Napoleon uměl válčit i líbat, ne však skutečně milovat. Americký film, nominovaný na dva Oscary. ### Hrají: J. Simmonsová, M. Brando, M. Oberonová, M. Rennie, C. Mitchell, E. Sellarsová a další. Režie Henry Koster
00:00:14 -Česká televize uvádí americký film
00:01:38 Marseilles, Francie, 1794
00:01:53 -No konečně jsi tady!
-Díky bohu.
00:01:57 -Desirée, víš jak je pozdě? Kde jsi byla?
00:01:59 -Já vás dohoním.
-Měli jsme o tebe velikou starost.
00:02:03 -Byla jsem se projít.
-Projít?-V parku.
00:02:05 -Ty ses procházela parkem?
-Hm!
00:02:08 -Nedrob ten chleba do polévky!
-V tuhle hodinu?
00:02:11 Nevíš, co všechno se může stát mladé samotné dívce?
00:02:14 -Byla jsem tam s jedním mladíkem.
00:02:18 Přišel do obchodu...
00:02:20 Chtěl se podívat na nějaké hedvábí a doprovodil mě.
00:02:23 -Ty jsi šla městem s cizím člověkem?
00:02:25 -Není to cizí člověk. Představil se mi.
00:02:29 -Dojez tu polévku. Stejně už ti vystydla.
00:02:32 -Ale to je skandál! S někým, koho vidíš prvně!
00:02:35 -Pořád jsem panna, Julie, opravdu.
-No tak, Desirée!
00:02:38 -...i když mě držel pod paží.
-Že se nestydíš!
00:02:41 Kdo jí říká tyhle věci? Marie?
00:02:43 -Takhle se nesmíš chovat, Desirée. Nejsi už dítě.
00:02:47 -Konečně tu taky někdo připustí, že už nejsem dítě.
00:02:51 A ty se uklidni, udělala jsem to pro tebe.
00:02:53 -Pro mě?
-Vyprávěla jsem mu o tobě.
00:02:56 Jak jsi krásná a milá. Tedy aspoň někdy.
00:03:00 -Dobře jsi udělala. Už aby Julie někoho měla!
00:03:04 -Ano, všem by se nám ulevilo, kdyby už byla vdaná.
00:03:06 -Marie, skliď prosím se stolu!
-Je z Korsiky, ten mladík, uprchlík.
00:03:11 -Uprchlík! Spíš nějaký dobrodruh! Je velmi nebezpečné seznamovat se...
00:03:15 -Etienne, prosím tě, od revoluce už uplynulo pět let!
00:03:18 -Ale o co tomuhle mladíkovi jde?
-Řekla jsem ti, šlo mu o hedvábí.
00:03:24 A na zítřek jsem je pozvala na návštěvu.
00:03:28 -Na návštěvu? -Je?
-Má bratra, přijdou oba.
00:03:30 -Dva dobrodruzi!
-To se ale nehodí!
00:03:32 -Žijou v Marseilles. Celá rodina.
-To pozvání musíš zrušit.
00:03:36 -Ale jeho bratr je generál!
-Dnes jsou podezřelí i generálové.
00:03:40 -Ale já bych toho generála chtěla vidět! Někdy.
00:03:44 -Ano? Někdy?
00:03:47 -Někdy mám téhle rodiny po krk!
00:04:11 Nemyslela jsem to tak!
00:04:13 Mám vás všechny moc ráda! Opravdu!
00:04:18 -Desirée, pochop už jednu věc.
00:04:20 Po tatínkově smrti jsem hlavou rodiny já, a já...
00:04:24 -Zrušit to pozvání by ale nebylo příliš slušné.
00:04:28 -Je hezký? Ten pro mě?
00:04:31 -Je moc hezký, Julie, určitě se ti bude líbit!
00:04:34 -Mají ti dobrodruzi nějaké jméno?
00:04:37 -Eh, Buonapat, nebo Bonapat, tak nějak.
00:04:40 -Buonapat. Co je tohle za jméno?!
00:04:43 -Madam...
-Dobrý večer.
00:04:45 -Buonaparte, pane. Josef Buonaparte.
00:04:48 -Jsme moc rádi, že jste přijal sestřino pozvání.
00:04:50 -Děkuji, pane. Můj bratr Napoleon.
00:04:53 -A jsme rádi, že jste mohl přijít i vy, občane generále.
00:04:56 -Nebylo to tak těžké. Neměl jsem kam jinam jít.
00:05:01 -Eh, můj bratr myslí, že nikdo jiný nebyl tak laskav, aby ho pozval.
00:05:04 -Ne. Když mi bratr vyprávěl o vašich půvabných dcerách,
00:05:08 nemohl jsem jít nikam jinam.
00:05:11 -Jistě. No tak se posadíme.
-Děkuji vám.
00:05:16 -Občane generále...
00:05:18 -Děkuji vám.
00:05:23 -Dáme si trochu vína, ne?
00:05:28 -Máte moc krásnou zahradu.
-Teď je ještě brzo.
00:05:33 Ale když potom rozkvetou popínavé růže na altánku...
00:05:38 Tedy... růže už kvetou, ale ty popínavé.
00:05:45 -Váš bratr je na generála velmi mladý, že.
00:05:50 -Ne tak docela, madam.
00:05:52 Lafayette se stal generálem ve dvaceti.
00:05:54 -Je váš bratr generálem už dlouho?
00:05:57 -Od loňska, kdy velel oddílům, které vyhnaly Angličany z Toulonu.
00:06:04 -Toulon, slečno. Určitě jste o něm už slyšela, že?
00:06:09 -Já se o politiku moc nezajímám.
00:06:11 -Smím se zeptat, generále,
00:06:13 jestli máte v našem městě nějaké oficiální poslání?
00:06:17 -Zatím nic konkrétního.
00:06:19 Ale očekávám, že budu brzy pověřen velením italského tažení.
00:06:23 -My ale nejsme ve válce s Itálií.
00:06:25 -Jde o můj vlastní návrh. Seznámil jsem s ním Robespierra.
00:06:29 -Je to pravda, že Robespierre zakázal tančit na ulicích
00:06:32 a zavřel v Paříži veřejné domy?
00:06:34 -Desirée!
00:06:36 -Omluvte mou sestru. Ona si někdy neuvě...
00:06:39 -Vaše sestra má tu šťastnou schopnost říkat to, co ji napadne.
00:06:44 Je upřímná, což u žen nebývá obvyklé.
00:06:49 -Eh, Desirée ještě víno nepije.
00:06:52 -Proč ne? Víno je velmi zdravé, dodává sílu.
00:06:55 -Mladé dívky nepotřebují sílu.
00:06:58 -Promiňte, madam, ale myslím, že ji naopak často potřebují.
00:07:03 Ano, občane Clary, musíme vyhlásit válku Itálii.
00:07:06 -Vyhlásit válku?
00:07:08 -Je naší povinností šířit mezi evropskými národy ideje
00:07:12 volnosti, rovnosti a bratrství.
00:07:15 A bude-li to nutné, i pomocí děl.
00:07:21 A nyní, která z vás, dámy, mi ukáže zahradu?
00:07:45 Vy jste se tam na mě tak dívala, co vás zaujalo?
00:07:49 -Vaše uniforma. Na generála je dost ošuntělá.
00:07:53 Jste asi hrozně chudý.
00:07:57 -To jsem, Desirée.
00:08:00 Kdy myslíte, že se Josef a vaše sestra vezmou?
00:08:04 -Vezmou?
-Jsou stvořeni jeden pro druhého.
00:08:07 Včera večer jsem o tom s Josefem mluvil.
00:08:09 -Včera se ještě ani neznali!
-My jsme se včera také neznali.
00:08:12 A teď spolu chodíme kouzelnou zahradou plné květů, hraje hudba...
00:08:17 -Pojďte, nebo nám utečou.
-Přiznejte se.
00:08:20 Pozvala jste Josefa,
00:08:22 protože jste si myslela, že by si ho vaše sestra mohla vzít.
00:08:26 -To mě ani nenapadlo.
00:08:30 -Nesmíte mi už nikdy lhát, Desirée!
00:08:38 Ne! Dáme jim šanci,
00:08:41 ať se trochu poznají, než se zasnoubí.
00:08:47 -A proč vám vlastně na té svatbě tolik záleží?
00:08:50 -Pst! Protože, vaše rodina je velmi zámožná
00:08:53 a váš otec jistě nechal vám oběma velké věno.
00:08:57 -To si má váš bratr vzít Julii jenom pro její věno?
00:09:01 -Jistěže ne, je i velmi půvabná!
00:09:05 Téměř tak půvabná, jako vy sama.
00:09:08 Jsem si jist, že se Josefovi líbí a že spolu budou moc šťastní.
00:09:15 -Řeknu Julii všechno, co jste říkal.
00:09:17 -Jen to udělejte. Proto vám to taky povídám.
00:09:21 Chci se postarat o svou rodinu, Josef bude první.
00:09:24 Na ostatní přijde řada po Itálii.
00:09:27 -A vy si myslíte, že život půjde přesně podle vašich plánů?
00:09:32 -Slyšela jste někdy o osudu, Desirée?
00:09:39 Desirée, vytoužená.
00:09:43 Krásné jméno, sluší vám.
00:09:47 Myslím, že vás co nejdřív políbím.
00:09:50 A ne pro vaše věno.
00:09:53 DECHOVÁ HUDBA
00:09:58 -Hrají Marseillaisu. V parku každý večer.
00:10:03 Tímhle vždycky končí.
00:10:09 -Dnes ji hrají po celé Francii. Zítra ji budou hrát po celé Evropě.
00:10:16 Armáda trhanů, pochodující v dřevácích.
00:10:21 A vy, slečno, nevěříte v osud?
00:10:26 -Nikdo přece neví, co přijde.
00:10:30 -Zvláštní, že to lidé říkají.
00:10:33 Já vím, co přijde.
00:10:36 Já jsem z těch, co tvoří dějiny.
00:10:41 Vy se smějete?
00:10:43 -Když se bojím, tak se vždycky snažím smát.
00:11:07 Lhal jste. Víno vůbec neposiluje.
00:11:20 *Přála jsem si aby tenhle večer nikdy neskončil.*
00:11:33 -Co to děláš?
00:11:36 -Začínám si psát ten deník od tatínka.
00:11:38 Konečně mám co psát.
00:11:41 -Políbil tě?
-Julie! A ten tvůj tě políbil?
00:11:46 -Desirée!
00:11:48 Dívka se nechá políbit jen když... no, jen když je s někým...
00:11:53 A vůbec, na tohle jsi ještě moc mladá!
00:11:58 -Jak se to... mohlo stát...
00:12:02 tak rychle?
00:12:12 -Vy tam nahoře sníte?
00:12:14 -Oh!
00:12:18 -Na co jste myslela?
00:12:20 -Na to, že život je vlastně hrozně jednoduchý.
