Pramen věčného mládí se nekoná, ale zato je legrace. Cary Grant a Ginger Rogersová v hlavních rolích klasické americké komedie. ### Dále hrají: Ch. Coburn, M. Monroeová, H. Marlowe a další. Režie Howard Hawks
00:00:03 Česká televize uvádí americký film
00:00:16 -(muž) Ještě ne, Cary!
00:00:31 -Ještě ne, Cary.
-Hmm.
00:00:37 OMLAZOVACÍ PROSTŘEDEK
00:01:32 -Barnaby, máš klíč?
-Á.
00:01:35 -Tak se po něm podívej.
-Hmm. Hmm.
00:01:43 -Zkus tu první kapsu. Tam ho rád schováváš.
00:01:46 -No ano. Ale neschoval jsem ho tam.
00:01:49 Uložil jsem ho, abych ho našel. Tady.-Rozsviť na terase a zhasni.
00:01:53 Zavři dveře a ujisti se, že jsou zamčené
00:01:56 a já nastartuju auto.
-Rozumím.
00:02:23 Á, to jsi ty. Pojď dál.
00:02:25 -Barnaby!
-Co?
00:02:27 -Jdeme na večírek.
-No ano.
00:02:30 -Tak pospěš si, přijdeme pozdě.
-Hmm.
00:02:34 -Ještě jednou od začátku. Klíč máš.
-Mhmm.
00:02:37 -Ne, v téhle kapse.
-Máš pravdu.
00:02:40 Dal jsem ho tam schválně.
-Teď rozsvítíš na terase,
00:02:44 zhasneš v předsíni a potom zamkneš dveře.-Správně.
00:02:47 -Tak už pojď.
00:03:06 Barnaby, ty přemýšlíš?
-Hmm? Ano, ano.
00:03:11 Poslyš, je tady nějaká tma.
00:03:15 No, to už je lepší.
-O čem přemýšlíš?
00:03:19 -O testech, co jsme dnes prováděli. Přesvědčili jsme se,
00:03:23 že se tam vstřebává jenom 23 % formule.
00:03:25 -Ach ano, ta formule.
-Je ti jasné, co to znamená.
00:03:29 To znamená, že 73 % přijde nazmar.
00:03:32 -73? Co se stane se zbytkem?
-Ale ne, ne, ne, ne.
00:03:35 Ne 73, 77. Co jsem řekl?
-77.
00:03:39 -To je důvod, proč to má tak slabé účinky na šimpanze,
00:03:43 s kterými experimentujem.
00:03:45 Už jim tu látku dáváme než dva měsíce.
00:03:48 No, nepůsobí tak, jak by měla.
-Myslela jsem, že zabírá dobře.
00:03:53 -Ne, ne. V tom je ta potíž. Vůbec nezabírá.
00:03:57 -Co ta opice, o které jsi vykládal?
-Myslíš Rudolfa?
00:04:01 -Jo. To už je stařeček, ne?
-Jo, to je.
00:04:04 -Rudolfovi je... No, u člověka by to odpovídalo tak 84 letům.
00:04:07 -Vidíš, a nevyléčila mu tvoje formule revma?-Hmm.
00:04:10 Neměl po ní lesklejší srst?
-Necítí se líp?
00:04:13 -V jistém směru.
-Co bys chtěl?
00:04:15 -Nepůsobí to tak, jak by mělo. Edwino. Je to...
00:04:18 -Jak to má působit, abys byl spokojený?
00:04:20 -Mělo by to mít mnohem silnější účinky.
00:04:23 Musím najít způsob, jak tomu dát větší vstřebovačnost.-Co?
00:04:27 -Vstřebovatelnost?
-Aby se to snáz vstřebávalo?
00:04:30 -No, ano. Tam u dveří jsem měl dojem, že mám dobrý nápad.
00:04:35 Jen se mi to zdálo. Stejně je to pryč.
00:04:37 -Zase se vrátí.-Pochybuju.
-Určitě se ti vrátí.
00:04:41 -V tom je právě problém nás chemiků.
00:04:44 Nedokážeš doopravdy přemýšlet.
00:04:47 Zíráš na list čistého papíru
00:04:50 a doufáš, že k tobě promluví, jenže to se nikdy nestane.
00:04:54 Och, to jsou nové šaty?
-Hmm.
00:04:57 -Ty se mi líbí. Ukaž se. Líbí se mi, jak vyčnívají.
00:05:02 Nebo jsi to ty?
-To bys měl vědět.-Nejsi.
00:05:08 V takových šatech by sis měla vyrazit.
00:05:11 -No. fajn, že se ti líbí.
00:05:14 -Ale no tak, propána! Zapomněli jsme na večírek?
00:05:18 Pročs mi to nepřipomněla?
-Nikam nejdeme.
00:05:21 -A proč ne?
-No, nejdem z několika důvodů.
00:05:25 -Ano?
-Třeba když jdeme tančit,
00:05:28 chci tě tam mít celého. Nechci, aby byl tvůj mozek jinde.
00:05:32 -Hmm, já vím.
00:05:34 -Nechováš se často jako roztržitý profesor,
00:05:37 ale když to na tebe přijde, jsi zombie.-Přiznávám.
00:05:39 -A já nechci, aby tě tak někdo viděl.
00:05:42 Tak se teď pěkně posaď, uvolni se a buď geniální.
00:05:47 -Ed.
00:05:52 Jsi moc prima, víš?
-Jak chceš vajíčka?
00:05:56 -Jak jsme se dostali k vajíčkům?
-Máš hlad, ne?
00:05:59 Připravím něco k jídlu a zavolám Hankovi, že nepřijdem.
00:06:16 -Volalas Hankovi?
-Nebyl doma.
00:06:18 Nechala jsem mu vzkaz.
-Aha.
00:06:21 -Neříkej, že už jsi tu formuli vyřešil.
00:06:24 -Ne, přemýšlel jsem o jiném.
00:06:27 Pověz, na ten večírek ses těšila celý měsíc, viď?
00:06:31 -O tom se vůbec nebudeme bavit.
-Já vím. Jen jsem o tom přemýšlel.
00:06:35 S lidmi je to divné.
-Jak to?
00:06:38 -I když za to sami nemůžou, stárnou.
00:06:40 -Hlubokomyslná poznámka.
-Chci říct, že jak stárnou,
00:06:43 něco se s nimi děje.
-Tím máš na mysli mě, Barnaby?
00:06:46 -Myslel jsem lidskou rasu jako takovou. Ubohá cháska.
00:06:49 -Podej mi polévkové talíře.
-Když nechceš uznat,
00:06:53 že lidská rasa prochází degenerací, když dozrává,
00:06:57 vzpomeň si na večírek u Everetta Winstona.
00:07:00 -Na ten si nevzpomínám.
-Co na svatební cestu?
00:07:03 -Na tu si vzpomínám.
-V to jsem doufal.
00:07:06 -Polož je támhle.
-Hmm.
00:07:08 No a týden po návratu ze svatební cesty
00:07:11 nás Everett s manželkou pozvali na večírek.
00:07:14 -Nevzpomínám si, že bychom tam šli.
-Nešli jsme tam.
00:07:17 -Nešli?
00:07:20 Ano, už si vzpomínám. Zůstali jsme doma.
00:07:24 Zrovna jako dnes.
-No vidíš a o tom právě mluvím.
00:07:28 Tehdy jsme zůstali doma z úplně jiného důvodu.
00:07:32 Dnes nikam nejdem z intelektuálních důvodů.
00:07:35 -Ani jeden z nás se nechtěl o druhého dělit s někým jiným.
00:07:38 Byl jsi tak sladký.
00:07:40 Vzpomínáš, jak pořád zvonil telefon,
00:07:43 celé hodiny zvonil a zvonil! ZVONEK
00:07:46 -Půjdu otevřít.
-Už to chápeš?
00:07:50 Dnes na zvonění reagujeme.
00:07:56 -Ahoj, Hanku.
-Ahoj.
00:07:58 Co znamenal ten vzkaz, že nikam nejdete?
00:08:00 -Přesně to.
-Proč?
00:08:02 -Někdy jsou důležitější věci, než si jít si zatancovat.
00:08:06 -Génius vymýšlí. Dobře, že jsem právník a ne chemik.
00:08:10 Kde je?
-V kuchyni. Dělám večeři.
00:08:12 -No, musím mu říct pár věcí. Tentokrát to doopravdy přehnal.
00:08:16 Einsteine, proč musíš dnes dělat něco,
00:08:20 co můžeš nechat na zítřek?
-Naleju ti něco. Uleví se ti.
00:08:24 -Proč nemůžeš být do západu slunce génius a pak normální člověk?
00:08:27 -Nikdy nevím, kdy dostanu geniální nápad. Mám...
00:08:31 Tady máš pití.-Nemůžeš to zrušit na poslední chvíli,
00:08:35 když má Edwina nové šaty a já zamluvil stůl. Nemá to smysl.
00:08:40 -Ne, to máš pravdu.
00:08:45 Tak.
-Co to děláš?
00:08:47 -Nic. Měla by ses posadit.
-Co?
00:08:50 -Ne, ne, ne.-Proč?
-Udělej, co říkám, a pochopíš.
00:08:54 -Zima?
-Už to chápu.-Hmm.
00:08:57 -Teď už nerozumím ani jednomu.
-Ne!
00:08:59 Pan Entwhistle se naštval, že tě nemůže vzít na večírek
00:09:03 a celou tě při tanci pošlapat jako posledně.
00:09:05 -Neobjednal jsem stůl a květiny jenom proto,
00:09:08 abych se díval na tvůj ciferník.
-Díky, drahoušku.-Ne, to asi ne.
00:09:10 -Sněz si polévku, než Hank vypije svou skleničku.
00:09:13 A opatrně, je hrozně horká.
-Jo.
00:09:15 -V pořádku?-No, paní Fultonová, kdybyste byla tak chytrá
00:09:19 a vzala si mě místo tohohle, nevařila byste teď v kuchyni.
00:09:22 -Ne? A kde by vařila?
-Ach, Barnaby, nespálil ses?
00:09:26 -Doufám, že jo.
-Říkala jsem ti, že je horká.
00:09:29 -Neboj, on přece nic necítí.
-Tu máš, sněz honem kousek chleba.
00:09:32 No tak, řekni něco.
-Horko.
00:09:33 -Jo. Musíš foukat.
-Horko. Jen teplo. To mě nenapadlo.
00:09:37 Zahřátím to může získat stoprocentní účinnost.
00:09:40 Myslím, že jsi právě vyřešila problém.
00:09:43 -Vážně si to myslíš?
-Jsem si skoro jistý.
00:09:45 -Hanku, víš, co se stalo?
-Spálil si jazyk.-Ne.
00:09:48 Právě vyřešil celou naši budoucnost.
00:09:51 -Budoucnost závisí na pochopení, že polévka je horká?
00:09:54 -Hanku, počkej. Vysvětli mu to.
-Mám slíbené skvělé místo,
00:09:57 pokud budu mít s tímhle úspěch.
-Jo, už žádné komerční úkoly.
00:10:00 Konec práce na neklouzavých podvazcích
00:10:03 nebo nešustivých pytlících na popcorn.-Nepovídej!-Jo.
00:10:06 Výzkum dle vlastního výběru. Práce s profesory po celém světě
00:10:09 a podíl na zisku.
-Nechce se mi tomu věřit.-Skvělé!
00:10:12 A mělo by se to oslavit. Není důvod, abyste zůstávali doma
00:10:15 a nešli na ten večírek.
-Ne.
00:10:17 Na večírek Everetta Winstona nepůjdeme.
00:10:20 -Ach, Barnaby.
-O čem to mluvíš?
00:10:22 Wiston se odstěhoval z města.
-Přesto na jeho večírek nepůjdeme.
00:10:26 TELEFON
-Nemůžete přece zůstat doma, když..
00:10:29 Zvoní vám telefon.
-Ano, já vím.
00:10:33 -Mám ho zvednout?
-Ne, jen ho nech zvonit.
00:10:36 -Je to důležité, viď?
-Ano, velmi důležité.
00:10:38 -Vůbec se ve vás dvou nevyznám.
-Vyřiď Wistonovým, že se omlouváme.
00:10:42 -A řekni jim, že je nám to velmi líto.
00:10:45 -Mluvíte sice zmateně, ale počínáte si jednoznačně.
00:10:48 Dobrou noc, vy dva.
00:10:51 OPAKOVANÉ VYZVÁNĚNÍ
00:11:02 -Okamžik, prosím.
-Dobré ráno.
00:11:04 -Pane doktore, pan Oxly by s vámi rád mluvil ve své kanceláři.
00:11:08 -Děkuji.
00:11:15 -Dobré ráno, pane doktore.
-Dobré ráno. Nejste tu nějak brzy?
00:11:19 -No ano. Pan Oxly si stěžoval na mou nedochvilnost,
00:11:23 tak se tu snažím být před devátou.
00:11:26 Pan Oxly telefonuje. Sednete si?
-Ano, děkuji.
00:11:30 -Jsem ráda, že máte chvilku. Chci vám něco ukázat.
