Okouzlující gurmán Fred Chesneau se domluví v jakémkoli místě naší zeměkoule plné chutí a vůní! Francouzský cyklus
00:00:18 Možná to vypadá, že se chystám zúčastnit příprav
00:00:22 na nějakou královskou svatbu, ale není to tak,
00:00:25 nejsem totiž v Anglii, nýbrž na úplně opačném konci světa.
00:00:34 Když se řekne Nový Zéland,
00:00:36 asi si většina z vás představí rugbyový tým All Blacks, kiwi,
00:00:40 loď Rainbow Warrior organizace Greenpeace
00:00:43 nebo třeba jehněčí maso.
00:00:45 Kde mají nejlepší rybu s hranolky?
00:00:47 Tamhle.
00:00:49 Říkal jsem si, jakou gastronomii asi může mít země,
00:00:52 jejíž dějiny téměř neznáme?
00:00:54 A tak jsem se rozhodl vydat k protinožcům na průzkum.
00:00:59 Z Francie sem cesta trvá celých 32 hodin.
00:01:02 Vítejte v zemi kiwi -
00:01:04 tak se totiž někdy žertem říká zdejším obyvatelům.
00:01:20 Česká televize uvádí
00:01:23 S KUCHAŘEM NA CESTÁCH NOVÝ ZÉLAND
00:02:06 Vypadá to tu úplně jako ve Švýcarsku!
00:02:10 Kvůli tomu jsem přece necestoval přes půl světa!
00:02:14 Tak tady začneme.
00:02:16 Nacházíme se v samém srdci Jižního ostrova,
00:02:20 v kraji Canterbury v novozélandských Alpách.
00:02:23 Zdejší kraj jsem si nevybral náhodou,
00:02:26 je to totiž jedna z hlavních oblastí chovu ovcí.
00:02:29 Mimochodem, na Novém Zélandu žije asi čtyři a půl miliónu obyvatel,
00:02:33 ale šedesát miliónů ovcí!
00:02:41 Teď mi asi někteří z vás budou trochu závidět,
00:02:45 protože právě projíždím místy, kde se natáčel film Pán prstenů.
00:02:54 To je zima! Jsme na horách,
00:02:57 ale takové chladno jsem přece jenom nečekal!
00:03:01 Je mi z ní ještě větší zima!
00:03:04 -Je poblíž nějaká farma?
-Musíte tudy.
00:03:07 -Kudy?
-Tímhle směrem.
00:03:09 -Farma je odsud dvě hodiny chůze.
-Děkuji. Na shledanou.
00:03:23 Zastavil!
00:03:26 Do háje, foťák!
00:03:34 Druhý den ráno 5:50
00:03:37 Byla to fuška, ale nakonec jsem svou farmu našel.
00:03:41 A tohle je její majitel, Richard. Těší mě.
00:03:44 Richard tu chová ovce. Jeho stádo čítá asi 20 000 kusů.
00:03:49 Teď je šest hodin ráno a my se chystáme vyrazit na pastviny.
00:03:56 Pojedeme až tamhle dozadu, jak je ten tmavý kopec,
00:04:00 vypadá to jako konec světa...
00:04:02 Tak odjíždíme, Richard, jeho dcera a jejich šest psů.
00:04:20 Takovou krajinu vidím poprvé.
00:04:23 Je to nádhera, scenérie jako z filmu...
00:04:26 A dokonce i s duhou!
00:04:30 Nepřestávám žasnout nad tou krásou.
00:04:33 A k tomu ten vítr! Jako kdyby tu zapnuli ventilátor.
00:04:56 Tak jdeme... jdeme!
00:05:00 Richarde, vidím první ovci!
00:05:04 Musíme stádo zavést do závětří.
00:05:08 Pošlu Mela, aby je zahnal, uvidíš, jak se dají do běhu.
00:05:18 Už je vidím, opravdu se rozběhly!
00:05:20 Cítí se bezpečně pohromadě ve stádu.
00:05:23 Když slyší štěkat psa, mají strach a přirozeně se samy seběhnou.
00:05:30 Jakmile je stádo pohromadě,
00:05:32 psi jej už snadno zaženou, kam je potřeba.
00:05:36 Šikují se do řad jako vojáci.
00:05:39 Vlastně ano, některé ovce přicházejí zleva,
00:05:43 některé zprava a my je pak všechny ženeme kupředu.
00:05:49 Jak ses to naučil?
00:05:52 Já pocházím z Christchurche, jsem kluk z města.
00:05:55 Tvoji rodiče nebyli farmáři?
00:05:58 Ne, když jsem byl malý, moje máma ráda jezdila na koni.
00:06:01 Jezdili jsme sem s ní na výlety. Měl jsem vždycky pocit,
00:06:04 že jsem první člověk, který sem kdy vkročil,
00:06:07 a tohle místo jsem si zamiloval.
00:06:12 Tehdy jsem si řekl, že se sem jednou vrátím a stanu se farmářem.
00:06:18 Tak tohle jsou všechny ovce,
00:06:21 které se nám od rána podařilo sehnat dohromady.
00:06:23 Už je naháníme pět hodin a máme jich 1200.
00:06:28 Jsou opravdu roztomilé!
00:06:38 Vidíš ty malé, s těmi černými hlavami?
00:06:41 Ano.
00:06:42 Ty nechováme na vlnu, ale na maso.
00:06:46 -A tamhlety, to jsou ovce merino.
-Ano, vidím.
00:06:50 Tak ty jsou na vlnu. Třeba tamta!
00:06:53 -Tamhleta?
-Ano, běž, zkus ji chytit!
00:07:02 Už ji mám! Už ji držím! Ta je nádherná! Ta má ale kožich!
00:07:12 Tak to je vlna merino. Počkej! Neutíkej!
00:07:17 To snad není možné, já jsem ji chytil!
00:07:22 To je paráda!