00:12:25 -Není jednoduchý.
00:12:27 To se jen zdá, když je člověk zamilovaný.
00:12:34 Tohle je překrásná látka.
00:12:37 -Je moc tenká. Tahle je lepší.
00:12:39 Ty vetkané zlaté nitě, vidíte? Ty ji zpevňují.
00:12:42 Vydrží mnohem víc než ta vaše.
00:12:44 -Pravá dcera obchodníka s hedvábím.
00:12:46 -Tatínek říkal, že to mám v krvi. Tohle je na svatební šaty.
00:12:50 -Vyšlo to z módy. Od Revoluce jsme neprodali ani metr.
00:12:53 -Ale pařížské dámy se pořád ještě...
-Pařížské dámy už nejsou dámy.
00:12:57 Dneska se oblékají do praporů.
00:12:59 -Všechny určitě ne.
00:13:04 -Generál Napoleon Buonaparte?
-Ano.
00:13:07 -V kasárnách nám řekli, že vás najdeme tady.
00:13:11 -A o co jde?
00:13:13 -Mám rozkaz k zatčení generála Buonaparta.
00:13:17 -Napoleone!
00:13:24 -Ví o jeho vydání občan Robespierre?
00:13:27 -Občan Robespierre byl bohužel před třemi v Paříži dny sťat.
00:13:45 -Informujte prosím mou rodinu.
-Jenže já nevím, kde bydlí.
00:13:48 -Rue Pavillon 17.
00:13:50 I za horkého dne by měl mít seržant naší armády
00:13:53 uniformu zapnutou podle předpisů.
00:13:55 -Ale kam vás odvedou?
-To nevím, ale já se vrátím.
00:14:09 -Co jsem říkal od začátku? Dobrodruh!
00:14:12 Tohle bude jeho konec.
00:14:30 PÍSKÁNÍ PÍSNIČKY
00:14:54 -Napoleone!
00:15:00 -Teď mě propustili. Jedu rovnou sem. Není vám zima?
00:15:03 -Jenom na nohy.
-Pojďte se na chvíli posadit.
00:15:07 -Bylo to moc zlé?
-Ne.
00:15:09 Ne, zvlášť když člověk dostává balíčky.
00:15:12 -Snad vám došly všechny.
-Ano. Knihy, víno, koláče...
00:15:18 A dokonce i spodky.
00:15:20 -Byla to správná velikost?
-Téměř.
00:15:24 -Co se stalo?
-Obvinili mě z protivládních piklů.
00:15:28 Ale nenašli proti mně žádné důkazy, a tak mě zase vrátili do služby.
00:15:34 -Jsem tak ráda, že jste volný.
00:15:36 -Mám se hlásit na Zvláštním oddělení pro pátrání po royalistech.
00:15:41 -Bude to nebezpečné?
-Já jsem dělostřelec, ne policajt.
00:15:45 Chtějí mě odstranit, aby se na mě zapomnělo.
00:15:49 -No, mohl byste odejít z armády a pracovat v našem obchodě.
00:15:56 -Zbláznila jste se?
00:15:58 Nejlepší generál Francie by snad měl prodávat pentle?
00:16:02 -Nechtěla jsem vás urazit.
00:16:04 -Je tam někdo?
-Pojďte dovnitř.
00:16:06 -No tak, kdo je tam?
-To jsem já. Generál Buonaparte!
00:16:10 -Jak to? Vy máte být ve vězení!
-Promoknete!
00:16:13 -A co tu vůbec děláte v noci?
00:16:15 -Napoleone!
-Buďte zticha!
00:16:17 -S kým to tam mluvíte?
00:16:20 -Se mnou, Etienne.
00:16:23 -Dlužíte mi vysvětlení, pane!
-Rád vám ho poskytnu.
00:16:27 Mám tu čest, požádat vás o ruku vaší sestry.
00:16:31 -Ne! Jenom přes mou mrtvolu!
00:16:34 Jeden Buonaparte v rodině je až dost!
00:16:36 -Lotře!
00:16:39 -Desirée! Okamžitě pojď dovnitř!
00:16:42 -To o mé ruce myslíte vážně, nebo jste měl jen vztek?
00:16:45 -Jak se nemám vztekat?
00:16:47 Váš bratr mě tu uráží, vy chcete, abych kšeftoval s pentlema!
00:16:51 Jistěže to myslím vážně.
00:16:53 Jedu sem rovnou z vězení požádat vás, abyste si mě vzala.
00:16:59 Vezmete si mě?
00:17:01 -Ano. Oh, ano!
00:17:04 -Měla byste jít dovnitř.
-Ne, tady je moc krásně.
00:17:08 -Ještě se musím rozloučit s rodinou. Hned ráno jedu do Paříže.
00:17:12 -Do Paříže?
-Musím zajít na ministerstvo obrany.
00:17:15 -Ale to bude neuposlechnutí rozkazu a...
00:17:17 -Možná mě zastřelí. Půjčíte mi na cestu?
00:17:21 -Ale já mám jen 98 franků.
00:17:23 -To mi bude stačit. Hoďte mi je oknem dolů.
00:17:28 Přesvědčím je. A až se vrátím, tak se vezmeme.
00:17:31 A prosím pamatujte si, že vás miluji!
00:17:51 CAROLINE:Paulette, tohle je překrásné hedvábí!
00:17:56 -Jé! Tohle je ale nádherný materiál!
00:18:00 Oh, bože! Z toho budou krásné šaty!
00:18:03 -Už jsem vám řekl nejmíň stokrát, že na hedvábí nemáte sahat!
00:18:07 Jen proto, že si váš bratr vzal mou sestru
00:18:09 nemusíme mít na krku celou Buonapartovic rodinu!
00:18:13 -Ale my už nejsme Buonapartové.
00:18:15 -Ano, změnil to na Bonaparte. Napoleon Bonaparte.
00:18:19 -To se lépe vyslovuje.
-Kéž bych to nikdy neslyšel!
00:18:25 A napište bratrovi, že Desirée na něj nebude čekat věčně.
00:18:28 Měsíce se už neozval.
00:18:30 CAROLINE:Protože vede v Paříži báječný život.
00:18:33 PAULETTE:Je jedna ruka se všemi diplomaty a politiky.
00:18:36 A tráví spoustu času v salonech, jako je ten u madam Tallien.
00:18:39 CAROLINE:Scházejí se tam všichni slavní lidé.
00:18:42 A celé dny pijí šampaňské. A flirtují v malých pokojíčcích.
00:18:46 ETIENNE:Muž, který tak mrhá časem, si nezaslouží Desirée!
00:18:49 -Au!
00:18:53 -Desirée, kam se ženeš?
-Do Paříže!
00:18:58 -Desirée!
00:19:08 -Ta je krásná.
00:19:10 -Jaké má pěkné rukavičky!
00:19:14 -Kdo je to?
-Beauharnaisová.
00:19:17 -Josefina.
-Josefina?
00:19:19 -Ano.
-Ta se nese, co?
00:19:39 -Co si přejete, slečno?
-Chci jít dovnitř, pane.
00:19:42 -Máte pozvánku?
-Ne. Znám někoho, kdo tam asi je.
00:19:45 -Jste přítelkyně madam Tallien?
-Ne, ale...
00:19:48 -Bez doprovodu vás nemohu pustit. A teď kdybyste...
00:19:51 -Ale já musím dovnitř!
-Jen pokud jste přítelkyně madam.
00:19:55 Nebo s doprovodem pána. Dámy jako vy tu nemají co dělat.
00:19:59 A teď buďte tak laskavá..
00:20:04 -Au!
-Omlouvám se, občanko.
00:20:06 -To byla moje vina.
-Máte pravdu.
00:20:10 -Promiňte, ale... nemohla bych k vám patřit?
00:20:15 -Na to teď není nejvhodnější chvíle.
-Ne, já myslím jenom na chviličku.
00:20:19 Než se dostanem dovnitř. Mě tam nepustí bez doprovodu.
00:20:26 Promiňte, neměla jsem vás obtěžovat.
00:20:28 -V pořádku.
00:20:42 -Koho mám ohlásit, generále?
00:20:45 -Vaše jméno, občanko?
-Desirée.
00:20:47 -A jak dál?
00:20:53 -Generál Jean Baptiste Bernadot a občanka Desirée.
00:21:05 -Už jste ho našla?
-Ne. Ale jak to víte?
00:21:10 -No ne! Jak příjemné překvapení, generále Bernadote!
00:21:14 -Právě jsem se vrátil z fronty, a mé první kroky vedou k vám.
00:21:18 -Ó, jak lichotivé!
00:21:20 Ale vidím, že už jste si stačil v Paříži najít společnost.
00:21:23 -Šťastnou náhodou.
00:21:25 Hned jak jsme se s občankou Desirée uviděli, padli jsme si do náruče.
00:21:29 -No, ale teď se o něj budete muset podělit s námi.
00:21:31 Pojďte, seznámím vás s nejúžasnější ženou.
00:21:37 -Ne, ne, děkuji.
00:21:43 -Byl to číšník, a teď je to milenec madam Recamierové!
00:21:47 -No to snad ne! -To je skandál!
-A dokonce se povídá...
00:21:50 -A kdybyste viděla tu róbu! Ach bože! Úplný pytel!
00:21:54 -Neříkejte! Přitom na nikom nenechá nit suchou.
00:21:57 -Lid už si nenechá dlouho líbit další snižování dávek chleba.
00:22:01 Koneckonců, pro tohle přece v revoluci nezvítězili!
00:22:10 -...jako na svatý obrázek!
00:22:22 -Učí vás korsicky, madam?
00:22:25 -Děkuji.
00:22:27 -Jak to, že to nechápete? Miluji Napoleona. A on miluje mě.
00:22:31 -On nemiluje vaši duši! Ani vaše tělo. Ale váš vliv!
00:22:34 -Pane, vy se zapomínáte!
00:22:37 -To je možné, ale já vždy říkám pravdu.
00:22:40 -Možná opravdu prahne po slávě, ale to není nic špatného, že?
00:22:45 -Kdo chce získat slávu, stane se hrdinou,
00:22:47 kdo jí ale pohrdá, je velký muž.
00:22:50 -Kdo získá výjimečnou ženu, stane se obojím.
00:22:53 -Hm, a vy jste rychle pochopil, jak na to.
00:22:58 -Tak, a teď prosím všichni přípitek!
00:23:01 Přípitek na generála Bonaparta a naši milovanou Josefinu.
00:23:05 Ať jsou i v manželství šťastni tak, jako doposud!
00:23:10 -Desirée!
00:23:13 -Pamatujte si, že vás miluji!
00:23:16 -Ale slečno, co se děje?
00:23:32 Nechte to být.
00:24:27 -Pusťte mě!
-Odvezu vás domů.
00:24:29 -Ne! Nechte mě! Ne, pusťte mě!
00:24:41 -Jeďte kamkoliv!
