00:00:31 Dobrý večer,
milí televizní diváci.
00:00:32 Dobrý večer.
My vás už podruhé vítáme u pořadu,
00:00:35 který jste si vlastně
připravili i vy sami.
00:00:37 Poté co jsme vás minule žádali
o to,
00:00:39 abyste nám pomohli vybrat
ten nejlepší večerníček,
00:00:42 a myslím,
že se nám to zdárně povedlo,
00:00:45 tak jsme tady s prosíkem znova.
00:00:47 Zatímco večerníček by vás
nebo vaše děti měl uspat,
00:00:50 dnes spolu vybereme pořady,
které vám rozhodně spát nedají.
00:00:54 Pevně věřím, že to bude jízda,
protože půjde o zábavu,
00:00:57 potažmo o televizní zábavu,
a té se tady v České,
00:01:01 potažmo v Československé televizi
za 60 let urodilo opravdu hodně.
00:01:05 Dnes večer totiž společně budeme
vybírat ty nejlepší scénky.
00:01:13 -Pozor! Kamera!
-Jede! -Klapka!
00:01:16 -U Nudle.
-Kubrt.
00:01:19 To je dost, že voláš.
A jak to, žes tam včera nebyl?
00:01:24 -Tak vy už o tom víte?
-Co? Prosím tě, vypravuj.
00:01:31 Já mám kluka, je ve vývinu,
jak se říká v pubertě.
00:01:33 -Tak to s ním mlátí.
-To je zajímavý.
00:01:37 Tam někde klackuje
za jevištěm. Luďo!
00:01:39 A... a...
00:01:42 -Vem si Kohouta.
-Kokokokoko...
00:01:48 Ale to už jinde jsme,
je to jiná vesnice.
00:01:53 -Kde je?
―V chlívě, u telátka.
00:01:56 -Co tam dělá?
-Už s ním zase tejden zkouší.
00:02:00 -Jen tudy, dudy.
-Bez dud, bez dud.
00:02:04 Jen tudy, dudy,
bez dud, bez dud.
00:02:07 Já tě uškrtím.
00:02:10 Takhle jsem si silvestra
nepředstavoval.
00:02:13 -Jak sis ho představoval?
-Já nevím. Nějak veseleji.
00:02:16 -A jak? -Honem, řekni!
-Nějaký víno, ženský, zpěv.
00:02:21 Před naší, za naší
cesta má ať nepráší. Hej!
00:02:37 Jak se pozná ta nejlepší scénka?
00:02:39 Jaká jsou kritéria
pro nejlepší scénku?
00:02:41 Já si myslím, že stejně nakonec
dojde na hlasování.
00:02:44 Ano, s tím souhlasím, protože jinak
bychom se neshodli ani my dva.
00:02:48 Já třeba mám slabost
pro Vladimíra Menšíka.
00:02:51 Líbí se mi humor Jiřiny Bohdalové,
Vladimíra Dvořáka.
00:02:54 Mně se zase víc líbí Felix Holzmann
nebo Slávek Šimek s Luďkem Sobotou.
00:02:58 -Přijdou mi vtipnější.
-To já si úplně nemyslím.
00:03:01 Ale koneckonců každý humor
je jiný.
00:03:04 O tom nám také řeknou
naši vzácní hosté,
00:03:07 které jsme si pozvali
dnes do studia.
00:03:08 Mimochodem kupříkladu tvůrci pořadu
Možná přijde i kouzelník,
00:03:12 dvojice Kaiser a Lábus
a autor pořadu pan František Polák.
00:03:16 Mimo jiné se zeptáme také
na oblíbené scénky Martina Dejdara
00:03:19 a Luďka Soboty,
ale bude toho mnohem víc.
00:03:22 Ale ze všeho nejdřív
se pojďme podívat,
00:03:25 jaké scénky se líbí
našim známým osobnostem.
00:03:29 Zaplať pánbůh za archiv.
Česká televize se jím může pyšnit.
00:03:33 Je pravda,
že velmi často se objevují
00:03:35 různé populární scénky a skeče.
Já si to pamatuji už jako kluk,
00:03:38 velkou část těch,
o kterých tady dneska budu mluvit.
00:03:42 Můžu říci konkrétního člověka.
00:03:44 Já hrozně ráda poslouchám velice
nadčasového Felixe Holzmanna.
00:03:49 O mně se většinou říká,
že se pořád směju.
00:03:51 Já si myslím,
že to asi trošku pravda je.
00:03:53 Proto strašně rád tyto věci
vyhledávám.
00:03:55 Když je to dobrý humor,
tak si k tomu sednu a dívám se rád.
00:03:59 Komik je moje zaměstnání.
00:04:01 Musím říci,
že je to zaměstnání smutné.
00:04:05 Já si myslím,
že pánbůh také má smysl pro humor,
00:04:07 protože to, že ze mě udělal faráře,
je toho důkazem.
00:04:12 Celý systém archivu připomíná
fenomén, kterému se říká estráda.
00:04:18 Sama nevím,
jestli bych toho byla schopna,
00:04:20 ale dokážu to ocenit,
snad i poznat a zatleskat tomu.
00:04:28 Takže už máme jasno, kdo se bude
k našim scénkám vyjadřovat,
00:04:32 ale pozor, pouze vyjadřovat,
00:04:34 protože hlasovat jste pro ně
mohli vy, televizní diváci.
00:04:38 Než se podíváme
na první výsledky,
00:04:41 tak já bych přece jenom poprosil
našeho vědátora,
00:04:44 pana docenta doktora
Jakuba Wehrenberga,
00:04:46 aby nám prozradil,
z jakých scének jsme mohli vybírat.
00:04:49 Děkuji za slovo.
Přátelé, je to trošku oříšek,
00:04:52 protože jak dobře víte,
v archivu České
00:04:54 nebo Československé televize
jsou opravdu kilometry záznamů
00:04:57 s vtipnými scénkami, a kdybyste
si je chtěli pustit najednou,
00:05:01 tak byste u toho strávili
hodiny, dny, týdny.
00:05:05 Ovšem od experta tvého kalibru
jsem čekal exaktnější odpověď.
00:05:09 Nějaká čísla.
00:05:11 Ano. Exaktnější odpověď.
Kdyby se použily všechny pásy
00:05:14 s opravdu zábavnými
televizními scénkami,
00:05:18 dala by se jimi omotat zeměkoule
přesně 23krát a ještě by zbylo.
00:05:23 -Doopravdy?
-Doopravdy.
00:05:25 A kdyby sis chtěl pustit všechny
ty kvalitní scénky najednou,
00:05:29 strávil bys s tím přesně 29 měsíců,
13 hodin a 47 minut.
00:05:34 -Tys to doopravdy měřil?
-Já jsem si to vymyslel.
00:05:38 Ale na druhou stranu všichni víme,
že těch scének je tam neuvěřitelně,
00:05:42 a proto jsme složitě,
ale pečlivě vybrali tu třicítku
00:05:46 a tu jsme vám dali k dispozici,
pro tu jste mohli hlasovat.
00:05:50 Jsou to scénky oblíbené
a dá se říci prověřené časem.
00:05:53 To znamená, že sklízejí vždycky
úspěch nejen při svých premiérách,
00:05:56 ale také při svých reprízách.
00:05:58 Má i naše zábavně-vtipná dvojice
nějaké želízko v ohni v anketě?
00:06:04 Jestli myslíš konkrétně
naši zábavně-vtipnou dvojici,
00:06:08 tak jak jsem řekl, jsou to scénky
nejlepší a nejvtipnější,
00:06:11 takže je nasnadě,
že samozřejmě ne.
00:06:14 A my se, přátelé,
podíváme na první výsledky.
00:06:21 On náš kluk, on je
takovej samorostlej, víte?
00:06:24 S panem Lipským hraji
v divadle a na to,
00:06:26 že mu bude letos devadesát let,
tančí, zpívá a hraje na pozoun
00:06:31 a je báječný,
má vypointovaný pořad,
00:06:33 všechny vtipy, je v timingu,
je úplně vynikající.
00:06:36 Fakt každé představení
ho pozoruji a učím se.
00:06:39 Musíte okamžitě opustit
kasárenský prostor.
00:06:45 Hlustvisiháka jsem sledovala
jako dítě.
00:06:47 Vyrůstala jsem v Rakovníku
u babičky, u dědy
00:06:50 a sledovali jsme to. Pamatuji
si to, což je velmi důležité.
00:07:01 Luďku, běž za dveře,
budeš Nárožný.
00:07:03 Ty budeš Sobota,
můj manžel.
00:07:05 Já jsem Šimek, tvoje manželka.
Teď to sakra musí jet.
00:07:08 Toto je podle mě dokonalé.
Tady už si Petr Nárožný vypracoval
00:07:12 tu skvělou postavu cholerika,
který nemá smysl pro humor.
00:07:15 Tady už ukázal
ten svůj ohromný herecký talent.
00:07:19 Vy jistě přicházíte
kvůli té výměně bytu, že?
00:07:23 Ano.
00:07:25 Tohle byla silná trojka ze Semaforu
a musím říci,
00:07:27 že nejradši ze všech těch tří borců
jsem měl Petra Nárožného.
00:07:31 Asi není potřeba říkat proč.
00:07:34 Mě by strašně zajímalo,
00:07:36 jestli tady byla nějaká improvizace
nebo jestli je to takto nazkoušené.
00:07:39 Myslím si, že to je nazkoušené
do posledního puntíku.
00:07:42 Ty jsi Nárožný, jsi za dveřma!
00:07:44 Tohle koresponduje
s mým oblíbeným rčením.
00:07:48 Tací tři, jako jsme dva, není
ani jeden. Tohle je ta scénka.
00:07:59 -Jeroným Patka. Profesor Šláp.
-Do čeho?
00:08:03 Evidentní výpůjčka
od Monty Python.
00:08:06 Cyrano by řekl: Nevadí, je to
jenom známka dobrého vkusu.
00:08:14 Na panu Dvořákovi se mi mimo jiné
líbí, že vůbec nevypadal na to,
00:08:18 co pak předváděl. O to to bylo
pochopitelně vtipnější.
00:08:29 -To je krása.
-To je neuvěřitelné.
00:08:36 Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák
to dlouho připravovali a zkoušeli.
00:08:40 To nebyla čistá improvizace.
Já jsem přítel zkoušení.
00:08:44 Vycházelo jim to. Báječné.
00:08:47 Soudruhu řediteli,
když ten pán chodí tak komicky.
00:08:56 Ich kann nicht verstehen,
wo Sie auf ihre Ideen kommen.
00:09:00 Tomu jsem nerozuměl.
00:09:02 Ivan Mládek je pro mě eh, eh.
A taky ještě vážení přátelé.
00:09:08 -Kommen Sie wieder zu uns?
-Ja.
00:09:12 -Ja?
-Nein.
00:09:14 Ja. Sie ketzen.
00:09:19 Já si z toho pamatuji bezpečně
schöne Haxen mit Chlupen.
00:09:24 Má hezký nohy.
Schöne Haxen.
