Souboj brilantní řecké strategie s perskou drtivou početní převahou. Americká dokumentární rekonstrukce
00:00:02 Na úzké pláni u východořeckého Marathonu se rozhořela bitva,
00:00:07 která změnila vývoj západní civilizace.
00:00:10 Na jedné straně stála nejmocnější bojová síla tehdejšího světa,
00:00:14 armáda Perské říše,
00:00:16 které čelila početně zhruba poloviční athénská armáda,
00:00:20 vedená slavným řeckým generálem Miltiadem.
00:00:24 Byl to souboj brilantní strategie s drtivou početní převahou.
00:00:30 V bitvě u Marathonu se bojovalo nejen o budoucnost Řecka,
00:00:34 ale i o vládu nad starověkým světem.
00:00:37 Na úzké pláni u Marathonu se schyluje se ke středu dvou kultur:
00:00:42 východní a západní.
00:00:52 Česká televize uvádí cyklus amerických dokumentů
00:00:56 BITVY STAROVĚKU: SOUDNÝ DEN U MARATHONU
00:01:04 Půda je po šestidenních nemilosrdných bojích Athéňanů
00:01:08 s elitními perskými bojovníky zbarvená do ruda.
00:01:17 Zajatce čeká otroctví.
00:01:23 Jádro sil mocné perské říše
00:01:26 tvořila desetitisícová jednotka těžké pěchoty.
00:01:33 Její příslušníci si říkali Nesmrtelní.
00:01:41 Oběťmi války se stali i obyvatelé ostrova Euboea
00:01:45 a řeckého města Eritrea.
00:01:47 Do vod Egejského moře tehdy vplulo 600 perských válečných lodí,
00:01:52 které obsazovaly jeden řecký ostrov za druhým.
00:01:55 Jejich hlavním cílem ale nebyla Euboea, nýbrž Athény,
00:01:59 které měly být vymazány z mapy světa.
00:02:03 Perské lodě proplouvaly východním Středomořím
00:02:07 a zabíraly jeden ostrov za druhým.
00:02:09 Trochu to připomínalo taktiku Američanů v Tichomoří
00:02:13 za 2. světové války.
00:02:15 Peršané také ostrovy měnili v logistické základny
00:02:19 pro závěrečný útok na Athény.
00:02:21 Peršané dobyli Eritreu
00:02:24 a nezadržitelně se blížili k Athénám.
00:02:29 Peršané si byli natolik jisti svým úspěchem,
00:02:33 že s sebou vezli i mramor na výstavbu památníku vítězství.
00:02:37 Ten měl vyrůst na místě zničené řecké metropole.
00:02:43 Perská říše byla obrovská.
00:02:45 Její východní hranice tvořila řeka Indus,
00:02:48 zatímco západní hranici lemovala egyptská řeka Nil.
00:02:52 Persie byla největší známou říší světa
00:02:55 a to nejenom rozlohou, ale i počtem obyvatel,
00:02:58 který dosahoval desítek milionů.
00:03:01 Pyšnila se kulturním přínosem v oblasti architektury, umění,
00:03:05 literatury či výtvarného umění.
00:03:07 Byla to mnohonárodní a multikulturní říše,
00:03:10 na jejímž území vedle sebe žila řada národností mnoha náboženství.
00:03:16 Athény byly pouze jedním
00:03:18 z mnoha nezávislých řeckých městských států.
00:03:22 Území, které dnes nazýváme Řeckem, v té době tvořily městské státy
00:03:27 od Makedonie na severu po Athény na jihu,
00:03:30 přes Spartu, Korint a řadu dalších států.
00:03:33 Každý z nich byl samosprávnou společností,
00:03:36 která ovládala vlastní území a disponovala i vlastní armádou.
00:03:46 Perského vojevůdce Dátida ale jiné státy nezajímaly.
00:03:50 Jeho lodě brázdící Egejské moře měly jediný cíl: Athény.
00:03:55 Dátis si byl naprosto jist, že Athény zničí.
00:03:59 Rozmýšlel si jen způsob, jakým to udělá.
00:04:03 Jednou z možností byl útok přímo od moře.
00:04:07 Jenže Athény chránily ve směru k moři mohutné hradby
00:04:10 a nájezdníci útočící z pobřeží museli počítat se silným odporem.
00:04:16 Dátis nakonec zavrhl přímý útok
00:04:19 a rozhodl se pro vylodění zhruba 40 kilometrů od Athén.
00:04:24 Vybíral tedy ze dvou možností.
00:04:28 Dátis měl na výběr mezi obojživelnou či pozemní operací.
00:04:32 V prvním případě musel počítat s okamžitou reakcí athénské armády.
00:04:37 Ve druhém se mohl v klidu vylodit na jiném místě
00:04:39 a s vojskem zamířit k Athénám po souši.
00:04:41 Vybral si druhou možnost.
00:04:44 Dátidova flotila 600 lodí přistála zhruba 40 kilometrů od Athén
00:04:49 v Marathonském zálivu u města Marathon.
00:04:53 Peršané se začali okamžitě po přistání vyloďovat
00:04:56 a utábořili se na okraji velkého močálu
00:04:59 na severovýchodní straně pláně.
00:05:03 Perská armáda chtěla Athény smést.
00:05:06 Athéňané zase věděli, že kapitulace nepřichází v úvahu.
00:05:11 Mohli se buď bránit ve městě a spoléhat na pevnost hradeb,
00:05:14 nebo se postavit Peršanům v poli.
00:05:17 Někteří Athéňané považovali otevřený boj s perskou armádou
00:05:21 za sebevraždu.
00:05:23 S tímhle názorem ale nesouhlasil Miltiadés,
00:05:26 který už měl s Peršany své zkušenosti.
