Zábavné seznamování s historií. Animovaný seriál
Kýros II. Veliký sice vytvořil perskou říši, ale do období velkolepého rozkvětu ji dovedl Dareios. Dareios dostal přezdívku „král králů“ a řekl si, že si jeho říše zaslouží, aby jí bylo vládnuto z oslnivého, nového a úžasného města. V té době byla starověká města v Mezopotámii už přes tisíce let stará. Což je docela hodně! Dareios si myslel, že žádné z nich není hodno rozlehlé a moderní říše, kterou se Peršanům podařilo vytvořit. Kolem roku 520 př. n. l. Dareios přikázal vystavět zbrusu nové a úchvatné město, jaké ještě nikdo nikdy nespatřil. Bylo pojmenováno „městem Peršanů“ neboli Persepolis. Toto nádherné královské město mělo jeden zvláštní rys. Po většinu roku zůstávalo neobydleno. Persepolis byl obydlován jen během význačných slavností, jako byly oslavy nového roku, které se konaly na počest jarní rovnodennosti. Během této slavnosti přinášeli velvyslanci z celé říše královi dary do obrovského přijímacího sálu, měřícího 12 000 čtverečních metrů. Byl velký jako 23 tělocvičen! Tento sál podepíralo 72 ohromných sloupů měřících na výšku 20 metrů!
Řecko-perské války
Nikdo nedokázal porazit nepřemožitelné perské vojsko. Nikdo, až na pár malých měst na pobřeží Středozemního moře. Během vlády panovníka Dareia postupovala perská vojska směrem na západ a začala dobývat města starověkého Řecka. Ale Řekové nechtěli patřit pod perskou říši a nehodlali platit daně perskému králi. Kolem roku 500 př. n. l. se začala některá řecká města bouřit a s pomocí Atéňanů vyhnala Peršany ze svých území. Panovníkovi Dareiovi, který si myslel, že vlastní svět, se to moc nelíbilo a vyrazil do boje s cílem, nejen vzít si tato města zpět, ale dobýt celé Řecko. V roce 490 př. n. l. Dareios vyslal asi 100 000 vojáků a válečnou flotilu, kterým velel jeho zeť. Perští vojáci zakotvili u města Marathón. Počet perských vojáků vysoce převyšoval počet všech lidí v Aténách a řecké vojsko bylo maličké v porovnání s perským. Zdálo se, že s Aténami je konec! Ale útočníci nepočítali s jednou věcí. Se statečností a odhodláním Atéňanů. Řekové byli rozhodnuti, že bez svobody nemá jejich život žádnou cenu, a bojovali s takovou silou, že tím Peršany naprosto překvapili.
Peršané byli poraženi, a když se vrátili do své vlasti, Dareios se tak rozlítil, že donutil svého syna Xerxese, aby přísahal, že se jednoho dne pomstí. Když Dareios zemřel, Xerxes vyrazil do nové války s Řeckem. V roce 480 př. n. l. shromáždil vojsko bojovníků ze všech koutů své ohromné říše. Obrovské vojsko, tisíce a tisíce a tisíce vojáků! Peršané byli svojí porážkou tak zahanbeni a rozzuřeni, že se chystali vymazat Řecko z povrchu země. Třem stům statečným spartským bojovníkům v Řecku, vedeným králem Leonidem, se dařilo odrážet útoky tohoto obrovského perského vojska. Ale nakonec byli přemoženi a Peršané vstoupili do Atén, připraveni toto město zničit. Ale nikdo tam nebyl.
Chytrý generál Themistoklés poslal všechny Atéňany na ostrov Salamína, který ležel naproti Aténskému přístavu. Xerxes rozkázal své ohromné flotile zaútočit, ale řecké lodě byly rychlejší a hbitější a začaly potápět perské lodě jednu po druhé. Tak se stalo, že Atéňané podruhé v historii porazili obří perskou armádu. Od té doby už nechtěli Peršané nikdy proti Řekům bojovat a nechali je žít v míru. Toto vítězství bylo pro Řeky rozhodující. Posílilo jejich ideje nezávislosti a svobody a započalo velkolepé období kulturního rozmachu.
