Geniální malíř leknínů a růží. Francouzský dokument
00:00:02 Česká televize uvádí francouzský dokument
00:00:10 Pár měsíců před svou smrtí začal Monet pracovat
00:00:13 na cyklu obrazů.
00:00:16 Byl doslova posedlý jedním námětem, jedním uměleckým dílem.
00:00:20 Dům uprostřed růží.
00:00:23 Monet se jednoho letního dne vypravil do zahrady
00:00:26 a postavil si svůj stojan mezi květiny.
00:00:29 Maloval růže a zase růže, znovu a znovu.
00:00:33 Dům jako by zmizel ve víru barev a stal se z něj nevýznamný detail.
00:00:50 Monet se v Giverny usadil před čtyřiceti lety.
00:00:54 Vytvořil tu kouzelné umělecké dílo, skutečnou oslavu přírody.
00:00:59 Přírodu si podmanil, jako by to byl obraz,
00:01:02 jehož krajinu má v moci.
00:01:08 Monet v Giverny založil zahradu, která byla pořád plná
00:01:12 barevných květů.
00:01:14 A jako zrcadlo okolní krásy tu vytvořil jezírko.
00:01:24 Claude Monet zemřel 5. prosince 1926.
00:01:28 Byl pochován na malém hřbitově v Giverny,
00:01:32 vedle své druhé ženy Alice.
00:01:38 Alice zemřela jednoho jarního dne o 15 let dříve.
00:01:42 Celý život psala dopisy.
00:01:45 Monetovi, samozřejmě, ale také své nejmladší dceři Germaine.
00:01:50 Během pobytu v Giverny napsala Alice mnoho dopisů,
00:01:53 ve kterých popisovala zdejší život.
00:01:55 Zachytila každodenní život s malířem, jeho nálady,
00:01:59 nadšení i pochyby.
00:02:15 Claude Monet v Giverny
00:03:04 Monet tohle místo objevil v roce 1883.
00:03:09 Když tudy projížděl vlakem, místní krajina ho okouzlila.
00:03:14 Rozhodl se najmout si prostorný dům se zahradou v Pressoir.
00:03:19 Tolik lidí potřebovalo dostatek místa.
00:03:22 Monet měl dva syny, Alice měla šest dětí.
00:03:25 Claudeovi bylo 43, Alici 39, a museli nakrmit 8 hladových krků.
00:03:34 Nebyla to snadná situace. Už nějakou dobu žili spolu.
00:03:41 Camille, Monetova první žena, zemřela před čtyřmi lety.
00:03:46 Alice byla stále vdaná.
00:03:48 S manželem Ernestem Ochedé žili v odloučení od doby,
00:03:52 kdy zbankrotoval. Stále ale ještě nebyli rozvedeni.
00:03:56 Ernest Ochedé byl bohatý obchodník s luxusním textilem
00:04:00 a jako jeden z prvních začal sbírat Moneta.
00:04:04 Od slavného fotografa Nadara koupil na první výstavě
00:04:06 impresionistů v dubnu 1874 obraz Imprese: Východ slunce.
00:04:15 Často zval různé umělce na svůj zámek v Mongeronu,
00:04:18 aby tu malovali.
00:04:22 Tehdy zorganizoval setkání své manželky s Monetem.
00:04:44 V roce 1883, o 7 let později, se již Alice a Monet
00:04:48 společně usídlili v Giverny.
00:04:57 Když se snažím rozpomenout, má drahá, jaké to bylo,
00:05:00 když jsme byli poprvé v Giverny, byli jsme tím místem
00:05:03 doslova okouzleni.
00:05:06 Mé drahé děti, byli jsme opravdu pořádná banda!
00:05:09 Vy jste se chodili koupat do řeky a vraceli jste se celí rozjaření.
00:05:13 Nosili jste takovou spoustu žab!
00:05:16 Jednou jste jich přinesli snad šedesát! To byla radost!
00:05:20 Pamatuješ na naše dlouhé procházky?
00:05:22 Vstávali jsme už v pět hodin ráno a procházeli jsme voňavými lesy
00:05:26 šeříku a janovce. Vraceli jsme se s náručemi květin.
00:05:30 Bylo to jiné, než když jsme ještě žili
00:05:32 pod jednou střechou s Kamilou. Musela jsem toho hodně překousnout.
00:05:37 Neměli jsme peníze ani na brambory.
00:05:39 Ale tady to bylo nádherné! Užili jsme si tolik zábavy!
00:06:26 Monet neměl v Giverny stání. Ještě se s tímhle místem
00:06:31 dokonale nesžil.
00:06:55 Zpočátku maloval několik námětů. Dobře se prodávaly maríny.
00:07:00 Občas je dokázal namalovat skutečně velmi rychle.
00:07:04 V roce 1884 jel do Monaka, Mantonu a Bordigery.
00:07:10 V roce 1885 se vydal na pobřeží Normandie,
00:07:13 do Diep a Etreta.
00:07:17 Zažil tu překrásné měnící se světlo a neustálý mořský příboj.
00:07:24 Lidé začínali impresionismu přicházet na chuť.
00:07:27 Nová generace malířů začala malovat každodenní život,
00:07:31 s proměnami světla i barev.
00:07:34 Monet, Renoir, Pissaro, Cézane, Degas, Bertha Morisotová, Sisley.
00:07:43 Od roku 1874 do roku 1886 uspořádali celkem osm výstav.
