Dokument o natáčení nového českého filmu J. Hřebejka.
Film o filmu Odpad, město, smrt
Přehrát
00:00:59 Mě vždycky přitahovaly okrajové fenomény
00:01:01 a myslím si, že Fassbinder k těmto fenoménům patří.
00:01:05 Je to v německém prostředí reprezentant
00:01:12 institucionalizované subkultury.
00:01:16 Dneska už je to takový prosazený autor, klasik
00:01:21 takové té nové socialistické, velmi kritické vlny filmů
00:01:26 přelomu 60. a 70. let.
00:01:31 A bylo zcela logické, že se DIVADLO KOMEDIE
00:01:36 bude jeho dílem zabývat.
00:01:38 A tak vznikla v poslední sezóně našeho působení
00:01:42 inscenace, která do skladby celé sezóny,
00:01:47 do dramaturgie programově zapadala.
00:01:50 To, co jsme my v KOMEDII chtěli pro Prahu
00:01:53 v posledních deseti letech realizovat.
00:01:56 Takové to zrcadlo společnosti, které se nastavuje všem.
00:02:00 Jak v politice, tak i obyvatelům města.
00:02:06 Jsou tam politicky naprosto nekorektní úvahy,
00:02:10 ale že se to právě do tohoto města,
00:02:13 do té naší pokrytecké společnosti extrémně hodí.
00:03:00 Z 19 postav se stalo 6 nositelů konkrétně pojmenovaných témat,
00:03:07 ale ne postavy, které se dají regulérním způsobem realizovat.
00:03:12 Jsou tam obrovské monology, kterými se hráči
00:03:15 přímo museli obracet na diváky, oslovovat to město,
00:03:19 ve kterém a pro které pracují...
00:03:22 -Co to je za stát, který tady denně dopouští to,
00:03:24 co se tady denně děje?
-Drž hubu, nezačínej s tím.
00:03:29 -Liberalismus, politická korektnost?!
00:03:34 To je pokrytectví!
00:03:37 To je horší totální totalismus než byl komunismus!
00:03:43 Lidský práva! To je zvrhlost!
00:03:49 Migranty, menšiny! Já bych to jednou pro vždycky
00:03:53 odsunul mimo Evropu!
00:03:58 Globalismus pohlcuje a rozpouští evropský národy!
00:04:07 My musíme pozvednout prapor!!!
00:04:13 Já jsem Čech!
-Tak se podle toho chovej.
00:04:23 -To byly zásadní a těžké úkoly a oni to všechno vzali za své
00:04:26 a rozhodli se pro tento projekt se vším všudy.
00:04:29 Tys nám koneckonců pomohl taky, abychom tam mohli
00:04:32 z konzerv vytáhnout písničky a nějakým popkulturním dědictvím
00:04:37 doplnit Fassbinderovu výpověď
00:04:40 o něco, co se hodí do českého prostředí.
00:04:44 Celé divadlo pro ten projekt bojovalo se vším všudy
00:04:47 a ten výsledek, myslím si, mluvil,
00:04:53 respektive stále ještě mluví, promlouvá sám za sebe.
00:04:59 ZPĚV Málo mě znáš...
00:05:01 Jak vratká je ke štěstí brána málokdo ví,
00:05:10 že lásku co odešla zrána už nedohoním...
00:05:17 Inscenaci do konce roku 2012 stále ještě uvádíme,
00:05:21 ještě se jede na zájezd do Berlína.
00:05:23 Byl o to velký zájem v zahraničí,
00:05:26 tak asi se k nám Fassbinder hodí.
00:05:30 Asi to není náhoda.
00:05:32 A když se podíváš, jak Fassbinder píše své scénáře
00:05:35 špinavým, rychlým způsobem, tak vlastně
00:05:38 tu Spolkovou republiku Německo, ve které bojoval
00:05:41 jako levicový intelektuál, jako homosexuál, bisexuál -
00:05:47 vždycky se vymezoval vůči tomu státu.
00:05:49 A to velmi kritickým způsobem.
00:05:52 Vždycky byl tím, jak už jsem říkal, institucionalizovaným outsiderem.
00:05:55 Chtěl být tím outsiderem, ale vždycky je ten,
00:05:58 který kálí do vlastního hnízda. A to mě na něm naprosto fascinuje.