00:09:34 Mit Chlupen.
00:09:37 Zvláště pro nás,
kteří mluvíme německy,
00:09:40 je tato scénka naprosto úchvatná.
Pane Mládek, sehr gut.
00:09:51 A co děti, ratolesti vaše?
Já vím, že už jsou velký, viďte?
00:09:55 MLUVÍ NESROZUMITELNĚ
00:09:58 A další velký dar
udělat si ze sebe legraci.
00:10:05 Tady jste mě opravdu dostali. To
mám radost, že se vám to povedlo.
00:10:09 Já jsem tohle neznal.
Uznávám, že to není žádná scénka,
00:10:13 že to je jenom anekdota, ale jsem
rád, že jsem to viděl. Dobré je to.
00:10:17 Co říkáte?
00:10:19 Kdy mám přijít příště,
pane doktore?
00:10:22 Pardon, já nerozumím.
00:10:26 MLUVÍ NESROZUMITELNĚ
00:10:29 Ve středu, paní Beránková.
00:10:38 To byly naše první výsledky
a já se musím zastavit
00:10:41 u toho čísla třicet,
Hlustvisihák z roku 1965.
00:10:44 Ta scénka asi nedostala
úplně nejvíc hlasů,
00:10:47 ale možná proto,
že to je původně rozhlasový formát
00:10:51 a je tam jedna zvláštnost.
My jsme viděli Lubomíra Lipského
00:10:55 jako Hlustvisiháka,
ale původně to bylo obráceně.
00:10:58 Miroslav Homola,
který tam hrál důstojníka,
00:11:01 původně hrál Hlustvisiháka
a pak si to teprve obrátili.
00:11:05 -To je taková perlička z archivu.
-Děkujeme za ni.
00:11:08 My tě nemít, Jakube,
tak nevíme nic.
00:11:11 Ale pryč od Hlustvisiháka
k Televarieté.
00:11:14 Televarieté, tuším 26. místo.
00:11:17 Řekni mi,
byl to původní český nápad,
00:11:20 udělat takovou
velkou výpravou show,
00:11:23 nebo byla inspirace
někde venku?
00:11:26 Říká se, že inspirace byla
určitým francouzským typem pořadu,
00:11:29 ale hlavně to Televarieté,
jak ho známe my
00:11:32 s Jiřinou Bohdalovou
a Vladimírem Dvořákem,
00:11:35 začínalo úplně jinak.
On ho původně uváděl někdo jiný.
00:11:38 Byly to televizní hlasatelky.
Když říkám televizní hlasatelky,
00:11:42 tak si možná protiřečím,
ale jedno z prvních Televarieté
00:11:45 dokonce uváděl i Petr Novotný,
ano, ten Petr Novotný,
00:11:48 který se nám tady vyjadřuje
ke scénkám.
00:11:51 My jsme viděli velmi podstatná
jména, aspoň v titulcích.
00:11:55 -Váže se k nim ta třicátá scénka.
-Třicáté místo.
00:11:59 Třeba tady Ivo Paukert,
režisér,
00:12:01 nebo 29. místo režisér
Zdeněk Podskalský.
00:12:04 To jsou jména, která ještě
uvidíme v našem žebříčku.
00:12:07 A právě k těmto slavným jménům
mají velmi blízko naši první hosté.
00:12:12 Dámy a pánové,
legendy televizní zábavy.
00:12:14 Paní Jiřina Bohdalová
a pan Gustav Oplustil.
00:12:18 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:12:21 Abychom to uvedli na pravou míru,
Jiřina Bohdalová jako herečka
00:12:25 a Gustav Oplustil jako autor,
dramaturg.
00:12:28 Aleš mě tady nazval
ředitelem zábavy.
00:12:31 Já se musím opravdu kát před vámi,
vy jste pro mě ředitel
00:12:35 televizní zábavy, dramaturg,
šéfdramaturg,
00:12:37 máte za sebou
opravu ohromnou spoustu práce,
00:12:41 co se týče zábavy a hlavně scének,
protože o těch se dnes tady bavíme.
00:12:44 Říkali jsme jména Ivo Paukert
a Zdeněk Podskalský.
00:12:46 Zhruba kolik scének jste s nimi
natočil? To budete určitě vědět.
00:12:49 Se Zdeňkem Podskalským
a s Ivo Paukertem
00:12:54 jsme udělali celou řadu
celých cyklů.
00:12:58 Dejme tomu, když se vezme
Kabaret u dobré pohody,
00:13:03 tak to mělo osmadvacet dílů,
v každém dílu bylo
00:13:07 nejméně pět až osm scének,
to znamená,
00:13:11 že se muselo připravovat dopředu
autorsky taky.
00:13:15 Já jsem měl takových deset lidí,
kteří ty scénky psali
00:13:20 a kteří byli už zaběhnutí
pro ten program,
00:13:24 a tím pádem jsme měli
i tu pestrost,
00:13:27 že to nebyl jeden rukopis.
00:13:30 Ve chvíli, kdy se nám stalo,
že nám lidé nedodali ty scénky,
00:13:35 tak nastoupil Zdeněk Podskalský
a já a napsali jsme si je sami.
00:13:39 Já si spíš pamatuji,
když jsme dělali s režisérem
00:13:44 Podskalským třeba písničky,
tak on nosil scénář
00:13:49 jen na takových papírech,
ty mi dal ráno,
00:13:54 protože hlavní tam byly písničky,
já to jen provázela.
00:13:59 Já jsem zešílela, protože herec
jenom ví, jak to říci.
00:14:04 A on používal jednu větu,
kterou mě vždycky odzbrojil.
00:14:10 On řekl: Drahokame,
všechno bude zalité sluncem.
00:14:15 Jiřinko, já se musím zeptat
na vaše herecké partnery.
00:14:19 Pro mě jsou
dva vaši herečtí partneři.
00:14:22 Vladimír Dvořák
a Vladimír Menšík.
00:14:24 Já si nedokážu představit
větší rozdíl mezi tím,
00:14:27 jak se s nimi pracovalo.
00:14:29 Rozdíl to byl a velký,
protože Dvořák,
00:14:34 když konkrétně mluvíme
o Televarieté,
00:14:38 tak to jsme zkoušeli čtrnáct dní
dennodenně.
00:14:43 Mě kdyby o půlnoci probudil někdo,
tak já jsem odříkala
00:14:48 svůj text i jeho text.
Mně se stýská po práci před tím,
00:14:53 protože tam má jít člověk
na plac absolutně připravený.
00:14:59 Nikdo není zvědavý
na bohapustou improvizaci.
00:15:03 Někdo to umí,
ale druhý partner ne.
00:15:15 Děkuji vám. Tady je vidět,
že i mladí tomu rozumějí.
00:15:20 Teď ten Menšík.
To byl přírodní úkaz.
00:15:26 Ten zase strašně nerad zkoušel.
My jsme zkoušeli teda.
00:15:30 Já jsem si ho narvala
k sobě do bytu.
00:15:33 Taky jsem mu dávala i injekce,
když ho to chytilo.
00:15:37 On tak improvizoval,
ale tak neuvěřitelně,
00:15:42 že i když se opakoval záběr,
tak já jsem věděla,
00:15:47 že musím dávat strašný pozor,
protože on sice zachoval obsah,
00:15:53 ale použil k tomu jiná slova.
A v dialogu musíš použít
00:15:58 i to slovo, takže on mě naučil
moc poslouchat partnera.
00:16:04 A to je na herectví
to jedno z nejdůležitějších.
00:16:10 Ten improvizoval pořád,
ale s hlavou.
00:16:19 My vám přejeme moc zdraví,
moc síly.
00:16:21 Děkujeme za to, že jste přišli,
a za to, co jste udělali,
00:16:24 protože toho je opravdu hodně.
Děkujeme moc.
00:16:27 Děkujeme. Jiřina Bohdalová.
Gustav Oplustil.
00:16:32 Ještě než se rozloučíme,
slyšeli jste,
00:16:35 že Luděk Sobota má tajného syna?
Má ho s Helenou Vondráčkovou.
00:16:38 Já jsem u toho nebyl,
takže nevím.
00:16:42 Vy jste to četl v bulváru, že jo?
Vy čtete bulvár?
00:16:46 -Že se nestydíte.
-Ne, já jsem to slyšel.
00:16:51 Ale my máme důkaz. Opravdu.
Pojďte se podívat.
00:16:52 Dámy a pánové,
údajný syn Luďka Soboty
00:16:54 a Heleny Vondráčkové
Lukáš Pavlásek.
00:17:16 Z Opavy, z Opavy
jede rychlík do Prahy.
00:17:19 Nikdo nemá obavy,
jestli dojede.
00:17:24 Nestaví, nestaví,
vůbec nikde nestaví.
00:17:27 Jak to zpíváš?
Co to má znamenat?
00:17:30 Ahoj, tati!
00:17:33 To jsi syn Heleny Vondráčkové
a můj syn?
00:17:36 Takhle zpíváš? Takhle mizerně?
Já ti to předvedu.
00:17:40 Pusť mi to.
Já mu to ukážu, jak se to zpívá.
00:17:54 Z Opavy, z Opavy
rychlík jede do Prahy.
00:17:57 Nikdo nemá obavy,
jestli dojede.
00:18:01 Nestaví, nestaví.
00:18:04 -Stop! Stop!
-Co stop?
00:18:06 -Perfektní. Ty zpíváš úplně...
-Tak mě nepřerušuj.
00:18:10 Ty zpíváš úplně skoro jako máma.
00:18:14 Mě by zajímalo,
proč jste mě to nikdy nenaučili.
00:18:16 Proč jste mě
už jako malého odvrhli.
00:18:18 Protože jsi byl nesnesitelný,
už jak ses narodil.
00:18:23 Víš, jak jsi řval jako...
A jak jsi vypadal?
00:18:29 A teď jsme si uvědomili
tu hroznou věc,
00:18:32 že bychom tě museli živit
a ještě vydržovat na studiích.
00:18:37 Tebe na studiích asi ne.
To by bylo strašné.
00:18:42 Tak jsme prostě se rozhodli
a já jsem tě odnesl do babyboxu.
00:18:48 Ale tam to bylo docela dobré,
v tom babyboxu.
00:18:52 Akorát mě vždycky mrzelo,
00:18:54 proč jsem se nejmenoval
Sobota nebo Vondráček.
00:18:58 Protože jsme to nemohli prozradit,
rozumíš?
00:19:03 Nějaké jméno
jsme tam museli napsat.
00:19:06 Helena říkala, aby ses jmenoval
Petr, já zase Pavel.
00:19:11 Tak jsme udělali kompromis a já
tam napsal na cedulku Pavlásek.
00:19:18 Haha!
Tak já jsem takový kompromis.
00:19:21 Ty jsi kompromis.
00:19:23 Proč nejsem Luděk po tobě?
Proč jsem Lukáš?
00:19:25 To já nevím.
To ti dali ti idioti nějací...
00:19:33 Cos tam u nich byl.
00:19:35 Aha. Tak proto jsem vyrůstal
mezi idioty.
