Netradiční portrét světové režisérky polského původu A. Holland, která prožila svá filmová studia na pražské FAMU. Režie Krystyna Krauze
00:04:14 Já jsem se poznala, ano.
00:04:57 -Ahoj!
-Ahoj!
00:05:04 Kde já mám být? Tady?
00:05:07 Doprovodní výstava je věnovaná člověku, který je spojen s Českem,
00:05:12 který tady studoval,
00:05:14 který tady prožil kus života s českou realitou.
00:05:18 Který ji dokonce zúročil,
00:05:21 protože ve svém posledním díle Agnieszka Hollandová
00:05:25 vypovídala o 60. letech, když natočila 3dílnou sérii
00:05:30 Hořící keř.
00:05:40 Na Václaváku se před chvílí upálil student.
00:05:43 Z filozofie.
00:05:44 Bylo to kousek pod muzeem, já jsem byl kousek od toho.
00:05:48 -Proč?
-Na protest proti okupaci.
00:05:51 Nechal tam dopis, že je jich celá skupina.
00:05:54 Jestli nevystoupíme na podporu jejich požadavků, upálí se další.
00:08:28 Takže matrika, to znamená, že tady jsou zapsaní studenti
00:08:33 od založení Filmové televizní fakulty až do současnosti.
00:08:37 Agnieszka Hollandová, národnost polská, studium denní,
00:08:42 obor: filmová a televizní režie. Datum vstupu na školu: 15. 9. 1966.
00:09:12 -Dobrý den.
-Dobrý den, ženy.
00:09:17 Vaše práce.
00:09:22 Psala jsem to velice rychle, protože se mě chtěli rychle zbavit,
00:09:27 protože jsem byla před tím ve vězení a doba se zhoršovala.
00:09:32 Udělala jsem poslední zkoušky a byly takové zplagiátované.
00:09:37 Hodně jsem toho opsala z Gombrowicze.
00:09:40 Doufám, že mi nevezmete diplomku.
00:09:47 Je to dobrá bibliografie ti povím. Myslím, že můžeš být na mě hrdá.
00:17:02 Agnieszka zná moje hlasové cvičení, česky doteď, tak prosím!
00:17:07 -Neznám to celé, ty to doplníš.
-Tak říkej!
00:17:10 Šlo desatero, chytilo se devatera, devatero osmera, osmero sedmera,
00:17:15 sedmero šestera, šestero patera, patero čtvorma...
00:17:19 Čtvera!
00:17:21 Čtvero trojma, trojmo dvojma, dvojmo jednera, jednero babky.
00:17:26 Babka řípky, tahaly, tahaly, řípka se přetrhla, babka převrhla,
00:17:31 všechny se svalily na jednu hromadu.
00:17:35 Na jeden dech se to musí říct.
00:17:38 Ubohá Agnieszka.
00:17:42 Furt se mluvilo, to bylo k nesnesení.
00:17:46 -To jsme se vůbec nehádaly.
-Ne, vůbec.
00:17:49 Ale proto jsme se hádaly, kdo půjde pro pivo, víš?
00:17:56 Osobnostem jako Agnieszka a Zuzana se žilo na koleji lehce,
00:18:02 protože nám pomáhal alkohol po večerech.
00:18:05 Kolikrát se to rozjelo moc hezky. Jeden slavný večírek byl,
00:18:11 když už jsme byly hodně opilé a Agnieszka popadla svíčku
00:18:16 a začala zpívat Chopinův Smuteční pochod.
00:18:24 ZPÍVAJÍ František Josef to velký císař byl.
00:18:28 Chodily jsme se svíčkou a Agnieszka v čele po postelích
00:18:32 a zase dolů.
00:18:34 ZPÍVAJÍ - František Josef, František Josef,
00:18:38 to velký císař byl.
00:18:47 -A pořád dokola a úplně.
-Já to teď úplně vidím.
00:19:00 Chudák kamera, snese všechno.
00:20:44 Dívej se na ni! Dívej se na ni!
00:20:49 Ne teď. Od začátku.
00:20:52 Ještě jednou děláme zkoušku.
00:20:54 Všichni se dívají. Vcházejí jeden po druhém.
00:20:59 Nikdo se nepodívá nahoru.
00:21:01 To je nejkrásnější, když se dívají nahoru.
00:21:05 Každý kdo přichází do toho pokoje, Martine, každý se dívá nahoru.
00:22:22 Ticho!!!
00:23:04 -Co to je?
-Tady to podepište.
00:23:09 -Ne.
-Fofr, slečno!
00:23:12 -Nemám tady jenom vás.
-Vlaďko, neblázni, prosím tě.
00:23:16 Ne!
00:23:18 -Kam to má podepsat?
-Tady.
00:23:26 Nech mě bejt, co to děláš? Já o tvoje zachraňování nestojím.