-Ano. Zpátky k madam Tallienové?
00:24:43 -Ne!-Kamkoliv.
-Ano, pane.
00:24:46 Ano, madam.
00:25:02 -Ztrapnila jsem vás před madam Tallienovou.
00:25:06 Je mi to moc líto.
00:25:10 Omlouvám se.
00:25:14 Ale jenom za tohle.
00:25:16 To šampaňské jsem po ní hodila schválně, zanechává skvrny.
00:25:25 Ona je mnohem hezčí než já a je to dáma velkého světa.
00:25:34 Neměla bych pro něj tak plakat, nestojí za to.
00:25:39 Ne promočím vám kabát a...
00:25:45 -Slzy nezanechávají skvrny.
00:25:55 -Měli jsme se brát.
00:25:58 Já jsem mu věřila tak, jako ještě nikomu v životě.
00:26:01 A on teď beze slova...
00:26:04 -Třeba ještě není všemu konec.
-Ale je, je!
00:26:09 V životě každé ženy je jen jedna velká láska ne?
00:26:13 -Jak to víte tak jistě?
00:26:16 -Píšou to v tolika románech, musí to být pravda!
00:26:21 -Víte, já nerad šířím klepy,
00:26:24 ale měla byste... o generálovi Bonapartovi něco vědět.
00:26:28 Kromě vztahu s Josefinou
00:26:30 byl zasnouben s dcerou bohatého obchodníka z Marseilles.
00:26:34 -Ano?
-Jeho bratr má za ženu její sestru.
00:26:38 Takže by si vás stejně nevzal.
00:26:42 Rozhodoval se mezi husičkou s velkým věnem
00:26:45 a milenkou s konexemi.
00:26:48 Vy bohužel nemáte ani jedno, ani druhé.
00:26:51 -A jak to můžete vědět?
00:26:53 -Je to na vás vidět.
00:26:56 Proto jste tak přitažlivá.
00:27:03 -Rue Tabac třináct.
00:27:06 -Smím vás zítra navštívit?
00:27:09 -Vy ji nemilujete?
-Proboha, koho?
00:27:12 -Madam Tallienovou.
-Ne.
00:27:16 Já miluji vás.
00:27:18 -Ale já nesnáším generály! Do jednoho!
00:27:22 -No, nejsou všichni stejní. Smím vás zítra navštívit?
00:27:27 -Ne.
-Jsem na vás moc starý?
00:27:30 -Zítra jedu z Paříže rovnou do Mar... eh...
00:27:33 Prostě odjíždím z Paříže. A nikdy se už nevrátím.
00:27:38 -Rue Tabac třináct!
00:27:54 -Dobrou noc a děkuji.
00:28:00 Opravdu moc děkuji.
00:28:04 A nebojte, půjdu dovnitř a zůstanu tam.
00:28:07 -O to nejde.
00:28:09 Jenže to co jsem říkal... Škádlil jsem vás, to jistě,
00:28:13 Ale vy jste opravdu moc hezká.
00:28:15 -To by nešlo, generále, opravdu ne.
00:28:19 Ne že byste byl pro mě moc starý.
00:28:21 Ale vidíte to sám. Já jsem pro vás moc malá!
00:28:33 *15. prosince 1797
00:28:37 Teď už zná Napoleona Bonaparta celý svět.
00:28:41 Jeho podobizna je všude.
00:28:44 Nazývají ho Silným mužem Francie,
00:28:47 zvláště od doby, co si podmanil Itálii.
00:28:52 Přesně jak si to kdysi plánoval. A opravdu se postaral o svou rodinu.
00:28:57 Kdo by si kdy pomyslel, že Josef se stane
00:28:59 francouzským velvyslancem tady, v Římě?
00:29:02 Jsem ráda, že mě Julie požádala, abych k nim přijela a zůstala tu.
00:29:06 Marseilles je pro mě spjata s příliš mnoha vzpomínkami.
00:29:09 A kdo ví, diplomatický život bude třeba zajímavý.
00:29:13 Diplomatický život je nudný, nudný, nudný!
00:29:17 A ty nevlídné paláce!
00:29:19 Ty studené chodby a vysoké stropy, a ty příšerné sochy!
00:29:24 Pořád čekám, že se každou chvíli promění ve fontány
00:29:28 a budou chrlit vodu ze všech možných otvorů.
00:29:31 A všude je takový průvan, a eh...
00:29:36 Zkrátka a dobře, já nenávidím paláce!*
00:29:54 -Jsi ráda, že jsi s námi jela do Paříže?
00:29:56 -Jistě.
00:29:59 -A opravdu chcete jít na tu jeho večeři?
00:30:02 -Jistě!
-Budeme pořád nablízku..
00:30:05 -No, teď když je ženatý s Josefinou, tak...
00:30:11 -Ještě k němu něco cítíš?
-Ne.
00:30:17 Ne.
00:30:32 -Jeho Excelence Josef Bonaparte s chotí.
00:30:35 A slečna Desirée Claryová.
00:30:46 -Julie! -Madam...
-Josefe... -Madam...
00:30:50 -Vítejte v Malmaison, slečno. Je od vás milé, že jste přišla.
00:30:53 -Potěšení je na mé straně, madam.
00:30:58 -Dobrý večer. Neuvěřitelné!
00:31:01 Ta holčička, kterou jsem znal, se změnila v takovou svůdkyni!
00:31:06 -Dlouho jste mě neviděl, generále.
-Příliš dlouho.
00:31:10 -Jako náš velvyslanec ve Vídni jste byl...
00:31:12 -Zůstanu v Paříži tak dlouho, dokud tu budou Julie a Josef.
00:31:16 -Pak tu musejí zůstat navždycky.
00:31:19 -Tradice francouzských diplomatů velí...
00:31:23 -Bernadote! Znáte mého bratra a jeho ženu?
00:31:27 -Jistě.
00:31:31 -A znáte i tuto mladou dámu?
-Neuvědomuji si.
00:31:35 -No pojďte, seznámím vás s ostatními.
00:31:38 -Ne? Tedy dovolte.
00:31:40 Slečna Claryová, generál Jean Baptiste Bernadot.
00:31:56 Britské ostrovy nelze napadnout z moře.
00:31:58 Ale je i jiný způsob.
00:32:01 Představte si to: prapor za praporem dopravovaný přes kanál vzduchem!
00:32:06 -Vzduchem?
-Obrovské balóny.
00:32:08 Vydrží ve vzduchu hodiny. Každý unese šest mužů.
00:32:12 Viděl jsem náčrty, jsou to úžasné možnosti!
00:32:16 Ale teď to bude muset počkat.
00:32:18 Teď už mohu prozradit to, co Bernadot a pár ostatních už vědí.
00:32:22 Během několika týdnů se vydám na egyptské tažení.
00:32:26 Vyplujeme z Toulonu se čtyřmi sty loďmi a dvěma tisíci děly.
00:32:29 Vybudujeme základnu u pyramid
00:32:33 a odtamtud sjednotíme Východ a Západ.
00:32:35 Bude na nás shlížet čtyřicet století,
00:32:38 a my je nezklameme.
00:32:40 Co si o tom myslíte, Bernadote?
00:32:44 Egypt!
00:32:46 -Oh, eh... no, děla jsou účinnější než luky a šípy.
00:32:52 -Vítězství v Egyptě bude dalším krokem
00:32:55 k dobytí a nastolení pořádku a míru v Evropě.
00:32:58 -Nastolit mír zbraněmi?
00:33:00 Kdybych byl ministr obrany, zakázal bych vám vyplout.
00:33:04 -No, pak musíme zařídit,
00:33:06 abyste se nikdy ministrem obrany nestal.
00:33:10 -Generál Bernadot neschvaluje dobývání, a to ani dam.
00:33:14 Muselo to být bez nich pro vás ve Vídni u dvora velmi těžké.
00:33:18 -U dvora i jinde.
00:33:21 FOUCHÉ: Možná ještě nenašel tu pravou.
00:33:24 -Našel, ale ona mi zmizela.
00:33:27 Připíjím na ni!
00:33:34 -Tahle se jmenuje La Donna Velata.
00:33:38 -Někde jsem ji už viděla.
00:33:40 -Kdysi visela v Itálii. Vypůjčil jsem si ji.
00:33:45 -Má úsměv vaší ženy.
00:33:49 -Mluvíte chladně.
00:33:51 -Čekal jste něco jiného?
00:33:54 -Udělal jsem přece vše, abych vás odškodnil.
00:33:56 -Tím že jste mi posílal všechny ty svobodné muže?
00:33:59 -Vybíral jsem jen ty nejlepší, kteří se osvědčili na bitevním poli.
00:34:03 -Já nejsem metál pro nějakého vašeho důstojníka!
00:34:06 -Měla byste se vdát.
00:34:08 Jenom v manželství najde žena pravý smysl života.
00:34:11 -Mám chuť hodit na vás tenhle svícen!
00:34:14 -Prosím, ale neměli bychom to tu zapálit.
00:34:23 Desirée, musíte to přece pochopit.
00:34:26 Bez Josefiny bych nemohl ovládnout Itálii.
00:34:30 A díky tomu dokážu věci, o nichž současná generace ani nesní!
00:34:35 Říkají, že jsem krvežíznivý, šílený, ctižádostivý, nic takového.
00:34:41 Já jsem francouzská revoluce! A vím, jak ji chránit!
00:34:47 Francouzská koruna je pohaněna, leží ve stoce.
00:34:51 A čeká, stačí ji zvednout špičkou meče!
00:34:55 Chápete to vůbec? Co?
00:34:59 -Nevím. Nevím jistě.
00:35:08 -Musíme zůstat přáteli.
00:35:12 Tady kolem jsou krásné zahrady.
00:35:15 Jsou tu kaštany a jezero s černými labutěmi.
00:35:20 A krásné altánky.
00:35:24 -Ne! Do zahrad už s vámi nikdy nepůjdu!
00:35:40 -Co je, Desirée?-Chci jet domů.
-Dobře, řeknu Josefovi.
00:35:43 -Mohu pozvat vaši sestru na malou vyjížďku, madam?
00:35:46 -Jistě, generále. Kterékoli odpoledne.
00:35:48 -Já myslel teď hned.
-Ano. Teď hned.
00:35:51 -Ale už je tma!
-Jenom na chvíli, Julie.
00:36:22 -Dcera obchodníka z Marseilles. Proč jste mi to neřekla?
00:36:25 -Byla jsem příliš hrdá.
-A já příliš důvěřivý.
00:36:29 Druhý den jsem zajel do Rue Tabac. Řekli mi, že jste odjela.
00:36:33 -Požádala jsem je o to.
00:36:35 -A kvůli tomu jsme promarnili tři roky!
00:36:38 -Ale mockrát jsem na vás myslela.
00:36:41 Změnila jsem se?
00:36:43 -Jste trochu plnější.
00:36:47 -A už nemám nic proti Paříži.
