Zábavný pokus obyvatel vesnice v africké Namibii natočit film o životě svého vlastního kmene. Francouzský dokument
00:00:05 Česká televize uvádí francouzský dokument
00:00:23 -Solenn!
-Ano?
00:00:25 Pamatuješ, jak jsme tábořily pod tímhle kopcem?
00:00:30 -Jo, vzpomínám si.-Opravdu?
-Ale je to už strašně dávno.
00:00:36 To jsme byly ještě děti. A teď točíme společně film.
00:00:43 Teď už jsme dospělé.
00:00:45 -Bylo to před 18 lety.
-Tak to jsme byly vážně mrňata.
00:00:57 Točíme?
00:01:00 Připraveni?
00:01:03 Dobrý den.
00:01:06 Jmenuji se Muhapikwa Muniombara a jsem z kmene Himbů.
00:01:10 Často nás považují za špinavé, hloupé lidi,
00:01:13 kteří neumějí číst ani psát.
00:01:16 Ale my jsme lidské bytosti, žádná divoká zvířata.
00:01:19 Máme už dost všech, co o nás točí filmy,
00:01:22 aniž by se nás zeptali, kdo vlastně jsme a co si myslíme.
00:01:30 A tak jsme se rozhodli natočit náš vlastní film,
00:01:34 který ukáže, jak se v himbské vesnici skutečně žije.
00:01:40 HIMBOVÉ PŘED I ZA KAMEROU
00:01:44 Začneme naším náčelníkem. Jmenuje se Kasimbatere Mbendura.
00:01:52 Jsem Kasimbatere. Tohle je můj posvátný oheň.
00:01:58 Teď se nacházíme v mé vesnici.
00:02:01 Vidíte ten posvátný oheň?
00:02:06 Náš film určitě dopadne dobře.
00:02:09 Naši předkové nás budou doprovázet, aby se film povedl a měl úspěch.
00:02:16 (kokrhání)
00:02:17 Ať už je ten kohout zticha!
00:02:35 Kdysi jsme se jmenovali Čimbové
00:02:38 a přišli jsme od hory Mbeti, která je obrácená zády k Ohore.
00:02:43 Tam jsme se rozdělili. Někteří šli do Angoly,
00:02:47 jiní zase do Namibie, k vycházejícímu slunci.
00:02:51 Ti v Angole měli hlad,
00:02:53 a tak žebrali o kukuřici u kmene Ngambwe.
00:02:56 Příslušníci toho kmene jim začali říkat "himbové",
00:03:00 což znamená "žebráci". Od té doby máme tohle jméno.
00:03:04 Žijeme v nehostinné krajině, kde je tak málo vody,
00:03:07 že musíme pravidelně přemisťovat naše stáda.
00:03:12 Sdružujeme se do skupinek, které obývají malé osady.
00:03:16 Dobytek nám poskytuje maso, mléko, máslo a kůže,
00:03:21 z nichž si šijeme oblečení.
00:03:26 Tohle je Solenn.
00:03:29 Přišla sem jednoho dne docela sama, je to už dávno.
00:03:32 Himbové nikdy nedopustí, aby dítě nemělo rodinu,
00:03:36 a tak ji můj strýc adoptoval.
00:03:39 Jednou nám Solenn ukazovala filmy, které o nás natáčeli.
00:03:43 Líbilo se nám, když jsme se v nich viděli,
00:03:46 ale ne vždy jsme souhlasili se vším, co se tam říkalo.
00:03:49 A tak jsme ji požádali,
00:03:51 aby nám pomohla natočit náš vlastní film.
00:03:55 Vybrali nás kvůli naší znalosti tradic.
00:04:01 Je nás dohromady jednadvacet.
00:04:04 Témata, o kterých chceme ve filmu hovořit, jsme vybrali sami.
00:04:08 Mezi našimi hlavními postavami je krasavec Watundauka.
00:04:13 Já se ve filmu chci oženit. Ožením se.
00:04:18 Ten, co zvedá ruku, je Kanyaze.
00:04:21 Já mám ve filmu ukázat, jak se dá člověk uhranout.
00:04:29 Já budu ve filmu ta uhranutá a zemřu.
00:04:34 To byla Karekare!
00:04:37 A já budu ve filmu představovat a vysvětlovat naše tradice.
00:04:57 Himbská chýše. Zdravé, ekologické bydlení,
00:05:02 dokonale zapadající do okolního prostředí.
00:05:07 Je to obydlí, se kterým musíte být spokojeni.
00:05:11 Prostorné a pohodlné. Vytápěné. A snadno se opravuje.