00:07:55 Při jejich první výstavě o Monetově obrazu
00:07:58 jeden umělecký kritik napsal:
00:08:01 "Co to vlastně na tom obraze je? Imprese: východ slunce.
00:08:08 Dojem, já to věděl.
00:08:11 Myslel jsem si to, protože to na mě skutečně
00:08:13 dojem udělalo. Tak v tom musí být dojmy.
00:08:17 Jaká svoboda a volnost v tazích štětcem!
00:08:20 I běžná pokojová tapeta je lepší, než tenhle paskvil!"
00:08:29 Brzy je začali hanlivě nazývat impresionisty.
00:08:33 Nesourodá skupina malířů však tento název přijala.
00:08:36 Ano, malovali své dojmy, těžko mohli jinak.
00:08:40 Byli by slepí, kdyby nezachytili to světlo,
00:08:43 barvy a přírodu, která se neustále mění.
00:08:57 Doufám, že nebude pršet.
00:08:59 Aspoň bys mohl jít ven a malovat, a ne chodit po ateliéru sem a tam.
00:09:03 "Nejde mi to, už jsem se vyčerpal." Ty jsi takový bručoun, Monete.
00:09:08 Snad odjakživa, i v dopisech, které jsi mi psal z Normandie,
00:09:12 sis nemohl pomoct a pořád sis stěžoval.
00:09:16 A pak ses vrátil domů, spokojený, a nedočkavý.
00:09:23 Jaká to byla radost, když jsi tu byl!
00:09:26 Chodili jsme sbírat houby, procházeli jsme se tak daleko,
00:09:30 že jsme se zpátky vraceli vlakem.
00:09:33 Děti chodily s námi.
00:09:36 Pochodoval jsi dlouhými kroky, jako obvykle.
00:09:39 Počasí nebylo nijak skvělé. Nedalo se malovat.
00:09:42 A druhý den to bylo ještě horší. Přišla silná bouře.
00:09:48 Děvčata si ale přesto šla zaplavat, a ty ses snažil malovat.
00:09:52 Ale nedařilo se ti. Příliš se změnilo, říkal jsi.
00:10:04 V lednu 1886 byla konečně dokončena přístavba k ateliéru.
00:10:11 Úmyslně vždy zdůrazňoval, že maluje hlavně venku.
00:10:14 "Nepotřebuji ateliér. Mým ateliérem je příroda."
00:10:19 Obrazy tam někdy dokončil, jindy zničil.
00:10:23 Když to nešlo, nebo když bylo venku skutečně ošklivo,
00:10:26 pustil se do zahradničení.
00:10:32 Monet si přál, aby jeho zahrada po celý rok kvetla.
00:10:41 Dobře si pamatuji na tvé dopisy. Tohle si musíš poslechnout.
00:10:45 "Myslím, že na jiřiny je ještě příliš brzy,
00:10:48 ale možná bych je mohl označit.
00:10:50 Když přemrznou, těžko se pak určuje jejich barva.
00:10:54 Rád bych také zasel pár semínek slunečnic,
00:10:58 jestli nám děti něco nechaly."
00:11:01 Zahrada je jako tvůj ateliér, je to tvoje paleta.
00:11:13 V roce 1886 přijal Monet objednávku od svého galeristy Duranda Ruela.
00:11:20 Setkali se v Londýně v roce 1870, v době pruské války.
00:11:28 Požádal Moneta, aby vymaloval výplně dveří do obývacího pokoje
00:11:32 a do jídelny.
00:11:35 Pro umělce to znamenalo příležitost namalovat pár zátiší
00:11:38 a něco si vydělat na běžné nákupy.
00:11:45 V tomto roce také namaloval portrét své nevlastní dcery Suzan.
00:11:49 Slavný obraz Dáma se slunečníkem.
00:11:55 Všechno bylo v pohybu, stejně, jako ta tráva.
00:11:58 Vítr si pohrával s jejím šálem.
00:12:01 Stála na břehu ostrova, právě když přivázal loďku
00:12:05 a vzhlédl k ní.
00:12:07 Muselo to pro ni být vyčerpávající.
00:12:10 Stála mu modelem celé hodiny.
00:12:16 Mám moc ráda jeho figurální obrazy.
00:12:19 Ne kvůli dívkám, ty nejsou skoro poznat.
00:12:22 Ale proto, že spolu museli strávit spoustu času.
00:12:26 Další už neudělal.
00:12:35 Téhle fotografie se nikdo nesmí ani dotknout.
00:12:39 Alice a Claude jsou tu vyfotografováni se svými dětmi.
00:12:43 Dva chlapci, které měl Monet s Kamilou, a šest dětí Alice
00:12:48 a Ernesta Ochedé.
00:12:53 Jean-Pierrovi bylo tehdy devět, a už byl blázen do aut.
00:12:57 Michel byl o rok starší. Pořád si spolu hráli.
00:13:01 Blanche bylo 21.
00:13:04 Nikdy jsem si nemyslela, že by z ní mohla být malířka.
00:13:08 Chudáček Jacques, tomu bylo 17. Nedokázali jsme ho přimět k práci.
00:13:13 Byl spíš na obtíž.
00:13:15 Jean byl aspoň o trochu chytřejší a byl o dva roky starší.
00:13:19 Martě bylo 22, nesouhlasila se spojením našich dvou rodin.
00:13:23 Držela se stranou.