00:07:24 Tahle vlna je silná patnáct mikronů
00:07:27 a je to jedna z nejkrásnějších na světě.
00:07:31 To je nádhera! A cítím lanolin. Je to lanolin?
00:07:34 Ano.
00:07:35 Lanolin je tuk, který produkují mazové žlázy ovcí.
00:07:41 Ta je ale těžká! Tu jen tak někdo nezvedne.
00:07:45 Já vždycky říkám "těžký jako mrtvý osel",
00:07:48 ale spíš bych měl říkat "těžký jako merino".
00:08:07 Tahle? Ne?
00:08:11 -Tamhleta.
-Tamta? Dobře.
00:08:15 Už ji mám, už jsem ji chytil!
00:08:19 Tak takhle se chytají ovce na porážku.
00:08:22 To je hrůza, už nemůžu...
00:08:25 Ať ti neuteče! Chyť ji za tlamu, tak ji líp udržíš.
00:08:31 Tohle tedy není zrovna pastýřská idyla,
00:08:35 ale co se dá dělat, i to patří k životu na farmě.
00:08:44 To ne! To jsem vážně nečekal... Tak rychle...
00:08:47 -Navíc jsem ji sám chytil...
-Nic necítila.
00:09:11 Anina zeleninová zahrádka
00:09:15 Teď uvidíme, co bude s ovečkou dál.
00:09:20 Tohle je Richardova žena Ana,
00:09:23 která mě naučí, jak se připravuje jehněčí po novozélandsku.
00:09:28 Ale nejdřív si, samozřejmě, musím prohlédnout její zahrádku.
00:09:34 -Svou zahrádku miluju.
-Mně se taky moc líbí!
00:09:37 A s Richardem jsi se seznámila, když už byl farmář?
00:09:41 Ne, to ještě nebyl.
00:09:43 Ale určitě ti učaroval svou vášní pro farmaření, že je to tak?
00:09:48 Asi ano...
00:09:50 -Určitě ano!
-Určitě.
00:09:54 Nemohla bych žít ve městě.
00:09:57 Tak vidíš, věděl jsem, že jsi rozená farmářka.
00:10:00 A navíc moc hezká farmářka.
00:10:04 Tady máme ještě trochu rebarbory...
00:10:07 -Nádhera...
-To už je letos poslední.
00:10:10 To je máta?
00:10:12 Už je to všechno? Asi ano. Á, to je výborné!
00:10:25 -Co je tohle? To je tvůj pes?
-To není pes.
00:10:30 -Jak se jmenuje?
-Einstein.
00:10:33 Opravdu Einstein? Protože je chytřejší než ostatní ovce?
00:10:37 Ano.
00:10:40 Tak ahoj, Einsteine! Á, přinesl jsi maso?
00:10:44 Tady jsou kotlety.
00:10:49 Nejdřív musíme maso připravit na pečení.
00:10:52 Pomůžeš mi ořezat z kostí tuk?
00:10:55 Ano, rozumím. Kosti musí být úplně čisté. Stačí to takhle?
00:11:01 Ano, výborně.
00:11:03 -Nebo ještě víc?
-Ne, to stačí.
00:11:04 -Stačí? A co je to tady?
-To je kvásek na chleba.
00:11:08 -Pečete si chleba?
-Ano.
00:11:10 Máte svoje maso, zeleninu,
00:11:13 takže co se týče jídla, jste soběstační?
00:11:16 V létě skoro ano, ale v zimě, když napadne sníh,
00:11:21 jezdíme nakupovat i do supermarketu.
00:11:26 Á, vidím, že pomáhá celá rodina! Ahoj, a ty jsi?
00:11:30 -Sirah.
-Sirah? Já jsem Fred.
00:11:34 -Těší mě.
-Na zdraví!
00:11:38 To je paráda. Mně by to zabralo aspoň půl hodiny.
00:11:42 Je to moje profese.
00:11:45 Jako pasák ovcí bych se asi neuživil,
00:11:47 ale v kuchyni se vyznám.
00:11:49 Teď mám nakrájet rozmarýn a česnek?
00:11:51 -Ano.
-Takhle to stačí?
00:11:53 Stačí, všechno to smícháme v misce.
00:11:57 -A tohle? To je strouhanka?
-Ano.
00:12:00 Takže strouhanka, rozmarýn, česnek. Trochu citrónové kůry?
00:12:04 A vajíčko. To je tvůj vlastní recept?
00:12:07 Ano. Můžeš udělat to samé s tím druhým?
00:12:12 Jasně, zkusím to podle tebe. Přitisknout...
00:12:18 -Nevypadají úžasně?
-To tedy ano.
00:12:21 Teď je necháme chvíli odpočinout.
00:12:24 Omáčka taky vypadá lákavě, je to něco jako tzatziky,
00:12:28 ale na zdejší způsob.
00:12:30 Okurka, jogurt, jemně nasekaná máta,
00:12:33 špetka česneku a kapka citrónové šťávy.
00:12:39 Maso dáme do trouby... A teď chleba.
00:12:45 Ana začíná být trochu nervózní, protože hosté už se scházejí...
00:12:50 No, vlastně to nejsou hosté,
00:12:53 je to jako každý den celá rodina a všichni, kdo na farmě pracují.
00:13:00 -Klid, ještě máme čas.
-Ano, máme ještě chvíli.
00:13:04 Maso už je hotové? Ta kůrka, to je nádhera!
00:13:10 -Chceš ochutnat kousek chleba?
-Hmm, výborný!
00:13:16 Vidím, že jste zvyklí jíst jehněčí dost krvavé...
00:13:20 Myslel jsem, že kuchyně na Novém Zélandu
00:13:23 se podobá té anglické,
00:13:25 ale v Anglii by tohle nikdy nepřipustili.
00:13:29 Angličané všechno hodně tepelně upravují.
00:13:32 -To je pro mě?
-Ano.
00:13:35 Ovce merino jsou prostě nejlepší.