00:19:38 Oni mi pořád říkali,
00:19:41 že vypadám jako Vondráčková
a zpívám jako Sobota.
00:19:46 Hele, víš co?
Já ti něco řeknu.
00:19:49 -Buď rád, že vůbec žiješ.
-Já jsem.
00:19:52 Já děkuji,
že jste mě tam dali.
00:19:55 No vidíš. A jdi tam zpátky,
do toho babyboxu.
00:19:58 Já bych se tam vrátil hned,
ale já se tam nenapresuji. Koukej!
00:20:02 -On tě tam někdo napresuje.
-No tak jo.
00:20:04 A nemohl bych tě ještě poprosit,
než se tam vrátím,
00:20:07 jestli bych si aspoň jednou
v životě s tebou nemohl zazpívat?
00:20:11 -Tu písničku.
-Tuhletu zase?
00:20:13 No tak, co mám s tebou dělat.
Tak to zkusíme ještě.
00:20:17 Pusťte nám to.
00:20:25 Mašinka vesele
na cestu si píská.
00:20:28 Strojvůdce topiči
mastné vlasy víská.
00:20:32 Kdo s nima pojede,
větru, dešti ujede.
00:20:36 Pěkně se projede
a na čase získá.
00:20:48 Dobré, co?
00:20:50 Strašné.
00:21:00 Prosím vás, můžete mi říci,
co to teď děláte?
00:21:03 -Já to znám, to je dlouhý.
-Vy tady budete spát?
00:21:06 -To je strašně dlouhý.
-Prosím?
00:21:08 Je to strašně dlouhý.
00:21:09 Mě hrozně překvapilo,
jak je Petr Novotný hubený.
00:21:13 Už si ho takhle nepamatuji.
00:21:16 Hrát s Novotným
je velké potěšení.
00:21:20 On je jako zažehnutý
atomový reaktor.
00:21:24 Novotný se nedá zastavit.
00:21:26 A tak, Krušnohorci, přátelé,
vedeni praotcem Krušinou...
00:21:30 Já myslím,
že dělali dobré scénky.
00:21:32 Hlavně Pepík Náhlovský
je zajímavý tím,
00:21:35 že on je úplně jiný jako komik
a úplně jiný jako člověk.
00:21:38 Vojevůdce Krušnohorců Venda
zde se svým oblíbencem
00:21:42 bohatýrem Jendou založili
první krušnohorskou osadu
00:21:46 nazvanou příhodně Teplice.
00:21:55 Tady je hranice,
vy jste na břehu.
00:21:58 Vy v tom hamtáte.
00:22:00 Tato sestava byla nejlepší.
Tato trojice takto,
00:22:03 to když se ještě spojilo
s Jiráskem, to nemohlo nevyjít.
00:22:10 Na tom je asi nejzajímavější,
že úplně první divadelní hra,
00:22:14 kterou jsem viděla jako maličká,
asi čtyřletá holčička,
00:22:17 když mě tatínek vzal do své práce,
byla právě zkouška Lucerny.
00:22:20 Ale vypadalo to dost jinak.
00:22:22 Dvě varianty. Mokřina a za ní
je to kamení. Pozor, jedeme!
00:22:27 Tak pozor, paní kněžno!
To si asi musel opakovat
00:22:30 Alois Jirásek, jestli někde
v nebi slyšel tuto scénku.
00:22:33 Nevím, jak se bavil on,
já teda náramně.
00:22:35 Tady pozor, paní kněžno!
00:22:38 Tady je mokřina
a tu jsou dvě varianty.
00:23:02 Tohle mi připadá
hodně tlustou tužkou herectví.
00:23:05 To se tak říká,
když je to pořádně.
00:23:08 Ale je to vtipné,
je to krásné.
00:23:10 Hodně kulí oči
a dělá to všechno tak poctivě.
00:23:18 Já jsem také tak trošku dirigent.
00:23:20 Také s rukama v kostele
různě pracuji.
00:23:34 Kde on se zapíná?
00:23:36 Na tomto je cenné to,
že Karel Gott si ze sebe umí
00:23:39 udělat legraci za jakýchkoliv
okolností, je nad věcí.
00:23:43 To neumí hned tak někdo.
00:23:46 Ještě jednou
a nakopu ti zadek.
00:23:49 To je naprosto nadčasová scénka.
00:23:53 Já bych si hrozně rád
sáhl na Karla.
00:23:56 Já jsem vám zapomněl říci:
Proboha, jenom ne na vlasy.
00:24:00 -Aha.
-Na vlasy on je háklivej.
00:24:04 Vy s ním můžete
jako s normálním člověkem.
00:24:07 Když se s ním seznamujete,
tak mu taky napřed podáte ruku.
00:24:10 Karel Šíp, mohu říci jenom to,
co řekl Beethoven o Händlovi.
00:24:15 Šíp je mistr nad mistry.
Pojďme a učme se od něho.
00:24:20 Jsem nositel
čtyřiceti Zlatých slavíků.
00:24:22 Mám dvě dcery a jednoho syna,
00:24:24 kterého jsem započal
v pozdním věku.
00:24:32 Mám doma šest hladových dětí,
jsou jako stupínky.
00:24:36 Marcelo, Cikita,
Sophia, Carlo, Ponti...
00:24:40 Semafor, nejkrásnější
umělecká část mého života.
00:24:45 Bambini mia!
Bambini mia!
00:24:52 Tak to je rok 1971,
bylo mi sladkých jednadvacet let.
00:24:55 Byla jsem
v konkurenčním divadélku Rokoko
00:24:58 a samozřejmě Jiří Grossmann,
legenda.
00:25:01 Zpívám od něj jeden krásný text
Čekej tiše.
00:25:07 Adoptivní. Adoptivní.
00:25:09 Bugati Step,
jak je ti podobnej.
00:25:12 Já jsem si vybavil, jak mě Roháč,
protože se to opakovalo, pokáral.
00:25:16 Říkal: Ringo, musíš,
i když to vidíš podesáté,
00:25:20 znova dělat, jak tě to zajímá,
a musíš se tomu smát.
00:25:24 Nesedět tam jako vůl.
00:25:26 Mám všechno, co mám mít.
00:25:28 To spíš uvěřím,
že máš čerstvý kytky.
00:25:37 Semafor,
to je jedna perla za druhou.
00:25:40 Scénka, která skončila
na 24. místě, Lucerna,
00:25:43 ta vám je čtyřicet let stará.
00:25:46 To vím přesně,
protože je stejně stará jako já.
00:25:51 Mimochodem jednou
mi Slávek Šimek řekl,
00:25:53 že mám obličej
jako ruský hokejista Bobrov.
00:25:56 Tak nevím, jestli jsem se proměnil
nebo jestli jsem tak zůstal.
00:26:00 Já se v tom vzpomínání
obrátím na Aleše.
00:26:03 Co ti říká číslo pětadvacet?
00:26:05 Pětadvacet, to bych řekl,
že vzhledem k tomu věku je jasné,
00:26:09 že to už se nikdy nevrátí.
Být stále mlád.
00:26:12 To by bylo pěkné,
jak to zpívá sám Karel.
00:26:15 Ale myslím,
že to slovo mlád má
00:26:18 ve svém jméně náš následující
host, aspoň jeden.
00:26:22 Určitě. Dámy a pánové, přicházejí
Josefové Mladý a Náhlovský.
00:26:27 -Dobrý den.
-Dobrý večer.
00:26:30 -Dobrý večer.
-Pánové, dobrý večer.
00:26:34 -Můžeme zde?
-Jistě, zde vemte místo.
00:26:36 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:26:39 -Dlouho jsme se neviděli.
-Dlouho jsme se neviděli.
00:26:41 -Ale vypadáte pořád dobře.
-Nápodobně, pánové, nápodobně.
00:26:45 -Ale...
-Aleš.
00:26:47 Člověče, někoho mi připomíná.
Vím. Bobrov, hokejista ruský.
00:26:52 Vždyť jsem si to říkal.
To je vžité.
00:26:54 Ušakov. Hokejista.
00:26:57 To nebylo dobré.
Takový frk ještě nikdy neslyšel.
00:27:02 Zubov. No dobře, necháme toho.
Necháme to být.
00:27:06 My jsme si tak jako tady říkali
o číslu pětadvacet.
00:27:09 To je totiž příčka, na které
skončila vaše scénka Krušnohorec.
00:27:13 Je to první scénka,
00:27:16 kde se ukázal Josef Náhlovský jako
znalec krušnohorského folkloru?
00:27:20 Ne, tato scénka má podstatu
daleko hlouběji.
00:27:24 Tu jsem vymýšlel kdysi dávno,
když jsem byl ještě na fakultě
00:27:28 jako student,
na pedagogické fakultě,
00:27:30 a dělal jsem takového Krušnohorce,
jako že slovanský kmen,
00:27:33 který existoval v Sudetech.
Zajímavé bylo,
00:27:36 že tenkrát soudruzi z NDR,
kteří byli na návštěvě
00:27:40 na naší fakultě v Ústí nad Labem,
tu moji přednášku nějak slyšeli
00:27:44 a říkali, jestli bych nemohl udělat
tu přednášku u nich na univerzitě
00:27:48 v Karl-Marx-Stadtu, že oni
tento slovanský kmen neznají,
00:27:52 protože oni znají jen Lužické Srby,
které vytloukli.
00:27:56 Krušnohorce, kteří zasahovali
údajně až k Mnichovu, neznali.
00:28:01 Byla to pro ně taková divná změna,
že Krušnohorci zmizeli,
00:28:06 přestože je nikdo nevytloukl.
00:28:10 My se bavíme
o televizních scénkách.
00:28:12 Jak vy jste se dostali do televize?
Koho to napadlo?
00:28:15 Já si myslím,
že jsem jel tenkrát autem.
00:28:18 -Bydlel jsem v Ústí.
-Já taky, já s ním jsem jel autem.
00:28:20 Já jsem neměl papíry
v té době.
00:28:22 Nás pozval poprvé, myslím,
do televize na takovou scénku
00:28:26 Karel Šíp, tenkrát měl
Galasuperšou s Jardou Uhlířem,
00:28:30 tak nás pozvali,
ještě tenkrát s Petrem Novotným.
00:28:33 Tak jsme tam dělali první scénky
takto v trojici,
00:28:36 pak už jenom ve dvojici spolu.
00:28:38 Velmi legrační, ale byl to krok
dopředu, obrovský krok dopředu.
00:28:42 -Pro lidstvo.
-Ano.
00:28:44 Obrovský krok pro lidstvo
a takový krůček pro nás.
00:28:47 Vlastně poprvé jsme si sáhli
na ten velký svět,
00:28:50 protože vstup do televize
je vždycky zážitek,
00:28:53 který si člověk pamatuje
prakticky celý život.
00:28:57 A teď mi řekněte, vy působíte,
jako Mladý a Náhlovský,
00:29:01 jako malý a velký,
jako chytrý a roztomilý.
00:29:05 -Měli jste to takhle vždycky?