00:11:34 -Co jako?
00:11:36 -Není to úžasné?
-Prosím?
00:11:40 -Netrhavé punčochy, které jste vynalezl.
00:11:44 -Projekt acetátu N 41.
00:11:47 -To je experimentální pár. První, co továrna vyrobila.
00:11:50 Nejste na ně pyšný?
-Docela se povedly.
00:11:52 -To bych řekla. Neroztrhnou se, nepustí oko.
00:11:55 -Jsem s tím obeznámen.
-Ať se jakkoli snažíte.
00:11:57 To byste opravdu žasl.
-Ne, nežasl bych.
00:11:59 Prováděl jsem spoustu experimentů. Už jsem s ním skončil.
00:12:04 -Ach, pane Oxly. Je tu doktor Fulton.
00:12:07 -Dobré ráno, pane.
-Dobré ráno.
00:12:10 Můžete jít dál.
-Děkuji.-Pokud neruším.
00:12:12 -Slečna mi jen ukazovala svoje acetáty.-Jistě.
00:12:16 Žádné hovory, prosím.
-Ano, pane.
00:12:19 -Chtěl bych s vámi mluvit.
-Ano, pane.
00:12:22 -Velice se zajímám o ten váš nový experiment.
00:12:25 Popravdě řečeno, jsem z něj celý pryč.
00:12:27 Jak jste pokročili?
-No, řešíme problém
00:12:30 zvýšení účinnosti té formule.
-Mohla by to být úžasná věc.-Ano.
00:12:33 Včera jsem narazil na něco, co by nám mohlo pomoct.-Skvělé.
00:12:37 A chtěl jsem, abyste se podíval na tenhle reklamní návrh.
00:12:40 Chci slyšet názor.
00:12:42 Možná je to předčasné, ale měli bychom být připravení.
00:12:45 -Ale proč B-4?
00:12:47 -"B four." Předtím. Jako v předtím a potom.
00:12:50 Zdůrazňuje to aspekt mládí, chápete?-Ale co tam dělá ten sup?
00:12:55 -To je fénix. Mýtický pták, povstává z popele věků.
00:12:59 Zas ukazuje na aspekt mládí. Důstojné a přesvědčivé.
00:13:03 -Mohu se k tomu vyjádřit, pane Oxly?-Samozřejmě, to uvítám.
00:13:06 -Myslím, že je to hrozné.
-Z jakého hlediska?
00:13:09 -No, je to křiklavé a nepřesné.
00:13:11 Naznačuje to, že veřejnosti nabídneme
00:13:13 něco jako fontánu věčného mládí.
-Copak se po tom neomládne?
00:13:16 -Pane Oxly, pracujeme s velkým množstvím ingrediencí,
00:13:20 přičemž každá z nich, jak víme, má jisté blahodárné účinky.-No a?
00:13:24 -A ty závisí na kombinaci použitých ingrediencí
00:13:27 a i na poměrech, v nichž je namícháme.
00:13:30 Matematicky vzato nemusíme najít správnou kombinaci k tomu,
00:13:34 abychom dosáhli účinku, o jakém mluvíte.
00:13:37 Byl by to zázrak.
-Vy to ale dokážete, chlapče.
00:13:40 Co je? Říkal jsem, žádné hovory.
00:13:42 -Mám na telefonu doktora Lentona. Říkala jsem, že nemáte čas,
00:13:45 ale prý je to důležité.
-Kdo je to?
00:13:48 -Přece doktor.
-Můj nový asistent.-Ach ano.
00:13:51 Ještě okamžik, slečno. Najděte někoho, kdo to přepíše.
00:13:55 -Pane Oxly, nemůžu to zkusit znovu?
-Ne, je to velice důležité.
00:13:59 Najděte někoho, kdo to napíše za vás.-Ano, pane.
00:14:07 -Psát na stroji umí každý.
00:14:11 Kdo říkala, že volá?
-Doktor Lenton.-Ach ano.
00:14:15 Ano, doktore Lentile.
-Doktor Fulton tam není.
00:14:18 -Ano, vím, že tam není. Doktor Fulton je u mě.
00:14:22 Ano. Cože? Vážně?
00:14:26 Ale jaké reakce?
00:14:28 No to je úžasné! Hned tam budeme!
00:14:31 Pojďte, Barnaby. Odvedl jste skvělou práci.
00:14:35 Pojďte, slečno. To je úžasné.
-Co se děje?
00:14:37 -Ten doktor říká, že jedna z opic utekla z klece.
00:14:40 Pospěšte si. Počíná si divně.
00:14:43 Zjevně jde o reakci na vaši formuli.
00:14:46 Já věděl, že to dokážete!
00:14:52 -Opatrně, pane Oxly, ten opičák je pořád rozdivočený.
00:14:55 Tak nezlob. -Co to dělá?
-Co se tu stalo?
00:14:57 -Nemám ponětí, doktore. Vím jen, že si otevřel dveře klece,
00:15:01 a že se chová podivně.
-Pusťte ho.
00:15:03 Podíváme se na něj v akci.
-Nevíme, co udělá.-Tak pusťte ho!
00:15:14 Podívejte se na toho šimpanze.
00:15:16 84 let o 14 let starší než já a podívejte!
00:15:20 -Já se dívám, pane Oxly.
00:15:26 -To je neuvěřitelné.
00:15:35 -No tak, Rudolfe! Slez dolů. Slyšíš, pojď pěkně dolů.
00:15:39 Tak pojď, Rudolfe.-Nechápu to. Dali jste mu nějaké stimulanty?
00:15:43 -Nezlob.-Jen formuli. Jenom X-57.
00:15:46 -Testy, které jsme včera dělali, nijak nenaznačovaly...
00:15:49 -Rudolfe, chovej se jako dospělý. Co to s tebou dnes je?
00:15:53 Pojď sem dolů, Rudolfe. Takhle přece nikdy nevyvádíš.
00:15:57 Tak už pojď. Tak honem, buď hodný kluk. No tak.
00:16:01 No tak, Rudolfe, uklidni se. Slez dolů.
00:16:04 -Co to tam dělá?
-V tamté kleci je naše nová samice.
00:16:08 -No ne! U všech všudy!
-Pojď sem. Pojď sem!
00:16:12 Ještě jste neviděl dost, pane Oxly? Pojď sem. Vrať se.
00:16:18 -Zkusím, jestli s ním něco nedokážu udělat já.
00:16:21 -Milerád vám ho přenechám.
-No tak, Rudolfe!
00:16:24 No tak, uklidni se přece. Rudolfe, přestaň vyvádět.
00:16:26 To už je lepší.
00:16:28 Dělej, co ti říkám. A teď pojď sem dolů.
00:16:31 Dělej. To je ono, ano. Pojď, pojď. Fajn.
00:16:34 Teď se posaď a nech mě, ať se na tebe podívám. Ano.
00:16:39 -Myslím, že jsme viděli dost.
00:16:41 Rád bych se s doktorem poradil o samotě.
00:16:44 Jestli bude mít ta formule stejné účinky i na lidi...-Ano.
00:16:47 -...je to ta nejúžasnější věc v moderní vědě.-Seď, Rudolfe.
00:16:50 -Zastavím výrobu všech ostatních produktů závodu.
00:16:53 Budeme vyrábět jen B-4.
00:16:55 Chci být první člověk, který ji otestuje.-To je nebezpečné.
00:16:58 -Jsem ochoten to riziko podstoupit.
-Tohle přece není Rudolf!
00:17:04 -Cože?
-Co?
00:17:06 -Ale, ne. Tomuhle šimpanzovi je teprve šest měsíců.
00:17:10 Rudolf je samec a tohle je samička.
00:17:12 -Jste si tím jistý?
-V zásadě ano.
00:17:15 -Má na sobě Rudolfovu kombinézu.
-Je to Esther.
00:17:17 Podržte ji, prosím. Podívejte, dokážu vám to.
00:17:20 Tohle je Rudolf s Estheřiným číslem.
00:17:22 -Zřízenec je koupal a omylem jim prohodil kombinézy. -No tedy.
00:17:26 -Tak k tomu nejspíš došlo, pane Oxly.-To mě tedy zklamalo.
00:17:29 -Já jsem rád, že k tomu došlo. Víte, vy od té formule B-4
00:17:32 čekáte příliš mnoho, pane Oxly. Je to název, který vás mate.
00:17:36 Nechte mě pár hodin pracovat v laboratoři
00:17:40 a předvedu vám, co moje formule dokáže.
00:17:43 -Dejte mi vědět, a žádné další falešné poplachy.
00:17:47 Něco takového dá člověku zabrat. Pojďte, slečno Laurelová.
00:17:51 -Tak směšný začátek dne! Snad nepřijde nic horšího.
00:18:02 Askorbát sodný.
00:18:08 3 000 miligramů. Souhlasí.
00:18:13 Ty buď zticha, Esther.
00:18:42 Nelíbí se ti snad, jak to dělám?
00:19:00 -Tady to je.
-Jo, sodný.-Jo.
00:19:05 -Čtyři desetiny každé dávky.
00:19:07 Takže pro tři to bude 1 200.
-Souhlasí.
00:19:12 -Dva tisíce miligramů? Tři dávky?
-Souhlasí.
00:19:17 -No, to je asi všechno.
00:19:20 Takže, Jerome, tuhle dávku zchladíme a tuhle zahřejeme.
00:19:25 Tahle zůstane, jak je. Použijeme chladicí box a inkubátor.
00:19:28 -Označíme to zase X-57?
-Ne, bude to X-58, ale ne B-4.
00:19:32 -Dobré ráno.
-Dobré ráno.
00:19:34 -Ano?
-Koupaly se opice dneska ráno?
00:19:37 -Proč, některá schází?
-Ne, ne, Gusi.
00:19:40 -Ano?
-Koupal jste dnes ráno ty opice?
00:19:43 -No jasně, že koupal.
-Zaměnil jste jim uniformy.
00:19:46 -Tak to je mi hrozně líto, doktore. Hnedka to napravím.
00:19:49 -Ne. Můžete to udělat, až je budete krmit. To stačí.
00:19:52 Ať už se to neopakuje.
-Jistě, pane, dám si pozor.
00:19:56 Buď zticha, už jsi mi dneska nadělala dost problémů.
00:19:59 Dospělí chlapi si hrajou s opicema.
00:20:03 Myši, králíci, morčata a teď ještě opice.
00:21:26 -Ojojoj! Au!
-Co je?
00:21:29 -Ty moje bolavé klouby!
00:21:31 No, to je jeden z problémů, kterým moje formule uleví.
00:21:34 -Vyzkoušíte ji na sobě?
-Jistěže ano.
00:21:37 -Zkuste ji na Jeromovi?
-To bych se neodvážil.
00:21:40 Víte, jak dopadl s regenerátorem vlasů.
00:21:42 -Jeden z našich úspěšných experimentů.
00:21:44 -Naučili jsme se, jak vlasy odstranit.
00:21:47 -Mluvme o něčem jiném.
00:22:54 -Hej, hej, hej, jak ses dostal ven? No?
00:22:57 Poslyš, Esther, Rudolfe, nebo co jsi vlastně zač,
00:23:02 pojď sem, pojď a koukej zalézt zpátky do klece.
00:23:05 Ne, neodnesu tě tam, jdi po svejch. Tak pojď.
00:23:09 Jak jsi to vlastně udělal, že jsi venku? Hop.
00:23:12 Jak ses vůbec dostal ven?
00:23:17 -Gusi, myslel jsem, že tohle uděláte později.
00:23:20 -Ale já jsem je nepřevlíkal, doktore.
00:23:23 Esther utekla a já ji vracel do klece.
00:23:25 -Zavinil jsem to já. Zapomněl jsem zacvaknout zámek.
00:23:28 -Nadělala vám tu nepořádek.
-Už se o to postaráme. -No dobře.
00:23:35 -Nechte to všechno být, Jerome. Těším se, až to vyzkouším.
00:23:39 -Vážně to, doktore, chcete vypít?
00:23:42 Pokusy na vlastní osobě jsou proti pravidlům dobrého výzkumu.
00:23:45 -Ale dějiny objevů jsou dějinami lidí, co se neřídili pravidly.
00:23:50 Tak na zdraví. Na X-58 a na lepší svět.
00:24:01 Je to hořké. Chce to vodu.
00:24:06 Ach, ten Gus!
00:24:15 I voda po tom chutná hořce.
00:24:21 No, radši to uklidím.-Teoreticky, jaká by měla být první reakce?
00:24:26 -Nemám ponětí.
-Za jak dlouho může nastat?
00:24:29 -No, to záleží na vstřebávání. Dost možná...
00:24:34 ...to bude závrať.
-Hmm, jste trochu zarudlý.
00:24:37 -Za to může přirozené rozrušení.
-Hmm, asi 150.
00:24:43 -To je zvláštní. Není tam nic, co zrychlí tep.
00:24:46 -A točí se vám hlava?
-Myslím, že se to stupňuje.
00:24:51 No, asi bych měl svoje reakce zapsat.
00:24:58 Puls 150. Je to tak?
