Příběh filmové adaptace divadelního představení divadla Komedie. Televizní premiéra koprodukčního snímku ČT. ### Režie: Jan Hřebejk. Scénář: Dušan David Pařízek. Hrají: Gabriela Míčová, Dana Poláková, Martin Pechlát, Stanislav Majer a další.
00:01:49 Enyky benyky kliky bany - vyšukám ti mozek z hlavy.
00:01:57 Enyky benyky kliky bé - my tu piču najdeme.
00:02:07 Má tak malýho ptáka, že by klidně ženskou
00:02:11 moh vošukat do ucha. Nevadí.
00:02:17 Správná lež je jako svěží rosa o Posledním soudu.
00:02:23 Ale prosím vás, co by byla pravda bez lži?
00:02:30 Byla by z ní zase jenom lež.
00:02:37 Bože můj.
00:02:39 To by byla krása - umřít.
00:02:58 To vypadá úplně reálně. Mohla bych si v umírání v budoucnu
00:03:03 zvyšovat kvalifikaci.
00:03:13 Bože můj - smrt.
00:03:18 Ze všeho nejlepší je smrt.
00:03:23 Smrt je ta krása v kráse,
00:03:26 vždycky myslím nejraději na smrt.
00:03:31 Kvalitní umírání má velikou budoucnost.
00:03:36 V konečném důsledku - žádnou.
00:03:59 Bože můj - smrt.
00:04:03 Na smrt člověk - posedlý blbostí - v životě vždycky zapomíná.
00:04:27 Co je? Co je? Vadím ti?
00:04:32 A ty jako pracuješ kde? Za kolik? Práce jako práce.
00:04:40 Daně sice neplatím, ale aspoň nezneužívám
00:04:42 sociální systém.
00:04:44 Každej přece potřebuje prachy, ne?
00:04:47 A já prodávám svoje tělo.
00:04:50 A to si cením dost vysoko!
00:04:53 Schválně, co prodáváte vy - "slušný lidi"?
00:04:56 Podřizujete všechen svůj čas práci,
00:04:57 která vás tak akorát sere a nemůžete si dovolit
00:05:00 ani blbou manikúru. Necháte se zneužívat kdejakým
00:05:02 kreténem jen proto, že už deset let doufáte,
00:05:04 že se konečně rozvede a vy si nebudete muset
00:05:07 připadat jako call girl. Jó, některý holky
00:05:10 jsou tak v prdeli, že jsou ochotný pro iluzi
00:05:12 normálně fungujícího vztahu udělat cokoliv.
00:05:15 Nechat se mlátit, vydírat, zneužívat - zadarmo?!
00:05:19 Proč? Naučte se počítat!
00:05:25 Já sice nemám jistotu stálýho příjmu,
00:05:27 ale furt to vydělává víc, než normální práce.
00:05:29 Jó, dělám to pro prachy. Holt mít osm tisíc měsíčně
00:05:31 nebo šedesát, to je rozdíl. Za hodinu zákazník zaplatí
00:05:35 dva a půl litru, děleno dvěma, dvanáct set pade.
00:05:39 Plus teda příplatky: za líbání, za anál, za orál,
00:05:44 bez kondomu, s výstřikem do pusy,
00:05:47 lehčí sádko másko. Jó ty příplatky jdou jenom mně!
00:05:51 Tak přiznávám, že s počtama
00:05:53 to bývá někdy různé. Někdy nemám za celý den nikoho,
00:05:57 ale občas jich mám třeba deset za noc.
00:05:59 Někdy si připadám jak McDonald. Misionář menu,
00:06:02 do prdele menu, japonské týdny, celá stará Amerika.
00:06:07 Prostě podle sezony. Je to prostě práce.
00:06:13 Mechanická činnost. Naklepeme půlky jako řízek.
00:06:17 Proženeme kňoura bučinou. Nabrbláme do gramce.
00:06:20 Výrobní linku pěkně setřeme vlhkým hadříkem. Hotovo.
00:06:31 Táhni, ty lakomej žiďáku.
00:06:40 Matce jsem to řekla hned, co dělám.
00:06:42 Řekla mi: "Je to tvůj boj. Nadšená nejsem,
00:06:45 ale když vidím, jak to v životě chodí - aspoň se budeš mít dobře."
00:06:50 Co ty? Nechceš se pobavit? Co, chceš si zašukat?
00:06:57 -Chceš hašiš?
-No, dát zoufalství jméno,
00:07:00 to by bylo něco, z toho by se dal vytřískat kapitál.
00:07:04 No jo, muž obecný nešuká, zůstává doma,
00:07:07 pěkně v teple u své rodiny a dětem vypráví pohádky
00:07:10 o čarodějnicích a zlých vílách.
00:07:16 Se podívejte na mě, co já tady dělám.
00:07:19 Svlíkám se, předvádím se vám ze všech stran,
00:07:22 ukazuju vám svou holou prdel a vy mi za to ještě platíte.
00:07:27 No, kolik, co? Kolik jste si dneska večer
00:07:30 zaplatili, abyste se mohli na mě koukat?
00:07:33 A kolik si myslíte, že z toho mám já?
00:07:37 Chcete vidět hezký, prsatý, rajcovní holky, pokud možno
00:07:41 trpící, břímě osudu na svých bedrech
00:07:44 nesoucí Máří Magdalény. Oběti s duševním rozměrem
00:07:48 a dramatickým potenciálem toužící po hrdinovi,
00:07:51 který je na poslední chvíli vytrhne ze spárů smrti.
00:07:55 A nakonec všechno dobře dopadne.
00:08:00 Otec říká, že kapitál je slepice, co snáší zlatá vejce.
00:08:05 A kde ten kapitál je, říkám si.
00:08:07 Domy. Co domy, celý ulice,
00:08:10 to je ono, říkám si a makám a šukám a šukám
00:08:13 a šukám a šukám. A co z toho?
00:08:16 Trčím v zimě a mrznu.
00:08:19 Ne ale já si nestěžuju, tak to prostě je, pouhé konstatování.
00:08:22 Hlavně zbytečně nepřemýšlet.
00:08:25 Kdo se moc ptá, moc se dozví a diskvalifikuje se sám.
00:08:27 Jenom debil nezná své meze. Štěstí není vždycky k popukání.
00:08:30 Co, chceš si zašukat? Chce si tady konečně někdo zašukat?
00:08:34 Chceš si zašukat?
00:08:59 -Nebij mě.
-Kdo tě bije? Kdo tě bije?
00:09:03 Kdo tě miluje, ten tě taky bije, ne?
00:09:07 -Ty mě miluješ, takže...