-My jsme začínali jinak.
00:29:09 Já jsem začínal jako ten chytrý,
protože já jsem opravdu chytrý.
00:29:13 On začínal jako ten blbější,
protože... Ano.
00:29:16 -Já bych to vrátil na ten začátek.
-Ano.
00:29:19 My jsme skutečně začali tak,
že Pepík předstíral toho chytrého
00:29:24 a já jsem velmi těžce lámal
toho hloupějšího,
00:29:28 ale bohužel divák
to vždycky poznal.
00:29:31 -Tak jsme to jednou obrátili.
-Kvůli kapele, aby byla sranda.
00:29:35 Abychom udělali pro kluky v kapele
legraci, tak jsme to otočili
00:29:38 a lidé řvali,
tak jsme to tak už nechali.
00:29:42 Už jsme nepřemýšleli proč
a nechali jsme to tak.
00:29:45 Ale zajímavé je,
jestli ještě můžu,
00:29:47 když jsme hráli
představení pro děti,
00:29:49 tak tam to zůstalo tak,
že já jsem byl ten hodný
00:29:52 a on zlý,
protože děti toho hodného poznají.
00:29:56 My jsme dělali klauny,
já byl zlý klaun.
00:30:00 To by mohlo jít,
přičemž se vzděláním učitele
00:30:03 -se zlý klaun dělá úplně snadno.
-Mám k tomu dispozice.
00:30:07 Ještě mi řekněte, Pepa vystudoval
pedagogickou školu.
00:30:10 Jak je možné, že mezi komiky
a herci je tolik učitelů,
00:30:13 ať už praktikujících nebo těch,
kteří to jenom měli vystudováno,
00:30:16 jako třeba Zdeněk Svěrák,
Ladislav Smoljak.
00:30:19 Jiřina Bohdalová také učila
chvilku. Iva Janžurová.
00:30:22 Když učitel přijde před děti,
to už je taková malá herecká role.
00:30:26 Tam si osaháš to publikum,
máš tam sice jenom třicet dětí,
00:30:30 třicetičlenné publikum,
ale to stačí, osaháš si to.
00:30:34 To není dobrý výraz.
00:30:36 Strýčku péďo,
to není dobrý výraz.
00:30:40 Fiktivně, a proto řada učitelů
potom skončila jako komici.
00:30:46 To je jedna varianta.
Ta druhá varianta je,
00:30:49 že ti komici z řad učitelů,
kteří se proslavili,
00:30:53 byli ti učitelé,
kteří chtěli lépe jíst.
00:30:57 Pánové, my vám moc děkujeme,
přejeme hodně nápadů.
00:31:00 Hodně trpělivosti, Pepíku,
přejeme.
00:31:03 Doufám,
že se zase někdy uvidíme.
00:31:05 To byli Josef Náhlovský
a Josef Mladý.
00:31:08 -Děkujeme za pozvání.
-Pánové, děkujeme.
00:31:11 Vy se pojďte společně s námi
teď podívat na to,
00:31:14 jak jste hlasovali a jak to
dopadlo na 16. až 20. místě.
00:31:21 Když jsem ten vtip začal
vypravovat, tak ho dovypravuju.
00:31:24 Vidíš to, jak jsi hloupej?
Kdo ten vtip začal? Já!
00:31:28 To je fuk, pane Bucala,
ale já ho dopovím.
00:31:31 Ty ho stejně nedáš dohromady.
00:31:33 Já si myslím, že všichni,
kteří mají rádi dobrý humor,
00:31:36 mohou být šťastni,
že existuje tento archiv.
00:31:40 Neocenitelný archiv
České televize.
00:31:43 Tebe poslouchat,
to je zážiteček.
00:31:46 -Magdo! Magdo!
-Slyšíte ho, pane Bucala?
00:31:50 Magdo! Magdo!
00:31:52 Takhle on nervózní
už je od jara.
00:31:55 Já bych si tak strašně přála
být také součástí
00:31:58 nějakého takového kabaretu
nebo takového večera plného scének,
00:32:02 ale myslím, že už je to pryč,
že už to nikdy nebude,
00:32:05 protože ta doba byla tak výjimečná
a tak naplněná,
00:32:08 že už není možné ji opakovat.
00:32:21 Ty se ale sebereš
a půjdeš přes devatero hor,
00:32:24 devatero řek a devatero lesů,
až přijdeš...
00:32:27 Tohle je naprosto revoluční věc,
kterou Brousek zbořil celý národ.
00:32:30 Já jsem v té době bydlel
v paneláku
00:32:32 a jen při hokejových zápasech
jsem slyšel při góle,
00:32:35 že dokáže zařvat celé sídliště.
00:32:38 Tohle dokázal ve své době
poprvé Brousek. Zařvalo sídliště.
00:32:43 Když mu bylo patnáct let,
00:32:45 tak mu skutečně vyrostl
z pupíku šroubek.
00:32:48 Na tento silvestr
nikdy nezapomenu.
00:32:51 A šel přes devatero hor,
devatero řek a devatero lesů,
00:32:54 až přišel na mýtinku
k rybníčku...
00:32:56 Vyloženě palec nahoru,
00:32:58 protože pan Brousek vystřihl
opravdový kameňák.
00:33:01 Ta mu ten šroubeček
vyšroubovala
00:33:04 a upadla mu prdel.
00:33:12 Blahopřeju, máte kluka.
00:33:18 Každý rok hluboko v noci
na silvestra se opakují
00:33:21 pořady s Vladimírem Menšíkem
00:33:23 a na ty já se dívám
ze všeho nejradši.
00:33:26 Máte kluka.
00:33:29 A jéjeje!
00:33:31 Je to precizní,
perfektní a vygradované.
00:33:34 Jak to, že vy říkáte,
že mám syna,
00:33:37 a tady starší sestra,
že mám holku.
00:33:40 -Vy nejste domluvené.
-Nejdřív se narodila holčička
00:33:43 a pak kluk.
Jsou to dvojčátka.
00:33:46 Já se mu vůbec nedivím,
že chce kluka,
00:33:48 protože v bibli mít kluka
znamená mít boží požehnání.
00:33:52 Oproti holce. Sorry, dámy.
00:33:55 Holt jak si člověk nedupne
a nezařve, tak nic nedostane.
00:34:00 Máňo, vydrž!
Já si musím jít dát prcka.
00:34:08 Zrcadlo, kdo je v našem
království nejkrásnější?
00:34:10 A zrcadlo odpovědělo:
00:34:12 Tvoje dcera Sněhurka,
ty držtičko.
00:34:15 Ivan se s tím tak trápil,
ale tolik jako autor.
00:34:18 Kolikrát mi říkal: Já jsem
chodil několik hodin po lese,
00:34:22 abych tuhle věc vymyslel,
a člověče, pořád to není ono.
00:34:26 Je to nejen hvězda České televize,
ale také i polské televize.
00:34:30 Ivan Mládek jezdí do Polska,
je tam velmi oblíbený
00:34:34 a hlavně jeho písnička
Jožin z bažin.
00:34:38 Bloudila lesem, až zabloudila
k takové malinké chaloupce.
00:34:42 Vešla dovnitř, vyvětrala tam.
00:34:47 Na těchto silvestrech
bylo cenné to,
00:34:49 že se shromáždila obrovská skupina
herců, kteří dělali publikum,
00:34:54 a všichni tam byli rádi.
To si dneska neumím představit.
00:34:58 Trpaslíci nemohli v noci
trefit do chaloupky,
00:35:01 když se vraceli z práce.
00:35:08 Dobrý den.
Copak si přejete, telátko?
00:35:11 Já nevím.
00:35:14 Fakt nevím.
00:35:16 Ty zmetku jeden!
Ty dostaneš naplácáno.
00:35:20 Bav se, Oldřichu,
jako bych tu nebyl.
00:35:25 Velmi odvážná revoluční scénka,
až mně zatrnulo,
00:35:29 jak by to asi s chudákem
Kaiserem dopadlo,
00:35:33 kdyby takhle zpohlavkoval
tele dnes.
00:35:36 Možná že by vyfasoval
i něco natvrdo.
00:35:39 Vy mladí taky nevíte,
co byste chtěli pořád.
00:35:42 To je přece ten Delon.
Některé hlášky z Kouzelníků
00:35:46 přešly do naší mluvy
a používáme je dodnes běžně.
00:35:53 Ale on má sílu!
00:35:55 Tady bych řekl,
že Olda Kaiser zahrál skvělou roli.
00:35:59 Už jsi mužskej.
00:36:09 Někomu ta volba možná konvenuje,
někdo se možná u obrazovky čertí.
00:36:14 Jasné je, že jsou to vaše názory,
vaše hlasování.
00:36:17 Ovšem je pravda,
že i já bych třeba Telátko -
00:36:21 dobrý den, telátko,
dobrý den, telátko -
00:36:24 určitě šanoval trošku výš,
ale hlasování je hlasování.
00:36:28 Já se musím zastavit
u pana Jiřího Líra,
00:36:31 kterého jsme viděli
na místě dvacátém ve scénce
00:36:34 Manželé vypráví vtip,
byl tam jako pan Bucala.
00:36:37 Pan Lír tam měl v té scénce
velký problém,
00:36:40 protože on hrál
vážného pana Bucalu,
00:36:43 ale bohužel Vladimír Dvořák
prý začal improvizovat,
00:36:46 začal tam sypat popel z popelníku
a Jiří Lír neudržel svoji figuru,
00:36:50 začal se smát
a muselo se to předělávat.
00:36:53 Tolik jenom taková malá perlička
k místu číslo dvacet
00:36:56 Manželé vypráví vtip.
00:36:58 Je moc dobře, že scénky, z kterých
dnes vybíráte ty nejlepší,
00:37:01 jsou často k vidění
na obrazovkách České televize.
00:37:04 To znamená, že my jsme rádi,
že teď můžeme přivítat
00:37:07 dva skvělé herce,
dva skvělé komiky.
00:37:10 Zároveň jsou to takoví průvodci
pořady,
00:37:13 ve kterých můžete scénky vidět.
00:37:15 Přicházejí Martin Dejdar
a Luděk Sobota.
00:37:28 Pánové!
00:37:30 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, pánové.
00:37:32 Na Západě už od toho upustili,
od podávání rukou,
00:37:36 tak to vezmeme hodně rychle.
00:37:38 My tady máme takovou dvojici,
která je vlastně nesourodá.
00:37:42 Řekněte mi, vy jste se někdy
potkali jako komická dvojice
00:37:46 nebo ve filmu, ve scénce?
00:37:47 -Ne.
-Nikdy.
00:37:50 Právě proto se divíme,
proč jste si nás vybrali.
00:37:55 Pánové, vy máte oba
jednu společnou věc.
00:37:58 To jsou vaše začátky
a to je Ypsilonka.
00:38:00 Je ta herecká průprava nebo to,
co se dělá odjakživa v Ypsilonce,
00:38:05 nějaká deviza, vklad pro to,
aby mohl člověk úspěšně
00:38:10 figurovat v disciplíně,
kterou scénky jsou?