00:23:30 -Pojď, to si povíme doma.
-Já s tebou nikam nejdu!
00:23:34 -Pojď ti říkám!
-Jseš podělanej až za ušima.
00:23:38 Vlaďko! Vlaďko!
00:24:41 Mohu se podívat do vašeho pokoje? Já jsem tady před 47 lety žil.
00:24:46 To se hodně změnilo.
00:24:48 Jen tak podívat se, jak to teď vypadá. Smím?
00:26:33 Oni chodili tak oblečení, tak trošku východně.
00:26:37 Já si pamatuju, jak vešli do našeho bytu a měli vysoké holinky.
00:26:42 Měli takové kožichy, jako šuby. Takové límce.
00:26:46 Já nevím, jestli to bylo z ovčí kůže, ale vypadali,
00:26:50 jako když přicházejí z východu.
00:26:53 Holinky dupaly po zemi.
00:26:57 Pamatuju si, že občas jsme vás navštěvovali, abyste nás nakrmili.
00:27:03 To vím, to je jasné.
00:27:04 Pro nás vy jste byli bohatí lidé, kteří mají ledničky,
00:27:09 ve kterých je nějaká strava. Pokaždé, když jsme přišli,
00:27:13 tak bylo něco dobrého k jídlu. Takové věci jako bábovky a koláče.
00:28:34 -Svatba byla taky tam?
-Svatba ne.
00:28:36 Svatba byla u Dáši, u majitelky.
00:28:40 Vy jste byli proti mé svatbě a mámě jste říkali, že Laco je...
00:28:45 Z Laca jsem nadšená nebyla.
00:28:48 To jsi jí říkala, ona mi to pak opakovala,
00:28:52 že mě je škoda pro Laca, nebo něco takovýho.
00:29:00 Agnieszčiny šaty byly něco úžasného.
00:29:03 Měly takovou barvu buď zelenou, nebo modrou
00:29:08 -a na tom byly veliký růže.
-Kytičky byly modré.
00:29:12 Agnieszce se to nelíbilo. Agnieszka nechtěla takový šaty.
00:29:17 Říkala: "Nejsou jiné šaty, tak si je oblíknu."
00:29:23 Když jsme Agnieszku předělávaly, tak jsme měly každá jiný názor.
00:29:28 V životě jsem neměla takový účes.
00:29:32 Bylo to takový krásný. A hádaly jsme se u toho.
00:29:36 -To vím, že jsme se přely.
-Braly jsme to odpovědně.
00:31:38 Studentská demonstrace na podporu Polska vyšla z polských studentů.
00:31:44 My jsme se jen přidali. Já si to pamatuju.
00:31:48 Zajom, Jurek, Marcelka, Laco s vlajko, ty,
00:31:53 Milena, já, Ivan Harkl.
00:33:36 Agnieszka mě objevila v tělocvičně.
-Jo?
00:33:40 Ano, úplně to vidím jak filmový záběr.
00:33:43 Agnieszka ke mně přistoupila a zeptala se,
00:33:47 jestli chci hrát v její ateliérovce.
00:33:50 Tak jsem se seznámila s Agnieszkou. Já jsem nedělala herecké zkoušky.
00:33:55 Podívala jsem se na tebe v tělocvičně
00:33:58 a hned jsem věděla, že je to ono.
00:34:06 Hřích Boha to bylo, že tě mlátí ten Serjoža.
00:34:10 Ostatní tě taky mlátí.
00:34:12 Jdeš za Pánem Bohem na půdu, kde jsou 2 andělé.
00:34:16 Pan Bůh ti dává anděla.
00:34:19 Já jsem hrál anděla druhého.
00:34:24 To byla moje poslední role v Československu.
00:34:29 Pak si lehneš k němu a tím velkým pupkem,
00:34:33 protože jsi těhotná, na něj prostě to...
00:34:36 On je takovej andělskej, slabej a zemře.
00:34:40 Prostě ho udusíš. Kapka krve mu vyteče.
00:34:43 A udělá... POVZDECH
00:34:45 Pak vezmeš jeho tělíčko a jdeš za Panem Bohem
00:34:49 a řekneš něco, že jako Bůh je svině.
00:35:26 Zalehlas mi anděla, mučenice jedna.
00:36:07 Jaký život jsem ti připravil? Odpusť mi, odpusť mi.
00:36:14 Není pro tebe odpuštění, Pane Bože. Není.
00:36:41 Protože ses ptala, jak jsem se rozhodla,
00:36:44 abys hrála v Hořícím keři.
00:36:47 Oni udělali první herecké testy ještě bez mne.
00:36:51 Oni mi to ukázali, bylo tam několik hereček,
00:36:54 a mně bylo jasné, že Jarka je ono.