-Takže tě biju, protože tě miluju!
00:09:11 Ale nemůžu tě milovat celej den a celou noc. A zase celej den.
00:09:15 Kolik? Slyšíš mě?! Na něco jsem se tě ptal!!!
00:09:19 Kolik? Zase nic. Víš, že je to tenhle tejden už potřetí?
00:09:26 -Málem jsem tam vystála důlek. Nikdo nešel, to bylo jak zakletý.
00:09:30 -A jak já teď vypadám? Jak já vypadám?!
00:09:34 Copak já takhle můžu mezi lidi? Můžu já si s klidným svědomím
00:09:37 zajít na pivo? Víš, co si řeknou vostatní?
00:09:40 Víš co si řeknou? Koukám mu to přímo z vočí, kouká
00:09:43 mu to přímo z vočí, že to je lúzr!
-Promiň.
00:09:46 -Co?
-Tě prosím o odpuštění.
00:09:48 -Já ti seru na vodpuštění. Já potřebuju svobodu, Romi.
00:09:52 A svoboda jsou peníze. Je sobota, banka je zavřená.
00:09:55 Čekají dostihy. Na mě čekají.
-Mám strašnej kašel.
00:09:58 Celý dny už strašně kašlu. Ten kašel vůbec nezní dobře.
00:10:00 Chtěla jsem jít k doktorovi, ale nemám čas.
00:10:19 -Kucky.
-Kucinky.
00:10:25 -Promiň.
-Pojď sem.
00:10:33 Já s tebou nebudu smlouvat, Romi.
00:10:35 Čekám dvě hodiny. A pak si přijdu pro kešule.
00:10:40 Chci hrát s poctivě vydělanejma penězma.
00:10:42 Když si půjčím, tak mi to zase přinese jenom smůlu.
00:10:44 To víš, Romi, ty to kurva víš a jenom žvaníš a ztrácíš čas.
00:10:48 Běž pracovat hned teď.
-Já vím, že máš pravdu.
00:10:52 Jo, máš pravdu a seš dobrej a odpouštíš mi moje hříchy,
00:10:56 já tady tohle všechno vím.
-Nechtějí tě,
00:10:59 protože seš tlustá jako prase. Přestaň žrát.
00:11:02 -Já nejsem tlustá.
00:11:04 -Seš tlustá jako prase, Romi, podívej se na sebe.
00:11:05 -Promiň, takhle nevypadá tlustej člověk.
00:11:07 -Seš tlustá jako kráva!
-Jak to se mnou mluvíš?
00:11:09 -Drž hubu! Říkám ti, že vás platěj podle váhy
00:11:11 a říkám ti to už celý roky. Bež pracovat.
00:11:14 Hned teď, Romi.
00:11:17 Romi, ty mě vůbec neposloucháš.
00:11:19 -To víš, že tě poslouchám.
00:11:21 -Neposloucháš mě.
-Poslouchám tě, když mluvíš.
00:11:22 A i v noci, když spíš, tě poslouchám.
00:11:24 -No vidíš. A přitom mě tak málo znáš.
00:11:27 Vy, když nemáte strach, tak si hned dovolujete.
00:11:29 Jste drzý a líný. Jenom mrtví, Romi, mrtví co?
00:11:34 -Nepláčou.
-Nepláčou, správně.
00:11:36 -Co mrtví? Co?
-Nepláčou.
00:11:39 -Jasně že nepláčou. Budeš hodná holčička, půjdeš ven
00:11:41 a necháš se vošukat, jasný? Co čumíš, padej!
00:11:48 Moc nevybírej, abys nepřebrala. Nebuď nespravedlivá.
00:11:54 Muži jsou přece taky jenom lidi.
00:12:38 Promiňte, spěchám, dámy.
00:12:41 Můj šéf, bohatý Žid, chce, a to za půl hodiny
00:12:43 nějakou s velkými ňadry. To jsou jeho slova.
00:12:46 Řekl, cituji: "Neříkám ani kozy ani dudy
00:12:49 ani cecky ani "le due cupole grandi della cattedrale di Milano".
00:12:53 Ne. Nějakou s velkými ňadry."
00:12:56 Konec citace. Jako by chtěl matku.
00:12:58 Kojící matku. Nějakou matku,
00:13:01 které by dal pěstí do držky a přitom jí olizoval
00:13:03 ty její mastodontní nalejváky. Když má člověk peníze,
00:13:06 tak se z toho dočista zblázní. Tím se vždycky utěšuju já.
00:13:11 -Znáte tu pohádku o šklebícím se Číňanovi?
00:13:15 -Ne.
-Já taky ne.
00:13:18 Ale jsem si jistá, že nějaká taková existuje.
00:13:22 Všechno tu už jednou bylo, ne?
00:13:24 -Vy jste cynická, slečno. Vysmíváte se
00:13:27 a přitom nade mnou v duchu triumfujete? Chcete vítězit?
00:13:31 Já myslím, že chcete. Hřejete se těmi svými malými vítězstvími.
00:13:37 Vaše převaha vám má dodat lidské teplo, které tak moc potřebujete.
00:13:50 -Mě se zdá, že moc přemejšlíte.
-Oskar.
00:13:54 -Romi. Oskare. Oskare, myšlení zabíjí rozkoš.
00:14:05 -Odjakživa jsem měl strach z žen.
00:14:10 Myslím, že se nikdy žádné nedotknu.
00:14:12 -Ale to víš, že dotkneš.
00:14:15 Podívej, já jsem v práci a můj Franz potřebuje peníze.
00:14:19 Takže?
00:14:26 -Jo.
00:14:28 -Jo?
-Ano.
00:14:31 Jo, jo, jo. Brzy pokecáme.
00:14:52 Já mám obrovskou obavu o osud naší země.
00:14:56 Přísahám, že mám obrovskej, upřímnej strach,
00:15:01 že tohle je poslední fáze našeho společenství,
00:15:04 kterýmu se říká národ.
00:15:08 Já mám velkej strach z tohohle roku. 2012.
00:15:15 Mám velkej strach z toho, co přijde.
00:15:19 Jak řek Baťa, když přicházela krize ve 20. letech
00:15:23 a vlastně přerostla v tu obrovskou válku,
00:15:26 kterou nikdo z nás nechtěl, tak Baťa tenkrát řek:
00:15:30 To není ekonomická krize. To je krize morální.
00:15:41 A Baťa taky řek recept, jak z tý krize ven.
00:15:45 Řek: Kdyby československej národ... Respektivě ne kdyby.
