jsme špionážní výchovou,
00:05:21 Získali jsme znalosti o základních metodách zpravodajské práce.
00:05:26 Jak navazovat kontakty, jak je udržovat a rozvíjet,
00:05:32 jak verbovat lidi, jak udržovat tajné spojení,
00:05:37 jaké je tzv. agenturní prostředí v různých zemích.
00:05:42 To znamená společenské podmínky, zákony, mravy,
00:05:47 které ovlivňují práci špionážních organizací.
00:05:52 A celou řadu dalších předmětů. Například sledovačka.
00:05:58 To znamená technika sledování,
00:06:02 abychom získali zkušenost toho,
00:06:06 jak sledovačka pracuje,
00:06:09 jak zjišťovat, jestli jste pod sledovačkou, nebo ne.
00:06:14 jak se zbavovat sledovačky. Takže tyto základní předměty
00:06:20 nás vyzbrojily po 6 měsících pro tu první etapu.
00:06:35 Tzv.Sternova špionážní škola byla ve vile v Dejvicích.
00:06:40 Trvala 1 rok.
00:06:43 Touto školou museli projít všichni adepti československé rozvědky.
00:06:48 Zahrnovala veškerou přípravu těchto lidí.
00:06:56 Většina mých kolegů tenkrát šla do operativních sektorů.
00:07:01 To znamená do odborů, které se zabývaly vyhledáváním
00:07:06 nových typů, verbováním agentů a udržováním styků s agenty.
00:07:12 U mě to bylo jiné. Já jsem přišel za vedením školy
00:07:17 asi po měsíci a řekl jsem, že se chci oženit.
00:07:22 Oni řekli, že mají rádi, když jsou jejich hoši ženatí.
00:07:27 A ptali se mě, kdo je ta dívka. Když jsem vyslovil její jméno,
00:07:32 tak jsem okamžitě viděl, že budou problémy,
00:07:38 protože moje první žena byla Židovka.
00:07:43 To se rozvědce hrozně nelíbilo.
00:07:49 Ale po několikaměsíčních diskusích dospěli k závěru,
00:07:54 že mě asi nepřesvědčí, tak řekli: "Dobře. Můžeš si ji vzít,
00:08:01 ale tři roky nesmíš pracovat v operativě.
00:08:06 Pouze jako pracovník studijního odboru."
00:08:12 Do Masarykových kolejí se studenti po válce
00:08:17 vrátili jen na chvíli. Brzy se znovu stěhovali.
00:08:22 V celé budově se zabydlela centrála rozvědky.
00:08:27 Sem - do analyticko-studijního oddělení -
00:08:32 nastoupil i elév špionského řemesla Ladislav Bittman.
00:08:37 Vyhodnocovaly a třídily se tu zprávy od agentů podle důležitosti
00:08:42 a sepisovala denní zpráva ministrovi, prezidentovi
00:08:47 a samozřejmě sovětským poradcům.
00:08:50 90 procent lidí, kteří pracují pro rozvědku,
00:08:56 nikdy v životě žádného agenta neuvidí.
00:09:00 Většina z nich se hrabe v lejstrech.
00:09:04 Především studijní a analytický odbor, ale i další odbory.
00:09:10 Jenom menšina pracovníků
00:09:15 se zabývá skutečně operativní činností.
00:09:20 To znamená výběrem lidí,
00:09:25 kteří zastávají zajímavé pozice v zahraničí
00:09:30 a mohli by být zaverbováni. A potom stykem s tou agenturou.
00:09:37 To je pravda. Většina lidí, kteří pracujou pro rozvědku,
00:09:42 nejenom pro komunistickou, i pro britskou a americkou.
00:09:47 Většina těchto lidí jsou byrokrati.
00:09:50 Maďarský lid zaplatil daň za to, že včas nerozpoznal nebezpečí,
00:09:55 které mu hrozilo od nepřátelských živlů.
00:10:01 Prvním šokem byla maďarská revoluce.
00:10:06 a její potlačení v roce 1956. Ale to jsem si vysvětloval:
00:10:11 Sověti udělali chybu, byli příliš krutí...
00:10:17 Ale pořád jsem se snažil to nějak vysvětlit.
00:10:37 Oni se určitě snažili verbovat v maďarské rozvědce
00:10:42 a v polské rozvědce, protože obě tyto rozvědky
00:10:47 se v roce 1956 po polských a maďarských událostech
00:10:52 staly terčem zpravodajských operací Sovětského svazu,
00:10:58 Československa, Polska a dalších věrných satelitních států.
00:11:04 Československá zpravodajská služba začala operativně pracovat
00:11:09 proti Maďarsku a proti Polsku.
00:11:12 Verbovat agenty. To znamená i v jejich zpravodajských složkách.
00:11:19 A teprve po 4 letech, když se politická situace uklidnila,
00:11:25 byla tato činnost zastavena
00:11:28 a Maďarsko a Polsko se opět staly rovnoprávnými členy
00:11:33 satelitní komunity a rozvědek.
00:11:38 Když se někdo z administrativy dostal do operativy, znamenalo to,
00:11:43 že se s ním počítá jako s agentem v nepřátelské cizině.
00:11:49 Samozřejmě nemohl pracovat v cizině jako pracovník ministerstva vnitra.
00:11:55 Musel mít nějaké vymyšlené povolání.
