Autoři seriálu Robert Sedláček a Zdeněk Zapletal: Žádní zločinci, žádné vraždy. Prostě jen každodenní život.

Soudce. Je jen málo profesí, které jsou denně konfrontovány s rozporuplností lidské povahy. Soudci, kteří svým rozhodováním každý den mění osudy lidí, jsou jedni z nich. Náš hlavní hrdina Adam Klos (David Švehlík) dělá právě tohle. Je rozvodový a občansko-právní rozhodčí. Žádní zločinci, žádné vraždy. Prostě jen každodenní život, v němž má každý svou pravdu, pro kterou je schopen i zničit svého bližního.

Adam Klos tuhle práci dělat nechtěl. Toužil být fotografem, fotit pro nějaký zpravodajský deník, nebo cestovat po světě za fotoreportážemi. Jenže na prvním místě je to poslušný syn z vážené právnické rodiny, jejíž kořeny sahají až do první republiky. Jeho otec je soudcem Ústavního soudu v Brně (Jiří Bartoška), matka soukromá právnička (Daniela Kolářová) občas zastupující i nějakého toho bídáka s penězi v potížích se státem. Oba rodiče se rozhodli nasměrovat kariéru jediného syna svým směrem.

Adam Klos je sečtělý, přemýšlivý, pohledný, jemný, introvertní chlap. Nejzajímavější na něm je právě to, že se na soudce vůbec nehodí. A přece jím je. Je zranitelný, citlivý, empatický. Pravý opak glorifikovaného typu úředníka, který „slouží státu a obecné normy jsou pro něj výš než individuální etický přístup“. Právě tím, jak je osobní, je sympatický. Divák se o něm postupně dozví úplně všechno, zatímco rozhádané strany sleduje jako figurky na šachovnici. Adam i diváci zjišťují, jak je soudní síň věrným odrazem „divadla svět“, zpovědnicí i žumpou. Lidé lžou, přetvařují se, právníci si hrají na důležité, soudce sedí, myslí si svoje, poslouchá a objektivně vystupuje. V tom je princip série obrácený oproti zažitému modelu, kdy soudce je jen anonymní autoritou, která nakonec nějak rozhodne (dobře nebo špatně). V našem seriálu se naopak úplně všechno točí právě kolem osoby Adama Klose. Jednající protistrany vstupují do jeho života a zase mizí. Divák zůstává se soudcem v síni i v jeho ložnici a dostává postupně znepokojivou možnost „spolupodílet se“ na jeho myšlení. Jedním z nejdůležitějších stavebních prvků seriálu je vnitřní hlas Adama Klose, který nám umožňuje být neustále „uvnitř“ jeho mysli.

V Životu a době soudce A. K. nesledujeme „velké soudní výhry“ nebo „prohry“, ale jemný proces vzniku samotného rozsudku ze strany konkrétního člověka se slabostmi i objektivním charismatem. Ambicí série je umožnit divákovi, aby byl od začátku do konce se soudcem v jeho hlavě. Aby měl možnost být soudcem i divák sám.

Robert Sedláček, Zdeněk Zapletal