00:05:29 Miltiadés pocházel z přední athénské rodiny.
00:05:33 Ve věku 35 let se ujal řízení athénské kolonie v Iónii,
00:05:37 která sousedila s Perskou říší. Vládl tu jako tyran
00:05:41 a svým způsobem vlády si nadělal v Athénách spoustu nepřátel.
00:05:47 Miltiadův domov na Hellespontu byl v 6. století před naším letopočtem
00:05:52 pohlcen rozpínavou perskou říší.
00:05:56 Miltiadés byl nucen vstoupit do perské armády
00:05:59 a bojovat po boku svých uchvatitelů.
00:06:05 Perská armáda se zanedlouho vydala na sever,
00:06:09 překročila Dunaj a vstoupila do Skýtie.
00:06:14 Miltiadova jednotka byla pověřena strážením mostů přes Dunaj,
00:06:19 která perská armáda využila pro vpád na skýtské území.
00:06:27 Miltiadés měl Skýtie po tříletém pobytu plné zuby.
00:06:33 Miltiadés nikdy nepatřil k obdivovatelům Perské říše.
00:06:38 Pokusil se ostatní řecké generály přesvědčit,
00:06:41 aby spálili mosty
00:06:43 a nechali Dáreiovu armádu pomřít ve Skýtii hlady,
00:06:47 nebo ji nechat napospas Skytům.
00:06:50 Jeho myšlenka však nenašla mezi řeckými generály
00:06:53 dostatečnou podporu
00:06:55 a zprávy o spiknutí navíc prosákly ven.
00:06:58 Je tedy jasné, že Peršané neměli z Miltiada příliš velkou radost.
00:07:04 Miltiadés musel uprchnout do Athén,
00:07:07 ale ani tady ho nečekalo žádné vřelé přivítání.
00:07:11 Athéňané si ho totiž stále pamatovali jako tyrana
00:07:14 a uvrhli ho do žaláře.
00:07:16 Miltiadovi hrozil tři roky po návratu do Athén
00:07:20 trest smrti za tyranii.
00:07:22 Miltiadés měl ale jeden trumf v rukávu.
00:07:24 Dokonale znal Peršany.
00:07:30 Peršané právě v té době mířili k Athénám, aby je zničili.
00:07:36 Miltiadés tak nakonec neskončil na popravišti,
00:07:39 ale stal se generálem.
00:07:42 Sám Miltiadés si ale nebyl jist, co je lepší:
00:07:45 zemřít na popravišti
00:07:47 nebo se nechat Peršany rozsekat na kousíčky?
00:07:51 Miltiadés se nakonec rozhodl, že se postaví perským agresorům.
00:07:56 Nechtěl však bojovat za hradbami města,
00:07:58 ale chtěl se nájezdníkům postavit v poli.
00:08:01 Rozhodnutí však nebylo na něm,
00:08:03 protože chapadla athénské demokracie
00:08:05 zasahovala i do athénské armády.
00:08:08 O způsobu obrany tak rozhodovala rada deseti generálů,
00:08:12 kteří měli na výběr buď zaútočit, nebo se stáhnout za městské hradby
00:08:17 a požádat o pomoc ostatní řecké státy.
00:08:21 Hlasování dopadlo nerozhodně
00:08:24 a konečné rozhodnutí zůstalo na muži jménem Kallimachos,
00:08:28 který zastával v athénské armádě hodnost polemarcha.
00:08:33 Na Kallimacha udělal mocný dojem Miltiadův plamenný projev:
00:08:37 "Je jenom na vás, zda budou Athény zotročeny,
00:08:40 nebo se stanou nejmocnějším řeckým státem!"
00:08:45 Miltiadés se snažil vysvětlit, že odmítnutím boje
00:08:49 by se athénská demokracie rozpadla na řadu frakcí
00:08:52 a stala by se snadnou kořistí Peršanů.
00:08:56 Kallimacha tenhle argument přesvědčil
00:08:59 a hlasoval pro otevřený boj.
00:09:01 Miltiadés prosadil svůj názor.
00:09:07 Zhruba desetitisícovou athénskou armádu nyní čekal
00:09:11 přibližně čtyřicetikilometrový pochod k Marathonu.
00:09:18 Miltiadovy vyhlídky na úspěch však byly téměř nulové,
00:09:22 protože perská armáda disponovala neskutečnu silou.
00:09:26 Perská armáda byla víc než dvakrát silnější než ta athénská.
00:09:30 Tvořilo ji 20 000 pěšáků, 3000 lučištníků a 2000 jezdců.
00:09:36 Miltiadés si při pohledu na ni okamžitě uvědomil,
00:09:40 že Peršané disponují nejenom velkou početní převahou,
00:09:44 ale i větším počtem lučištnických a jízdních jednotek.
00:09:51 Kdyby se Athéňanům podařilo nějakým zázrakem
00:09:54 zadržet perskou pěchotu,
00:09:56 proti perským válečným ořům neměli žádnou šanci.
00:10:00 Jezdectvo bylo jedním z hlavních důvodů perských úspěchů.
00:10:05 Perská armáda začala jako první na světě
00:10:07 využívat jízdu a těžkou pěchotu pro navazující bleskové údery.
00:10:16 Těmi nasměrovala protivníka do drtivých kleští pěchoty.
00:10:22 Peršané měli obrovskou převahu v mužích i ve zbraních.
00:10:26 Athéňané dosud nikdy proti takové síle nestáli.
00:10:30 Měli však bohaté zkušenosti z bojů s jednou armádou,
00:10:34 která patřila k nejlepším.
00:10:38 Athény se už po staletí utkávaly se Spartou v krvavých bojích.