00:36:49 Je to nejkrásnější místo na světě. Nikdy odsud nechci odjet.
00:36:53 -Ani já ne.
00:36:55 Jenomže já nejspíš zase budu muset.
00:36:58 Ale našel jsem dům pro vás a dítě.
00:37:02 -Jaké dítě?
00:37:04 -No naše přece!
00:37:06 Obvykle ctím způsoby a protokol.
00:37:09 Chodil bych do vaší rodiny, přinášel bych vám květiny,
00:37:13 dělal prostě vše, co se od ctitele očekává.
00:37:16 Ale už jsme promarnili tři roky.
00:37:18 -Ne, prosím.
00:37:29 -Vidíte to sama.
00:37:38 -Jste druhý muž, který mě kdy políbil.
00:37:42 A chci ještě!
00:37:52 -Já jsem se narodil v malém městě v Gaskoňsku.
00:37:55 V sedmnácti jsem vstoupil do armády.
00:37:58 Přiznávám, že vy nejste druhá dívka, kterou jsem kdy políbil.
00:38:03 -To je mi jedno, opravdu.
-Já se také neomlouvám.
00:38:07 Ale chci vám říct,
00:38:10 že od chvíle, co jsem vás tenkrát spatřil, vás miluji.
00:38:26 -Jeho jsem potkala dřív, milovala jsem ho.
00:38:30 A vy to víte.
00:38:33 -Pořád ho milujete?
00:38:36 -Tím si ještě nejsem jistá.
00:38:39 Doufám, že ne.
00:38:43 -A mohla byste někdy milovat mě?
00:38:48 -Myslím, že ano, můj drahý generále z mostu.
00:38:54 -To je dobrá zpráva.
-Možná nevadí, že...
00:38:58 Ne, chci říct, že možná nevadí, že jsem pro vás moc malá.
00:39:03 Už mám i výbavu. Vyšila jsem si do ní monogram, B.
00:39:08 Netušila jsem, že to bude Bernadot.
00:39:19 *4. července 1799 se mi narodil syn.
00:39:27 Podívejte se na něj! Vypadá, jako když se zlobí.
00:39:30 -Možná proto, že jsme ho pojmenovali Oskar.
00:39:32 -To vám tedy nebudu vyvracet. Je to hrozné jméno.
00:39:36 -Je to vznešené jméno. Jméno nordických hrdinů.
00:39:39 Můžeme se zúčastnit této šťastné chvíle?
00:39:42 -Ovšem.
-Bude nám ctí.
00:39:46 -Jdeme složit hold Bernadotově dynastii.
00:39:49 -Vítám vás!
-Děkuji vám. Dobré odpoledne.
00:39:51 -No...
00:39:57 Ten je maličký.
00:39:59 -Na začátku jsou vždycky malí.
00:40:04 -Oh, ty jsou pro vás.
-Jsou překrásné.
00:40:07 -Z naší zahrady v Malmaison.
-To je milé.
00:40:09 Dám je do vázy. Omluvte mě.
00:40:12 -Mohu jít s vámi?
-Prosím.
00:40:14 DĚTSKÝ PLÁČ
-Oh! No tak no tak!
00:40:18 Copak to je! No tak, neplač, zlatíčko!
00:40:24 -Vy prý neschvalujete můj návrat z Egypta.
00:40:27 -Velitelovo místo je u vojska.
-Jenže tady je mě zapotřebí víc.
00:40:31 Zdejší situace je hrozná. Rozepře, korupce, politické vraždy.
00:40:37 Vláda nepřežije ani měsíc.
00:40:40 -Marně se snažím takové vypěstovat. Závidím vám je.
00:40:45 -Já vám závidím syna.
00:40:47 -Jednou přijdeme zase my pozdravit toho vašeho.
00:40:51 -To by bylo hezké, ale...
00:40:54 Je to zvláštní.
00:40:56 S prvním manželem jsem po dětech netoužila.
00:40:58 A měla jsem dvě, velmi rychle. Vlastně...
00:41:02 -...a o vedení nemluvě!
-To, co navrhujete, je diktatura.
00:41:07 -Je to na nás, na generálech. Zachránit republiku.
00:41:10 Co vám na tom vadí?
00:41:12 -Vaše metody.
-Musím vědět, kdo mě podporuje.
00:41:16 Kdyby došlo k použití síly, kde byste stál?
00:41:19 -Nehodlám se stát zrádcem republiky jako vy, pane.
00:41:25 -No, váš muž je hrozný paličák.
00:41:40 -Napište, že 9. listopadu 99
00:41:43 byl Bonaparte prohlášen prvním konzulem republiky.
00:41:48 A že ty, kdo chtěli na protest opustit sněmovnu,
00:41:51 zadrželi u východů vojáci s bajonety.
00:41:55 -Budeme-li prchat, obléknu se jako muž.
00:42:00 -Už zas čtete moc románů!
00:42:03 -Desirée, slyšela jsi to? Josef bude ministrem zahraničí!
00:42:08 Stěhujeme se do Tuilleries!
00:42:10 Josefina to tam renovuje, je to tam hrozně omšelé,
00:42:13 její byt bude v bílém, celý!
00:42:15 Představ si, já, Julie Claryová, a v Tuilleries!
00:42:20 Ty si ještě píšeš ten svůj deník? To je směšné.
00:42:24 -Proč směšné?
-Protože všechno je tak jiné!
00:42:27 -Mám... mám rozkaz od prvního konzula.
00:42:31 Generál Bernadot se mu má zítra v jedenáct hodin hlásit.
00:42:35 -Áh, tak jiné, Desirée!
00:42:41 -Lid si mě vyvolil a já jsem odvrátil občanskou válku.
00:42:47 Žádám vás, abyste se stal členem Státní rady.
00:42:50 -Proč to děláte?
-Francie vás nemůže ztratit.
00:42:55 Poslechněte si jenom pár mých plánů. Jednotný zákoník.
00:43:00 Francouzská banka. Nové silnice a přístavy.
00:43:04 zruším dědičné tituly a přijdou další věci.
00:43:07 Nový program pro republiku.
00:43:10 Proti tomu přece nemůžete ani vy nic mít.
00:43:13 -Proti tomuhle jistě ne.
00:43:15 -Tak přijímáte? To mě těší.
00:43:19 Těší mě to kvůli vám i vaší ženě.
00:43:22 Ta by přece velmi nerada opouštěla Paříž, viďte?
00:43:26 A rozhodnete-li se,
00:43:28 že vás mohu počítat mezi své přátele,
00:43:31 pak budu velmi potěšen.
00:43:34 -Budu sloužit vlasti. Nic víc vám slíbit nemohu.
00:43:42 -Oskare, pojď už k obědu.
00:43:44 Desirée, přijdeš pozdě na zkoušku korunovace!
00:43:47 Když už se ta komedie musí zkoušet.
00:43:49 -Ta dračice je čím dál mrzutější.
00:43:52 -Nosí císař tu korunu i do postele?
-Nevím, možná je na to moc těžká.
00:43:58 -Pro Napoleona?! Francouzský císař!
00:44:01 Vzpomínáš si, jak nás tenkrát přišel navštívit?
00:44:04 -Uhm.
-Napadlo by tě to někdy?
00:44:06 -Ne, ale jeho určitě ano. Odjakživa si věřil.
00:44:09 -Mami, koukni!
00:44:11 Já jsem maršál Francie, tak jako táta!
00:44:15 -Víš, že maršálovi musí i jeho žena říkat "můj pane"?
00:44:18 -Ty mu tak neříkáš.
-Ale říkám, ovšem jenom v ložnici.
00:44:22 -Desirée!
00:44:24 -Nuže, dámy, toto je interiér chrámu Notre Damme,
00:44:27 připravený na korunovaci.
00:44:30 Zde prosím, Jeho Veličenstvo.
00:44:32 Tady Její Veličenstvo...
00:44:35 Císařské říšské jablko.
00:44:37 Žezlo, a meč Karla Velikého. Tak.
00:44:41 A vy, manželky francouzských maršálů, zde.
00:44:44 A teď, hrají varhany, vychází průvod.
00:44:48 Pomalu. S grácií. A především, radostně.
00:44:51 Její Veličenstvo v čele.
00:44:53 Sestry Jeho Veličenstva zvednou vlečku róby Jejího Veličenstva.
00:44:58 -Řekla jsem vám, že vlečku neponesu.
-Ani já ne. Proč to potřebuje?
00:45:03 -Ale dámy, je to výslovné přání Jeho Veličenstva!
00:45:07 -Nebudu nikomu dělat služku!
-Ale...
00:45:14 -Madam Bernadotová, dlouho jsme se neviděly.
00:45:17 Co vaše rodina?
00:45:19 -Děkuji, Vaše Veličenstvo.
-A váš chlapeček? Má se k světu?
00:45:22 -Velice, děkuji vám, Veličenstvo.
00:45:24 -Ach...
00:45:26 -Co se děje, pane Despreaux?
-Veličenstvo...
00:45:30 Ona je císařovou sestrou a zároveň ženou maršála.
00:45:32 -No a? -Osmnáct žen maršálů, devět párů, bok po boku.
00:45:36 Ona by měla rovněž nést vaši vlečku. Zbývá sedmnáct dam, že?
00:45:40 A jak mám seřadit sedmnáct dam do dvojic, aby žádná nešla sama?
00:45:45 -Mohu vám pomoci v řešení této složité strategické operace?
00:45:54 Nuže, v průvodu půjde jen šestnáct manželek maršálů.
00:45:58 Ta lichá pak...
00:46:01 ponese jeden z krajkových kapesníčků Jejího Veličenstva na polštáři.
00:46:07 To bude velmi dojemný detail.
00:46:09 -Geniální nápad, Vaše Veličenstvo.
00:46:11 -Myslím, že bychom tento úkol eh...
00:46:17 mohli...
00:46:20 svěřit... tady madam Bernadotové.
00:46:24 V bledě modré bude vypadat úchvatně.
00:46:27 -Bledě modrá mi nesluší. Už ji nenosím.
00:46:30 -Tak výborně.
00:46:33 Pokračujte, prosím.
00:46:35 -Hm! Dámy, prosím vás! Na místa!
00:46:39 Varhaník!
00:46:42 Vaše Veličenstvo, mohu-li prosit. Tak.
00:46:47 A teď, dámy, pamatujete si svá místa,
00:46:49 tak jak jsme je nazkoušeli?
00:46:51 Prosím, Veličenstvo! Mé dámy, vlečka Jejího Veličenstva.
00:46:55 Madam Bernadotová, zaujměte své místo, prosím.
00:46:58 Tak. Hudba!
00:47:00 Raz, a dva, a tři, a čtyři,
00:47:05 a raz, a dva, a tři, a čtyři, a...
00:47:11 Lehce, s grácií, radostně, šťastně!
00:47:16 Ano, tak! A raz, a...
00:47:21 -Copak máme za problém?