00:15:50 Československej národ může být nejbohatší,
00:15:53 nejkrásnější, nejpracovitější, ale má to jeden malinkatej háček -
00:15:58 aby si každej z patnácti milionů Čechoslováků
00:16:01 vzal kousek tohoto úkolu do svýho srdce.
00:16:05 Vždyť my jsme ti boží bojovníci.
00:16:09 Ktož sú boží bojovníci a národa jeho...
00:16:23 Já se prostě bojím,
00:16:25 že sem do Evropy začnou proudit islámové
00:16:28 a my jim nedokážeme ničím živým konkurovat.
00:16:32 Takže já jsem měl vizi. Já jsem viděl templáře,
00:16:37 já... fotbalisty, boxery, tenisty,
00:16:40 zkrátka něco přirozenýho, co jim dokáže postavit hráz.
00:16:43 Tu hradbu. Ale ne nenávistí, ale svým životem.
00:16:52 Já jsem v poslední době vyzýval k násilí.
00:16:56 Respektivě - já jsem poslední, kdo by chtěl nějakou destrukci.
00:17:03 Na druhou stranu - je třeba si uvědomit,
00:17:09 že my jsme tu většina a že by bylo dobrý,
00:17:14 aby ostatní nás respektovali.
00:17:19 My - Češi, Moravani, my jsme schopni
00:17:24 mezi sebou rozpouštět menšiny.
00:17:27 Ale nechceme, aby nám ukazovaly tenhleten prst
00:17:31 a do naší vlasti přijmeme jenom toho,
00:17:33 kdo nás v naší vlastní vlasti nebude kopat do koulí.
00:17:42 A do naší vlasti přijmeme jenom toho,
00:17:45 kdo nás v naší vlastní vlasti nebude kopat do koulí!
00:19:10 Šéfe - Romi.
00:19:13 Romi - šéf.
00:19:29 Romi ustavičně mrzne.
-Města jsou chladná v noci.
00:19:32 A lidé v nich pochopitelně mrznou.
00:19:35 -Pochopitelně.
-Tak proč se taková města staví?
00:19:36 -Přesně.
00:19:38 -Jestli se nepřestane smát, vyrazím tě.
00:19:40 -Jestli se nepřestane smát, vyrazíte mě.
00:19:43 Bohatý Žid může křesťana, když se relaxační terapeutka
00:19:48 směje klidně poslat k čertu?
00:19:51 -Nejsem obyčejným Židem.
00:19:53 Židem, jakým obyčejní Židé obvykle bývají.
00:19:56 Madam, víte jaký je nejrozšířenější sport mezi Židy?
00:20:00 -Ne.
-Oskare?
00:20:02 -Transport.
-Náš Malý princ, milostivá.
00:20:08 Jemu odkážu všechno co mám, když bude poslouchat.
00:20:11 Ale jestli se nepřestane smát...
-Vyrazíte mě.
00:20:14 -Tak snad vkusně se zasmát není žádná hanba.
00:20:17 -Jistě, pane. Vkusně se zasmát,
00:20:20 to není žádná hanba.
00:20:23 -Mezi námi madam, při pomyšlení na smrt
00:20:25 se často musím i já smát. Co jiného nám Židům zbývá, že?
00:20:29 -Jarmulku dolů, jarmulku dolů, to bylo povedené!
00:20:34 -Zachovej si moji přízeň!
00:20:36 Když jsem v dobrém rozmaru, živím tě.
00:20:38 Když jsem v dobrém rozmaru, živím tohodle duševního trpaslíka,
00:20:41 tuhle zrůdu, tohodle skřeta. Když jsem v dobrém rozmaru.
00:20:44 A já jsem v dobrém rozmaru pořád, bohužel, madam,
00:20:46 nemůžu si stěžovat, obchody jdou až moc dobře.
00:20:48 Já si tak rád stěžuju. Dej jí kapesník, trpasle,
00:20:51 ať si utře ty sople kolem huby.
00:21:01 -Staví domy, staré bourá.
00:21:04 Bohatne z toho, proto je tak arogantní.
00:21:07 Šťastný ovšem není, tím je alespoň trochu snesitelnější.
00:21:11 -On ví, jestli je našinec šťastný?
00:21:13 -Nic neví.
-Odkud to asi tak může vědět?
00:21:15 -Nic neví. Žvaní, protože žvanil holt žvaní.
00:21:17 Kdo by poslouchal trpaslíka.
-Kdo ví.
00:21:19 Mimochodem, Oskare, ta včerejší ukecaná šlapka mě dost zklamala.
00:21:22 Nestála za ty prachy, které si nárokovala.
00:21:25 -Omlouvám se. Chápu, že pět tisíc za služby,
00:21:29 které nabízela opravdu...
-Pět tisíc?
00:21:32 Kdo byl ta kurva, ta děvka?
-Ačkoli, kdo za to stojí, že?
00:21:37 -No tak za pět tisíc, to... To vám udělám...
00:21:41 -Co?
-Všechno.
00:21:44 -Uděláš mi všechno? Kdes ji vyhrabal?
00:21:50 -Poslal ji pryč, ani se jí nedotkl. To už něco znamená.
00:21:54 On tvrdí, že je enormně potentní a poslal ji pryč.
00:21:58 -Řinul se z ní přímo vodopád slov. Pravděpodobně si myslela,
00:22:01 že mám v hlavě úplně prázdno. Nebo spíš nakáleno,
00:22:03 když potřebuju děvku. Přitom v čem je problém?
00:22:06 Děvka potřebuje muže, který ji platí, muž děvku.
00:22:08 Nejjednodušší obchod na světě. Ten nejpoctivější.
00:22:12 Zeptal ses dámy, zda-li by si na bohatého Žida
00:22:14 udělala čas - hodinku? Jsem přesvědčený,
00:22:17 že si pro mě najdete čas, i když mám obřezaného fógla.
00:22:20 Je to tak hygieničtější, vysvětli jí to.
00:22:22 Anebo ne, ona už to beztak zná z vlastní zkušenosti.
00:22:26 -Je to ohavné, děvenko, ale platí dobře.
00:22:28 Ta vybájená potence, to je taky jenom pohádka,
00:22:31 toho se nemusíte bát.
-To by stačilo. Zalez.
00:22:36 Zalez a hraj si s předkožkou. Táhni, povídám!
00:22:45 Hopinky.
00:22:48 ZPĚV: Jak vratká je ke štěstí brána, málokdo ví,
00:22:55 že lásku, co odešla z rána už nedohoní.
00:23:04 -Okouzlující pohled.
00:23:06 ZPĚV: Šla tudy docela blízko, snad okolo nás...