00:10:43 A právě během jednoho z těchto konfliktů
00:10:46 byla zaseta semínka jejich sporů s Persií.
00:10:56 V roce 540 před naším letopočtem,
00:10:59 tedy padesát let před bitvou u Marathonu,
00:11:03 se rozhořel otevřený boj mezi dvěma řeckými městskými státy,
00:11:07 Athénami a Spartou.
00:11:09 Rivalitu mezi Athénami a Spartou
00:11:12 bychom mohli přirovnat k rivalitě mezi dvěma fotbalovými kluby.
00:11:17 Oba protivníci neustále hledali možnost,
00:11:19 jak na toho druhého vyzrát.
00:11:21 Většina jejich půtek měla sice regionální charakter,
00:11:25 ale do jedné z nich byli nakonec zataženi i Peršané.
00:11:28 A právě tahle skutečnost nakonec vyústila v bitvu u Marathonu.
00:11:32 Athény byly kolébkou demokracie,
00:11:34 a státní zřízení Sparty se od toho athénského lišilo jako den a noc.
00:11:39 Jako kdyby si americká námořní pěchota založila svůj stát.
00:11:44 A přesně tak to vypadalo ve Spartě.
00:11:47 Spartští muži neustále cvičili a vymýšleli nové zbraně a taktiku.
00:11:52 Vztah Sparty s Athénami byl zvláštní.
00:11:55 Oba státy si někdy pomáhaly, jindy spolu bojovaly.
00:12:00 V té době stál v čele Athén Hippiás,
00:12:03 který si ale nadělal řadu nepřátel mezi athénskými aristokraty.
00:12:08 Ti se jednoho dne domluvili
00:12:09 a svrhli ho s pomocí toho nejnepravděpodobnějšího spojence ―
00:12:13 Sparty.
00:12:14 Jenže když jednou Sparťané přišli, nevěděli, kdy mají odejít.
00:12:18 Nespokojení Athéňané se jich nemohli zbavit,
00:12:21 až je jednoho dne společnými silami vyhnali.
00:12:25 K téhle události,
00:12:26 která je považována i za počátek athénské demokracie,
00:12:29 došlo někdy kolem roku 540 před naším letopočtem.
00:12:33 A problém byl na světě, Sparťané si to nechtěli nechat líbit.
00:12:38 Athény hledaly spojence pro očekávaný boj proti Spartě,
00:12:42 a jejich volba padla na Persii.
00:12:45 Jednalo se o jeden z prvních příkladů v řecké historii,
00:12:48 kdy se menší stát snažil spojit s větším státem,
00:12:52 v tomto případě s perskou říší,
00:12:54 aby se ubránil agresi dalšího řeckého státu.
00:12:58 Athény poslaly svého vyslance do Iónie.
00:13:02 Ta se rozkládala na území dnešního Turecka,
00:13:04 a v té době byla perskou provincií.
00:13:07 Žádost o pomoc proti Spartě si vyslechl sám perský guvernér.
00:13:13 Guvernér souhlasil, ale měl jednu podmínku:
00:13:16 Athéňané musejí Persii nabídnout během posvátného obřadu
00:13:20 "zemi a vodu".
00:13:23 Athéňané nepochopili, k čemu se vlastně zavazují.
00:13:27 Domnívali se,
00:13:28 že s Peršany uzavírají obyčejnou spojeneckou smlouvu,
00:13:32 jaké uzavírali s ostatními státy. Jenže nabídkou "země a vody"
00:13:36 v podstatě uznali perskou nadvládu a stali se perskými vazaly.
00:13:41 Athénský vyslanec se tak z čiré nevědomosti
00:13:44 podrobil perské nadvládě,
00:13:46 a Athéňané za jeho chybu draze zaplatili.
00:13:50 Logicky uvažující Řekové nepřikládali tomuto obřadu
00:13:54 žádný význam.
00:13:55 Dali přece světu logiku, matematiku a filosofii,
00:13:58 a tohle byl z jejich hlediska jen bezvýznamný obřad.
00:14:02 S podobnými problémy se setkáváme i v dnešní době.
00:14:06 Pokoušejí-li se dvě odlišné kultury uzavřít nějakou dohodu,
00:14:09 přikládají jí občas kvůli odlišnému kulturnímu kontextu různý význam.
00:14:15 Athény si sice zajistily perskou ochranu,
00:14:18 ale Sparta zaútočila tak rychle,
00:14:21 že ani nestačily požádat svého spojence o pomoc.
00:14:24 Athéňané, odhodlaní ubránit si svou novou demokracii,
00:14:28 bojovali daleko zuřivěji než kdykoli předtím,
00:14:31 a ubránili se vlastními silami.
00:14:33 A právě to bylo důležité pro další vývoj,
00:14:36 protože perskou pomoc nakonec nevyužili.
00:14:40 Dohoda uzavřená s Peršany nedošla svého naplnění,
00:14:43 a Athéňané ji proto považovali za neplatnou.
00:14:47 A Peršanům to neopomněli sdělit.
00:14:51 Perský král Dáreios První zuřil.
00:14:55 Peršané to považovali za bezmála otevřenou vzpouru
00:14:59 a Dáreios se rozhodl srazit vzpurné Athéňany na kolena.
00:15:05 Peršané poslali do Athén své emisary s požadavkem
00:15:09 na zaplacení obvyklých daní.
00:15:13 Athéňané je ale hodili do studny,
00:15:16 což bylo další plivnutí do tváře tehdejší světové supervelmoci.
00:15:22 Zcela nečekané důsledky mívaly i další spojenecké smlouvy.
00:15:27 Žádné však nenabyly takových rozměrů.