00:11:59 Třeba obchodník, kulturné atašé, vedoucí střediska atd.
00:12:04 Tomu se říkalo legalizace. Ladislav Bittman byl legalizací
00:12:09 jako pracovník ministerstva zahraničních věcí.
00:12:14 To ovšem nikdo nesměl vědět. Dokonce i manželky se dozvídaly
00:12:19 o pravé činnosti svých mužů až těsně před odjezdem
00:12:24 zároveň s instruktáží, jak se mají chovat v zahraničí.
00:12:29 Do Berlína jsem přijel začátkem léta 1961.
00:12:34 Pracoval jsem s jedním agentem, který byl novinář,
00:12:39 podobně jako celá řada dalších agentů.
00:12:44 To je totiž další zpravodajská zajímavost.
00:12:49 Tato dvě povolání - špioni a novináři - mají mnoho společného.
00:12:54 Obě tato povolání mají zájem sbírat a shromažďovat zprávy.
00:13:01 Mnoho metod je společných, některé jsou rozlišné.
00:13:07 Jsou dva důvody, proč rozvědky všech politických zabarvení
00:13:14 mají zájem verbovat novináře.
00:13:19 Za prvé: Novinář v západní demokratické zemi
00:13:24 má přirozenou možnost stýkat se s lidmi,
00:13:30 kteří patří k vládní a společenské elitě.
00:13:36 Pro novináře v USA nebo v Británii je přirozené
00:13:41 zavolat ministerského předsedu nebo ministra,
00:13:46 udělat si s ním schůzku a udělat s ním rozhovor.
00:13:51 A někteří novináři si vytvoří intimní vzájemný vztah s politiky.
00:13:56 To je ohromný plaz pro rozvědku.
00:14:01 Druhý důvod, proč jsou novináři velmi žádaní, je to,
00:14:08 že rozvědky je využívají k ovlivňování veřejného mínění.
00:14:13 To znamená k publikování dezinformací
00:14:18 a různých propagandistických kampaní
00:14:23 k ovlivňování veřejného mínění.
00:14:26 Zveřejňování informací prostřednictvím novinářů
00:14:31 bylo velmi časté. Agent - novinář dostal za úkol
00:14:36 od řídícího orgánu uveřejnit zprávu.
00:14:41 Dostal dvoustránkovou osnovu,
00:14:44 podle které napsal tu dezinformační zprávu,
00:14:49 aniž by věděl, že to je dezinformace.
00:14:54 Řekli mu, že to je pravdivá informace.
00:14:59 On to zveřejnil a bylo to přejato dalšími novináři
00:15:05 a veřejností jako legitimní produkt novinářské profese.
00:15:11 Bez pochybností o pravdivosti té informace.
00:15:16 Pak začaly komunistické zpravodajské služby
00:15:21 a západní zpravodajské služby kupovat noviny různých zemí
00:15:26 a používat je jako kanály k rozšiřování dezinformací.
00:15:36 V srpnu 1961 se konalo v Moskvě tajné zasedání Varšavské smlouvy.
00:15:42 Byla vyhlášena pohotovost armád a Západ se obával nejhoršího.
00:15:50 V noci z 12. na 13.srpna začali východní Němci
00:15:55 za asistence sovětských vojáků budovat na hranicích
00:16:00 mezi východní a západní zónou drátěný plot, později zeď.
00:16:05 V centrále pražské rozvědky o tom nevěděli vůbec nic.
00:16:11 Já jsem přišel do Berlína v době, kdy tam ještě žádná zeď nebyla.
00:16:17 Každý den utíkalo zhruba 4 - 5 tisíc východních Němců
00:16:25 do Západního Berlína. Každý den!
00:16:28 Čili východní Německo ztratilo v letech 1957 až 1961
00:16:35 téměř 4 miliony obyvatel,
00:16:40 kteří utekli na Západ.
00:16:45 Kdyby tohle pokračovalo,
00:16:48 tak za 10 - 20 let by tom nikdo nezůstal.
00:16:53 To byl hlavní důvod, proč se rozhodli zastavit ty útěky
00:16:58 a postavit zeď. Oficiální vysvětlení bylo, že imperialisté
00:17:03 pronikají na Východ. Ale to bylo propagandistické vysvětlení.
00:17:08 V létě 1961 se ohnisko možného konfliktu přeneslo
00:17:13 do samého středu Evropy. Vrcholila tzv.Berlínská krize.
00:17:22 Vláda NDR za podpory všech zemí Varšavské smlouvy
00:17:27 přijala řadu zásadních rozhodnutí k posílení suverenity,
00:17:32 mezinárodního postavení a obranyschopnosti své země.
00:17:37 Přineslo to pozitivní výsledky.
00:17:40 Postavení zdi bylo bylo velmi těžké spolknout
00:17:45 pro někoho, kdo se snažil dívat se na to realisticky.
00:17:50 Asi 100 metrů od ulice, kde jsem tehdy bydlel, byla zeď.
00:17:55 Ulice, která byla přehražena zdí.
00:18:01 Na jedné straně bydlela jedna polovina rodiny
00:18:06 a na druhé straně druhá. Takže se nemohli stýkat,
00:18:10 protože západní Berlíňané nedostali povolení chodit do Východního.
00:18:16 A východní Berlíňané nedostali povolení chodit na Západ.
00:18:21 Rodina na sebe mohla jenom mávat z oka.
