Dobyvatel, který nikdy neprohrál žádnou válku. Americký cyklus dokumentárních rekonstrukcí
00:00:04 Tento nesmiřitelný, bezohledný a cílevědomý muž
00:00:09 byl jedním z největších vojevůdců vojenské historie,
00:00:14 brilantním stratégem, pro kterého jeho muži rádi zabíjeli...
00:00:19 a také umírali.
00:00:26 To vše pro větší slávu Řecka. Řeč je o Alexandru Velikém.
00:00:34 Alexandr ovládal ve 4. století před Kristem
00:00:38 víc než polovinu tehdy známého světa.
00:00:41 To mu ale nestačilo. Chtěl víc.
00:00:44 Chtěl svou říši rozšířit
00:00:46 a začal připravovat svůj další výboj... proti Indii.
00:00:50 V cestě mu však stály dvě mohutné řeky...
00:00:53 a tři čtvrtě miliónová indická armáda.
00:01:05 Česká televize uvádí cyklus amerických dokumentů
00:01:09 BITVY STAROVĚKU ALEXANDR VELIKÝ, DOBYVATEL
00:01:16 V roce 331 před Kristem se téměř padesátitisícová řecká armáda
00:01:22 utkala u Gaugamel se svým odvěkým nepřítelem, s Peršany.
00:01:27 Obě supervelmoci tehdejšího světa sváděly celá staletí krvavé boje.
00:01:35 Perské vojsko bylo sice dvakrát početnější,
00:01:39 ale řecká armáda dosáhla onoho říjnového dne
00:01:43 úžasného vítězství, které změnilo běh dějin.
00:01:56 Řekové zvítězili především díky obrovskému taktickému důvtipu
00:02:01 svého pětadvacetiletého velitele Alexandra Velikého,
00:02:05 který se v té chvíli ocitl na vrcholu moci.
00:02:08 Alexandra provází obrovská aura.
00:02:12 Vojáci prý tohoto údajně pohledného, dobře stavěného
00:02:16 a nesmírně charismatického muže přímo zbožňovali.
00:02:22 Během necelých pěti let se Alexandrovi podařilo
00:02:25 díky propracovanému strategickému plánu
00:02:28 srazit Perskou říši na kolena.
00:02:31 Aby se však mohl postavit perské armádě
00:02:34 v kataklyzmatické bitvě u Gaugamel v dnešním Iráku,
00:02:38 a stát se perským králem,
00:02:42 musel se nejprve vypořádat s domácí opozicí.
00:02:50 Alexandr byl prý k slávě předurčen svým původem.
00:02:55 Mezi předky jeho otce byl údajně samotný Héraklés,
00:02:59 a matka zas odvozovala svůj původ od Achillea.
00:03:03 Alexandrova říše v té chvíli zahrnovala Řecko...
00:03:07 Egypt...
00:03:09 a území současného Afghánistánu,
00:03:12 a řadila se k největším říším v dějinách lidstva.
00:03:15 Alexandr však už pět let po porážce Peršanů stál v čele
00:03:19 své zkušené dvaatřicetitisícové armády na břehu řeky Indus,
00:03:24 aby si podrobil další říši... Indii.
00:03:36 Alexandr měl za sebou osm velmi rušných let
00:03:40 a v necelých třiceti letech ovládal Persii a Egypt.
00:03:46 Zatímco Persii dobyl až po krvavých bojích,
00:03:50 Egypt získal bez boje. A nyní stál před branami Indie.
00:03:55 Z geografického a taktického hlediska
00:03:58 byly největším Alexandrovým problémem dvě mohutné řeky:
00:04:02 Indus a Hydaspa.
00:04:06 Většina armád by to asi vzdala. Nikoli však Alexandr
00:04:11 s jeho přímo legendární předvídavostí
00:04:14 a plánovacími schopnostmi.
00:04:17 Už dva roky předtím nařídil syrským loďařům,
00:04:20 aby se dostavili k Indu a postavili mu plavidla,
00:04:24 potřebná k jeho překonání.
00:04:29 Za Indem však ležela Takkasila.
00:04:32 Sídelní město krále Omfida a hlavní město Pandžábu,
00:04:36 který se táhne od Indu až k řece Hydaspě.
00:04:41 Omfis stál před těžkou volbou. Postaví-li se Alexandrovi,
00:04:46 riskuje zničení města i svou hlavu,
00:04:49 protože Alexandrovi odpůrci obvykle umírali pomalu a bolestivě
00:04:53 před zraky svých poddaných na popravišti.
00:04:57 Pokud by ale spolupracoval,
00:05:00 mohl by zachránit město a možná i svůj trůn.
00:05:05 Omfis se zachoval moudře.
00:05:08 Takkasila otevřela Alexandrovi své brány,
00:05:11 a Alexandr z ní vzápětí udělal operační základnu
00:05:15 pro svůj vpád do Indie.
00:05:17 Další překážkou byla řeka Hydaspa, vzdálená odtud zhruba 160 km...
00:05:23 Alexandr byl ale připraven.
00:05:28 Řeka Hydaspa byla příliš vzdálená,
00:05:31 než aby k ní Řekové mohli dopravit celé lodě.
00:05:34 Proto je rozebrali a odvezli je po částech.
00:05:38 Byly to jakési čluny s pevnými rámy,
00:05:40 které bylo možné vyrobit přímo na místě.
00:05:43 Vojáci s sebou vezli jen zvířecí kůže a vědra s dehtem,
00:05:46 a jednotlivé lodě pak sestavili během několika dnů.
00:05:50 Cesta k řece zabrala Alexandrově armádě dva měsíce.
00:05:54 Mnoho z 23 000 pěšáků a 9000 jezdců,
00:05:58 naprosto oddaných svému veliteli,
00:06:01 bojovalo po jeho boku od samého počátku.