00:13:38 Čím jemnější mají vlnu, tím lepší mají maso.
00:13:42 -Je to jako máslo.
-Já vím.
00:13:46 Ještě nikdy jsem nejedl tak jemné a chutné jehněčí.
00:13:51 Myslím, že tohle musí chutnat i vegetariánovi.
00:13:57 Jak hodnotíte dnešní den?
00:14:00 Musíš říct, co jsi dneska zažil nejlepšího a co nejhoršího.
00:14:04 Nejdřív to špatné, pak to dobré.
00:14:06 Nejlepší zážitky jsem měl dneska hned dva.
00:14:10 Za prvé jsem na sebe moc pyšný, že se mi podařilo chytit ovci.
00:14:18 Poprvé v životě.
00:14:21 A za druhé, že jsem měl možnost se s vámi všemi seznámit.
00:14:26 Já jsem měl dneska nejlepší zážitek taky s tebou.
00:14:30 Když jsme byli ráno v horách. Jsi prima chlap.
00:14:33 Jsme moc rádi, že jsi tu dneska s námi
00:14:36 a že ti můžeme ukázat, jak žijeme.
00:14:38 Dnešek byl pro mne opravdu výjimečným dnem.
00:14:41 Na zdraví!
00:15:26 Zdejší krajina je opravdu kouzelná.
00:15:30 Tam nahoře může člověk lyžovat, protože sníh tam nikdy neroztává,
00:15:34 a o hodinu později už si může zasurfovat v moři.
00:15:38 To je Nový Zéland.
00:15:44 To je paráda! Tahle malá občerstvení prostě miluju!
00:15:50 Dobrý den. Nádhera, něco takového jsem ještě neviděl.
00:16:00 Tady máme langusty.
00:16:03 -Ty jsou obrovské!
-To ano.
00:16:06 -Tohle je cena?
-Ano, to je cena.
00:16:09 Čtyřicet osm? Čtu to správně?
00:16:11 -Tuhle?
-Ano. Děkuji, na shledanou!
00:16:18 To je neuvěřitelné,
00:16:20 zvenku to vypadá jako obyčejný bufet s hranolkami,
00:16:23 a oni tady mají takové langusty!
00:16:30 Maso se úplně rozpadá, slané je tak akorát,
00:16:34 prostě lahůdka...
00:16:36 A je po langustě! Člověk se na vteřinku vzdálí.
00:16:39 Šel jsem vám jenom pro kousek chleba...
00:16:55 Podívejte se na tohle. Už jsem slyšel,
00:16:59 že Havelock je největší chov slávek na Novém Zélandu,
00:17:02 ale tady čtu, že to je dokonce světové centrum. Tak vzhůru!
00:17:10 Jestli tohle není metropole mušlí, tak potom už nevím...
00:17:20 Ahoj, já jsem Fred.
00:17:22 Druhý den ráno, 3:50
00:17:25 Těší mě.
00:17:28 Tak tohle budou moji dnešní společníci.
00:17:31 Právě se nacházím na lodi, která patří chovateli slávek.
00:17:35 Řekl jsem si totiž, že nejlepší způsob,
00:17:37 jak proniknout do tajemného světa těchto živočichů,
00:17:40 bude vydat se přímo ke zdroji.
00:17:41 A tak jsem se nechal zaměstnat na této lodi.
00:17:47 Záliv u Havelocku
00:17:58 Ani nemám pocit, že jdu na lov mušlí,
00:18:01 připadám si tady spíš jako na ropné plošině.
00:18:11 -Teď budeme sundávat mušle z lan.
-Dobře.
00:18:15 Ty modré vyhazujeme,
00:18:17 tady na Novém Zélandu se jí jen ty zelené.
00:18:24 Takže existují dva druhy slávek, zelené a modré.
00:18:29 Tady nejsou přichycené na dřevěných kůlech jako u nás,
00:18:32 ale jen na lanech, to je místní specifikum.
00:18:40 Když se z těch lan sundají, dostanou se sem.
00:18:50 Takovou známe my, ta se chová na dřevěných kůlech.
00:18:55 Tady ale sbírají ty druhé.
00:18:57 Vidíte ten rozdíl? Je to zřejmé na první pohled.
00:19:01 A nakonec je plní do pytlů.
00:19:05 -Kolik to váží?
-Tunu.
00:19:09 To je neuvěřitelné,
00:19:11 začali před pěti minutami a už mají v pytli tunu mušlí!
00:19:17 Vidíš? Tohle je samec a tohle samice.
00:19:22 Jasně červená. A bílá. Tak ochutnám?
00:19:39 Mám pocit, že žvýkám rostbíf...
00:19:43 A tuhle mám taky zkusit? Bože můj. V pět hodin ráno!
00:19:54 Ta chuť je zajímavá.
00:19:57 Na mě jsou trochu moc velké, ale nevadí.
00:20:02 -Kolik tun tak za den vytáhneš?
-Osmdesát nebo devadesát.
00:20:06 To snad není možné! A samé zelené?
00:20:09 Ano, z tohohle lana vyhodíme dvě nebo tři tuny těch modrých,
00:20:13 ale někdy to bývá třeba i pět nebo deset tun.
00:20:17 Myslím, že naši chovatelé by trpěli...
00:20:21 Vyhodit čtyři tuny jen tak do popelnice! Děsná představa!
00:20:25 -Stejně bychom je neprodali.
-Modré tady nikdo nekupuje?
00:20:30 Ne, chuťově nejsou nic moc.
00:20:33 -Nechutnají vám?
-Zvedá se mi z nich žaludek!
00:20:36 Podívejte se na to... Takový masakr! Trhá mi to srdce,
00:20:41 vyhazovat naše francouzské modré slávky!
00:20:55 Nemyslel jsem si, že je to tak fyzicky náročný!
00:20:59 Jsem úplně vyčerpaný!
00:21:09 Je to tak správně?