-150.
00:25:02 -Narůstající závrať. Nevolnost žádná.
00:25:08 Zvláštní pocit...
00:25:11 ...ne nepodobný dlouhé sérii elektrických šoků.
00:25:23 Jerome? Jerome, kde jste?
-Tady jsem. Co se děje?
00:25:26 -Nic nevidím. Dodělejte zápis.
-Ne, tohle je vážné. Zavolám pomoc.
00:25:30 -Ne. Nemáme čas. Vím, co jsem vypil.
00:25:32 Pokud existuje protilátka, musíme ji najít sami.
00:25:35 Takže pište. Je to jako mrak, zvláštní pocit.
00:25:40 Vše je zakalené, ale žádné nepohodlí.
00:25:43 Naopak, mám pocit neobyčejné pohody.
00:25:47 Je to, jako bych...
-Doktore, co je? Paralýza?
00:25:53 Můžete mluvit? Ťukněte jednou ano, dvakrát ne.
00:25:57 Slyšíte mě? Doktore, slyšíte mě?
-Dokonale.
00:26:01 Podejte mi telefonní seznam.
-Jaké číslo chcete?
00:26:05 -Jen mi ho podejte.
00:26:11 Inglewoodská kovárna a nástrojárna, West Hauser Avenue 1065, Inglewood.
00:26:17 West 60945.
-To není možné.
00:26:22 -Ano, je to možné, Jerome.
00:26:25 Poprvé po deseti letech čtu bez brýlí.
00:26:27 Vidím naprosto dokonale.
-To je úžasné.
00:26:30 -Tak jsem zase slepý. Jen mlha. A už zase vidím.
00:26:35 -Doktore, X-58 je úspěšná.
-Jo, to tedy je.
00:26:39 Ještě vyzkouším ty klouby.
-Au.
00:26:41 -Moc se omlouvám.
00:26:47 Ani dloubnutí.
-To je úžasné.
00:26:50 Rád potřesu rukou příštímu laureátu Nobelovy ceny.
00:26:54 -S potěšením.TELEFON Promiňte, překypuje mi telefon.
00:26:58 Tady úřad pro vodu a elektřinu. Co chcete odpojit?
00:27:01 -Haló? Haló?
-Haló!
00:27:04 -Barnaby, tak to vypadá, že byla tvoje formule úspěšná.
00:27:08 -Je dnes někde večírek, kam bychom zas mohli nejít?
00:27:11 -Barnaby, pokud vím, tak ne.
00:27:13 -Nevadí, tak se nasoukej do nových šatů a vyrazíme to někam oslavit.
00:27:16 -Dobrá. Ale nezapomeň, co musíš udělat ty.-A co musím?
00:27:19 -Dej se ostříhat.
-Dát se ostříhat.
00:27:22 -A kup si nový oblek.
-Nový oblek.
00:27:24 -Jo, a miláčku, zastav se v autosalonu.
00:27:27 Zrovna volal pan Peabody a říkal, že má skvělou káru.
00:27:30 -Skvělou káru? Tak to se zkárujem. Ahoj.
00:27:33 Tomu říkám fór! Vážně, je k popukání.
00:27:36 -Cítíte se dobře? TELEFON-Já to vezmu.
00:27:39 Zoologická zahrada, oddělení hadů, sssss!
00:27:41 -Haló, haló, kdo je tam?
-Co si přejete?
00:27:44 -Tady pan Oxly.
-Podívám se po něm.
00:27:46 -Ne říkám, že tady je Oxly.
-Kde?-To jsem já, sakra.
00:27:49 -Aha, vy jste pan Sakra.
-Pan Oxly, sakra.-Oxly Sakra.
00:27:52 Nějaký Oxlyho příbuzný?
-Jste to vy, Barnaby?-Kdo volá?
00:27:56 -Já, Barnaby.-Vy nejste Barnaby. Barnaby jsem já.
00:27:59 Musím vědět, kdo jsem.
-Tady Oxly, sakra, Barnaby.
00:28:02 -Nemůžete být tři lidé naráz. Rozmyslete, kdo jste, pak zavolejte
00:28:05 -A hned jdu za vámi.
-Jdou sem všichni tři.
00:28:09 -Co budete dělat?
-Nebudu tady.-A kam jdete?
00:28:13 -Zařídit spoustu věcí.-Jakých?
-Nechat se ostříhat,
00:28:16 koupit si nový oblek a auto.
-Pan Oxly se bude zlobit.
00:28:19 Co mu mám říct?
-Pravdu. Že neví, kdo je.
00:28:21 -To nemůžu, doktore.
-Mějte přichystané zkumavky.
00:28:26 -Kde je doktor Fulton? Musím s ním mluvit.
00:28:28 -Právě odešel.
-Nepotkal jsem ho.
00:28:31 -On odešel oknem. -Cože? Oknem? Co to znamená? Co se s ním stalo?
00:28:34 -Vypil trochu té formule a pak odtud vypadl.
00:28:37 Počínal si, jako by... Přesně jako kdyby mu bylo 20 let.
00:28:40 -U všech všudy! U všech všudy! Víte, kam šel? -Ano, pane.
00:28:44 -Haló, spojte mi slečnu Laurelovou. Kam šel? -Koupit si nové auto.
00:28:48 -Jakou značkou jezdí?
-Ano, pane?-Fordkou.
00:28:51 -Haló, slečno. Teď mě dobře poslouchejte.
00:28:54 Chci, abyste obešla všechny prodejce fordek ve městě
00:28:57 a našla doktora Fultona.
-Pane Oxly, co mám udělat dřív?
00:29:02 -Bude v některé z těch prodejen. Musíte tam jít, abyste ho našla.
00:29:07 -Ach tak, rozumím, pane Oxly.
-A přiveďte ho zpátky sem.
00:29:11 -Ano, pane, už jdu.
00:29:18 -Pane doktore, ostříhal jsem vás, jak jste si přál.
00:29:22 Snad se to bude vaší paní líbit.
-Určitě.
00:29:28 Co říkáte?
-Ach, padne vám dobře.
00:29:31 Víte ale jistě, že tohle chcete?
00:29:33 -No, nosí se k tomu kalhoty ze stejného materiálu?
00:29:37 -Velmi zřídka. Obvykle šedé flanelové.
00:29:41 -Ach, tyhle ponožky se k tomu hodí.
00:29:52 -Mám-li k vám být upřímný, myslím, že vy ani paní Fultonová
00:29:55 nebudete s takovým autem spokojení. Není to vůz, co jste měli na mysli.
00:30:00 -Ano, máte plnou pravdu. Sundáme nárazníky.
00:30:03 -To bohužel nejde. Zákony to nedovolují.
00:30:05 -To je ovšem smůla. No, asi tady nemáte volný bobří ocas, co?
00:30:12 Slečno Laurelová!
00:30:16 -Nazdárek, pane doktore.
-Ahoj.-Ahoj.
00:30:21 Jsem ráda, že jsem vás našla.
-Ne, já našel vás.
00:30:25 Vyberte si prst.
-Pane doktore!
00:30:27 -Á, vy to znáte.-Ano.
-To je škoda.
00:30:30 -Posílá mě pan Oxly. Chce s vámi okamžitě mluvit.
00:30:33 -Dobře. Naskočte si. Fofrem vás tam odvezu.
00:30:36 -To je vaše auto?-Jasně.
-Páni, mazlíček!
00:30:39 -To pozná jen mazlíček.
00:30:41 Pane Peabody, přineste tu krabici s oblekem ze starého auta.
00:30:46 Připravená?
00:30:48 -Nahozený motor?
-Jasně?
00:30:50 -Tady, pane doktore.
-Dík, pane Peabody.
00:30:53 Účet pošlete poštou.
-Zajisté.
00:30:55 -Trvá to, než se zahřeje.
-To mně taky.
00:30:58 -Pozor na hlavu. Já ohlídám ostatní.
00:31:05 TROUBENÍ AUT
00:31:09 -Pane doktore, báječně se bavím. Ale co pan Oxly?
00:31:12 Firma je opačným směrem!
-Já vím.
00:31:15 Dáme si jeden závodní okruh, tak se připoutejte a nekuřte.
00:31:39 TROUBENÍ AUT
00:31:59 -Ach, doktore!
-Zkontrolujte klapky.
00:32:08 VÝKŘIK LOIS
00:32:16 -No, v pět hodin by mělo být zase jako nové.
00:32:19 -V pět hodin? Do té doby stihnem dost věcí, že ano?
00:32:23 -Jistě, doktore.
00:32:29 -Pojďte.
-Chodíte často bruslit?
00:32:32 -Poslední dobou ne, ale nebojte, ukážu vám to.
00:32:35 -Tak jdeme!
00:32:37 Pozor, doktore.
00:32:41 Opatrně!
-Klid, jsem v pohodě.
00:32:45 Za chviličku to zvládnu. Bude to dobré.
00:32:48 Hej, pozor!
00:32:57 -Doktore, to je moc vysoko.
-Kdepak, pro mě ne.
00:33:02 Tak všichni se dívají?
00:33:22 Co trochu hudby?
-To bych moc ráda.
00:33:25 Vy si tedy umíte užívat.
-Jo.
00:33:28 -Poslouchejte. Myslela jsem si, že se vám nelíbím.
00:33:31 -Počkejte.-Líbím se vám?
-No tak, minutku.
00:33:34 -Tak to řekněte.
-Líbíte se mi, jistě.
00:33:37 -Já jsem do vás blázen.
-Ne, ne, počkejte.
00:33:41 Poslechněte si tohle.
-Otrava. Najdeme něco jiného.
00:33:44 -To nesmíte vypnout. To je naše oblíbená píseň.-Naše?
00:33:48 -Jo, Edwinina a moje.
-Edwinina?
00:33:50 -To je moje žena.
-Aha.
00:33:53 -(zpívá) Důstojní pěvci spěchají na flám, důstojní...
00:33:58 -Připadá mi to jako hloupá písnička.
00:34:01 -Proč jste to řekla?
00:34:03 -Podle mého názoru je opravdu hloupá.
00:34:05 -Podle mého je váš názor, že je to hloupá píseň, hloupý názor.
00:34:09 -Á, cha!
00:34:18 -To už se stmívá?
-Ne, nijak viditelně. Co se děje?
00:34:23 -To je zvláštní. Musím mít něco s očima.
00:34:26 -Můžu něco udělat, doktore?
-Ne, ne, ne, jde jen o to,
00:34:29 že pořádně nevidím.
-Nezlobte se na mě, prosím.
00:34:32 -Vždyť já se nezlobím. Jen...
-Protože bych nerada. Ááá!
00:34:38 -Proč jste zaječela?
-Protože... To nic.
00:34:44 Nebuďte na mě naštvaný.
-Já nejsem.
00:34:47 Už tady někde bude náš závod?
-Ano.
00:34:50 -Řekněte mi, kde mám odbočit?
-Odbočte vpravo, teď.
00:34:59 Zatočte, zatočte!
-Teď?
00:35:01 -Ano. Točte, točte!
00:35:05 Doktore!
-Není vám nic, slečno?
00:35:08 -Říkala jsem, odbočte.
-Ano, já vím.
00:35:11 Je mi to moc líto, ale obávám se, že nevidím.
00:35:14 Byla byste tak laskavá a zaparkovala auto?
00:35:17 -Samozřejmě.
-Děkuji.
00:35:21 -Dobrý večer.-Dobrý večer. Děkuji, že jste mi zavolal.
00:35:25 Doktor je u sebe?-Ano. Když jsem mu šel říct, že přijdete,
00:35:28 spal, tak jsem ho nebudil.
-Aha. Ví už pan Oxly,
00:35:31 že se doktor vrátil?
-Ano. Říkal, že přijede.
00:35:34 -Děkuji, Joe.
00:36:02 -Kdo je to?-Já, drahý.
-Ahoj, Edwino. Nevidím tě.
00:36:07 -A kde máš brýle?
-Počkej.
00:36:10 Nechal jsem je v laboratoři. Jerome je někam uložil.
00:36:13 -Počkej, najdu ti je.
-Jo.-Á, tady jsou.
00:36:18 Barnaby.-Hmm?
-Opravdu jsi v pořádku?
00:36:21 -Kde jsou?-Tady.
-Aha. Jsem jen trochu zmatený.
00:36:24 Kolik je hodin?-Už je skoro osm.
-Ale ne, to už je tolik?-Hmm.
00:36:29 -To jsem tomu zase dal. Měli jsme jít na večeři.
00:36:32 -Já už večeřela. A tobě jsem něco přinesla.
00:36:35 -Víš, Edwino, je mi to moc líto. Nebyl bych...
00:36:37 -Já vím, že ne, miláčku. Kdes sehnal toho pudla?
00:36:41 -Pudla?-Hmm.
-Já jsem koupil pudla?
00:36:44 -Ten účes.
-Ach tak, účes. No jo.
00:36:48 -A taky sis koupil moc pěkné sako.
-Jo, já vím.
00:36:52 A až uvidíš, jaké mám auto.
-Ne! Jaké?
00:36:54 -Však brzy uvidíš sama.