00:06:04 Vábila je síla jeho osobnosti a sny o slávě.
00:06:08 Vojáci bojovali především za svou čest a individuální slávu
00:06:12 podle vzoru bájných řeckých hrdinů a válečníků
00:06:16 Agamemnóna, Achillea a Hérakla.
00:06:21 Alexandr se stal vojevůdcem asi hlavně kvůli slávě,
00:06:26 a válka se stala náplní jeho života.
00:06:33 Za Hydaspou však na něj čekal stejně hrdý a statečný válečník,
00:06:37 jakým byl on sám: pauravský král Póros,
00:06:40 pocházející z předlouhé linie válečníků.
00:06:44 Více než stoosmdesáticentimetrový Póros
00:06:47 byl na svou dobu úplným obrem.
00:06:51 Alexandr nejprve králi nabídl jednání.
00:06:55 Chtěl, aby mu Póros dobrovolně vydal trůn
00:06:59 a zaplatil povinný tribut. Tím by zachránil sebe i svou říši.
00:07:05 Póros nemohl nabídku ke kapitulaci otevřeně odmítnout,
00:07:09 ale nemohl se ani vzdát a Alexandrovi proto vzkázal:
00:07:12 "Sejdeme se... ale na bojišti!"
00:07:16 Póros byl odhodlán bránit své království
00:07:19 do poslední kapky krve.
00:07:21 Póros měl k dispozici 30 000 pěšáků,
00:07:25 2000 jezdců a 300 válečných vozů.
00:07:29 Mimo nich měl ale další zbraň, jakou Alexandr dosud neviděl...
00:07:34 K boji bylo připraveno i 200 cvičených válečných slonů.
00:07:42 Váleční sloni byli velmi účinnou zbraní.
00:07:46 Během výcviku se mimo slovních pokynů
00:07:49 učili reagovat i na hvízdání,
00:07:51 a po ukončení výcviku se stali velmi účinnou zbraní.
00:07:56 Zkusme si představit tehdejší situaci.
00:08:00 Na východním břehu řeky stál Póros
00:08:02 a jeho vojáci byli odhodláni nepustit protivníka na svůj břeh.
00:08:06 Na západním břehu stála Alexandrova armáda,
00:08:09 a obě vojska dělily hluboké vody značně rozbouřené řeky.
00:08:16 Jak měl Alexandr dostat svou dvaatřicetitisícovou armádu
00:08:20 přes rozbouřenou řeku
00:08:22 a přitom nepřijít o důležitý moment překvapení?
00:08:26 Pokud by se řeku pokusil přejít Pórovi přímo před nosem,
00:08:31 stali by se jeho brodící se vojáci snadným cílem Pórových lučištníků,
00:08:36 případně by je zlikvidovali ve chvíli,
00:08:38 kdy se pokusí vylézt na protější břeh.
00:08:40 Alexandr potřeboval nějaký taktický plán,
00:08:43 a v nejbližších týdnech rozehrál neuvěřitelnou hru kočky s myší.
00:08:47 Alexandr se řídil heslem:
00:08:49 "Jsi-li v úzkých, podváděj a předstírej."
00:08:52 Své zásoby obilí nechal přeložit na lodě,
00:08:54 které poté začaly okatě připlouvat k jeho břehu.
00:08:57 Důležitou úlohu hrála skutečnost, že šlo o přelom jara a léta.
00:09:02 Alexandr chtěl dát najevo,
00:09:04 že s překročením řeky počká až na pozdější dobu,
00:09:07 kdy hladina klesne a proud se zpomalí.
00:09:11 Když si byl Alexandr jist, že mu Póros na jeho lest skočil,
00:09:15 zapojil do hry své vojáky.
00:09:18 Ve druhé fázi jeho klamné operace začaly části jeho armády,
00:09:22 především jezdci, ale i pěšáci,
00:09:25 neustále pendlovat proti proudu, a vzápětí zpět,
00:09:28 hezky nahoru - dolů, nahoru - dolů,
00:09:30 aby si Póros pomyslel, že hledají vhodný brod,
00:09:34 nějaké místo, na kterém by mohli řeku bezpečně překročit.
00:09:38 Póros musel dojít k závěru,
00:09:41 že pokud by se mu povedlo zjistit místo plánovaného přechodu,
00:09:44 mohl by tam v předstihu rozmístit své jednotky.
00:09:48 Pórova armáda začala od té chvíle
00:09:51 věrně kopírovat pohyb protivníkových sil.
00:09:54 Takhle to šlo asi týden nebo dva.
00:09:56 Alexandr se ale vždycky vrátil zpátky do tábora,
00:09:59 a otrávený Póros se rozhodl,
00:10:01 že nemá smysl, aby ho sledovala celá jeho armáda.
00:10:05 K tomu přece stačí vhodně rozmístěné hlídky.
00:10:15 Na to Alexandr čekal
00:10:17 a okamžitě zahájil další část své klamné operace.
00:10:25 Nařídil svým vojákům,
00:10:27 aby každou noc zapalovali ohně a dělali hluk.
00:10:31 Alexandr chtěl, aby Pórovi strážní přivykli neustálému hluku
00:10:34 z protějšího břehu.
00:10:37 Alexandrovi se tím podařilo získat velkou taktickou výhodu,
00:10:41 protože od této chvíle mohl svou armádu přesouvat,
00:10:44 aniž by na to jeho protivník nějak významněji reagoval.
00:10:49 Svými klamnými opatřeními jednak zaměstnal své vojáky
00:10:53 a současně snížil protivníkovu ostražitost.
00:10:59 Po dvouměsíčních přípravách
00:11:01 opustila část Alexandrovy armády pod pláštíkem noci tábor,
00:11:05 a Pórovy stráže, které už byly na hluk z protějšího břehu zvyklé,
00:11:09 její odchod ani nezaznamenaly.