00:36:57 Tak jsem se snažila potlačit moji osobní sympatii,
00:37:01 ale stejně to bylo zřejmé, že Jarka je hvězda toho filmu.
00:37:10 -Dobré jitro.
-Dneska jste si přivstala.
00:37:14 Máme s Honzíkem sraz v Praze, budeme kupovat novej kabát.
00:37:36 Ho, Ho, Ho...Honza!
00:37:41 Včera 20. srpna 1968 kolem 23 hodiny večer
00:37:45 překročila vojska Sovětského svazu, Polské lidové republiky,
00:37:50 Německé demokratické republiky, Maďarské lidové republiky
00:37:54 a Bulharské lidové republiky státní hranice Československé republiky.
00:38:02 Když stařenka nám zabušila na dveře,
00:38:05 a řekla: "Vstávejte, něco se děje, Němci stojí na jedné hranici,
00:38:09 Rusové na druhé hranici a nad nám létají letadla."
00:38:14 Laco řek, že asi Západní Německo přepadlo Sovětský Svazu.
00:38:19 To byl jeho první nápad.
00:38:22 Já jsem šla k oknu, na balkón jsem vylezla
00:38:26 a podívala jsem se a uviděla jsem šílenou frontu tady.
00:38:30 -To bylo asi v šest ráno.
-Lidi běželi pro jídlo.
00:38:34 Tak jsem pochopila, že skutečně něco se děje.
00:39:35 Předsednictvo ústředního výboru Komunistické strany Československa
00:39:40 vyzývá všechny občany naší republiky,
00:39:43 aby zachovali klid a nekladli postupujícím vojskům odpor,
00:39:47 protože obrana našich státních hranic je nemožná.
00:42:58 Studenti vysokých škol v celé republice se podřizují nařízení
00:43:03 a místo demonstrace v ulicích
00:43:07 podporováni pracujícími všech odvětví,
00:43:11 vyhlašují 3denní studentskou okupační stávku.
00:43:15 Jejich požadavky tlumočí vůli celé republiky.
00:44:08 Konec stávky.
00:44:11 Milí přátelé dovolte, abych vás přerušil.
00:44:15 Stávka skončila.
00:44:39 My bychom za mužskou část naší školy rádi poděkovali
00:44:43 našim děvčatům, které tady s námi 4 dny vydržely.
00:45:21 Tak vás tu máme, bratři, vnuci Stalinovi.
00:45:24 Ne však tak, jako včera, dnes už bez šeříků.
00:45:28 Však díky za železné holubičky míru a díky za polibky...
00:45:55 Nám zbývá naděje, my byli jsme a budem.
00:45:58 Takže vám spasíba, braťja zachrančiky.
00:46:19 Mé oči uviděly, tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
00:46:28 seržante mávnou a budem zasvěcení,
00:46:33 morituri te salutant, morituri te salutant.
00:47:45 Už nejsme, už nejsme, to co kdysi.
00:47:49 Už známe ohnout záda, umíme dělat kompromisy
00:47:57 a zradit kamaráda.
00:49:25 Nebyla to žádná teroristická literatura.
00:49:28 Bylo to velice normální.
00:49:30 Byla to taková instrukce, co znamená svoboda člověka.
00:59:46 Určitá její vzpomínka na majora Jindřicha Kryštofa,
00:59:50 měl se k ní chovat nějak dobře. Je to možná trochu matoucí.
00:59:55 To byl člověk, který potom patřil k nejdůležitějším vyšetřovatelům
00:59:59 politických kauz po celá 70. a 80. léta.
01:00:03 Připravoval k procesu případ Václava Havla
01:00:06 a dalších členů Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných
01:00:10 na konci 70 let.
01:00:36 Za Agnieszku se postavili její pedagogové.
01:00:40 Byl to Karel Kachyňa a profesor Vávra.
01:00:43 Agnieszku tady oslovují jako soudružku.
01:00:46 Tady říkají, že vztah soudružky Agnieszky Hollandové
01:00:51 k našemu socialistickému zřízení lze hodnotit kladně,
01:00:55 i když se dosud do politické práce nezapojila.
01:00:58 Během stávky se nezapojila do politických diskusí,
01:01:02 pouze se měla starat o oddychový klub.
01:01:05 Svědčí to o tom, že Kachyňa i Vávra měli smysl pro humor.
01:02:12 Zajímavé sny.
01:02:14 Byla jsem obžalovaná, že jsem propůjčila cyklostyl
01:02:19 pro rozmnožování protistátních tiskovin. To padlo.
01:02:25 To jsem neměla v obžalobě.
01:02:28 Bohužel jsem měla v obžalobě sešívání 250 kusů,
01:02:32 bylo pak oceněné jako pokus rozvracení násilím státu
01:02:37 světové socialistické soustavy.
01:02:40 Stop! Všichni zavírají dveře tady.
01:02:45 Estébáci se zvednou, ještě než ta soudkyně odejde.