00:21:11 Stiskni tu druhou páčku a pytel se spustí dolů.
00:21:16 Paráda! A je to! Mám z toho radost jako malé dítě!
00:21:22 Prý jsi kuchař z Francie.
00:21:25 Napadlo mě, že bys nám mohl připravit slávky, jak je děláte vy.
00:21:31 Mám vám něco uvařit?
00:21:33 Ano, udělalo by nám to velkou radost.
00:21:36 To je pro mě velká čest.
00:21:39 Hotovo, jsem připravený.
00:21:42 Tak dobře. Jde se na to!
00:21:46 Nejdřív je potřeba vybrat mušle.
00:21:49 To je poprvé, co je vybírám bezprostředně po vylovení.
00:21:58 Samozřejmě jim uvařím ty jejich zelené,
00:22:02 ale rád bych, aby ochutnali i ty naše modré.
00:22:09 Bude to poněkud náročné, tak doufám, že se to podaří.
00:22:20 Takže co mají v lednici...
00:22:24 Tak tohle asi ne... To je zbytek nějakých těstovin.
00:22:30 Á, tady máme máslo, to budu potřebovat...
00:22:34 Bílé víno, navíc chardonnay, výborně.
00:22:37 Celer, ten si vezmu. Cibule. Skvěle.
00:22:41 Vypadá to, že už nic nebrání tomu,
00:22:44 abych se pustil do přípravy mých báječných slávek po námořnicku.
00:22:49 Nejdřív je musím samozřejmě očistit.
00:22:53 Je to jednoduché.
00:22:55 Tady se to začistí a trochu se oškrábou...
00:23:00 Teď vidím, že ty, které chováme ve Francii,
00:23:04 jsou mnohem hladší a není s nimi tolik práce.
00:23:12 Musí se dobře propláchnout...
00:23:15 Na plotnu si postavím velký hrnec,
00:23:18 dám do něj rozpustit pořádný kus másla. Cibuli...
00:23:23 Najemno nasekaný česnek.
00:23:29 Docela to houpe, není úplně jednoduché vařit na lodi.
00:23:34 Tak a teď celer. Přidám ho k cibuli a česneku.
00:23:42 A nakonec vsypeme slávky.
00:23:48 Ještě bílé víno, přikryjeme poklicí a pět minut počkáme.
00:23:54 Mám teď trochu naspěch, nečekal jsem, že přijdou tak brzy.
00:23:58 Úplně na závěr přidám smetanu, trochu nasekané cibulky,
00:24:02 petrželovou nať... A je hotovo! Ke stolu!
00:24:12 Smíchal jsem vaše zelené slávky s těmi mými modrými. Dobrou chuť.
00:24:22 -Vynikající.
-Opravdu? Ochutnal jsi i ty modré?
00:24:27 Je to dobré, ale nevidím mezi nimi velký rozdíl.
00:24:31 Chutnají skoro stejně.
00:24:36 Upřímně řečeno,
00:24:40 ty naše jsou přece jen o něco lepší.
00:24:43 Mezi námi, ty zelené trochu připomínají žvýkačku,
00:24:49 ale to jim říkat nebudu.
00:24:53 Já miluju slávky. Tak, jak jsi je připravil ty,
00:24:56 je to pro mě něco nového, ale jsou moc dobré!
00:25:00 -Takhle je vaříme ve Francii.
-Opravdu?
00:25:04 To je paráda, když nám někdo uvaří.
00:25:06 Dáš si ještě? Ještě trochu?
00:25:11 Chceš zelené, nebo modré?
00:25:13 -Zelené.
-Zelené. Dobře. To mluví za vše.
00:25:19 Jsem rád, že vidím prázdný talíř.
00:25:28 Tak co, stačilo?
00:25:30 Já už mám dost. Dáme si je zase k snídani!
00:25:33 Cože, k snídani?
00:25:37 Měl bych Daniela požádat,
00:25:40 aby mě zaměstnal jako lodního kuchaře?
00:25:42 Určitě! Já jsem pro! Jsi předem přijatý!
00:25:46 Á, houpe se to.
00:25:48 Danieli, tady máš slávky, dobrou chuť!
00:25:59 Tak znovu do práce. Jde se na to! A pěkně s úsměvem.
00:26:14 Druhý den ráno
00:26:18 Teď se nacházím u Cookova průlivu. Je to malá úžina,
00:26:22 oddělující Severní a Jižní ostrov Nového Zélandu.
00:26:26 Před více než dvěma sty lety tu přistál James Cook
00:26:30 a vyvrátil teorii, že je Nový Zéland součástí Terra Australis.
00:26:37 Připomíná mi to trajekt,
00:26:40 když jsem jako patnáctiletý jezdil na jazykové kurzy do Anglie.
00:26:44 Tady si člověk může dát typickou britskou snídani:
00:26:48 slaninu, klobásy, bramborové kroketky, míchaná vajíčka a chléb.
00:26:56 Dobré ráno.
00:27:02 -Promiňte, mohu si přisednout?
-Ano.-Ano? Děkuji.
00:27:07 -Vy jste zdejší?
-Ne, jsme Angličané.
00:27:11 Angličané? Tak to si tu můžete dát vaši tradiční snídani...
00:27:16 Upřímně řečeno, docela dobrá snídaně, to jsem nečekal.
00:27:20 Slanina je dokonale propečená, slaná tak akorát.
00:27:26 Ovšem tohle je zlatý hřeb celé snídaně.
00:27:30 Jmenuje se to vegemite a je to typická novozélandská specialita,
00:27:34 nic typičtějšího tady snad nenajdete.
00:27:37 Na první pohled to může připomínat nutellu, ale pozor,
00:27:40 musí se to dávkovat opravdu velmi opatrně.
00:27:43 V Anglii to lidé buď milují, anebo upřímně nesnášejí.
00:27:51 No tak to vyzkoušíme.
00:27:59 Tak co? Chutná?
00:28:03 Zajímavé...