00:36:57 -Byla hloupost, zkoušet tu formuli na sobě.
00:37:00 Mohlo se ti něco stát.-Stalo.
-Myslím něco vážného. Kávu?
00:37:03 -No, díky. Namohl jsem si všechny svaly v těle na bruslích.
00:37:08 -Neříkej, že sis šel zabruslit!
-Ano, šel.
00:37:12 -A na obličeji ti vyrážejí červené skvrny.
00:37:15 -Ale ne, to nejsou skvrny. To je rtěnka.-Á.
00:37:19 -Jo. To, co ti musím říct, je neuvěřitelné.
00:37:22 -Kolečkové brusle jsou neuvěřitelné.
00:37:25 -Nestrávil jsem celé odpoledne na bruslích.
00:37:28 -Evidentně ne.
-Nevěřila bys, co jsem prováděl.
00:37:31 Lámal jsem rekordy.
-Co?-To bys koukala.
00:37:33 Škoda, žes tam nebyla.
-Ano, taky mě to mrzí.
00:37:36 -Víš, dělal jsem neuvěřitelné věci. Zkoušel jsem skočit šipku.
00:37:40 Nevyšlo to.-Tak to se nedivím, že jsi vyčerpaný.
00:37:45 Jsem z toho všeho celá zmatená. A co ta formule?
00:37:49 -Vždyť o ní mluvím.
-Ano?-Začnu od začátku.
00:37:54 Dnes v 11:52 jsem si vzal dávku formule
00:37:58 a po několika minutách jsem si začal počínat
00:38:01 přesně jako vysokoškolák s dobrým zrakem a zdravými klouby.
00:38:05 -A spoustou rtěnky.
-No, to nesouviselo s formulí.
00:38:09 To přijde později. Edwino, objevili jsme něco,
00:38:13 po čem lidská rasa pátrá snad od počátku věků.
00:38:17 -To myslíš vážně, Barnaby? Funguje to?
00:38:19 -Na mně to fungovalo. Tu reakci si neumím vysvětlit.
00:38:23 Zřejmě to funguje přes mysl.
00:38:25 Představ si, že lidi už nikdy nebudou stárnout.
00:38:28 -To zní děsivě.-Hmm.
-Poslyš, vážně tak působí?
00:38:32 -No, ani z poloviny nevím, co všechno to přinese.
00:38:37 Tak moment, bylo to osm hodin. Asi to nebyla správná dávka.
00:38:42 Teď uvidíme.
-Kam zas jdeš?
00:38:45 -Jdu to zkusit znovu, tentokrát s větší dávkou.-Cože?
00:38:53 -Buď tak hodná a rozsviť, drahá.
00:38:59 -Barnaby.-Ano?
-Musíš dělat další test?
00:39:04 -Spíš ještě několik. Jsem rád, že jsi tady a všechno pohlídáš.
00:39:08 Chci, abys mě pozorovala a zaznamenala vše, co budu dělat.
00:39:12 Znáš mě, dokážeš interpretovat smysl vzorců mého chování.
00:39:16 -Nemyslíš, že by sis měl vyměnit sako
00:39:20 a otřít si obličej, nežli to zkusíš znovu?
00:39:23 -Asi máš pravdu.
-Mimochodem, čí je to rtěnka?
00:39:26 -No, jak se jen jmenuje? Oxlyho sekretářka.
00:39:29 -Ten malý výstavní typ? Hezoučká.
-Jo, ale z poloviny děcko.
00:39:35 -Ne z té, která je vidět.
-Navíc to není můj typ.
00:39:40 -Barnaby, kolik toho dryáku chceš vypít?
00:39:44 -Jen to, co jsem tam nalil. Zvýšil jsem dávku. Tím způsobem...
00:39:48 Edwino, co to děláš? Proč jsi to udělala?
00:39:53 -Takhle je to správně. Jsi vědec, tak bys měl být i pozorovatel.
00:39:58 -Ale...-Ne. Nehádej se a připrav si zápisník.
00:40:01 Už se stalo. Bylo to hořké, dej mi vodu.
00:40:03 -Edwino, co tě to napadlo?
-Podle toho, cos říkal,
00:40:07 ses nechoval zcela jako vědec, když jsi to vypil.
00:40:10 Najednou tě víc zajímaly jiné věci.
-To máš asi pravdu.
00:40:14 -I ta voda chutná hořce.
-Taky mi to připadalo.
00:40:23 -Barnaby, mám trochu strach.
-Jsem s tebou.
00:40:28 -Počínám si hloupě
-Dám na tebe pozor.
00:40:33 -Nic necítím. Nezabírá to hned?
-Za chvilku to přijde.
00:40:37 -Otřel by sis obličej?
00:40:41 Když o deset let omládnu a uvidím tu rtěnku,
00:40:45 někdo si to nejspíš odskáče.
-Jistě, drahá.
00:40:48 -Barnaby, je to pravda s B-4? Právě jsem slyšel fantastické věci.
00:40:53 Funguje to?-To už za okamžik posoudíte vy sám, pane Oxly.
00:40:56 Manželka si právě vzala 50 kubíků formule.
00:40:59 -Opravdu? U všech všudy! U všech všudy!
00:41:02 Jedou sem doktor Brunner a má sekretářka.
00:41:04 Ať je pošlou sem. -Ano, pane Oxly.
-Paní Fultonová, je od vás laskavé,
00:41:08 že jste se k tomu propůjčila.
-Děkuji, pane Oxly.
00:41:20 -Musíme sledovat tvoje reakce, miláčku.-Ano, máš asi pravdu.
00:41:25 Už vím, jak si připadá chudinka pokusný králík.
00:41:38 Smím se posadit?
-Ano, drahá.
00:41:42 -Tak jen tak nestůjte. Dělejte něco.-Ano, drahá.
00:41:55 Tep má 150. Jako jsem měl já.
00:42:01 Teplotu zjevně nemá.
-Až na to, že si připadám trapně,
00:42:04 se cítím moc dobře.
-Jakou reakci očekáváte, Barnaby?
00:42:08 -Přesně to nevím, nejspíš to závisí na každém jedinci.
00:42:11 -Takže vy jste uvažoval jako dvacetiletý.-To je pravda.
00:42:15 Seď klidně, Edwino. Prosím.
00:42:16 -Jaká byla paní Fultonová v tom věku?
00:42:19 -No, Edwina byla nesmírně seriózní studentka.
00:42:23 Vystudovala ekonomii
00:42:25 a absolvovala několik letních kurzů z ichtyologie a vaření.
00:42:29 -Ichtyologie?
-Ano, to je studium ryb.
00:42:32 -Jerome říkal, že první symptom se projevil na očích.
00:42:35 Vrátil se vám skvělý zrak.
-To je pravda.
00:42:37 S tím nemůžete počítat. Edwina dokonale vidí i tak.
00:42:40 Asi se to projeví jinak.
00:42:42 -Necítíte něco zvláštního, má drahá?
00:42:45 -Vůbec nic. A co vy, pane Oxly?
-Ale já jsem si nic nevzal.
00:42:50 -Ale ano, vzal, pane Oxly.
-Slyšíte, Barnaby?
00:42:53 Poněkud zvláštní reakce.
-Nepochybně můžeme brzy něco čekat.
00:42:57 -To nepochybně.
-Sedí náramně klidně.
00:43:00 Že by měla nedostatek pohybu?
-Myslím, že se to brzo spraví.
00:43:04 -Už se nemůžu dočkat výsledků. To je skvělá chvíle.
00:43:09 -To je ono, Oxly. Sleduj ho, Barnaby, sleduj ho.
00:43:12 Už to zabírá.
-Zabírá to. Slyšíte, co říká?
00:43:15 Něco tady nehraje.
-Ano? A co se děje?-To nevím.
00:43:17 -Možná na vás bylo toho rozrušení moc.
00:43:20 Asi byste se měl posadit, pane Oxly.
00:43:22 Ne, ne, jen se uklidněte. Jen pomaličku, pane Oxly.
00:43:26 Tak, to je lepší. Ano, pěkně pomaličku se posaďte.
00:43:32 Jejda!
-Á, jejda, z koláče je kejda!
00:43:35 Á, jejda, z koláče je kejda!
-Myslím, že bychom měli jít.
00:43:39 Radši bychom měli jít.
-Á, jejda, z koláče je kejda.
00:43:42 -Kam jdete, Barnaby?
-Za chviličku se vrátím.
00:43:45 -Á, jejda, z koláče je kejda.
-Ahoj, pane doktore.-Ahoj.
00:43:49 -Cos jí to říkal?
-Řekl ahoj, paní Fultonová.
00:43:53 -Jo, slyšela jsem, co říkal, ty peroxidová mrcho.
00:43:56 -Vždyť nic neudělala.
00:43:58 -Vytrhám ti ty blond vlasy i s černými kořínky!
00:44:01 -Edwino! Pojď přece. Vy uhněte z cesty.
00:44:04 -Braň se, braň se!
-Nech toho, Edwino!
00:44:07 Vrátím se, pane Oxly.
00:44:09 -Viděl jsi, jak skákal? Hodila jsem mu do kalhot rybu.
00:44:12 -Já vím.-Vrátíme se tam.
-Ne, nevrátíme.
00:44:14 -Proč ne? Kam jdeme?-No, kamkoli.
-Pojďme si zatancovat.
00:44:17 -Víš, Edwino...
-Dobrá, vrátíme se.
00:44:19 -Půjdeme si zatancovat. Cokoli řekneš.
00:44:21 -To je naše nové auto?
-Obávám se, že ano.
00:44:24 -Tomu říkám bourák!
-Líbí se ti?-No ano, líbí.
00:44:28 -Ach bože.
-Hele, co kdybys mě nechal řídit?
00:44:30 Už vím, pojedeme si zatancovat do Pickwicku.
00:44:33 -Do Pickwicku?
-To je v La Jolla. Nevzpomínáš si?
00:44:37 -Samozřejmě, že vzpomínám. Tam jsme strávili líbánky.
00:44:42 Až takovou dálku?
-Jo. Jen se stavíme doma
00:44:45 a sbalíme si pár věcí.
-Abychom si zatančili?
00:44:48 Edwino, zavazadla jsem dal do auta a kabát můžeme nechat...
00:44:54 -Barnaby, nemyslíš, že je to moc konzervativní?
00:44:57 -No, tedy.
-Co myslíš?-No, tedy!
00:44:59 -Řekni něco.-No, tedy.
-Jsem ráda, že se ti to líbí.
00:45:03 Řídit budu já, ty jezdíš moc pomalu.
00:45:05 Jak se s tím zachází? Už to mám.
-Tady je plyn a brzda.
00:45:11 -Barney, bude to noc našich líbánek.
00:45:14 Zopakujeme si je. Bez rukou!
-Á, ano, ano.
00:45:18 Jo, líbánky, bez rukou.
-Není to skvělé?
00:45:21 -Jistě, samozřejmě. Nemáme ale naspěch.
00:45:24 Nechceš zpomalit, abychom si mohli povídat?
00:45:27 -Kdo stojí o povídání?
00:45:29 -Ale, Edwino, musím testovat tvoje reakce.
00:45:32 -No tak, Barney.
-Ale ne!
00:45:35 -Je tak báječné, cítit vítr ve vlasech
00:45:38 a dívat se na měsíc a hvězdy.
-A na silnici.-Ach ano.
00:45:56 -Dobrý večer, pane.
-Dobrý večer.
00:45:59 -Přejete si pokoj?
-Ano, prosím.
00:46:05 Máte nějaké malé apartmá s výhledem na oceán?-Jistěže.
00:46:10 -Děkuji.
-Sst! Sst!
00:46:12 -Prosím?
-Sst!
00:46:20 -Pokoj 304 je volný?
-Ano.
00:46:23 To je ale novomanželské apartmá.
-Ano, já vím.-Sst!
00:46:32 -Ano. Zařídil byste, prosím, aby nás nikdo nerušil?
00:46:36 -Ano, pane.
00:46:40 304.
-Pojď, drahá.
00:46:43 Mnohokrát děkuji.
-Rádo se stalo.
00:46:47 HRAJE HUDBA
00:46:57 -Edwino, drahá.
-Jen si to poslechni.
00:47:00 Neztrácejme čas. Ať nám dá zavazadla do pokoje.
00:47:04 -Je 11 hodin a já za sebou mám těžký den.
00:47:06 -No tak, Barney, slíbil jsi to.
-A dejte klíče do pokoje
00:47:10 a přineste mi zavazadla a já...
00:47:57 ZPÍVÁ ROMANTICKOU PÍSEŇ
00:48:02 -Barney. Barney, neusínej. Tohleto je naše píseň.
00:48:06 -Ach ano, drahá.
00:48:13 -Barney?
-Hmm?
00:48:15 -Pokaždé, když ji slyším, připadám si...
00:48:18 Nikdy se nedokážu zlobit nebo být nešťastná, když ji slyším.
00:48:21 Chci jen být blízko tebe.
-Ano, drahá.
00:48:29 -Barney, tancuj. Tancuj, tancuj!
-Ano, drahá.