00:15:30 Pokud by totiž Athéňané nepožádali Persii o pomoc,
00:15:33 mohl se svět ubírat úplně jiným směrem.
00:15:36 Tahle událost však nakonec vedla k několikasetleté sérii konfliktů
00:15:40 mezi Východem a Západem.
00:15:44 Prvním z nich byla bitva u Marathonu,
00:15:47 která měla být pouhou předehrou k vypálení Athén.
00:15:56 Athénský vojevůdce Miltiadés
00:15:58 mohl sice proti 20 000 perských pěšáků, jízdních a lučištníků
00:16:02 postavit jen 10 000 pěšáků, měl však jednu velkou výhodu.
00:16:06 Miltiadés musel přijít na způsob, jak neutralizovat
00:16:10 víc než dvojnásobnou početní převahu Peršanů.
00:16:14 A jeho řešení se v antice stále opakuje:
00:16:17 terén, terén, terén, bojiště, bojiště, bojiště.
00:16:23 Historici se dodnes nemohou shodnout na přesné trase,
00:16:27 kterou chtěli Peršané postupovat na Athény.
00:16:30 Podle některých se chtěli vydat pobřežní cestou přes močál.
00:16:35 Tahle cesta byla sice poměrně schůdná,
00:16:39 ale pro Peršany byla nevýhodná.
00:16:41 Jejich armáda by se totiž musela na úzké cestě močálem
00:16:45 pohybovat v pochodovém proudu a tím by odkryla své boky.
00:16:50 Další možností byla horská cesta, začínající v údolí Vrana.
00:16:55 Peršané museli v tomhle případě nejprve projít
00:16:59 nepříliš širokým ústím průsmyku.
00:17:04 A právě to se Miltiadés rozhodl zablokovat.
00:17:10 Své jednotky rozmístil tak,
00:17:12 aby zabránil Peršanům v dalším postupu.
00:17:21 Miltiadova armáda v podstatě působila jako zátka v hrdle láhve.
00:17:26 Athénské válečné šiky tvořily řady nesmírně disciplinovaných
00:17:30 a vzájemně se zajišťujících vojáků.
00:17:33 Athénské falangy se dokázaly pohybovat dopředu a dozadu,
00:17:37 nikoli však do stran.
00:17:40 Tenhle typ formace se neobyčejně hodí pro hájení území
00:17:43 a pro pohyb vpřed.
00:17:45 Muži stáli v řadách těsně vedle sebe
00:17:48 a jejich vzájemně se překrývající štíty
00:17:50 tvořily neprostupnou bronzovou hráz.
00:17:53 Boky Miltiadovy formace se zachytily
00:17:56 o skalnaté stěny průsmyku
00:17:58 a své postavení si posílily kmeny pokácených stromů.
00:18:02 Miltiadés si totiž dobře uvědomoval,
00:18:04 že měly-li řecké falangy nějakou slabinu, byly to jejich boky.
00:18:09 Byla-li nějaká falanga v boji zničena,
00:18:11 pak to bylo vždy po útoku nepřátelské jízdy,
00:18:14 případně pěchoty, na její bok.
00:18:17 Tady však byly boky falangy dobře chráněné svahy průsmyku.
00:18:21 Díky sráznosti svahů, křovinám, stromům i pokáceným kmenům
00:18:26 byl útok jízdy na boky řecké jednotky vlastně vyloučen.
00:18:32 Miltiadés tímhle tahem v podstatě vyřadil perskou jízdu z boje.
00:18:38 Brilantní manévr!
00:18:41 Perský velitel se o postavení protivníkovy armády nezajímal.
00:18:46 Peršané se připravovali na útok tři dny.
00:18:50 Řekové je nijak nenapadali
00:18:52 a zůstávali ve svém opevněném postavení.
00:18:56 Pro Athéňany bylo vítězstvím už jen to, že se nebojovalo,
00:19:00 protože jejich hlavním úkolem
00:19:02 bylo zablokování přístupových cest k Athénám.
00:19:05 A pokud by to takhle zůstalo několik týdnů,
00:19:08 úplně by jim to vyhovovalo.
00:19:11 Netrpěliví Peršané nakonec zaveleli k útoku.
00:19:15 Athéňané zformovali své řady.
00:19:23 Očekávaný útok perské pěchoty se ale nedostavil
00:19:26 a místo něj se na řecká postavení snesl déšť perských šípů.
00:19:37 Athéňané se před ním neměli kam skrýt.
00:19:49 Je rok 490 před naším letopočtem,
00:19:52 a Athéňané se postavili mohutné perské armádě
00:19:56 na pláni poblíž Marathonu. První tah udělali Peršané,
00:20:00 kteří zasypali Athéňany ničivým krupobitím šípů.
00:20:12 Na Athéňany pršel mrak střel, který doslova zakryl slunce.
00:20:26 Athéňané však odrazili nepřátelské šípy jako obtížný hmyz.
00:20:33 Tisíce perských šípů příliš velké škody nenapáchaly.
00:20:40 Miltiadovi Athéňané se nepříteli navzdory jeho početní převaze
00:20:45 dokonce výsměšně pošklebovali.
00:20:50 Peršané však museli prorazit hradbu řeckých vojáků,
00:20:53 dojít do Athén a do základů je zničit.
00:20:58 Další průběh událostí je dodnes předmětem vzrušených debat.
00:21:03 Každý historik má svou vlastní teorii.
00:21:06 Všichni ale vycházejí z jediného zdroje:
00:21:08 z díla řeckého historika Hérodota.
00:21:11 Problém s Hérodotem tkví ve skutečnosti,
00:21:14 že to nebyl ani tak historik, jako spíš první světový blogger.
