Marek Vašut, Zuzana Stivínová a Anna Linhartová v hlavních rolích televizní filmové komedie. Zdá se vám, že jste šťastně rozvedení? Tak pozor na chvilkovou slabost. Scénář podle D. Churchilla J. Brabec. Kamera P. Koblovský. Režie J. Brabec
00:01:34 (zvonek)
00:01:41 Ahoj.
00:01:43 Čekala jsem tě až... trochu pozdějc.
00:01:47 No tak pojď dál.
00:02:00 Dobrý den.
00:02:11 Deratizovala jsem na půdě.
00:02:14 -Jo? A s kým?
-Jo, pan vtipnej...
00:02:18 Nech toho a radši vytáhni ty schody,
00:02:20 to snad zvládneš, ne?
00:02:21 No jasně.
00:02:23 Strašně se přemnožily, potvory.
00:02:25 Sežraly by celou chalupu.
00:02:29 Promiň, prosím tě, promiň.
00:02:32 Neskládal jsem...
00:02:34 V příručce pro chalupáře se tvrdí,
00:02:36 že se myši nemají hubit na jaře, ale v zimě.
00:02:40 Takže si je začala likvidovat
00:02:41 přesně v moment, kdy jim to nevadí, že jo.
00:02:44 To je typický.
00:02:45 Deratizovali jsme na půdě
00:02:46 naposledy před deseti lety,
00:02:48 ale tenkrát to nebylo plný harampádí,
00:02:50 ale nadějí.
00:02:51 Nech toho, prosím tě. Je to už jedenáct let.
00:02:55 Vypadáš výborně.
00:02:59 Zrovna jsem ti chtěl říct úplně to samý,
00:03:01 věříš tomu?
00:03:03 Seš taková vyžehlená, víš, taková odpočatá.
00:03:09 A máš něco s vlasama, akorát nevím, co.
00:03:12 No jas.. no jasně,
00:03:14 přestala ses barvit na blond.
00:03:16 A je to o hodně lepší, fakt. Moc ti to sluší.
00:03:21 -Tony!
-Co?
00:03:23 -No počkej...
-Co?
00:03:26 Já zírám. Vypadáš o deset let mladší.
00:03:31 No tak něco tam zbylo, nic si nenalhávejme, jo,
00:03:34 ale každopádně ti děkuju.
00:03:36 Nevykládej si to špatně,
00:03:39 ale můžu ti položit ruku na břicho?
00:03:43 Jasně.
00:03:45 Nebude ti vadit, když tě obejmu oběma rukama?
00:03:48 Jak by mohlo?!
00:03:51 No ne!
00:03:53 Tak tohle se mi podařilo naposledy,
00:03:55 když jsme byli poprvé u moře.
00:03:58 Copak jsi o to ještě někdy potom stála?
00:04:01 -Moc ne.
-No vidíš.
00:04:05 Tolik let jsem do tebe hučela,
00:04:06 abys nechal chlastu, a všechno nadarmo.
00:04:09 Pak si vezmeš jinou
00:04:10 a do roka vypadáš jako Bruce Willis.
00:04:12 To ti teda pěkně děkuju.
00:04:14 Nápodobně.
00:04:15 Najednou ti připomínám Bruce Willise, jo?
00:04:18 Pět let jsem musel koukat na fotku toho šmíráka,
00:04:21 když jsi ho nalepila na dveře záchodu
00:04:23 a ani jednou jsem, myslím, neslyšel,
00:04:24 že bych ti ho něčím připomínal.
00:04:26 Tak jenom tou hlavou. Tím veškerá podoba končí.
00:04:28 On už je taky pěkně scvrklej a starej.
00:04:30 No no no...
00:04:31 -To je voda.
-To vidím.
00:04:35 Co?
00:04:37 Kam se ti to břicho podělo?
00:04:39 To víš...
00:04:40 Máš na něm jizvy jako já po Lucii?
00:04:43 -Jaký jizvy?
-No jako já po porodu.
00:04:46 Jo, no tak to fakt nemám.
00:04:49 Jak tě ta tvoje ženská přesvědčila,
00:04:51 abys přestal pít?
00:04:53 Úplně jednoduše.
00:04:55 Vůbec o tom nemluvila, víš?
00:05:03 Na!
00:05:06 Díky.
00:05:08 Panuje tu stejně milej a útulnej brajgl
00:05:11 jako vždycky.
00:05:12 A já tu včera celé odpoledne uklízela!
00:05:15 Vážně?
00:05:16 Tak já vím, že uklízení
00:05:17 nepatří mezi moje nejsilnější stránky,
00:05:19 ale neumíš si představit, jaká tu všude byla špína,
00:05:22 když jsem přijela.
00:05:23 Půl roku tady nikdo nebyl,
00:05:25 vypadalo to tu děsně smutně.
00:05:27 Tak opuštěně a zapomenutě.
00:05:30 Zapomenutě... To souhlasí.
00:05:33 Tony, nechci se hádat, sotva jsi přijel.
00:05:36 Když jsem tu včera vytírala podlahy,
00:05:38 pořád jsem si opakovala:
00:05:40 Andreo, až Tony zítra přijede,
00:05:42 jen žádné hádky!
00:05:45 Tak mi, prosím tě, pomoz to předsevzetí dodržet.
00:05:49 Udělám, co budu moct. Slibuju.
00:05:53 Hele, jak krásně teče voda. To je báječný.
00:05:58 Víš, že nezamrzly trubky, když je tam takovej samec.
00:06:00 No to je, taky vypouštíme vodu na zimu.
00:06:03 No, hele, taky jsem si vzpomněl...
00:06:05 Tony... Na.
00:06:06 -Dík. Taky jsem...
-Nechtěl by sis dát...
00:06:08 -Promiň.
-Ne, cos chtěl říct?
00:06:11 Ne, že... nic důležitýho, že je to asi pět let,
00:06:15 co byl takovej mráz, vzpomínáš,
00:06:17 tak jsem na půdě obmotal
00:06:20 všechny vodovodní trubky plstí, že to pomohlo.
00:06:22 Tenkrát nás to zachránilo.
00:06:24 A teď je to všechno sežraný od myší.
00:06:26 Jo. Ty jsi chtěla říct co?
00:06:28 Jen jestli si nedáš kávu, než se do toho dáme.
00:06:31 -Turka?
-Nescafe mám taky.
00:06:33 Pravý nescafe?
00:06:35 Doufám, že nehodláš být příliš vtipný.
00:06:37 Ale ne, já to myslím...
00:06:38 Mletou kávu jsem koupila jen kvůli tobě.
00:06:41 Jana mi totiž tvrdí,
00:06:42 že mi to nedělá dobře na srdce.
00:06:43 To má pravdu. Jak se má?
00:06:45 Díky za optání, dobře.
00:06:46 Abys tomu rozuměla,
00:06:47 u nás doma totiž nepijeme kávu,
00:06:49 ale něco, čemu Jana říká Sauber geist ―
00:06:53 čistá mysl.
00:06:55 To neznám.
00:06:56 Já taky ne.
00:06:57 Snad si nemyslíš, že to piju.
00:06:59 Jenom Jana.
00:07:00 Konečně kus pravdy.
00:07:03 Stejně je fajn, že se zase vidíme
00:07:05 po tak dlouhý době.
00:07:06 Co chceš?
00:07:07 Ježišmarjá, já nic nechci, Andreo,
00:07:09 já to myslím vážně!
00:07:11 Vždyť je to pomalu rok,
00:07:13 co jsme se viděli naposledy, ne?
00:07:14 Tak nějak.
00:07:15 No. A teprve od dětí se vždycky dozvím,
00:07:17 jak se máš, co děláš a...
00:07:21 Prej vám to s Karlem docela klape.
00:07:26 Marek říkal, že máš hodně práce.
00:07:29 Jasně. To je slabý slovo.
00:07:31 V životě jsem neměl tak skvělej rok.
00:07:34 -To je prima.
-Díky.
00:07:40 Vypadáš přesně jako ten chlapík
00:07:42 v reklamě na slivovici. Tos dělal ty?
00:07:46 To jsem netušil, že mám tak nezaměnitelný styl.
00:07:49 Nemáš.
00:07:50 Poznala jsem hrad Žebrák a řekla jsem si:
00:07:52 Vsadila bych se, že to byl Tonyho nápad.
00:07:56 Natočit myslivce,
00:07:58 jak servíruje slivovici medvědovi
00:08:01 uprostřed hradních zřícenin.
00:08:05 To víš, že to byl můj nápad.
00:08:07 Chtěli zříceninu hradu,
00:08:10 tak jsem si hned vzpomněl na tebe, miláčku
00:08:13 a na tu naši společnou dovolenou.
00:08:14 Jsi teď stejně štíhlý a vtipný, jako tenkrát.
00:08:23 Náhodou ti můžu popsat úplně přesně,
00:08:28 jak ten Sauber geist chutná.
00:08:31 Jako děsně slabý plesnivý kafe,
00:08:33 cezený přes tři tejdny nepraný bombarďáky
00:08:36 tvojí mámy.
00:08:38 Už jsem se začala obávat,
00:08:40 že jsem tě celá ta léta osočovala neprávem.
00:08:44 To jsem si oddychla, že jsem ti nekřivdila.
00:08:58 Skvělý.
00:09:04 A když ty likviduješ myši,
00:09:06 tak já zlikviduju třeba tady ty flašky a bude to.
00:09:10 Máš na ně v autě dost místa?
00:09:11 Ještě je pár beden na půdě.
00:09:15 A víš, že máš pravdu?
00:09:18 Je to trošku ukvapený gesto.
00:09:20 Nechám je tady, stejně je nemám kam dát.
00:09:25 To ano. Navíc už si je oblíbila paní Šustová.
00:09:27 No pro... Kdo?
00:09:29 No, ta, co to tu kupuje.
00:09:30 Takovou krásnou chalupu!
00:09:33 Co jsem se tady nadřel jako vůl.
00:09:35 No nic, je to za náma.
00:09:36 Ale jestli chceš, tak si vem jen nějaký.
00:09:40 Ale pivo už nepiju vůbec.
00:09:42 Sice jsem si půjčil od našeho produkčního
00:09:44 velkej auťák,
00:09:45 ale až tam naložím ty svoje krámy,
00:09:47 tak on bude nakonec stejně malý.
00:09:48 A kde ho vlastně máš?
00:09:49 Jana s ním odjela do Jičína
00:09:51 za nějakým spolužákem.
00:09:53 -Ona přijela s tebou?
-Jo.
00:09:56 Až to roztřídíme, tak jí zavolám,
00:09:58 naložíme to a neděs se, nemusíš se s ní setkat.
00:10:03 Mě jenom napadlo,
00:10:04 že by ve svém stavu neměla řídit.
00:10:06 No mě taky, co si myslíš.
00:10:07 Ale nedala si to vymluvit.
00:10:09 -Ale z Prahy jsi řídil ty?
-No jasně.
00:10:12 Akorát ona musela jet se mnou,
00:10:14 poněvadž prej by nevydržela v Praze
00:10:16 jen tak sedět a čekat, až porodí.