00:11:13 Alexandr neměl v úmyslu čekat na vhodnější podmínky.
00:11:17 Pouze se řídil promyšleným scénářem,
00:11:20 kterým chtěl protivníka ukolébat,
00:11:22 a utajeným přechodem přes řeku získat taktickou výhodu.
00:11:28 Jeho plán mu vyšel dokonale.
00:11:30 V uplynulých týdnech našel vhodný brod,
00:11:32 přes který chtěl v noci přejít.
00:11:35 Brod ležel nějakých 27 km od tábora,
00:11:39 a Alexandr k němu mířil v čele zhruba desetitisícové pěchoty,
00:11:43 šestitisícové těžké řecké jízdy
00:11:46 a asi tisícovky jízdních lučištníků.
00:11:50 Jenže oné noci roku 326 před Kristem
00:11:53 připravila řeka nepříjemné překvapení Alexandrovi.
00:12:03 Alexandr Veliký byl po dvou měsících příprav
00:12:07 konečně připraven převést svou dvacetitisícovou armádu
00:12:11 na druhý břeh rozbouřené řeky.
00:12:19 Před několika hodinami opustil v čele svých sil tábor
00:12:24 a vydal se 27 kilometrů proti proudu Hydaspy
00:12:27 k vybranému brodu.
00:12:30 Alexandrova armáda byla dobře fungujícím
00:12:34 a zkušeným válečným strojem,
00:12:36 zocelovaným po větší část minulého desetiletí
00:12:40 střety s nejrůznějšími protivníky.
00:12:42 Alexandr se před třemi roky utkal v Baktrii a Sogdianě
00:12:46 se středoasijskými kočovnými kmeny.
00:12:49 Tyto oblasti jsou dnes součástí Afghánistánu a Pákistánu,
00:12:53 ale tehdy to byly nejvýchodnější provincie Alexandrovy říše.
00:12:57 Alexandrův největší problém tkvěl ve skutečnosti,
00:13:00 že se nejednalo o národní státy,
00:13:04 ale spíš o slepence nejrůznějších domorodých kmenů,
00:13:07 které si šly vzájemně po krku.
00:13:09 Alexandr se tak musel postupně vyrovnávat
00:13:13 s nejrůznějšími revoltami.
00:13:18 Středoasijské kočovné kmeny původně obývaly oblast
00:13:22 kolem Kaspického moře.
00:13:24 Byli to vynikající střelci a mimořádně houževnatí válečníci.
00:13:28 Jejich jízdní lučištníci dokonale ovládali taktiku
00:13:32 "udeř a stáhni se",
00:13:33 se kterou se Alexandrovi muži dosud nesetkali.
00:13:37 Řekové byli zvyklí postupovat
00:13:39 v sevřených obdélníkových pěších formacích, nazývaných falangy.
00:13:44 Středoasijští bojovníci
00:13:46 však praktikovali gerilový způsob boje,
00:13:48 a šípy jízdních lučištníků
00:13:50 rozsévaly v nepřátelských řadách smrt.
00:13:53 Jejich taktika spočívala v rychlé lehké jízdě,
00:13:56 která zasypala protivníka šípy či oštěpy,
00:13:59 a bleskově se stáhla.
00:14:01 Alexandr byl nucen přeorganizovat svou armádu,
00:14:04 a rozšířit ji o jízdní lučištníky.
00:14:08 Většinu těžkooděnců nahradila lehká pěchota
00:14:12 podle perského vzoru,
00:14:17 a k těžké jízdě přibyla lehká jízda vyzbrojená luky.
00:14:22 Pohyblivá a těžkými boji prověřená Alexandrova armáda
00:14:26 se nyní chystala dobýt Indii.
00:14:29 Po dvou letech bojů ve východních provinciích své říše
00:14:32 přitáhla Alexandrovu pozornost Indie.
00:14:39 Pórova armáda byla ale hrozivým protivníkem,
00:14:42 zoceleným dlouholetými krvavými boji.
00:14:48 Tehdejší Indie byla rozdrobena do šestnácti menších království,
00:14:53 která vzájemně soupeřila o moc.
00:14:56 Celým územím zmítaly krvavé konflikty,
00:14:59 protože každý nový král napadal ihned po korunovaci své sousedy.
00:15:04 Při hledání počátků těchto konfliktů
00:15:07 se musíme vydat o tisíciletí zpátky,
00:15:09 do doby příchodu středoasijských Árjů.
00:15:13 Jednalo se o jednu z největších migračních vln v historii lidstva.
00:15:17 Árjové vypadali úplně přesně jako Afghánci z televizních reportáží,
00:15:22 protože genetický kód lidí, obývajících severoafghánské hory,
00:15:27 se po staletí neměnil.
00:15:30 Díky tomu se nám uchovala podoba tehdejších Árjů.
00:15:33 Jejich statní, tmaví a hnědoocí bojovníci s plnovousy
00:15:36 se při dobývání Indie spoléhali
00:15:38 především na rychlé koně a válečné vozy.
00:15:40 O Árjích se vedou dodnes vzrušené vědecké debaty.
00:15:44 Víme jen, že to byli zuřiví válečníci,
00:15:46 využívající v bojích koně a válečné vozy.
00:15:49 Válečné vozy vnesly do bitev rychlost a pohyblivost,
00:15:52 a právě ta umožnila Árjům dobýt Indický subkontinent.
00:15:56 Tisíc let po árjském vpádu ovládaly Indii bojechtivé kmeny,
00:16:01 které spolu neustále soupeřily o moc.
00:16:10 Indové, kteří měli bohaté zásoby zlata a kovových rud,
00:16:14 vyráběli nejdůmyslnější zbraně tehdejšího světa.