00:23:09 -Město, odsouzené k zániku.
00:23:12 ZPĚV: ...příště jí udělej místo a neztrácej čas.
00:23:18 -Uvidíte, že se vám to vyplatí.
00:23:22 ZPĚV: Sbohem ti mávám, zlatými vlásky,
00:23:27 k čemu teď vrásky, málo mě znáš.
00:23:45 Málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví,
00:23:53 málokdo, málokdo, málokdo, málokdo zná,
00:24:01 málokdo, málokdo, málokdo, málokdo ví,
00:24:09 že lásku, co odešla z rána už nedohoní.
00:24:53 Víte, že někdy mívám strach? Nevíte.
00:24:58 Proč byste taky měla?
00:25:01 Obchody jdou až moc dobře. Bojím se,
00:25:03 že za to musím být nějak potrestán.
00:25:06 To si přímo říká o trest. Ale místo toho,
00:25:09 abych byl potrestán, to ustrašené ego
00:25:11 ve mně trestá ty druhé. Ubližuji.
00:25:19 Myslím, že jste krásná. Ale to je jedno.
00:25:23 Buďte si, jaká chcete. Krása nestačí.
00:25:30 Skupuji staré domy v tomto městě. Bourám je, stavím nové,
00:25:35 které výhodně prodávám. Město nade mnou
00:25:38 drží ochrannou ruku, musí. Policejní prezident je můj přítel,
00:25:45 pokud se tomu dá říkat přátelství.
00:25:48 U primátora jsem častým hostem,
00:25:51 na členy městského zastupitelstva se mohu spolehnout.
00:25:54 Ve všem. Navíc jsem Žid.
00:26:02 Příplatek.
00:26:17 No jistě, nikdo ze zastupitelů není nějak zvlášť nadšený z toho,
00:26:20 co povolili, ale původní plán nebyl můj,
00:26:23 to se upeklo dávno předtím, než jsem sem přišel.
00:26:25 Mně musí být jedno, jestli děti pláčou, nebo slabí a staří trpí.
00:26:29 Musí mi to být jedno. A ty, co zběsile řvou
00:26:32 prostě neslyším. Co taky mohu jiného dělat?
00:26:35 Mám si snad kvůli špatnému svědomí přivodit nemoc? Mor nebo svrab?
00:26:40 Já věřím v Boha, madam, ale v lidskou spravedlnost?
00:26:44 Mám snad svou duší ručit za rozhodnutí druhých,
00:26:49 která pouze provádím se ziskem, který potřebuji,
00:26:52 abych si mohl dovolit to, co potřebuji.
00:26:56 Potřebuji. No vlastně co potřebuji? Potřebuji...
00:27:00 To je zvláštní, že? Když člověk nějaké slovo
00:27:03 hodně často opakuje, ztrácí svůj původní smysl,
00:27:06 který byl beztak nahodilý. Město potřebuje podnikatele,
00:27:10 který mu umožní, aby se změnilo. A za to by ho mělo ochotně
00:27:13 chránit. Člověk se přece musí postarat
00:27:16 o svoji ochranu. Je snad přehnané mít strach dřív,
00:27:21 než se objeví nebezpečí?
00:27:26 ODBÍJEJÍ HODINY NA VĚŽI Promiňte, hodina je pryč.
00:27:29 Přetáhli jsme o tři minuty.
00:27:33 To tě bude stát spoustu peněz, Žide!
00:27:37 Jenom pro vás.
00:28:07 -Zase žereš?
-Podívej Franzi, peníze.
00:28:14 Můžeš jít hrát. Budeš zas někdo.
00:28:17 Už tě nebudou znevažovat. Nikdo není větší.
00:28:21 Ty jsi největší, Franzi.
-Počkej, počkej, počkej,
00:28:24 pět tisíc, jo? Pět tisíc?
00:28:26 -To snad není vůbec možný! Co jsi za to musela dělat, co?
00:28:29 -Nic.
-Jen to vysyp, ty čubko,
00:28:31 co jsi dělala za ty peníze?
-Nic, Franzi, nic.
00:28:33 -Nic? Nic?
-Au, pusť mi tu ruku,
00:28:35 vždyť mi ji zlomíš.
-Nic? Nic?
00:28:36 Myslíš si, že jsem kokot? Pět tisíc?!
00:28:38 Lízalas mu prdel, ty čubko? Víš co seš?
00:28:40 Seš normální ubohá špinavá kurva! Kurva seš. Tak co?
00:28:44 Lízala jsi mu tu jeho prdel? Žrala jsi ty jeho hovna, co?
00:28:47 Teď se nažer, pořádně.
00:28:50 Pořádně se nažer ty špíno, slyšíš? Nažer se! Nažer se, kurva!
00:28:54 Romi, otevři tu svoji hubu a řekni mi pravdu
00:28:57 nebo tě fakt zabiju!
-Normálně jsme se milovali.
00:28:59 -Co? Co jste dělali?
00:29:02 Vy jste se, vy jste se milovali?
00:29:05 Vy jste se milovali?!
00:29:08 Ne, vy jste se nemilovali, vy jste úplně normálně
00:29:10 sprostě šukali, Romi, protože seš kurva, slyšíš?
00:29:13 Kurva seš! Chci to slyšet od tebe.
00:29:14 Co jste dělali? Co jste dělali?
00:29:16 -Šukali.
-Šukali jste, správně, šukali jste!
00:29:19 Vy jste se milovali!
00:29:21 Co byl zač? Milionářskej synek?
00:29:23 Nebo nějakej golfista? Něco takovýho milovat,
00:29:25 ty svině? Seru na tvoje peníze ty píčo,
00:29:28 seru ti ně, ty jsi tady skončila!
-Je to Žid!
00:29:32 Starej, šerednej Žid.
00:29:39 -A? Co s tebou dělal?
00:29:44 Bil tě nebo kopal? Co stálo tolik peněz, Romi?
00:29:49 -Jenom láska.
-Má tak velkýho ptáka,
00:29:52 že tolik platí, co? Bavilo tě to, řvala jsi rozkoší?
00:29:58 Mluv, kurva!
-Jo, má hodně velkýho ptáka.
00:30:03 -Tak vidíš. A jak velkýho?
-Asi dvacet centimetrů.
00:30:09 Nebo spíš víc.
-Co bylo dál?
00:30:12 -Je tlustej.
-Čurák nebo Žid?
00:30:14 -Franzi...
-Jak je tlustej?
00:30:17 Jak je tlustý...
-Asi jako flaška od piva.
00:30:20 Nebo, spíš tlustší.