00:10:18 To už musí být brzo, co?
00:10:20 Jo.
00:10:22 Kolik... No měsíc... Měsíc to bude.
00:10:26 Hele, připadá mi úplně nenormální,
00:10:31 že se jí furt tak vyhejbáš. Proč?
00:10:34 Budeš se divit, ale úplně s tebou souhlasím.
00:10:36 Chovala jsem se v tom směru dost hloupě,
00:10:38 ale už je to dobrý.
00:10:40 Já Karla neignoruju, tak proč ty Janu jo?
00:10:43 Byla jsem na půdě, když jste přijeli!
00:10:44 Viděl jsi!
00:10:46 Ani v nejmenším jsem neměla v úmyslu
00:10:48 tvou ženu ignorovat.
00:10:49 Kdybych vás viděla nebo slyšela přijíždět,
00:10:52 docela určitě bych vyšla ven
00:10:54 a pozdravila se s ní.
00:10:56 Ona je teď s tebou a já s Karlem,
00:10:58 a všechno je v naprostém pořádku.
00:11:01 Tak to jsem rád.
00:11:01 Nic by mi neudělalo větší radost
00:11:03 než pozvat ji na kávu nebo na něco jiného.
00:11:06 Vím moc dobře, Tony,
00:11:07 jaké to je být v osmém měsíci.
00:11:09 Jistě by se ráda po té cestě protáhla.
00:11:11 Chtěla by s tebou dobře vycházet.
00:11:12 -To je všechno!
-Vždyť já taky.
00:11:16 Byly doby,
00:11:16 kdy jsem chtěla zapomenout na všechno,
00:11:18 co mezi náma bylo,
00:11:20 ale dostala jsem se z toho
00:11:22 a jsem se vším smířená.
00:11:24 Promiň...
00:11:29 Tak... Dáme se do toho třídění?
00:11:32 Dohodneme se, kdo si co vezme,
00:11:35 a půjdeme každý po svém.
00:11:36 No prosím.
00:11:38 Tohle už znělo úplně smířeně. Krása.
00:11:41 Jsem s tebou naprosto smířená, miláčku,
00:11:43 i s tou tvou Janou.
00:11:44 Všechno je v naprosté pohodě.
00:11:48 Už dlouho jsem nebyla tak spokojená
00:11:50 se svým životem a se všemi,
00:11:52 se co do něj patří, či patřili.
00:11:54 A po zásluze.
00:11:57 Koupila jsem lepící štítky.
00:11:59 A tři fixky...
00:12:00 Černou, červenou a zelenou.
00:12:02 Prima!
00:12:03 Myslela jsem, že věci do bazaru označíme černě,
00:12:06 co chceš ty, červeně, a co chci já, zeleně.
00:12:09 Dobře. Ať je po tvým.
00:12:11 Netrvám na tom, aby bylo po mým.
00:12:14 Hele, nedivíš se někdy tomu, jak je možný,
00:12:17 že my dva jsme spolu žili tak dlouho
00:12:18 a nezamordovali se při tom?
00:12:21 V jednom kuse.
00:12:22 Jednou jsem tě málem propíchla rožněm na buřty.
00:12:25 Vadí ti něco na mém systému značení?
00:12:29 Tony, nechci se s tebou hádat.
00:12:31 Já taky ne.
00:12:32 Po osmdesáti kilometrech za volantem
00:12:34 na to nemám nejmenší náladu, zlato.
00:12:35 Kdykoliv tě vidím, což není bohudík často,
00:12:37 vždycky znova mě překvapí,
00:12:39 jak strašně tě nesnáším a naštve mě to.
00:12:41 No vidíš.
00:12:43 A já jsem úplně v pohodě. Dokonce mně lichotí,
00:12:46 že ke mně furt chováš takový pozitivní city.
00:12:50 Vlastně jsem z toho úplně dojatej.
00:12:51 Nech toho.
00:12:55 Dělá mi starosti, aby to na mně nebylo vidět.
00:12:58 Nesnášenlivý ženský stárnou mnohem rychleji.
00:13:01 To je pravda.
00:13:02 Dělají se jim kolem pusy závorky.
00:13:05 Na mně to ještě není moc vidět.
00:13:07 Ale ničeho se neboj,
00:13:09 až to doděláme, tak odjedu
00:13:11 a do svatby naší dcery mě už neuvidíš.
00:13:14 Ona se bude se vdávat?
00:13:16 Doufám, že ne za toho Ahmeda?
00:13:18 Vůbec nic mi neřekla.
00:13:19 Tony, prosím tě, řekni, že si nebere Ahmeda!
00:13:21 Já snad omdlím!
00:13:23 Prosím tě, nevyšiluj, nikoho si nebere, zatím.
00:13:27 Ale tuhle jsme se o tom tak nezávazně bavili,
00:13:30 a říkala mi, že když se bude jednou vdávat,
00:13:34 tak že nás u toho - promiň -
00:13:37 u toho chce mít... oba.
00:13:42 Jo tak!
00:13:45 Ne, že by mi vadilo, že je z....
00:13:46 -Ahmed je z Písku.
-To dneska nic neznamená.
00:13:49 On se v Písku už narodil.
00:13:50 Tony, to není důležité. Ahmed je typický Arab!
00:13:54 Jestli se narodil v Písku nebo v Norsku...
00:13:57 ...je to Arab!
00:13:59 Ne, že bych proti nim něco měla,
00:14:01 ale vadí mi jejich arabský manýry.
00:14:03 Jsem prostě toho názoru, že je jiný než my.
00:14:07 Je pro trest smrti oběšením pro defraudanty
00:14:09 a veřejné kamenování sexuálních úchylů.
00:14:12 To já taky.
00:14:12 A bábovku, kterou jsem speciálně
00:14:14 kvůli němu upekla, ani neochutnal.
00:14:16 Ale aspoň se s tebou bavil.
00:14:18 Když jsem se s ním viděl poprvé já,
00:14:19 tak mi rovnou řekl,
00:14:20 že věno by nebylo k zahození a potom...
00:14:22 Pak už jsem ho vůbec nezajímal.
00:14:24 Strašně jsi mě vyděsil, Tony.
00:14:26 Svatba s... To bych asi nepřežila!
00:14:28 Ale přežila.
00:14:31 Co tohle křeslo? Chceš ho?
00:14:33 Je tvoje.
00:14:34 Já se ptala tebe.
00:14:37 Hodilo by se Janě k jejím barvám?
00:14:40 K čemu?
00:14:41 Do jaké barvy máte laděný obývák?
00:14:44 A co já vím.
00:14:46 Hele, tuhle fotku jsem hledal kolik let
00:14:51 a ona je, mrcha, tady.
00:14:53 Jo, byla tam.
00:14:55 Jaké máte záclony? Co je na křeslech?
00:15:01 Prach.
00:15:02 Takže tohle křeslo tam zapadne.
00:15:05 Jasně, vem si ho, už jsem ti to říkal.
00:15:09 Jo, počkej, tohle křeslo?
00:15:11 Ne, no to ti nedám, miláčku.
00:15:14 Tohle křeslo jsem kupoval pro sebe.
00:15:16 Ještě na Libeňáku,
00:15:17 když tam bylo co nakupovat, víš?
00:15:19 Ve skutečnosti jsem ho koupila já
00:15:20 ve starožitnictví u Národního divadla.
00:15:22 Ne, tohle křeslo jsem, miláčku,
00:15:23 kupoval já na Libeňáku,
00:15:24 poněvadž mi od samého začátku
00:15:25 připomínalo to křeslo ve filmu "Řeka"
00:15:28 od Jeana Renoira - viděli jsme to spolu,
00:15:31 to jsem si ještě tehdy myslel,
00:15:32 že ze mě bude druhý Jean Renoir.
00:15:33 Koupila jsem ho, když jsem byla těhotná,
00:15:35 protože mě napadlo,
00:15:36 že se mi v něm bude dobře kojit.
00:15:37 Ne, to...
00:15:40 Ano, vlastně máš pravdu, už si vzpomínám.
00:15:43 Jojo, kupovala jsi ho ty, jasně.
00:15:46 Na tom nezáleží.
00:15:47 Ne, skutečně na tom nezáleží,
00:15:48 ale kupovala jsi ho ty.
00:15:50 Je označený zeleně.
00:15:51 Jasně. Jen si ho vem.
00:15:54 Je tvoje.
00:15:56 Počkej, tak...
00:16:01 Před..tak před chvílí jsem byl přece červenej,
00:16:06 tak, když.. Nebo jsem nebyl červenej?
00:16:10 Chceš-li být červený, Tony, budeš červený.
00:16:14 Jen si konečně rozhodni, jaký vlastně jsi.
00:16:16 Víc po tobě nechci.
00:16:19 No tak jakej jsem?
00:16:21 -Jaký jsi, Tony?
-Hm...
00:16:24 -No řekni mi, jakej...
-Jsi zelený.
00:16:45 (Tony) To je vůně!
00:16:47 Pekla jsem ho speciálně pro tebe.
00:16:50 Dala jsi do něj pravý máslo?
00:16:52 Samozřejmě.
00:16:54 -A cukr?
-Jinak to nejde.
00:16:57 A normální mouku?
00:16:59 Normální. Jakou jinou?
00:17:02 Co je dobrý, to je nezdravý.
00:17:06 -Halelúja!
-Cože?
00:17:07 Ale nic.
00:17:08 Právě si hodlám zkrátit život
00:17:10 minimálně o dvě hodiny.
00:17:12 Tak by to aspoň řekl Lukáš.
00:17:14 Kdo je Lukáš?
00:17:15 Známej Jany. Občas u nás bydlí.
00:17:20 Jeden z těch zdravím posedlých magorů?
00:17:22 No, přesně. Všechno si pěstuje svoje.
00:17:27 Vlastní zeleninu, vlastní ovoce,
00:17:28 vlastní marjánku, samozřejmě.
00:17:30 Za těch pár dní, co u nás bydlel,
00:17:33 mi řekl, že mě viděl pozřít
00:17:35 minimálně 27 poživatin,
00:17:37 který mi dramatickým způsobem zkrátěj život.
00:17:40 To mě tak zkrušilo,
00:17:41 že jsem musel okamžitě do naší hospůdky
00:17:43 na pivo a bůček.
00:17:47 Já!
00:17:50 Bude tě bolet břicho, je to horký.
00:17:52 Horký to mám nejradši a neber mi to.
00:18:02 Proč u vás ten Lukáš bydlí?
00:18:04 Prosím tě...
00:18:08 přijel za svým poslancem,
00:18:09 aby si z něj vydupal podporu v nezaměstnanosti.
00:18:12 Protože sociálka mu ji sebrala.
00:18:14 Proč si nenajde zaměstnání?
00:18:16 Co já vím.
00:18:17 Asi se milostpánovi protiví
00:18:19 každodenní sprint na autobus.
00:18:21 Pravej cukr.
00:18:23 Ale šetři.
00:18:24 Každopádně... v pátek jde do háje!
00:18:28 Vrátí se do tý svý komunity
00:18:29 a mám svatej pokoj.