00:38:15 Já jsem tam začal monology.
Já jsem nezačal scénkami.
00:38:19 My jsme také vařili na jevišti,
teda já ne, já neumím vařit.
00:38:25 -Třeba Petr Popelka.
-Petr Popelka.
00:38:29 Teď jsme to dávali jíst lidem.
Schmid vždycky do mě strčil,
00:38:34 když dlouho se lidé něčemu nesmáli,
tak normálně do mě strčil a říkal:
00:38:40 Jdi tam a něco říkej!
Já jsem říkal: Ale co?
00:38:44 On povídá: U tebe je to jedno.
Oni se stejně budou smát.
00:38:49 Martině, ty ses do Ypsilonky
dostal v době,
00:38:52 kdy už tam byli
samí slavní herci.
00:38:55 My se tady také bavíme o pořadu
Možná přijde i kouzelník.
00:38:58 Takže už tam byl Olda Kaiser
s Jirkou Lábusem.
00:39:00 Jaké to bylo, když ty ses třeba
na střední škole díval
00:39:03 na Kouzelníka, možná jsi druhý den
parodoval scénku Telátko
00:39:06 a pak jsi o řadu let později přišel
za těmito dospěláky?
00:39:10 Mě vlastně k herectví přivedla
věta: Já chci být Kaiser.
00:39:14 Tím to celé začalo.
My jsme teda neměli telátko.
00:39:18 My jsme doma neměli žádné zvířátko,
tak já jsem bušil do ségry
00:39:22 a řval jsem:
Já chci být Kaiser.
00:39:24 Já jako kluk jsem vyrůstal
na Holzmannovi, Šimkovi, Sobotovi,
00:39:29 Kaiserovi a Lábusovi,
na nich jsem vyrůstal.
00:39:33 Pro mě vůbec to, to mám dodneška,
že se s těmi lidmi znám
00:39:38 a že si s mnohými tykám,
pro mě je to pořád zážitek.
00:39:42 Já pořád mám v sobě to,
jak jsem se na ně díval v televizi,
00:39:46 jak to byli lidé,
o kterých jsem nevěděl,
00:39:49 že bych je někdy vůbec
mohl potkat.
00:39:52 U mnohých jsem ani vůbec nevěřil,
že žijí.
00:39:54 Málo se ví,
že ty jsi měl takovou touhu
00:39:57 hrát s Felixem Holzmannem.
Je to tak?
00:40:01 Felix Holzmann mě fascinoval.
00:40:04 On také vystupoval
na Libereckých výstavních trzích
00:40:10 a celá Ypsilonka taky.
Já jsem se s ním skamarádil.
00:40:16 Já jsem mu jednou také říkal,
že bych docela rád
00:40:21 s ním udělal dvojici,
kdyby to šlo.
00:40:26 On říkal: No jo, člověče,
ale já jsem vás viděl.
00:40:31 Vy taky máte takovou tu ctižádost
spíš hrát toho blbějšího, že jo?
00:40:38 Já povídám: To jo, to mám.
No jo, ale podívejte se.
00:40:44 Dva blbci, víte,
to nejde dohromady.
00:40:53 Ale někdy to jde,
podívejte, naše dvojice.
00:40:56 Je někdo, Martine,
koho si vážíš natolik,
00:41:00 že bys s ním třeba chtěl hrát,
00:41:02 nebo koho jsme tady nezmiňovali,
taková osobnost?
00:41:05 -Se mnou, viď?
-S Luďkem samozřejmě.
00:41:07 S Kaiserem a s Lábusem
se mi to splnilo.
00:41:11 S mnoha dalšími,
kterých jsou opravdu desítky,
00:41:14 se mi to už nikdy nesplní,
protože už hrají v divadle
00:41:18 někde úplně jinde. Každopádně
mě asi nadosmrti bude mrzet,
00:41:22 že jsem se nepotkal
s Vladimírem Menšíkem.
00:41:26 Pánové,
moc vám děkujeme za návštěvu.
00:41:29 Máme pro vás
ještě jedno malé překvapení,
00:41:31 ale teď se opravdu rozloučíme.
00:41:33 To byli Luděk Sobota
a Martin Dejdar.
00:41:37 Když pánové zmiňovali Felixe
Holzmanna a Vladimíra Menšíka,
00:41:42 tak si je pojďme připomenout,
tentokrát v podání Alexe Dowise.
00:42:08 MLUVÍ FELIX HOLZMANN
00:42:10 Tak mně třeba řekněte,
to by mě zajímalo,
00:42:13 kdo mi včera vypil
ten rum ve špajzce.
00:42:20 Zanzibar přesně...
00:42:23 Já nevím, já tady v ulicích
tak ty putyky neznám.
00:42:37 Tak mně třeba řekněte,
co to je?
00:42:44 Visí to na stěně,
dělá to tik tak,
00:42:48 a když to spadne,
tak se rozbijí hodiny.
00:43:19 MLUVÍ VLADIMÍR MENŠÍK
00:43:21 Máňo, dělej, dělej!
00:43:33 Už jsme doma, Tonda se trhnul,
ta tam pláče, skáče z okna,
00:43:37 ale mluvit se bude o mně.
00:43:48 Máňo, vydrž!
Já si musím jít dát prcka.
00:44:09 Řekněte mi například,
kde leží Addis Abeba.
00:44:15 Kde leží?
00:44:17 Tohle je pro mě jednoduchá věc,
protože já jsem byl vždycky
00:44:20 fanda na Felixe Holzmanna.
Co on uměl s jazykem
00:44:23 a jak si dokázal pohrávat s diváky,
všechna čest.
00:44:25 -Kde leží Addis a Béda.
-Ne Béda. Abeba.
00:44:28 Je zvláštní na něm,
jak byl skvělý komik,
00:44:32 tak ve skutečnosti to byl vážný
a duchovně založený člověk.
00:44:36 Addis Abeba kde leží. Ano.
Tak leží tedy...
00:44:40 A to jsou nějací manželé?
00:44:43 Tato scénka je mi hrozně blízká,
protože velmi často se cítím
00:44:48 jako tito dva pánové,
protože jsem stejně blbý.
00:44:52 Ten Béda je mi tak trošku...
00:45:00 Víte, ono se, ono se řekne
přestávka, přestávka.
00:45:05 Tady on tím stylem sobě vlastním,
00:45:08 tedy konfliktu
s vlastní mateřštinou,
00:45:11 vytvořil nejenom senzační scénku,
ale taky prototyp blba,
00:45:15 který v řadě jeho idiotů
je naprosto blb největší.
00:45:20 Co je její základní funkcí?
Jééé...
00:45:26 Tak tohle jsem na panu Sobotovi
měl rád, to ééé, nebo mám rád.
00:45:31 To bylo jeho.
00:45:38 Mně je jenom líto,
že Sláva už mezi námi není.
00:45:41 Luďkovi fandím dodnes.
00:45:51 Já jmenuji se
Surio Mario Martinez...
00:45:55 To prostě nejde.
Surio Mario...
00:45:58 Ale mohlo býti mně
dvacet osm,
00:46:02 ale byl jsem rok nemocen,
00:46:04 poněvadž kousla mě
moucha tse-tse.
00:46:09 Tuto scénku znám a myslím,
že to chodilo i na kazetách.
00:46:12 Kdo to neviděl v televizi,
protože dřív ještě nebylo video,
00:46:16 tak si to pouštěl na kazetách
a bylo to vtipné.
00:46:25 Krampol je jeden
z našich nejlepších herců,
00:46:28 současně i nejlepších komiků.
00:46:30 Abychom pak na základě
těchto zkušeností...
00:46:34 Nevím,
co bych k tomu víc řekla.
00:46:37 Které budeme dovážeti k vám
do Československa.
00:46:45 Tak.
00:46:47 -To pivo má ale divnou chuť.
-Pivo?
00:46:50 -To vám povím.
-Nahořklé jako pivo.
00:46:54 Myslíte U Nudle?
00:46:56 Kalný? Kdepak kalný.
To je tak špinavá sklenice.
00:46:59 Vždycky když vidím
takto vynikající scénku,
00:47:02 tak mimoto, že z ní mám radost
a sám se nejvíc směji,
00:47:05 tak mě napadne vždycky,
sakra, kurňa,
00:47:08 že to nenapadlo mě,
takový skvělý nápad.
00:47:12 Ta scénka sice má čtyřicet let,
ale takové číšníky
00:47:16 i po čtyřiceti letech najdeme
v našich restauracích.
00:47:19 Tohle je scénka,
kterou pro mě osobně
00:47:22 netrumfl ani Mr. Bean
v restauraci.
00:47:24 Naproti v restauraci dávají
třikrát tak velký porce.
00:47:27 No jo, ale nezapomeňte, ale že
zase na tom tolik nevydělají.
00:47:34 MLUVÍ MAĎARSKY
00:47:39 To dneska neumí říci Němec,
Francouz nebo Angličan.
00:47:43 Jednou mu někde řekli:
Ústí nad Labem je tak krásné město,
00:47:46 že by tady měly být
příští olympijské hry.
00:47:50 A on okamžitě...
MLUVÍ MAĎARSKY
00:47:55 To dneska umí kdekdo.
00:47:58 MLUVÍ MAĎARSKY
00:48:00 Tady je hrozně vtipné, jak se
Karel Černoch pořád odbourává
00:48:04 a vůbec nedrží postavu, absolutně.
Normálně se tlemí.
00:48:09 MLUVÍ MAĎARSKY
00:48:25 Viděli jsme, jak jste hlasovali
v soutěži o nejlepší scénku.
00:48:29 Mně to nedá, já se musím zastavit
u místa číslo patnáct a dvanáct.
00:48:33 To jsou scénky
s Felixem Holzmannem.
00:48:36 Všiml sis, Aleši, jak důležitá byla
osoba partnera v této scénce?
00:48:40 Jistě, protože on nadhazuje
ten míček té pointy
00:48:43 a pak už se jenom zasmečuje.
00:48:45 To dělá v tomto případě
Felix Holzmann.
00:48:48 V roli partnera dlouholetý parťák
pan František Budín.
00:48:52 -Ale známe i jiné. Například. No?
-Viktor Mauer.
00:48:55 Nebo třeba Milan Neděla
nebo třeba Iva Janžurová.
00:48:59 Já si myslím, že se k ní ještě
dostaneme v našem žebříčku.
00:49:02 Mně v té naší anketě
některé pořady chybí.
00:49:05 -Třeba Manéž Bolka Polívky.
-Já můžu slíbit,
00:49:08 že scénku z pořadu Manéž uvidíme,
alespoň kousek.
00:49:11 Umístila se hodně vysoko
v naší anketě.
00:49:13 Ale než se tak stane,
přichází Šaškové počmáraní
00:49:16 Roman Vojtek, Jiří Škorpík,
Pepa Vágner a Tomáš Savka.
00:49:29 Koukněte na toho fintila,
pod krkem žlutého motýla.
00:49:36 Zelený klobouček do týla
šoupne si na bílou pleš.