01:02:50 Vyhráli jsme. Tak se reaguje.
01:02:52 Když jsme vyhráli, tak okamžitě.
01:02:57 -Super.
-Tak to je super.
01:02:59 To je fantastický. Už to je.
01:03:02 Pak to zdůvodnění. To je jasné.
01:03:05 Takže se zamítá.
01:03:07 Teď ona vejde, pak začneš číst. Potom vidíš ji.
01:03:17 Za této situace měl žalovaný nejen právo,
01:03:20 ale z titulu své funkce přímo povinnost zaujmout stanovisko,
01:03:24 které zaujal.
01:03:25 To je hanba! To je hanba!
01:03:27 S tímto rozhodnutí je žalobcům uložena povinnost
01:03:30 nahradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 4 816 Kčs.
01:03:34 Vy se nestydíte?
01:03:36 Pokud se neuklidníte, budu nucena vám udělit pokut.
01:03:39 Tak mi udělte pokutu!
01:03:41 Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů...
01:03:45 -Vy dobře víte, že lžete.
-Do 15 dnů od nabytí právní moci.
01:06:51 Co kdyby ten křik se začal ne tak čistě,
01:06:54 ale aby se začal během největšího hluku té tramvaje.
01:06:59 Trošku dřív.
01:07:00 Možná by nebyl prudký začátek zvukovej toho křiku.
01:07:06 Původně tam nabíhal va, va, va, až potom začal křičet.
01:07:10 Chci, aby to vyšlo z toho většího hluku.
01:07:14 Z té tramvaje.
01:07:33 Vážení přátelé, já vás zde vítám na pietním aktu
01:07:37 k uctění Jana Palacha.
01:07:39 Teď řeknu jen pár slov za studentskou radu,
01:07:42 která spolupořádá tento pietní akt. Později, až se zastaví doprava,
01:07:47 tak budeme mít minutu ticha za Jana Palacha.
01:07:51 Já jsem nebyla v Praze, když se Palach upálil.
01:07:55 Přijela jsem několik dní po jeho pohřbu.
01:07:58 Když jsem přijela tak to vzrušení, určitá exaltace ještě fungovala.
01:08:03 Kolegové z FAMU mi ukázali věci, které natočili během pohřbu.
01:08:08 Hodně jsme o tom mluvili.
01:08:10 Já jsem o činu Palacha nikdy nepochybovala.
01:08:14 Nezpochybňovala jsem ten čin, jako hrdinský čin.
01:08:18 Hrdinou se stává člověk nejenom skrz svůj čin,
01:08:22 ale jak jeho čin působí na ostatní.
01:08:26 Čin Palacha je takovým symbolickým začátkem,
01:08:30 který na konci procesu nás dovedl k sametové revoluci.
01:08:35 Po cestě zdrtil strašné množství lidí.
01:08:44 Dá se říct, že ta doba zničila 2 generace.
01:08:49 Já jsem studovala v té době na FAMU
01:08:52 a studovalo se mnou hodně kolegů a musím říct,
01:08:57 že nikdo z nich neudělal nic nad míru svého talentu,
01:09:02 nebo své ctižádosti. Jim to doba nedovolila.
01:09:07 Takových lidí, jako moji kamarádi filmaři,
01:09:11 byly tady tisíce, stovky tisíc.
01:12:37 Tak na to setkání a že jsme se po letech sešli.
01:12:42 A všichni jsme tady?
01:15:07 Titulky: Méhešová Iva, ČT 2013
Trailer 30s
Polská režisérka Agnieszka Hollandová (*1948) je držitelkou Oscara, točila s herci jako je Meryl Streepová nebo Leonardo di Caprio. Svojí profesní dráhu začala studiem režie na pražské FAMU. Když se v roce 2012 do Čech pracovně vrátila, aby natočila mimořádně silný a úspěšný seriál Hořící keř, svolila k natočení dokumentu, ve kterém na svá studia v Česku vzpomíná. A nejen na studia, protože v Čechách našla svůj druhý domov a často se sem vrací.
Hollandová na FAMU nastoupila v roce 1966 a zažila tak v Praze jak srpen 1968, tak upálení Jana Palacha, kterému věnovala právě sérii Hořící keř. V roce 1971 se dokonce ocitla ve vězení. Zažila radostné období pražského jara i plíživý nástup normalizace. Její vzpomínky nám tu dobu velmi silně připomínají a také odkazují k době, kdy na pražské FAMU studovali její nejúspěšnější absolventi od Miloše Formana po Věru Chytilovou. Portrét Agnieszky Hollandové je kromě osobní historie i svižným a odlehčeným pohledem na českou společnost, která je k sobě někdy až moc kritická, ale která se tak ráda vzdává ideálů, za které ještě před pár dny byla ochotná položit život.