00:06:00 ZPĚV: Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví,
00:06:07 málokdo, málokdo, málokdo, málokdo zná...
00:06:27 Mluvil jsem o tom, že by bylo zajímavé
00:06:29 to točit jenom v jednom prostředí.
00:06:32 V prvním rozhovoru, kdy mi Jan Hřebejk a Čestmír Kopecký
00:06:36 sdělili, že by rádi tu naši inscenaci
00:06:39 převedli do filmové podoby, navrhoval jako prostředí,
00:06:43 ve kterém bychom mohli točit veškeré scény - LUCERNU.
00:06:48 Je to pro mě nádherná pražská architektura,
00:06:52 která znázorňuje naprostý vrchol rozvoje zdejší kultury.
00:07:01 Takže se vlastně pomalinku toto prostředí devastuje.
00:07:04 Vidíš, jak socialismus zanechal své stopy,
00:07:08 stejně jako ta doba po roce 1989.
00:07:12 A tady ten pád, který trvá, ten je v celém tady tom baráku
00:07:16 úplně nádherným způsobem znázorněný.
00:07:19 A to, že jsme vlastně vytvořili malou lež o tom,
00:07:23 že tady ten konkrétní šantán se nachází někde v Lucerně,
00:07:28 to, že tam jsou permanentně průhledy
00:07:31 a máš pocit, že se to všechno odehrává
00:07:34 někde kolem Václavského náměstí a jenom na tomhle jednom místě
00:07:37 v pasážích, v nějakých bytech, které se tam pronajímají,
00:07:41 to je, myslím si, krásná metafora,
00:07:44 která i odpovídá scénografii inscenace.
00:07:47 Jsem moc rád, že se tohle povedlo prosadit.
00:07:50 A to tomu filmu, který je velmi výtvarný
00:07:53 a vzhledem k tomu, jak to Lukáš Milota a Martin Štrba
00:07:56 realizovali, ty obrazy, to tomu filmu velice sluší.
00:08:05 Ještě řeknu jednu zásadní věc. Myslím si,
00:08:08 že je docela dobré, že Honza Hřebejk si tento titul
00:08:11 tak oblíbil, Honza, kterému tolik lidí mnohokrát,
00:08:17 i on sám o tom mluví, i oprávněně, vytklo,
00:08:21 že tu českou minulost lakuje na růžovo,
00:08:26 a teď si vybere právě takový titul, který je sice
00:08:30 relativně starý, ta předloha je relativně stará,
00:08:34 ale tou výraznou úpravou se posouvá do současnosti,
00:08:38 najednou vzniká taková spolupráce mezi PRAŽSKÝM KOMORNÍM DIVADLEM
00:08:42 a Janem Hřebejkem, která vlastně vychází
00:08:46 z velmi kritického, politicky velmi nekorektně formulovaného apelu.
00:08:52 Myslím si, že není asi náhodou,
00:08:55 že Honza si právě tady tu věc vybral
00:08:58 a že se chce tady tím zabývat.
00:09:00 Myslím si, že i on to posouvá někam dál.
00:09:03 Že jsme ho k tomu inspirovali my a mohli nějakým způsobem
00:09:06 přispět k tomu, aby uvažoval o své vlastní práci,
00:09:09 o tom, co může pro tento národ, pro diváky,
00:09:13 pro ten společenský diskurz udělat, tak je to jenom dobře.
00:09:22 Bylo to rozhodnutí poměrně intuitivní a rychlý.
00:09:25 Já se obdivuji Fassbinderovi a líbila se mi
00:09:28 tady ta osobitá Dušanova verze.
00:09:31 A nějak mi přišlo, že bych asi věděl - jak na to.
00:09:35 Taky mi Fassbinder připomněl takový ten ethos,
00:09:39 s kterým šel člověk na FAMU, že chtěl dělat filmy,
00:09:41 který jsou o něčem. A tohle nesporně o něčem je.
00:09:46 -Nebij mě.
-Kdo tě bije?!
00:09:48 Kdo tě miluje, ten tě taky bije, ne?
00:09:53 Tady, myslím, bylo zajímavý, že to divadlo,
00:09:55 když pracovalo s vulgaritou nebo s šokujícími tématy,
00:09:58 tak to nedělalo bulvárně, což je velice důležitý.