Konec říše
Když Řekové porazili Peršany, byla to předzvěst počátku konce perské říše. Panovník Xerxes odešel do města Persepolis. A nakonec byl zavražděn. Panovníci, kteří přišli po něm, ztratili zájem tuto říši kontrolovat a více se zajímali o nahromadění co největšího množství peněz. Neustále nařizovali stavět větší a úchvatnější paláce. Utratili pytle zlata za přepychový dvůr, kde jedli a pili, nakupovali drahé šaty a měli mnoho otroků. Ale všechny tyto výstřelky a přepych je velice oslabily. V té době se stal králem Makedonie dvacetiletý Alexandr. Ten zdědil po svém otci říši, která zahrnovala většinu Řecka. A Alexandr toužil porazit Peršany, kteří na Řeky před mnoha lety útočili. V roce 334 př. n. l. se Alexandr vydal směrem na východ s armádou 30 000 pěšáků a pěti tisícovou kavalerií. Když postupoval přes perská území, začal poznávat perskou kulturu. Začal Peršany dokonce obdivovat, přestože to byli zapřísáhlí nepřátelé.
K závěrečnému střetu mezi Řeky a Peršany došlo v bitvě u Issu. Alexandr Peršany porazil a nechal zničit královský palác ve městě Persepolis, který lehl popelem. Pak pokračoval směrem do Indie. Když se vrátil, byl známý jako Alexandr Veliký a panoval své říši z legendárního města Babylonu. Tam se oženil s nádhernou princeznou jménem Roxana. Alexandr chtěl vytvořit svět, kde by mohli žít lidé s různými zvyky v harmonii. Idea, kterou nejspíš převzal od Peršanů.
Odkaz perské kultury
Jakmile Alexandr dobyl starověký svět, začaly se mu honit v hlavě nové a ambiciózní plány. Jeho snem bylo spojit vytříbenou perskou kulturu se západním myšlením Řeků. Ale Alexandr bohužel zemřel velmi mladý, ve věku 32 let, a jeho říše byla rozdělena mezi jeho generály. Vytvořilo se mnoho nových dynastií. Ptolemaiovci v Egyptě, Attalovci v Malé Asii a Seleukovci. Sen Peršanů o celosvětové říši byl nyní ztracen a nikdy už nedosáhl stejného rozmachu. Ale Alexandrův sen propojení východní a západní kultury se pomalu začal stávat skutečností. V průběhu doby začala být Persie seznamována s uměním a myšlenkami Řeků, které se dokonce dostaly až do Indie. A západ byl zase obohacen vytříbenou kulturou Peršanů.
Z tohoto kulturního obohacení vzešla architektonická mistrovská díla a byl zbudován první kanál. Vznikla také mnohá další zlepšení, jako například poštovní systém! Byli to Peršané, kteří jako první domestikovali zvířata jako například slepice a vypěstovali výtečné ovoce jako například broskve a pomeranče. Začali s dekorativním používáním květin, jako jsou růže, jasmín, kosatec a narcis. A dokonce i dnes nám perské umění přináší ty nejkvalitnější koberečky na světě. Díky tomu všemu a také díky účinnému způsobu, jakým Peršané vedli svoji ohromnou říši, ovlivňuje perská civilizace obrovskou měrou naši moderní společnost až do dnešních dní.
Pojďme se nyní ponořit trochu hlouběji v čase a povědět si něco o historii alexandrijské knihovny. Ptolemaios byl jedním z generálů, kteří bojovali bok po boku s Alexandrem Velikým. Když Alexandr zemřel, Ptolemaios převzal vládu nad Egyptem a založil svoji vládu ve strategickém městě Alexandrii. Tam nařídil zbudovat knihovnu, která byla, podle některých, určena ke shromáždění všeho důležitého, co bylo napsáno učenci z celého světa. Dokážete si to představit? Ptolemaios, stejně jako Alexandr, velmi dbal na uchování a šíření vědění z Řecka, Persie a Indie. Alexandrijská knihovna se rozrůstala, až její sbírka čítala téměř 500 000 papyrových svitků z celého světa. Bylo v ní i muzeum a zoo a dokonce měla vlastní laboratoř! Alexandrie se pomalu stávala centrem vědy a učení ve starověkém světě.