00:13:25 Germaině bylo 13 a už byla dost živá a nezávislá.
00:13:29 Díky bohu, že mám tebe a Suzan. Moje milá Suzan. Bylo ti 18.
00:13:35 Odešla jsi mi tak mladá i s tou tvojí loknou.
00:13:40 Byla jsi jeho oblíbený model.
00:13:45 Tenhle obraz se mi vždycky líbil. Málem ho nedokončil.
00:13:50 Byl už téměř konec léta.
00:13:52 Tři dny bylo špatné počasí, tak se zavřel v ateliéru.
00:13:56 Večeře mu vůbec nechutnala, ale místo toho se pustil
00:13:59 do tvého portrétu, má drahá.
00:14:01 V dřevácích tenkrát přešel přes plátno.
00:14:04 Musel ho pak znovu slepit, napnout a přemalovat.
00:14:08 To bylo lítosti.
00:14:11 Pokusil se trhlinu zakrýt a namaloval tam trávu.
00:14:17 Každý má své tajemství.
00:14:21 Tohle tajemství nebylo moc hezké na pohled.
00:14:23 Ještě štěstí, že mu pomohli jeho přátelé.
00:14:26 Jinak by to s ním nebylo k vydržení.
00:14:35 Monet měl rád kolem sebe přátele.
00:14:38 Malíř Caillebot, sám mecenáš umění, mu vždycky rád vyhověl.
00:14:43 Gustaf Gefroa, první umělecký kritik,
00:14:46 který skutečně chápal jeho práci, ho ve svých článcích chválil.
00:14:51 Přijeli se podívat na jeho ateliér a na zahradu.
00:14:55 Monet sdílel svou vášeň s ostatními.
00:14:58 S Miraboem se bavil o cibulovinách a porovnávali své odrůdy.
00:15:04 Je to zvíře! A jeho žena, Alice! Vždyť ji znáš, drahé dítě.
00:15:11 Proč se musí právě ona jmenovat stejně jako já?
00:15:15 Je tak krásná!
00:15:17 Zneuznaná herečka, žena lehkých mravů.
00:15:19 Není třeba se nad tím pohoršovat. Mluví spolu o orchidejích. Hrůza!
00:15:25 Potřebuje zalít, aby úplně neuschla!
00:15:39 Na konci listopadu 1890 se Monet obrátil na svého galeristu,
00:15:43 Duranda-Ruela s prosbou o půjčku.
00:15:47 Dům byl totiž na prodej. Monet to tam měl rád.
00:15:51 Zahrada byla v plném květu. Měl svůj ateliér, zvykl si tam.
00:15:57 Příroda ho vzrušovala stejnou měrou,
00:16:00 jakou pro něj byla inspirací.
00:16:11 V té době se neustále snažil malovat nemožné náměty.
00:16:15 Voda s vířícími travami.
00:16:18 To je krásné na pohled, ale je bláznovství
00:16:21 chtít to namalovat. Vždycky dělal takovéhle věci.
00:16:30 Nevím, jak ho to napadlo, ale začal chodit do polí
00:16:33 malovat balíky slámy.
00:16:37 Udělal celou sérii obrazů s tímhle motivem.
00:16:42 Společně s Blanche trávili čas zíráním do nebe.
00:16:46 Blanche tlačila vozík s malířským vybavením.
00:16:49 Postavili si stojany vedle sebe a celé hodiny trávili venku.
00:16:55 Někdy si s sebou vzali pomocníka, nebo psa,
00:16:58 aby je neobtěžovali kolemjdoucí. To je pro něj typické.
00:17:02 Ten nejmírnější z lidí.
00:17:05 Není divu, že tu nejsme zrovna oblíbení.
00:17:13 Brzy však obrátil list.
00:17:16 Ernest Ochedé, Alicin první manžel, v roce 1891 zemřel.
00:17:21 Sám, bez rodiny.
00:17:23 Pracoval tehdy jako umělecký kritik v Paříži.
00:17:28 V následujícím roce, v roce 1892, oznámila Suzan,
00:17:32 že si bude brát amerického malíře.
00:17:35 Chtěla se usadit u Moneta v Giverny.
00:17:38 Jejich hlavním stanem se stal hotel Bodu.
00:17:41 Diskutovali tam o malování, hráli karty nebo hráli tenis.
00:17:45 Hotel se stal centrem dění. Klid vesnice tak vzal za své.
00:17:55 Claude ani Alice nebyli z tohoto svazku nadšení.
00:17:59 Doufali v někoho lepšího, než byl Theodor Buttler.
00:18:02 Zdál se jim nezajímavý.
00:18:05 Monetovi se nechtělo ani vést Suzan k oltáři.
00:18:09 Rozhodl se tedy, že se ve stejnou dobu ožení s Alicí.
00:18:13 Čtyři dny před Suzan a Theodorem, skoro v utajení.
00:18:16 Bylo nás tam jenom šest, se starostou sedm.
00:18:20 Caillebot a Elu šli za svědky. Připadalo mi to dost směšné.
00:18:24 Všechno tohle jenom proto, že nechtěl Suzan vést k oltáři.
00:18:29 Suzaninu svatbu s Buttlerem zvěčnil jiný americký malíř,
00:18:32 Theodor Robinson.
00:18:36 Svatební průvod prochází kolem domu.
00:18:39 Muži jsou ve fraku, Monet ale není k poznání.