-Takže ty ses nechala přefiknout
00:30:22 lahváčem, jo? Co? Nechala ses přefiknout lahváčem?
00:30:26 Ženský! Jedna jako druhá.
00:30:29 Pořád to samý. Co bylo dál?
-Má výdrž.
00:30:32 Trvalo to dobrou hodinku.
-Ty svině!
00:31:40 ZPĚV: Nad ránom príde ku mne na balkón hviezda,
00:31:46 vtáci tu v starom klobúku hniezdia,
00:31:51 pred flámom mačky zložia mláďatá v spálni,
00:31:57 u mňa je počet osôb vždy párny.
00:32:02 Sám, neviem byť sám, sám, v mestě sám žiť nechcem,
00:32:10 neviem byť sám, neviem byť sám,
00:32:15 neviem byť sám, sám...
00:32:46 Romi?
00:32:49 Martine!
00:32:59 -Podívej se!
00:33:03 Romi, vyplivni to, dělej. Všechno.
00:33:07 Romi, podívej se na mě. Romi.
00:33:12 Pane bože, člověk nemůže přijít domů,
00:33:14 aby někde nevisela, nebo netekla.
00:33:16 Ale je to tvoje dcera, Luiso.
00:33:18 -Protože to není tvůj syn.
-Hahahá.
00:33:21 Člověk se nezabíjí, to se prostě nedělá.
00:33:23 -Vždyť žije.
-Bohužel.
00:33:25 Na to už můžu říct jedině: bohužel.
00:33:27 -Podívej se na sebe, pobíháš tady jak lev v kleci.
00:33:29 Uklidni se.
-Jak se mám uklidnit?
00:33:32 V týhle tý domácnosti, kde se neustále někdo sebevraždí.
00:33:34 -Přeháníš.
-Správná míra přehánění
00:33:37 v této rodině nejlépe vystihuje pravdu.
00:33:56 -Je to láska, někdo ji odmrštil.
00:33:58 -Prosím tě, v tomhle tom věku nejseš vodmrštěná,
00:34:01 v jednatřiceti, to se mi zdá poněkud přehnaný.
00:34:03 -Pojďme se najíst.
-Jak se mám najíst?
00:34:05 S bláznivou dcerou v baráku?
-Ona není bláznivá, je nemocná.
00:34:08 -Ále, jedna je nemocná, druhá je bláznivá.
00:34:11 Není to nakonec jedno?
-Ty bys za špatnej vtip
00:34:13 prodal i sám sebe, co?
-Já se prodávám i za mnohem míň.
00:34:17 -Ano, to je pravda.
-Jestli ti to je málo, prosím.
00:34:22 Já ti nebudu stát v cestě. Ale tu svoji bláznivou dceru
00:34:25 si vem s sebou. Jestli ji tady zapomeneš,
00:34:26 přísahám bohu, že ji vyhodím z okna.
00:34:28 -Seš hrubej a jdeš z extrému do extrému.
00:34:33 -Promiň. Promiň. Už jako dvouletá masturbovala.
00:34:40 -Prosím tě, to je úplně normální.
00:34:42 -Ví bůh, že já jsem v tomhle tom věku neonanoval.
00:34:45 -Jasně. Tys byl vopožděnej ve vývoji.
00:34:50 -Pohrdáš mnou? Po těch letech to konečně můžu říct.
00:34:54 -Říkáš mi to každej den a nikdy jsem tebou nepohrdala. Nikdy!
00:34:56 -Ále. Kde mám rtěnku?
00:35:02 -Počkej, musíš si dávat na věci lepší pozor.
00:35:06 Nemáme na rozhazování!
-Kde je?
00:35:08 -Já ti půjčím.
-Bože můj, kdo má snášet tyhle
00:35:11 ustavičný stížnosti. Prosím tě, kdo ji vodmrštil?
00:35:14 -Ten její Polák, myslím.
-Cože, Polák?
00:35:16 -Každopádně nějaký cizinec.
-Polák!!! Polák!!!
00:35:20 Tak ňákej Polák si beztrestně odmrští moji dceru?
00:35:23 -Asi ji nemiluje.
00:35:25 -Asi. Protože furt žere, je tlustá jako kráva,
00:35:27 ale to je tvoje chyba, Luiso. Rozmazluješ ji kde můžeš, víš?
00:35:31 Můj genofond to není, tohle to. Můj ne.
00:35:33 -Tak jestli ti to pomůže, já přijmu každou vinu,
00:35:35 kterou ty za vinu prohlásíš.
-Polák!!!
00:35:37 -A budu prosit boha za odpuštění.
00:35:38 Já nevím, chtějí to dát zase dohromady?
00:35:40 -Polák!!! Já nevím o čem se tady bavíme, kurva už!
00:35:43 -Tohle to slovo tady nepoužívej.
00:35:46 Jasně jsme si řekli, že tohle to slovo tady nebudeme používat.
00:35:48 -Bububu!
00:35:50 -Posmíváš se? To se k tobě jako k matce nehodí.
00:35:57 Kde mám ty punčocháče? Měl jsem je tady někde schovaný,
00:36:00 před tvojí dcerou, víš, protože ona krade jako straka,
00:36:04 -Romi nekrade, Romi si půjčuje.
00:36:05 -Jó, půjčuje a vrací s puštěným okem!
00:36:09 To je horší než krádež, víš? Víš, co to je?
00:36:11 -No? Co? Co? No, co? Co?
00:36:13 -Teď jsem to slovo zapomněl. No tak promiň, no.
00:36:15 -Ať to bylo jakékoliv slovo, miláčku, není to pravda.
00:36:17 -No ale i kdyby. Objednalas taxi?
00:36:19 -Bude tady každou chvilku.
-Kam jsem dal ty boty?
00:36:27 Jako straka, jako straka!
00:37:48 -Slečna M.?
-Ano, to jsem já.
00:37:54 -Vy jste slečna M.?
-Co myslíte?
00:37:58 -Spíše nikoliv.
-Tak proč se ptáte?
00:38:01 -Taky pravda. To bylo poněkud zbytečné.
00:38:04 -Poněkud. Zcela jistě.
00:38:08 -Víte, to je pro mě naprosto typické.
00:38:11 Rád se vyjadřuji poněkud vyumělkovaně.
00:38:14 Nebylo těžké se to naučit a dělá to úžasný dojem.
00:38:16 Navíc - můj šéf, bohatý Žid,
00:38:19 si na to potrpí a já nemám v nejmenším úmyslu...
00:38:21 -Kdo?
-Bohatý Žid.
00:38:26 Vidím, že už jste o něm slyšel.