00:05:21 Jednoduše se přestěhuje.
00:05:23 A umožňuje jedinečný výhled na okolní krajinu.
00:05:28 Je dobře zabezpečené.
00:05:32 Ozvláštnit ho můžete podle vlastní fantazie.
00:05:37 Je to prostě skvělé bydlení.
00:05:54 Jak je, Mutambo?
00:05:56 Kde jsi?
00:05:58 Tady Muhapikwa. Jsme připraveni!
00:06:03 Ano, už jdeme.
00:06:10 Náčelník Kasimbatere chtěl ukázat svatební obřad, protože -
00:06:14 jak říká - je to jedna z našich nejkrásnějších tradic.
00:06:19 Souhlasili jsme, hlavně proto, že při svatbě je i mnoho zábavy.
00:06:24 Nejprve se všichni mladí muži z ženichovy vesnice
00:06:27 vydají do vesnice nevěsty.
00:06:30 Před ženichem kráčí vždy jeho bratr
00:06:33 a za ním jeho žena nebo ženy, pokud už nějaké má.
00:06:43 Pohybujeme se po kolenou,
00:06:46 abychom vyjádřili úctu předkům vesnice, do níž vstupujeme.
00:06:49 Na svatbě nesmíme chodit normálně. Musíme se pohybovat po kolenou.
00:06:55 Obyčejná chůze se příčí naší tradici.
00:07:00 Moje kolena! Už mě strašně bolí!
00:07:15 To kvůli těm kamenům!
00:07:24 Po příchodu do vesnice musí muži vytáhnout nevěstu z její chýše.
00:07:29 Ženy se snaží jim v tom zabránit.
00:07:32 Nejde o souboj rodin nebo klanů, bojují prostě muži proti ženám.
00:07:36 Vstávej!
00:07:38 Ženy ten boj obvykle prohrají.
00:07:41 Vstávej, nebo na tebe šlápnem!
00:07:47 Ty zůstaň tady!
00:07:58 No tak, uhni!
00:08:04 -To stačí!-Pozor na chýši!
-Čí je ta noha?
00:08:13 Tak tohle patří k naší tradiční svatbě!
00:08:17 Muži vytáhli nevěstu z chýše, což znamená, že zvítězili.
00:08:21 Kdyby prohráli, museli by se vyplatit.
00:08:26 Mysleli jsme, že to bude hračka, ale vy jste bojovaly jak lvice!
00:08:31 No tak, teď si trochu poplač! No tak, dělej!
00:08:37 Svatbu domlouvají naši rodiče.
00:08:40 Někdy nás provdají za staršího muže, kterého nemilujeme.
00:08:46 Ale vzít si ho musíš.
00:08:48 Když opouštíš rodnou vesnici, občas si zapláčeš.
00:08:53 Ale tak už to chodí. A stává se také, že se rozvedeš.
00:08:58 Protože tě muž bije. Ubližuje ti, a tak ho opustíš.
00:09:05 Ale možná, že i jeho donutili, aby si tě vzal.
00:09:10 Tak to někdy chodí.
00:09:13 -Tobě se to stalo?
-Ano.
00:09:19 Můžu začít? Podej mi proutek.
00:09:22 -Na, třeba tenhle.
-Tenhle?
00:09:31 -Mám ho zabít?
-Jo, zabij ho!
00:09:35 Jen mu zlehka našvihám.
00:09:38 Aby se pomstila za to, že si muž odvedl nevěstu,
00:09:42 jedna z žen ho sešvihá proutkem.
00:09:44 Tahle tradice je u žen velice oblíbená.
00:09:50 Neutíkej přede mnou!
00:09:55 Neutíkej, nebude to bolet!
00:09:59 Čípak je to žena?
00:10:02 Ty nám bereš jednu z našich žen? Co? Tak čí je, řekni!
00:10:15 Při svatbě obětujeme vola,
00:10:17 na počest předků, po nichž jsme zdědili naše stáda.
00:10:21 A také, samozřejmě, aby bylo co jíst.
00:10:25 Přidrž mu hlavu dole a zatlač. Tys ještě nikdy nezabíjel vola?
00:10:32 U nás se zvířata tradičně zabíjejí udušením.
00:10:35 Je to proto, že máme nedostatek vody.
00:10:38 Nechceme znečistit zem v osadě jejich krví.
00:10:41 Chceme, aby tu bylo čisto.
00:10:49 Ke svatbě patří i hostina.
00:10:53 Zatímco muži pečou maso, ženy se starají o dřevo
00:10:56 a připravují tradiční kukuřičkou kaši.
00:11:04 Zdravím vás, dobrý den.