00:28:06 Ale asi nebudu úplně nadšeným fanouškem vegemite.
00:28:11 Chutná to jako lékořice, je to slané, co vám budu povídat,
00:28:15 úplně to přebije chuť vajec a slaniny...
00:28:21 -Je to příšerné. Vám to chutná?
-Ne.
00:28:26 Ale je zábavné u toho pozorovat tebe!
00:28:58 Podívejte se, tohle je hlavní město Nového Zélandu Wellington.
00:29:03 Mám pocit, jako bych připlouval do New Yorku
00:29:06 třicátých let minulého století.
00:29:30 Vidíte? Nejsme tady náhodou.
00:29:33 Tohle je Café Polo a zamířili jsme sem proto,
00:29:36 abychom ochutnali zdejší národní dezert.
00:29:38 -Dobrý den, máte Pavlovu?
-Okamžik, podívám se.
00:29:43 -Děkuji.
-Ještě není úplně hotová.
00:29:47 A kdyby to šéfkuchaři nevadilo,
00:29:49 mohl bych se podívat, jak ji připravuje?
00:29:52 Klidně pojďte, ukážeme vám to.
00:29:55 Tak to je skvělé, to si nemůžu nechat ujít.
00:29:57 -Dobrý den.
-Vítám vás.
00:29:59 Já jsem Fred a pracuji ve Francii jako kuchař.
00:30:02 Těší mě.
00:30:03 Moc rád bych se dozvěděl něco víc o dezertu Pavlova.
00:30:07 Je to taková větší sněhová pusinka, ale s tím rozdílem,
00:30:10 že vnitřek musí být vláčný a měkký.
00:30:13 A neví se, jestli pochází z Austrálie nebo z Nového Zélandu.
00:30:16 Původně vznikl pro slavnou ruskou balerínu.
00:30:20 Když koncem 20. let 20. století pořádala turné po Novém Zélandu,
00:30:25 lidé si ji velice zamilovali
00:30:27 a jeden šéfkuchař z Wellingtonu vymyslel ten dort přímo pro ni.
00:30:31 Tak proč se v Austrálii říká, že Pavlova vznikla tam?
00:30:34 Australané nám ukradli všechno: naši hudbu, sportovce...
00:30:38 I když já jsem napůl Australan.
00:30:41 Takže já vám teď oficiálně potvrzuji,
00:30:45 že Pavlova je opravdu novozélandský dezert.
00:30:47 Ještě posypat cukrem.
00:30:50 -Takhle?-Tak.
-To je krása.
00:30:54 -A tohle je pro tebe.
-Tohle je můj kousek? Děkuji.
00:31:03 Celý dort je jeden velký kontrast:
00:31:06 Uvnitř je měkký a vláčný a zvenku křupavý.
00:31:13 Navíc ten protiklad sladké sněhové krusty,
00:31:18 jen málo slazené šlehačky lehce ovoněné vanilkou
00:31:21 a kyselého ovoce, to je prostě skvost!
00:31:27 Je to dokonalé.
00:31:29 Blahopřeji, bylo to vynikající.
00:31:32 Vracím prázdný talíř a mockrát děkuji. Na shledanou.
00:32:03 -Už jsme na místě?
-Ano.
00:32:07 CESTA PO BRITÁNII
00:32:10 "Tříhodinová plavba ve člunu a pak ještě dvacet minut pěšky..."
00:32:14 Tříhodinová plavba ve člunu a pak ještě dvacet minut pěšky...
00:32:28 Ukážu ti pár mušek, které používám. Tohle jsou moje nejoblíbenější.
00:32:34 Aha, pěkná sbírka. Jako všude na světě,
00:32:37 je i tady kempování neodmyslitelně spojeno s rybolovem.
00:32:40 Jsem tu Peterem, který se mě pokusí naučit jednu zvláštní,
00:32:43 ale velmi rozšířenou techniku chytání ryb, a tou je muškaření.
00:32:46 Ta větší muška se ponoří až na dno.
00:32:49 A tahle ta menší, to je ta hlavní,
00:32:51 na tu budou pstruzi reagovat. Obě ti je sem připevním.
00:32:56 Nejdřív musíš švihnout prutem... Rázně, ale ne trhavě.
00:33:04 Teď to zkus ty. Nejdůležitější je správný pohyb.
00:33:08 Pomalu, nepospíchej.
00:33:12 Teď se zastav a znova švihni. Zastav a švihni.
00:33:21 Trochu víc.
00:33:23 Teď je to dobře.
00:33:27 To bylo dobře nahozené.
00:33:29 -Jo? Takhle je to správně?
-Ano.
00:33:31 Zatáhni k sobě. Teď zasekni. Zasekni. Pomalu...
00:33:35 -To bude něco velkého.
-Velkého? Tomu nemůžu uvěřit.
00:33:41 Netahej, počkej, netahej. Dívej se na ruce. Povol.
00:33:46 -Už ji vidím!
-Ještě povol.
00:33:52 -Dobře...
-Pojď za mnou.
00:33:54 Dobře, dobře. Tomu se říká začátečnické štěstí.
00:33:58 -Co mám udělat?
-Teď nic.
00:33:59 -Určitě?
-Pojď ještě kousek za mnou.
00:34:03 Už ji vidím.
00:34:06 -Počkej, už ji mám...
-Bože můj!
00:34:11 Není tak velká, ale vypadá dobře.
00:34:15 Nevěřím vlastním očím! Moje první ryba!
00:34:20 Jsem na sebe hrdý. Úplně s toho klepu.
00:34:24 Musíme ji změřit, abychom věděli, jestli si ji můžeme nechat,
00:34:28 -jestli není moc malá.
-Cože? Malá?
00:34:31 Musí měřit minimálně čtyřicet centimetrů.
00:34:35 Čtyřicet? A pokud bude menší, musíme ji pustit zpátky?
00:34:38 Ano, pstruh musí mít nejméně čtyřicet centimetrů.