00:18:32 Víš, on bydlí s deseti podobnejma šílencema
00:18:34 v polorozpadlý továrničce.
00:18:37 Jednou mě Jana donutila,
00:18:39 abych s nima strávil víkend.
00:18:41 To byl masakr.
00:18:43 Málem se mi z toho vrátil
00:18:44 ten můj chronickej zánět průdušnice.
00:18:47 To si nemůžeš dovolit.
00:18:49 Před dvanácti lety ti po něm
00:18:50 vypadaly všechny vlasy.
00:18:52 Nesnaž se bejt vtipná.
00:18:54 Moc dobře víš, že mi můj sexuolog potvrdil,
00:18:57 že to mám ze zvýšený pohlavní aktivity.
00:19:00 Ale?! S kým prosim tě?
00:19:03 No s kým asi?
00:19:05 Chceš támhleten stolek?
00:19:11 To bylo dobrý, tohle...
00:19:13 Jak dlouho jsi to trénovala?
00:19:16 I když... On už ten stoleček byl shnilej,
00:19:19 když jsme ho tenkrát z Jamajky přivezli, viď?
00:19:22 Trochu... Tenkrát...
00:19:24 Tenkrát, hm...
00:19:27 Ty se mi asi kvůli Jamajce
00:19:28 budeš nadosmrti vysmívat.
00:19:30 Tak málo se vidíme,
00:19:31 ale nikdy si neodpustíš do mě rejpnout.
00:19:34 No asi jsem se dotknul nějakýho tvého
00:19:36 slabého místečka pro Jamajku, viď?
00:19:39 Ale kterýho?
00:19:42 Myslela jsem, že už jsi nad věcí.
00:19:45 No tak, proč bychom to měli rozebírat
00:19:47 zrovna teď, že?
00:19:51 Nemáš právo vysmívat se mi kvůli tomu,
00:19:52 co se tam stalo.
00:19:53 Já ti taky nepředhazuju, cos dělal ty...
00:19:56 A že bych sakra mohla!
00:19:58 Bůh ví, kolik ženskejch jsi měl,
00:19:59 když jsme ještě bydleli na Malý Straně.
00:20:01 Já vím jen o dvou, a to jen proto,
00:20:02 že to byly moje nejlepší přítelkyně.
00:20:14 Už nejsi můj muž,
00:20:17 takže když se občas vidíme,
00:20:19 snažím se k tobě chovat stejně zdvořile,
00:20:21 jako ke všem ostatním, miláčku.
00:20:24 Miláčku. Nechceš tuhle pohovku, miláčku?
00:20:28 Ne!
00:20:29 Já taky ne! A kromě toho,
00:20:32 já nemusím vědět všechno, já teda ne.
00:20:34 Když jsi mě vzal na to natáčení na Jamajce,
00:20:36 bylo mi už jedno, jestli se ti líbím nebo ne.
00:20:39 Nesnažila jsem se o nikoho,
00:20:40 a už vůbec ne o George,
00:20:42 protože jsem si byla jistá
00:20:43 jenom dalším ponížením.
00:20:46 Když jsem se s Georgem milovala,
00:20:48 nechtělo se mi věřit, že je to pravda.
00:20:51 Ty si ze mě děláš srandu!
00:20:53 Snad mi nechceš namluvit,
00:20:54 že jsi měla něco s Georgem?
00:20:56 Tony, prosím tě! Vždycky jsi to věděl!
00:21:01 Prd jsem věděl!
00:21:06 Ale nevěděl jsi, co to pro mne znamenalo.
00:21:10 Všechno ti bylo jasné hned,
00:21:13 jak jsem se vrátila z Georgeovy farmy
00:21:15 do hotelu.
00:21:17 Myslíš z tý jeho mangovníkový plantáže?
00:21:19 Nedělej, jako bys nic netušil,
00:21:21 teď, po všech těch letech!
00:21:22 Neurážej svou inteligenci.
00:21:24 Já jsem tě přece nesledoval.
00:21:26 Pokud šlo o mě,
00:21:27 tak jsi se prostě vrátila z exkurze
00:21:29 po mangovníkový plantáži.
00:21:31 Vždycky jsi věděl,
00:21:32 že jsem to s Georgem dělala na hromadě mang.
00:21:36 Byly přezrálý,
00:21:38 takže jsem pak měla šaty samou skvrnu.
00:21:41 Podle toho jsi to poznal.
00:21:43 Musela jsem si po cestě do hotelu koupit nový.
00:21:46 Vím to.
00:21:48 To musel bejt báječnej zážitek.
00:21:50 Ani ne, nebylo z čeho vybírat.
00:21:53 Já nemluvím o těch tvejch nákupech.
00:21:55 Já mluvím o tom píchání na kupě nahnilejch mang.
00:21:59 To muselo bejt!
00:22:01 A to máš pravdu, ani šaty mě nezajímaly.
00:22:05 No tak fajn. Tak na to zapomeneme
00:22:08 a přestaneme se o tom bavit, jo?
00:22:14 Ale jen tak mimochodem musím říct,
00:22:16 že to byla nádhera!
00:22:17 Jako bych to cejtil.
00:22:19 -No právě...
-Tu hnilobu!
00:22:21 Podle toho jsi to poznal.
00:22:26 Nechceš si dát radši koláč?
00:22:28 Už je pocukrovanej.
00:22:33 Že jsem ti byla nevěrná, jsi poznal hned,
00:22:34 jak jsem vrátila do hotelu.
00:22:36 Seděl jsi před bazénem pod slunečníkem
00:22:39 a hned sis všiml, že mám jiný šaty než ráno.
00:22:42 Jak jsem si měl, prosím tě, pamatovat,
00:22:43 cos měla to ráno na sobě?
00:22:45 Věděl jsi to, Tony.
00:22:47 Bílý šaty s modrými chrpami.
00:22:51 Ne, nevěděl jsem to.
00:22:53 Nevěděl jsem, že sis to rozdávala s Georgem
00:22:54 na kupě zasmrádlejch mang, sorry.
00:22:56 Podělanej alibisto. Celých sedm let víš,
00:22:59 že jsem na Jamajce měla poměr s Georgem.
00:23:02 Tak si prosím tě přestaň hrát na schovávanou!
00:23:04 Poměr, jo?
00:23:06 Nechceš mi říct, že sis na ten mangovej hnůj
00:23:09 šla pro nášup?
00:23:10 -Ne.
-No.
00:23:12 Šli jsme do našeho pokoje v hotelu.
00:23:15 Jo, vy jste si pronajali pokoj?
00:23:16 To je od vás hezký.
00:23:17 Víš moc dobře, co chci říct, Tony.
00:23:20 Do našeho pokoje!
00:23:22 Jo, do.. do na... do našeho pokoje...
00:23:27 ...s terasou a vyhlídkou na Karibik,
00:23:29 kam my dva jsme si nikdy nesedli?
00:23:31 Nedívali jsme se při tom na moře.
00:23:32 No to je vrchol.
00:23:33 Jedině jemu vděčím za to,
00:23:35 že jsem po návratu do Prahy
00:23:37 s tebou dokázala dál žít.
00:23:39 Vzpomínka na Georgie mi byla
00:23:40 fantastickou útěchou.
00:23:42 Pomohla mi držet rodinu pohromadě do tý doby,
00:23:44 co děti dorostly.
00:23:46 Přísahám, že jsem nic netušil. Nic!
00:23:48 Tak proč sis celou tu dobu
00:23:50 ze mě kvůli Georgeovi utahoval?
00:23:52 No protože jsi vždycky vylítla,
00:23:53 jako když tě píchne vosa.
00:23:54 Kdykoliv jsem se zmínil o Jamajce
00:23:56 a o Georgeovi, tak jsi začala ječet,
00:23:58 a já, známej sadista, jsem z toho měl srandu,
00:24:01 bohapustou, nevinnou srandu.
00:24:04 Jo, věřil bych tomu,
00:24:05 že jste se možná vodili za ruce,
00:24:07 možná, že jste se dokonce i líbali...
00:24:09 Ale nikdy bych nevěřil tomu,
00:24:10 že vy dva jste spolu něco fakt měli!
00:24:13 Protože sis nedovedl představit,
00:24:15 že by o mě ještě někdo mohl stát?
00:24:17 Ne, já prostě nevěřím,
00:24:18 že ty by jsi byla schopná
00:24:19 po celou tu dobu mně nic neříct. Ty!
00:24:23 Věděl jsi to, Tony.
00:24:24 Zatraceně dobře jsi to věděl!
00:24:26 Ještě ten večer jsi mě přistihl,
00:24:27 jak ty šaty peru, a ptal ses,
00:24:29 odkud se mi vzaly skvrny od manga na zadku.
00:24:32 No odkud se ti asi vzaly skvrny vod manga na zadku!
00:24:35 Na Jamajce! Vždyť je to tam samý mango.
00:24:36 Asi bych se byl divil,
00:24:37 kdybys měla fleky od manga v Praze...
00:24:39 Nechceš se smířit s tím,
00:24:41 že jsem ti byla nevěrná zrovna s černochem.
00:24:52 Víš co? Mysli si, co chceš.
00:24:56 Mysli si, co chceš! Jo?!
00:25:01 Ty si myslíš, že jsem si to vymyslela,
00:25:03 abych tě ranila?
00:25:05 Já už nevím, co si mám myslet.
00:25:07 Já akorát vím, že se o tom už nechci bavit.
00:25:10 Ty bys nejradši nemluvil o ničem!
00:25:13 Vždycky jsi chtěl, aby naše manželství
00:25:15 zůstalo na úrovni kamarádskýho pokecu.
00:25:17 Jen nic hlubokýho.
00:25:19 Možná, že je trochu pozdě teď o tom začínat,
00:25:21 ale prostě jsi to, Tony, jednou pro vždy posral.
00:25:24 Přísahám ti, jako kameraman na volný noze,
00:25:26 na všechny svoje budoucí kšefty,
00:25:28 že jsem netušil, že tě George vojel
00:25:31 na hromadě jamajskejch mang. Tečka!
00:25:34 Nikdy jsi neoplýval zvláštní empatií,
00:25:36 ale od tý doby, co žiješ s Janou
00:25:38 tě zřejmě opustila docela.
00:25:42 Když jsi mě opustil - dovol ―
00:25:46 začala jsem si myslet, že tě trefí šlak.
00:25:48 Vážně. No ne, to se stává starším chlapům,
00:25:50 který opustí svoji manželku.
00:25:52 Mrtvice, infarkt...
00:25:54 Toho vzrušení je najednou pro ně moc.
00:25:56 Proto mě tolik překvapilo,
00:25:58 že vypadáš tak fit.
00:25:59 Řekla jsem si: Ten ale dobře vypadá!
00:26:03 Tak ovšem chápu, že to musí být pěkná fuška,
00:26:07 udržet krok se ženskou o dvacet let mladší.
00:26:10 A ještě ke všemu ti zatrhla chlast.
00:26:13 Vůbec se jí nedivím. Tak ukaž mi holku,
00:26:15 která by do sebe nechala bušit takovýhle panděrem.