00:11:06 Teď vám ukážu, jak u nás vaříme kaši.
00:11:09 Tohle je kukuřičný klas.
00:11:12 Nejprve z něj vydloubám zrna. Tady je mám.
00:11:17 A tahle zrna napřed rozemeleme nahrubo.
00:11:21 Takhle vypadají rozemletá nahrubo. A teď je rozemeleme najemno.
00:11:29 Vidíte, jak to ta žena dělá? Nakonec je z nich moučka.
00:11:37 Míchej!
00:11:39 Tuhle moučku pak v míse pěkně rozmícháme.
00:11:44 A dáme vařit.
00:11:49 Tak to je recept, který jsem vám chtěla ukázat.
00:11:56 A teď je z toho kaše. Podívejte, jak si na ní pochutnáme!
00:12:05 No tak, Karekare, jez!
00:12:08 Ještě trochu!
00:12:26 To stačí.
00:12:29 Můžete začít jíst.
00:12:32 Nechte kaši kolovat. Nenechávejte si všechno pro sebe.
00:12:38 Nechte ji kolovat!
00:12:47 Na svatbu přijede mnoho hostů.
00:12:49 Takže je to i vítaná příležitost ke schůzkám.
00:12:53 Řekla jsem ne!
00:12:55 A proč ne? Já se s tebou chci oženit.
00:12:59 Opustil jsem přítelkyni, kterou jsem měl,
00:13:02 protože tys řekla ano.
00:13:04 A teď slyším, že ses znovu provdala. Jak to?
00:13:07 Já jsem neřekla ano. Nikdy jsem neřekla ano.
00:13:11 Ale ty s tím pořád začínáš! A nedáš pokoj!
00:13:14 Ale já jsem tu ženu opustil kvůli tobě!
00:13:17 Co je mi do toho. Já už jsem vdaná.
00:13:20 Co to říkáš? Mluv se mnou!
00:13:23 Už jsem ti řekla, že tě nechci. Nemiluju tě!
00:13:29 Tak dobře, nechme to být.
00:13:32 Ale rád bych, abychom se občas navštívili. Nebuď zlá.
00:13:35 Ne, žádné návštěvy nebudou. Nechci být tvá přítelkyně.
00:13:40 -Tak si vezmi ten náramek.
-Nevezmu. Nechci ho.
00:13:44 Já tvůj náramek nechci. Nebudu ho nosit!
00:13:50 -No tak!
-Co je?
00:13:52 -Buď hodná!
-Ne! Nesahej na mě!
00:13:56 Zůstaň, kde jsi, a já zůstanu tady.
00:13:58 Nesahej na mě! Neřekla jsem to dost jasně?
00:14:02 Seber si ten hrozný náramek.
00:14:06 -Nos ho, prosím tě.
-Já ho nechci. Nebudu ho nosit.
00:14:10 Nechci ho. Seber ho, válí se tam v prachu.
00:14:16 Počkej! Neodcházej! Karekare! Vrať se! Vrať se!
00:14:35 Vdala jsem se za muže, kterého jsem milovala,
00:14:39 proti vůli rodičů.
00:14:41 Ti mě slíbili jinému, když jsem byla malá.
00:14:44 Ale když jsem vyrostla, odmítla jsem jejich volbu.
00:14:48 Bylo to složité. Dnes si s manželem nerozumíme.
00:14:51 Ale je to pořád můj muž, i když nežijeme ve stejné vesnici.
00:14:56 To je všechno.
00:15:39 Solenn, říkal jsem ti, abys šla natočit moje stádo,
00:15:42 a ty se místo toho tady bavíš!
00:15:45 A vy, děvčata, co tady děláte?
00:15:48 Říkám, abys šla točit můj dobytek, a ty natáčíš tyhle hlouposti.
00:15:53 Kdy už to konečně pochopíš?
00:15:57 Tak se pohni! Tak dělej!
00:16:00 Teď hned?
00:16:01 Teď hned?
00:16:03 Vždyť teď se tu tančí!
00:16:33 Večer jsme si říkali, jestli to Kanyake trochu nepřehnal.
00:16:37 Ale svým způsobem měl pravdu: dobytek nás přece živí.
00:16:42 Měli jsme začít natáčením dobytka.
00:16:45 Tak jo, půjdu si lehnout.
00:16:47 Dobře se vyspi, Solenn. Ať se ti něco hezkého zdá.
00:16:51 -Tak zítra.
-Jo, zítra. Pěkně se vyspěte.
00:17:01 Jsi spokojená s tím, co jsme dnes natočili?
00:17:06 Ano, byl to úspěšný den.