-My nechceme nést její vlečku.
00:47:25 -Madam...
-Nejsme žádná její pážata.
00:47:27 -Všechny zahrnujete poctami, a co my? -Co jsme my? -Nic!
00:47:30 -A čím přesně byste chtěly být?
00:47:33 -Když to chcete vědět, tak kněžnami!
-Ano, kněžnami.
00:47:36 -Obdařil jsem vás už většími poctami, než si zasloužíte!
00:47:39 Vy jste žena maršála.
00:47:41 Váš manžel, madam, je na ministerstvu financí.
00:47:44 Vy jste hraběnka Borgéze.
00:47:46 -Přinutil jste mě vzít si muže,
00:47:48 o němž jsem věděla, že ho nemohu milovat.
00:47:50 -Sire, prosím vás, abyste vyhověl přání svých sester.
00:47:54 -Hm?
-Musíme pokračovat v té zkoušce.
00:47:58 -Kněžny? A z čeho? Odkud?
00:48:02 Tak dobře. Klekněte si!
00:48:08 Teď je každá z vás císařská Výsost. Kněžna.
00:48:12 A teď laskavě vstaňte a chopte se vlečky.
00:48:22 -Sire, ještě jde o ty panny.
00:48:28 -Co je s nimi?-U dvora nejsou.
-A proč je musíme mít?
00:48:32 -Korunovace má přece probíhat stejně jako obřad v Remeši, že?
00:48:37 Proto musí po pomazání císaře přistoupit k oltáři dvanáct panen.
00:48:43 -To je váš problém, pánové.
00:48:45 Snad aspoň těch dvanáct panen ve Francii najdete.
00:48:51 Bledě modrá!
00:48:58 -Minulý týden odvedli do armády i syna kočího.
00:49:01 Víte, kolik mu je?
00:49:03 Je mu patnáct!
00:49:06 V jaký zemi asi najde hrob?
00:49:08 Ve Španělsku? V Bavorsku?
00:49:11 Říkám vám, že odvádějí patnáctileté kluky!
00:49:14 -Já to vím, Marie.
-Synovec je na rakouské frontě.
00:49:17 Jediný syn mého bratra.
00:49:20 Pochodoval do války s růží na mušketě.
00:49:24 -Všechno šlo špatně. Nemůžou najít panny.
00:49:29 A Josefině dodali pozdě korunu a nesedí ji.
00:49:32 Dneska večer mají svatbu v kostele, jinak by ho papež nekorunoval.
00:49:36 Předtím měli jen občanský sňatek. Co je tohle?
00:49:40 -To přišlo dnes odpoledne. Přinesli to z císařského paláce.
00:49:45 -A já mám zvláštní roli. Nepůjdu s ostatními.
00:49:48 ale sama a ponesu na polštáři Josefinin kapesníček.
00:49:51 Milé, že? Až na to, že chce, abych si oblékla bledě modrou.
00:49:56 -Ta zvláštní role se mi nelíbí.
-Ale on to tak chce.-Co říkáte?
00:50:00 -Císař si to přeje. A já s tím nic nenadělám.
00:50:02 -"Císař si to přeje".
-Jeane.
00:50:05 -Pokaždé když vás vidí, v divadle, v opeře, na recepcích. A teď...
00:50:09 -To je směšné! Chápete, jak dlouho je to?
00:50:16 Jsem pro něj pouhá vzpomínka.
00:50:19 -Ano, vzpomínka, kterou by rád oživil.
00:50:25 -"Paní maršálová!
00:50:28 V Marseilles jste mi půjčila své úspory,
00:50:31 abych mohl odjet do Paříže.
00:50:34 Ta cesta se mi velmi vyplatila.
00:50:37 Je pro mě povinností i potěšením vám to dnes vrátit.
00:50:41 V té době se jednalo o obnos 98 franků.
00:50:47 Děkuji vám. Děkuji."
00:51:00 Jsem prostě součást jeho mládí, Jeane!
00:51:05 Já na tu korunovaci nepůjdu.
00:51:08 Zůstanu doma v posteli.
00:51:11 Jsem vážně nemocná. Jsem nachlazená a bolí mě v krku.
00:51:15 Nemohu se účastnit korunovačního obřadu.
00:51:22 Mám vás moc ráda.
00:51:26 A... a nebudu plakat.
00:52:38 Nebesa! On korunoval sám sebe!
00:53:16 *Je to hrozně dávno, co mi Josefina přinesla tyhle růže.
00:53:21 Myslím, že ona už tenkrát věděla, jak to dopadne.
00:53:24 A později, vzpomínám si, jak se na něj dívala při korunovaci.
00:53:31 Je to přesně pět let, téměř na den.
00:53:37 Ale tentokrát se té události nezúčastním.
00:53:41 Zůstanu v posteli s nachlazením, které nemám.*
00:53:45 -Již několik let vím,
00:53:47 že se musím vzdát naděje na to, mít s mou milovanou chotí děti.
00:53:51 Je však nutností, abych zanechal trůnu,
00:53:54 na nějž mě prozřetelnost posadila, dědice.
00:53:57 V zájmu Francie žádám o zrušení našeho manželství.
00:54:12 -Uvědomuji si, že mé manželství je na překážku blahu národa.
00:54:17 A protože se nedá očekávat, že budu schopna plnit...
00:54:26 své povinnosti.
00:54:34 -...plnit své povinnosti, rezignuji na své postavení.
00:54:38 Za vše co mám, vděčím Jeho Veličenstvu.
00:54:40 Na trůně, na nějž jsem s ním usedla,
00:54:43 se mi dostalo mnoha důkazů lásky francouzského lidu.
00:54:47 I proto se teď podřizuji přáním svého vznešeného chotě.
00:54:56 -Vy jediná jste tam nepřišla.
00:54:58 -Možná jsem já jediná věděla, jak vám je.
00:55:02 -Proto jste teď tady.
00:55:04 Potřebovala jsem u sebe někoho, kdo ví, co cítím.
00:55:10 Zítra ráno odjedu. Přijdou sem předělat ty komnaty.
00:55:18 Vy jediná jste měla tolik taktu.
00:55:22 -Její Veličenstvo chce odpočívat. Doděláte to ráno.
00:55:26 -Už nejsem Její Veličenstvo.
00:55:29 -Dopijte to, budete po tom líp spát.
00:55:32 -Oh. Už jsem pila dost.
00:55:37 Jednou jste na mě hodila sklenici vína.
00:55:41 Protože jsem vám ho vzala.
00:55:45 Promiňte, nechtěla jsem vám ublížit.
00:55:48 -Je to tak dávno. A už jsem vyléčená.
00:55:57 -Měla byste si trochu přibarvovat vlasy, Desirée.
00:56:00 Udělejte si lehce nazrzlý odstín. Slušelo by vám to.
00:56:06 -Ano, madam.
00:56:08 -Moc slušelo.
00:56:11 Je jí teprve osmnáct, víte.
00:56:15 Té Marii Luise. Té Rakušance, kterou si bere.
00:56:21 Ona je z rodu Habsburků.
00:56:23 Habsburkové jsou velmi plodní.
00:56:27 Bude mít určitě spoustu dětí. Spoustu Habsburk-Bonapartů.
00:56:32 -Už musím jít, madam. Je už...
00:56:35 -On... on věděl, že s ním nemohu mít děti.
00:56:39 Řekla jsem mu to.
00:56:41 A řekla jsem mu i proč.
00:56:43 Vždycky to věděl, Desirée.
00:56:48 On...
00:56:50 to vždycky věděl.
00:57:15 Neopouštějte ho, Desirée.
00:57:20 Až ztratí moc, bude někoho potřebovat.
00:58:10 ZACHRASTĚNÍ
-Kdo je tady?
00:58:14 -Oh... eh... Já.
00:58:19 -Kdo já?
00:58:23 -Já jsem už na odchodu.
00:58:26 -No ale co tu děláte?
00:58:28 -Její Veličenstvo pro mě poslalo.
00:58:32 -Oh. Abyste ji utěšila, že.
00:58:36 Jak nápadité, že zvolila vás. Vždycky měla smysl pro teatrálnost.
00:58:42 -Ona má ale opravdu zlomené srdce.
-Nelitujte ji tolik!
00:58:46 Odnáší si sedm set rób, dvě stě padesát klobouků.
00:58:49 Tři miliony franků ročně. Plakala, že?
00:58:52 -Ano.
-Bude plakat ještě pár dní.
00:58:55 A pak vyrazí ven objednat si deset nových rób.
00:59:00 -Ukážete mi prosím cestu ven?
00:59:03 -Dveře do haly jsou tamhle.
00:59:06 Neměla byste se předtím obout?
00:59:23 Desirée.
00:59:26 Občanka Desirée.
00:59:30 Jak se má ten váš milý bratr?
00:59:33 -Už nějakou dobu žije v Paříži.
00:59:38 Má tu teď filiálku firmy Clary a syn.
00:59:42 -Á, jistě. Clary a syn.
00:59:45 Chtěla jste, abych tam šel pracovat.
00:59:48 Prodávat pentle, že?
00:59:52 -Ano, Vaše Veličenstvo.
00:59:56 -No, teď už jsme trochu jiní lidé, že?
01:00:00 Nebo jsme stejní?
01:00:02 -Ráda bych si vzala své boty, prosím.
01:00:06 -Škoda, že jste vdaná za Bernadota.
01:00:11 No, podívejte.
01:00:14 Marie Luisa Rakouská.
01:00:18 Politicky velice vhodná. A zdá se, že bude i velmi plodná.
01:00:27 Vy ten sňatek neschvalujete.
-Neschvaluji váš rozvod, Sire.
01:00:33 -Žením a rozvádím se pro Francii. A přestaňte mi už říkat Sire.
01:00:45 Tohle tu zbylo po té poslední Rakušance, Marii Antoinettě.
01:00:50 Ta nová Rakušanka bude určitě chtít tančit valčík.
01:00:53 VALČÍK Z HRACÍ SKŘÍŇKY Já ho neumím. Naučte mě to.
01:00:57 -Nemohu. Tady ne.
01:00:59 -Tady.
01:01:02 A teď.
01:01:11 -Jsme už jiní.
01:01:15 -Už se o to nikdy nepokusím.
01:01:19 A teď valčík.
01:01:22 -Ne!
-Budeme tančit!
01:01:29 -Ne. Musíte se pořád otáčet.
01:01:33 Raz dva tři, raz dva tři, raz dva tři, raz dva tři dva tři...
01:01:40 dva tři dva tři dva tři...
01:01:44 dva tři, raz dva tři, raz dva tři, raz dva tři...
01:01:48 -...dva tři dva tři, raz dva tři, raz dva tři, raz dva tři...
01:01:53 *Naše armády jsou teď úplně všude. Dokonce i ve Španělsku.
01:01:57 A můj manžel byl zahrnut poctami.
01:02:00 Oskarovi se nejvíc líbí dánský řád slona.