00:26:18 Ale všechna čest,
00:26:19 povedlo se jí to, co mně ne.
00:26:22 Ovšem to úsilí být věčně ve střehu
00:26:25 se na tobě muselo nějak podepsat.
00:26:28 Když ne fyzicky, tak psychicky.
00:26:31 Ježíšmarjájósef!
00:26:33 Na Jamajce jsme byli jenom týden
00:26:36 a já tam hrála roli nudné manželky
00:26:38 módního kameramana,
00:26:40 ale byl to jediný týden v mém životě,
00:26:42 kdy jsem se cítila opravdu jako žena.
00:26:45 Naše děti ti ten pocit samozřejmě nedaly, že jo?
00:26:49 Udělaly ze mne matku,
00:26:50 takže znám pocit mateřství,
00:26:52 to jistě ano.
00:26:54 Miluju je.
00:26:56 Já jsem šťastná, že je mám,
00:26:58 a naplňuje mě pocitem zadostiučinění,
00:27:01 že z nich vyrostli zodpovědní dospělí.
00:27:05 A já jsem šťastnej
00:27:07 a naplňuje mě pocitem zadostiučinění,
00:27:10 že ti z našeho manželství
00:27:11 zbylo alespoň něco hezkýho.
00:27:14 Chceš tu komodu?
00:27:17 Co?
00:27:18 Tu komodu.
00:27:21 Nechci, nemáme na ni místo.
00:27:39 Bazar? Proč bazar?
00:27:42 Karel má přece velkej barák v Říčanech, ne?
00:27:46 No a?
00:27:48 No a! Tam musí bejt místa habaděj.
00:27:51 Určitě si myslíš, že se k němu už brzo nastěhuju.
00:27:54 Ale ne...
00:27:57 Jenom mě to tak napadlo.
00:27:59 Řekla ti to Lucie, že jo?
00:28:00 Ne, nic mi neřekla.
00:28:02 Přísahala mi, že ti nic neřekne.
00:28:04 To mě teda pěkně naštvala.
00:28:05 Vytáhla to ze mě,
00:28:06 jenom aby to mohla říct tobě.
00:28:07 Mám fakt vztek, Tony!
00:28:09 A úplně zbytečně.
00:28:10 Protože já o tobě a o Karlovi
00:28:12 vůbec nic nevím.
00:28:14 Řekla ti, že se ohledně Karla nemůžu rozhodnout?
00:28:17 No a jak to teda je?
00:28:20 Vážně se nemůžeš rozhodnout?
00:28:22 Jestli se k němu i s nábytkem odstěhuju,
00:28:25 je ve hvězdách a čistě moje věc.
00:28:27 Naprosto.
00:28:29 -Řekla ti...?
-Co?
00:28:32 Nechci o tom mluvit.
00:28:37 Ale chceš. Vždyť tě znám.
00:28:42 Nemůžeš se rozhodnout, jak dál s Karlem.
00:28:45 Poněvadž on by si tě sice rád vzal,
00:28:47 ale ty bys nejradši...
00:28:50 ...ze začátku žila jenom tak.
00:28:53 To je pravda.
00:28:54 Jenže... v přízemí bydlí jeho
00:28:58 čtyřiaosmdesátiletá babička...
00:29:00 Pětaosmdesátiletá.
00:29:02 která by tě sice respektovala
00:29:04 jako Karlovu manželku, to jo,
00:29:05 ale ne jen jako milenku. Ne, ne.
00:29:10 Tak vidíš. A ty, známý lidumil,
00:29:13 bys to nejradši vyřešila tím,
00:29:15 že bábu šoupneš do domova důchodců.
00:29:18 Do velmi dobrého domova pro lepší lidi.
00:29:20 Aha. Karel se na to ale dívá jinak.
00:29:23 Karel svou tetičku totiž doopravdy miluje,
00:29:26 takže jí nechce ztrpčit posledních pár let života.
00:29:28 No ano, opravdu ji má rád.
00:29:30 A tebe taky?
00:29:32 Svým způsobem.
00:29:35 A chce se s tebou za každou cenu oženit.
00:29:38 Za každou cenu ne, ale tvrdí,
00:29:40 že od tý doby, co od něj Klára s dětmi odešla,
00:29:42 má pocit jakoby z něj zbyla jen půlka.
00:29:45 A horní anebo dolní?
00:29:51 Jako bych ten tvůj obličej viděl.
00:29:54 Tak se nezlob, vždyť mě znáš,
00:29:55 já si to nemůžu odpustit. Kde jsem to skončil?
00:29:58 Jo, takže to zatím s Karlem
00:30:00 tak nějak pytlíkujete, jak se dá, jak se hodí.
00:30:02 No, ano.
00:30:04 Jenže je tu další problém. V podobě Aleny.
00:30:08 Heleny.
00:30:09 To je jedno, jestli Aleny nebo Heleny,
00:30:11 v každým případě v podobě ženský,
00:30:13 která kdysi Karla milovala,
00:30:14 ale která si nakonec vzala jinýho,
00:30:16 emigrovala s ním do Austrálie
00:30:19 a teď se vrátila.
00:30:25 Jako velmi bohatá a velmi atraktivní vdova.
00:30:29 Tak atraktivní zase není.
00:30:31 Má nejmíň devadesát v pase.
00:30:33 No, ale na rozdíl od tebe,
00:30:36 je celá žhavá do toho si Karla vzít,
00:30:38 přestěhovat se do Říčan a postarat se o tetičku.
00:30:41 Dokonce ho sama požádala o ruku.
00:30:43 No, a je ti jasný,
00:30:44 že to Karlovi ohromně lichotí, že jo.
00:30:46 Ženská, která ho před lety odkopla,
00:30:48 ho teď sama žádá o ruku.
00:30:50 A navíc se mu samozřejmě líbí i to,
00:30:53 že tahle ženská vlastní
00:30:56 třicetihektarovou vinici na sever od Sydney
00:30:58 s velmi kvalitním bílým vínem.
00:31:00 To se mu nelíbí o nic míň.
00:31:03 To jsi uhod.
00:31:05 Jenže se to taky líbí
00:31:07 jejímu australskému sousedovi,
00:31:10 vdovci jménem William,
00:31:12 a má taky obrovskou vinici,
00:31:15 akorát na ní pěstuje červený víno.
00:31:17 Přesně tak.
00:31:20 A taky se nechala slyšet,
00:31:22 že jestli Karel nepřijme její nabídku k sňatku
00:31:24 do pátku třináctýho...
00:31:26 To je za čtyři dny!
00:31:28 ...no, tak se vrátí do Austrálie
00:31:32 a oslaví tam sňatek dvou čistých vín.
00:31:36 A já myslela, že mě Lucie vůbec neposlouchá.
00:31:39 No vidíš.
00:31:40 Až se mi ta potvora dostane do rukou...
00:31:42 Tak prosím tě, hlavně jí nic neříkej,
00:31:45 poněvadž... jinak by mi nic neprozradila
00:31:49 o tvým milostným životě a to by mně bylo líto,
00:31:52 poněvadž mě fakt fascinuje.
00:31:55 Z nějakého důvodu ti ale neprozradila,
00:31:57 proč jsem ještě neřekla ano?
00:32:00 Ale to víš, že jo. To víš, že prozradila.
00:32:04 Právě proto mi to všechno vyprávěla.
00:32:06 Poněvadž chtěla zjistit,
00:32:07 jestli já bych nebyl schopen
00:32:10 to tvoje dilema nějakým způsobem vyřešit.
00:32:43 Mám Karla opravdu ráda.
00:32:47 Je laskavý, pozorný, něžný...
00:32:51 a je taky pořádkumilovný.
00:32:54 Vždycky, když má přijít na večeři,
00:32:55 jsem už od svítání vzhůru a smejčím, pucuju,
00:32:57 ale on když přijde, všechno přerovná.
00:33:00 A vypadá to líp!
00:33:03 Ale že napřed posbírá všechny moje věci
00:33:05 a pak teprve vleze do postele...
00:33:09 Tak choď spát až po něm.
00:33:11 Pak nebudeš muset ležet a dívat se na to,
00:33:13 jak sbírá tvoje podprdy.
00:33:17 No, co s touhle postelí? Chceš ji?
00:33:19 -Vem si ji ty.
-Dobře.
00:33:23 Vím, že jsi nás viděla přijíždět.
00:33:27 Janě se chtělo na záchod,
00:33:28 ale bála se ti to říct.
00:33:31 Bylo jí to trapný, chápeš?
00:33:34 Nevěděla jsem, že ji přivezeš.
00:33:37 Viděla jsem tě, jak jí pomáháš z dodávky.
00:33:40 Tak jí to slušelo, celá zářila štěstím,
00:33:42 že čeká první miminko,
00:33:43 a já se nemohla pohnout z místa.
00:33:47 Ona se na tebe usmála
00:33:49 a vypadala při tom tak roztomile.
00:33:51 Má celý život před sebou.
00:33:53 A ty ses taky usmál
00:33:55 a já se prostě nemohla hnout.
00:33:58 Všechna moje zatrpklost a zlost
00:33:59 vyvřely na povrch a přibily mě k zemi.
00:34:03 Nikdo přece nechce,
00:34:04 aby ses jí vrhala kolem krku.
00:34:06 Stačilo pár milejch slov.
00:34:07 Neměla jsem vztek na ni, ale na tebe.
00:34:09 Aha.
00:34:10 Vlastně ani na tebe ne, ale na život.
00:34:12 Připadalo mi to tak nespravedlivý.
00:34:14 Chápeš?
00:34:16 Najednou mi došlo,
00:34:17 že mi končí to nejhezčí období v mým životě,
00:34:19 kdy jsem přivedla na svět děti,
00:34:20 viděla je vyrůstat a odejít z domova,
00:34:23 ale vždycky jsem si myslela,
00:34:25 že ty a já zůstaneme spolu.
00:34:27 Že to spolu nějak doklepeme až do konce
00:34:30 a že se budeme s přibývajícím věkem
00:34:33 utěšovat.
00:34:35 Nemohla jsem vyjít ven a být k ní milá,
00:34:37 protože jsem si uvědomila,
00:34:40 že máváš své mladé těhotné ženě,
00:34:42 protože mi bylo jasný,
00:34:43 že ty začínáš od začátku a já že nemůžu.
00:34:46 (zatroubení auta)
00:34:48 To bude pan Rybář z Bazaru.
00:34:50 Myslela jsem původně, že s tím už budem hotoví.
00:34:52 No, jdu na to...
00:34:53 Taky jsem myslel, že budeme dál.
00:34:54 Řeknu mu, ať přijede pozdějc, že mu zavolám.
00:34:56 Jo.
00:35:03 A hele, ona je to Jana!
00:35:12 Musíme se okamžitě vrátit do Prahy.
00:35:14 Co...
00:35:15 Praskla jí voda. Dítě je na cestě.
00:35:17 -Šálu, šálu potřebuju.
-Jo...
00:35:20 Výborně. Za hodinu tam musíme bejt, takže...
00:35:23 Za hodinu tam přece nebudete.