00:18:43 Monet měl pořádný vztek. Tenhle Buttler není nic pro nás.
00:18:57 Někdo tu musel být přede mnou. Koláč je pryč.
00:19:03 A ten modrý talířek! To jsi byl ty, Monete!
00:19:06 V noci jsi tu potají ujídal. Nikdo jiný to být nemohl.
00:19:10 A tenhle talířek s příšerným drakem nesnáším!
00:19:14 Slabost pro všechno japonské!
00:19:17 Teď si chceš vybudovat jezírko s japonským můstkem,
00:19:20 a kdo ví, co ještě!
00:19:26 S jezírkem, to byla dlouhá historie.
00:19:30 Leží na druhém konci zahrady, za cestou a nad bývalou
00:19:34 železniční tratí, která už dnes neexistuje.
00:19:38 Na tomhle místě bývalo pole a taky časté záplavy.
00:19:42 Monet toužil po jezírku, a proto pozemek koupil.
00:19:46 K naplnění jezírka chtěl použít místní prameny.
00:19:50 Ale městská rada se obávala, že by rostliny mohly
00:19:52 vodu znečistit.
00:19:54 Jiní mu to prostě jen nepřáli. Musel všechny překážky překonat.
00:19:58 Nakonec to s radou projednal Mirabo a práce mohly začít.
00:20:05 To byl ale nápad, tenhle můstek!
00:20:08 Všichni se na něm chtěli nechat vyfotit.
00:20:12 Máme každý svou fotografii.
00:20:16 Proč musel být zrovna japonský?
00:20:18 Říkal, že ho nevnímá jako japonský. To tak.
00:20:22 Bylo to buď tohle, nebo nic!
00:20:27 Příští rok na jaře, v roce 1894, přivezli vlakem první lekníny.
00:20:33 Monet je viděl na světové výstavě v roce 1889.
00:20:38 Barevné vodní lekníny zdobily i fontánu na Trocadéru,
00:20:41 přímo proti nově postavené Eiffelově věži.
00:21:07 Nechali jsme si taky vyrobit novou kuchyni!
00:21:10 Monetova láska k jídlu je nakažlivá.
00:21:13 Olivový olej pochází z Provence, víno ze Sansér, sýr z Jury,
00:21:17 ta chutná fois gras ze Štrasburku a pravý vánoční pudink
00:21:21 přímo z Londýna!
00:21:26 Bohaté nedělní obědy byly vysilující, ale zábavné!
00:21:31 Jako den, kdy k nám přišel na oběd Cézane spolu s Miraboem,
00:21:35 Rodinem a Gefroem.
00:21:38 Hrozně rád dělá zálivku na salát, na tom si zakládá.
00:21:42 Vezme lžičku mletého pepře a nalije na ni olivový olej.
00:21:47 Pak s tím salát promíchá. To je jeho oblíbený kousek.
00:21:51 Chutná jenom jemu a Blanche.
00:21:54 Vždycky musím dělat ještě druhý salát.
00:21:57 Aspoň vypadá extravagantně, a přitom důležitě.
00:22:03 Po kávě jsme šli k jezírku.
00:22:23 Jezírko je vlastně docela příjemné, každého uklidní.
00:22:27 Jsem asi jediná, kdo ho občas nemůže vystát.
00:22:31 Potřebuju taky trochu vzduchu.
00:22:34 Nemůžeš pořád žít v nějakém obraze, to prostě nejde.
00:22:38 Chybí mi Paříž.
00:23:07 Monetova rodina se vydala vlakem do Paříže.
00:23:11 Z Vernonu jel do Saint Lazare. Dovezl je přímo k hotelu Terminus,
00:23:16 kde bylo pohodlí a cítili se tu jako doma.
00:23:26 Paříž. Terminus!
00:23:29 Moje drahá Germaino, měla jsem takovou radost,
00:23:32 když jsem od tebe před odjezdem dostala zprávy,
00:23:35 a když vím, že jsi v pořádku a šťastná.
00:23:38 Koupila jsem si roztomilý černý klobouk.
00:23:41 Když se Monet vrátil, šli jsme na večeři.
00:23:44 Pak jsme šli do divadla, na tu slavnou hru od Feydoa.
00:23:48 Tolik jsme se nasmáli!
00:23:51 Potom jsme se sešli s Miraboovými, kterým ujel vlak.
00:23:55 To bylo legrační!
00:24:02 Šli jsme na výstavu chryzantém. Nic zvláštního, až na pár výjimek.
00:24:06 Nemají je hezky naaranžované.
00:24:09 Je to škoda. Měli by vidět naši zahradu a deset zahradníků!
00:24:14 Možná by se něco přiučili.
00:24:16 Monet si z návštěvníků naštěstí neutahoval.
00:24:19 Daří se mu dobře. Měla bys ho teď vidět!
00:24:22 Vždycky je první vzhůru. Už si toho ani nevšímám.
00:24:26 Sedne na první vlak. Někdy si vyjde malovat s Blanche.
00:24:30 Jako tehdy, když ji vzal do Gasny.
00:24:33 Pak se procházeli a hledali náměty.
00:24:37 Vrátili se vlakem, kterým jezdím na trh.
00:24:40 Věděla jsem, že kdyby bylo hezké počasí, pustili by se do práce.
00:24:44 Moc bych si to přála. Už by bylo načase.
00:24:53 Já jsem mezitím hledala podpory k růžím.