01:02:02 Ale Jean Baptiste si nejvíc cení toho ze Švédska.
01:02:06 Od okamžiku, kdy byl raněn a vrátil se naposled domů,
01:02:09 se na něj často dívá.
01:02:12 S velmi podivným úsměvem.*
01:02:47 -Desirée! Desirée, vstávejte!
-Nechte mě!
01:02:50 -Vstávejte, rychle! Hoďte něco na sebe!
01:02:52 -Ale proč mám vstávat?
-Co se děje, tati? Je nová válka?
01:02:56 -Všechno se dozvíte, hlavně rychle! Nechtěl jsem vám to zatím říkat.
01:03:00 Pomozte madam do nějakých šatů!
-Já vůbec nic nechápu, Jeane!
01:03:07 -Jako komoří švédského krále mám tu čest oznámit vám,
01:03:10 že švédský parlament
01:03:12 jednomyslně zvolil Jeana Baptista Bernadota dědicem švédského trůnu.
01:03:19 -Dědicem trůnu?
01:03:22 -Král Karel si přeje adoptovat vás za svého syna.
01:03:25 A přivítat vás ve Stockholmu jako korunního prince.
01:03:29 -To bych ale já měla být korunní princeznou Švédska.
01:03:33 -Ano, madam. A posléze královnou.
01:03:37 -Královnou?
01:03:40 Já neumím být královnou!
01:03:43 -Litujeme, že jste neměla dost času se na to připravit.
01:03:47 Budeme čekat na vaše rozhodnutí.
01:03:50 -Učiním ho brzy.
01:03:52 Pánové, máte za sebou dlouhou cestu, přijměte aspoň sklenku vína.
01:03:58 -Koukni tati, tři koruny a lev. To je krásná uniforma.
01:04:03 -Prosím vás, proč si Švédové vybrali mého manžela?
01:04:07 -Moje paní se nezajímá o politiku, pánové.
01:04:10 -Madam, už celých sto let význam Švédska jako velkého národa upadá.
01:04:15 Náš král je už velmi starý. A je bezdětný.
01:04:18 -Kdyby zemřel bez dědice,
01:04:20 mohly by jisté síly v zemi vyvolat občanskou válku.
01:04:24 A to by mohl být náš konec.
01:04:27 -Jsme starobylý stát, madam. A chceme přežít.
01:04:30 -Ale můj manžel přece není Švéd.
-Přesně tak. Je to čerstvá krev.
01:04:35 Potřebujeme muže, jehož si v Evropě váží.
01:04:38 Nejraději... maršála Francie.
01:04:40 A Bernadot je jediný maršál, který není servilní k Napoleonovi.
01:04:44 -To se budu muset učit švédsky, a mně řeči nejdou!
01:04:48 -Vaše královská Výsosti, věřím, že se jí stanete.
01:04:52 Mohu vás naučit první švédské slovo?
01:04:54 Skol.
01:04:57 -Skol.-Skol.
-Skol. -Skol.
01:05:02 -Skol.
01:05:18 -Předkládáte mi zvláštní žádost, Bernadote.
01:05:22 Chcete se vzdát občanství a vystoupit z armády.
01:05:27 Mohu respektovat přání usednout na trůn.
01:05:29 Ale změnit svou národnost, to je nepochopitelné.
01:05:33 Můj bratr Josef je králem Španělska,
01:05:36 přesto zůstává naším občanem.
01:05:38 Ludvík je králem Holandska, ale cítí totéž.
01:05:41 Jerome je ve Vestfálsku.
01:05:44 Maršál Myra, Karolinin manžel, je král Neapole.
01:05:47 Všichni zůstávají Francouzi.
01:05:51 Vy, madam, jste si to jistě důkladně promyslela, že?
01:05:54 -Jistě, Sire.
-Víte, kde je Švédsko?
01:05:57 Na severním pólu. Je to ledové království!
01:06:00 A to doslova.
01:06:03 Řekněte jí, Talleyrande, něco o tamních pravidlech.
01:06:05 -Jsou velmi přísná, madam. Švédský dvůr je konzervativní.
01:06:11 -Bolí mě nohy. Mohu si sednout?
01:06:17 -A je také dost šílený.
01:06:19 Současný král nedá dohromady jedinou souvislou větu.
01:06:23 A jeho předchůdce byl skutečný blázen.
01:06:27 Opravdu.
01:06:31 -Jménem tohoto dvora vás žádám, Sire, abyste jej přestal urážet.
01:06:35 Čekám na rozhodnutí.
01:06:43 -Veličenstvo, Anglie prolomila naši kontinentální blokádu
01:06:47 právě přes Švédsko.
01:06:55 -Tak jim teď ukážeme! Náš maršál na švédském trůně!
01:07:00 Dobře, Bernadote. Jděte do Švédska.
01:07:03 Ale samozřejmě že vám nemohu dovolit vzdát se vašeho občanství.
01:07:06 Kdyby bylo třeba bránit hranice Francie, povolám vás.
01:07:10 -Nebude to třeba. Francie už nemá žádné hranice.
01:07:13 -Jeho Veličenstvo tím chce říct,
01:07:15 že s vámi na švédském trůně se budou...
01:07:18 řekněme zájmy Francie a Švédska, vždy krýt.
01:07:23 -Já bych ovšem vždy sloužil zájmům Švédska.
01:07:28 -A zájmům Francie?
01:07:32 -Sloužil bych jim jenom, pokud by... nebyly ve střetu se zájmy Švédska.
01:07:42 -Je možné, že byste zapomněl, co pro vás znamenala vaše vlast?
01:07:48 Zapomněl jste na ta bitevní pole a na armády, kterým jste velel?
01:07:53 Je možné, že jste zapomněl na ideály svého mládí?
01:07:57 -Ideály mládí si pamatuji, Sire.
01:08:00 Ale někdy mám pocit, že byly zrazeny.
01:08:05 -Mluvte!
01:08:07 -Pohrával jste si s evropskými trůny.
01:08:10 Nadělal jste krále a královny ze svých bratrů a sester.
01:08:14 Vládnou špatně. Jejich poddaní jimi pohrdají.
01:08:17 Já nebudu vaší poslušnou loutkou.
01:08:20 Půjdu-li do Švédska, pak jako švédský korunní princ.
01:08:24 Švédsko nemá velikost Španělska nebo podnebí Neapole.
01:08:29 Ale má něco mnohem cennějšího: svobodný parlament.
01:08:33 A ten mě zvolil, abych tam vládl.
01:08:36 Budu vládnout v souladu se svým vlastním svědomím.
01:08:41 -Připomeňte mu, že je pořád ještě Francouz!
01:08:45 A že jeho císař má právo mu poroučet!
01:08:48 -Vy jste zrozen k poroučení, Sire. Já nejsem zrozen k poslouchání.
01:08:53 -Zůstanete maršálem Francie.
01:08:56 A v nových válkách budete velet jedné z mých armád!
01:09:00 A co víc, připojíte své švédské pluky k těm našim!
01:09:05 -Mám dokázat, že jsem větší než vy, tím, že teď odmítnu korunu?
01:09:18 -Je to i vaše přání?
01:09:21 -Je to mé přání, Sire.
-Tak dobře, budiž po vašem.
01:09:49 -Vaše Výsost si Stockholm zamiluje. Je to krásné město.
01:09:53 Říkají mu Benátky severu.
01:09:56 -Já mám radši Benátky jihu.
01:10:00 Mám na sobě vlněné prádlo, a přesto mrznu.
01:10:04 Nebojte se, pod sukní ho nebude vidět!
01:10:08 UVÍTACÍ SALVA Z DĚL
01:11:26 KÝCHNUTÍ
01:11:29 -Nenávidím paláce!
01:11:32 -A konečně žádají,
01:11:34 abyste se s Oskarem přestala klouzat po trůnním sále.
01:11:38 Musíte se naučit sebeovládání!
-To je ta nejtěžší věc na světě!
01:12:04 Já se to prostě v životě nenaučím!
01:12:07 Já chodím špatně, klaním se špatně, mluvím špatně.
01:12:11 Už ta jména! Hraběnka Lövenhaut. Baron Lüwönhjelm.
01:12:16 Kancléř Vetrštedt, a Drotnynghölem, Djurgögarden.
01:12:22 Všechno samá přehláska.
01:12:24 -Královna vám objednala pár učitelů.
-Učitelů?
01:12:27 To se mám na stará kolena vrátit do školy?!
01:12:31 No já se pokusím.
01:12:34 Pokusím se.
01:12:37 -Luvenhaupt.
01:12:40 -Luenhaut.
-Lu... ven... haupt.
01:12:45 -Lu... ven... haupt.
01:12:47 -Dobře.
01:12:50 VELMI TOPORNÁ HRA NA KLAVÍR
01:13:25 -Chci se zeptat, drahá dcero, zda se domníváte,
01:13:29 že plníte své povinnosti korunní princezny Švédska.
01:13:33 -Já nevím, Vaše Veličenstvo.
01:13:35 -Vy nevíte, drahá dcero?
-Nemohu to posoudit.
01:13:38 Ještě nikdy jsem nebyla korunní princezna.
01:13:41 -To je ovšem velmi nešťastné, že to nevíte.
01:13:45 Já vám tedy povím, kdy korunní princezna neplní své povinnosti.
01:13:50 Korunní princezna neusne na veřejnosti.
01:13:54 Při dvorních událostech je vzhůru a elegantně konverzuje.
01:13:59 Netváří se, jako kdyby byla hluchoněmá.
01:14:02 -Já mlčím, Madam, abych neuváděla do rozpaků svého manžela.
01:14:06 Já totiž občas říkám věci, které nejsou moc vhodné.
01:14:09 -Korunní princezna nedovoluje své služce, aby jí říkala jménem.
01:14:14 -Marie? Vždyť mi říká Desirée celý život!
01:14:17 -Netoulá se sama po ulicích.
01:14:19 A nenavštěvuje všechny obchody s hedvábím.
01:14:22 -A proč ne? Kdysi jsem v tom pracovala.
01:14:25 -Musíte zapomenout na to, čím jste byla.
01:14:27 -Lituji, Madam, ale na nic z toho nezapomenu.
01:14:30 -V budoucnu budete muset.
01:14:32 Už teď je lidem na obtíž vaše chování.
01:14:35 Má jim začít vadit i váš původ?
01:14:37 -Smím už odejít?
-Ne, má dcero, nesmíte. Vy...
01:14:40 -Ale já odcházím, Madam. Odjíždím ze Švédska.
01:14:55 -Mohu ohlásit Vaši Výsost?
-Ne, děkuji.
01:14:58 Já chodím za svým manželem bez ohlášení.
01:15:00 -Mám povinnost Vaši Výsost ohlásit.
-Kdo vám ji uložil?
01:15:03 -Tradice, Vaše Výsosti. Po staletí...
01:15:05 -Jen klid, už vám ji dlouho narušovat nebudu.
