Jožka Šmukař uvádí nejlepší dechovky z Čech a Moravy – Vacenovjáci (2014). Kamera F. Havelka. Režie R. Petrenko

První písnička o víně, třetí písnička o víně, závěrečná šestá také… Tahle kumulace vinných témat vypovídá, že se Putování za muzikou vypravilo na jižní Moravu.

Jožka Šmukař zpívá s Vacenovjáky A proč ne? Podívat se na kyjovské Dolňácko stojí za to, protože tam se daří snad všemu. Jsou tam příjemní lidé, pěkné děvčice, země úrodná… Nechybí skvělé víno, folklor, a najmě muzika. A všude je spousta barev. Však se taky kyjovskému Dolňácku říká „malovaný kraj“. Tenhle přívlastek napadne člověka hned, když vidí zdejší nádherné kroje.

Hostitelem pořadu byla dechová hudba Vacenovjáci, a přidala se taky místní radnice v čele s paní starostkou Janou Bačíkovou.

Vacenovská malérečka kraslic Jožka Šmukař: „Paní starostko, co bychom ve Vacenovicích neměli přehlédnout?“

Jana Bačíková: „Mezi nejzajímavější památky patří kostel Božského srdce Páně s čtvrt tunovým zvonem svatým Leonardem. V kostele jsou také vzácné památeční barokní varhany. Do stejného výčtu patří kaplička svatého Sarkandera a hned vedle boží muka, patrně nejstarší památka v obci. Mimochodem, první písemná zmínka o obci je z roku 1228.“

Jožka Šmukař: „A co folklor?“

Jana Bačíková: „Ten tu stejně jako v celém jihomoravském regionu funguje pořád. Dodnes udržujeme velké množství tradic, zvyků, obřadů, krásných písní a tanců. Sem patří plesy, setkávání pěveckých sborů, soutěž mažoretek, pouť, vinobraní, krojované hody, vánoční koncerty… V obci jsou dvě dechové hudby, dva mužské pěvecké sbory, ženský pěvecký sbor, cimbálová muzika… Pořád tu kvetou někdy už skoro zapomenutá lidová řemesla. Za pár dnů budou Velikonoce, a tak bych ráda připomněla malérečky kraslic. To je velká vacenovická tradice, kterou s velkým úspěchem udržují paní Jakubičková a Vlasáková.“

Jožka Šmukař a starostka Vacenovic Jana Bačíková V Putování se ale samozřejmě nejvíc hraje a zpívá. Dechovku Vacenovjáci šéfuje Petr Grufík. Jožkovi Šmukařovi a divákům prozradil, že kapela vznikla už v roce 1976. Jedním z příjemných vrcholů byl rok 1992, kdy Vacenovjáci zvítězili v desátém ročníku Zlaté křídlovky. K samozřejmostem patří účinkování v rozhlase a v televizi. No a párkrát už Vacevjákům tleskali také diváci v zahraničí – v Německu, Rakousku, Francii, Polsku, v Itálii, Holandku a dokonce i v Turecku.

Vzorek písniček téhle špičkové dechovky zazní i v dubnovém premiérovém Putování za muzikou. Budou to tituly Měsíček, Holuběnka, Neboj sa milá, Směs valčíků a polek, Měl jsem já frajárkuTy falešná frajárko. Řadu písniček si s Vacenovjáky zazpíval taky Jožka Šmukař.

Foto Filip Havelka a radnice Vacenovice