00:24:56 Monet si výslovně přál, aby byly dubové.
00:24:59 Přitom věděl, že je budu muset hledat až někde v Evres.
00:25:13 Je mi líto těch kuřat, drahá.
00:25:16 Náš kohoutek zase trpí na revma.
00:25:19 Monet chce kohouta zabít dřív, než úplně přestane chodit.
00:25:23 Zítra bude k obědu. To je útěcha!
00:25:26 Kde mám svou knihu receptů?
00:25:28 Už dávno jsme nedělali kohouta na červeném víně. Suzan ho miluje.
00:25:36 Osmahněte slaninu nakrájenou na kostičky a cibuli.
00:25:40 Nakrájeného kohouta opečte do hněda.
00:25:43 Přidejte česnek a buke garny, dvě velké sklenice červeného vína
00:25:47 a hodinu a půl povařte.
00:25:50 Do omáčky přidejte máslo a mouku.
00:25:53 Maso dejte zpět do hrnce a podávejte horké.
00:26:12 V roce 1895 vystavil Durand-Ruel Monetovy Katedrály.
00:26:18 Impresionistů si opravdu cenil. A také byl velmi dobrý obchodník.
00:26:22 Když v roce 1922 zemřel, jeho sbírka čítala
00:26:26 asi tisíc Monetových pláten!
00:26:29 Na dvaceti ze čtyřiceti vystavovaných obrazů
00:26:32 byly katedrály. Monet na nich pracoval 2 roky.
00:26:37 Jezdil do Rouenu a zase zpět do svého ateliéru.
00:26:42 Trvalo to déle, tři nebo čtyři roky.
00:26:44 Nepochopila jsem, proč ho zajímala právě katedrála v Rouenu.
00:26:49 Jistě, je to blíž, než do Paříže, ale proč katedrála?
00:26:53 Vesnická zvonice by byla taky hezký námět.
00:26:56 Navíc ani nevěří v Boha. Nebo se snad dal
00:26:59 v tichosti na víru?
00:27:01 Bylo to pod mým vlivem? Ráda bych si to myslela.
00:27:04 Jsem chudák stará husa.
00:27:06 Stačí se podívat, abys pochopila jeho cíl.
00:27:09 Velký malíř vidí jenom hru světel.
00:27:15 Usadil se v obchodě s dámskými klobouky,
00:27:18 odkud měl přímý výhled na prostranství před katedrálou.
00:27:22 Trávil tam celé dny. Některé ženy ho měly za podivína.
00:27:26 Ale pro klobouky si chodit nepřestaly.
00:27:29 Nakonec ho majitel obchodu posadil za paraván, aby zachoval dekorum.
00:27:48 Výstava měla velký úspěch.
00:27:52 Monet přestavěl starou budovu v zahradě na druhý ateliér.
00:27:56 Přízemí bylo určené pro zahradníky.
00:27:59 Michel si tu brzy zřídil svou temnou komoru.
00:28:04 Monetovi se to hrozně líbilo.
00:28:06 Většinu našich fotografií dělal právě Michel.
00:28:48 Zima roku 1895 byla obzvlášť chladná.
00:28:53 Děti mohly na jezírku bruslit.
00:28:57 Ten bílý sníh, to bylo neuvěřitelné.
00:29:00 Byly minus 4 stupně, mráz.
00:29:06 Procházeli jsme se až za útesy.
00:29:09 Monet našel nádherné náměty.
00:29:12 Samozřejmě, jakmile se dal do práce, všechno bylo špatně.
00:29:16 Na jezírku byla tenká vrstva ledu.
00:29:19 Klouzalo se na něm 18 kachen. Byl to nádherný pohled.
00:29:32 Příští sobotu byla řada na nás, abychom do kostela na mši
00:29:35 přinesli chléb. Přišli všichni, protože to věděli.
00:29:39 Zatímco jsme byli na mši, Jean vyčistil jezírko
00:29:43 a Monet zničil svá plátna.
00:29:46 Z chryzantém zbyly jen útržky.
00:29:53 V roce 1897 si Monet nechal postavit druhý skleník,
00:29:57 vyhřívaný skleník.
00:30:02 Byla to jeho podzimní vášeň.
00:30:05 Topení fungovalo pomocí nějakého nového systému.
00:30:09 Když jsme dovnitř rozmístili rostliny, zapnuli jsme topení.
00:30:13 Monet se rozhodl, že to bude hlídat.
00:30:16 Dokonce i přes noc, aby bylo všechno v pořádku.
00:30:19 Jakmile se k něčemu rozhodl, nikdo ho od toho neodradil.
00:30:23 Na to jsem si rychle zvykla.
00:30:26 Rozdělili jsme si tedy úkoly.
00:30:29 Dívky byly nadšené, že budou celou noc bez dozoru
00:30:32 a nikdo je doma nebude hlídat! To je dobrodružství!
00:30:37 Gloxinie jsme hlídali až do úsvitu.
00:30:41 Topení naštěstí fungovalo perfektně.
00:30:48 Myslím, že tehdy jsme se dozvěděli, že si Blanche bude brát Jeana.
00:30:52 To byl šok! Blanche, moje dcera, a Jean, jeho syn!
00:30:58 A my jsme nic neviděli, ničeho si nevšimli!
00:31:01 Takové překvapení! Byly to nejlepší chvíle mého života.
00:31:07 Neměli jsme z toho skleníku nikdy vyjít ven.