00:21:18 Míchal totiž skutečné události s mýty, anekdotami a klepy,
00:21:22 a z tohoto materiálu skládal úžasné příběhy.
00:21:25 Nikdo neví, kdo zaútočil jako první, a proč.
00:21:28 Je však zřejmé, že Athéňané neměli k útoku žádný důvod.
00:21:33 Perský velitel Dátis byl naproti tomu velmi bojechtivý,
00:21:37 a neúspěch lučištnického útoku mu v podstatě nedal na vybranou.
00:21:43 Neměl jinou možnost, než čelní útok.
00:21:46 Vojáci museli vyrazit do boje muže proti muži.
00:21:51 Deset tisíc příslušníků lehké perské pěchoty
00:21:54 se dalo do běhu přes Marathonskou pláň.
00:21:58 Vepředu na ně čekaly athénské falangy
00:22:00 a bronzová hradba štítů, ježící se kopími.
00:22:10 U Marathonu na sebe narazilo víc než milion kilogramů živé hmoty.
00:22:15 Bronzovou athénskou hradbu tvořily štíty zvané hoplon.
00:22:20 Hoplon byl v podstatě jen kusem dřeva pokrytým bronzem.
00:22:24 Z vojenského hlediska se ale jednalo o přímo revoluční novinku.
00:22:29 Hoplon byl velký, okrouhlý, dopředu vydutý dřevěný štít
00:22:33 pokrytý bronzem.
00:22:36 Dokázal odolat zásahům šípů i ničivým úderům meče.
00:22:41 Jeho součástí byl úchop,
00:22:44 sestávající z koženého pásu uprostřed štítu,
00:22:47 kterým voják provlékl paži až po loket,
00:22:50 a provazového úchopu u okraje štítu.
00:22:53 Hoplon byl dobře ovladatelný
00:22:56 a pěšák díky zapojení celého předloktí měl tak sílu
00:22:59 k odtlačení nepřítele.
00:23:01 To starý provazový úchop uprostřed štítu neumožňoval.
00:23:06 Athéňanům se podařilo zastavit drtivý perský útok
00:23:10 a sami přešli do ofenzivy.
00:23:14 Hlavní athénskou zbraní bylo těžké jasanové kopí
00:23:18 nazývané "dory".
00:23:20 Víc než dvoumetrové kopí bylo zakončeno ostrým kovovým hrotem,
00:23:25 který dokázal snadno prorazit štít i brnění.
00:23:29 Kopí "dory" bylo ryze bodnou zbraní
00:23:32 a pěšáci s ním zasazovali strašlivé rány.
00:23:37 Většina Athéňanů šla do boje v lehkém "lamelárním" brnění,
00:23:42 tvořeném vzájemně pospojovanými plátěnými a koženými pásy.
00:23:47 Někteří pěšáci však nosili těžké kyrysy,
00:23:51 do jejichž bronzových plátů byly vytepány obrysy svalnaté hrudi.
00:23:58 Hlavy chránily bronzové helmy
00:24:00 s typickými chocholy z koňských žíní,
00:24:03 zatímco jejich nohy chránily holenní pancíře.
00:24:10 Soudržnost athénských falang nenarušila ani úvodní smršť šípů.
00:24:15 Perská lehká pěchota se navíc musela obejít
00:24:18 bez obvyklé podpory jízdy.
00:24:20 Při zdolávání bronzové athénské hradby
00:24:23 se musela spoléhat jen na své srpovité meče a proutěné štíty.
00:24:32 Perský velitel Dátis posílal proti Athéňanům
00:24:35 jednu vlnu lehké pěchoty za druhou,
00:24:37 které se však rozbíjely o neprostupnou bronzovou hráz,
00:24:41 ježící se kopími. Perské útoky však neumdlévaly.
00:24:48 V sázce byla prestiž obrovské perské říše.
00:24:51 Vždyť co vedlo tyhle bezvýznamné athénské muže
00:24:55 k urážce majestátu největší říše světa?
00:25:01 Peršané nechtěli Athéňany u Marathonu potrestat
00:25:05 jen za porušení smlouvy,
00:25:07 ale také za podporu iónského protiperského povstání
00:25:10 zpřed deseti let.
00:25:15 Perská říše pohltila původní athénskou kolonii Iónii
00:25:19 v roce 540 před naším letopočtem, a udělala z ní svou provincii.
00:25:24 V roce 500 před naším letopočtem
00:25:27 však místní tyran vyvolal protiperské povstání
00:25:30 a Iónové požádali Athény o pomoc.
00:25:33 Iónové považovali Athény svým způsobem za vlast,
00:25:36 a podobně zřejmě uvažovali Athéňané.
00:25:39 A pokud je jejich kolonie požádala o pomoc,
00:25:43 musela jí vyhovět, což byla velká chyba.
00:25:47 Athény se v tomhle případě zřejmě nezachovaly rozumně.
00:25:55 Athénské vojsko se připojilo k eritrejským jednotkám.
00:25:58 Spojené síly pak přepluly Egejské moře
00:26:01 a zaútočily na iónské hlavní město Sardis.
00:26:05 A to byl další políček do tváře perské říše.
00:26:17 Deset let před Marathonem povstali obyvatelé Iónie
00:26:22 proti perské nadvládě.
00:26:24 Několik řeckých kontingentů, včetně toho athénského,
00:26:27 zaútočilo na hlavní iónské město Sardis ovládané Peršany,
00:26:31 a vypálilo je do základů.
00:26:35 Peršané ve stejné době válčili v Indii, Egyptě a Skýtii.
00:26:42 Iónští povstalci se ze svého vítězství
00:26:45 příliš dlouho neradovali.
00:26:47 Peršané přivolali posily a začali iónské povstání potlačovat.