00:49:44 I když ten tralalák padá mi,
hlavně že vyhrávám barvami.
00:49:51 Hlavně že vyhrávám barvami,
zase jsem šťastnej jak veš.
00:49:57 Co po mně chceš,
pravdu či lež.
00:50:02 Zkus ty dvě rozeznat
a pak se směj.
00:50:05 Barevný svět láme mi hřbet.
00:50:10 Přesto chci být
šašek počmáranej.
00:50:14 Ucho mu hryžou jak oplatku,
s rozběhem kopou ho do zadku.
00:50:21 Tvrděj,
že všechno je v pořádku,
00:50:25 když mu daj mizernej plat.
00:50:29 Když ale koukám se na lidi,
všechno tak černě zas nevidím.
00:50:36 Všechno tak černě zas nevidím,
ještě se dovedem smát.
00:50:44 Ne že se snad není co bát.
00:50:47 Úzkost má tlapy
jak Cassius Clay.
00:50:51 Ten věčný strach
na miskách vah
00:50:55 převážit chce
šašek počmáranej.
00:50:59 Kampak chcem ve věku rozumu
strkat své nosy na gumu.
00:51:07 Určitě od rumu z konzumu
tak strašně červené jsou.
00:51:29 Bláhová show.
00:51:31 Šaškové jdou barevnou naději
vytřískat z ní.
00:51:36 Hledáme brod uprostřed vod.
00:51:40 My věční šaškové počmáraní.
00:51:44 Ptám se však tebe, náš osude,
co bude, až tady nebude.
00:51:52 Co bude, až tady nebude
dojemně pitomá show.
00:52:14 -Nemůžeš sesednout z kola.
-Můžu.
00:52:16 Závodník může slézt z kola.
00:52:18 -Jak to?
-Když jde přes cestu kráva.
00:52:22 Tady se sešli dva opravdoví
giganti zábavy.
00:52:26 Při té přípravě je to muselo
dokonale bavit. To je vidět.
00:52:30 Tady, i když v branži by to
nemělo být, v tomto případě
00:52:34 a u mě je závist povolena.
Toto jim fakt závidím.
00:52:39 Už bych chtěl cíl nějakej.
00:52:42 Bahno, víš?
00:52:46 Humoru ze sportovní tematiky
není tolik,
00:52:48 ale myslím,
že tentokrát se jim to povedlo.
00:52:51 Bahno je hrozný.
To je sajrajt, člověče.
00:52:55 Chtělo by se mi říci, že si Karel
Šíp musel toto natáčení užít,
00:52:58 ale tak trošku podezírám
Bolka Polívku,
00:53:01 že si ho užil dvakrát tolik.
00:53:02 -Ti profíci.
-Je to opravdu bahno?
00:53:12 -Víš co?
-Co?
00:53:13 To je pro mě potupné,
vést takovéhle debaty.
00:53:16 Ty se oblékni nebo...
To je jedno a vypadni!
00:53:18 Jdi si za svým Tondou! Jdi!
00:53:21 Ono to pořád stejně funguje
v našich domácnostech
00:53:25 i po těch třiceti
nebo čtyřiceti letech.
00:53:28 To se mi líbí.
00:53:30 Před chvílí jsi tvrdil, že je
Tonda docela pěknej mužskej.
00:53:33 Fešák, pidlookej!
00:53:35 Tohle byla velká legrace
především pro moje rodiče,
00:53:38 protože já v té chvíli,
kdy jsem to viděl poprvé,
00:53:41 jsem vůbec netušil,
o čem se ti dva lidé baví.
00:53:44 Když jsou tihle dva lidé pohromadě,
tak je to vždycky skvělé,
00:53:48 i kdyby četli telefonní seznam.
00:53:51 -Tak to je konec.
-Mezi náma definitivní.
00:53:58 Lůďo, klid, ničeho se neboj.
Rytmus má slečna velmi pěknej.
00:54:04 Scénky Kaisera a Lábuse jsou
pro mě asi úplně nejoblíbenější.
00:54:07 Kdo tam teda byl?
Iveta, Majka, Petr, Mirek...
00:54:10 Lábus, Kaiser,
to jsou opět dva lidé,
00:54:12 které jsem ve scénkách miloval
a na které jsem se těšil.
00:54:15 Tak kdo tam teda byl?
00:54:17 Lůďo,
a teď od začátku a artikuluj!
00:54:20 Koho napadlo dát dohromady
Kaisera s Lábusem,
00:54:25 by zasloužil metál.
00:54:28 Hezká scénka
s mladou, krásnou Bartošovou.
00:54:31 Bartošová ještě byla
tak pěkná tenkrát,
00:54:34 že zastínila
i toho geniálního Kaisera.
00:54:42 -Táto, neseš něco?
-To budeš koukat, co nesu.
00:54:46 Scénka Klíšťák je pro mě
úplně nejoblíbenější scénka
00:54:50 ze všech scének na světě.
00:54:52 Ať si trochu odpočineš.
00:54:54 Máš pravdu,
jsem trochu unavený.
00:54:56 To stojí
na jednom jediném nápadu.
00:54:59 A přitom, mluvím za sebe,
tato scénka je návyková.
00:55:03 Abys nechytl nějaké klíště.
Víš, co jich tam běhá.
00:55:08 Ukažte mi herce,
který by se nesesypal z toho,
00:55:11 když mu režisér řekne,
že má zahrát klíště.
00:55:14 Oldřich Kaiser to zvládl.
00:55:17 No, zdá se, že nic nemáš.
00:55:21 Dokonalý nápad, dokonalá scénka.
Nesmějte se Klíštěti.
00:55:26 Já se směji pořád, a kdykoliv to
uvidím, budu se smát znova.
00:55:30 Něco tak vtipného.
Klíště na zádech.
00:55:34 -No jo. Klíště.
-Neříkej!
00:55:40 -Je tady.
-A kde? -Za krkem.
00:55:47 Jsem dvacet let šťastně vdaná,
ale letos jsem byla v lázních.
00:55:50 -S manželem?
-Ne, se žlučníkem.
00:55:53 Mně je jenom moc líto,
že Laďka se nedožila
00:55:57 toho boomu muzikálů,
protože si myslím,
00:56:00 že by to byla hvězda
první velikosti.
00:56:03 Komediantka, skvělá herečka,
skvělá zpěvačka.
00:56:06 Hogo trochu byl,
ale fogo rozhodně ne.
00:56:09 Kromě toho, že tato scénka je
vtipná, tak je navíc sexy.
00:56:14 To ještě ne, pane doktore.
Zatím jenom techtle.
00:56:18 K mechtlím jsme se
doposud nedostali.
00:56:27 Tak jakmile jste něco nevyčetl
v té vaší encyklopedii,
00:56:31 tak nevíte, jak dál.
Vy vůbec nevíte.
00:56:33 Myslím, že i když tato scénka
patří k těm novějším,
00:56:37 tak to pořád funguje, protože
jsou všichni tři skvělí herci.
00:56:40 A možná je to i tím,
že zažili tu starou dobu.
00:56:43 Jenom vy.
Vy intelektuál, že?
00:56:47 Já parodie mám rád a toto si
myslím, že je zdařilá parodie.
00:56:50 Knihomol!
K čemu jsou ty vaše znalosti?
00:56:53 K čemu? K čemu? K čemu?
Naprd jsou.
00:56:56 Tady to názorně ukazuje,
že největší legrace je,
00:56:59 když to někdo dělá
smrtelně vážně.
00:57:01 -On nezná...
-Tak to byla náhlá smrt.
00:57:05 Končí pořad
Jste slabší, máte padáka.
00:57:13 Prosím vás, neříkejte mi
Mlčocha Antonína, jo?
00:57:16 -Ale on se tak jmenuje.
-On se jmenuje Antonín Mlčoch.
00:57:19 Jde o tu jeho přirozenost.
No tak. Kamera!
00:57:25 Jmenuji se Antonín Mlčoch.
00:57:28 Pan Dvořák uměl výborně psát
a rozuměl humoru jako málokdo.
00:57:32 Jiřina Bohdalová, to je samozřejmě
kapitola zábavy sama pro sebe.
00:57:36 Ta nedělá chyby.
00:57:38 Okamžitě vidím rodiče,
00:57:40 jak sedíme a díváme se na to
a jak se strašně chlámeme.
00:57:46 Slavná Anežka Lídležka
a myslím si,
00:57:49 že to je jedna z nej scének
Jiřiny Bohdalové.
00:58:03 Všimli jste si, čtvrté místo
a legendární Anežka Lídlová.
00:58:06 Asi není nikdo,
kdo by tuto scénku neznal.
00:58:09 Ano, i já,
a to nejsem žádný expert, vím,
00:58:12 že je z Velikonoc roku 1989
00:58:14 a natočil ji pan režisér
Antonín Helebrant z Gottwaldova.
00:58:18 Nejsi opravdu žádný expert,
protože Anežka Lídlová
00:58:22 je z roku 1988 ze silvestra
a režíroval Petr Soukup.
00:58:26 Ale o tom jsem nechtěl mluvit.
00:58:28 Já totiž pro vás mám
takové malé překvapení.
00:58:31 -Tak se předveď. Prosím.
-Viděli jsme Anežku Lídlovou
00:58:34 v Praze na Kavčích horách
v roce 1988 a pozor!
00:58:38 Teď tu máme Anežku Lídlovou
v roce 1978,
00:58:43 Hudební divadlo v Karlíně,
pořad Televarieté.
00:58:49 Učitelka podruhý!
00:58:52 Jmenuji se Anežka Lídlová.
00:58:54 Již čtrnáct let učím
na zdejší devítiletce.
00:58:58 -Stop!
-Co se děje? Moment.
00:59:02 Paní učitelce se děsně,
ale děsně...
00:59:05 -Že jste neřekla?
-Mně se nechce.
00:59:08 -Děsně se jí blejská nos.
-Jo tak, nos se jí blejská.
00:59:11 Marcelko, přepudrovat
učitelku, prosím vás.
00:59:14 -Rejžo, já zhasnu.
-Nezhasínej, jedeme hned dál.
00:59:17 -Nos je dobrej?
-Není.
00:59:19 -Dobrej.
-No tak. Pozor!
00:59:21 Připravte se na znamení,
soudružko Lídlová.
00:59:24 -Kamera!
-Jede.
00:59:25 -Klapka!
-Učitelka potřetí.
00:59:28 Jmenuji se Lídležka Anežka.
00:59:32 Promiňte,
já jsem se přeřekla.
00:59:38 Stop! Co se stalo?
00:59:42 Tak to je naprosto neuvěřitelné,
protože oni říkají úplně to samé.
00:59:46 Tam je dokonce i moje oblíbená
hláška - šéfe, já to zhasnu.
00:59:51 Došlo k tomu tak,
že tato scénka se prý nelíbila
00:59:54 vedení tehdejší redakce
Televizních novin,
00:59:56 protože si prý dělá legraci
právě z televizního zpravodajství,
01:00:00 a proto musela být z Televarieté
vystřižena.