00:31:10 Pak přišla rána. Suzan podlehla své nemoci.
00:31:15 Nikdy se nedozvěděla, jak moc jsem litovala její svatby
00:31:19 s Američanem. Nezbývalo, než se s tím smířit.
00:31:26 Alice oplakávala Suzaninu smrt po zbytek svého života.
00:31:30 Na konci roku 1899 seděla Nadarovi, zachytil její výraz
00:31:35 uzavřený do sebe.
00:31:49 O dva roky později, právě když začínal malovat
00:31:52 své lekníny, objevil Monet znovu Veteille.
00:31:59 Je to zmatek, Germaino.
00:32:02 Monet je doslova posedlý tím, že bude znovu malovat Veteille.
00:32:07 Chtěl se tam vydat co nejdřív.
00:32:10 Objevil nějakou chatu a rozhodl se pronajmout si ji na práci.
00:32:14 Doufala jsem, že by mu to mohlo pomoci v zotavení.
00:32:17 Aspoň trochu radosti ve vší té bolesti.
00:32:22 Ve Veteille, leží asi 15 kilometrů od Giverny,
00:32:26 zemřela Monetova první žena Kamila.
00:32:29 Asi před dvaceti lety tam s ní krátce bydlel.
00:32:34 Namaloval obraz, který celý život držel v tajnosti.
00:32:37 Ani svým přátelům, kterým ho ukázal, neřekl,
00:32:40 že ta mrtvá žena je jeho manželka.
00:32:50 Nejdřív dorazily plátna a stojany.
00:32:54 Příštího dne jsme dostali stoly a židle.
00:32:57 Martha a Buttler za námi přijeli lodí. Martha a Buttler!
00:33:03 Ten se ale drží naší rodiny!
00:33:05 Ale jak si mohl vzít Marthu jenom rok po Suzanině smrti?
00:33:10 Co nadělám.
00:33:12 Dobrá zpráva je, že Monet zase vyndal své štětce
00:33:15 a začal malovat Veteille.
00:33:18 Bála jsem se, že nebude šťastný, nebo že se zkazí počasí.
00:33:21 Bylo to krásné léto.
00:33:25 Každý den jsem vyndala nábytek nebo aspoň rohože
00:33:28 a přinesla trochu whisky.
00:33:31 Netrvalo to dlouho.
00:33:33 O pár měsíců později Monet sbalil to, co tady namaloval.
00:33:36 Za své dílo se styděl. "Je takové zneuctění vůbec možné?"
00:33:42 ptal se.
00:33:47 Monet se nemohl zbavit myšlenek na jezírko.
00:33:50 Snažil se ho rozšířit a vylepšit zavodňovací systém.
00:33:54 A také přistavět dva malé mostky přes potůček.
00:34:01 Když bylo hotovo, přidal tam lekníny.
00:34:05 Zahradník čistil vodní hladinu každý den.
00:34:45 Nad japonským můstkem vystavěl oblouk,
00:34:48 aby tam mohl zasadit vistarii.
00:34:52 Vrhnul se taky na pěstování bambusu. Nic ho nemohlo zastavit.
00:34:57 Byla bych raději, kdyby pracoval jako Renoir.
00:35:00 Zahrada mu zabírá příliš mnoho času.
00:35:03 Spokojí se tím, že nad ní obdivně vzdychne.
00:35:07 Slunce je sice dobré na jeho revmatismus,
00:35:10 ale ty teploty neprospívají jeho náladám!
00:35:13 Je to smutné, má všechno, aby mohl být šťastný.
00:35:17 Je nevděčné neuvědomovat si to a netěšit se z toho!
00:35:21 Čím je starší, tím víc Monet vyhledává samotu.
00:35:28 Seděl modelem Renoirovi a při tom si vyprávěli o životě.
00:35:33 Bože můj, bylo to hrozné, vidět Renoirovy ruce zničené artritidou.
00:35:39 Jeho syn mu musel štětce přivazovat k rukám!
00:35:43 A stále se to zhoršovalo.
00:35:50 Monet se stále více zajímal o svou zahradu.
00:35:53 Nenáviděl prach, který padal na květiny ze sousední cesty.
00:35:57 Požádal místní radu, aby cestu vyasfaltovala. Ta ale odmítla.
00:36:04 Monet byl znechucený a v létě 1907 ji nechal vyasfaltovat
00:36:07 za své vlastní peníze.
00:36:12 Do pravého zápěstí ho píchla vosa.
00:36:15 Hrozně to bolelo, a nemohl pracovat.
00:36:18 Jeli jsme do Gaillonu na automobilové závody.
00:36:25 Náročný terén, hezké počasí a žádné nehody. Vyšlo nám to hezky.
00:36:31 Dali jsme si oběd venku. Byl skutečně báječný!
00:36:35 Měli jsme paštiku z koroptve a fois grase. Bylo to dokonalé!
00:36:44 Podívej, drahá, tady je naše fotografie v místních novinách.
00:36:48 Ale je už dva roky stará! Ti ale mají drzost.
00:36:53 Letos nám to u stolu slušelo mnohem víc.
00:37:05 Monet se stranil veřejného života.
00:37:08 Domácí život se točil kolem obrazů a jezírka,
00:37:11 tedy vlastně kolem malíře samotného.
00:37:15 Alice by bývala uvítala trochu více rozptýlení.
00:37:18 Každý den byl jako podle jízdního řádu.