00:16:17 Ve starověkém indickém eposu Rámájana
00:16:21 z prvního století před Kristem
00:16:23 je vyobrazen mnohoruký krvelačný Rávana,
00:16:26 třímající celkem 18 různých zbraní.
00:16:29 Oštěp, srpovitou šavli, tři různé válečné sekyry...
00:16:34 Tahle přehlídka zbraní je reprezentativní ukázkou výzbroje,
00:16:38 kterou tehdejší Indové používali,
00:16:40 takže se rozhodně nejednalo o žádné začátečníky.
00:16:45 Póros byl protřelý válečník,
00:16:48 který se pouze snažil ubránit svou zemi před cizím nájezdníkem...
00:16:52 před Alexandrem.
00:16:54 V té chvíli stále věřil, že mu dokáže zabránit v přechodu řeky.
00:16:58 V tom se ale mýlil.
00:17:03 Alexandrovi vojáci právě překračovali
00:17:06 rozbouřený tok 27 kilometrů proti proudu.
00:17:09 Do běsnící řeky v té chvíli vstupovalo 10 000 řeckých pěšáků...
00:17:13 6000 těžkooděnců na koních
00:17:16 a tisícovka asijských lučištníků na rychlých koních.
00:17:20 Stojíte uprostřed bezměsíčné noci u běsnící řeky
00:17:24 a skoro naslepo se v téměř naprosté tmě
00:17:27 pokoušíte dostat na druhý břeh!
00:17:29 Řekové se vrhli do zuřivého proudu.
00:17:32 Někteří vojáci se snažili dostat na druhou stranu
00:17:34 na pytlích z kozí kůže, nacpaných slámou.
00:17:39 Ke všemu začalo pršet, zvedl se silný vítr,
00:17:42 a oblohu křižovaly blesky. Ržání vyděšených koní,
00:17:46 křik mužů a celkový hluk, který invazní armáda vydávala,
00:17:51 však naštěstí zanikal v hluku bouřky.
00:17:54 Pórovy hlídky zatím neměly o hrozícím nebezpečí ani ponětí.
00:18:01 Alexandr ale v té chvíli ještě netušil,
00:18:03 že obrysy vzdáleného břehu patří ve skutečnosti ostrovu,
00:18:07 který tu dělí říční proud na dvě ramena.
00:18:11 Po překonání silného proudu vedl své vojáky úzkou soutěskou,
00:18:14 která je skrývala před zraky Pórových stráží.
00:18:18 Vzápětí zjistil, že onen vzdálený břeh není druhým břehem řeky,
00:18:21 ale pobřežím dalšího ostrova!
00:18:25 Za prvním ostrovem se ukrýval další ostrov,
00:18:28 a na vyčerpané Řeky tak čekala další dvě říční ramena.
00:18:31 A čas neúprosně běžel.
00:18:35 Tady se Alexandr dopustil jedné ze svých mála taktických chyb.
00:18:39 Při hledání nejvhodnějšího brodu
00:18:42 totiž nemohl poslat do řeky průzkumníky,
00:18:44 a musel se spolehnout jen na svůj zrak.
00:18:47 Asi proto mu ušlo, že se za prvním ostrovem skrývá další ostrov.
00:18:52 Říční rameno mezi oběma ostrovy bylo navíc příliš hluboké,
00:18:56 a vojáci museli zdlouhavě hledat místo,
00:18:59 kde by jim voda sahala jen po prsa.
00:19:02 Hned poté se muži začali namáhavě brodit
00:19:05 a plavat k dalšímu ostrovu, a za sebou táhli svou výbavu.
00:19:10 Byli hladoví, prokřehlí a promočení.
00:19:15 Za svítání se konečně vyškrábali na druhý břeh řeky,
00:19:19 kde je zanedlouho objevily indické hlídky,
00:19:22 které okamžitě poslaly Pórovi zprávu.
00:19:26 Póros stál před těžkým rozhodnutím.
00:19:30 Podle hlášení hlídky se Alexandr dostal na druhý břeh,
00:19:33 ale v původním táboře stále byly silné řecké oddíly.
00:19:37 Alexandr se přes řeku pustil s 15 000 vojáky,
00:19:40 v táboře zůstala dvanáctitisícová část jeho armády.
00:19:46 Řecké síly v táboře přinutily Póra zůstat na místě,
00:19:50 protože netušil, zda to je jádro Alexandrových sil,
00:19:54 nebo jen zadržovací jednotky.
00:19:55 Póros se bál obklíčení.
00:19:58 Co když jsou už hlavní Alexandrovy síly tady,
00:20:00 a na druhém břehu zůstala jen menší část armády?
00:20:04 Póros nakonec vyřešil obtížné rozhodování
00:20:07 vysláním malého oddílu vstříc invazním řeckým silám.
00:20:12 Tím, že ponechal své hlavní síly na místě,
00:20:16 vlastně vsadil na možnost,
00:20:18 že hlavní řecké síly dosud neopustily tábor,
00:20:21 a invazní síly tvoří jen menší část Alexandrových sil.
00:20:24 Póros vyslal na sever proti Alexandrovi
00:20:28 pouze polovinu své těžké jízdy
00:20:30 a jen 200 ze svých tří set válečných vozů.
00:20:34 Pod velením svého syna Póra.
00:20:41 Alexandr mezitím shromáždil své vyčerpané muže
00:20:44 a vydal se na jih.
00:20:46 V čele jeho sil postupovala těžká jízda,
00:20:49 následovaná asijskými lehkými jízdními lučištníky a pěchotou.
00:20:53 Jakmile se na obzoru objevila indická těžká jízda
00:20:56 a válečné vozy,
00:20:58 Alexandr zastavil a za pochodu bleskově přestavěl své síly.
00:21:04 Alexandr byl výjimečný tím, že vždycky přesně věděl,
00:21:08 jak přizpůsobit svůj útok či obranu momentální situaci.