00:35:25 Tak co mám dělat?
00:35:26 Mám zavolat... No jasně, zavolám sanitku.
00:35:28 To ne!
00:35:29 Odvez ji okamžitě do nemocnice v Jičíně.
00:35:31 Ulož ji vzadu s nohama nahoru.
00:35:33 Jo. Krucinál, tohle už není pro mě!
00:35:36 Antoníne, seber se,
00:35:37 ty děláš, jakoby to bylo poprvý.
00:35:39 Já vím.
00:35:40 V Jičíně jste za chvilku.
00:35:41 Jo, dík. Čau.
00:35:42 Ještě tam radši hned zavolám.
00:35:44 Ano.
00:36:00 Přijela sem z Prahy na návštěvu a myslím,
00:36:02 že to vyprovokovala ta cesta autem.
00:36:05 Jmenuje se Richterová.
00:36:08 Myslím, že by tam měli dorazit
00:36:10 tak za čtvrt hodiny.
00:36:12 Hm...
00:36:14 Stahy? Stahy nevím.
00:36:19 Ale praskla jí voda.
00:36:22 Ne, ne, spíš něco jako... příbuzný.
00:36:31 Já se jmenuju Richterová.
00:36:35 No, stejně jako ta paní.
00:36:38 Je to manželka mýho muže, rozumíte?
00:36:42 Samozřejmě druhá manželka.
00:36:45 Děkuju, buďte na ni hodná. Nashle.
00:37:08 -Je to holčička!
-(Andrea) Gratuluju.
00:37:12 Jo, ty seš nahoře.
00:37:14 Tři kila padesát, 49 a půl centimetru.
00:37:19 To je bezva.
00:37:22 Šlo to jako po másle.
00:37:25 Jako když se hrášek vyloupne z lusku,
00:37:29 říkal doktor.
00:37:35 To věřím, je mladá a zdravá.
00:37:40 Dala jsem chladit šampaňský,
00:37:41 abysme to miminko mohli zapít.
00:37:44 To je od tebe hezký,
00:37:45 ale přece víš, že už nepiju.
00:37:46 Samozřejmě nealkoholický, to jí vadit nebude, ne?
00:37:49 Jana mě nikdy nenutila, abych přestal pít.
00:37:52 Došel jsem k tomu sám, už jsem ti to říkal.
00:37:56 Ona je prostě úžasná.
00:37:58 Dneska můžu udělat výjimku.
00:38:03 Sestra mi říkala, že jsi volala do nemocnice.
00:38:05 To seš hodná.
00:38:07 Akorát to měla trošku popletený.
00:38:09 Tvrdila mi, že jsi Janina tchýně.
00:38:14 To je zvuk!
00:38:15 -Tak na tvoji dcerušku.
-Na Julii.
00:38:20 -Na Julii.
-Ahoj.
00:38:22 Jana s sebou určitě nic nemá,
00:38:23 tak tady v tašce má pár mých nočních košil,
00:38:26 kartáč na vlasy, šampon,
00:38:28 krém na ruce a kartáč na vlasy,
00:38:30 pár drobností, které se jí budou hodit.
00:38:32 Snad se s tím vyrovná.
00:38:33 Seš zlato!
00:38:35 Jaký je to pocit, být potřetí otcem?
00:38:38 Tak to víš, no...
00:38:40 Já mám z toho obrovskou radost, Tony.
00:38:42 Teď, když už je to venku
00:38:43 a ty máš se svou zbrusu novou manželkou
00:38:46 zbrusu novou dceru,
00:38:48 mám z toho opravdu radost.
00:38:49 Víš co, já...
00:38:50 -Ne, ne, vážně.
-Po pravdě řečeno...
00:38:52 Vloni jsem ještě chtěla být na jejím místě,
00:38:54 a teď, když už je to tady,
00:38:56 tak najednou ne.
00:38:58 Konec konců, já už jsem si svý užila,
00:39:00 já už děti měla.
00:39:02 Měla jsem i velkou část tvýho života.
00:39:05 Jak řekla Jana tenkrát,
00:39:06 když se u nás objevila ve dveřích:
00:39:09 Tys ho už měla dlouho ― teď jsem na řadě já!
00:39:11 A má pravdu.
00:39:13 Teď je na řadě ona! Hodně štěstí, Tony.
00:39:15 Víc ti přát nemůžu.
00:39:18 Děkuju.
00:39:23 Mám pocit, že se dneska ožeru.
00:39:26 To hrdí tatínkové obyčejně dělávají, ne?
00:39:30 Ne, já...
00:39:33 Já jsem myslel na to,
00:39:36 cos mi řekla o vás dvou s Georgem, víš?
00:39:39 Už o tom nemluv, je to pryč.
00:39:41 Když jsem se od tebe před třemi lety odstěhoval,
00:39:45 ani ve snu mě nenapadlo,
00:39:46 že to mezi náma skončí rozvodem.
00:39:49 Měl jsem tvrdý játra
00:39:51 a byl jsem přesvědčenej o tom,
00:39:52 že mě od smrti cirhózou
00:39:54 dělí jenom další bedýnka Saint Emilionu.
00:39:57 Prosím tě, neplácej.
00:39:58 Ty ses na mě prostě vykašlal
00:39:59 kvůli nějaký ženský, jako obvykle.
00:40:01 Jasně...
00:40:02 Jen jsi nechal vzkaz,
00:40:03 že ses odešel dát dohromady
00:40:05 a že se ozveš.
00:40:08 Bylo to sice jinak, ale...
00:40:12 O tom třeba až zase někdy jindy.
00:40:16 Koupil jsem si věci na malování
00:40:18 a dal se do díla.
00:40:21 A když jsem dokončil asi tak pětasedmdesátej obraz,
00:40:24 tak mi teprve docvaklo, co mě vlastně žere.
00:40:29 Že jsem sice špičkovej kameraman,
00:40:32 ale že mě můj úspěch netěší,
00:40:33 poněvadž jsem jenom podřadnej malíř.
00:40:37 A ten samej den jsem ti zavolal.
00:40:40 Chtěl jsem utěšit.
00:40:42 Ty jsi přišla,
00:40:43 takhle sis založila ruce,
00:40:45 skoukla si ty moje věci a prohlásila jsi:
00:40:49 Tak kvůli tomuhle sis nechal ujít příležitost
00:40:52 vydělávat statisíce?
00:40:56 Ty a nechat ležet prachy na ulici...
00:41:04 A mně v tu chvíli bylo jasný,
00:41:07 že je mezi náma konec.
00:41:09 To je tvoje verze.
00:41:12 Nikdy ses mě nezeptala, proč vlastně piju.
00:41:16 Kamaráde, ty jsi ode mě odešel,
00:41:17 protože jsem tě nudila!
00:41:19 Nudila!
00:41:21 Tak prosím tě dost těch řečí o tom a la Gauguin,
00:41:25 že jsi odešel do ústraní, abys našel sám sebe.
00:41:28 Vždyť každý ví, že jako malíř nemáš co říct,
00:41:32 ale že tvoje práce dokumentárního kameramana
00:41:36 zasáhla a možná i poučila tisíce lidí.
00:41:40 Ale šla kolem nabídka reklamy
00:41:41 na extra velkou krabici rybích prstů značky...
00:41:45 už ani nevím jaký - a vyrazila ti dech.
00:41:48 A tak jsi jel do Mexika s reklamou na deodorant,
00:41:52 s oslnivě krásnou modelkou,
00:41:55 co svůdně polonahá šplhá
00:41:57 po stupních Aztéckého chrámu,
00:41:59 aby se na vrcholu mohla natřít nejnovějším,
00:42:03 snadno rozmazatelným deodorantem božské vůně
00:42:07 se zabudovanou přitažlivostí pro muže.
00:42:10 A byl jsi do toho celý blázen!
00:42:13 Byl jsi celý blázen
00:42:15 do svýho posledního modelu jeepa.
00:42:18 To tys chtěl mít na zahradě
00:42:20 bazén ve tvaru ledviny.
00:42:36 (zvoní mobil)
00:42:38 Ani jako tvoje žena
00:42:39 jsem tě nedokázala přinutit,
00:42:40 aby jsi svým nadáním nemrhal.
00:42:46 Haló. Ahoj, miláčku! Počkej chvíli.
00:42:49 To je Karel.
00:42:50 Že ho zdravím.
00:42:53 Ne, ne...ne, nevadí.
00:42:56 Co ve čtvrtek?
00:42:59 Ano, ano, pořád překvapení.
00:44:24 (Tony) No konečně!
00:44:26 Pojď, musíš mi pomoct.
00:44:28 -Ahoj, ty už seš tady?
-Ahoj.
00:44:29 Proč nejsi v porodnici?
00:44:31 Mám tam tašku, prosím tě.
00:44:32 V porodnici jsem byl čtyřikrát.
00:44:41 -Díky.
-Není zač, prosím tě.
00:44:44 (Andrea) Dostala Jana můj dopis?
00:44:45 (Tony) No jasně, i kytku.
00:44:48 Moc děkuje, byla úplně dojatá.
00:44:50 To jsem ráda, jak se má?
00:44:51 Srší energií.
00:44:54 Člověk by vůbec neřekl,
00:44:55 že je to čtyři dny, co porodila.
00:44:57 Věděla jsem, že to bude mít snadný.
00:44:58 Má takový nádherný široký boky, jako kobyla.
00:45:01 Co malá Julinka?
00:45:03 Díky za optání, je v pohodě.
00:45:05 Hele, nebude ti vadit, když si vezmu tyhle krámy?
00:45:07 Přece jsem ti napsala,
00:45:08 že si můžeš vzít, co chceš.
00:45:10 No ne, jestli je nechceš ty?
00:45:13 Jsem ráda, že to máme z krku.
00:45:14 Věděla jsem, že to vyřešíš,
00:45:16 když tě u toho nechám samotnýho.
00:45:18 Pokud jsme spolu,
00:45:19 dochází u nás k náhlýmu překysličení mozku.
00:45:22 Neřekl bych to líp.
00:45:24 Ale stejně jsem ráda,
00:45:26 že jsme se tady setkali už v pondělí.
00:45:28 To já taky.
00:45:30 Najednou mi bylo všechno hned jasný!
00:45:32 Mně se taky řada věcí ujasnila.
00:45:33 To jsem ráda, že jsi z toho taky něco měl.
00:45:36 Hele, dávej bacha, co jsem našel na půdě.
00:45:43 Vzpomínáš?
00:45:47 Co?
00:45:49 Co? Nevypadám v něm v mejch letech už blbě?
00:45:53 Vůbec ne. Strašně ses mi v něm za kamerou líbil.
00:45:57 Ale to už je dávno.
00:45:59 Co je... Co se ti vlastně ujasnilo?
00:46:03 Vrátilo mě to zpátky do reality.
00:46:06 Najednou jsem si uvědomila,
00:46:08 že promarňuju svůj život.
00:46:10 Vrátilo mi to schopnost rozhodování.
00:46:13 Aha. O čem například?
00:46:16 Například o Karlovi.