00:34:42 Změřím to jen rukou. Tohle je dvacet a k tomu dvacet...
00:34:47 Nebude to celých čtyřicet centimetrů.
00:34:50 Tak takové pstruhy ve Francii nemáme... A je pryč!
00:34:56 Tohle byl pstruh duhový.
00:34:59 Kdyby se lovili i takhle malí, brzy by tu žádní nezůstali.
00:35:03 -A dodržují to všichni rybáři?
-Ano. Všichni si uvědomujeme,
00:35:07 že tyhle ryby jsou vzácné a musíme je chránit.
00:35:10 Tak to klobouk dolů.
00:35:14 To snad ne... To není možné...
00:35:18 To je neuvěřitelné, co je tohle za obludu?
00:35:23 Přisuň mi podběrák, přisuň ho. A drž. Ne, ne, zpátky...
00:35:29 Jakmile se přiblížíš, máš jen jeden pokus.
00:35:32 Ustup, ustup...
00:35:37 To jsou nervy.
00:35:39 Doufám, že ji dostane. A je to! Má ji.
00:35:45 Nech ji, ať nám neuplave.
00:35:54 Podej mi podběrák. Rychle!
00:36:06 Gratuluji. Udice se přetrhla, že ano?
00:36:11 -Ano.
-To je neuvěřitelné!
00:36:15 -Podíváme se, kolik váží.
-Á, má to i váhu!
00:36:19 Jsme vybavení na všechno. Má asi šest a půl libry.
00:36:22 -To je přes tři kila.
-Něco málo přes tři kila.
00:36:28 Jeden výjev z úspěšného lovu!
00:36:30 To je největší ryba, jakou jsem za poslední rok chytil.
00:36:34 -Díky téhle malé mušce.
-Jen díky téhle malé věci?
00:36:41 Protože jsi byl učenlivým žákem
00:36:43 a svého prvního pstruha jsi pustil na svobodu,
00:36:46 daruji ti tuhle rybu, i když to je můj letošní nejlepší úlovek.
00:36:50 -Ne, to ne! Opravdu?
-Ale ano, udělá mi to radost.
00:36:54 Jsem dojatý, mockrát děkuju!
00:36:58 Tak a tady to vždycky končí, v kuchyni.
00:37:01 Tentokrát to ale není jen tak ledajaká kuchyň,
00:37:04 je to kuchyň venkovní.
00:37:06 Jsem tady samozřejmě s Peterem a s jeho ženou Tinou
00:37:10 a je tu jedna neuvěřitelná věc -
00:37:12 samoobslužný gril na dvoudolarovou minci,
00:37:15 něco jako veřejná prádelna.
00:37:18 Kuchyň na mince jako samoobslužná prádelna.
00:37:26 -Hned jsem zpátky.
-Dobře ho omyj.
00:37:31 -Stačí to takhle?
-Ano, to stačí.
00:37:35 -Tak jdeme na to!
-Nejdřív ho posypeme cukrem.
00:37:38 -Jak moc?
-Hodně.
00:37:40 -Cukr, to je zvláštní.
-Otoč ho. Teď koření.
00:37:48 -To je směs citrónové kůry a pepře?-Ano.
00:37:52 -Tolik?
-Ano.
00:37:53 -Takhle to stačí?
-Stačí.
00:37:56 Na zdraví!
00:37:59 Tak teď tam dáme kolečka ze všech tří citrónů.
00:38:03 -Je to jako sendvič.
-Přidáme česnek... Olej.
00:38:08 -To je všechno?
-Ano a teď to celé zabalíme.
00:38:12 A jak dlouho se to bude péct?
00:38:15 Tak patnáct, dvacet minut z každé strany.
00:38:19 -Mám ho položit takhle?
-Ano.-To je zvuk...
00:38:24 U nás chodíme často grilovat k vodě. Jsme na to zvyklí.
00:38:27 Tady na Novém Zélandu máme přírodu všude na dosah,
00:38:31 proto také tak rádi chodíme na ryby.
00:38:34 Zapomeneme při tom na každodenní starosti a je nám dobře.
00:38:38 Tino, ty taky chytáš ryby? Chodíte na ryby spolu?
00:38:42 Ano, chodila jsem, i když jsem byla těhotná.
00:38:45 -Opravdu?
-Ano.
00:38:47 -Do kolikátého měsíce?
-Do sedmého.
00:38:52 Ani mé matce se to už nelíbilo. Hodně nám to rozmlouvala.
00:38:56 A živíš se tím, nebo je to jen tvůj koníček?
00:38:59 Jedno i druhé. Je to moje práce, ale i velká vášeň.
00:39:02 Jsem rád, že se mi to podařilo skloubit.
00:39:05 Každé ráno vstávám s radostí
00:39:08 a nemám pocit, že bych musel do práce.
00:39:12 Moc krásně to voní! Myslíte, že už to je?
00:39:17 Už to bude. Okamžik překvapení...
00:39:20 -Otevřeme to?
-Ano.
00:39:25 Odloupneme kousek masa,
00:39:28 abychom zjistili, jestli už je propečený.
00:39:30 U kosti je maso růžové, tak to mám rád.
00:39:33 Jde krásně od kostí.
00:39:36 Pálí to.
00:39:38 To je úžasné. Přírodní cukr a sůl, to je přímo exploze chutí!
00:39:44 Ještě nikdy jsem takhle upravenou rybu nejedl.
00:39:47 Nevadilo by vám,
00:39:49 kdybych váš recept předvedl svým přátelům ve Francii?
00:39:52 Určitě!
00:39:53 Nemějte strach, autorská práva vám ponechám! Na zdraví!
00:39:58 Tino, Petere, jsem moc rád,
00:40:00 že jsem s vámi mohl strávit dnešní den. To je paráda.