00:26:52 Athéňané asi usoudili, že kdo uteče, ten vyhraje
00:26:56 a z Iónie se raději stáhli. Iónská vzpoura pak
00:26:59 s většími či menšími přestávkami trvala dalších pět let.
00:27:04 Nakonec se Peršanům nadvládu nad iónským pobřežím
00:27:07 podařilo obnovit.
00:27:10 Perského krále Dáreia však počínání Athén rozzuřilo
00:27:14 a slíbil jim pomstu.
00:27:16 Dáreios svolával na Athény hromy a blesky
00:27:20 a přísahal, že se pomstí. Dokonce nakázal svému sluhovi,
00:27:25 aby mu během každé večeře třikrát zašeptal do ucha:
00:27:28 "Pane, pamatuj na Athéňany."
00:27:32 I když se zaobíral především Egyptem
00:27:35 a válčením v Indii a Skýtii, nezapomínal ani na Athény.
00:27:41 Čas jeho pomsty nadešel v roce 490 před naším letopočtem
00:27:45 u Marathonu.
00:27:53 Athéňané masivní útok perských lučištníků přestáli.
00:28:02 Jejich sevřené řady teď čelí útoku lehké perské pěchoty.
00:28:08 Miltiadés si vybral dokonalé defenzivní postavení.
00:28:12 Falangy těžké řecké pěchoty se vmáčkly do úzkého průsmyku
00:28:17 a blokovaly Peršanům cestu k Athénám.
00:28:20 Peršané si sice přistáním u Marathonu zvolili bojiště,
00:28:24 ale Athéňané maximálně využili výhod zdejšího terénu
00:28:27 ve svůj prospěch.
00:28:30 Mnoha boji prověřená perská lehká pěchota
00:28:34 bezúspěšně narážela na neprostupnou stěnu
00:28:37 athénských štítů.
00:28:41 Perská lehká pěchota se stáhla,
00:28:43 aby udělala místo elitní jednotce perské těžké pěchoty,
00:28:47 jejíž příslušníci si říkali "Nesmrtelní".
00:28:53 Legendární "Nesmrtelní"
00:28:55 byli nejelitnějším úderným oddílem perské armády.
00:28:59 Její příslušníci, kterým nebylo vidět do tváře,
00:29:02 pochodovali bez hlesu vstříc nepříteli.
00:29:07 Tváří v tvář této nesmírně výkonné smrtící síle
00:29:11 byl Miltiadés nucen změnit taktiku.
00:29:15 Miltiadés si opravdu vybral dokonalé místo.
00:29:21 Jeho dosavadní výhoda se však změnila v nevýhodu.
00:29:25 Neměl totiž dost mužů, aby toto místo dokonale pokryl.
00:29:33 Proto se rozhodl posílit svá křídla na úkor středu,
00:29:38 a některé jednotky přesunul ze středu na křídla.
00:29:44 Při pohledu shora by se nám tak naskytl pohled
00:29:48 na relativně slabý střed athénských linií a silná křídla.
00:29:57 Oslabením středu si ale velmi zahrával.
00:30:01 Miltiadés však učinil ještě jeden tah,
00:30:04 a vysunul svou linii ven z ochranného průsmyku.
00:30:09 Uvědomil si, že pokud by zůstal stát na místě,
00:30:12 střed jeho linií by se pod náporem nepřítele prohnul.
00:30:17 Těžké falangy na bocích obranné linie
00:30:19 by tím ztratily manévrovací prostor pro pohyb dovnitř,
00:30:23 a tlak nepřítele by je naopak přimáčkl ke stěnám průsmyku.
00:30:27 Miltiadés proto musel vyřešit velmi choulostivý taktický problém.
00:30:32 Musel přesunout své vojáky dostatečně dopředu,
00:30:35 a roztažením linie poskytnout falangám na křídlech
00:30:38 manévrovací prostor.
00:30:40 Miltiadés musel vyřešit zásadní problém,
00:30:43 jak daleko může vyjít ven z údolí? Pokud by se posunul příliš málo,
00:30:48 sebral by svým křídlům možnost manévrovat.
00:30:51 Pokud by se naopak vysunul příliš daleko,
00:30:54 mohli by ho Peršané obejít a obklíčit.
00:31:01 "Nesmrtelní" se blížili.
00:31:05 Miltiadés se musel rozhodnout.
00:31:11 Nařídil svým jednotkám, aby se přemístily.
00:31:16 Marathon byl podle Hérodotova tvrzení historickým mezníkem,
00:31:20 protože tu prý řečtí hoplité vůbec poprvé běželi.
00:31:24 Až dosud se rychlejšímu pohybu vyhýbali,
00:31:27 protože běh v těžkém pancíři a s dlouhým kopím
00:31:30 byl velmi vyčerpávající.
00:31:33 Problémem byly i těsné formace falang,
00:31:36 jejichž síla spočívala v jejich soudržnosti.
00:31:40 Pokud se formace falangy rozpadla, byla mnohem zranitelnější.
00:31:44 Hérodotos popisuje přesun za pochodu,
00:31:47 a nikoli snahu po navázání kontaktu s nepřítelem.
00:31:51 Vojáci se na daný signál posunuli co nejtěsněji k sobě,
00:31:55 postoupili o 200 metrů, zastavili se,
00:31:58 a rychle zaujali předepsané postavení.
00:32:01 Těsně před útokem tak byli opět disciplinovaní,
00:32:05 připravení zachytit protivníkův úder.
00:32:17 Historici se v případě bitvy u Marathonu
00:32:20 naprosto shodují v jednom.
00:32:23 To, co následovalo, byl přímo apokalyptický výbuch násilí.
00:32:31 Obě armády se srazily v děsivém víru bronzu a krve.