00:18:26 Neměli povolení žádného kontaktu. To je středověk.
00:18:34 Politicky to spolknout, akceptovat a schvalovat,
00:18:39 to je těžké.
00:18:41 Na partajních schůzích jsme za to všichni zvedali ruce,
00:18:46 ale v soukromí jsme o tom mluvili jinak.
00:18:51 Jeden z mých kolegů řekl: "Oni z toho budují koncentrák.
00:18:57 Podívej se, jak nás tady zadrátovali."
00:19:02 To, čemu se divili členové rozvědky, bylo známo občanům
00:19:07 Československa už 10 let. Ostnaté dráty nabité elektřinou,
00:19:12 jednotně řízený tisk, rozhlas a televize,
00:19:17 všudypřítomná tajná policie, vytváření nejistoty a strachu.
00:19:22 Sovětská nebezpečná akce v Berlíně depresivně zapůsobila
00:19:27 na československé zpravodajce. Uvědomili si, že Sovětský svaz
00:19:32 považuje území svých satelitů za bitevní pole.
00:19:37 Moskva dokonce obnovila zkoušky s atomovými zbraněmi.
00:19:44 Dezinformace začaly, když začaly lidské války a bitvy.
00:19:50 Protože každý konflikt, vojenský i diplomatický,
00:19:56 je spojen s manipulováním protivníka.
00:20:01 Nemůžete přijít k diplomatickému vyjednávání s tím,
00:20:07 že vyložíte karty na stůl a řeknete:
00:20:10 "Rozhodli jsme se, že půjdeme až sem, ale ani o krok dál."
00:20:15 Snažíte se získat nejvhodnější podmínky pro vlastní stranu.
00:20:22 Je to hra - manipulace, kompromisy, vyjednávání a dezinformace.
00:20:29 Po berlínské krizi přišla kubánská
00:20:32 a svět stál velice blízko novému válečnému konfliktu.
00:20:37 To se projevilo i v centrále v Praze.
00:20:41 Prověřovala se spojení s rezidenturami v zahraničí
00:20:47 i možný přesun centrály na náhradní stanoviště do východních Čech
00:20:52 nebo do Vysokých Tater. Dokonce už přišel příkaz balit.
00:20:58 Naštěstí však ke konfliktu nedošlo.
00:21:01 Možná i díky zpravodajským službám.
00:21:05 A tak krátce po pohnutých dobách byl major Ladislav Bittman
00:21:10 odvolán do centrály a jmenován zástupcem náčelníka
00:21:15 8.odboru aktivních opatření, tedy odboru dezinformací.
00:21:20 Když se dívám zpátky na výsledky těchto operací,
00:21:26 drtivá většina z nich neměla vůbec žádný vliv
00:21:31 na Československo a československé zájmy
00:21:35 a pomoc československým zájmům. Drtivá většina těch operací
00:21:41 byla ve prospěch zahraniční politiky Sovětského svazu.
00:21:48 Československá rozvědka byla do sovětské invaze
00:21:53 v roce 1968 nejschopnější komunistickou rozvědkou
00:21:58 po KGB, která operovala na všech kontinentech
00:22:03 a měla značné úspěchy v západních zemích.
00:22:08 Východní Němci byli pochopitelně nejúspěšnější v západním Německu.
00:22:14 Pronikli do vládních orgánů, do parlamentu,
00:22:19 do všech ministerstev. Myslím, že v západním Německu
00:22:24 neexistovalo důležité rozhodnutí, které by nebylo zaregistrováno
00:22:29 komunistickými rozvědkami, hlavně rozvědkou NDR.
00:22:34 Maďaři byli silní v některých zemích. Hlavně v Itálii.
00:22:40 A ve Vatikánu.
00:22:43 Ve Vatikánu měli Maďaři mnoho vysoce postavených agentů
00:22:49 mezi hierarchií Vatikánu.
00:22:54 A Maďaři také měli několik významných agentů,
00:22:59 kteří se rekrutovali z řad maďarských emigrantů -
00:23:04 uprchlíků z roku 1956. Totéž lze říci o polské rozvědce.
00:23:09 Ta využívala velmi aktivně emigrantské kolonie.
00:23:15 Hlavně v USA a v Kanadě, kde byly tyto kolonie velmi silné,
00:23:20 velmi početné a mnoho lidi polského původu
00:23:25 zastávalo významné pozice.
00:23:28 Tím nechci říct, že každý senátor polského původu byl polský agent.
00:23:35 Já jenom říkám to, že ty poměrně velké
00:23:40 etnické kolonie Poláků
00:23:45 byly aktivně využívány polskou rozvědkou.
00:23:50 Bulharská rozvědka v době, kdy já jsem působil
00:23:56 v československé rozvědce, byla víceméně pro srandu.
00:24:01 Tu nikdo nebral vážně.
00:24:05 Až později, když se zjistilo,
00:24:11 že bulharská rozvědka začala
00:24:16 pracovat na zavraždění některých prominentních bulharských
00:24:21 politických uprchlíků, hlavně Žorži Markova,
00:24:26 který pracoval v Londýně v BBC ve vysílání pro Bulharsko.
00:24:33 Bulharská rozvědka ho zavraždila v roce 1978 nebo 1979.
00:24:43 Začátkem léta 1964 se pražský dezinformační odbor
00:24:49 rozhodl znepříjemnit život Američanům v Indonésii
00:24:54 v návaznosti na vlnu pobouření proti americkým filmům.