00:40:23 Nemohu si odpustit malou zajížďku přes Auckland,
00:40:27 největší město v zemi. Není to hlavní město,
00:40:30 ale žije v něm třetina všech Novozélanďanů.
00:40:33 Nebudu se tady ale příliš zdržovat,
00:40:35 protože si myslím, že Nový Zéland, a zvláště pak jeho kuchyně,
00:40:38 je k vidění spíš někde jinde.
00:40:48 Nejlepší ryba a hranolky!
00:41:13 63. 63, prosím. 76, prosím. To je pro vás. Dobrou chuť.
00:41:20 -To jste vařil vy?
-Ano.
00:41:29 Řeknu vám, už chápu,
00:41:31 proč se tenhle podnik jmenuje The best fish and chips.
00:41:36 Mají tady totiž naprosto čerstvé ryby,
00:41:40 těstíčko, ve kterém je smaží, je dokonalé, křupavé
00:41:43 a vůbec to není mastné.
00:41:46 K tomu všemu ještě to nádherné prostředí a pivečko,
00:41:49 neznám nic lepšího, to je skutečný ráj.
00:41:57 Frede, mám tady pro tebe dárek.
00:42:00 To je pro mě? Děkuju mockrát. Na shledanou.
00:42:12 Původními obyvateli Nového Zélandu jsou Maorové.
00:42:16 Připluli z Polynésie na člunech někdy ve čtrnáctém století.
00:42:19 Žili tu poklidně až do roku 1769,
00:42:22 kdy u novozélandských břehů přistál James Cook
00:42:25 a za ním sem začali proudit první britští osadníci.
00:42:29 Dokážete si jistě představit,
00:42:31 jaký zmatek jejich vpád v zemi Maorů vyvolal.
00:42:34 Boje nakonec v roce 1840 vyústily v podpis smlouvy z Waitangi,
00:42:38 která na Novém Zélandu ustavila vládu britské koruny
00:42:41 a zaručila Maorům vlastnictví jejich země.
00:42:44 Od té doby se každoročně 6. února
00:42:47 výročí jejího podpisu slaví jako státní svátek.
00:43:04 Tady nepořádají v den státního svátku
00:43:08 vojenskou přehlídku jako u nás.
00:43:10 Defilují tu jen maorské čluny, kterým se říká waka.
00:43:25 Po folklórních slavnostech se ocitám na festivalu Waitangi.
00:43:32 Představoval jsem si ho sice autentičtější,
00:43:36 ale i tak to jistě bude vynikající příležitost
00:43:39 splnit si mou dávnou touhu.
00:43:42 Odjakživa jsem chtěl ochutnat tradiční maorské jídlo.
00:43:46 Myslíte, že bych našel nějakou rodinu,
00:43:49 která dnes připravuje hangi?
00:43:51 Tamhle u silnice je rodina, která ho právě dělá.
00:43:56 Promiňte, slyšel jsem, že dneska děláte hangi.
00:43:59 Dneska ne.
00:44:01 -Ani na svátek Waitangi?
-Ne.
00:44:04 Tak děkuji, nashledanou.
00:44:06 Á, tenhle člověk vypadá sympaticky.
00:44:08 Dobrý den, promiňte.
00:44:10 Hledám někoho, kdo by mi ukázal, jak se dělá hangi.
00:44:12 O svátcích vždycky někdo dělá hangi.
00:44:15 Ale kde? Kde najdu své vytoužené hangi?
00:44:18 -To bohužel nevím.
-To nic.
00:44:20 -Opravdu mě to mrzí.
-Tak nashle.
00:44:24 Zkuste se zeptat tamhle pod tím zeleným stanem.
00:44:29 Děkuji. Dobrý den.
00:44:31 Slyšel jsem, že dneska budete - dělat hangi.
00:44:38 -Ano.
-Opravdu?
00:44:40 -Ano.
-A kde?
00:44:42 U nás doma. Jestli chceš, můžeš jet s námi. Jak se jmenuješ?
00:44:48 -Fred. A vy?
-Sarah.-Těší mě.
00:44:51 -Budu vařit ještě s bratrem.
-S bratrem? A jak ten se jmenuje?
00:44:55 -Honni.
-Honni, těší mě.
00:44:59 Většinou vařím já, ale dneska budeme ve dvou.
00:45:05 To je neuvěřitelné,
00:45:07 ještě před pěti minutami jsme se neznali
00:45:10 a už si mě vezete domů a ještě budeme společně vařit.
00:45:15 Myslím, že se nemám čeho bát!
00:45:18 To bys musel být jiná vazba, abych měl důvod ke strachu.
00:45:23 Řekněte, je u Maorů běžné, že jídlo připravuje muž?
00:45:27 Ano.
00:45:28 Když jde maorský muž na lov nebo sbírá plody,
00:45:32 musí pak vyjádřit přírodě poděkování tím,
00:45:34 že pro svou rodinu uvaří.
00:45:36 Kdo neumí vařit, neměl by v přírodě nic trhat ani lovit,
00:45:40 to je základní pravidlo úcty k potravě.
00:45:48 Teď jsme u Honniho na zahradě - a trháme dýně na hangi.
00:45:55 -Jak se to jmenuje?
-Komu komu.
00:45:58 Všiml jsem si, že tady na Novém Zélandu
00:46:01 má snad každý vlastní zeleninovou zahradu.
00:46:07 Tohle je kumara, sladká maorská brambora.
00:46:11 Ještě rozmarýn.
00:46:14 Můžeme jet.
00:46:16 -A teď pojedeme nakoupit.
-Jedeme na nákup?
00:46:19 -Ano.
-Dobře.
00:46:28 Musíme koupit hovězí a vepřové maso.
00:46:31 A kuřecí. Celer.
00:46:35 Ještě budeme potřebovat toustový chleba. Deset balíčků.
00:46:40 Už to nesu.
00:46:50 To je tvůj syn?
00:46:55 Takže jdeme na to!
00:46:57 Vysvětlím vám princip přípravy maorské speciality hangi,
00:47:00 je to úplně jednoduché.