00:17:08 -Určitě?
-Bylo to fajn.
00:17:15 -Co si o tom myslíš ty?
-Šlo to dobře.
00:17:18 Ale netušila jsem, že točit film je tak namáhavé.
00:17:25 Ano, dá to zabrat.
00:17:31 Dnes ráno je třeba ze všeho nejdřív natočit Kanyazeho krávy,
00:17:35 aby se uklidnil.
00:17:39 Počkejte na mě tady. Až zavolám, přijdete.
00:17:44 Dohlédni, aby zůstaly tady!
00:17:51 Dobytek je naše živobytí a naše chlouba.
00:17:55 Dokážeme ho pozorovat celé hodiny.
00:17:58 Každé zvíře má své jméno, svůj příběh, svůj rodokmen.
00:18:03 Ale Kanyaze je zvláštní případ. Je to jediný Himba,
00:18:07 který své krávy miluje tak moc, že je odmítá jíst.
00:18:11 Tak třeba minulý týden, když musel zabít kozu
00:18:14 jako svůj příspěvek, aby měl štáb co jíst,
00:18:17 viděla jsem, jak plakal.
00:19:00 A co moje krávy? Natočili jste je?
00:19:03 Ano, natočili jsme je všechny.
00:19:06 -Máš jich hodně.
-To mám.-Jsme hotoví.
00:19:13 Natočili jste je? A já něco vymyslel:
00:19:17 za to, že jste nafilmovali mé krávy, mi musíte zaplatit.
00:19:21 Vy ale nemáte peníze,
00:19:23 a tak se na vás vrhnu s klackem a natluču vám. Co tomu říkáte?
00:19:28 Neměli jsme čas Kanyazemu odpovědět,
00:19:32 protože Karekare se bez předchozího varování
00:19:35 rozhodla sehrát svou velkou scénu uhranutí.
00:19:53 Co je to s tebou?
00:20:08 Podařilo se nám Karekare uklidnit. Teď zbývá zjistit, kdo ji uhranul.
00:20:12 Muži se zeptají ohně.
00:20:23 Už se rozhořívá.
00:20:30 Kouř nejprve označí nemocnou.
00:20:34 Ohni, my něco hledáme. Kráčíme ve tvých stopách,
00:20:39 ukaž nám cestu. Veď nás, jak to obvykle děláváš.
00:20:47 Listy znázorňují dva podezřelé, Kanyazeho a Mutamba.
00:20:53 O nich víme, že občas někoho uhranou.
00:20:57 Podívejte, kouř míří směrem ke Kanyazemu. Byl to on.
00:21:02 Dal Karekare náramek, ale ona ho odmítla.
00:21:06 A podívejte, v jakém je teď stavu. Je to on.
00:21:10 Kanyaze Karekare uhranul, aby se do něj zamilovala.
00:21:15 Ale ji chrání duchové jejích předků,
00:21:17 takže uhranutí nefungovalo.
00:21:19 A místo aby se Karekare do Kanyazeho zamilovala,
00:21:22 onemocněla.
00:21:24 To se stává, když uhranutí něco zabrání.
00:21:28 Postižená osoba se pak chová divně.
00:21:42 Jak si to představujete, vtrhnout takhle do mé vesnice?
00:21:46 -Musíme si promluvit!
-Jste jako divoši!
00:21:48 Posadíme se.
00:21:50 Zůstaňte tam, nepřibližujte se! Proč jste přišli?
00:21:56 Radil jsem se s ohněm,
00:21:58 abych zjistil, kdo uhranul mou ženu Karekare.
00:22:01 A oheň pravil, žes to byl ty. To jsem ti přišel říct.
00:22:06 Jde o tu ženu, kterou jsi onehdy sváděl.
00:22:09 Nezbavím uhranutí ženu, kterou jsem neuhranul.
00:22:12 Chtěl jsi jí dát náramek, ale ona odmítla.
00:22:15 Všichni tě viděli.
00:22:18 -Kdo mě viděl?
-Bylo tam plno lidí.
00:22:21 -Kdo?
-Různí lidé.
00:22:23 Tak je přiveď! Přiveď je! Jdi pro ně!
00:22:26 -Oheň nám řekl, žes to byl ty!
-Tak ty lidi přiveď!
00:22:43 Přestaňte už konečně! Přestaňte!
00:22:47 Tak dobře, dobře. Pochopil jsem. Proč se tak rozčilujete?
00:22:51 Ano, proč? Sejmi z ní to uhranutí!
00:22:54 Pochopil jsem, když se takhle chováte!
00:23:00 Tady jsou uhranutí častá.