00:37:22 Oběd přesně v 11.30, večeře přesně v 7. Jinak s Monetem nebyla řeč.
00:37:28 Tím spíš, když se chystala velká výstava.
00:37:32 Po tolika letech, kdy odmítal návrhy Duranda-Ruela,
00:37:35 se konečně rozhodl vystavit svých 40 leknínů.
00:37:45 Měl z té výstavy veliký strach. Spoustu pláten oškrábal a zničil.
00:37:51 Bylo to hrozné. Těžko se s tím žilo.
00:37:54 A navíc kvůli stávce poštovních zaměstnanců
00:37:56 jsem nedostávala svou denní poštu! To je ale vláda!
00:38:00 Království, to je režim! Mluvila jsem o tom s Clemencoisem.
00:38:09 Pomohla jsem Monetovi vybrat jeho 48 leknínů.
00:38:12 Když začaly přípravy, povolali jsme Prospera.
00:38:16 Strávil dva dny balením. Balil a balil.
00:38:19 Ten statečný muž řekl: "Tohle je něco nového."
00:38:34 6. května 1909.
00:38:36 Výstava leknínů měla úspěch jak u veřejnosti,
00:38:39 tak u odborné kritiky.
00:38:42 Pryč byla doba kontroverzí a skandálů.
00:38:46 Domů jsme se vrátili plni radosti. Moneta ale bolela hlava.
00:38:51 U Duranda bylo tolik nadšených lidí.
00:38:55 Drahá Germaino, měla jsi vidět Blanche.
00:38:58 Objevila se tam ve starém klobouku, který si předělala.
00:39:01 Dokonce ani Monetovi se to nelíbilo.
00:39:04 Řekl: "Naše Blanche vypadá jako skutečná selka z Rouenu!"
00:39:27 Alice byla šťastná, že na Monetovi vymámila společný výlet.
00:39:32 Nebyl sice tak výjimečný, jako výlet do Benátek loňský rok,
00:39:35 ale v létě 1909 se cítili plni síly.
00:39:39 A tak nasedli do auta a vypravili se do Normandie.
00:39:43 Byla to dlouhá cesta, jako nekonečný sen.
00:39:47 Projížděli jsme krásnou krajinou, až jsme dorazili do nádherné
00:39:51 vesnice Landemer.
00:39:54 Trpělivě jsem čekala, jestli si Mone najde námět
00:39:58 podle svého gusta. Ne, že by nebylo z čeho vybírat.
00:40:02 Příliv to ale všechno trochu komplikoval.
00:40:05 Neměli jsme času nazbyt, když jsme se měli včas vrátit domů.
00:40:11 Ráno byla obloha celá zatažená, a všechno vypadalo úplně jinak.
00:40:16 Bylo to jiné světlo.
00:40:19 Od sedmi hodin vyjížděli na moře rybáři.
00:40:21 Je to nádherný pohled.
00:40:24 Tak nespoutaný, že bychom klidně mohli být někde na konci světa.
00:40:27 Voda byla neuvěřitelná čirá.
00:40:31 Přesto ale nenamaloval ani jeden obraz.
00:40:34 Ani si nerozložil plátna.
00:40:36 Ty oběti, které jsem přinesla, a kterých si ani nevšiml.
00:40:40 Bylo to velmi těžké. Ale nezbylo, než se s tím nějak vyrovnat.
00:40:47 Oběd na terase.
00:40:50 Monet se chystal začít pracovat, na místě asi půl hodiny od hotelu,
00:40:54 divočejším, než je Belle Islle.
00:40:57 Ale když jsme tam dorazili, zjistili jsme,
00:40:59 že jsme zapomněli krabici s barvami.
00:41:02 Málem jsem si vzteky rvala vlasy.
00:41:07 Odjeli jsme z Landemeru a k dovršení všeho
00:41:10 jsme v Saint Lo píchli.
00:41:30 A pak přišla ta velká povodeň.
00:41:33 V roce 1910 se Seina vylila z břehů a zaplavila zahradu.
00:41:37 Nefungovala elektřina.
00:41:40 24. ledna začaly potíže s jezírkem. Poprvé přeteklo.
00:41:45 Voda dosahovala až k Monetovým oknům.
00:41:51 Příští ráno vypadalo neuvěřitelně, mráz a slunce,
00:41:55 které se odráželo ve vodě tekoucí přímo do Seiny.
00:42:00 Neodolala jsem, a navzdory Monetovi jsem vyšla ven.
00:42:04 Ubohé jezírko. Vyčuhovaly z něj jenom ostružiníky.
00:42:09 Rododendrony a azalky byly pod vodou.
00:42:14 Malé mostky plavaly na hladině, velký hrozil, že se utrhne.
00:42:19 Voda stoupala rychle, nevěděli jsme, co se stane.
00:42:22 30. ledna jsme otevřeli bránu.
00:42:26 Mohli jsme tu jezdit na lodičkách až do půlky aleje.
00:42:29 K Monetovi se nedá ani přiblížit. Přišli jsme o všechno.
00:42:33 Obchody už nikdy tak nepůjdou.
00:42:37 Budeme muset prodat dům i auto. Je to smutné.
00:42:40 Všechno bylo zničené, všechno bylo cítit zatuchlou stojící vodou.
00:42:49 Alice se roznemohla. Monet se snažil ji ošetřovat.