01:15:08 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ
01:15:11 -Vaše královská Výsosti...
-Děje se něco, Desirée?
01:15:15 -Ano. Chci s vámi mluvit. Počkám, dokud neskončíte.
01:15:25 -Eh, věc stojí tak,
01:15:28 že buď přerušíme obchody s Anglií, nebo se postavíme Napoleonovi.
01:15:33 -Musíme udržet mír s Napoleonem.
01:15:36 -Nedovolím Napoleonovi,
01:15:38 aby nám diktoval naši obchodní politiku.
01:15:41 -Budete-li na tom trvat, vyvolá to v jistých kruzích odpor.
01:15:44 Doufám, že si uvědomujete svou pozici.
01:15:48 -Vím, že jsem tady ve Švédsku jen na zkoušku.
01:15:51 -Jste zde, eh...
01:15:54 -Pánové, probereme to někdy příště.
01:16:12 Tak co je tak hrozně důležité, že to nemohlo chvíli počkat?
01:16:17 -Měla jsem scénu s královnou.
01:16:20 Byla jsem hrozná.
01:16:22 Ale ona taky.
01:16:25 Nehněvejte se na mě, prosím vás.
01:16:27 -Jak se nemám hněvat? Slyšela jste nás přece!
01:16:31 Víte vůbec, co se ve světě děje?
01:16:34 Napoleon chystá další krvavou lázeň. Někdo ho už musí někde zastavit.
01:16:38 A já se mám zabývat vaší hádkou s královnou!
01:16:42 Ať už v ní šlo o cokoli, královna má zřejmě pravdu.
01:16:49 -Chtěla jsem vám říct, že odjíždím.
01:16:57 Odjíždím domů.
01:17:10 -Vždyť jste doma.
01:17:12 Odpusťte, Desirée. Jsem unavený, je toho nějak moc.
01:17:23 -Podívejte, v první řadě jde Oskar!
01:17:40 Proč pochodujou do bitvy za zvuků hudby?
01:17:43 -Aby udrželi krok.
01:17:45 Bude z něj dobrý voják.
01:17:49 -A jednou i dobrý princ a pak král, jako jeho otec.
01:17:55 Víte, jak tu říkají jeho matce?
01:17:59 Cizinka.
01:18:02 Proto musím odjet, já vás tu ztrapňuji.
01:18:06 Každým dnem snižuji vaši prestiž. Řekněte, že smím odjet.
01:18:10 -Nechtějte to po mně.
01:18:14 -Až si tu upevníte pozici
01:18:16 a budou vás bez výhrad přijímat, tak se vrátím.
01:18:19 -Ale kdy to bude?
01:18:21 Dokud Napoleona někdo nezastaví, nebude naděje na klidný život!
01:18:25 Nesmíte odjet. Co si bez vás počnu?
01:18:28 -Ale co si tu počnete se mnou? V sázce je přece příliš mnoho!
01:18:36 Proč se tak na mě díváte?
01:18:38 -Máte pravdu. A já vás miluji.
01:18:43 A on vás znova uvidí.
01:18:49 -Až přijde jaro, půjdu na náš most.
01:18:55 Podívám se na Seinu a budu vzpomínat.
01:19:23 -Och! Áh!
01:19:25 Pojďme si radši sednout. Hm?
01:19:31 Jsem ráda, že jsi šla s námi! Musíš trochu mezi lidi!
01:19:35 Osm měsíců už tu žiješ jako jeptiška.
01:19:39 -Skol!
-Šťastný Nový rok!
01:19:41 -Šťastný Nový rok, Desirée.
01:19:46 TROJÍ ZABUŠENÍ DO PODLAHY
01:19:49 -Jeho Veličenstvo císař!
01:19:52 FANFÁRY
01:20:16 -Záležitosti státu mi zabránily přijít sem dřív.
01:20:19 Požádal jsem svého syna, aby vás též přišel pozdravit!
01:20:24 -Na zdraví mladého Veličenstva!
-Na zdraví mladého Veličenstva!
01:20:31 -Ne!
01:20:39 Je mokrý.
01:20:53 Slyšel jsem, že se Vaše Výsost vrátila do Francie.
01:20:57 Co vás přimělo opustit svou zemi?
01:21:00 -Zima, Sire.
-Tak zima.
01:21:03 Ale návštěvníci z královských rodů obvykle žádají o audienci.
01:21:07 Je to slušnost.
01:21:09 -Nevěděla jsem, že Vašemu Veličenstvu
01:21:12 tak příliš záleží na slušnosti.
01:21:15 -Madam, jako cizí občanka byste jí měla dbát ve svém vlastním zájmu.
01:21:42 Raz dva tři, raz dva tři.
01:21:45 -Tančíte výborně, Sire.
-Měl jsem dobrou učitelku, Výsosti.
01:21:54 -Pro tohle zřejmě opustila Švédsko.
-Ano. Pořád ho miluje.
01:22:01 -On ji stále miluje, na to dám krk. Ten můj bratr je takový hlupák!
01:22:08 -Kdy plánujete návrat do Švédska?
-Až se tam oteplí, Vaše Veličenstvo.
01:22:15 -Nechybí vám váš syn?
-Jenom o trochu míň, než jeho otec.
01:22:25 -Váš manžel hraje velmi nebezpečnou hru.
01:22:28 Švédsko prý má jednat o alianci s Ruskem.
01:22:31 Co je na tom pravdy?
01:22:33 -Já vím jen to, že Švédsko si přeje mír.
01:22:36 -To ale nejde! Každý si musí vybrat stranu.
01:22:40 Víte, že za pár dnů pošlu největší armádu světa do Ruska?
01:22:44 A pak přijde Anglie.
01:22:46 Tlačte na manžela, ať se snaží udržet si naše přátelství!
01:22:49 -Je mi líto, ale já se v politice nevyznám.
01:22:53 -Měla byste mě brát vážně.
01:22:56 -Zapomínáte, že jsem byla první, kdo vás kdy vážně bral.
01:23:02 -Vyrostla jste, Desirée.
01:23:07 Dámy a pánové, měl kdy náš národ tak krásné rukojmí?
01:23:15 Vy se smějete?
01:23:17 Dnes jsem vypracoval rozkaz maršálovi Davutovi,
01:23:20 aby ve Švédsku vytvořil levé křídlo našeho vpádu do Ruska.
01:23:24 Znamená to, že jsme se Švédskem ve válce.
01:23:27 A Její královská Výsost je mé rukojmí.
01:23:30 Je však pod mou ochranou.
01:23:33 -Takže prvním činem císaře v novém roce je vyhlášení války.
01:23:36 -Ne. Posledním činem starého roku.
01:23:42 Zvony předznamenají naše vítězství.
01:23:45 V předvečer příštího Nového roku budu v Moskvě!
01:24:37 VÝKŘIK
01:24:39 -Desirée! Desirée!
-Marie! To byl strašný sen!
01:24:44 Viděla jsem Oskara na bitevním poli,
01:24:47 byl už dospělý a byl zraněný, krev byla úplně všude.
01:24:50 -Je tu Bonaparte, Desirée.
01:24:53 Je tady. Jede rovnou z Moskvy.
01:24:57 Čeká dole.
01:25:16 -Dovolte, Vaše Výsosti.
01:25:18 Jsem generál Caulaincourt, císařův pobočník.
01:25:25 Nikdo neví, že jsme se vrátili. Jeli jsme na koni mnoho dní a nocí.
01:25:33 -Tenhle župan máte ze Švédska?
01:25:38 -Ne, je z Paříže.
01:25:41 -Velmi vkusný.
01:25:44 -Marie, přines nějaké brandy.
-Ne, ne!
01:25:50 Překvapil jsem vás?
01:25:52 -Ovšem.
01:25:55 -Jsme staří přátelé, jak si vzpomínám.
01:26:01 Proč by vás měla má návštěva překvapovat?
01:26:04 -Je dost pozdě.
01:26:07 A pak, přišel jste neoholen.
01:26:12 -Ano.
01:26:14 Promiňte, v posledních dvou dnech jsem na to zapomínal.
01:26:18 -Smím se zeptat, proč?
-Ne! Nesmíte se ptát na nic!
01:26:29 Caulaincourte, rád bych zůstal s Její Výsostí sám, když dovolíte.
01:26:33 -Ovšem, Sire. Vaše Výsosti...
01:26:43 -Chtěla jsem se jen zeptat, čemu vděčím za tu nečekanou čest.
01:26:48 -Tahle návštěva není žádnou ctí.
01:26:54 Mám tu jisté poslání.
01:27:03 Jedu z ruských stepí, kde leží pohřbeni mí vojáci.
01:27:08 Ti co žijí, jsou zasaženi sněžnou slepotou a pláčou
01:27:12 a nechápou, co se to s nimi stalo.
01:27:17 Zahrabávají se pod těla svých padlých kamarádů,
01:27:21 aby se zahřáli.
01:27:24 -Můžu tam nějak poslat šál?
01:27:27 Pletu šál pro svého synovce.
01:27:31 Pomozte mi, ať ho dostane, pane!
01:27:34 Mám číslo jeho pluku, určitě ho snadno najdou.
01:27:37 Vaše Veličenstvo má přece kurýra!
01:27:40 Potřebuje ten šál ode mne.
01:27:47 -Jeden teplý šál pro sto tisíc mrtvých.
01:27:51 Pro mé zmrzlé grenadýry.
01:27:55 Velký teplý šál pro mou velkou armádu.
01:28:00 -Jdi si lehnout!
01:28:02 Tak jdi.
01:28:26 -Víte, kdo se před bitvou o Moskvu sešel s carem?
01:28:30 Kdo mu poradil zapálit město,
01:28:33 aby tam moje vojsko nemohlo přezimovat?
01:28:36 Kdo navrhoval, že by mě měli na ústupu zajmout?
01:28:39 -Ovšemže to vím. Můj manžel.
01:28:42 -Ano. Váš manžel.
01:28:45 Chci, abyste mu teď napsala dopis.
01:28:50 Osobní dopis, chápete?
01:28:53 Možná si díky vám vzpomene, že kdysi byl Francouzem.
01:28:59 Napište mu, že připravuji svým nepřátelům poslední porážku.
01:29:03 Že mu nabízím spojenectví.
01:29:05 A že bych byl rád,
01:29:07 kdyby ještě jednou pochodoval po mém boku.
01:29:11 -To kvůli tomu jste za mnou přišel?
01:29:15 -Ano.
01:29:19 A protože jsem prochladlý, unavený a sám.
01:30:09 *Jean Baptiste na ten dopis odpověděl.
01:30:12 A jeho odpovědí je,
01:30:14 že bude pochodovat proti Napoleonovi, ne po jeho boku.
01:30:22 Napoleon je poražen!
01:30:24 A Jean velel jedné z armád, která s ním bojovala!
01:30:29 Za chvíli vstoupí do Paříže spojenecká vojska.