00:38:28 Já myslím, že je to jenom vrtoch
00:38:31 a někdo si prostě takový vrtoch může dovolit.
00:38:55 -Hele, je, je pravda,
00:38:58 že má ptáka dlouhýho a tlustýho jako flašku vod piva?
00:39:04 -Tak to nemohu tak definitivně a s absolutní
00:39:07 přesností potvrdit. Viděl jsem ho jen jednou,
00:39:10 při močení. I Židé totiž musí občas močit.
00:39:16 A to, co jsem viděl, na mě učinilo
00:39:18 poněkud skromnější dojem.
-Takže skromnější?
00:39:24 -I když jak určitě sám víte, s takovým ptákem se za určitých
00:39:28 okolností dějí úplné zázraky. Slečna tu čirou náhodou není?
00:39:37 -Čirou náhodou spíše nikoli. Ale je tady.
00:39:43 -Nechci být nezdvořilý, ale rád bych s ní eventuelně
00:39:46 prohodil několik slov.
-Takže ji chce znova?
00:39:52 -On je poněkud uzavřený. Ani jeho nejbližší spolupracovníci
00:39:55 nejsou často plně obeznámeni se všemi jeho aktivitami.
00:39:59 -Poněkud uzavřený. Romi!
00:40:12 -Ale já ještě nejsem vůbec nachystaná.
00:40:14 -To vůbec nevadí. Přijme vás tak, jak jste.
00:40:34 -Můžu se podívat?
00:40:40 Ty vole!
00:40:51 -Utíkejte. Hopinky.
00:41:24 -Šla za Židem. Za Židem, co jí platí.
00:41:48 -Kdo by si byl pomyslel, že se z ní přes noc
00:41:50 stane taková celebrita.
-Celebrita?
00:41:58 -Samozřejmě. Tahle adresa bude ještě dnes
00:42:00 kolovat v nejlepších kruzích.
-Na to si přišel jak?
00:42:07 -To je pravda. Já se o ženy příliš nezajímám,
00:42:11 k tomu se vám klidně přiznám. Člověk dělá, co může.
00:42:20 -Ty se vo ženy nezajímáš, co?
00:42:24 To jako patříš k tam těm?
-Ke komu, kde?
00:42:29 -To vidím, ne. To sáčko semišový, motýlek.
00:42:34 Co?
-Jo, vy myslíte k tam těm.
00:42:41 -Ty vole, to je výborný todle.
-To je výborný.
00:42:45 -Jo? Já vím.
-Vy to víte?
00:42:50 -No, že se ti to líbí. Co?
00:42:53 To je vidět na tobě.
-Víte, to je otázka volby.
00:42:59 Já dělám, z čeho mám potěšení a zároveň, co musím,
00:43:03 abych se nedostal do řečí.
00:43:06 Mám obchodní kontakty se Židem, Žid se mnou.
00:43:10 Oba jsme nuceni překročit svůj stín.
00:43:15 -To já jsem to nikdy nezkusil, tohle to.
00:43:18 -Překročit svůj stín?
-A ne, to druhý.
00:43:21 To jak z toho máte to potěšení.
00:43:26 -Tak to zkuste.
-Hele, nech toho, brzdi kámo.
00:43:30 Brzdi. Brzdi.
-Za to nic nedáte.
00:43:34 Já jsem nebyl nikdy příliš vybíravý.
00:43:43 Život je krátký.
00:44:05 ZPĚV: Zrádná je noc, když se rozhoří
00:44:11 a měsíc táboří na špicích střech.
00:44:19 Když tma noci slouží, mě myšlenka souží
00:44:26 vyběhnout na balkón a křiknout ke hvězdám.
00:44:33 Ty kdo máš trápení či k zbláznění se cítíš sám
00:44:40 ty láskou opilý a šťastný, já tě znám.
00:44:47 Mé dveře jsou ti dokořán, no tak zastav svůj běh na chvíli
00:44:54 ty kdo mě uslyšíš, jsi ke mně zván
00:45:01 ty kdo mě uslyšíš, buď vítán k nám.
00:45:10 Chvátej, než obzor zrůžoví
00:45:16 a než mi odpoví ozvěnou den.
00:45:23 Už podkovy zvoní tvých splašených koní
00:45:31 čas kočár zapřahá, tak jeď, ať nezmeškáš.
00:45:38 Io ti aspetta vo datanto un eternita
00:45:45 adesso sembra un minuta fa
00:45:52 tiridono gia gli occhiesi belle non losai
00:45:59 sono contento dai dillo anchetu
00:46:06 chebel in contoré dillo anchetu...
00:46:13 Bravo!
00:46:24 Můžu?
00:46:33 Procházím městem.
00:46:37 Jako by nebylo chaotické, neobyvatelné jako Měsíc,
00:46:43 ale jako by bylo otevřené, poctivé, přímé.
00:46:49 A můžu se potrhat smíchy.
00:46:53 Müllere!
00:46:54 Dovolíte, abych ho pozval ke stolu?
00:47:09 Slečno Romi - Müller, Müllere - slečna Romi.
00:47:12 Dva sympatičtí lidé.
00:47:20 Ten muž je váš otec, že? Nebylo těžké to zjistit.
00:47:28 Čas od času vás navštěvuje jako zákazník, nemám pravdu?
00:47:32 -Pane, já důra...! Sedněte si, Müllere, hned.
00:47:34 Sednout!
00:47:38 Nebyl náhodou dokonce váš první zákazník?
00:47:40 Vy si také sedněte, slečno Romi.
00:47:47 Já nejsem prudérní. Naopak.
00:47:51 Dodává vám to jakési morbidní kouzlo. Oběma.
00:47:58 A za to si musíte nechat zaplatit.
00:48:00 Já si nechávám platit úplně za všechno.
00:48:03 Za každý prd, prominete-li mi tu otřepanou frázi.
00:48:09 Mimochodem, dnes jste byl opět vynikající.
00:48:27 -Děkuji.
-Tak.
00:48:30 -Tu a tam si dá člověk obzvlášť záležet.
00:48:33 -Zcela správně, zcela správně.
00:48:35 Přitom moc dobře ví proč, nemám pravdu?
00:48:38 -Ano.
-Jak se daří milostivé paní?
00:48:45 -Čte, jako vždycky.
-Lenina nebo Marxe?
00:48:49 No, už tu byly horší ideologie, to víme, že?
00:48:53 -No tak podívejte se.
-Sedněte si, Müllere, hned!
00:48:58 To víme, ne?
-Ano, to víme!
00:49:04 -Ale už svou ženu nebijete, že ne?