00:32:40 Někteří Řekové měli v žáru bitvy intenzivní halucinace,
00:32:45 ve kterých pozorovali přízraky válečníků,
00:32:48 jak prorážejí jejich linie.
00:32:54 Skutečnost však zřejmě daleko předčila představy.
00:32:58 Peršané útočili a Athéňané jim jejich úder vraceli.
00:33:02 Oslabený střed nedokázal náporu "Nesmrtelných" odolat.
00:33:07 Řecké linie byly perským tlakem zatlačovány zpět do ústí údolí.
00:33:12 Dosud soudržné hoplitské hrázi hrozilo protržení.
00:33:17 Střed athénských linií se hroutil,
00:33:20 ale na křídlech byla situace úplně opačná.
00:33:23 Peršané nasazovali nejsilnější formace doprostřed bojové linie,
00:33:27 ty slabší postupovaly na křídlech.
00:33:30 Křídla byla totiž podporována jízdou.
00:33:32 Miltiadés zřejmě právě proto přesunul část jednotek na křídla.
00:33:38 Nevhodný terén znemožňoval nasazení jízdy
00:33:42 a athénská křídla začala získávat převahu.
00:33:49 Střed athénských linií byl neúprosně zatlačován zpět,
00:33:53 ale křídla neustoupila ani o krok.
00:33:56 Hérodotos píše, že athénští vojáci se díky povzbuzování důstojníků
00:34:01 těsně před zhroucením středu svých linií ještě jednou vzchopili.
00:34:12 Díky tomu zastavili perský postup ve středu.
00:34:17 V témže okamžiku udeřily těžké řecké falangy,
00:34:20 které tlačily perská křídla do středu.
00:34:25 Bojová formace připomínala písmeno "V",
00:34:28 mezi jehož rameny byli Peršané masakrováni.
00:34:35 Athéňané díky úžasnému Miltiadovu taktickému tahu
00:34:39 pomalu přebírali bojovou iniciativu.
00:34:51 Bitva u Marathonu se měnila v masakr Peršanů.
00:35:01 Athénská křídla neustoupila ani o píď,
00:35:04 střed athénské obranné linie poněkud ustoupil
00:35:07 a lapil perskou pěchotu do smrtící pasti.
00:35:15 Peršané byli ze tří stran obklopeni Athéňany.
00:35:18 Nemohli manévrovat a propadali panice.
00:35:23 Jistě k tomu přispěla i nejasná situace na bojišti.
00:35:27 Panika zachvátí bojující vojáky
00:35:29 bez ohledu na kvalitu jejich výcviku či disciplinovanost.
00:35:34 V dějinách válečnictví docházelo opakovaně k situacím,
00:35:38 kdy se do duší mužů začal vkrádat strach,
00:35:41 přerůstající postupně v paniku, šířící se lavinovitě řadami armády.
00:35:47 V té chvíli byl boj ztracen.
00:35:50 V dosavadním průběhu bitvy padlo na 6000 Peršanů,
00:35:54 Athéňané ztratili méně než 200 mužů.
00:36:07 Mezi padlými Athéňany byl i Kallimachos,
00:36:10 který poslal svým hlasem Athéňany k Marathonu.
00:36:16 Někteří historikové uvádějí Marathon jako první příklad
00:36:20 "klešťového" či "oboustranného" obchvatu.
00:36:24 To však není pravda,
00:36:25 protože Miltiadés nepřítele ve skutečnosti neobklíčil,
00:36:29 a ponechal Peršanům ústupovou cestu.
00:36:33 A oni ji využili.
00:36:35 Peršané začali ve zmatku ustupovat směrem k pláži.
00:36:39 Athéňané začali podle názoru některých historiků
00:36:42 Peršany okamžitě pronásledovat.
00:36:44 Podle mě to je ale značně nepravděpodobné.
00:36:48 Miltiadés a jeho muži
00:36:50 si museli před protiútokem nejprve trochu oddechnout.
00:36:55 Peršané se určitě vrátili na bojiště,
00:36:57 aby se pokusili přenést raněné na lodě
00:37:00 a pochytat volně pobíhající koně.
00:37:04 To mohlo trvat osm až deset hodin.
00:37:08 V té chvíli se už určitě zotavili z únavy i Řekové,
00:37:11 kteří znovu zformovali své řady a začali Peršany pronásledovat.
00:37:16 Tedy spíš začali postupovat k pláži,
00:37:19 aby Peršany popohnali k lodím.
00:37:27 Perský zadní voj se pokusil krýt ústup zbytku své armády.
00:37:38 Řekové jej ale zmasakrovali
00:37:40 a zajali sedm z prchajících válečných lodí.
00:37:50 Podle Hérodota
00:37:52 se jeden řecký voják pokusil zadržet perskou loď levou rukou,
00:37:57 ale Peršané mu ji usekli.
00:37:59 Nezdolný Řek ji tedy chytil pravou rukou, ale přišel i o ni.
00:38:03 Statečný Řek se ani potom nevzdal a do zádě perské lodě se zakousl.
00:38:08 Tohle je typická Hérodotova nadsázka.
00:38:13 Athéňané obrátili perskou pěchotu na útěk,
00:38:16 ale nebezpečí ještě nebylo zažehnáno.
00:38:19 Peršané se totiž nevraceli domů do Asie,
00:38:22 ale nabrali kurs na Athény.
00:38:27 Miltiadés poslal do Athén posla se zprávou o řeckém vítězství.
00:38:33 Athéňan prý po zdolání 42kilometrové vzdálenosti
00:38:37 z Marathonu do Athén
00:38:39 zdvihl po doběhu na náměstí ruce a zvolal:
00:38:43 "Niké!" "Vítězství!" A padl mrtev.