00:23:03 Každému se to dříve či později stane.
00:23:05 Může jít o ducha nějakého předka, který se do nás vtělí,
00:23:09 nebo nám třeba chce někdo ublížit a očaruje nás.
00:23:13 V obou případech se musí jednat rychle,
00:23:16 protože dotyčná osoba by mohla i zemřít.
00:23:27 Ať se navrátí do mlžných končin míru Mahiry! Pomozte té ženě!
00:23:40 Přijďte nám pomoct, rychle, ta žena se musí probudit!
00:23:46 Vraťte se do hor!
00:23:49 Najděte si jiné oběti a tu dívku nechte na pokoji,
00:23:52 jednou provždy!
00:23:54 Ta žena se musí vyléčit.
00:23:57 Nemáme štěstí? Jděte jinam! Odhalili nás.
00:24:03 -Tak co?
-Jo?
00:24:05 -Už je ti líp?
-Ano.
00:24:08 Postav se.
00:24:13 Víš určitě, že je ti líp? Udělali jsme, co jsme mohli.
00:24:19 -Teď jsi vyléčená.
-Ano...
00:24:23 -Je ti ještě špatně?
-Ne, jde to.
00:24:27 -Jde to?
-Jo.
00:24:30 -Skončilo to?
-Ano.
00:24:33 -Už tě nikde nic nebolí?
-Ne.
00:25:46 To je ale zima!
00:25:52 Budeme muset dojet pro okrovou hlinku.
00:25:55 Jsem celá zaprášená.
00:25:59 Toho prachu všude... I ve vlasech ho mám plno.
00:26:06 Už jsi někdy viděla tak zaprášenou ženskou?
00:26:09 -Ne, jsi krásná.
-Kdepak!-Ale ano!
00:26:17 -Dobrý večer!
-Máte se? -Jak je?
00:26:19 -Pokračování... -... filmu...
-... za malou chvíli!
00:26:51 Okrová hlinka a lůj, můj slavnostní úbor!
00:27:07 Natáčení je přerušeno.
00:27:09 Abychom si mohli koupit okrovou hlinku, prodáme kozu.
00:27:20 Jediné město v téhle oblasti - Opuwo - je vzdálené 130 kilometrů,
00:27:25 tedy dlouhý pochod.
00:27:28 Ovšem se Solenniným autem je to jednodušší.
00:27:32 Solenn, počkej, mám nějaké nákupy!
00:27:35 Já taky, musím zajet za svou ženou!
00:27:38 Prosím tě, Solenn, nemám peníze, svez mě!
00:27:40 Musím zajet koupit okrovou hlinku pro manželku.
00:27:44 -Nemám peníze, vezmi mě s sebou!
-Ne, to nejde!
00:27:55 -Udělejte mi místo!
-Ne, ne, už je tu plno!
00:28:00 Zavři, Solenn.
00:28:02 V Opuwu umírá jeden z mých příbuzných...
00:28:06 -Ne, auto je už obsazené.
-Přece ale nepůjdu pěšky!
00:28:10 Ne, počkej si na jiné auto.
00:28:20 Jméno "Opuwo" znamená v našem jazyce "dál už ne, tady je konec".
00:28:26 Když sem přišli kolonisté a chtěli půdu, aby mohli postavit město,
00:28:30 naši náčelníci jim řekli:
00:28:32 "Můžete jít až sem, dál už ne. Opuwo, konec!"
00:28:36 Já sem jezdím pravidelně na komunitní setkání, jsem zvyklá.
00:28:41 Ale Karekare se sem dostane tak jednou za rok.
00:28:55 Sejdeme se ve čtyři odpoledne.
00:28:59 -Přijedeš pro nás?
-Sejdeme se tamhle.
00:29:09 Kupte si tuhle kozu. Je moc dobrá.
00:29:14 Máme na prodej kozu. A dáváme ji lacino.
00:29:17 Je moc dobrá. Podívejte se.
00:29:23 -Musíš přidat ještě 50 dolarů.
-Jo, přidej padesát.
00:29:27 -Ta koza je stará.
-Ne, to není pravda! Není stará!
00:29:31 Podívej, je úplně zdravá. No tak, přidej aspoň deset...
00:29:35 přidej aspoň 20 dolarů.
00:29:46 -A teď půjdeme koupit tu hlinku.
-Ale já mám hlad!
00:29:51 Vždyť jsi jedla ráno, to už máš zase hlad?
00:29:54 Napřed koupíme tu hlinku. Koukni se na sebe, jak vypadáš!
00:30:00 Mám hlad. Napřed koupíme jídlo a pak hlinku.