00:46:18 Najednou jsem si uvědomila,
00:46:19 že musím přestat chodit kolem horký kaše
00:46:21 a říct mu to na rovinu.
00:46:23 Něco jsem s naším vztahem musela udělat.
00:46:27 Tak pozor, možná tě tím překvapím,
00:46:30 ale z toho mám radost.
00:46:35 -Jak to přijal?
-Co?
00:46:37 No, co, že jsi ho... To, žes mu dala košem.
00:46:42 Dala košem?
00:46:44 Dneska ve tři odpoledne si ho beru!
00:46:49 Aha. No, no jasně, tak...
00:46:54 Z toho mám taky radost! Samozřejmě.
00:46:56 O tom nepochybuju.
00:46:58 Akorát, že na to jsem...
00:47:01 Zrovna na to jsem teda nemyslel!
00:47:03 A na cos teda myslel?
00:47:04 Na co jsem teda myslel?
00:47:06 Na... to jsem myslel...
00:47:10 Počasí, že budete mít hezký počasí.
00:47:13 Ano, nemám já kliku?
00:47:15 Po obřadu pojedeme sem
00:47:17 a Lucie pronese krátký přípitek.
00:47:19 To je od ní hezký, ne?
00:47:22 No. Kdy přijede?
00:47:24 Chvíli po poledni.
00:47:25 Dokonce se nabízela, že mě povede k oltáři.
00:47:28 Tak znáš Lucku, ta je pro každou srandu.
00:47:33 Marka jste nepozvali?
00:47:35 Ne, je někde v Africe.
00:47:37 No vždyť jsem zapomněl.
00:47:38 Jak se ti líbí moje šaty?
00:47:40 To jsou tvoje svatební šaty?
00:47:42 Nejsou moc nápadný?
00:47:44 Ne.
00:47:46 Myslím, že jsou akorát.
00:47:49 To jsem si oddychla.
00:47:51 Máš hodně chyb, Tony, ale za to dokonalý vkus.
00:47:57 Jsem ráda, že ses nakonec rozhodl
00:47:58 vzít si tu pohovku.
00:48:01 Už jsi si vzpomněla, co proti ní máš?
00:48:03 Ne, přivádí mě to k šílenství!
00:48:05 Proto jsem ráda, že si ji bereš.
00:48:08 Hele, nepřistihla jsem tě na ní s mojí ségrou?
00:48:12 Těsně vedle.
00:48:13 Ale jo, už si vzpomínám.
00:48:14 Byl jsi tenkrát pěkně ožralej.
00:48:16 Aby ne, když jsi na ni dostal chuť.
00:48:18 Ale ne, to Jana by si tu pohovku ráda vzala.
00:48:21 Dušoval ses, že tady nikdy nebyla. Takže byla?
00:48:25 Krucifix!
00:48:27 Já jsem jí tu pohovku nakreslil.
00:48:30 Jako tu rozviklanou skřínku v koupelně
00:48:34 a ten kávovej stolek.
00:48:37 Obojí jsem koupila ve vetešnictví.
00:48:40 No, říkala, že jestli to můžeš postrádat,
00:48:43 tak si to všechno ráda vezme.
00:48:45 Jen ať si klidně vezme všechno.
00:48:47 Stejně to bude prodaný.
00:48:49 Jo, a taky jsem jí říkal,
00:48:51 že tu máme tu postýlku ještě po Lucince,
00:48:55 tak tu by taky ráda měla.
00:48:57 Samozřejmě, pokud ji nebudeš
00:49:00 ještě potřebovat ty?
00:49:02 Já ne, Tony, dobře to víš.
00:49:06 Já jsem se ji pokoušel sestavit.
00:49:09 Rozumíš, jo, chtěl jsem zjistit,
00:49:11 jestli vůbec ještě bude fungovat
00:49:14 a po pravdě řečeno,
00:49:15 moc se mi to teda nepodařilo.
00:49:17 Viděla jsem, slyšela jsem.
00:49:26 Škoda, žes mi neřekla dřív, že se budeš vdávat!
00:49:29 Proč?
00:49:30 Byl bys mi koupil svatební dar?
00:49:33 Co by to tak asi bylo?
00:49:38 Já jsem... Já jsem původně...
00:49:42 Do prčic!
00:49:45 Co ti můžu říct jinýho, než...
00:49:47 ...hodně štěstí?
00:49:50 Fakt, z celýho srdce ti přeju,
00:49:53 aby jsi byla šťastná.
00:49:55 Díky, Tony.
00:49:58 Kde vězí Karel? Má ještě čas.
00:50:01 Lucka přijede za chvíli, pojedu jí naproti.
00:50:04 Počítám, že až se vrátím, budeš už pryč,
00:50:07 tak ti řeknu ahoj už teď.
00:50:09 Ahoj! A všechno nejlepší!
00:50:12 Děkuju.
00:50:16 Já si půjdu ještě na chvíli zdřímnout.
00:50:19 Spal jsem na dnešek asi tak čtvrt hodiny.
00:50:21 Chápu, ale jen na chvilku.
00:50:23 -Jo.
-Sbohem.
00:50:25 Čau.
00:51:04 (hlas Andrei) Ták, začni tou tyčí
00:51:08 a prostrč jí tu postranici...
00:51:11 což není ta, co se posunuje.
00:51:15 Někde by tady měly být šroubky...
00:51:19 Támhle... Jsou nějaký rezavý...
00:51:23 Tady ty šroubky...
00:51:25 (hlas Tonyho) Pro mou novou dcerušku...
00:51:32 (hlas Andrei) Máš postýlku připravenou
00:51:35 pro svou novou dcerušku.
00:51:42 (Lucie se směje a notuje Svatební pochod)
00:51:47 -Ahoj.
-Ahoj, tati.
00:51:49 Jak seš tady dlouho?
00:51:51 Dlouho.
00:51:54 -Nechrápal jsem?
-V normě.
00:52:00 V tomhle jsi přijela na svatbu, jo?
00:52:02 No jasně. Potřebuju se trochu povyrazit.
00:52:05 Už tejden ležím ve skriptech
00:52:07 a to není zrovna k popukání.
00:52:08 Snad si nemyslíš, že tě tam takhle pustěj?
00:52:10 A to víš, že jo. Kde je máma?
00:52:14 Jela ti naproti.
00:52:16 Říkala jsem jí, že se z nádraží dostanu sama.
00:52:18 Nikdy neposlouchá, co jí říkám.
00:52:20 Ale znáš ji.
00:52:21 Jak jsi se sem teda dostala?
00:52:23 Svezl mě... Svezl mě jeden chlap odsud.
00:52:25 Aha.
00:52:26 Nepřihnem si trošku,
00:52:27 abychom se dostali do slavnostní nálady?
00:52:30 Hele, nepokoušej mě, víš, že už nepiju.
00:52:34 Kdepak je ženich?
00:52:36 Co... Teprve přijede.
00:52:38 No, třeba vzal na poslední chvíli roha.
00:52:41 Ať jim pánbu žehná.
00:52:42 Já jsem nevěděla vůbec, že se máma vdává.
00:52:45 Teprve včera mi to řekla do telefonu.
00:52:48 Kdy ses to dozvěděl ty?
00:52:51 Těsně předtím, než jsem usnul, takže...
00:52:54 Já nevím.
00:52:55 Jsem z toho byla úplně vedle.
00:52:57 Přece do něj nemůže bejt zamilovaná?
00:52:59 Vždyť se kolem ní motá už děsně dlouhou dobu
00:53:01 a nikdy ho nebrala vážně.
00:53:04 Já nevím, jak zvládnu, mít ho za otčíma.
00:53:07 Zvykneš si.
00:53:09 To nevím.
00:53:12 A jestli si myslíš,
00:53:14 že jsem tě nechal ve štychu,
00:53:15 tak to seš na omylu.
00:53:26 Hele, máma jede.
00:53:29 Ale po obřadu se s náma napiješ, ne?
00:53:32 Můžeš aspoň mámě popřát.
00:53:34 Už jsem to udělal, Lucy.
00:53:39 Ty seš tady?!
00:53:40 (Tony) Ahoj, už jsem na odchodu.
00:53:42 Ne ty, Tony, Lucie!
00:53:44 Vzala sis taxíka? Jela jsem pro tebe.
00:53:47 Tak já vás tu, holky, nechám.
00:53:50 Ty jsi tátu nepozvala?
00:53:52 Ale jen proto, že vím, že o to nestojí.
00:53:55 A zeptala ses ho?
00:53:58 Prosím tě, Lucie, tohle neřeš.
00:53:59 Ale no jasně, Tony,
00:54:00 tak sem přijeď tak kolem čtvrtý,
00:54:02 dáš si s námi skleničku.
00:54:03 Nemusím ti přece říkat, že tě rádi uvidíme.
00:54:06 -Tak jo.
-Tak pa.
00:54:07 Tak to bude bezva!
00:54:11 Myslela jsem, že bude lepší,
00:54:12 když to zůstane v rodině.
00:54:14 Táta je rodina.
00:54:15 Minulá.
00:54:16 Moje současná.
00:54:25 (Andrea) Budeš opilá.
00:54:27 Z čeho, prosím tě?
00:54:31 A až si s Karlem odskočíme na radnici,
00:54:33 můžeš se převléct a nějak zcivilizovat.
00:54:36 Co tím chceš říct?
00:54:37 Co bych tím asi chtěla říct?
00:54:38 Tvrdila jsi mi, že sis na mojí svatbu
00:54:40 pořídila nějaký hezký šaty.
00:54:43 Mám je na sobě.
00:54:45 Nemám teď zrovna náladu na žertování.
00:54:47 Ale já nežertuju. Jsem na vás připravená.
00:54:51 A je mi neobyčejným potěšením.
00:54:53 -(rozverně pozpěvuje)
-Lucko, nech toho!
00:54:56 Takhle vymóděná nemůžeš jít na mojí svatbu!
00:54:58 Dobře, tak... já se svlíknu.
00:55:01 A připiju ti ve spoďárech!
00:55:02 Nahoře mám ty barevný květovaný šaty.
00:55:04 Vezmeš si je a bude!
00:55:05 Ani mě nenapadne vzít si šaty po matce.
00:55:08 Jsi vždycky ráda nosila šaty po starých dámách!
00:55:11 Ty jsi ale ještě moc mladá.
00:55:13 Lucko, prosím tě,
00:55:14 copak pro mě nemáš ani trochu pochopení?
00:55:16 Proč vždycky tvrdíš, že mám ráda jenom tátu?
00:55:19 Jsi jak kus ledu.
00:55:20 Jak řekl táta, nic už s tebou nehne.
00:55:57 Táta řekl, že se mnou už nic nehne?
00:56:01 Ale tobě je přece úplně jedno,
00:56:02 co on si myslí, nebo snad ne?
00:56:03 Úplně, ale stejně mi to pověz.
00:56:06 Nemůžu. Slíbila jsem, že ti nic neřeknu.
00:56:10 No jo, vždycky jsi s ním vycházela líp
00:56:12 než se mnou. Už od svých šesti let!
