Zábavné seznamování s historií. Animovaný seriál
Pojďme se podívat na naši planetu. Tam, kde se stýká severní a jižní Amerika, je oblast dnešního Mexika a střední Ameriky. Je to území džunglí, hor, deštných pralesů a domov jedné z nejzáhadnějších a nejmocnějších kultur, jaké známe. Celé toto území ovládala před stovkami let významná civilizace známá jako Aztékové. Aztékové měli silnou armádu, díky které si podrobili sousední obyvatele. A za pouhých pár století ovládli celou Mezoameriku.
Ale pojďme to vzít od začátku. Od doby, kdy v této části světa žily původní civilizace, které po sobě zanechaly velkolepé chrámy a umělecká díla. Nejprve zde byli Olmékové a Zapotékové. Z této kultury vzešla velkolepá teotihuakánská civilizace. Ale pak se něco stalo. Tyto velkolepé a velmi mocné civilizace se začaly z tohoto území ztrácet. Co způsobilo, že odtud začaly mizet? Nikdo neví, proč zmizeli. Pádem velkolepého Teotihuakánu nastala bouřlivá a chaotická éra. Do popředí začali vystupovat různí lidé, kteří spolu bojovali o moc. To se dělo až do doby, kdy sem ve 12. století přišli ze severu Aztékové. Aztékům se podařilo ovládnout všechny sousedy a brzy začali panovat celému území.
Tenochtitlán
Aztékové byli výborní bojovníci. A podmanili si mnoho svých sousedů. Když byla říše Aztéků na svém vrcholu, patřilo do ní 38 různých států a bezpočet různých lidí. Protože tady bylo mnoho různých území a lidí, potřebovali Aztékové hlavní město, z kterého by vládli svým poddaným. A tak v roce 1325 vytvořili Tenochtitlán, malou vesnici, z které se za čas stalo legendární město. Centrum říše, která byla jak mocná, tak i obávaná. Tenochtitlán bylo velice výjimečné město. Bylo postavené na malém ostrově uprostřed obrovského jezera. Jeho ulice tvořily vodní kanály, které spojovaly město s poli, městskými centry a jezery. Obyvatelé města používali kanály jako silnice. Stejně jako většina ostatních měst byl i Tenochtitlán plný obrovského množství lidí!! Celkový počet činil 250 000 obyvatel! Když se zadíváte pozorně na horizont, uvidíte hory, které město obklopují. Aztékové hory uctívali, neboť jejich vrcholky dosahovaly až do nebes, kde žili bohové. Aztékové zbudovali okolo 25 chrámů ve tvaru pyramid, které tyto hory napodobovaly. Chrámy byly stavěny se záměrem šířit mezi lidem bázeň a úctu. Jejich kamenné oltáře sloužily k různým obřadům, včetně lidských obětí.
Jídelníček Aztéků
Máte rádi kukuřici, čokoládu, buráky nebo rajčata? Hádejte, odkud pocházejí? Od Aztéků! Lidé Mezoameriky jedli mnoho zdravých a chutných pokrmů. A my jim vděčíme za mnoho plodin, které dnes máme. Právě oni byli prvními lidmi, kteří začali pěstovat kukuřici. Aztékové ji pak přidávali do různých druhů jídel. Dělali třeba něco, co připomíná tortilu, tak jak ji připravují Mexičané dnes. Byli také první, kteří objevili čokoládu. Měli také fazole, dýně, melouny, červené a zelené čili papričky a avokádo. Za všechny tyto plodiny jsme vděčni původním obyvatelům Mezoameriky, jakými jsou Aztékové. Ale některé pokrmy nám dnes mohou připadat trochu podivné. Jako třeba záliba v pojídání hmyzu a psů! Aztékové dokonce jedli i housenky, luční kobylky, mravence a larvy, které byli také hlavní složkou jídelníčku Aztéků. Populace Aztéků se začala rozrůstat, a to způsobilo, že začalo být těžké vypěstovat pro všechny dost obživy. Problém byl v tom, že zde nebylo dostatečné množství pozemků, které by se daly obdělávat. Nedostatek jídla, který trval dlouhou dobu, v roce 1265 zasáhl Aztéky plnou silou.