01:00:02 Tak to je neskutečné.
Velká pochvala za tyto informace
01:00:05 pro našeho experta,
pak ti dám sušenku za odměnu.
01:00:08 Teď se pojďme podívat
na další mimosoutěžní žebříček.
01:00:13 Podíváme se na největší flákače
z televizních scének.
01:00:17 Nominováni byli Felix Holzmann,
Oldřich Kaiser a Jiří Wimmer.
01:00:22 A na třetím místě se umístil
01:00:24 líný člen Orchestru FOK,
příčný flétnista Jiří Wimmer.
01:00:48 Na druhé příčce se líně plácá
01:00:50 číšník z restaurace U Nudle
Felix Holzmann.
01:00:54 To je dost, že voláš.
01:00:57 A jak to,
žes tam včera nebyl?
01:01:00 Co?
01:01:02 Ušní katar? Jak to ušní katar?
To kašleš ušima nebo...
01:01:14 Největším flákačem všech dob,
alespoň v televizních scénkách,
01:01:18 se stává Oldřich Kaiser.
01:01:20 Tak sebou flákni!
01:01:22 Vypadni a všecko vylejt!
01:01:24 -Pak už jenom vozembouch.
-Tak sebou flákni.
01:01:26 Vypadni a všecko vylejt!
Vypadni a všecko vylejt!
01:01:30 Flákni sebou! Vypadni!
01:01:36 Gratulujeme.
01:01:39 Gratulujeme největšímu flákačovi
a my jdeme už na druhé
01:01:42 a třetí místo v hlasování
o nejlepší scénku.
01:01:50 Synáčku? No co ještě?
A nezapomeň na mě v tom světě.
01:01:55 Dobrá!
01:01:57 Rok předtím,
než tohle Dejdar vytvořil,
01:01:59 mě viděl hrát tenisovou čtyřhru,
a protože to na něm zanechalo
01:02:03 obrovský dojem, tak večer všem
kamarádům z toho turnaje předvedl,
01:02:08 jak já jsem hrál, ale kromě toho
zahrál ještě sedm dalších postav.
01:02:13 Moje soupeře, rozhodčí,
sběrače míčů, diváky.
01:02:16 Možná ho při tom něco napadlo.
01:02:18 Nechoď, Váňo, v širý svět,
přijdi si k nám posedět.
01:02:22 Jablíčko ti dáme.
01:02:25 Pak si zazpíváme.
01:02:30 Já jsem možná jediná
taková kuriozita,
01:02:33 která nikdy v životě neviděla
celého Mrazíka,
01:02:37 ale mám ráda Martina Dejdara.
01:02:39 Je to nejenom výborný komik,
ale výborný herec.
01:02:43 Před naší, za naší
cesta má ať nepráší. Hej!
01:02:52 Před mnoha a mnoha lety ke mně
Jirka Helekal přivedl Dejdara
01:02:57 jako osmnáctiletého kluka a říká:
Ringo, vedu ti velký talent.
01:03:02 Výtečně zpívá, dobře hraje,
nestydí se, je plný energie.
01:03:07 Pojď, budeme se mu věnovat.
01:03:11 Souhlasil jsem,
ale nevěnoval se.
01:03:15 A vůbec k žádné škodě.
Stejně dokázal, že je vynikající.
01:03:36 Středa.
ZVONÍ TELEFON
01:03:38 Kubrt. Cože?
01:03:40 Tohle byla v estrádním umění
hodně převratná novinka,
01:03:43 protože ta jejich nespoutanost,
taková ta jejich až nekázeň
01:03:48 přepisovala zavedené
estrádní zvyklosti.
01:03:52 -Buď zdráv, Kubrte. Ochutnej!
-Všecko vylejt!
01:03:55 -Všechno? Proč?
-Nepřišly gumičky.
01:03:58 -Čím mám začít?
-Začni šotkem.
01:04:01 Zkus donalda.
01:04:04 Co čulibrk?
01:04:06 To je zatím to nejhorší,
co jsem u tebe viděl.
01:04:08 -To je všecko, co máš?
-Pak už jenom vozembouch.
01:04:10 Tak sebou flákni!
Vypadni a všecko vylejt!
01:04:13 Tady vidím toho Kouzelníka.
01:04:15 Každý díl Kouzelníka
byl hodně očekávaný ve třídách,
01:04:18 protože jsme se o tom bavili
a s kluky jsme to napodobovali.
01:04:21 Nevím,
jestli mi to děláte schválně,
01:04:25 ale mě těší vidět všechny,
kteří jsou lepší než vy.
01:04:30 Zkus donalda!
01:04:31 Čulibrka vynech,
flákni sebou a vypadni!
01:04:34 Kouzelník byl vlastně vždycky dobrý
a tato scénka s Kubrtem,
01:04:38 to musím zase podotknout,
že dodnes se jí směji.
01:04:41 A to je co říci.
01:04:43 Cože? Gumičky přišly?
01:04:46 Zavolejte mi Staníka.
Ten bude mít radost.
01:04:50 Předpokládám, že nejsem jediná,
kdo tuto scénku hrál ve škole
01:04:54 na základní i na střední,
dodnes ji bude umět.
01:04:57 To je tak neskonale absurdní, že
dokonale ukazuje absurditu všeho.
01:05:01 Já jsem ti chtěl oznámit,
že gumičky přišly.
01:05:04 Tys dal vylejt nálev?
Vždyť víš, jak ho mám rád.
01:05:07 -Co jsme se ho spolu napili.
-No jéje.
01:05:10 -Staníku, Staníku.
-Tak šotka?
01:05:12 Ne, ne, Staníku, ne.
Šotka převezme Hrachová.
01:05:16 Kubrte!
01:05:17 Donalda Hivris.
Čulibrka si udělám sám.
01:05:20 A ty máš padáka!
01:05:31 Vy jste si na webu České televize
vybrali tyto scénky
01:05:34 jako druhé a třetí místo,
tak vám vlastně gratulujeme
01:05:37 ke šťastné volbě,
protože si myslím,
01:05:40 že si to tyto dvě scénky
určitě zaslouží.
01:05:42 My jsme vám slíbili kouzelníka,
tady je.
01:05:46 Já nemyslím,
že to je přímo kouzelník,
01:05:49 ale přichází Oldřich Kaiser,
Jiří Lábus a pan František Polák.
01:05:59 -Dobrý večer, pánové.
-Dobrý večer.
01:06:06 František Polák
jako autor Kouzelníka.
01:06:10 -Vymyslel jste ho sám?
-To bylo v roce 1982.
01:06:15 Já jsem první scénář dělal
na pořad Ring volný.
01:06:20 Pak už jsem chtěl dělat
nový pořad
01:06:23 a měl jsem v hlavě
právě takový typ pořadu,
01:06:26 jako bylo Možná přijde i kouzelník,
ještě se to tak nejmenovalo.
01:06:30 Název jsem hledal
a v posledním dílu Ringu volného
01:06:35 bylo výborné číslo Jirky Korna
s Oldou Kaiserem.
01:06:40 Protože jsem hledal moderátory
pro svůj nový pořad,
01:06:45 tak jsem je oslovil,
tak jsme si na to plácli.
01:06:51 Olda ještě dovedl Jirku Lábuse,
s kterým dělával všechno.
01:06:56 Byl to jeho kamarád.
01:06:58 Protože Jirka Lábus
se pořád dožadoval,
01:07:01 zda by si se mnou nemohl udělat
něco veselého.
01:07:04 -Tak jsem říkal prosím.
-Co to povídáš?
01:07:07 Takže přivedl Jirku Lábuse
01:07:09 a skončilo to tak,
že to uváděli tři.
01:07:12 Já k tomu dodám, že Jirka Lábus,
protože tehdy, v té blbé době,
01:07:16 hodně vládla cenzura,
jak co protlačit, různé jinotaje,
01:07:21 tak jsme se rozhodli,
že tu cenzuru si budeme
01:07:25 dělat i sami právě v postavě
Jiřího Lábuse,
01:07:29 který hrál toho cenzora.
01:07:31 Tam se muselo říci autor,
to se nesmělo říci cenzor.
01:07:34 Tam se říkalo autor,
ale byl to vlastně cenzor.
01:07:37 -Byl to takový papaláš.
-Papaláš.
01:07:39 A proto jsem měl
vedle sebe Jaruš.
01:07:41 Jako papalášova žena
byla perfektní.
01:07:43 A vlastně všechny funkcionáře,
kteří nás obklopovali...
01:07:48 -Tak jsi...
-Vtěsnal do sebe.
01:07:50 -Personifikoval.
-Vzal jsi to na sebe.
01:07:52 Přesně to Olda říká, protože
to nemohl být vedoucí pracovník.
01:07:55 To ne.
01:07:57 Tak to byl autor,
protože autor může být blbec.
01:08:00 Jako scénka třeba potom s Kubrtem,
to nás tak napadlo,
01:08:04 jestli třeba takový Štrougal
nebo Jakeš mají rozesmávače,
01:08:08 když mají blbou náladu
nebo nějaký problém,
01:08:11 jestli je někdo rozesmává.
Samozřejmě že to nemohl být Jakeš,
01:08:14 tak to byl ředitel podniku,
tak to byl Kubrt.
01:08:17 -Tak to byl takový Kubrt.
-Kde jsou fikce, jsou mystifikace.
01:08:21 Nevím, jestli ještě teď děláte
mystifikace a legrácky,
01:08:25 které jste dělávali dřív.
Také tam bylo místo na mystifikaci?
01:08:30 Je tam něco, že lidé věřili,
že to tak opravdu je?
01:08:34 Možná že jo, chtěli jsme, ale
nevím, do jaké míry tomu uvěřili.
01:08:37 Tehdy si vzpomínám,
01:08:38 že pan Kopecký tehdy ztělesňoval
jakéhosi pana Bílka,
01:08:43 že pan Bílek je strašně
podobný panu Kopeckému.
01:08:51 A je strašně pod pantoflem
na rozdíl od pana Kopeckého.
01:08:54 Pan Kopecký si potom stěžoval
na nás.
01:08:56 Říkal, že jde po ulici a říkají mu:
Dobrý den, pane Bílku.
01:09:01 Diváci opravdu někdy mají
nečekané reakce.
01:09:05 To mělo také velkou popularitu,
když pan Brousek,
01:09:08 známý recitátor a vážný herec,
řekl vtip, který končí slovy:
01:09:12 A upadla mu prdel.
To byla vlna.
01:09:15 Někteří lidé psali,
že to je výborné, že se pobavili.
01:09:19 Někteří psali: Jak může takový
herec toto říci, takové slovo?
01:09:23 Potom byla repríza toho pořadu
a nějaký divák napsal:
01:09:26 Tak oni to dávali znova
a on to řekl zase.
01:09:29 To jsou diváci někteří.
01:09:32 V čem podle vás spočívá
úspěch Kouzelníka?
01:09:35 Mělo to velký úspěch a doteď,
když se to opakuje,
01:09:38 tak se na to pořád lidé dívají
a mají to rádi.