00:49:11 Člověk toho nikdy neví dost.
00:49:14 Nové pravdy bez ustání střídají ty staré.
00:49:17 Z nepřátel jsou náhle přátelé a naopak, když to musí být.
00:49:21 Dny míjí, ustupují novým dnům. Kdo si ví rady, ten má vyhráno -
00:49:25 a tak dále a tak dále. Nemám pravdu?
00:49:27 -Zcela jistě.
-Děkuji.
00:49:31 Můžete pokračovat.
00:49:36 Ale ještě předtím si na mě dejte skleničku.
00:49:39 -Ne, on nesmí pít.
-Jednu skleničku.
00:49:42 -Ne, on nebude. Martine?
00:49:44 -Z nostalgie. Pane Müllere?
00:49:46 -Martine?!
-Pane Müllere, na mě.
00:50:03 Nebo dvě? Když to zdraví dovolí.
00:50:37 Roztomilý člověk.
00:50:39 Skoro bych zapomněl, že se jmenuje MÜLLER. Hudba!
00:50:51 ZPĚV: a da mi guardae un po e dimi come stai
00:50:58 Mé dveře jsou ti dokořán, no tak zastav svůj běh na chvíli...
00:51:07 Tady se muži nelíbají, pánové!
00:51:19 Jau, au, kurva, jau, au!
00:51:22 -Co jsi dělala za ty peníze, co?
00:51:27 Co jsi dělala za ty prachy?
00:51:29 Zase jsi mu lízala prdel, ty svině?!
00:51:31 Slyšíš mě? Na něco jsem se tě...
00:51:35 -Na zdraví! Konečně život!
00:51:41 -Oskare, zalez.
00:51:44 Zalez. Zalez!
00:52:00 To nic není.
00:52:03 -Žid nás vysává. Pije nám krev a my jsme viníci.
00:52:12 Na levé straně mě píchá. Je to srdce.
00:52:18 A i za to může ten Žid, protože v nás vzbuzuje pocit viny
00:52:22 už jenom tím, že je tady. Je tu.
00:52:27 Je vždycky o krok napřed a my ostatní
00:52:29 můžeme tak akorát paběrkovat.
00:52:32 Může někdo utéct s nemovitostmi v kufru?
00:52:37 -Žid to dokáže.
00:52:41 -Můžem nastokrát proklínat tenhle systém,
00:52:44 ze kterého jsme nemocní a kterej nás zraňuje,
00:52:48 kdekoli na něj narazíme. Je nám to k ničemu.
00:52:54 -Proč nenávidíme Židy?
-Protože je nenávidíme.
00:52:58 Protože JSOU!
00:53:03 -Veškeré důvody, které potřebujete, naleznete ve třech písmenech:
00:53:07 Ž-I-D. Řekněte to. Řekněte to!
00:53:14 -Žid.
-Ještě.
00:53:17 -Žid.
-Ještě.
00:53:20 -Žid.
-Ještě!
00:53:22 -Žid.
-Na víc se nezmůžeš?
00:53:25 -Žid! Žid! Žid! Žid! Žid! Žid! Žid! Žid! Žid! Žid!
00:53:29 Žid! Žid! Žid! Žid! Žid!!
00:53:45 -To je to jediné slovo, které nikdy neztratí svůj význam.
00:54:36 -Jdeme domů!
00:54:39 -Tvoje dcera, Luiso. Poznáváš ji ještě?
00:54:42 Daří se jí dobře. Je bohatá.
00:54:45 -Tak to bude pro mě snazší ji nesnášet.
00:54:49 -Proč moje matka nenávidí svoje dítě?
00:54:52 -Protože v podstatě nenávidí sama sebe.
00:54:55 -Mluvíš a mluvíš a myslíš si, že o tom něco víš.
00:54:58 A děláš věci, který se skutečností nemají vůbec nic společnýho.
00:55:01 Zmrzačil jsi mě! Zmrzačil.
00:55:03 Ano, on mě zmrzačil! A proč? Protože chlastal!
00:55:07 A proč chlastal? Protože ty se kurvíš!
00:55:10 A přesto neklesáme na duchu a bojujeme za naše štěstí.
00:55:14 -Rodina je základ státu.
00:55:20 Milosrdenství.
00:55:23 Tak se město zachraňuje svými smířlivými gesty.
00:55:26 Všechno se zas urovná a srovná. Je to hra.
00:55:30 Pravidla jsou dána předem. Vítěz je znám dřív,
00:55:33 nežli hra vůbec začne. Kdo má text, ten zpívá.
00:55:37 Kdo ne, ten se jenom dívá. A kdo si chce vydělat mzdu,
00:55:40 tak slouží městu a svýma rukama
00:55:42 staví další a další domy. Opovržení, pane Millere,
00:55:46 přináší peníze a v noci čisté svědomí a klidný spánek.
00:55:51 -Těmahle rukama!
-Ano?
00:55:53 -Těmahle rukama!
00:55:57 Respektivě...
00:56:06 -Děkujeme. Město už nezaručuje rovnost šancí?
00:56:10 Nikdy ji nezaručovalo! Rozdíly že nikdy nebyly
00:56:13 tak alarmující jako teď? No samozřejmě.
00:56:16 Mám se snad vzdát svých šancí? Udělal by to někdo jiný?
00:56:19 Udělal? Já využívám jen svých možností.
00:56:22 Vkusně, s lehkostí, s nadhledem. Ale umím to i jinak!
00:56:26 Respektive. Pane Müllere. Respektive. Umím to i jinak,
00:56:32 respektive méně vkusně.
00:56:39 Chtěl jsem vám ukázat pravou tvář tohoto města,
00:56:43 ale můj cíl se zrelativizoval.
00:56:47 Uvedl jsem cosi do pohybu a ono to pokračuje,
00:56:50 běží dál vlastní setrvačností.
00:56:59 Kulturní prostředí mě pohlcuje,
00:57:02 začínám zapomínat na hodnotu peněz.
00:57:08 Přeji příjemný zbytek večera.
00:57:15 -To bylo povedené. Jarmulku dolů.
00:57:21 -Zachovej si moji přízeň.
00:57:32 -Ten to přežije, Romi.
00:57:35 -Proč mě Žid využívá k tomu, aby tě ponížil?
00:57:38 Copak jsi mu něco udělal?
-Co já vím?
00:57:41 Si myslí, že lidi jako já můžou za smrt některých jejich předků.
00:57:46 -Ale to je pravda.
00:57:49 -To je na mě příliš filozofská úvaha.
00:57:52 -A to ponižování a tady tohle všechno, to ti jako nevadí, jo?