00:48:43 RYCHLÁ HUDBA
-Ale ne, ne, ne!
00:48:56 No tak. Pojď, Edwino, moc prosím.
00:49:00 -Uííí! Juchů!
00:49:07 -Vstaň, Edwino.
-Pomoz mi.
00:49:11 -No tak, Edwino. Dělej, Edwino, vstávej.
00:49:17 -Páni, to byla psina. Zkus to taky.
-Ani mě nenapadne.
00:49:20 -No tak, zkus to.
00:49:23 -A kde ho mám?
-Jsme tady.
00:49:26 -Počkej, prosím, drahá.
-Já vím, kde ho máš.
00:49:29 Tady bude. Tam ho nosíváš.
-Hmm.
00:49:31 -Prosím. Hele! Mám otevřít?
-Ano.
00:49:35 -Otevřeme dveře. Hurá! Ách!
00:49:40 -Edwino, nezačínáš být trošku unavená?
00:49:44 -Vůbec ne. Chceš ještě někam jít?
-Ale ne, ne, ne, ne.
00:49:47 Jen, jen mě napadlo... Víš, měl bych udělat pár testů.
00:49:51 Změřit ti krevní tlak a tep.
-Ach, Barnaby, dneska večer ne.
00:49:57 -Víš, Edwino, při takovém experimentu
00:50:00 je vždycky dobré udělat pár...
-Barney?-Co je?
00:50:04 -Víš jistě, že mě doopravdy miluješ?
00:50:07 -Samozřejmě, že miluju. Proč se na to ptáš?
00:50:09 -Prostě mě to tak napadlo.
00:50:19 -Je to dostatečná odpověď?
00:50:22 -Miluju tě tak, až se mi z toho točí hlava.
00:50:25 -Vážně?-Hmm.
-A kdy to začalo?
00:50:28 -Když jsem tě poprvé uviděla.
-Ne. Myslím to točení hlavy.
00:50:32 -To tedy nevím. Dnes večer máme líbánky
00:50:36 a to je všechno, na co chci myslet.
-Ano, drahá.
00:50:40 -Barney? Barney. Co to chceš dělat?
00:50:44 -Jen jsem si chtěl obléct pyžamo.
00:50:46 -No, ale nemyslíš, že by ses měl převléct tam?
00:50:52 -Ale proč?
-Ale ne, nic, to je v pořádku.
00:50:56 Vezmu si své věci do koupelny.
00:51:04 -No ne.
-Budu hotová hned.
00:51:10 -Začala být stydlivá. To si zapíšu. Takže...
00:51:17 Hmm. 15 minut na převlečení.
00:51:22 Převrácení obvyklých vzorců chování.
00:51:28 Edwino? Jsi v pořádku?
-Ano. Za vteřinku budu venku.
00:51:33 -Jo, jo.
00:51:36 -Ach, Barney, jsem tak šťastná!
00:51:44 USEDAVĚ PLÁČE
00:51:47 -Ale copak je? Co?
00:51:52 No tak, co se děje? Proč pláčeš?
00:51:54 -Já si nemůžu pomoct.
-Ale proč?
00:51:58 Kvůli něčemu, co jsem řekl?
-Ne.
00:52:00 -Tak co je s tebou?
-Jen jsem přemýšlela.
00:52:05 -A o čem?
-O matce.
00:52:10 -Tak o matce, ano? Aha. Už chápu.
-Ne, to nechápeš.
00:52:15 -Tak o co jde?
-Víš, musím prostě myslet na to,
00:52:19 jak se dnes večer asi cítí.
00:52:23 Nikdy tě neměla ráda.
-Nikdy se o to ani moc nesnažila.
00:52:27 A já se jí snažím zavděčit, jak můžu.
00:52:30 -Jak můžeš být tak necitelný?
00:52:33 Měla tak báječné sny o mně a o mé budoucnosti.
00:52:36 -Ty snad může mít pořád ne?
-Ne, nemůže. Už ne.
00:52:40 -No tak, Edwino, jeli jsme takovou dálku,
00:52:43 abychom si užili a při tom provedli experiment.
00:52:47 Přece to nezkazíme hloupou hádkou kvůli ničemu.
00:52:50 -Neopovaž se říkat mé matce nic!
-Neříkal jsem jí nic.
00:52:55 -Neopovažuj se na mě zvyšovat hlas!
-Já přece nezvyšuju hlas.
00:52:59 -Hank Entwhistle by takhle neběsnil jen proto,
00:53:03 že se děvče zmíní o vlastní matce.
-Á, proboha!
00:53:06 Co s tím má společného Hank Entwhistle?
00:53:08 -O Hanku Entwhistleovi jsem se zmínila jen proto,
00:53:11 že ho matka měla moc ráda. Věděl, jak se zavděčit.
00:53:14 -Je něco klinického na tom, jak o něm začneš mluvit pokaždé,
00:53:18 když se na mě naštveš. Lituješ snad, že sis nevzala jeho?
00:53:21 -Tak od tebe to sedí!
-Co?
00:53:23 -A co Elvira Blissová
-Elvira Blissová.
00:53:27 To bylo na základní škole.
-Já vím. Byla to učitelka.
00:53:30 Myra McKillipová byla nejspíš taky na základní škole.
00:53:34 Miriam Ingalsová, kterou ses snažil naučit hrát golf!
00:53:37 -To mi připomíná, že ještě má mou hůl.
00:53:40 -Ty se teď opovážíš mluvit o Hanku Entwhistleovi,
00:53:43 který mě jenom jednou políbil.
00:53:46 -On tě políbil? Tohleto jsi mi nikdy neřekla.
00:53:49 Ty ses líbala s Hankem Entwhistlem?
-To jsem neřekla.
00:53:52 -Ach, pro...-Řekla jsem, že on políbil mě, já jeho ne.
00:53:55 -Tohleto jsi řekla.
-To jsem neřekla!
00:53:58 -Ne, ne! Moje brýle!
-Tys mě uhodil! Uhodils mě!
00:54:02 Ty příšero! Ty zvíře! Vypadni z mého pokoje!
00:54:05 Vypadni z mého pokoje!
-Ne, neuhodil!
00:54:09 Ale ne. Ne, Edwino. Nech toho. No tak, vážně.
00:54:12 Slyšíš, Edwino? Tohle je směšné. Víš přece, že nevidím.
00:54:16 Pusť mě dovnitř, prosím.
00:54:18 Uvědomuješ si, že jsem tady na chodbě.
00:54:21 Ale ne, ne. To ne.
00:54:25 Edwino, něco se chytilo ve dveřích.
00:54:28 Pusť mě dovnitř.
-Můžeš si za to sám!
00:54:32 -Prosím, pusť mě dovnitř.
-Ne!
00:54:36 -Ach bože, kdybych jí to nějak mohl vysvětlit.
00:54:40 Á, už vím! Edwino, drahá, poslouchej.
00:54:45 (zpívá) Jsme ubohá malá jehňátka, která se ztratila.
00:54:51 Bé, bé, bé.
00:54:55 Edwino. Edwino. Edwino. Edwino, prosím.
00:55:01 -Ústředna?-No tak, Edwino, už tady nemůžu zůstávat.
00:55:07 No tak dobrá.
00:55:15 Á, tady.
00:55:18 Aha, už jsi odemkla. Však už bylo načase.
00:55:21 Stačí, když budeš spolupracovat,
-Ááá! Pomoc!
00:55:29 -Ach! Ach bože, kdybych tak věděl, kde je telefon.
00:55:34 Aha, tady by mohl být.
00:55:41 Hmm, člověk by myslel, že tu telefon bude.
00:55:45 VÝKŘIK
00:55:50 -No páni. Au!
00:55:53 Pusť mě dovnitř, Edwino, pusť mě dovnitř.
00:55:56 -Klíč je v zapalování.
-Dobrá.
00:55:58 Mnohokrát děkuji.
-Díky, madam.
00:56:02 -Tak co? V pořádku?
-Ano. Děkuji. Kdybyste ještě...
00:56:06 -Barnaby! Ach, ty můj chudáčku!
-Edwino, jsi to ty?
00:56:11 -Miláčku! Celou dobu tě všude hledám.
00:56:14 Ale co tady děláš?
-Přišel jsem z prádelny.
00:56:17 -Odkud že?-Tyhle dámy byly laskavé a pomohly mi.
00:56:20 Děkuji. Už budu v pořádku.
-Rády jsme pomohly.
00:56:23 -Stačí jen říct.
-Snad už to nebudu opakovat.
00:56:26 -Chtěl bys jít do hotelu a převléknout se?-Ne, ne, ne.
00:56:29 Jenom mě odtud odvez.
-Auto máme přímo tady.
00:56:32 Jak ses dostal do prádelny?
-Nevím.
00:56:36 Doletěl jsem tam.
-Pozor, schod.
00:56:38 -Neměl jsem brýle.
-Já vím. Šlápla jsem na ně.
00:56:41 Tu máš, radši si oblékni tohleto.
-Proč?-Jinak by ti asi byla zima.
00:56:45 -Aha.
-To je ono. Tak už si nasedni.
00:56:48 -Dobrá.
00:56:52 -Jsi v pořádku?
-Ano, drahá. A ty?
00:56:55 -Ano. Účinky těch formulí už odezněly.
00:56:59 Teď se uvolni a snaž se cestou domů trochu prospat.-Ano, drahá.
00:57:22 -Drahoušku?-Hmm?
-Jsme doma. Vzbuď se.
00:57:26 -Ach, fajn, fajn, fajn.
00:57:32 -Pomůžu ti.-Zrovna jsem měl hrozně zvláštní sen o Hankovi.
00:57:36 Je to pravda, že tě políbil? Ne že by na tom záleželo.
00:57:39 -To je taková hloupost. Ach, teď jsem si vzpomněla.
00:57:42 Provedla jsem hroznou věc a neřekla ti o ní.
00:57:45 -Hej!-Kdo je to?
-Nehýbat!-Máš to?-Jo.
00:57:49 -Doktor Fulton?
-Ano.
00:57:51 -My jsme z News a chceme vaše vyjádření.-K čemu?
00:57:54 -Volal nám váš právník, pan Entwhistle.
00:57:56 -Chtěl bych, aby Hank nevydával o mé práci prohlášení pro tisk.
00:57:59 -Tak nám to všechno povězte.
-Barney, já myslím, že...
00:58:02 -Nemůžu být k těm pánům nezdvořilý. Nemám vám ale co říct,
00:58:05 dokud neukončím experimenty.
-Je v tom jiná žena?-Ale ne, ne.
00:58:09 Žádná jiná žena. Manželka je má jediná oběť.
00:58:12 Budu toho pro vás mít víc, až provedu experimenty s dalšími.
00:58:17 Nějakou dobu to teď nebudu zkoušet na lidech.
00:58:20 Omezím se na šimpanze.-Vážně?
-Ano, to...-Tak počkej, Barney.
00:58:23 Mluvíte o dvou různých věcech.
-Nachytala vás manželka?
00:58:27 -Neodpovídej. Nevíš, o čem mluví.
-Nepokoušej se ho chránit.
00:58:30 Tohle je pro nás.
-Co ty tady děláš?
00:58:32 -Běž dovnitř.
-Tohle nedělejte.
00:58:35 To je všechno, co mám.
-Víc mít nebudete.
00:58:38 -Jak to, že dáváš prohlášení pro tisk?
00:58:40 -Nesnaž se předstírat, že neznáš důvod.-No, já...
00:58:43 -Chtěla ti to venku říct.
-Moc dobře ten důvod znáš.
00:58:46 -Ano, ale...-Všechno se to stalo včera v tom hotelu.
00:58:49 -Ano?-Dej si odstup.
-Po tom, co jsi odešel.
00:58:51 -Sklapni, prosím tě, Hanku, a běž domů.-Jo.
00:58:54 -Barnaby, snažila... Matko!
-Bože!-Ach ne!
00:58:58 -Hank mi to pověděl. Čekala jsem, že budeš potlučená a zmrzačená.
00:59:03 -Ale, matko, ty to nechápeš.
-O čem to všichni mluví, Edwino?
00:59:06 -Nepřibližuj se k ní, ty surovče!
-Je to jinak, než si myslíš.
00:59:10 Je to má vina.
-Nedovolím, abys mu odpustila.
00:59:12 Udělá to znovu.-Hanku, sklapni.
-Má pravdu.-Ty taky, matko.
00:59:16 -Jako tvůj právník i tvůj přítel ti ale musím poradit.-Odcházíš.
00:59:19 -Je to moje povinnost.
-Jsi tady přespočet.
00:59:22 -Říkala jsi mi, že chceš...
-Já vím, že říkala. Zavolám ti.
00:59:25 Teď mě poslouchejte.
-Ne. Ty poslouchej mě.
00:59:29 Nedovolím, abys zahodila celý zbytek života.-No, matko!
00:59:32 -Vysvětlíš mi laskavě, co se děje?
-Barnaby, kdybys mi dal jen...
00:59:35 -Ach, já věděla, že se něco takového stane.-Matko!
00:59:38 -Edwino, vysvětlíš...-Ticho! Dělala jsem pokusného králíka.