00:30:04 Tak dobře, napřed hlinku a potom jídlo.
00:30:29 -Já chci tohle.
-Ano, to koupíme později.
00:30:34 Už toho nech! Pojď, to, co hledáme, mají tamhle.
00:30:42 Kolik to stojí? Třicet? Solenn? Kolik to je? To je třicet?
00:30:49 Ano. To druhé je levnější, ale zato menší.
00:31:01 Proč toho kupuješ tolik?
00:31:06 Budeme ho míchat s hlinkou. Při natáčení je velká spotřeba,
00:31:11 a tak už máslo od našich krav k natírání nestačí.
00:31:15 Osm kostek másla.
00:31:18 To stačí. Jdeme.
00:31:20 -Osm kostek másla? Pro koho to je?
-Pro všechny ženy v osadě.
00:31:25 Říkáš osm? Jsi si jistá? Jeden - dva - tři - je jich pět.
00:31:30 A tady ještě pět. Nakonec jich je dohromady třináct!
00:31:35 Ano, přesně tak, je jich třináct.
00:31:38 Necháš mi taky trochu peněz na mé nákupy?
00:32:08 Tak co, skončilas už? Je toho ažaž.
00:32:11 Jsem hotová.
00:32:13 Dej mi peníze, musím si něco koupit.
00:32:16 -Vezmi si tohle.
-Tak málo?
00:32:19 -To je až dost.
-Na, vezmi si ty věci.
00:32:22 Pojď, jdeme.
00:32:33 V našem kraji jsou čtyři okrové doly,
00:32:36 ale všechny jsou moc daleko.
00:32:38 Jednodušší je koupit si hlinku ve městě.
00:32:41 Je to ovšem drahé. Já se ráda parádím
00:32:44 a každý měsíc musím prodat jednu až dvě kozy.
00:32:57 Tak co, máme nakoupeno?
00:33:00 Víš co, napadlo mě udělat s ní rozhovor pro náš film.
00:33:05 S prodavačkou? Tak jo.
00:33:09 Zajímalo by mě, proč se neoblékáš jako my, ale takhle?
00:33:17 -Proč se oblékám jinak?
-Ano, proč to děláš?
00:33:21 Tradiční oděv je moc drahý, zatímco tohle pořídím za babku.
00:33:30 Kolik jsi za to utratila?
00:33:32 Za všechno jsem zaplatila něco přes 10 dolarů.
00:33:37 -Tak proto?
-Jo, tohle je praktičtější.
00:33:40 Dlouhá sukně, tričko a jsi hotová. Tady je to lepší.
00:33:46 Dřív když jsem se sehnula, bylo mi vidět bůhvíkam.
00:33:50 Ty s tím nemáš problém?
00:33:54 Ne, sukně si vyrábím sama a vydrží mi deset let.
00:33:58 -Deset let?!
-Jo, tuhle mám už deset let.
00:34:01 Jenomže je to moc drahé.
00:34:04 Kdepak, i sandály nosím už deset let.
00:34:06 Naše kultura je úžasná. Přitahuje lidi z celého světa.
00:34:13 -To je všechno, Solenn.
-Tak dobře, skončilas? V pořádku.
00:34:19 Moc děkujeme. Pěkný zbytek dne.
00:34:23 Takže můžeme jít? Zajdeme teď pro Karekare?
00:36:05 Jmenuji se Kausanekua Kavari.
00:36:09 Opravdu bych byl rád, kdyby alkohol zmizel.
00:36:12 Alkohol ničí náš život. Já jsem taky piják.
00:36:17 Když chci prodat krávu, abych nakoupil něco domů,
00:36:21 vždycky si nakonec koupím alkohol. Přál bych si,
00:36:24 aby všechny prodejny alkoholu zůstaly už napořád zavřené.
00:36:28 To je všechno.
00:36:37 Ukážu vám něco nádherného.
00:36:43 -Co to je?
-Těsnící kroužky.
00:36:47 Těsnící kroužky? A k čemu?
00:36:49 Jsou gumové a dají se koupit v obchodě.
00:36:52 -My ale žádné trubky nemáme!
-Jsou na nošení! Je to nová móda.
00:36:57 -A kde je nosíš?
-Dají se nosit všude.
00:37:01 Tak podívej, třeba takhle, na pažích.
00:37:05 Anebo na vlasech, jak je nosím já. Nebo kolem krku.
00:37:11 -Je to paráda!
-No, je to naše nová móda.
00:37:16 -A k čemu to slouží?
-Abychom byly krásné a líbily se.
00:37:20 Takže ty to nosíš, aby ses chlapům líbila?