00:24:59 Akce dostala jméno Palmer podle Williama Palmera,
00:25:04 ředitele amerických filmových importérů v Indonésii.
00:25:09 12.září se v cejlonském tisku a o pár dní později
00:25:14 v singapurských novinách objevila zpráva,
00:25:18 samozřejmě nepravdivá,
00:25:21 že William Palmer je hlavním americkým agentem v Indonésii.
00:25:26 Zpráva se rychle rozšířila a vznikla protiamerická psychóza.
00:25:33 Mnoho Američanů muselo opustit Indonésii.
00:25:38 A Indonéská komunistická strana se domnívala. že přišel vhodný čas
00:25:43 zorganizovat komunistický puč a převzít moc v Indonésii.
00:25:48 O tom ovšem nevědělo ani Československo, ani Sovětský svaz,
00:25:53 protože Indonéská komunistická strana byla orientovaná na Čínu.
00:25:58 Tento krok byl rozhodnut a proveden spolu s Čínou.
00:26:05 Zorganizovali puč, zavraždili čtyři indonéské generály,
00:26:09 ale armáda se postavila na odpor a rozdrtila pučisty
00:26:15 a celé komunistické hnutí v Indonésii.
00:26:19 Takže ve svých důsledcích
00:26:22 to byla naprostá katastrofa pro komunistické hnutí v Indonésii.
00:26:29 Že tahle dezinformační kampaň, vymyšlená od stolu v Praze,
00:26:34 znamenala statisíce zmařených životů, agenty nezajímalo.
00:26:39 Vyhodnocovala se prostě akce a její dopad.
00:26:44 Naši diplomati, kteří tam byli, se o to sice dál zajímali,
00:26:49 to byli významní agenti zpravodajských služeb,
00:26:54 také proto tam jezdili, že to byli agenti,
00:26:59 ale celý Východ se začal stahovat.
00:27:06 Agentura ČTK se převáděla do Singapuru,
00:27:12 rušily se prostě takové ty báze pro zpravodajskou činnost.
00:27:17 Oni tu porážku uznali.
00:27:22 Musím se přiznat,
00:27:25 že československý odbor aktivních opatření byl velmi aktivní.
00:27:30 V roce 1964 - 1965, tedy v období, kdy jsem se toho zúčastnil
00:27:35 byla roční produkce 100 až 120 operací.
00:27:40 Některé byly spíše žerty, které neměly žádný smysl.
00:27:45 Byly jenom k tomu, aby uspokojily početní výkazy.
00:27:50 Jiné měly dalekosáhlý vliv. Například operace Neptun.
00:27:55 Akce Neptun se odehrála u nás, takže si ji mnozí z nás pamatují.
00:28:00 Měla několik cílů.
00:28:03 V květnu 1965 měla vypršet dvacetiletá lhůta
00:28:08 pro potrestání válečných zločinců.
00:28:12 Akce měla přinutit západoněmeckou vládu k prodloužení této lhůty.
00:28:18 Dále bylo zapotřebí znejistit západoněmeckou špionážní službu,
00:28:24 jejíž agenti byli také lidé kompromitovaní z války,
00:28:29 aby s nimi přerušila styky, a tím připravit ideologickou kampaň
00:28:34 proti západnímu Německu jako zemi prošpikované nacisty,
00:28:39 která je hrozbou nejen nám, ale i celé Evropě.
00:28:44 Shodou okolností, nebo snad šikovně vedenou agentáží
00:28:49 jel 26.června 1964
00:28:53 televizní štáb Zvědavé kamery natáčet pořad o legendách,
00:28:58 které se vyprávěly o Černém a Čertově jezeře.
00:29:03 Rozvědka podstrčila filmařům tajné nacistické dokumenty.
00:29:13 Tato operace to vyžadovala. Totiž padělat stovky dokumentů
00:29:18 a předložit je potom mezinárodním expertům
00:29:23 k zhodnocení a prověření, to byla cesta do katastrofy.
00:29:29 Bylo nutné najít mnoho originálních nacistických dokumentů,
00:29:34 které by byly použitelné.
00:29:38 První prohlídka archivů Státní bezpečnosti nebyla úspěšná.
00:29:44 Našli jsme několik použitelných dokumentů,
00:29:48 ale většina z nich byla známa československým historikům.
00:29:53 To by byla další katastrofa,
00:29:57 kdyby byly předloženy dokumenty jako nalezené v Černém jezeře
00:30:03 a zpřístupněny historikům, kteří věděli,
00:30:08 že tyto dokumenty ležely v archivu ministerstva vnitra.
00:30:13 Čili bylo třeba jít za hranice Československa.
00:30:18 V tomto případě sovětská rozvědka KGB prohlásila,
00:30:23 že dodá všechny potřebné dokumenty pro tuto operaci.
00:30:28 Noc předtím, než měla přijet televize,
00:30:33 přijel sem náčelník rozvědky, náčelník dezinformačního odboru,
00:30:38 já a ještě pár dalších pracovníků dezinformačního odboru,
00:30:44 naložili jsme člun na vodu
00:30:48 a potom mi podávali jednu bednu za druhou.
00:30:54 Já jsem se potopil a našel jsem vhodná místa,
00:30:59 kde by ty bedny byly k nalezení, aby nebyly ztracené v bahně
00:31:06 nebo tak zakryté, že by je potápěči televize nenašli.