00:59:43 Zkoušela jsem novou formuli a pod jejím vlivem
00:59:46 jsem vyvolala všechny tyhle zmatky.
-Takže jsi telefonovala Hankovi?
00:59:51 -Ano, drahoušku. Včera v noci, poté, co jsi odešel.
00:59:54 Je mi to hrozně líto.-Ach Edwino. No, prosím, to nebyla tvoje vina.
00:59:59 -Nenech ho, aby tě znova ovládl. Udělej něco cokoli, ale hlavně...
01:00:02 -Moje, moje, moje, moje drahá tchýně.-Ano?
01:00:06 -Už celých sedm let jsem s vámi neztratil trpělivost.
01:00:09 Tak nepokoušejte štěstí.-Ano! Chovejme se k sobě civilizovaně.
01:00:13 -To už je lepší. Starejte se o sebe a držte zobák.
01:00:17 Odvezeš mě do továrny, prosím tě?
-Hned teď?-Jo.
01:00:21 Vezmu si něco na sebe a zkusím zachránit pár trosek,
01:00:23 v které jsem obrátil naše životy.
-No, já...
01:00:26 -Myslím, že bys radši měla mlčet.
01:00:32 Ahoj, Jerome.
-Dobré ráno, paní Fultonová.
01:00:34 Včera jsem vás všude hledal.
-Později, prosím.
01:00:37 Teď momentálně bych rád měl laboratoř pro sebe.-Ano.
01:00:42 -Edwino, v horní zásuvce mám náhradní brýle.
01:00:45 Podala bys mi je, prosím?
-Jistě, drahý.
01:00:48 A tady jsou! Chováš se poněkud upjatě.
01:00:52 Zlobíš se na mě kvůli tomu, co jsem provedla?
01:00:56 -Edwino, důkladně jsem si to všechno promyslel
01:00:59 a už jsem se rozhodl. Myslím, že bych měl tu formuli zničit.
01:01:03 -Zničit ji? Takže se zlobíš.
-Měl jsem i lepší náladu.
01:01:08 -Cítil by ses líp, kdyby sis dal pár toastů a kafe.
01:01:11 Ještě jsi nic nesnídal.
-Jo, děkuju. Mám hlad jako vlk.
01:01:15 Kafe a kávovar jsou támhle. A můžeš ho strčit semhle.-Tak jo.
01:01:20 -Řekl bych, že ta formule je nejpochybnější objev
01:01:23 od vynalezení svědivého prášku a stejně užitečný.
01:01:26 -To bych zase neřekla. Vyléčila ti bolesti kloubů
01:01:29 a zlepšila ti zrak. Připadal sis po ní jako mladík.
01:01:33 -Začínám pochybovat, že je mládí tak skvělé, jak se říká.
01:01:37 Sníme o mládí, pamatujeme si ho jako dobu slavíků a valentinek.
01:01:41 Jenže jaká jsou fakta? Nepřizpůsobivost, téměř idiocie,
01:01:45 a sled katastrof jako z laciné komedie.
01:01:48 Nechápu, že ho vůbec někdo může přežít. Edwino.-Hmm?
01:01:53 -Zeptám se na něco, co mi vrtá hlavou.-Ano, drahý.
01:01:56 -Proč ses chtěla rozvést?
-Ale, Barnaby, to jsem nebyla já.
01:02:00 To byla ta formule! To bys přece měl chápat.
01:02:03 -Formule to vynesla na povrch.
-Co vynesla?
01:02:07 -No, nějakou podvědomou averzi vůči mně.-Vůči tobě?
01:02:13 Já tě přece miluju, ty jeden troubo.
01:02:17 -Jak mám vědět, že ke mně necítíš zasutý odpor,
01:02:21 kterého si nejsi vědomá?
-Ničeho takového si vědomá nejsem
01:02:25 a tvrdit něco takového je hnusné.
-Co řekneš na to,
01:02:28 jak jsi včera pořád vytahovala Hanka Entwhistlea?-Ale bože.
01:02:32 -Miluješ ho?
-Ale to je přece směšné.
01:02:36 -Já nevím. Líbala ses s ním!
-Na tohle nemůžeš zapomenout?
01:02:40 -Ne, nemůžu.
-No dobrá.
01:02:42 Ty snad miluješ tu... Víš koho?
-Jistěže ne.
01:02:45 -A muchlal ses s ní na kolečkových bruslích.
01:02:49 Smím se zeptat, co byla tvá skrytá averze
01:02:51 nebo podvědomá nespokojenost, či jak tomu říkáš,
01:02:55 která tě přiměla hrát si před ní na frajera?
01:02:58 Zkoušet skákat šipky, počínat si jako...-Jen pokračuj.
01:03:04 -Barnaby, nic neříkej, a já budu taky mlčet.
01:03:10 Neměli bychom se hádat. Pochybovat o našem manželství.
01:03:15 Tohle není správné.
-A tohle mám na mysli.
01:03:18 Proto chci tu formuli zničit.
01:03:24 Ale prosím tě... Ty pláčeš? Hmm?
01:03:32 -Seš si jistý, že chceš vyhodit dva roky práce?
01:03:34 -Ano, jsem. Pořád ji ale mám v hlavě, bohužel.
01:03:38 Musím na ni zapomenout. Je totiž příliš nebezpečná.
01:03:45 Ne, ne, prosím, tuhle vodu neber. Nevidíš ten nápis?
01:03:48 Natoč si támhle lahvovou vodu z chladiče.
01:03:52 A uvař spoustu kafe. Dnes ráno ho potřebuju.
01:03:56 Tak je to lepší.
01:04:01 -Haló, Oxly u telefonu.
01:04:04 -Ach, pane Oxly, doktor Fulton je v budově. Právě přišel i s paní.
01:04:07 -Víte to jistě?
-Ano, pane.
01:04:09 -Fajn. Co paní Fultonová? Chová se normálně?
01:04:12 -No, nešla po mně pěstí, ale moc zdvořilá nebyla.
01:04:15 -Nevadí. Teď mě dobře poslouchejte. Nepřeju si, aby odešli.
01:04:20 Ať je hned zadrží, kdyby chtěli někam jít.
01:04:23 -Ano, pane.
-Informujte správní radu,
01:04:26 že s nimi chci okamžitě mluvit v zasedačce.
01:04:29 Za chvíli tam budu.
-Ano, pane.
01:04:36 -To kafe chutná divně. Je tak hořké.-Jo, všiml jsem si.
01:04:40 To nebude kávou, to jsou následné účinky formule.
01:04:43 Formule. Byl jsem hlupák, že jsem tě ji nechal včera vypít.
01:04:47 -Nemohl jsi za to.-Hmm.
-Tohle už je třetí.-Já vím.
01:04:51 A ty máš druhé, ne?
-Jo.-Fajn.
01:04:55 Co kdyby ses předávkovala?
-To se možná stalo.
01:05:00 -Ne. Myslím vážně předávkovala.
01:05:03 Lze předpokládat, že by ses chovala jako ještě mladší.
01:05:06 -Vzpomínáš, jak pan Oxly skákal?
-Jo.
01:05:09 -Budu si připadat trapně, až ho zase uvidím.
01:05:15 Jak moc by tě to dokázalo omladit, kdybys vypil plnou sklenici?
01:05:19 -To nevím. Na dvanáct, deset, pět. Třeba to z tebe udělá nemluvně.
01:05:29 -Představila jsem si, že bys neuměl mluvit
01:05:33 nebo se sám nakrmit, nebo dokonce.. To by byl hrozný trapas.
01:05:37 -Jo, to by byl. A klidně se to může stát.
01:05:41 TELEFON
-Tra dá! Vezmu to.
01:05:45 Haló? Ahoj! Našel jste tu rybu?
01:05:49 Kam jste ji dal? Ha! Jo, těším se. Ano, je tady.
01:05:52 Starouš Oxly.
-O co jde? Chacha.
01:05:57 -Mohli byste i s manželkou hned přijít za mnou?
01:05:59 -Jenom tady pijeme kávu.
-Dobrá, budu v zasedačce.
01:06:03 -Hnedka přijdeme. Vrať to zpátky. Polož to.
01:06:08 -Nějaké další rozkazy? Vstávat.
01:06:12 -Dobré ráno.
-Dobré ráno, pane.
01:06:14 -Doktor Fulton tu hned bude, tak se posaďte.
01:06:17 Musíme jednat rychle.
01:06:19 Musíme se s ním dohodnout o jeho formuli.
01:06:21 Pokud jde o peníze, neměli bychom šetřit.
01:06:24 -Jako předseda správní rady říkám,
01:06:26 že Fulton objev učinil v pracovní době.
01:06:28 -Mám pro vás špatnou zprávu. Tu formuli stále nemáme.
01:06:32 -Cože?
-Včera mi doktor Lentil.
01:06:35 -Doktor Lenton.
-Doktor Lenton, asistent Fultona,
01:06:38 přinesl dávku formule a já jsem vypil.
01:06:41 Nemusím říkat, jak dychtivě jsem očekával výsledky.
01:06:44 Žádné nebyly. Absolutně žádná reakce.
01:06:47 Formule, kterou mi Lentil přinesl, není kompletní.
01:06:50 Musí existovat další přísada, o které nic neví.
01:06:53 Doktor Fulton ji nezapsal a jeho poznámky nic neprozradily.
01:06:58 A bez té přísady jsme bezmocní.
-Nepořizování kompletních záznamů
01:07:02 je proti našim pravidlům. On to ví, je tu zaměstnán 10 let.
01:07:06 -Možná se toho nedopustil úmyslně. Nebyl včera dopoledne ve své kůži.
01:07:09 -Ne, to tedy nebyl.
-Doufám, že dnes v ní bude.
01:07:12 -O tom není pochyb. Dnes se setkáme s duševně zdravým
01:07:16 a dospělým vědcem a já nečekám problémy. Tedy...
01:07:20 -Dobrá, dejte se do toho. Je to na vás.
01:07:23 -Co ho zdrželo? Nešel byste se po něm podívat?
01:07:26 -Ano, pane.
01:07:37 -Barnaby, madam. Pojďte dál.
-É...
01:07:40 -Co se děje? No pojďte dál, paní Fultonová.
01:07:44 Zapomeňte na včerejšek. Já už zapomněl. Tak pojďte.
01:07:47 -Ach ano.
-Vy pořád jenom experimentujete?
01:07:50 Všechny přítomné asi znáte.
-Ano. Pojď.
01:07:55 -Prosím.
-Díky.
01:07:58 -Posaďte se. Madam, posaďte se sem.
01:08:02 -A to musím?
-Ne.
01:08:04 -Já chci sedět tady.
-Tak dobře.
01:08:07 Barnaby, asi mluvím za všechny,
01:08:10 když řeknu, že vás považuju za velikána vědy.-Slyšíš?
01:08:14 -Zavolal jsem vás, abychom projednali prodej vaší formule.
01:08:17 Naše organizace... RUŠIVÉ ZVUKY
01:08:21 -...vám nabízí balík akcií.
01:08:24 Výnos bude stačit k tomu, abyste vy i vaše paní
01:08:28 měli do konce života zabezpečené pohodlí.-Och.
01:08:33 -Zbývá tedy otázka: kolik chcete v hotovosti?-Hmm.
01:08:39 -Barnaby! Tak kolik chcete v hotovosti.
01:08:45 -Kolik? Aha.
-Řekněte si částku.
01:08:49 -Bambilion dolarů.
-Cože?-Kolik to říkal?
01:08:52 -Bambilion dolarů. Víc než bilion.
-Ach ne, už si to zase vzal!
01:08:55 -Evidentně.-Poslyšte, ten váš objev je naším majetkem.
01:09:00 -Klid.-Nemusíme vám dát nic.
-Chtěl bych pěťák.
01:09:03 -Dám vás na černou listinu v chemickém průmyslu.-Nechte to.
01:09:06 Mluvíte s děckem, G.J.
-Tohle není děcko.
01:09:09 -Á, co jsi to řekl? Pojď si to rozdat.
01:09:11 Shoď mi to z ramene. Jen dělej.-Ne, ne, ne!
01:09:13 Přece se hned nepereme, když nás něco naštve?-Ale pereme.
01:09:16 -To vás přece ve škole neučili.
-No a co? Ahoj!
01:09:20 -Dobrý den, doktore.
-Jdete si se mnou hrát?
01:09:23 -Ne, přišla jsem říct panu Oxlymu.
-Teď ne, slečno.
01:09:26 Radši byste měla jít.
-Chci, aby si se mnou hrála.
01:09:30 -Když zůstane, povíte mi tu chybějící ingredienci?-Ano.
01:09:33 -Dobře, prosím.
-Tak jo. Hele, řekněte semka.
01:09:37 -Semka.
-Řekněte čaj.-Čaj.
01:09:40 -Teď to rychle opakujte.
-Semkáčajsem.-Ne!
01:09:45 -No dovolte?
-No fajn, fajn.
01:09:48 -Ale, slečno Laurelová.
-No, pane Oxly!-Ale já...