01:09:41 -Jestli může každý...
-Každý řekneme.
01:09:44 Já si myslím, že to bylo tím,
že se zkoušelo.
01:09:48 Když se zkouší,
tak se vylepšuje a vylepšuje,
01:09:53 dolepšuje, dotváří,
takže během zkoušek
01:09:57 se došlo k výslednému tvaru.
Hodně se zkoušelo.
01:10:01 Můžu říci, že to bylo takové,
že to bylo naše.
01:10:05 Když jsme to vymýšleli,
tak nás to bavilo.
01:10:08 My jsme se tím strašně bavili sami
a upřímně řečeno, musím říci,
01:10:12 že jsem vůbec netušil,
že by se po tolika letech
01:10:16 smála mladá generace těm scénkám,
to mě opravdu překvapilo.
01:10:21 Pak tam byla ještě jedna věc.
01:10:24 Kromě vašich scének,
které byly bezvadné,
01:10:26 vašeho průvodního slova,
01:10:29 tam byly ještě vynikající scénky
Wimmera s Černochem.
01:10:35 Ty byly také úžasné.
01:10:36 Nebo tam třeba dával
své nejlepší věci Ivan Mládek,
01:10:40 takže ono to bylo hodně pestré.
01:10:41 Otázka na závěr.
01:10:44 Přišel vlastně kouzelník někdy
za těch sedmnáct dílů?
01:10:48 Logicky musel přijít na konci,
přišel Olda převlečený.
01:10:52 -Pamatuješ si?
-Ano.
01:10:55 Povídá:
01:10:57 Tolik let mě čekají,
tolik let mě volají.
01:11:02 A pak když si člověk
udělá volno,
01:11:07 tak to nikoho nezajímá.
01:11:17 Pánové,
my vám moc děkujeme za povídání.
01:11:19 Zároveň vám musíme gratulovat,
protože, jak jsme říkali,
01:11:22 na druhém místě hlasování
Těžký týden referenta Kubrta,
01:11:25 Kouzelník z roku 1988.
A Františku Polákovi musíme
01:11:28 pogratulovat, protože ještě
na třetím místě má také
01:11:31 Mrazíka Martina Dejdara,
což je z jeho pořadu Šance.
01:11:34 Pánové, děkujeme.
01:11:36 František Polák,
Jirka Lábus a Oldřich Kaiser.
01:11:38 -Pánové, díky moc.
-Děkujeme.
01:11:44 A my si v klidu můžeme vychutnat
první místo.
01:11:46 Opravdickou lahůdku,
kterou jste vybrali
01:11:49 v hlasování v pořadu
Nejlepší scénka.
01:11:56 -Další, prosím.
-Co je? Co se strkáš? Co je?
01:12:00 -Tak co je? Haló? Další!
-Co říkáte?
01:12:02 -Co si přejete, chci vědět.
-Já? Jo tak. Co jsem to chtěl?
01:12:07 -Lístky do kina.
-Lístky do kina bych chtěl.
01:12:11 -To je mně jasné, ale na co?
-Na co?
01:12:14 Na to, aby mě tam pustili,
abych se tam dostal, do kina.
01:12:19 Absolutní klasika,
vynikající Felix Holzmann,
01:12:22 ale já bych pochválil
i Ivu Janžurovou.
01:12:24 To je scénka, která z paměti
skutečně nejde vygumovat.
01:12:27 Jak se jmenuje ten film?
Nějaký italský nebo španělský.
01:12:32 -Jak se jmenuje?
-Včera, dnes a zítra?
01:12:35 -Co?
-Na Včera, dnes a zítra?
01:12:38 Ne, jenom na zítra, protože
na včera, to už bych nestihl.
01:12:43 Sakryš, že jsem na to nepřišel.
Tak jednoduchý nápad.
01:12:48 Ale co z toho udělají mistři,
to opravdu by se mohlo
01:12:53 vysílat tisíckrát
a pořád se lidé budou smát.
01:12:58 Jak to, že hrajete zítra
V sobotu večer, v neděli ráno?
01:13:02 Zejtra je pátek, ne?
01:13:04 Ano, ale to hrajeme právě
V sobotu večer a v neděli ráno.
01:13:10 Ano, na neděli ráno nechci,
já bych chtěl na zejtra,
01:13:13 teda na pátek večer,
na zejtra.
01:13:14 To hrajeme film V sobotu večer
a v neděli ráno.
01:13:19 Ano, ano. Oni to hrají
také v neděli ráno.
01:13:22 Naprosto geniální.
Toto je scénka,
01:13:24 kterou budu milovat i v pondělí,
v úterý, ve středu, vždycky.
01:13:28 -Tak nakdy teda to chcete?
-Co říkáte?
01:13:31 -Nakdy chcete ty lístky?
-Nakdy?
01:13:34 Na sobotu mi dejte dva lístky,
na sobotu.
01:13:37 -Dobře.
-Co hrajete v sobotu?
01:13:40 V sobotu hrajeme
Včera, dnes a zítra.
01:13:43 Co?
01:13:45 V sobotu hrajeme
Včera, dnes a zítra.
01:13:48 Ano.
01:13:52 K této scénce bych mohl
říci jen to,
01:13:54 že je to jedna z nejznámějších
scének komických.
01:13:57 To je humor,
který člověk nezapomene.
01:13:59 -To hrajeme Včera, dnes a zítra.
-A pozejtří?
01:14:04 To je super.
01:14:06 Popozejtří? Myslíte v neděli?
01:14:08 To hrajeme
V sobotu večer a v neděli ráno.
01:14:10 Ano.
A v pátek nehrajete nic?
01:14:14 -Ano.
-A co hrajete v pátek?
01:14:17 To už jsem vám také říkala.
01:14:19 To hrajeme taky
V sobotu večer a v neděli ráno.
01:14:22 Ano. A v pátek odpoledne?
01:14:24 To hrajeme
Včera, dnes a zítra.
01:14:29 Ano, ano. A jak se jmenuje
ten film, co hrajete?
01:14:33 Vždyť už jsem vám to řekla
aspoň pětkrát.
01:14:36 To je pro mě naprostý vrchol.
Nejveselejší scénka podle mě
01:14:40 v historii
českého poválečného showbyznysu.
01:14:43 Já mám to štěstí,
protože jsem se kamarádil
01:14:46 s režisérem Vondráčkem, že jsem byl
při tom, když ta scénka vznikala.
01:14:50 Viděl jsem Felixe Holzmanna,
jak říká:
01:14:52 Prosím tě, řekni té Janžurové,
ať ubere.
01:14:55 Já takhle jinak nemůžu hrát.
A mladý režisér Vondráček
01:14:59 šel za Janžurovou a říká:
Prosím vás, uberte trochu.
01:15:04 A říká Vondráček: A ona přidala.
Takhle to dopadlo.
01:15:08 Nakdy sakra to chcete
a kolik těch lístků chcete?
01:15:12 Tak mi dejte dva na dnešek,
dva na zejtra, dva na pozejtří.
01:15:17 Na včera už nechci žádnej.
01:15:21 V sobotu a v neděli ráno
taky dva.
01:15:24 Já se kouknu, co hrajou,
a ty druhé zahodím.
01:15:28 To je dobrý.
01:15:30 To to trvalo.
Sto čtrnáct korun mi dáte.
01:15:33 To je dobrý.
01:15:35 To není dobrý.
Ještě čtrnáct korun.
01:15:38 Dej mi ještě dvacku.
Ještě čtrnáct dostanete, ano.
01:15:42 Tady máte. To je dobrý.
Buď jsem blbej já, nebo ona.
01:15:46 To je moje nejoblíbenější scénka,
Včera, dnes a zítra.
01:15:50 Já si myslím, že koresponduje
s šedesátinami České televize,
01:15:54 protože ta byla včera,
je tady dnes a asi bude zítra.
01:15:58 Je to jasný,
oni nenapíšou ani na plakáty,
01:16:01 jak se ten film jmenuje.
To snad není možný.
01:16:13 Známe tu nejlepší scénku
a já mám radost, že jsme se
01:16:16 shodli i my tady ve studiu
a že vyhrál opravdu ten nejlepší.
01:16:19 I když Iva Janžurová natočila
s Felixem Holzmannem
01:16:22 pouze dvě scénky,
stala se díky pokladní v kině
01:16:25 nesmrtelnou
stejně jako Felix Holzmann.
01:16:27 Sluší se z tohoto místa
jistě poděkovat vám,
01:16:30 televizním divákům,
za hlasování
01:16:32 a také se sluší s vážnou tváří
poděkovat za všechny informace,
01:16:35 které nám poskytl
pan Jakub Wehrenberg.
01:16:38 Ještě žes mi to připomněl.
On totiž málokdo ví,
01:16:41 že Felix Holzmann šel do kina
na opravdické majstrštyky.
01:16:44 Například film z roku 1963
Včera, dnes a zítra
01:16:48 režiséra Vittoria De Siky v hlavní
roli se Sophií Lorenovou...
01:16:51 Jak vidíte,
já jsem to asi trochu zakřikl.
01:16:54 Děkujeme za všechny informace
a už to stačilo.
01:16:56 Nemáme ani čas
na takovou pěknou přednášku,
01:16:59 protože my jdeme do finále.
01:17:01 A spolu s námi Monika Absolonová
a Ilona Csáková.
01:17:05 A kde jsou krásné ženy, tam
nesmějí chybět lhotské mažoretky.
01:17:09 -Dámy a pánové, na shledanou.
-Na shledanou.
01:17:24 Tak už jdeme do finále
a poslední tóny zní.
01:17:28 To všechno se chystá
spousty dní.
01:17:32 A najednou už jen pár taktů
se zpívá.
01:17:38 Až tma nastane v sále
a bude tu loučení,
01:17:43 ať nejdem domů zkroušení.
01:17:45 A lepší nálada
ať po nás tu zbývá.
01:17:52 Nejlepší písničky
zpívali dnes
01:17:56 jen umělci známí
s hlasem i bez.
01:17:59 A ženy jak sen se líbily všem.
01:18:04 A když jste se chvíli smáli,
01:18:07 tak dali jste kousek chvály
i nám.
01:18:10 Tak my už jdeme do finále
a za všechno vážně dík.
01:18:15 Zas přijdem
a možná i kouzelník.
01:18:20 Kdo tu byl jednou,
příště se vrátí.
01:18:23 S naší partou rozehranou
na shledanou.
01:19:00 Nejlepší písničky zpívali dnes
01:19:03 jen umělci známí
s hlasem i bez.
01:19:06 A ženy jak sen se líbily všem.
01:19:10 A když jste se chvíli smáli,
01:19:13 tak dali jste kousek chvály
i nám.
01:19:18 Tak my už jdeme do finále
a za všechno vážně dík.
01:19:23 Zas přijdem
a možná i kouzelník.
01:19:26 Kdo tu byl jednou,
příště se vrátí.
01:19:30 S naší partou rozehranou
na shledanou.
01:19:41 Skryté titulky: Věra Kotlínová
Česká televize, 2013