00:57:56 -Ale to není určený mně, Romi, chápeš?
00:58:01 I když to stojí za zamyšlení.
00:58:04 Co to je za stát, kterej denně dopouští to,
00:58:07 co se tady denně děje?
-Ne, nezačínej!
00:58:09 Nezačínej, drž hubu, drž hubu!
-Liberalismus!
00:58:13 Politická korektnost! To je pokrytectví.
00:58:16 To je horší totalismus než byl komunismus.
00:58:21 Migranty, menšiny...
00:58:23 Já bych to jednou provždycky odsunul mimo Evropu!
00:58:28 Vždyť globalizmus rozpouští a pohlcuje evropské národy!
00:58:34 My musíme pozvednout prapor. Já jsem Čech!
00:58:41 -Tak se podle toho chovej!
-Co?
00:58:44 -Co, co, no pojď.
-Co?
00:58:51 Co ty, co ty, co?
00:58:53 -Mně platí dobře ty tvoje menšiny!
00:58:58 Můžu si v životě dovolit všechno, co chci.
00:59:02 -Tak toho využij, Romi.
00:59:04 Prosím. Neber na tatíčka žádnej ohled.
00:59:08 Nech se vošukat těma svejma menšinami. Hezky všude, pořádně!
00:59:20 -Jdeme domů!
00:59:25 Jdeme domů!
00:59:33 Ty ne!
00:59:39 Ty ne!
00:59:51 -Oskare.
01:00:01 -Romi. Já mám strašnej strach.
01:00:07 -Z čeho?
-Z toho, co se mi vymyká.
01:00:15 Mě už nemiluješ, takže...
-Miloval jsem tě,
01:00:18 když jsi byla na dně. Na luxus můj cit nestačí.
01:00:22 -Ale to nedává smysl.
-Možná.
01:00:27 Co na tobě je, že jsi tak zbohatla, co?
01:00:31 Co to je, co na tobě tak potřebujou?
01:00:35 -Miluješ ho?
-Co ti na to mám říct?
01:00:43 -Hlavně ne pravdu.
01:00:57 -Vy námi opovrhujete?
01:01:01 -Ne.
-Řekni něco.
01:01:10 -Nikdy na tebe nezapomenu.
01:01:18 -Franzi? Vezmi si ty peníze.
01:01:23 -Fakt?
-Jo.
01:01:46 K tomu není co dodat.
01:02:00 -Sbohem.
01:02:46 Co všechno si člověk nechá líbit.
01:02:50 Bolesti, neukojitelné touhy tolika jiných.
01:03:00 Kdo jsem? Co jsem?
01:03:07 Věc, která zlepšuje ve městě životní prostředí?
01:03:14 Ale právě že jenom věc, ne člověk.
01:03:21 Něco, na čem se vykoná potřeba.
01:03:27 Člověk musí být takový, jak se to od něj žádá,
01:03:31 jinak je totálně vyřízený.
01:03:36 Vracím vám svou roli.
01:03:38 Neuspokojuje mě.
01:03:41 -Svůj účel už jste beztak splnila.
01:03:46 -Řekněte mi něco, co ještě nevím.
01:03:49 Ne, počkejte, zkusím to já: odpustila jsem vám.
01:03:57 -Ne, vy nemáte žádné právo mi odpouštět.
01:04:01 Tohle vám nepřísluší.
-Já vím, co mi přísluší.
01:04:06 -Vy jste zoufalá.
01:04:08 Ale vaše zoufalství nemá vůbec žádnou cenu.
01:04:10 Tenhle druh zoufalství je k ničemu.
01:04:13 -Ale já nemám v úmyslu s ním obchodovat.
01:04:21 Žide.
01:04:27 -Pokud mě skutečně chcete ranit, nepodaří se vám to.
01:04:33 -To víte vy sám nejlíp.
01:04:36 -Ale kdybyste chtěla, mohl bych odpustit já vám.
01:04:40 -Já vám kašlu na vaše odpuštění.
-Víte to tak jistě?
01:04:46 -Ne. Možná máte pravdu.
01:04:52 Možná jste to právě vy, koho potřebuju.
01:04:57 Potřebuju. Potřebuju, potřebuju. Potřebuju.
01:05:06 To je zvláštní.
01:05:09 Když člověk nějaké slovo hodně často opakuje,
01:05:11 tak ztrácí svůj původní význam.
01:05:14 -Vy už jste o tom přemýšlela?
-Jo.
01:05:19 Já bych konečně jednou ráda umřela.
01:05:27 -No, to je taky řešení. V tom jsme zajedno.
01:05:32 -Ale já k tomu nemám dost sil.
-Máte nějaký plán?
01:05:37 -Ne.
01:05:38 -A dál?
01:05:43 -Uděláte to pro mě? Ne, počkejte.
01:05:48 Třeba u toho budete pociťovat uspokojení a...
01:06:03 -Tak to udělám prostě pro vás.
-Vážně?
01:06:28 Nenechte mě dlouho čekat.
01:06:32 -Opatrně!
01:06:34 -Nebojte se. Já už si v umírání léta zvyšuju kvalifikaci.
01:10:09 Skryté titulky: Alena Fenclová Česká televize 2012
Kontroverzní hra Reinera Wernera Fassbindera Der Müll, die Stadt und der Tod byla předlohou pro divadelní inscenaci režiséra D. D. Pařízka v pražském Divadle Komedie. Z tohoto divadelního zpracování vychází film Jana Hřebejka Odpad, město, smrt. Fassbinderova hra (v Německu kdysi dočasně zakazovaná) byla adaptovaná do českého prostředí a režiséru Hřebejkovi (letošnímu jubilantovi) jako reálné prostředí filmu posloužila pasáž paláce Lucerna a okolí.
Město propojené nečistými aktivitami bohatého obchodníka – spekulanta (svým poskokem Oscarem označovaného jako „bohatý Žid“) zahnívá v prostředí dekadentních kabaretů, v polosvětě prostitutek a pasáků. Ženskou hrdinkou filmu je nešťastná, křehká a zneužívaná prostitutka Romi a příběh sleduje její vztahy s otcem – travesti zpěvákem, nemilující matkou na vozíčku, pasákem s homosexuální orientací a bohatým spekulantem, jenž si ji najímá za velké peníze, nikoli, aby mu posloužila svou profesí, ale aby vyslechla jeho kvazi filozofické úvahy nad městem a jeho úpadkem…
Gabriela Míčová za hlavní roli získala dvojí ocenění: za divadelní Romi získala cenu Thálie a za Romi filmovou Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli.