00:37:23 Jo, a funguje to.
00:37:25 Takže toho muže, co včera vycházel z tvé chýše,
00:37:28 -přilákala tahle móda?
-Jo, právě tak jsem ho dostala.
00:37:32 Toho s tím jedním okem? A kolik to stojí?
00:37:35 Koupila jsem to za cenu jedné kozy.
00:37:38 Za jednu?
00:37:40 Jistě, a když je budu prodávat jednotlivě,
00:37:43 můj zisk bude dvojnásobný.
00:37:47 Líbí se vám himbská móda? Chcete být také moderní?
00:37:51 Obraťte se na mě, postarám se o to.
00:37:59 Dnes je neobyčejný den.
00:38:01 Karekare a Mukačihupuro se budou mýt vodou.
00:38:06 My, himbské ženy, se obvykle nemyjeme.
00:38:09 Kvůli nedostatku vody. Nás očistí hlinka a lůj.
00:38:15 Ale dnes máme trochu zvláštní plány.
00:38:36 Vy si opravdu myslíte, že vlezu nahý do těch kalhot?
00:38:46 Nestrkej dovnitř tu taštičku.
00:38:48 -Tak co s ní mám dělat?
-Dej si ji navrch.
00:38:51 -Co tohle?
-Tak jo, fajn.
00:38:54 -Půjde ti?
-Je to pro mě jako stvořené.
00:38:57 Ty kalhoty páchnou!
00:38:59 Vytáhni si ty kalhoty. Není na nich pásek?
00:39:11 Nemám vespod žádné tričko.
00:39:16 Podívej, knoflíky jsou tady.
00:39:19 Musíš je rozepnout a ohrnout manžety.
00:39:37 Dostalo se mi to do oka.
00:39:51 Jak se to otevírá?
00:40:25 Bonbon? A proč?
00:40:52 Co to děláte?
00:40:55 Zaplaťte za ty fotografie!
00:41:11 Pozor!
00:41:23 Ne, můj náhrdelník není na prodej! Říkám, že není na prodej!
00:41:48 Cože?! Přijdete sem bez dovolení,
00:41:51 a když požádáme, abyste zaplatili, utečete!
00:41:54 Podívejte, pořád ještě fotografují!
00:42:00 Viděli jste?
00:42:02 Právě takhle přicházejí někteří bílí do našich vesnic,
00:42:05 aniž by požádali o dovolení. Takové chování snášíme moc těžce.
00:42:33 -Cítím se v tom moc dobře.
-Sluší ti to. Nech si to na sobě.
00:42:38 Je to lehké.
00:42:40 Naše tradiční oděvy jsou v porovnání s tím hodně těžké.
00:42:44 V tomhle se dá snadno běžet.
00:42:48 Svět se mění a my si to uvědomujeme.
00:42:51 Přestože si mnozí lidé myslí opak, nejsme proti tomu.
00:42:56 V okolí Paviánovy skály, což je posvátné místo,
00:42:59 bychom rádi vybudovali kulturní středisko,
00:43:02 připomínající naše staré tradice.
00:43:07 Máme hodně co říct a chceme, aby nám lidé naslouchali.
00:43:12 Já, který zde stojím, jsem Močinduika Mutambo,
00:43:16 mluvčí velkého náčelníka našeho kraje Kapiky.
00:43:21 Tady jsme se narodili. Svou zem milujeme,
00:43:24 jsme jí vděční za trávu, která na ní roste,
00:43:28 jako ta, kterou držím v ruce.
00:43:30 Nechceme ji opustit. Tato země je naše.
00:43:34 Nejprve patřila našim dědům a my jsme za ni zodpovědní.
00:43:38 Chceme sklízet její plody, potřebujeme je, abychom přežili.
00:43:43 Ale teď nám ji vláda chce vzít.
00:43:45 Chtějí nám vzít naši zem v Orokawe, aby tam postavili přehradu.
00:43:51 My tuto přehradu odmítáme,
00:43:53 protože na té zemi se nacházejí naše hroby,
00:43:56 rostou tam plodiny, pasou se tam naše stáda.
00:43:59 Vody přehrady, které zaplaví celou zem,
00:44:02 včetně všech živočichů,
00:44:04 s sebou přinesou i nemoci a v kraji se rozšíří malárie.
00:44:09 Musíme zabránit tomu,
00:44:12 aby z této země zmizely naše vesnice a naše stáda.
00:44:16 Přehradu nikdy postavit nedovolíme.
00:44:25 Tak, a co dál?
00:44:27 V tomhle filmu nesmí chybět ukázka toho, co děláme s mrtvými.