00:56:16 Mami, to, že s tebou nevydržím bydlet,
00:56:18 neznamená, že tě nemám ráda.
00:56:19 Nepleť si pojmy.
00:56:21 Nechápu přesně, jakej je v tom rozdíl.
00:56:23 Táta zase nemůže vyjít s Markem.
00:56:24 Mám štěstí, že aspoň jednomu z mých dětí
00:56:27 nevadí se mnou bydlet.
00:56:28 No tak to je v pořádku, ne? Máte každej jedno.
00:56:31 Vyzvoníš tátovi všechno, s čím se ti svěřím.
00:56:33 To je taky v pořádku?
00:56:34 Když máš po ruce nějakou zbraň,
00:56:36 nedá ti to, abys ji nepoužila.
00:56:37 To, že jsem tvrdá,
00:56:39 je jenom proto, že mě tvůj otec...
00:56:40 ...že mě tvůj otec takovou udělal.
00:56:43 Jo, vždyť on sám to přiznává,
00:56:44 ví, že ti ublížil.
00:56:46 Teď už je mu jasný,
00:56:48 že to mezi vámi nejde napravit.
00:56:49 Teď je mu to jasný?
00:56:51 O to se postaral už dávno.
00:56:55 Janino dítě není jeho.
00:57:05 Bože můj...
00:57:10 Julie není jeho?
00:57:12 Ne, jejím otcem je Lukáš.
00:57:16 Ten chlapík, co u vás bydlí? Občas bydlí?
00:57:19 Hm, ten.
00:57:22 Otcem Julie není tvůj otec?
00:57:25 Táta ti nikdy neřekl celou pravdu o tom,
00:57:27 proč od tebe odešel.
00:57:29 Odešel ode mě, protože jsem ho nudila.
00:57:31 A nesnaž se mi to po všech těch letech vymlouvat!
00:57:34 Taky že ne. Nebyl s tebou šťastnej,
00:57:36 ale odešel kvůli něčemu jinýmu.
00:57:39 Doktor mu totiž řekl,
00:57:41 že jestli nepřestane chlastat,
00:57:43 bude do roka po něm.
00:57:44 Doktor? Jaký doktor? Filip? Náš doktor Filip?
00:57:49 Jo, ten.
00:57:50 O ničem jsem nevěděla. Proč se mi to neřeklo?
00:57:52 Táta nestál o tvůj soucit.
00:57:54 Jelikož vám to neklapalo,
00:57:55 tak si myslel, že by se akorát všechno zamotalo.
00:57:58 Pokračuj, prosím tě.
00:58:01 Když se od tebe táta odstěhoval do tý garsonky,
00:58:03 bydlela Jana vedle s Lukášem.
00:58:05 Asi po třech měsících Lukáš Janu opustil
00:58:09 a ona šla za tátou, že potřebuje pomoct.
00:58:12 A asi po čtrnácti dnech se Lukáš vrátil
00:58:15 a Jana zase zpátky k němu.
00:58:17 Já myslím, že by mi teď vůbec neuškodila
00:58:20 malilinká sklenička šampaňskýho.
00:58:23 Já nemám s játrama problém.
00:58:29 Ale tvůj táta vždycky tvrdil, že s Janou žije.
00:58:34 Ježíš, tak jo, možná spolu občas něco měli,
00:58:37 ale ani jeden o druhýho moc nestáli.
00:58:41 Jana věnovala vzornou péči jeho prádlu
00:58:44 a jemu to ohromně vyhovovalo.
00:58:45 Nikdy jsem o žádným Lukášovi neslyšela.
00:58:47 Před pár dny se o něm tvůj táta zmínil
00:58:49 jako o dočasným podnájemníkovi.
00:58:51 A proč by ti to měl jako vykládat?
00:58:53 Tak to máš pravdu.
00:58:56 Vysmála ses přece jeho obrazům.
00:58:58 Já jsem netušila...
00:58:59 Smála jsem mu tehdy proto,
00:59:01 aby pochopil, že není malíř,
00:59:03 ale kameraman, dokumentární především.
00:59:06 Tos měla sice pravdu, ale smát ses mu nemusela.
00:59:12 Když Lukáš odešel od Jany, zase,
00:59:15 a byl pryč asi půl roku,
00:59:18 tak si táta holt na to klidný soužití s Janou
00:59:20 pomalu zvykl.
00:59:22 Nebyla to sice žádná velká láska,
00:59:24 ale pro oba to bylo docela pohodlný.
00:59:26 A táta se jednou vrátil z natáčení
00:59:29 a našel doma vzkaz,
00:59:30 že Jana nadobro odešla za Lukášem.
00:59:33 No ale za čtvrt roku se zase vrátila zpátky
00:59:36 a byla dva měsíce v tom.
00:59:38 Řekla tátovi, že chce potrat,
00:59:40 ať zařídí potrat,
00:59:42 a on, že ne a šel za Lukášem,
00:59:44 že si Janu musí okamžitě vzít,
00:59:46 což Lukáš odmítl,
00:59:47 takže se poprali jak malí kluci
00:59:49 a táta prohrál.
00:59:51 A tak šel za Janou, že si ji vezme on, aby...
00:59:54 teď ho cituju...
00:59:55 aby dal děťátku jméno.
00:59:58 No a Jana, jak je praktická,
00:59:59 tak ji hnedka napadlo,
01:00:00 že by mohla Lukáše na dítě uhnat,
01:00:02 souhlasila, vzali se.
01:00:04 A měla pravdu, Lukáš se asi za měsíc přifařil
01:00:07 a od tý doby je u nás víceméně furt.
01:00:10 No a teďka, když je malá na světě,
01:00:11 tak se do toho bytu chce normálně nastěhovat
01:00:13 a nadobro tam bydlet.
01:00:16 Děkuju.
01:00:18 -Ty jsi zhubla?
-No.
01:00:20 Do jakýho bytu?
01:00:23 No do toho, co jim zařídil táta.
01:00:25 Jana je ohromně spokojená s tím,
01:00:26 jak to dopadlo.
01:00:27 Jo, tak proto se táta rozhodl,
01:00:29 že si vezme nějakej nábytek?
01:00:31 No, to byl Janin nápad.
01:00:33 On jim táta chtěl koupit všechno nový.
01:00:35 Nebo to ještě včera tvrdil do telefonu.
01:00:37 A pak jsi zavolala ty, že se dneska vdáváš.
01:00:40 Jo.
01:00:43 -Co bude dál?
-Díky.
01:00:45 Táta Janě zařídí rozvod pro... ježíš, kouše...
01:00:50 ...manželské neshody nebo tak něco.
01:00:55 Proč mi to všechno vykládáš?
01:00:56 No táta ti to chtěl vysvětlit sám,
01:00:58 jenže ztratil kuráž, tak to dělám za něj.
01:01:00 Proč mi to chtěl vysvětlovat?
01:01:02 Protože ho pořád trápila otázka,
01:01:04 jestli se rozhodl správně.
01:01:05 Potřeboval, abys ho ujistila.
01:01:07 To už jsi jistě udělala ty.
01:01:10 Na mý názory on nedá.
01:01:12 Rozhod se, že si s tebou promluví po tom,
01:01:13 co jsem mu řekla,
01:01:14 že se s tebou teď dá docela mluvit.
01:01:17 Že seš taková naměkko... Taková jiná.
01:01:22 Tvůj otec se ani v nejmenším nezmínil,
01:01:24 že by ode mě něco potřeboval.
01:01:25 Jenom zavolal
01:01:27 a řekl, že než chalupu prodáme,
01:01:29 že by si chtěl vzít nějaký nábytek,
01:01:31 a že by byl rád, kdybych u toho byla.
01:01:33 No to byl můj nápad.
01:01:35 To byla záminka pro případ,
01:01:36 že by se nerozhoupal,
01:01:38 aby nemusel přiznat barvu ―
01:01:40 že tě potřebuje.
01:01:43 Je z Julie celý pryč!
01:01:45 A proč by nebyl?
01:01:46 Vždyť Julie bude pořád svým způsobem jeho.
01:01:48 Říkal Janě, že chce, aby byl pro Julii
01:01:50 takovej ten... starej legrační strejda.
01:01:54 Teď ale zůstal sám,
01:01:56 takže si, prosím tě, nemysli,
01:01:58 že se k němu osud zachoval líp,
01:01:59 než k tobě.
01:02:00 Naopak. Jeho si nikdo nebere.
01:02:06 Tohle jsem neměla vědět.
01:02:09 Do prčic...
01:02:10 No, to je průšvih!
01:02:12 No to je průšvih, za tři čtvrtě hodiny se vdávám!
01:02:14 Za tři čtvrtě hodiny
01:02:16 a ještě nejsem připravená, nalíčená!
01:02:19 S tímhle na mě nemůžeš chodit!
01:02:21 Lucie, ne, ne! Všechno zapomenu!
01:02:24 No, to udělej, prosím tě.
01:02:26 Karel mě miluje. Miluje mě.
01:02:29 Mám z pekla štěstí!
01:02:31 Víš o tom, že rozvedená čtyřicátnice
01:02:33 má na novej fungující vztah menší šanci
01:02:36 než osmdesátiletej chlap?
01:02:38 Protože ženská mýho věku
01:02:39 nemůže chlapovi nabídnout rodinu.
01:02:45 Já můžu nabídnout jenom sama sebe.
01:02:48 No tak to si ho musíš vzít.
01:02:50 Pomoz mi...
01:02:51 Jiná možnost se ti už určitě nenaskytne.
01:03:00 Tak, prosím tě, slib mi...
01:03:03 Do prčic...
01:03:05 Slib mi, že až se vrátíme,
01:03:09 že tady budeš...
01:03:11 Nešij sebou.
01:03:13 Že tu budeš a že... že nám popřeješ společný...
01:03:19 ...hodně štěstí, hodně zdraví,
01:03:22 hodně spokojenosti a vůbec radosti...
01:03:26 -(vykřikne bolestí)
-Tak nešij sebou!
01:03:29 ...v tom našem společným budoucím životě.
01:03:33 -Neboj, mami, slibuju!
-Děkuju.
01:03:40 -Vypadáš kouzelně.
-Děkuju.
01:04:02 Jak to vypadá?
01:04:04 Moc hezky. Mamka bude mít určitě radost.
01:04:10 Kolik vlastně...
01:04:13 Myslím, že už asi deset minut
01:04:15 je máma znova vdaná. Dýl to trvat nemohlo.
01:04:19 Takže mám novýho tatínka?
01:04:22 To máš, dcero moje. A tvůj bratr taky.
01:04:25 To se máme.
01:04:28 Uzvednu tě ještě vůbec?
01:04:35 Tak jo, a než půjdu, tak...
01:04:38 Jak půjdeš?
01:04:40 Já myslela, že jim připiješ, něco řekneš...
01:04:42 Nahraju jim totiž vzkaz.
01:04:47 Ale! Severokorejskej iphone.
01:04:51 Japonskej kazeťák,
01:04:53 před čtyřiceti lety to byl poklad.
01:04:55 Našel jsem ho na půdě, dal jsem mu nový baterky
01:04:58 a hraje jak zamlada. Co to máš?