00:47:03 Nejprve je potřeba rozdělat velký oheň,
00:47:05 ve kterém se rozpálí lávové kameny.
00:47:07 Horké kameny se potom dají do téhle prohlubně,
00:47:10 takže vznikne taková přírodní pec.
00:47:16 Takhle to mám zakrýt?
00:47:21 Vidíš, jak jsou ty kameny černé?
00:47:25 Tak za hodinu a půl budou rozpálené do ruda.
00:47:28 V tom spočívá jedno z tajemství hangi,
00:47:32 mají totiž pórovitou strukturu a těmi otvory se dobře šíří teplo.
00:47:40 A během čekání...
00:47:52 Tolik jsem toužil dostat se mezi Maory
00:47:55 a teď se mi to konečně podařilo!
00:47:59 Je tu první fáze, a tou je příprava nádivky.
00:48:09 Druhá fáze je čištění zeleniny.
00:48:20 A následuje samozřejmě krájení.
00:48:28 Ty chceš asi míchat, že?
00:48:30 -To máslo tam mám dát všechno?
-Ano.
00:48:37 -To je nádhera!
-Podívej na ty krásné dýně!
00:48:42 Nádivku dáme do pytlíků, aby zůstala měkká a nedrobila se.
00:48:52 Zbytek dáme na maso.
00:48:58 A nakonec přidáme rozmarýn.
00:49:01 -Ano, zelené tam nesmí chybět.
-A je to hotové.
00:49:14 Hrozně to pálí!
00:49:22 Vůbec mi to nejde. Člověk musí být Maor, aby to zvládl.
00:49:31 -Není to pro tebe moc těžké?
-Ne, ne, to unesu.
00:49:38 Takže do ruda rozpálené lávové kameny se naskládají
00:49:42 na dno prohlubně.
00:49:44 Je třeba je rozložit pravidelně, aby se jídlo rovnoměrně propeklo.
00:49:50 Drátěný koš s jídlem položíme na rozpálené kameny a zakryjeme.
00:49:58 Musí se to dobře utěsnit, aby neunikala pára.
00:50:03 Takže se to má spíš dusit?
00:50:08 Teď pokličku? Hezky přikryjeme.
00:50:14 -Ohni ten okraj, Frede.
-A zahrneme hlínou.
00:50:20 Musí to být úplně přikryté?
00:50:28 Dusí se to opravdu hodně pomalu, trvá to přibližně tři hodiny.
00:50:47 Podívejte na tu houbu! To snad není možné!
00:50:52 Je velká jako tvoje hlava! Je dobrá, moc dobrá!
00:50:58 Nesněz to všechno, mám to na vaření.
00:51:03 Jedna, dvě, tři!
00:51:12 Už to asi bude. Všichni se zvedají, asi už to je hotové.
00:51:20 Řekli byste, že pod tím vším se ukrývá vynikající večeře?
00:51:31 To je neuvěřitelné! Vypadá to jako kráter sopky...
00:51:40 Je to takový malý poklad. Nádhera.
00:51:43 Dáme to do auta.
00:51:47 Je to tam? Výborně.
00:51:50 Poprvé v životě jsem si vyhrabával večeři ze země
00:51:53 a ukládal ji do kufru auta.
00:51:56 A vracíme se na festival Waitangi.
00:51:59 Opatrně, opatrně!
00:52:04 Tady je ten kámen, co jsi předtím nemohl udržet v ruce.
00:52:08 Už tolik nepálí.
00:52:10 Podívej se na ty puchýře. Můžu ochutnat?
00:52:13 -Ano, samozřejmě. Chutná ti to?
-Je to vynikající. Moc dobré.
00:52:20 -Á, podívejte, co jsem ukořistil!
-Tohle? Co to je?
00:52:25 -Prasečí nožička.
-Prasečí nožička?
00:52:28 Ty jsou ze všeho nejlepší!
00:52:31 -Můžu to ochutnat?
-Ale nech mi taky.
00:52:36 Je to jemné a křupavé. Opravdu moc dobré.
00:52:44 -Honni, pojď sem. Co si dáš?
-Všechno.
00:52:49 Dýně ze tvé zahrádky.
00:52:52 -Dej mi kuře.
-Kuře, dobrá.
00:52:55 Mám hrozný hlad. Říkal jsem ti,
00:52:57 že před velkými chlapy se máš mít na pozoru.
00:53:00 Vidím ,že tebe je lepší šatit než živit!
00:53:03 Tak tady máš, dobrou chuť.
00:53:06 -Odvedl jsi dobrou práci.
-Děkuji.
00:53:08 Byl to skvělý den.
00:53:19 Aby ses pořádně najedl, musíš sníst aspoň dva talíře.
00:53:33 -Díky.
-Bylo to fajn. Díky Frede.
00:53:39 U nás se to dělá takhle.
00:53:57 Nemohl jsem odjet z Aucklandu,
00:53:59 aniž bych vyzkoušel jednu bláznivou věc,
00:54:01 kterou vymysleli právě tady na Novém Zélandu,
00:54:04 a to je... bungee jumping!
00:54:12 (Fred strašně ječí)
00:54:25 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Na Novém Zélandu žije prý kolem 60 milionů ovcí. Proto Fred cítí povinnost začít svou pouť právě u nich a nechá se zaměstnat jako pastevec. Je to ovšem pěkná dřina – zlaté vaření. I když uvařit oběd pro všechny zaměstnance farmy také není zrovna jednoduché. Člověk si nevybere. Jisté je jen jedno – po dobře vykonané práci oběd chutná dvojnásob. Protože Nový Zéland tvoří ostrovy, nemůže Fred vynechat rybáře. Naučí se lovit a vařit slávky i ryby, ale dostane se také na sladké recepty – dezert zvaný Pavlova si přisvojují sice i v Austrálii, ale to nic nemění na tom, že je božský.