00:31:13 Začátkem července tohoto roku byly v Černém jezeře na Šumavě
00:31:18 objeveny 4 vojenské bedny obsahující nacistické písemnosti.
00:31:26 Především jsem se musel postarat to,
00:31:32 aby ty bedny byly objeveny.
00:31:35 Takže já jsem plaval s Pepíkem Merglem
00:31:40 a pořád jsem ho tahal tím směrem, kde byly ty bedny.
00:31:45 Pak jsem mu ukázal na to místo a viděl jsem, že ho to vzrušilo.
00:31:51 Začal hrabat v bahně a objevil tu první bednu.
00:31:56 Tak jsem mu ukázal, abychom šli nahoru a oznámili to.
00:32:01 Vynořili jsme se a zavolali jsme televizi a majora Kliku,
00:32:06 který už byl připravený, a oznámili jsme mu,
00:32:11 že jsme objevili nějaké bedny neznámého obsahu.
00:32:16 A on, samozřejmě podle instrukcí, které dostal, okamžitě vyzval,
00:32:22 abychom opustili vodu, že to může být nebezpečné.
00:32:27 A všichni ostatní sportovní potápěči museli udělat totéž.
00:32:32 Od tohoto okamžiku sportovní potápěči pracující pro televizi
00:32:37 neměli k bednám žádný přístup. Těžcí potápěči ministerstva vnitra
00:32:42 dostali příkaz přijet, pokračovat v průzkumu
00:32:47 a eventuálně vyzvednout další bedny. Což oni udělali.
00:32:52 Byla to velká sláva. Už tady byla připravená televize a novináři.
00:32:59 Bedny byly naloženy na policejní auta a odvezeny do mé kanceláře.
00:33:05 Čtyři bedny, naplněné čistým papírem.
00:33:12 Měli jsme snahu seznámit vás s nanejvýš zajímavými materiály
00:33:17 a dokumenty. Mohli bychom hned na začátku oznámit výsledek
00:33:22 a předložit ony listiny, fakta a dokumenty.
00:33:27 Ale neuděláme to.
00:33:29 Chceme se s vámi rozdělit o vzrušení, které jsme prožívali,
00:33:34 když jsme hledali klíč k tajemství archivů z Černého jezera.
00:33:39 Především bylo nutno zorganizovat tiskovou konferenci,
00:33:44 kterou měl provést ministr vnitra Štrougal.
00:33:49 Po určitém zdráhání se k tomu odhodlal. Byl značně nervózní,
00:33:54 zvláště den před konferencí, protože tam byly přítomny
00:33:59 desítky novinářů z celého světa, nejenom z Československa.
00:34:06 Stejskal a já jsme s ním strávili několik hodin
00:34:12 v noci před tou tiskovkou. On byl velmi nervózní.
00:34:18 A nakonec prohlásil: Pokud to nevyjde, tak oba jdete do basy.
00:34:26 Na tiskové konferenci v Praze, kde byli přítomni zástupci
00:34:30 našeho i zahraničního tisku, uvedl soudruh Štrougal,
00:34:34 že dokumenty vypovídají o činnosti nacistických rozvědek v Rakousku,
00:34:40 Itálii a Francii, osvětlují předmnichovské události u nás
00:34:45 a obsahují seznamy agentů a konfidentů gestapa
00:34:50 jak z Československa, tak ze zahraničí.
00:34:55 Potom následovaly ty propagandistické etapy.
00:35:00 Vybrali jsme vždy seriál dokumentů, která se zabýval například tím,
00:35:05 jak nacisté rekrutovali agenty ve Francii.
00:35:10 Všechny dokumenty, které iritovaly francouzskou národní hrdost.
00:35:15 A ty potom byly zaslány některým francouzským organizacím
00:35:20 a francouzskému tisku.
00:35:23 Totéž jsme udělali s dokumenty které byly poslány do Belgie.
00:35:28 Nebo dokumenty, které ukazovaly,
00:35:31 jak Německo pracovalo proti spřátelené fašistické Itálii.
00:35:36 Tyto dokumenty byly zase zaslány italskému tisku.
00:35:41 Tak jsme vytvořili několik kampaní v řadě zemí,
00:35:46 které byly v podstatě vyhrocené proti Německu,
00:35:51 a vytvářely protiněmecké nálady.
00:35:54 Když se dívám zpátky na výsledky těchto operací,
00:36:00 drtivá většina neměla vůbec žádný vliv
00:36:05 na Československo, československé zájmy,
00:36:10 a pomoci československým zájmům.
00:36:13 Drtivá většina těch operací
00:36:16 byla ve prospěch zahraniční politiky Sovětského svazu.
00:36:20 Na podzim roku 1966 byl major Ladislav Bittman
00:36:25 převelen na rakousko-německý odbor
00:36:28 a legalizován jako tiskový tajemník na ambasádu do Vídně.
00:36:32 Dva roky pracoval pro rozvědku ve Vídni.
00:36:36 Vídeň byla další špionážní metropolí.
00:36:41 Vedle Berlína.
00:36:43 Byla využívána Východem i Západem.
00:36:48 Západní špioni vysílaní z Vídně,
00:36:54 východní špioni přes Vídeň na Západ.
00:37:01 Československá rozvědka byla ve Vídni velmi úspěšná.