00:21:12 Jakmile si prohlédl rozestavení Pórových jednotek,
00:21:15 okamžitě stáhl svou těžkou jízdu,
00:21:18 která by toho proti indickým válečným vozům a těžké jízdě
00:21:22 moc nezmohla.
00:21:25 V téhle situaci bylo výhodnější využít lehkou jízdu.
00:21:29 Alexandr proto poslal dopředu své íránské jízdní lučištníky
00:21:33 přesně tak, jak se to naučil v bojích
00:21:36 na východních přístupech k Perské říši.
00:21:39 Alexandrova lehká jízda vyrazila proti nepočetné armádě Pórova syna.
00:21:43 Bitva u Hydaspy právě začala.
00:21:58 Je rok 326 před Kristem.
00:22:01 Alexandrova lehká pěchota zasypala svého protivníka deštěm šípů.
00:22:06 Asijští jízdní lučištníci byli vyzbrojeni
00:22:10 technicky dokonalými luky se složeným kostěným lučištěm,
00:22:14 a tětivami ze šlach divokých jelenů či antilop.
00:22:22 Alexandrovi jízdní lučištníci
00:22:25 používali taktiku "udeř a stáhni se",
00:22:27 díky čemuž nepotřebovali brnění.
00:22:30 Pórův syn navíc postrádal lučištníky,
00:22:32 nepočítáme-li osádky válečných vozů.
00:22:35 Pěšáci si chránili hlavy silnými bavlněnými turbany,
00:22:39 zatímco horní část trupu chránilo překvapivě odolné
00:22:42 prošívané brnění.
00:22:44 Starověké brnění poněkud připomínalo
00:22:47 současné neprůstřelné vesty.
00:22:51 Mezi dvě vrstvy bavlny, případně vlny,
00:22:54 byla vložena vrstva surové, nezpracované bavlny.
00:22:58 Ta, ač to zní neuvěřitelně - skutečně dokázala zastavit šíp.
00:23:04 Alexandrovi jízdní lučištníci zastavili indické síly,
00:23:08 jejichž útok tím ztratil na hybnosti.
00:23:10 Úkolem jízdních lučištníků bylo znehybnění protivníkovy jízdy
00:23:14 a její stlačení do kompaktní formace.
00:23:18 Alexandr okamžitě vyslal do útoku svou těžkou jízdu.
00:23:25 Semknuté a téměř nehybné řady nepřítele
00:23:29 byly pro ni ideálním cílem.
00:23:35 Řecká kopís jsou sečné zbraně
00:23:38 s ostřím na přední zešikmené straně.
00:23:41 Je to dokonalý řeznický nástroj... a děsivá sečná zbraň.
00:23:47 Z indických válečných vozů vyletěl proti Alexandrově pěchotě
00:23:51 déšť šípů, které většinou skončily
00:23:54 v malých dřevěných řeckých štítech, pokrytých bronzem.
00:24:00 Několik řeckých pěšáků bylo sice vyřazeno z boje,
00:24:04 ale celková situace nahrávala spíš Alexandrovi.
00:24:08 Bitevní pole bylo díky nočnímu dešti kluzké.
00:24:12 Těžké válečné vozy s okovanými koly
00:24:14 nemohly na podmáčeném terénu pořádně manévrovat.
00:24:19 Početnější indické válečné vozy byly v podstatě vyřazeny z boje.
00:24:27 Na bojišti zůstalo ležet pět set indických kavaleristů.
00:24:36 Válečné vozy se do boje v podstatě nedostaly,
00:24:40 a v boji proti lehké řecké jízdě, která se kolem nich proháněla,
00:24:43 byly úplně k ničemu.
00:24:47 Mezi padlými byl i králův syn Póros.
00:25:02 Alexandrova armáda snadno smetla průzkumný oddíl,
00:25:06 který proti ní Póros vyslal.
00:25:10 Indičtí vojáci, kteří přežili, zpravili Póra o smrti jeho syna
00:25:15 i o blížícím se hlavním voji - Alexandrových sil.
00:25:21 Ohromený Póros až teď pochopil,
00:25:24 že řecký kontingent za řekou měl jenom vázat jeho hlavní síly.
00:25:30 V téhle chvíli však stále hrozilo nebezpečí,
00:25:33 že mu vpadne do zad,
00:25:35 a raději zanechal na místě silnou zadní hlídku,
00:25:38 která se měla s případným útokem přes řeku vypořádat.
00:25:41 Zbytek armády se vydal proti proudu vstříc Alexandrovi,
00:25:45 a o tři hodiny později se na vhodném místě zastavil.
00:25:49 Podle soudobých textů rozmístil Póros své jednotky
00:25:52 na prvním vhodném místě s pevným povrchem.
00:25:56 Mělo to dva důvody:
00:25:58 Za prvé měl stále dostatek válečných vozů,
00:26:01 a tím druhým důvodem byli sloni,
00:26:03 kteří by nemohli na kluzkém povrchu
00:26:06 využít všechny své přednosti.
00:26:08 Alexandr se v té chvíli nacházel jen několik kilometrů severněji,
00:26:12 kde čekal na posily.
00:26:14 Byly to záložní síly, které před nočním přechodem řeky
00:26:18 zanechal na poloviční cestě mezi hlavním táborem a brodem.
00:26:24 Alexandr v noci rozdělil své síly na tři části.
00:26:28 Jeho záložní armáda čítala
00:26:30 zhruba čtyři a půl tisíce odpočatých pěšáků
00:26:33 a 3000 jezdců, kteří se mohli prospat,
00:26:36 a navíc měli v nohách jen poloviční vzdálenost.
00:26:39 Mimoto zatím nezasáhli do boje.
00:26:42 Posily se po překročení řeky
00:26:45 připojily k Alexandrovu hlavnímu voji.