00:38:47 Ten den se zrodila fráze "běžet maratón",
00:38:50 tedy více než 42 km, dělících Marathon od Athén.
00:38:55 Miltiadés si ve chvíli, kdy už byl běžec na trati,
00:38:58 uvědomil, že boj ještě neskončil.
00:39:02 Jakmile Miltiadovi došlo, k čemu se Peršané chystají,
00:39:06 poslal do Athén dalšího posla, tentokrát s varováním.
00:39:10 Shromáždil vojsko a vydal se s ním na noční pochod.
00:39:14 Těžko si dokážeme představit,
00:39:16 jak museli být jeho vojáci vyčerpáni.
00:39:19 Pokud však chtěli zachránit Athény, nesměli polevit.
00:39:24 Athéňané pochodovali celou noc.
00:39:28 Je jen těžké odhadnout, za jak dlouho mohly perské lodě
00:39:32 urazit zhruba stokilometrovou námořní vzdálenost,
00:39:36 dělící Marathon do Athén.
00:39:38 Tehdejší lodě ji dokázaly urazit i za 10 hodin,
00:39:41 ale rychlost plavby výrazně ovlivňovaly vodní proudy
00:39:45 a síla větru.
00:39:47 Miltiadés navíc nemohl tušit,
00:39:49 zda některé lodě s nepotřebnou perskou jízdou
00:39:52 nevypluly už před jedním či dvěma dny.
00:39:55 Do poslední chvíle si tak nemohl být jist,
00:39:58 zda nevyhrál bitvu, ale prohrál válku.
00:40:02 Druhý den časně ráno vplulo 600 válečných lodí
00:40:06 perského vojevůdce Dátida do athénského přístavu,
00:40:09 kde se jim naskytl pohled na Miltiada a jeho armádu.
00:40:14 Dátis si okamžitě uvědomil veškeré těžkosti,
00:40:17 spojené s obojživelným útokem.
00:40:20 Tváří v tvář Miltiadově armádě přikázal svým lodníkům,
00:40:24 aby se otočili a nastavili kurs na Persii.
00:40:30 Athény byly zachráněny.
00:40:35 Athéňané postavili na paměť tohoto vítězství
00:40:38 jednu z nejslavnějších budov v historii lidstva -
00:40:42 athénský Parthenón;
00:40:44 masivní chrám zasvěcený bohyni Athéně,
00:40:47 do jehož zdí bylo vytesáno 192 postav -
00:40:50 za každého Athéňana, který padl u Marathonu.
00:41:00 Dátis se vrátil ke dvoru krále Dáreia.
00:41:04 Podle některých historiků byl popraven,
00:41:06 ale pro tuto spekulaci chybí jakékoli důkazy.
00:41:09 Jisté je jen jedno: jméno Dátis se z dějin vytratilo.
00:41:13 Víme jen, že Dáreios zuřil
00:41:16 nad troufalostí toho trpasličího barbarského státu,
00:41:19 který beztrestně urazil mocnou Perskou říši.
00:41:24 Slíbil, že pokud mu Bohové dopřejí dostatečně dlouhý život,
00:41:29 strašlivě se mu pomstí.
00:41:31 Ale jak už to tak bývá, jeho přání se mu nesplnilo.
00:41:37 Pomstu za Marathon měl za něj vykonat jeho syn Xerxes,
00:41:41 který se 40 let po bitvě u Marathonu osobně vydal do Řecka,
00:41:45 aby splnil otcovo přání.
00:41:49 Přenesená touha po pomstě Athénám vedla o 40 let později
00:41:55 k jedné z nejvýznamnějších bitev západní vojenské historie.
00:42:04 K památné bitvě v Thermopylském průsmyku.
00:42:11 Slavný spartský velitel Leonidas tu použil stejnou taktiku,
00:42:16 kterou před téměř půlstoletím využil proti Peršanům
00:42:19 u Marathonu Miltiadés.
00:42:22 Marathon patří k mezníkům západní civilizace.
00:42:26 Úlohy tu byly přesně rozdány: Athéňan byl zástupcem Západu,
00:42:31 zatímco Peršan tu reprezentoval Východ.
00:42:36 Tím však náš příběh nekončí, ale ve skutečnosti začíná.
00:42:42 Řecko a Persie se utkávaly i v průběhu příštích staletí,
00:42:46 a jejich vzájemné souboje katapultovaly Řecko z nicoty
00:42:49 až na výsluní starověkého světa.
00:42:52 Řecký vzestup však začal už na krví prosáklé pláni u Marathonu.
00:43:06 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Na úzké pláni u východořeckého Marathónu se rozhořela bitva, která změnila vývoj západní civilizace. Na jedné straně stála nejmocnější bojová síla tehdejšího světa, armáda Perské říše, které čelila početně zhruba poloviční athénská armáda, vedená slavným řeckým generálem Miltiadem. Byl to souboj brilantní strategie s drtivou početní převahou. V bitvě u Marathónu se bojovalo nejen o budoucnost Řecka, ale i o vládu nad starověkým světem. Marathón patří k mezníkům západní civilizace. Úlohy tu byly přesně rozdány: Athéňan byl zástupcem Západu, zatímco Peršan tu reprezentoval Východ. Tím však náš příběh nekončí, ale ve skutečnosti začíná. Persie byla přemožena. Všichni rebelové povstávali proti Perské říši se zvoláním „Marathón!“ Řecko a Persie se utkávaly i v průběhu příštích staletí, a jejich vzájemné souboje katapultovaly Řecko z nicoty až na výsluní starověkého světa. Řecký vzestup však začal už na krví prosáklé pláni u Marathónu.