Akatonali, vládce této říše, předstoupil před radu starších s naprosto geniálním nápadem. Tento nápad spočíval v zaražení kůlů do jezera a zbudování umělých ostrovů. Tím se vytvořily další pozemky pro pěstování plodin. Těmto umělým ostrovům se říká Chinampas. Pomohly proměnit obrovské bažinaté oblasti na úrodnou půdu. Ostrov byl zbudován tak, že v něm byl vytvořen i zavlažovací systém a jako hnojivo se používaly lidské exkrementy. Tyto ostrovy byly tak úspěšné, že na nich mohla rodina vypěstovat dvakrát tolik plodin, než kolik sama spotřebovala. Takže to, co se vypěstovalo navíc, se stalo zdrojem potravy pro celou říši.
Život v boji
Aztékové byli téměř stále ve válce. Jedním z důvodů, proč podstupovali různé boje, bylo zajímání bojovníků z nepřátelských kmenů pro lidské oběti. Aztékové věřili, že čím je zajatý bojovník krutější, tím budou jejich bohové spokojenější. Aztékové vyráželi do boje s komplikovanými maskami a kostýmy, představujícími bohy a zvířata. Když šli do bitvy, vypadali jako hrůzu nahánějící stvoření. Aztékové věděli, že nejlepší, jak vyhrát bitvu, je vyvolat v protivníkovi strach! Byli to krutí bojovníci, kteří především válčili a dobývali území. Přesto to nebylo to jediné, co je zajímalo. Značnou měrou se také soustředili na obchod. Navazovali pevné obchodní vztahy.
Aztékové produkovali mnoho různého zboží a řemeslných výrobků, které prodávali do ostatních měst. Aztéčtí obchodníci se nezastavili. Cestovali po celém území a prodávali a nakupovali zboží. Z toho ovšem plynula ještě jedna výhoda. Obchodníci na svých cestách slyšeli vše, co se kde povídalo, a zjišťovali tak, co se v říši děje. Takže tito obchodníci měli tajnou roli: dělali Aztéckému vládci vyzvědače.
Pojďme se nyní ponořit trochu hlouběji v čase a zjistit, jaké jiné vynálezy zlepšily zemědělství. Když skončila poslední doba ledová, před asi 10 000 lety, začalo pár lidí, kteří toto strašlivé období přežili, putovat z místa na místo a shánět obživu a přístřeší. Kolem roku 6 000 př. n. l. přišla do Mezopotámie skupina nomádů. Naučili se osívat pole a následně sklízet úrodu. A když už se nemuseli stále stěhovat a hledat obživu, začali se usazovat. A tak vzniklo nejstarší známé vesnické osídlení. Egypťané využili kolem roku 3500 př. n. l. veškerého svého důvtipu a využili rozvodňování Nilu ve svůj prospěch. Vynalezli složitý zavlažovací systém, na kterém se podílela a z kterého těžila celá společnost. A tak se zrodilo povolání zeměměřiče. Tito zeměměřiči, stejně jako dnešní inženýři, vyměřovali pozemky a plánovali, jak zbudovat zavlažovací kanály.
Kolem roku 300 př. n. l. Římané zdokonalili metodu, jak přivádět vodu z horských pramenů na pole a do městských center. Tyto proslulé římské akvadukty byly postavené s obrovskou precizností. Z hlavního zdroje byla odebírána voda a vedena kanály mnoho kilometrů. Kanály byly stavěné jak nad zemí tak pod zemí a měly mírný spád, který zaručoval správný tok vody. Tyto římské akvadukty jsou postavené tak skvělým způsobem, že některé přivádějí vodu do města Říma i dnes.