01:05:01 Boba Dylana, no tak přes toho to nahraju.
01:05:03 Počkej, toho bych si zrovna vzala.
01:05:05 Prosím tě, vždyť je to starý...
01:05:07 A vždyť to bude už chrastit.
01:05:09 Já ti koupím cédéčko.
01:05:12 Tak počkej.
01:05:15 (z kazeťáku zní písnička Boba Dylana)
01:05:34 To už je dávno.
01:05:36 No takže...
01:05:38 Jo, ono to umí i nahrávat, teda.
01:05:41 Nesnaž se být vtipná, jako tvoje matka.
01:05:43 Samozřejmě, že to umí nahrávat,
01:05:45 když to tady má mikrofon.
01:05:52 Točí se to? Jo.
01:05:56 Milá Andreo, milý Karle...
01:05:58 Počkej, tati, myslím, že...
01:06:01 No ano, je tu ženich a nevěsta!
01:06:05 -Hele, nejsem tady.
-(Lucie) Dobře.
01:07:00 Mami, gratuluju ti.
01:07:04 Děkuji ti, zlato.
01:07:06 Tys mi udělala takovou radost.
01:07:08 Všechno je připravený!
01:07:10 Ty jsi tak krásná!
01:07:13 -To jsou nový šaty?
-Od táty.
01:07:15 Tobě to sluší. A jsi hodná.
01:07:19 Udělala jsi všechno bezvadně, holčičko,
01:07:22 ale mohla bys být tak laskavá
01:07:24 a vrátit se zpátky do Prahy?
01:07:29 Vždyť... vždyť jste se teď vzali!
01:07:30 Obřad byl báječný. Ale opravdu báječný.
01:07:34 Ale jak jsme najednou byli svoji,
01:07:35 uvědomili jsme si,
01:07:36 že by to byl konec našeho přátelství.
01:07:40 A já se Karlovi přiznala,
01:07:42 že jsem to udělala jen kvůli němu
01:07:44 a on zas řekl, že to udělal jen kvůli mně.
01:07:46 Mami, viď že teď neřekneš,
01:07:48 že za všechno můžu já?
01:07:50 Za co bys měla moct?
01:07:51 Já nevím.
01:07:52 Vždycky jsi říkala, že jsem intrikánka.
01:07:54 Ale! Copak bych o tobě mohla říct
01:07:55 něco tak ošklivýho?
01:07:57 Jo. Poprvý jsi mi to řekla,
01:07:59 když mi bylo dvanáct.
01:08:01 Já jsem ti naopak velice vděčná,
01:08:04 že jsi mi povídala, jak ten tvůj strašný otec...
01:08:08 ...ten úskočný, zmatený a nesnesitelný chlap,
01:08:13 sem v pondělí nepřišel proto,
01:08:15 aby si vybral nábytek,
01:08:17 ale proto, že chtěl zjistit,
01:08:19 jestli o něj pořád ještě stojím.
01:08:21 Jakoby se ptal,
01:08:23 jestli jsem dosud ještě k mání.
01:08:26 Ale ty sis teď vzala Karla.
01:08:27 To je jen technická záležitost.
01:08:31 Po citové stránce jsem stále ještě volná.
01:08:34 Tvoje maminka se nezachovala o nic hůř,
01:08:36 než tvůj otec.
01:08:37 Dopadli jsme oba stejně.
01:08:40 Jsme pořád ještě k dispozici.
01:08:43 Karel ani nepůjde dál?
01:08:44 Ne, odveze tě na nádraží,
01:08:46 nebo jestli chceš, až do Prahy.
01:08:49 Nechci tě vyhazovat, ale snaž se to pochopit.
01:08:57 Neboj.
01:09:21 -Děkuju ti.
-V pohodě.
01:09:27 -Zavolám ti.
-Fajn.
01:09:33 (Tony) Nevěřil jsem tomu, že to celý myslíš vážně...
01:09:39 Ale spletl jsem se.
01:09:41 Což jenom dokazuje, že jsi měla pravdu.
01:09:44 V čem?
01:09:47 Že ti nerozumím.
01:09:48 Tony, vím moc dobře, že mě nemůžeš vystát,
01:09:51 a o minulosti se už dál bavit nechci.
01:09:52 Já taky ne.
01:09:55 Ale my dva si neumíme říct už ani dobrý den,
01:09:58 aniž bychom si přitom vjeli do vlasů.
01:10:00 V tom s tebou souhlasím.
01:10:02 No vidíš.
01:10:05 Proto jsem ti tady něco nahrál,
01:10:08 je tam všechno, co jsem ti chtěl říct, Andy.
01:10:12 Pak to třeba klidně hoď do kamen.
01:10:17 No nic, už musím jít.
01:10:20 Dobře, Tony, chápu tě.
01:10:22 Asi se tě to velice dotklo,
01:10:26 ale dovol, abych ti řekla, že...
01:10:36 Nikdy jsem tě nepřestal mít rád, Andy.
01:10:45 A já nikdy nepřestala mít ráda tebe.
01:10:56 (hlas Tonyho z MG) Milá Andreo, milý Karle,
01:10:59 nahrávám to, protože nemám odvahu
01:11:01 se před vás postavit se sklenicí šampaňského
01:11:04 a říct vám to do očí...
01:11:07 Ty jsi při mně stála
01:11:10 a já se vymlouval na sexuální komplexy,
01:11:12 protože popravdě řečeno,
01:11:13 už mě to s tebou nebavilo...
01:11:16 ...ti to říct do očí, že už o tebe nestojím.
01:11:19 A teprve teď vím,
01:11:21 že jsem zahodil svou příležitost bejt šťastnej.
01:11:25 Vím, že už je to pro nás dva moc pozdě,
01:11:28 ale aspoň jsem ti to chtěl říct.
01:11:33 Přišel jsem za tebou,
01:11:34 protože jsem měl takovej šílenej nápad,
01:11:36 že bychom snad mohli začít znova od začátku,
01:11:41 ale rychle mi došlo,
01:11:43 že jsem přišel vlastně proto,
01:11:44 že mě popadla strašná depka.
01:11:47 Ne, vlastně... nebyla to žádná deprese,
01:11:51 byla to taková... jak bych...
01:11:55 taková chvilková slabost.
01:12:01 Chvilková slabost...
01:12:04 No zaplať pánbů
01:12:05 za takovou chvilkovou slabost.
01:12:07 (Tony) Haló, je tu někdo? Ahoj!
01:12:10 Co tady děláš?
01:12:13 Já si takhle jedu do porodnice
01:12:15 a najednou koukám,
01:12:16 z popelníku na přístrojový desce
01:12:18 mi čouhá tenhle papír. Víš, co to je?
01:12:20 Ne.
01:12:21 To je váš oddací list.
01:12:23 A na něm je něco napsaný, jo, já ti to teď přečtu.
01:12:27 Milý Tony, tenhle papír je dobrý jedině k tomu,
01:12:31 že mám na co psát.
01:12:33 Vzal jsem si Andreu proto,
01:12:34 abych vás dva dal zase dohromady.
01:12:37 A ona si vzala mě,
01:12:38 protože tě taky stále miluje.
01:12:40 A jestli to okamžitě nepochopíš,
01:12:42 tak se nemusíš namáhat o tom přemýšlet.
01:12:44 Tvůj Karel
01:12:48 Jo, a to Janino dítě...
01:12:51 Já vím.
01:12:53 Ty to víš?
01:12:56 Ty to víš? Tak, to je skvělý, to je dobře.
01:13:01 A je dobře, že jsem se vrátil, ne?
01:13:03 Ty seš ale parchant, Tony, ne, vážně.
01:13:05 Nikdy bych nevěřila,
01:13:06 že bych dokázala někoho tak nesnášet!
01:13:08 Až se za sebe stydím! Dělá se mi z toho špatně!
01:13:12 Jsi mi odporný od hlavy až k patě!
01:13:13 Není na tobě místečka,
01:13:15 ke kterýmu bych necejtila totální
01:13:17 a absolutní opovržení!
01:13:19 Posaď se, nebo dostaneš infarkt.
01:13:23 No, a vzhledem k tomu,
01:13:24 že jsi vdaná teprve hodinu a čtvrt,
01:13:26 tak je, myslím, předčasný, abys měla milence.
01:13:30 Nicméně, zanes si mě do pořadníku, kotě, jo?
01:13:37 Rád bych se totiž dostal do užšího výběru.
01:13:43 Ne, vážně, Tony, někdy mě samotnou překvapuje,
01:13:45 jak strašně tě nesnáším.
01:13:52 Kdybych byla tušila,
01:13:53 že to povede ke dvaceti letům očistce!
01:13:56 Ne, opravdu, Tony...
01:13:58 Nikdy ti neodpustím, že jsi mi zničil život!
01:14:00 Mám jenom jeden
01:14:01 a tys mi ho totálně zlikvidoval!
01:14:05 Proklínám ten den,
01:14:06 kdy ses objevil v mým životě,
01:14:07 to mi můžeš věřit, Tony.
01:14:09 Jedinej den,
01:14:12 a co to se mnou udělalo!
01:14:14 (Tony chrápe)
01:14:20 Tony?
01:14:26 Ty spíš? Ty spíš?!
01:14:32 Tony, ty už zase chrníš?!
01:14:40 Tony!
01:15:54 Skryté titulky Jan Šmíd
Andrea a Tony jsou nějaký čas rozvedení manželé, jí je čtyřicet, on je o něco starší. On si nedávno vzal podstatně mladší Janu, která bude co nevidět rodit. Andrea chodí s jistým seriózním a bohatým Karlem, mají se brát zanedlouho. Tony a Andrea mají spolu osmnáctiletou dceru Lucku, která má oba rodiče stejně ráda.
Na sněhem zaváté chatě se bývalí manželé sešli, protože už je čas rozdělit si nábytek, než se chata prodá. Tony je dokumentarista, podle Andrey nadaný, ale vzdal to a točí reklamy, výborné ovšem. Tony si ještě ke všemu myslí, že je i malíř, ale Andrea se domnívá, že jako malíř nemá co říci, zatímco jako dokumentarista dosahoval pronikavých úspěchů… Tonyho takové hodnocení před rozchodem urazilo, také pil a potřeboval být sám se sebou. Andrea to chápala jako útěk od ní, od ženy, s níž se nudí a je jí nevěrný. S oběma svými nynějšími partnery vstoupili bývalí manželé do vztahů vlastně shodou barvitých okolností…
Setkání na chatě je plné ostrých i smířlivých reminiscencí na dlouholeté komplikované manželství. Poznáváme, jak se vztah vyvíjel a proměňoval, zrál i jak se rozpadl I díky vynikající interpretaci Zuzany Stivínové a Marka Vašuta máme příležitost se ponořit do jemné psychologie dvou vlastně frustrovaných lidí, kteří se snaží najít východisko ze své samoty.
Úsměvný televizní film vznikl podle scénáře Jaroslava Brabce, kterému se podařilo převést britskou komedii Donalda Churchilla zdařile do českého prostředí a citlivě ji zrežírovat.