00:26:48 Alexandr měl v té chvíli k dispozici
00:26:51 přibližně 8000 jezdců a 15 či 16 000 pěšáků.
00:26:57 Armáda však byla příliš roztažena. Jízda jela daleko vepředu,
00:27:02 a několik hodin pochodu za ní se vlekli vyčerpaní pěšáci.
00:27:07 Alexandr si při pohledu na sešikovanou Pórovu armádu
00:27:11 okamžitě uvědomil, že musí začátek bitvy pozdržet.
00:27:16 Proto vysunul dopředu své íránské lučištníky,
00:27:20 kteří projížděli před jeho předními liniemi
00:27:23 a zasypávali protivníka šípy.
00:27:30 Póros měl okamžitě zaútočit.
00:27:33 Zřejmě však nebyl na útok dostatečně připraven.
00:27:36 Jako nejpravděpodobnější se jeví vysvětlení,
00:27:39 že přistoupil na Alexandrovo pojetí boje.
00:27:43 Póros svým váháním umožnil
00:27:45 Alexandrově pěchotě dojít na bojiště,
00:27:48 a Alexandrovi poskytl čas k prostudování indických postavení.
00:27:52 První linii Pórových vojsk tvořilo 200 válečných slonů,
00:27:56 za kterými stála delší druhá linie, tvořená 30 000 pěšáky.
00:28:01 Obě křídla hájila dvě tisícihlavé jízdní brigády.
00:28:06 Pórova pěchota převyšovala protivníka v poměru 2:1.
00:28:10 Alexandr tak musel vnutit nepříteli boj jízdních jednotek.
00:28:14 A dalším problémem byli sloni.
00:28:17 Římský historik Curtius popsal bojovou scénu těmito slovy:
00:28:21 "Zvířata vyčnívala nad vzdálenými liniemi ozbrojených mužů jako věže
00:28:26 a vysoká Pórova postava, sedící na hřbetě jednoho z nich,
00:28:30 ještě získávala na mohutnosti."
00:28:34 Alexandrovi vojáci nikdy neviděli tolik slonů pohromadě.
00:28:39 Příliš se jich ale nebáli. Daleko horší to bylo s koňmi,
00:28:43 kteří začali při pohledu na obrovské,
00:28:46 podivně páchnoucí a troubící obludy panikařit.
00:28:53 Alexandr musel upravit svůj taktický plán,
00:28:57 aby mohl co nejefektivněji využít svou jízdu.
00:29:00 Jinak by ztratil nejenom tuhle bitvu,
00:29:03 ale i šanci na dobytí Indie.
00:29:11 Alexandr zvládl obtížný noční přechod řeky Hydaspy...
00:29:22 ... porazil menší indickou předsunutou jednotku...
00:29:35 ... a nyní čelil velmi silnému hlavnímu voji indické armády.
00:29:42 Alexandr si uvědomoval, že jeho hlavní síla tkví v jízdě,
00:29:47 ve které měl převahu zhruba čtyři ku jedné.
00:29:50 Nyní šlo o to, jak vyřadit z boje nepřátelskou pěchotu.
00:29:55 Alexandr uměl bleskově vyhodnotit situaci
00:29:59 a získat rozhodující výhodu přizpůsobením své bojové strategie.
00:30:04 Alexandr rozmístil svou čtyřtisícovou jízdu
00:30:07 proti levému Pórovu křídlu.
00:30:10 Póros, který měl k dispozici pouze 2000 jezdců -
00:30:13 po tisícovce na každém křídle -
00:30:15 okamžitě nařídil jezdcům ze svého pravého křídla,
00:30:19 aby se za bojovou linií přesunuli na levé křídlo.
00:30:25 A právě na to Alexandr čekal.
00:30:30 Nařídil Coenovi, který stál se svými dvěma tisíci jezdců
00:30:35 proti Pórovu levému křídlu,
00:30:37 aby se za liniemi přesunul na levé křídlo
00:30:40 a zaútočil na odkrytý pravý bok Pórovy armády.
00:30:44 Dvě tisícovky Coenových jezdců
00:30:46 se vhrnuly k nechráněnému Pórovu pravému křídlu,
00:30:50 kde provedly ostrý obrat doprava,
00:30:52 a řítily se za indickými liniemi směrem k indickému levému křídlu.
00:30:56 Ve chvíli, kdy se Coneus a jeho jezdci
00:30:59 pohybovali za indickými liniemi,
00:31:01 nařídil Alexandr jízdním lučištníkům,
00:31:04 aby zasypávali indickou jízdu šípy.
00:31:07 Sám pak vyrazil v čele své dvoutisícové elitní jízdní brigády
00:31:11 do útoku, kterým obcházel širokým obloukem Pórovo levé křídlo.
00:31:20 Póros na to zareagoval stejně, jako kterýkoli jiný velitel,
00:31:24 a nařídil vojákům, aby se posunuli dál vlevo.
00:31:28 Vojáci tedy opustili dosavadní postavení
00:31:31 a v pochodovém proudu se přesouvali doleva,
00:31:34 aby zabránili hrozícímu obklíčení.
00:31:37 Když se Indové přesouvali doleva,
00:31:40 pohybovali se za jejich liniemi stále Coenovi jezdci.
00:31:43 Alexandr náhle změnil směr útoku,
00:31:45 a namísto průjezdu kolem levého křídla
00:31:48 provedl prudký obrat dovnitř, a Pórovo levé křídlo odřízl.
00:31:52 Do těžiště bitvy dospěl ve stejné chvíli i Coenus,
00:31:56 který se dosud nikým neobtěžován pohyboval v týlu indické armády,
00:32:00 a prásk!
00:32:01 Udeřil zezadu do levého Pórova křídla.