00:10:02 Když s těmi věcmi pracovalo, tak tě to vezme pod krkem.
00:10:06 Švába a tihle ti autoři, se kterými Dušan nebo David přicházeli...
00:10:10 -Mluv!
-Má hodně velkýho...!
00:10:14 -Tak vidíš. A jak velkýho?
00:10:19 -Asi 20 centimetrů. Nebo spíš víc.
00:10:22 -A co bylo dál?
-Je tlustej.
00:10:28 Takže já jsem se tady držel toho, co jsem viděl na divadle.
00:10:31 Akorát jsem v některých scénách usoudil,
00:10:33 ať už se to třeba týkalo třeba těch monologů
00:10:35 a nebo v závěrečné scéně jsem v těch aranžmá cítil,
00:10:39 že v tom filmu musíme najít filmové řešení,
00:10:43 protože nevystačíme s tím divadelním.
00:10:45 A nebo že to divadelní nebude fungovat.
00:10:49 Co jste dělali, když jste se milovali?!
00:10:52 -Že se v tom divadle pokusím tu energii, tu myšlenku
00:10:54 a ten brilantní text i tu nápaditou inscenaci
00:10:57 přenést do filmu, protože celý úvod a závěr
00:11:00 je tak stylizovaný, že kdybychom to dělali
00:11:02 vyloženě pro film, tak bychom to takhle nedělali.
00:11:05 Ale my jsme to dělali s tím, že chceme i něco
00:11:08 z té inscenační brilantnosti z toho představení přenést do filmu.
00:11:21 Gábina má schopnosti emocionálně strhnout, což je skvělý.
00:11:25 A má tu výhodu, že může vypadat nádherně i obyčejně.
00:11:30 Myslím si, že tady to je v tom právě zajímavý,
00:11:33 že kromě té obrovské citovosti, která se jí tam povedla,
00:11:37 vybudovat tu postavu, tak je chvíli krásná
00:11:40 a chvíli fakt k politování.
00:11:48 Dana je člověk, který tomu velice dobře rozumí,
00:11:53 co hraje, aby to nevypadalo, že to, co chválím, ostatní nemají.
00:11:58 Ale u té Dany je vědomí té souhry.
00:12:05 Pechát, ten má obrovský rejstřík. Tam je to jako klavír.
00:12:10 Tam je to prostě těžký. A to on má.
00:12:13 Takže on může hrát nějakýho chudinku
00:12:16 a může hrát světovýho diktátora.
00:12:22 Finger, jestli jsem tam toho přirovnal ke klavíru,
00:12:26 tak ten má nějakou takovou lehkost, ke které se vyhrál.
00:12:31 U něj máš totiž pocit, že jakoby skoro nehraje.
00:12:38 U Jirky je největší deviza, že je to opravdu zneklidňující typ.
00:12:43 A to je k nezaplacení. Musíš být samozřejmě dobrý herec.
00:12:46 Nestačí být týpek.
00:12:48 Ale když jsi fantastický herec a ještě týpek...!
00:12:55 Standa má tu výhodu, kromě toho, že výborně vypadá...
00:12:59 On je vlastně neintelektuální herec, jak jsem zjistil,
00:13:06 jsou dva nejlepší herci, se kterými jsem v poslední době dělal,
00:13:10 Aňa Geislerová a on nemají ani maturitu,
00:13:13 mají neintelektuální přístup a přitom jsou velice chytrý
00:13:17 a herecky jsou vlastně nesmírně inteligentní.
00:13:24 Pochopitelně tím, jak to divadlo pracovalo a pro koho hrálo,
00:13:28 tak hrálo pro lidi, kteří jsou oddanější než jiné publikum.
00:13:31 Znáš to z jiných divadel, že tam přijdou hezky oblečený
00:13:34 dospělí lidé, třeba i zatleskají ve stoje,
00:13:37 ale už jim to ten život nezmění.
00:13:40 Kdežto tohle divadlo pracovalo s ambicí tomu svému publiku
00:13:43 ten život, respektive názor na život měnit,
00:13:45 ovlivňovat jeho morálku a politický názory.
00:13:47 A myslím si, že tohle to publikum oceňovalo.
00:13:50 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2012