00:44:31 Ale v okolí právě nikdo nezemřel. To je problém.
00:44:35 Někdo musí zemřít, aby byl film věrohodný.
00:44:40 Tak tedy zemřu já. Zemřu a vy mě pohřbíte.
00:44:50 Co je to za hloupost?
00:44:53 Ta mladá se ještě nezbavila toho uhranutí?
00:44:56 Ona přivolává smrt, co to je?
00:44:59 Ty chceš zemřít a být pohřbená? Co tě to popadlo?
00:45:05 Co ty víš o smrti? To já zemřu. Zemřu, abyste mohli ukázat vše,
00:45:12 co se bude kolem mé smrti dít a jak mě budou lidé oplakávat.
00:45:22 Ta pohřební scéna byla složitá.
00:45:25 Kasimbatere se bál ji provést v obydlené vesnici.
00:45:29 Mohlo by to pohněvat předky a jemu přinést neštěstí.
00:45:33 A tak bylo rozhodnuto uchýlit se do opuštěné osady.
00:45:37 Ale ani pak neopustily Kasimbatereho chmurné myšlenky.
00:45:42 -Takže zemře tady?
-Ano, tady.
00:45:47 -A ženy? Ty zůstanou u chýše.
-Tady, u téhle chýše?
00:45:52 Ano. Ano...
00:45:55 -Jedna příčka je zlomená.
-To opravíme.
00:46:01 Když muži přinesli máry, dostal Kasimbatere opravdový strach.
00:46:06 Já už tu nejsem, jsem mrtvý.
00:46:50 I s pláčem to bylo složité. Lidi se cítili divně.
00:47:00 Zpočátku jsme pláč předstírali,
00:47:03 ale pak se lidí zmocnilo dojetí a děti začaly plakat doopravdy.
00:47:20 Tradice velí, že když utichne pláč,
00:47:23 k mrtvému je třeba promluvit.
00:47:26 Vidím tě. Nyní nás veď tam, kde chceš spočinout.
00:47:30 Následujeme tě. Jdi.
00:47:59 Muži tančí tanec statečných, znázorňují lov a boj,
00:48:03 aby ukázali, že během svého života se mrtvý choval jako hrdina.
00:48:29 Po pohřbu bude mrtvý chránit své vdovy a sirotky.
00:48:33 Jeho duch je bude neustále doprovázet.
00:48:37 Dobytek a vesnici zdědí jeho synovec.
00:48:40 Bude uctívat památku svého strýce a starat se o jeho ženy a děti,
00:48:45 stejně jako se on kdysi staral o něho.
00:48:48 Nikdy je nesmí opustit.
00:48:51 V naší kultuře nikdy nikoho neopouštíme.
00:49:02 Budeš počítat ty, co pijí alkohol. Ať zvednou ruku.
00:49:07 A ty zase ostatní, kteří pijí nealkoholické nápoje.
00:49:11 A ti, co pijí obojí, zvednou obě ruce?
00:49:16 Tak, a to je konec. A dnes se oslavuje.
00:49:21 Tenhle film pro nás znamenal obrovské dobrodružství
00:49:24 a my máme jen jediné přání: zopakovat si to.
00:49:28 Máme totiž ještě plno nápadů.
00:49:36 Na poslední den si ženy připravily pro muže překvapení.
00:49:41 -Solenn! Všechny jsou si podobné.
-Poznali jste Solenn?
00:49:47 Ale která to je, Solenn? Ta si ale vykračuje!
00:49:54 Tenhle film jsme natočili proto, že milujeme naši kulturu
00:49:58 a snažíme se ji chránit.
00:50:03 Nejsme proti pokroku. Voláme po něm.
00:50:07 Ale chceme takový rozvoj,
00:50:09 který bude respektovat náš způsob života a naše tradice.
00:50:15 Doufáme, že jste se s námi zasmáli
00:50:19 a dost možná, že se váš pohled na nás změnil.
00:51:13 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2013
Cestopisné filmy s oblibou ukazují život vesničanů na africkém venkově jako barvitou, exotickou podívanou, která nás utvrzuje v přesvědčení, že do zapadlých koutů Afriky ještě moderní doba nedorazila. Francouzský dokument přináší zábavnou formou neobvyklý důkaz toho, že i do takových míst si soudobá technika našla cestu.
Několik příslušníků kmene Himbů v severní Namibii se rozhodlo ukázat, jak dnes ve svých vesnicích žijí, a tak natočili film sami o sobě. Z něj poznáme, že si váží svých tradic a dodržují dávné obřady, ale jinak jsou to lidé naší doby.