01:09:51 -Nechte si to! Au! A vy taky!
-To jsem jí dala! Střelila jsem ji!
01:09:58 -Teďka jsi všechno zkazila!
-Viděli jste ji, jak utíkala?
01:10:02 -No tak, holčičko, přestaň s tím! Slyšíš, přestaň!
01:10:06 Pojď pěkně sem, tady se posaď a chovej se slušně. Rozumíš mi?
01:10:09 Chovej se slušně.
-Ano, pane.
01:10:12 -Tak Barnaby. Barnaby? Barnaby, kde jste?
01:10:15 -Je pod stolem.
-Barnaby, co tam děláte?
01:10:18 -Lechtám Esther.
-Tak vylezte. Chci s vámi mluvit.
01:10:22 -Ale my s vámi už nechceme.
-Vyjednáváme s desetiletým klukem.
01:10:26 Musíme se mu přizpůsobit.
-No, když to říkáte.
01:10:29 -Pojďte sem dolů a pomozte mi. Nestůjte tu jen tak.
01:10:34 Barnaby, chci s tebou mluvit.
01:10:37 -Chcete polechtat Esther? Má to ráda.-Ne, to ne.
01:10:41 Poslyš, jak by se ti líbily zlaté hodinky a řetízek.-Cože?
01:10:45 -Nelíbily by se ti?-Hodinky mám.
-Takovéhle nemáš.
01:10:48 -Ne, ne, nechci je.
-A co nové kolo?
01:10:50 Nebo poník?-Co bys tomu říkal?
-Co bych musel udělat?
01:10:53 -Stačí, když nám povíš, co byla ta ingredience,
01:10:56 kterou jsi přidal do své formule.
-Slíbili jste mi bambilion dolarů.
01:11:00 -Ano.-A pěťák.
-Dáme ti bambilion.-A pěťák.
01:11:03 A taky motorový člun a nového poníka.
01:11:05 -Tak co bys tomu říkal?-Kdy?
-Jen co nám prozradíš ingredienci,
01:11:09 kterou jsi přidal do té formule.
-To je snadné. Přidal jsem...
01:11:13 No tohle!-Barnaby! Barnaby! Nepovíte nám to, Barnaby?
01:11:19 -Proč jsi to napsala?
-Protože je to pravda.
01:11:21 -To není. A ty to koukej smazat!
-Nesmažu, nesmažu!-Barnaby.
01:11:25 -Nesmažu!-Smažeš!-Slíbil jste, že prozradíte tu ingredienci.
01:11:29 -Ale smažeš!-Nemůžeš mě donutit!
-No tak, Barnaby. No tak!
01:11:32 -Chyťte ji! Chyťte ji!
-Nemůžeš mě donutit!
01:11:35 -Proč mi ji nepomůžete chytit?
-A když ji chytíme, povíte nám to?
01:11:39 -Jistě.-Zastavte ji! Chyťte ji!
-Stát! Sem se nesmí!
01:11:42 -Fajn.-Co to bylo?
-Teplo.-Teplo?
01:11:44 -Zahřál jsem směs na 65 stupňů.
-U všech všudy, máme to!
01:11:47 -To není fér! To není fér!
-A mám tě! Dělej, smaž to!
01:11:52 -Ne, nesmažu!-Říkám smaž to!
-Au, to bolí!-Jsi ubrečená holka!
01:11:55 Smaž to. Au!
01:11:58 -Esther, co tam nahoře děláš? Ihned slez dolů!
01:12:01 -Utíkají nám!-Nechte je běžet, doktore Lentile.
01:12:05 Slyšel jste, co říkal. Máme, co jsme chtěli.
01:12:08 -Ale, musíme si být jistí.
-Teď mě neobtěžujte. Mám práci.
01:12:11 G.J., stojíme dnes na prahu nového světa a ten nový, co chcete?
01:12:15 -Zahřál jsem tu formuli, kterou jsem vám dal včera večer.
01:12:18 -Sundejte tu opici. Co jste říkal?
-Zahřál jsem tu formuli,
01:12:21 ale vůbec to nepomohlo.
-Zase nás podfoukl.
01:12:25 Nestůjte tady. Běžte a chyťte ho. Zavolejte policii!-Slez dolů!
01:12:34 -Kdy za mnou přestaneš dolejzat?
-Až budu chtít.
01:12:39 -A proč si nehraješ s holkama?
-Proč si nemůžu hrát s tebou?
01:12:42 -Protože nechci, proto.
-Barnaby, nemám tě ráda.
01:12:45 -Tak jdi pryč.
-Nepůjdu. Tak co uděláš?
01:12:52 -No tak nechoď.
01:13:03 -Povím to mámě.
01:13:08 -Tohle je pro mámu.
01:13:13 -Povím to Hanku Entwhistleovi.
01:13:19 -To je pro Hanka Entwhistlea.
01:13:26 -No teda, podívej, cos udělal!
01:13:29 Povím to Hankovi.
01:13:31 -Nechte tam tu štětku!
-Ufňukánku!
01:13:37 KŘIK DĚTÍ
01:13:49 -Ještě bude litovat, že to udělal. Zavolám Hanku Entwhistleovi.
01:13:56 Přesně to udělám. Teď zavolám Hankovi.
01:14:11 Haló. Ráda bych mluvila s Hankem Entwhistlem.
01:14:15 -Myslíte pana Entwhistlea?
-No, vždyť to říkám.-Ano, madam.
01:14:19 -Já mu ukážu.
01:14:22 -Haló?
-Haló, Hanku? Tady Edwina.
01:14:25 -Ahoj, Edwino.
-Přijel bys teď hned ke mně domů?
01:14:28 -Co se děje?
-Zase Barnaby.
01:14:31 Před chvílí na mě vylil celé vědro barvy.
01:14:35 -Co jsi mu udělala?
-Nic jsem neudělala.
01:14:39 -Je teď u tebe?-Už ho nikdy, nikdy nechci ani vidět.
01:14:44 -Poslouchej. Definitivně jsi s ním skončila a odejdeš od něj?
01:14:48 -Ano. Někam odjedu. Daleko, hodně daleko.
01:14:52 Odjedu pryč a...
01:14:57 -Haló, Edwino? Edwino, co se děje?
-Co?
01:15:02 Sama nevím. Najednou si připadám ospalá.
01:15:06 -To bude šok, Edwino. Viděl jsem to v armádě.
01:15:09 Jen si lehni, drž se v teple a za pár minut to přejde.
01:15:12 A já hned přijedu.
-Sbohem.
01:15:19 -Co já s ním udělám? POVYK INDIÁNŮ ZA ZDÍ
01:15:21 -Už vím. Zavolám partu. Skalpuju ho. Skalpuju ho!
01:15:29 Hank Entwhistle. Jenom počkej, co mu udělám.
01:15:32 Cha, skalpuju ho. To s ním udělám. Skalpuju ho!
01:15:36 Tak!
01:15:44 Velký náčelník. Já mu dám, já mu ukážu!
01:15:51 -Pane doktore, no ne!
-Psst, vezmu si tohle,
01:15:54 abych mohl skalpovat. Psst!
01:15:59 POVYKUJE JAKO INDIÁN
01:16:08 -Co si některý lidi nevymyslí!
01:16:15 -Přeju dobré ráno.
-Dobrý.
01:16:17 -Budete tu chvíli?
-Jo, ještě hodinu.
01:16:20 -Pohlídala byste mi Johnyho? Musím na trh
01:16:23 a vláčet se s ním je únavné.
-Jistě, pohlídám vám ho.
01:16:26 -Nezdržím se.-Tak fajn. Pojď, Johny, jdeme sem.
01:16:32 Tak, a tady máš hezký velký dvorek. Co ty na to? Tak fajn.
01:16:41 -A co chceš, abychom s tím padouchem udělali?
01:16:45 -Jo, Rudý orle, pověz.-No, zastavíme jeho auto a zajmeme ho.
01:16:48 -A co s ním uděláme?
-Přivážeme ho ke kůlu.
01:16:51 -A upálíme ho.-Jo.
-Jo, uškvaříme ho.
01:16:54 -Ale to nepůjde.
-Kdo to řekl?-No já.
01:16:58 -Á, ty, aha. A proč to nepůjde?
-Někdo nás zarazí,
01:17:01 jen co rozděláme oheň, tak to dopadne vždycky.-Hmm.
01:17:05 -No jo, má pravdu.
-Co ty na to, Rudý orle?
01:17:08 -Uvážeme ho ke kůlu a skalpujeme ho. To je ono.
01:17:11 -Myslíš doopravdy?
-Jasně.
01:17:13 -Nejde někdo skalpovat, když nezatančíš válečný tanec.
01:17:17 -No, počkej moment, o tom nemluvím. Teď mě poslouchejte.
01:17:21 -Nejde někoho skalpovat, když nezatančíš válečný tanec.
01:17:24 -Vážně ne?
-Má pravdu, Rudý orle.
01:17:27 -No skalpovat ho snad můžeme?
-Napřed zatanči válečný tanec.
01:17:31 -A umíš válečný tanec?
-No jistě.
01:17:37 -Ne, to není ono. Musíš při tom zpívat.
01:17:40 -A jo, musím zpívat. Budeme zpívat. Ty tam, s bubínkem, udej rytmus.
01:17:45 Asi takhle bum, bum, bum, bum, bum, bum. Zpívat.
01:17:52 Já chtít mít vampum. Já chtít mít vampum. Ty taky.
01:17:55 -Já chtít mít vampum.
-Přidejte se.
01:17:58 -Já chtít mít vampum. Já chtít mít vampum.
01:18:01 -Aga, aga, gůp, gůp.
01:18:03 -Aga, aga, gůp, gůp. Aga, aga, gůp, gůp.
01:18:06 -A dál á, ho, ho, ho. Á, ho, ho, ho.
01:18:10 Já chtít mít vampum. Já chtít mít vampum.
01:18:14 Skalpujem ho, skalpujem ho.
-Skalpujem ho, skalpujem ho.
01:18:19 -Já chtít mít vampum. Já chtít mít vampum.
01:18:22 -Já chtít mít vampum. Á, ho, ho, ho.
01:19:02 ŽVATLÁNÍ NEMLUVNĚTE
01:19:22 -Barnaby? Miláčku, mluv se mnou. Řekni něco!
01:19:27 Ach, ty můj drahý!
01:19:36 Ústředna? Zavolejte mi taxíka.
01:19:40 Tady Gilcrest 1605. Je to naléhavé. Děkuji.
01:19:43 Miláčku, můj miláčku.
01:19:46 Barnaby, snažíš se mi něco říct? Ach, pověz mi něco.
01:19:53 Barnaby, jsem tvá žena. Řekni mi něco.
01:19:58 Ach, můj ubohý manžílku, co jsi to se sebou provedl?
01:20:02 Tak pospěšte si, prosím.
-Ano, madam.
01:20:07 -Tady je to, pane.
01:20:10 -Ahoj, děcka.
-Ahoj.
01:20:13 -No ale pročpak tady?
-To neříkala.
01:20:17 -Byl tam pan Fulton, myslím v tom domě?
01:20:21 -Možná že byl.
-Á, to bude ten důvod. Už to chápu.
01:20:25 -Pane, budete si s námi hrát?
01:20:28 -Potřebujeme hodného pána, aby dělal májku.
01:20:30 -Je mi líto, ale teď nemám čas.
-Nemáte rád děti?
01:20:34 -Jistě, že je mám rád.
-Tak proč jste na ně ošklivej?
01:20:38 -Nejsem na ně ošklivý.
-Nechcete nám udělat radost?
01:20:41 -No, to víte, že chci.
-Tak dělejte májku.
01:20:43 -Budu dělat májku, když půjdeš a povíš paní Fultonové, že jsem tu.
01:20:47 -Tak jo.
-A vy si teď můžete s námi hrát.
01:20:50 Stoupněte si teda zády k tomuhle stromu a tohleto držte nahoře.
01:20:55 -Tak dobrá.
-No bezva. Teď.
01:21:01 -Ty jsi měl jít za paní Fultonovou.
-To se nemůžu koukat?
01:21:05 -Slíbils, že za ní půjdeš, když budu dělat májku.
01:21:08 -A co jsem jí to měl říct?
-No přece, že jsem tady.
01:21:11 Tak co kdybys...
01:21:14 Počkejte chviličku. Moc to utahujete!
01:21:17 -Můžeš vylézt, Rudý orle.
01:21:21 -Fultone!
01:21:24 Fultone!
01:21:28 Fultone, copak jste dočista zešílel?
01:21:32 -Paní Fultonová. Mám tu vzkaz.
-Nemám čas.
01:21:34 -Chce s vámi mluvit pan Oxly.
-A já chci zase mluvit s ním.
01:21:38 Á, slečno Laurelová.-Ach.
-Ach, to radši ne!
01:21:42 Pane Oxly! Pane Oxly! Musíte něco udělat s Barnabym.
01:21:45 Musíte to udělat okamžitě!
-Nesmíš se takhle rozčilovat.
01:21:48 Nedala by sis limonádu?