00:37:05 Rakousko totiž patřilo mezi země,
00:37:08 které byly velmi hluboce prošpikovány komunistickými agenty.
00:37:14 Jednak československými,
00:37:17 ale také ruskými, maďarskými a polskými.
00:37:23 Rakušani byli v té neutrální pozici
00:37:30 přinuceni hrát tutu roli.
00:37:35 A hráli ji na obě strany.
00:37:39 Celá řada významných osob v Rakousku
00:37:43 byla zaverbována pro československou rozvědku.
00:37:49 Například zástupce šéfa rakouské kontrarozvědky
00:37:55 byl československý agent.
00:37:59 Proto jsem věděl, když jsem se rozhodl k útěku,
00:38:05 že nemůžu zůstat v Rakousku. V Rakousku bych nepřežil.
00:38:10 Tam bych přežil tak 4 týdny.
00:38:13 Dva roky pracoval pro československou rozvědku ve Vídni.
00:38:18 Celkem 14 let. A možná by pilně sloužil dodnes,
00:38:24 kdyby se nestalo to, co se stalo v létě 1968.
00:38:31 V mém životě bylo několik událostí, které měly velký vliv
00:38:36 na moje politické myšlení. Maďarská revoluce, berlínská zeď...
00:38:42 A sovětská invaze byl absolutní šok.
00:38:48 Největší šok mého života.
00:38:52 Když jsem se ráno 21.srpna probudil ve Vídni
00:38:57 a v rádiu hlásili, že Rusové obsazujou Prahu,
00:39:04 v ten okamžik jsem si uvědomil,
00:39:09 že já jsem v podstatě 14 let pracoval pro Rusy.
00:39:15 Bylo tam pár operací, které nějakým způsobem pomáhaly
00:39:21 těm vnitřním machinacím mezi elitou v komunistické straně,
00:39:27 pár operací, které se týkaly československé emigrace,
00:39:33 ale v podstatě československá rozvědka byla nástrojem
00:39:37 sovětské zahraniční politiky. To jsem si uvědomil v roce 1968
00:39:43 a řekl jsem si, že už takhle dál nemůžu.
00:39:47 A že pokud budu dále pracovat v rozvědce, budu pracovat pro Rusy.
00:39:52 Jiné východisko pro mě není. To byla první věc.
00:39:57 Druhá důležitá věc byla, že jsem si uvědomil,
00:40:02 že moje děti odjely na dovolenou do Rumunska,
00:40:07 A Rumunsko bylo jedinou komunistickou zemí,
00:40:12 která nenutila Čechy, aby se vrátili do Československa.
00:40:18 Nechala jim volnou ruku,
00:40:21 pokud chtěli odejít do Rakouska nebo kamkoliv jinam.
00:40:26 To pro mě bylo velmi důležité, že děti byly v bezpečí.
00:40:31 Ale ten první den na velvyslanectví byla televize a spousta novinářů.
00:40:38 A chtěli nějaké vyjádření.
00:40:43 Vyslanec to samozřejmě odmítl, protože byl diplomat.
00:40:49 Poklepal mi po rameni a řekl: "Ty už si s tím poradíš."
00:40:54 Tak jsem vystoupil v rakouské televizi.
00:40:59 Jasně jsem se postavil proti invazi.
00:41:05 Tím vystoupením v televizi jsem se politicky odkryl.
00:41:12 To znamená, že na rezidentuře ve Vídni každý věděl,
00:41:17 kde politicky stojím.
00:41:20 Od následujícího dne jsem byl pod sledovačkou.
00:41:25 Podle mého závěru sovětskou sledovačkou.
00:41:29 A hledal jsem příležitost, abych se dostal z Vídně pryč,
00:41:35 protože ve Vídni jsem o azyl požádat nechtěl.
00:41:40 Taky jsem potřeboval čas přemýšlet o tom.
00:41:45 To si nedovedete představit, co to je žít v tom nesmírném tlaku.
00:41:50 Pod tlakem těch událostí.
00:41:53 Předstíral jsem, že pokračuju v práci.
00:41:58 Stýkal jsem se s lidmi v úřadě, vykonával jsem svou práci
00:42:04 a stýkal jsem se s agenty.
00:42:08 Takže asi dva týdny po invazi,
00:42:12 bylo to asi 3.září v noci,
00:42:16 jsem konečně zjistil, že sledovačka zmizela.
00:42:22 Před barákem a v okolí, kde vždycky operovali.
00:42:29 Tak jsme rychle naházeli pár věcí do kufrů,
00:42:34 naházeli do auta a odjeli. Kdyby nás v tu chvíli chytili,
00:42:39 tak bychom řekli, že jedeme do Prahy.
00:42:45 Když jsem po půl hodině zjistil, že za námi nikdo není,
00:42:50 tak jsem to otočil a jel jsem směrem na západ
00:42:55 k německým hranicím.
00:43:02 Utíkat k nepříteli je nebezpečné.
00:43:06 Utíkat k nepříteli jako špion je mnohem nebezpečnější.
00:43:11 V socialistickém Československu to byla hanebná zrada.
00:43:17 Špion žil v neustálých obavách o svůj život.
00:43:22 A v USA, kam Bittman odjel, musí azyl podepsat sám prezident.
00:43:31 Já jsem si byl vědom, že mě odsoudí k trestu smrti.