01:30:34 Doufám, že s nimi bude i Jean!*
01:30:50 KLAPOT KOŇSKÝCH KOPYT, RACHOCENÍ KOČÁRU
01:30:56 -To je Jean.
01:31:21 Četla jsem, že uvažujete o rozvodu.-Uhm.
01:31:25 -Abyste se mohl oženit s ruskou velkovévodkyní.-Uhm.
01:31:30 -Abyste tím upevnil spojenectví mezi Ruskem a Švédskem.
01:31:35 -Nevěřte všemu, co čtete.
01:31:41 -No, jestli si myslíte, že by to bylo moudré...
01:31:45 Měla bych jen jednu podmínku.
01:31:48 -A to?
-Že se stanu vaší milenkou.
01:31:52 -Hm. Vyloučeno.
01:31:55 Příliš drahé.
01:31:58 Budete zkrátka muset zůstat mou manželkou.
01:32:14 Cestou zpátky na tenhle most jsem zabil mnoho Francouzů.
01:32:19 U Lipska na mně poslal můj starý pluk.
01:32:22 Znovu jsem ty muže uviděl
01:32:24 jako válečné zajatce.
01:32:26 -Nemučte se, můj drahý.
01:32:29 -Teď mě s ním čeká poslední setkání.
01:32:33 Modlím se.
01:32:38 -Jeane, chtěla bych se vrátit.
01:32:44 -Nevíte, jak hrozné pro mě bylo být tam sám.
01:32:48 -Tak mohu?
01:32:51 -Co nejdřív, když jsme se ho teď zbavili.
01:33:00 -Děkuji vám, že jste zvolili Elbu. Bude mi připomínat mé rodiště.
01:33:06 Má podobnou vegetaci jako Korsika.
01:33:15 No, pánové, jsem připraven na exil!
01:33:23 Bernadote!
01:33:36 S tamtěmi lidmi nemám nic společného.
01:33:40 Ale vy jste vynikající voják, jehož loajality jsem si vážil.
01:33:48 Váš výkon proti mně u Lipska byl skvělý, taktika hodná génia.
01:33:56 -Naučil jsem se jí od vás.
01:34:00 -Francouzské prapory v blátě.
01:34:09 Řekněte mi jen... Těšil vás ten váš triumf?
01:34:15 Co jste cítil?
01:34:18 -Beznaděj.
01:34:20 -Beznaděj.
01:34:23 No, alespoň že to potkalo největšího zrádce,
01:34:27 jakého kdy Francie měla!
01:34:31 -Dějiny rozhodnou, kdo z nás byl zrádce.
01:34:34 Ale mohlo by vás potěšit to,
01:34:37 že co nejdříve opustím Francii a už se nevrátím.
01:34:51 -A to je ten rozdíl. Já se vrátím.
01:34:59 *Uprchl z Elby! Bude další válka!
01:35:03 Jak se kdy vůbec budu moct vrátit do Švédska?*
01:35:09 *Je po bitvě u Waterloo.
01:35:11 Napoleon se zabarikádoval v Malmaison
01:35:14 a chce bojovat na život a na smrt o Paříž!
01:35:16 Bude další zabíjení, ještě víc krve.
01:35:19 Napoleona musí někdo zastavit. Jean to říkal už dávno.
01:35:24 Někdo ho už musí někde zastavit.*
01:35:29 -Jeho pluky ho chrání v Malmaison s nasazenými bodáky.
01:35:33 Jestli se pokusíme se ho zmocnit, zemře spousta dalších mužů.
01:35:40 -Nevydá-li se do večera spojeneckému velení,
01:35:43 nezachráníme Paříž před zničením.
01:35:46 -Je pevně rozhodnut, madam.
01:35:49 Ale vy ho dobře znáte.
01:35:52 Je možné, že slovo ženy...
01:36:05 *Někdo ho už musí někde zastavit.*
01:36:47 -Desirée! -Josefe!
-Její Výsost chce navštívit císaře.
01:36:50 -To je vyloučeno! -Nikoho nepřijímá!
-Řekněte mi jen, kde ho najdu.
01:36:54 -Nepřijme vás, Desirée! Museli bychom domluvit schůzku.
01:37:45 -Á, Desirée!
-Odpusťte, jestli jsem vás vylekala.
01:37:51 -Nejsem poslední dobou zvyklý na návštěvy.
01:37:56 Ale my jsme se vždy setkávali nečekaně.
01:38:00 Neposadíte se?
01:38:11 Jednou jsem vás zval do téhle zahrady
01:38:14 a vy jste odmítla.
01:38:16 -Ano, bála jsem se vás.
01:38:19 -A také jste měla proč.
01:38:25 Tenhle klobouk vám nesluší, Desirée.
01:38:28 Mohl bych vám ho sundat?
01:38:32 -Mám tu jisté poslání.
-O tom nepochybuji.
01:38:39 Vzpomínám, jak jsme se poznali.
01:38:42 -Řekl jste mi tenkrát, že znáte svůj osud.
01:38:46 -A poprvé jsem vás políbil.
01:38:50 -Myslel jste přitom na moje věno, generále.
01:38:53 -Hm.
01:38:56 Ne. Ne tak docela.
01:38:59 Opravdu nejen na ně.
01:39:04 Jaký by asi byl můj osud, kdybych si vás byl vzal?
01:39:09 -Myslím že stejný.
-Možná.
01:39:14 Ale osudy říší často závisí na maličkostech.
01:39:18 -I osudy lidí, Sire.
01:39:22 -Ano.
01:39:24 Nuže, vaše poslání...
01:39:28 -Je to zpráva od francouzské vlády. Žádají...
01:39:31 -Vyslali vás ke mně jako posla?!
01:39:34 Myslí, že se nechám přemoci sentimentem? Jak ubohé!
01:39:38 -Já jsem chtěla přijet.
01:39:40 -No jistě, vždycky jste ráda hrála roli odvážné dámy!
01:39:44 -Já vůbec nejsem odvážná. Právě naopak.
01:39:48 Ale když jde o velkou věc, dokážu se přemoct.
01:39:51 Mám vám říct, že Spojenci nepřijmou kapitulaci Paříže,
01:39:54 pokud ji vy neopustíte.
01:39:57 Jestliže se dnes nevzdáte, celé město bude zničeno.
01:40:00 -Už mi toto ultimátum jednou dali. A můžete jim předat stejnou odpověď.
01:40:04 Já dokážu zmobilizovat sto tisíc.
01:40:07 -A kolik z nich pak zemře?
01:40:09 Kolik dalších mužů skončí kvůli vám v hrobě?
01:40:13 Kolik dalších matek vás prokleje?
01:40:15 Kolik dalších dětí v celé Evropě bude vyrůstat bez otce?
01:40:21 -Proléval jsem krev, ano, ale jen tam, kde to bylo nutné.
01:40:25 -Ale co vás k tomu nutí teď? Váš osud?
01:40:51 -Řídím se podle svého svědomí. A mé svědomí je čisté.
01:40:59 I já jsem den co den nasazoval svůj život pro svou zem.
01:41:09 A přitom moje matka nechtěla, abych se stal císařem.
01:41:14 Ani nepřišla na mou korunovaci.
01:41:18 Karolinina manžela jsem jmenoval maršálem,
01:41:22 a on se přidal k mým nepřátelům.
01:41:24 Jmenoval jsem maršálem i Bernadota, a ten proti mně bojoval v bitvě.
01:41:32 Vedl jsem války, abych zajistil mír.
01:41:38 Ne na jeden rok, ale na celá staletí.
01:41:43 Snil jsem o sjednocených evropských státech.
01:41:48 Francouzi, Italové, Němci, Poláci, Rusové a všichni ostatní.
01:41:53 Jeden zákon, jedna měna, jeden národ.
01:41:59 Byl to tak neuvážený sen?
01:42:05 -Ne.
01:42:08 Jen způsob, jaký jste zvolil.
01:42:15 -A teď se mám nechat navždy zavřít na nějakou skálu uprostřed oceánu.
01:42:23 Na Svatou Helenu.
01:42:27 Vrátil jsem se z Elby. Ze Svaté Heleny se nikdy nevrátím.
01:42:33 To po mně chcete?
01:42:35 -To po vás chce Francie.
01:42:59 -Při braní zajatce je zvykem odevzdat důstojníkovi meč.
01:43:03 Bernadot vám to vysvětlí.
01:43:08 Tímhle se vzdávám Spojencům.
01:43:17 A nedržte ho jako deštník.
01:43:25 -Sbohem, Napoleone.
01:43:33 -Takhle mi už dlouho nikdo neřekl.
01:43:40 Řekněte mi, Desirée, kdy jste mě přestala milovat?
01:43:45 -Já nevím.
01:43:47 Prostě někde cestou.
01:43:53 -Jak podivné jsou cesty nás tří.
01:44:00 Vy se teď stanete švédskou královnou.
01:44:06 Milovali vás dva největší muži naší doby.
01:44:10 Nejste krásná, ale máte úžasné kouzlo.
01:44:15 Jděte jim říct, ať připraví vše k odjezdu.
01:44:18 Chci být chvíli sám.
01:44:29 Desirée!
01:44:31 To naše zasnoubení.
01:44:36 Nešlo mi jenom o věno.
01:44:42 A jděte už, než si to rozmyslím.
01:45:17 Skryté titulky Raimund Koplík Česká televize 2014
Francie, 1794, pět let po revoluci. Désirée Claryová, dospívající dívka z rodiny marseilleského obchodníka s látkami, přivede jednou na návštěvu bratry Josepha a Napoleona Bonapartovy, se kterými se náhodou seznámila. Napoleon je zatím neznámým, avšak velmi ambiciózním generálem francouzského vojska a chystá první válečné tažení. Zatímco Joseph se sblíží – a později ožení – s Désiréinou starší sestrou Julií, sebevědomý mladý vojevůdce, který se považuje za strůjce budoucího osudu celé Evropy, okouzlí samotnou Désirée. Zamilovaná dívka je na vrcholu blaha, když Napoleon požádá o její ruku. Po nějaké době ji však čeká kruté zklamání – to když se ukáže, že Napoleon ve skutečnosti chystá sňatek s vlivnou pařížskou dámou Josefinou de Beauharnais, která mu má dopomoci ke kariéře. Zklamaná dívka málem ukončí svůj život. Jenže osud, který si chtěl Napoleon podmanit, nakonec vše změní. Napoleona čeká vzestup až na císařský trůn, ale také strmý pád a vyhnanství. A z naivní měšťanské prodavačky pentlí Désirée bude tou dobou švédská královna…
Romantický snímek režiséra Henryho Kostera s Marlonem Brandem a Jean Simmonsovou v hlavních rolí vznikl podle skutečných událostí, ztvárněných v románu Annemarie Selinkové a byl nominován na Oscary v kategoriích nejlepší dekorace a nejlepší kostýmy v barevném filmu.