00:32:05 Alexandr měl nyní Póra přesně tam, kde ho chtěl mít.
00:32:09 Indické levé křídlo bylo zničeno a jízda rozdrcena.
00:32:14 Alexandr byl v každé bitvě vždy na místě,
00:32:18 kam se přesouvalo těžiště bojů.
00:32:20 Prostě byl neomylně v pravou chvíli na pravém místě,
00:32:24 a jeho vojáci mířili pokaždé přímo do průlomu
00:32:28 a nikoli vedle něj.
00:32:30 Alexandrovi byla dána zcela výjimečná taktická mysl.
00:32:35 Alexandrova těžká pěchota
00:32:37 nyní udeřila přímo do středu indických linií.
00:32:40 Póros se ale nemínil vzdát, a vyslal proti ní své lučištníky.
00:32:47 Téměř dvoumetrové indické luky byly zhotoveny z pružného bambusu.
00:32:52 Lučištník musel nejprve luk opřít o zem
00:32:55 a nohou zapřít jeho špičku.
00:32:58 Šípy, opatřené ostrým kostěným či kovovým hrotem,
00:33:01 dokázaly proniknout jakýmkoli brněním.
00:33:04 Stávající povětrnostní podmínky ale neumožňovaly plné využití
00:33:08 této hrozivé zbraně.
00:33:14 Noc předtím pršelo
00:33:16 a povrch bojiště se pod nohama tisíců koní,
00:33:19 mužů a stovek slonů změnil v mazlavou kaši.
00:33:22 Indická armáda v období dešťů obvykle nebojovala,
00:33:26 protože lučištníci nedokázali za těchto podmínek ukotvit luky.
00:33:29 A to byla pro Póra obrovská rána.
00:33:32 Pórova armáda disponovala po zničení svého levého křídla
00:33:36 jenom pěchotou, válečnými slony a lučištníky.
00:33:39 Každý slon měl na hřbetě plošinu pro lučištníky či kopiníky,
00:33:43 zvanou "haudá" (howdah),
00:33:45 a obklopoval ho třináctičlenný oddíl pěšáků,
00:33:48 kteří ho chránili stejně jako dnešní pěchota brání tanky.
00:33:52 Největší slabinou slona jsou oči,
00:33:55 a právě na ně se řečtí pěšáci zaměřili.
00:33:59 Umíte si představit, jak se zachová oslepený slon?
00:34:02 To mohutné zvíře v té chvíli úplně zešílí.
00:34:07 Alexandr v nastalém zmatku bušil do středu indické obrany
00:34:11 a drtil její křídla. Póros se však nevzdával
00:34:15 ani tváří v tvář smrtícím útokům ze dvou stran.
00:34:21 Ve zhrouceném středu indické obrany
00:34:24 se promíchalo deset či dvanáct tisíc mužů se zvířaty,
00:34:28 válečnými vozy, koňmi. Obránci nemohli z místa,
00:34:32 protože zepředu se na ně tlačila nepřátelská pěchota,
00:34:35 a z boků dotírala jízda.
00:34:38 Má-li jednotka možnost manévrování,
00:34:41 pak obvykle nedochází k vysokým ztrátám.
00:34:43 Boj muže proti muži na stísněném prostoru se však mění v jatka.
00:34:48 A právě v tom tkvěla hlavní příčina indické porážky
00:34:51 v bitvě u Hydaspy -
00:34:53 Indové se nemohli od protivníka odpoutat.
00:34:57 V brutálním boji muže proti muži
00:35:00 byli vojáci i zvířata rozsekáváni na kusy,
00:35:03 a bitva u Hydaspy se nakonec změnila v hrůzný masakr.
00:35:09 Vítězem bitvy se stal Alexandr a jeho zkušení vojáci.
00:35:16 Alexandr nařídil zbytkům své jízdy,
00:35:19 aby vytvořila kolem vyčerpaných nepřátel neprostupný kruh.
00:35:25 Pórova armáda byla lapena do smrtící pasti,
00:35:29 z níž nebylo úniku.
00:35:33 10 000 mužů bylo dalšími osmi tisíci
00:35:37 stlačeno do obrovského kotle a zmasakrováno.
00:35:53 Řev zvířat, troubení raněných slonů a ržání vyděšených koní...
00:36:00 Pokud kůň v tomhle zmatku uklouzne, spadne, nebo je zraněn,
00:36:05 pak spolu s ním spadne i jezdec - tehdy ještě neznali sedla -
00:36:09 a ostatní zvířata ho ušlapou.
00:36:21 Lidé se vzájemně zabíjeli a rozsekávali.
00:36:24 Do dálky se nesl hluk a křik,
00:36:27 a bojiště se pokrývalo lidskou i zvířecí krví.
00:36:30 Nezapomínejme ani na silný zápach,
00:36:33 protože sloni se podobně jako většina dalších živých tvorů
00:36:36 v případě zranění vykálejí.
00:36:40 A teď si zkuste představit ten hluk a zápach,
00:36:44 celou tu šílenou hrůzu.
00:37:06 Indická armáda byla po zhruba sedmi hodinách boje
00:37:10 téměř zničena... Póros byl ale stále naživu.
00:37:16 Indická armáda ještě nebyla úplně na kolenou,
00:37:19 ale zhruba tři čtvrtiny jejích mužů byly po smrti.
00:37:24 Sám Póros, navzdory zranění, bojoval dál.
00:37:26 Alexandr složil hold Pórově statečnosti
00:37:29 i jeho odhodlání pokračovat v předem ztraceném boji.
00:37:33 Alexandr si uvědomil, že jeho protivník je stejný jako on,
00:37:37 a nechtěl zabít člověka, kterého si vážil.
00:37:40 Proto za ním poslal vyjednávače.