00:43:36 Dále že se pokusí o nějakou operaci,
00:43:41 jako je třeba únos nebo zavraždění.
00:43:48 Jenomže to záleží také na tom, kde se člověk usadí.
00:43:54 Kdybychom zůstali v Evropě, byl by pro nás život riskantní.
00:44:00 V kterémkoliv evropském státě.
00:44:03 V USA to je něco jiného.
00:44:06 To je jiné operační kafe pro komunistické rozvědky.
00:44:11 Naše šance přežít byla v USA největší.
00:44:16 Začátkem listopadu 1968 odjeli manželé v doprovodu CIA
00:44:22 do okolí Washingtonu, kde byli ubytováni v konspirační vile.
00:44:27 Od té chvíle začaly mnohahodinové výslechy, tzv.vytěžování.
00:44:34 V mém případě to trvalo zhruba rok.
00:44:38 První čtyři měsíce velmi intenzivně.
00:44:43 A pak postupně méně a méně času.
00:44:51 Ty první čtyři měsíce to bylo 8 až 10 hodin denně.
00:44:56 Skutečně velmi intenzivní vytěžování.
00:45:01 Pak to pokleslo na 4 až 5 hodin.
00:45:07 Až do konce, kdy přišli s pár otázkami,
00:45:13 vysvětlit nebo objasnit aspekty některých operací.
00:45:19 Ale celý ten proces trval zhruba rok.
00:45:23 Skutečně mě úplně vypumpovali.
00:45:28 Po tom roce, když si uvědomím, kolik toho je člověk schopen říct
00:45:34 v rozhovoru, jako je tento náš dnešní,
00:45:39 tak během toho ročního vytěžení je toho spousta.
00:45:45 Není to jenom ryze oficiální.
00:45:48 Oni se snaží vytvořit určitý osobní vztah.
00:45:53 Já jsem měl například velmi dobrý osobní vztah s tím hochem,
00:45:59 který byl šéfem toho vytěžování. Několikrát nás pozval domů.
00:46:04 Pozval nás s Alicí do jejich baráku
00:46:09 a představil nás manželce.
00:46:13 Já si ho nesmírně vážím.
00:46:19 I dnes, po těch 29 letech, kdy vytěžování skončilo.
00:46:25 To bylo taky naposled, kdy jsem ho viděl.
00:46:30 Vážím si ho jako profesionála, který skutečně věděl, co dělá.
00:46:35 Měl velmi hluboké znalosti o zpravodajské práci.
00:46:40 Vážím si také jeho osobního přístupu.
00:46:45 V zachovaných materiálech, neboť byla skartace i na rozvědce
00:46:50 a týkala se zřejmě i těchto kompromitující materiálů,
00:46:59 byly i plány Bostonské univerzity se zakresleným bytem L.Bittmana,
00:47:04 jeho pracovištěm a trasou, kudy chodí. Byly tam také zmínky,
00:47:09 že už nežije s manželkou. Byly to ustanovující údaje,
00:47:14 které mohly vést k únosu nebo k pokusu o jeho zavraždění.
00:47:20 Skoro každou noc mě manželka musela vzbudit,
00:47:25 protože jsem někdy byl velmi hlasitý ve svých projevech.
00:47:30 Ale tyto můry postupně zmizely.
00:47:34 A asi po 10 letech to úplně přestalo.
00:47:38 Ale ta první léta každou noc.
00:47:41 A vždycky to mělo stejný rituál.
00:47:45 Najednou jsem se nějakým způsobem ocitl v komunistické Praze.
00:47:50 Samozřejmě jsem potkával lidi z rozvědky, kteří mě znali.
00:47:57 On zradil mnoho osob. Při vstupu do rozvědky
00:48:03 podepisoval přísahu, kde sliboval věrnost komunistické straně
00:48:08 a Československu. Bylo tam také psáno,
00:48:12 že pokud člověk zradí, bude stižen hanou všeho pracujícího lidu.
00:48:20 Několik měsíců po našem přistání ve Washingtonu,
00:48:26 tak při první návštěvě knihkupectví
00:48:31 jsem narazil na knížku Who's Who in CIA.
00:48:35 To byl produkt československé a východoněmecké zpravodajské služby.
00:48:41 Dezinformační produkt, který měl ztížit život americkým zpravodajcům
00:48:47 po celém světě tím, že většina jmen v této knize
00:48:52 byli skuteční američtí zpravodajští orgánové,
00:48:57 což vždycky ztěžuje život.
00:49:02 Kdykoliv byla uveřejněna jména komunistických operátorů,
00:49:07 tak centrála přemýšlela co dělat. Jestli stáhnout ty lidi,
00:49:12 zastavit jejich agenturní činnost atd.
00:49:16 Druhý cíl byl zařadit do této knihy celou řadu jmen Američanů,
00:49:21 kteří se špionáží neměli vůbec nic společného,
00:49:26 ale z politických důvodů byli nepřijemní pro komunistický blok.
00:49:32 Jejich jména tam byla zařazena proto, aby na veřejnosti
00:49:37 byli označeni jako američtí špioni, čímž se ztěžovala jejich činnost.
00:49:43 Ať už činnost diplomatická, nebo činnost veřejného činitele.
00:49:48 Zajímavé je, že ta kniha našla velké uplatnění v USA
00:49:54 mezi levicovými organizacemi, kteří si z ní udělali svou bibli.