00:42:54 Jediná rostlina, která zbyla, byla bonsaj, kterou jí dal
00:42:57 jako dárek k Novému roku.
00:43:11 Červenec 1910, poslední Alicina fotografie.
00:43:16 Vydala se k jezírku, šťastná, že se cítí lépe.
00:43:22 Příští jaro, 19. května 1911, Alice zemřela.
00:43:31 Alicina smrt uvrhla Moneta do hluboké deprese.
00:43:35 Rozhodl se skoncovat s malováním.
00:43:39 Jsem čím dál smutnější. Pořád myslím na totéž.
00:43:43 Už nebudu pracovat.
00:43:45 Kvůli špatnému počasí, i kvůli slábnoucímu zraku.
00:43:49 Jsem příliš smutný, znechucený a utrápený.
00:44:00 Občas ho rozveselil nějaký návštěvník.
00:44:02 Jako třeba tu neděli, kdy se u něj zastavil Renoir.
00:44:06 A hlavně Clemencois, jeho oddaný přítel,
00:44:09 který ho přemlouval, aby znovu vytáhl štětce.
00:44:13 "Myslete na Rembrandta svázaného se svou paletou!",
00:44:16 napsal mu.
00:44:18 Monetovou odpovědí na povzbuzení starého přítele
00:44:20 bylo dokončení pláten z Benátek.
00:44:22 Byla to vzpomínka na jeho poslední výlet s Alicí.
00:44:28 Na počátku roku 1914 se Monet musel vyrovnat
00:44:31 s další bolestnou ztrátou, když zemřel nejstarší syn Jean.
00:44:37 Blanche, nyní vdova, se nastěhovala ke svému tchánovi.
00:44:56 A tady začíná to tajemství.
00:44:59 Co přimělo Moneta v jeho 75 letech, v době,
00:45:03 kdy byla celá Evropa ve válce, aby postavil nový ateliér,
00:45:08 ve kterém by se mohl pustit do projektu velkých obrazů leknínů?
00:45:20 V létě 1915 Monet namaloval první tahy.
00:45:24 Věděl, že má před sebou práci na několik let.
00:45:29 Clemencois svého přítele pravidelně navštěvoval
00:45:32 při svých cestách z fronty do hlavního města a zpět.
00:45:36 Den po podepsání příměří mu Monet napsal.
00:45:40 "Drahý příteli, už jsem skoro dokončil dva velké obrazy,
00:45:45 které chci podepsat dnem vítězství.
00:45:49 Rád bych, kdybyste je mým jménem předal státu.
00:45:53 Je to jen malé gesto, ale je to jediný způsob,
00:45:56 jakým se mohu připojit.
00:45:59 Byl bych rád, kdyby byly vystaveny v Muzeu dekorativního umění.
00:46:03 Rád bych, abyste je vybral vy sám.
00:46:09 Obdivuji vás a srdečně vás zdravím.
00:46:19 Monetovi trvalo několik let, než splnil svůj slib.
00:46:23 Dal si záležet na závěrečných pracích.
00:46:28 V roce 1922 konečně předal celkem 19 rozměrných pláten leknínů.
00:46:35 Pověsili je v Oranžérii v Tuillerijských zahradách.
00:46:47 V lednu následujícího roku si malíř nechal operovat šedý zákal.
00:46:52 Odkládal to několik let, operace se obával.
00:46:57 Z Moneta už byl stařec, štíhlejší, než kdy předtím.
00:47:03 Ještě namaloval několik pohledů na svůj dům v růžové zahradě.
00:47:11 5. prosince 1926 Claude Monet usnul navždy.
00:47:22 Pavilon oranžerie byl otevřen veřejnosti na jaře roku 1927.
00:47:28 Alice byla tehdy již 16 let po smrti.
00:47:32 Obrazy leknínů nikdy neviděla.
00:49:09 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2013
Malíř Claude Monet (1840–1926) nabádal své kolegy, aby definitivně opustili ateliér a již nikdy neudělali jediný tah štětcem jinde než tváří v tvář předloze. Monet měl loďku upravenou jako ateliér, a to mu umožnilo zkoumat nálady a účinky říční scenérie. Kolega Manet, jenž ho navštívil, se přesvědčil o správnosti metod mladšího umělce a vzdal mu hold tím, že když pracoval v ateliéru „pod širým nebem“, namaloval v roce 1874 jeho portrét. Je to současně i cvičení v novém způsobu hlásaném Monetem. Neboť Monetův názor, že každý obraz přírody musí být skutečně dokončen „na místě“, nevyžadoval pouze změnu návyků bez ohledu na pohodlí, ale nutně ovlivnil i techniku malby. „Skutečnost“ neboli „motiv“ se mění od minuty k minutě, když se přes slunce přežene mrak, nebo vítr rozbouří odraz ve vodě. Malíř, který doufá, že zachytí charakteristický pohled, nemá čas na míchání a ladění barev, natož aby je pokládal ve vrstvách na hnědý podklad, jak to dělávali staří mistři. Musí jej zachytit rychlými tahy přímo na plátně a detail ihned podřídit celkovému účinku. Právě tato neukončenost, tenhle zdánlivě ledabylý přístup uváděl kritiky tak často k zuřivosti. Ještě poté, kdy Monet došel jistého veřejného uznání za portréty a figurální kompozice, bylo pro mladé krajináře seskupené kolem Moneta nadmíru těžké dostat do Salonu své neortodoxní obrazy.