00:37:43 Podle řeckého historika Arriana proběhlo jejich setkání takto:
00:37:47 "První promluvil Alexandr:
00:37:50 "Jak s tebou mám naložit?" ptal se.
00:37:55 "Královsky," zněla proslulá Pórova odpověď."
00:38:02 Pórovo důstojné chování a jeho vyrovnanost
00:38:05 udělaly na Alexandra takový dojem,
00:38:07 že mu ponechal královský titul, území i poddané.
00:38:11 Alexandr prokázal v bitvě u řeky Hydaspy
00:38:15 svou neuvěřitelnou taktickou vyspělost.
00:38:18 Dokázal číst v bojišti jako v otevřené knize
00:38:21 a měl to, čemu Napoleon říkal "coup doeil",
00:38:25 jediným pohledem na terén a rozmístění protivníkových sil
00:38:29 stanovil plán, který mu přinesl strategickou výhodu.
00:38:34 Alexandr zaznamenal v bitvě u Hydaspy své první
00:38:38 a zároveň i poslední velké vítězství na indické půdě.
00:38:41 Některé indické státy
00:38:44 totiž na chvíli zapomněly na svou dávnou rivalitu
00:38:47 a spojily své síly proti postupujícím řeckým nájezdníkům.
00:38:53 Proti Alexandrovi nyní stála
00:38:56 zhruba třísettisícová indická armáda.
00:39:01 Občas mám pocit, že Alexandra zradil při pokusu o dobytí Indie
00:39:06 jeho vyhlášený strategický cit.
00:39:09 Muselo mu být od počátku jasné,
00:39:12 že dobytí tak velkého území s tak malou armádou -
00:39:16 a zejména tehdy! - bylo v podstatě nemožné.
00:39:21 Alexandrovi muži si uvědomovali,
00:39:23 že se jejich další postup rovná sebevraždě.
00:39:26 Dlouho byli svému vůdci naprosto oddáni,
00:39:29 ale teď se proti němu začali bouřit.
00:39:31 Alexandr se je pokusil přemluvit, aby pokračovali dál,
00:39:34 ale jeho dosud loajální vojáci odmítli.
00:39:38 Alexandr se nakonec podřídil jejich vůli,
00:39:42 a zamířil zpátky domů, do Babylónu...
00:39:44 na území současného Iráku.
00:39:47 Za indické dobrodružství však zanedlouho zaplatil životem.
00:39:52 Za nejpravděpodobnější příčinu Alexandrovy smrti
00:39:56 bývá označována malárie. Alexandr zemřel v Babylónu,
00:40:00 ale vzhledem ke skutečnosti, že mu patřil egyptský trůn,
00:40:04 byly jeho tělesné ostatky odeslány do Egypta.
00:40:07 Tam bylo jeho tělo nabalzamováno a uloženo do skleněné rakve.
00:40:12 Jeden z nejbrilantnějších mozků vojenské historie
00:40:16 a dobyvatel větší části tehdy známého světa
00:40:19 zemřel v pouhých 33 letech.
00:40:22 Svými činy a vůdcovskými schopnostmi
00:40:25 inspiroval řadu významných vojevůdců historie.
00:40:29 Také amerického generála Normana Schwarzkopfa,
00:40:33 který během první války v Zálivu v roce 1991
00:40:36 provedl operaci "Levý hák".
00:40:39 Schwarzkopf totiž po Alexandrově vzoru předstíral,
00:40:42 že napadne irácké okupační síly v Kuvajtu od jihu.
00:40:46 Jeho hlavní tankové jednotky
00:40:49 však na západě provedly obchvat dlouhý stovky kilometrů,
00:40:53 a vzápětí udeřily do pravého křídla iráckých sil.
00:40:57 Tím v podstatě knokautoval iráckou armádu,
00:41:00 a pozemní boje operace "Pouštní bouře"
00:41:03 skončily po pouhých 100 hodinách.
00:41:05 Alexandr by byl na tenhle klamavý obkličovací manévr určitě hrdý.
00:41:11 Velitelská kariéra Alexandra Velikého trvala jedenáct let,
00:41:15 během kterých urazil vzdálenost delší než 32 000 km.
00:41:20 Nikdy neprohrál žádnou bitvu.
00:41:23 Dosáhl všech svých cílů.
00:41:25 Co ho pořád hnalo dopředu, proč neměl stále dost?
00:41:28 Podle mého názoru se jednalo o dost zvláštního člověka,
00:41:32 disponujícího typickými řeckými vlastnostmi.
00:41:35 Řečtí vojáci nikdy nebojovali kvůli strategickým
00:41:40 či politickým cílům - to přišlo až mnohem později.
00:41:43 Řecko jako takové totiž v té době ještě neexistovalo,
00:41:47 a stejně tak neexistoval ani řecký národ.
00:41:50 Alexandr Veliký byl významný dobyvatel,
00:41:52 který díky své touze po slávě rozšířil řeckou kulturu
00:41:56 daleko za hranice Peloponéského poloostrova.
00:42:15 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
V roce 231 před Kristem se téměř padesátitisícová řecká armáda utkala se svým dávným nepřítelem, s Peršany. Obě supervelmoci tehdejšího světa sváděly celá staletí krvavé boje. Perské vojsko bylo sice dvakrát početnější, ale řecká armáda dosáhla onoho říjnového dne úžasného vítězství, které změnilo běh dějin. Řekové zvítězili především díky obrovskému taktickému důvtipu svého pětadvacetiletého velitele Alexandra Velikého, který se v té chvíli ocitl na vrcholu moci. Alexandra provází obrovská aura. Vojáci prý tohoto údajně pohledného, dobře stavěného a charismatického muže přímo zbožňovali. Velitelská kariéra Alexandra Velikého trvala jedenáct roků, během kterých urazil vzdálenost delší než dvaatřicet tisíc kilometrů. Nikdy neprohrál žádnou válku.