00:50:00 Byla znovu a znovu citována ne několik let,
00:50:05 ale desetiletí.
00:50:09 Bittman byl americkými zpravodajskými službami využit
00:50:14 před tím senátním podvýborem.
00:50:17 V té době byla CIA velice pod tlakem.
00:50:22 Diskutovalo se o financích, o 50.letech a o Svobodné Evropě.
00:50:27 Potřebovali prezentovat někoho, kdo by řekl, jaký ten nepřítel je.
00:50:32 A jednou z těch osob, těch defektorů tam byla celá řada,
00:50:37 byl Ladislav Bittman. V roce 1971 hovořil před senátním podvýborem
00:50:42 pod jménem Lawrence Britt.
00:50:45 I když tam jsou některé věci mimo protokol,
00:50:50 mluvil spíše o systému dezinformací a jeho napojení na systém sovětský.
00:50:56 Hra klamu.
00:51:01 V Československu jsem byl souzen třikrát.
00:51:05 Poprvé v roce 1970. To jsem dostal 7 let.
00:51:10 V roce 1971 jsem byl odsouzen na 15 let
00:51:15 a v roce 1972 k trestu smrti.
00:51:18 Podle mého názoru pravděpodobně k té změně trestu došlo
00:51:24 vzhledem k tomu, že tato kniha byla první seriózní analýzou
00:51:29 komunistických dezinformací a aktivních opatření,
00:51:34 která se dostala do rukou čtenářů.
00:51:41 V roce 198O se na mě obrátil vedoucí katedry novinářství,
00:51:47 zda bych byl ochoten přednášet o mezinárodních dezinformacích.
00:51:54 Nebyl jsem tou nabídkou moc nadšený,
00:51:59 protože mě to psychologicky tahalo zpátky do mé minulosti.
00:52:04 Vykládat jim jenom něco teoreticky je jedna věc,
00:52:09 ale musel bych do toho zahrnout svou vlastní minulost.
00:52:14 I když studenti vědí, že jsem bývalý komunistický špion.
00:52:19 Ale přednášet o této činnosti
00:52:23 to vyžaduje vracet se neustále do mé minulosti.
00:52:31 Takže jsem pár týdnů váhal, ale nakonec jsem souhlasil,
00:52:37 protože je to důležité pro novou generaci novinářů.
00:52:44 A začal jsem to přednášet v roce 1980.
00:52:49 Dezinformace a tisk.
00:52:53 Když jsme založili ten program pro studium dezinformací,
00:52:58 objevil se článek v americkém listě USA Today s nadpisem:
00:53:03 Bývalý komunistický špion založil školu klamu.
00:53:11 A teď si dovedete představit, co se stalo.
00:53:16 Rodiče studentů Bostonské univerzity byli zděšeni.
00:53:21 Mysleli si, že tu učíme jejich děti lhát.
00:53:26 Takže v následujících týdnech a měsících
00:53:31 jsme museli vysvětlovat rodičům, že opak je skutečností.
00:53:36 Že učíme americké děti, aby rozpoznaly nepravdivé zprávy,
00:53:42 které se objevují v americkém tisku.
00:53:48 K čemu takové dezinformace a špinavé hry vlastně jsou?
00:53:54 Proč vznikají a komu slouží? Tyto otázky těžko zodpovíme.
00:54:00 Jde o moc? O peníze?
00:54:04 O pravdu? O předcházení zlu?
00:54:09 Kde jsou hranice mezi informací a dezinformací
00:54:14 v dnešním světě internetu, televizí a mobilních telefonů?
00:54:19 Musíme jen doufat, že právě obecná přístupnost k informacím
00:54:25 a svobodný pohyb člověka postupně odsoudí agenty
00:54:30 a špinavé triky k věčnému zapomenutí.
00:54:35 Když se však podíváme na současný svět, vidíme,
00:54:40 že se, bohužel, nic takového ani zdaleka nechystá.
00:54:46 Američtí studenti dovedou být velmi agresivní.
00:54:51 Jak už jsem vám říkal, například se mi stalo,
00:54:56 že v jedné přednášce, se student přihlásil a řekl:
00:55:01 "To je všechno zajímavé, co nám povídáte, ale proč vám mám věřit,
00:55:06 když jste byl profesionální lhář?"
Když major Ladislav Bittman utekl na podzim 1968 po sovětské okupaci z rezidentury čs. rozvědky ve Vídni, měl za sebou slibnou kariéru vyzvědače, zvláště pak v dezinformačním odboru. Dezinformace jsou akce, které vypadají náramně pravdivě, ale ve skutečnosti jsou falešné a slouží k ošálení protivníka. Bittman se mezi zasvěcenými proslavil především akcí Neptun v 60. letech. Do Černého jezera na Šumavě umístil několik starých německých beden, které potom vylovil podvedený štáb Československé televize, pátrající po nacistických tajemstvích. Do těchto beden uložili pracovníci rozvědky německé dokumenty z 2. světové války, dodané sovětskou KGB. Tímto způsobem chtěla Moskva způsobit rozruch mezi dosud žijícími nacisty. Avšak řada dalších dezinformačních operací, na kterých se Bittman podílel, už takový úspěch neměla. Po útěku do USA se stal Bittman pod jménem Lawrence Martin profesorem na Bostonské univerzitě, kde přednášel studentům právě o dezinformacích, jak je dělají všechny zpravodajské služby světa.