01:21:50 -Přestaňte, pane Oxly. Formule přestala působit
01:21:54 a já už nejsem děvčátko. Mluvím teď o Barnabym.
01:21:56 -A co zase vyvádí?
-Musíte ho zachránit.
01:21:59 Vraťte ho zpátky.
-Snažím se o to.
01:22:01 Poslal jsem své lidi, aby ho hledali.
01:22:03 Nevíte, kde je?
-Vždyť je přímo tady.
01:22:06 -Neplačte. Jste manželka skvělého vědce.
01:22:09 -Byl to takový génius a teď se na něj podívejte.
01:22:13 -Hezké děcko. To je vaše?
-No samozřejmě!
01:22:15 -Netušil jsem, že máte dítě.
-Pane Oxly, tohle je Barnaby!
01:22:19 -Cože?-No, to právě říkám. Tohle je můj manžel!
01:22:22 -Formule zapůsobila razantně a tohle je výsledek?-Ano.
01:22:26 -Neuvěřitelné.-Jenže je to tak a vy s tím musíte něco udělat.
01:22:30 -U všech všudy. U všech všudy!
01:22:33 Tady je Oxly.
-Ano, Olivere.
01:22:35 -Připravte se na šok, G.J.
01:22:38 Formule proměnila Fultona v malé děcko.
01:22:41 -V naprostého idiota?
-Ne v idiota, ale v roční batole.
01:22:45 -Nemluvte nesmysly, Olivere.
-To nejsou nesmysly.
01:22:49 Přece vidím, ne?
-Pochybuju.
01:22:51 -Musíme najít protilátku, ale to nejde, když nevíme,
01:22:54 co bylo v té formuli.
-Musíte z Fultona vyrazit pravdu.
01:22:56 -Tak mi přijďte pomoct.
01:22:59 Dobrá, teď musíme zjistit.
-Pane Oxly, snaží se něco říct.
01:23:04 Co bys nám chtěl povědět?
01:23:07 Tak dělej, řekni mi. Zkus to, prosím.
01:23:11 -Promluvím si s ním.
01:23:13 Budu na vás mluvit velice pomalu, abych vás nezmátl.
01:23:17 Uděláme všechno, abychom vám pomohli.
01:23:20 Vy nám ale musíte také pomoct. Rozumíte?
01:23:23 -Barnaby, poslouchej, prosím.
-Moment.-Snaž se.
01:23:26 -Tohle zabere. Hele. Vzpomíná si.
01:23:32 Předtím si je nechtěl vzít, ale teď ano.
01:23:36 Barnaby, nemůžem najít protilátku, neznáme pravou formuli.
01:23:40 -Nepolekejte ho.
-Já ho nechci polekat.
01:23:43 Už je zase vyhýbavý.
01:23:46 Barnaby, s chybějící příměsi jste nám lhal.
01:23:48 Co je to?
-Á!
01:23:51 -Ach, pane Oxly! On neumí mluvit!
01:23:55 -Co si počneme? Nemůžeme čekat, až vyroste! To budu mrtvý!
01:23:59 -Ano. A až mu bude dvacet, jak já budu stará!
01:24:03 -Tohle je ten spratek, o kterém jste mluvil?
01:24:06 -Ano, tohle je doktor Fulton.
-Neurážejte mého manžela!
01:24:09 -Proč se snažíte podvést Oxlyho chemické závody?
01:24:12 -Nemluvte jako idiot. Přišla jsem požádat o pomoc.
01:24:15 Vy jste byl manželův kolega. Neznáte protilátku?
01:24:18 -Varoval jsem ho.
-Věda nezná hranice.
01:24:22 -Nesmysly. To není o nic víc Fulton než já.
01:24:25 -Snad poznám vlastního manžela.
-Ano.
01:24:27 -Podívejte, co jste udělali, rozplakali jste ho.
01:24:30 To je v pořádku. Už neplač.
-Je unavený a ospalý.-Ano.
01:24:34 Ospalý? To znamená, že formule přestává fungovat.
01:24:37 U mě to tak bylo.
-Spánek by ho vrátil k normálu!
01:24:40 -Už to tak fungovalo.
-Nesmysl.
01:24:43 -Kam ho nesete?
-Do jeho laboratoře,
01:24:45 aby se prospal na gauči, kde se cítí jako doma.
01:24:51 POVYK INDIÁNŮ
01:25:01 -Podívej!
-A sakra, poldové!
01:25:06 NESROZUMITELNÝ KŘIK
01:25:15 -Pane Oxly, tohle je jediné, co...
-Psst!
01:25:18 -To jediné jsem našla.
-Dejte to paní Fultonové.
01:25:21 -Paní Fultonová, bude to stačit?
-Ano, děkuji.
01:25:25 -Á, broučku!
-Slečno, ne! Nesahejte na něj!
01:25:31 -Nechtěla jsem...
-Je bezbranný.
01:25:33 Nemůžu vás nechat na něj sahat. Musí se trochu prospat.
01:25:37 -Ano, madam.
01:25:42 -Teď mi nepřipadá ospalý.
-Uděláme rozbor krve.-Psst.
01:25:46 Buďte teď laskavě zticha a dejte mu šanci.
01:25:50 Když si vzal formuli včera, musel se vyspat, než byl zase normální.
01:25:55 Teďka se taky musí vyspat.
-Já zkouším počítat ovečky.
01:26:00 -No, myslím, že tohle...
01:26:03 Á, už vím, co by mohlo zabrat.
01:26:09 Tak. A teď pěkně poslouchej.
01:26:12 (zpívá) Jsme ovečky malé ztracené v trávě.
01:26:17 -Bé, bé, bé.
-Bé, bé, bé.
01:26:23 -Jsme černé jak noc a malé jak sen.
01:26:27 -Bé, bé, bé.
-Bé, bé, bé.
01:26:44 -U všech všudy! Tohle čekání dá člověku zabrat.
01:26:48 Nemáte tady něco k napití?
-Ale já nepiju, pane Oxly.
01:26:53 -Na to jsem se neptal. Máte něco k pití?
01:26:56 -No, pro medicinální účely.
-Přineste to.
01:26:59 -Dobrý nápad.
-Tady jsou skleničky.
01:27:01 -Natočím trochu vody.
-Napijete se, paní Fultonová?
01:27:05 -Ne, děkuji.
-Někdy přijde člověku sklenka vhod.
01:27:09 -To tedy ano.
-Vodu, G.J.?-Prosím. Dík.
01:27:12 -Tak na zdraví.
-Do dna.
01:27:21 -Ta voda je hořká, co?
-Ano, zvláštní.
01:27:24 -Vylijte ji, než se z ní napije někdo další.
01:27:27 -Pomůžu ti.-To je neomluvitelné, mít tady takovou vodu.
01:27:31 Postarejte se, aby někdo ten chladič vyčistil,
01:27:34 než ho použijete.
-Ano, pane Oxly.
01:27:57 -A kdopak jsi? No, to je jedno, kdo jsi, jen mi udělej místo.
01:28:02 Páni, že se mi ale chce spát.
01:28:11 Ne, ne, prosím. Žádné důvěrnosti. Jen už spi.
01:29:09 -Ach, Barnaby, drahý!
-Chm? Á, Edwino.
01:29:14 -Bála jsem se, že jsem tě ztratila. A teď tě mám dvakrát.
01:29:19 -Jak mě máš dvakrát? Já nevidím. Moje brýle, víš?
01:29:23 -Aha, tvoje brýle. Počkej, tady jsou, drahý.
01:29:26 Miláčku, už jsi v pořádku?
-Už jsem, děkuji.
01:29:29 -Tady.
-Kdo je tohle?
01:29:32 -Nevím. Myslela jsem, že ty.
-Jak, že jsem to já? Nerozumím.
01:29:36 -Nevzpomínáš? Přinesla jsem tě sem, když jsi byl děcko.
01:29:40 -Ale to je nemožné.
-Nevzpomínáš si na nic?
01:29:44 -No, jistěže, skalpoval jsem Hanka Entwhistlea.
01:29:48 -Ach, Barnaby! ROZVERNÝ KŘIK ODVEDLE
01:29:50 -Co to je?
-Nevím.
01:29:52 -Radši si to vezmi.
-Ano, drahý.
01:29:55 Tak pojď ke mně, zlato.
-Poslyš, musíme zjistit, kdo to je.
01:30:00 -Ano, musíme.
01:30:04 -Pane doktore, to jsem rád.
01:30:07 -Co se tu děje?
-Bylo to ve vodě.
01:30:10 -Ale co?
-Namíchala to opice.-Aha, ale....
01:30:14 -Dostanu tě!
-Jsem lepší opičák než Rudolf.
01:30:20 -Jen počkejte!
-Však tě dostanu!
01:30:24 -Používají horkou vodu!
01:30:26 -Ahoj, Barnaby, jak se daří, starouši?
01:30:28 Věděl jsem, že se z toho zmátoříte.
01:30:31 Tady máte smlouvu podepsanou, zapečetěnou a doručenou.
01:30:45 Slečno Laurelová. Pojďte a přidejte se k nám. Pojďte!
01:30:49 -Pane Oxly! -Támhle je! To je ten chlap, co mi to udělal!
01:30:53 -Pane Oxly! Nestříkejte na mě!
01:31:00 -Barnaby, slyšíš mě?
-Ano, drahá.
01:31:03 -Přemýšlela jsem.
-Já teprve začínám.
01:31:07 -Ptala jsem se sama sebe, kdybych měla možnost
01:31:11 prožít ty poslední tři dny ještě jednou, co bych řekla.
01:31:15 -To si rád poslechnu.
-No, máme novou smlouvu,
01:31:19 užili jsme si legraci a dnes večer si vyrážíme ven, jen my dva.
01:31:24 -To je zvláštní, neslyším tě.
-Á nic jsem neříkala.
01:31:28 Jen jsem přemýšlela. Přemýšlela jsem o tobě.
01:31:32 -Mohla bys to rozvést?
-Víš, nebyl jsi zklamaný,
01:31:35 když jsi zjistil, že tu formuli vlastně vynalezla Esther.-Hmm.
01:31:38 -Zkus ty šle zvednout.-Myslíš?
-Tajemství mládí
01:31:42 je zavřené v hlavě nějaké opice. Zjistí někdy, jak je vyrobit?
01:31:46 -To nevím. Esther nutí pracovat v jednom kuse.
01:31:49 -A jak to, že jsi nebyl zklamaný?
01:31:53 -Víš, mám už novou formuli.
01:31:56 -Jestli s tím začneš znovu od začátku, přísahám, že...
01:31:58 -A ty šaty se mi moc líbí.
-Vážně?-Mhmm.
01:32:02 -Dobrá, co je to za novou formuli?
01:32:05 -Nedá se nabalíčkovat ani nalahvovat.
01:32:09 Jsi jen tak stará, jak se cítíš.
-No ne, pověz mi ještě něco.
01:32:13 -Mládí je svět, co máš v srdci. Světlo z očí.
01:32:16 Někdo, koho držíš v náruči.
01:32:20 -Páni, jsem ráda, že jdu dnes večer s tebou.
01:32:22 -Pojď sem.
01:32:27 Líbí se ti ta formule?
-Mhmm.
01:32:31 -Nutí k zamyšlení.
-Budu o tom hodně přemýšlet.
01:32:36 -Na kolik hodin jsi objednala stůl?
01:32:47 Skryté titulky: Stanislav Vyšín
01:32:51 Vyrobila Česká televize 2014
Americký režisér Howard Hawks (1896–1977) se nesmazatelně zapsal do historie především ve dvou žánrech, v akčním dobrodružném filmu a v bláznivé komedii. Do té druhé skupiny patří také u nás zatím neuvedený snímek Omlazovací prostředek (1952). Originální název Monkey Business je dvojsmyslný a prozrazuje, že jednou z hlavních postav filmu je opice.
Roztržitý (jak jinak!) vědec Barnaby Fulton (Cary Grant) pracuje ve vývojovém oddělení kosmetické firmy na omlazovacím preparátu. Když k němu s přispěním laboratorního šimpanze dospěje, spustí se kolotoč bláznivých událostí, v jejichž vleku se ocitne nejen nešťastný vědátor, ale i jeho chápavá manželka Edwina (Ginger Rogersová) a natěšený šéf Oxley (Charles Coburn) s vnadnou sekretářkou (začínající Marilyn Monroe).
Film sice nedosahuje úrovně některých předchozích Hawksových děl (Leopardí žena, Jeho dívka Pátek), ale pořád hravě strčí do kapsy většinu dobových i dnešních veseloher. Na scénáři se mj. podíleli známý divadelní autor Ben Hecht a pozdější spolupracovník Billyho Wildera I. A. L. Diamond.
Hlavním triumfem jsou tu ovšem herci. Cary Grant měl v té době postavu roztržitého vědce prakticky v malíčku a Ginger Rogersová je mu rovnocennou partnerkou. Velké pochopení pro načasování komických situací tu ukázal (jako mnohokrát předtím) Charles Coburn, jemuž také patří nejlepší věta filmu, když podává své sekretářce koncept dopisu a řekne: „Dejte to někomu přepsat.“