Bonusový díl úspěšného cyklu Zpátky se Sobotou. Tentokrát si připomeneme hvězdy z řad zpěváků a hudebníků v situacích, jak je neznáte. Pořadem provází Luděk Sobota. ### Režie J. Wehrenberg
00:00:29 Vážení diváci, dobrý večer.
00:00:32 Jestli se vám zdá, že tu někdo chybí,
00:00:36 tak se vám to nezdá, tedy jestli nespíte,
00:00:40 protože jestli spíte, tak se vám o mně zdá
00:00:44 a to bych vám nepřál. BOUCHÁNÍ NA DVEŘE
00:00:48 Jestli se vám zdá, že tu někdo bouchá na dveře,
00:00:53 tak to se vám taky nezdá. To je Luděk.
00:00:56 Já jsem ho zamknul na záchodě, protože on do toho pořád kecá.
00:01:01 A já to zvládnu sám. A s prstem v nose, jak se říká.
00:01:06 Dnes se podíváme na scénky, ve kterých zpěváci dokážou,
00:01:12 že uměj pusu otevřít i jinak.
00:01:22 Přátelé, teď je ten okamžik, že cítím,
00:01:26 že by tomuto programu prospěla nějaká změna.
00:01:32 Nějaká legrace, nebo ideální by bylo,
00:01:36 kdyby tady byl nějaký komik. Bohužel tady...
00:01:42 Promiňte, že ruším. Můžu si vypůjčit tu židli?
00:01:47 -Ona stála tady vzadu.
-Samozřejmě.
00:01:50 Děkuju, já ji potřebuju pro kluka. Ona je tam taková rozklinkaná.
00:01:56 Kluk by z toho mohl spadnout.
00:01:59 Vemte si tu židli, já ji nepotřebuju.
00:02:02 Já ji za chvíli přinesu, abych tady nerušil zbytečně.
00:02:07 Nemusel by tady být dlouho.
00:02:10 Viděli byste, co by to udělalo s tím naším programem.
00:02:14 Prosím vás, já bych tady tu židli nechal, on tady čouhá hřebík.
00:02:20 Kluk by si o to mohl roztrhnout kalhoty.
00:02:24 -Nechte ji tady.
-Já jen, abyste o tom věděl.
00:02:28 On má kluk nový kalhoty a kdyby si je roztrhl,
00:02:32 tak by jich bylo škoda. Tak já ji tady nechám.
00:02:37 Tak ji tady nechte. Chtělo by to...
00:02:40 Já ji tady nechám takhle stát.
00:02:43 -Nechte ji tady.
-Nebo ji dám semhle.
00:02:46 Chtělo by to komika,
00:02:48 který by narušil koncertní atmosféru.
00:02:52 Aby tady nastala nějaká změna, nálada, aby zpestřil...
00:02:57 Já bych si tu židli přece jen vypůjčil.
00:03:01 Já jsem ten hřebík zatlouk, tak můžu kluka na to posadit.
00:03:06 Prosím vás, dělejte si s tou židlí, co chcete.
00:03:10 Abyste o tom věděl, abyste nemyslel, že jsem ji ukrad.
00:03:15 On tam kluk stojí.
00:03:17 On čeká, až bude po programu. On by chtěl nějakou fotku od vás.
00:03:22 -Fotografii?
-Ano, pokud možno vaši.
00:03:26 Nějakou jak jste na tom vyfotografovanej.
00:03:30 Je mi to hrozně líto, ale nemůžu vám žádnou dát,
00:03:34 -protože žádnou nemám.
-Vy tady nemáte vůbec žádnou?
00:03:39 -Nemám, je mně líto.
-To je ale škoda.
00:03:43 Ani nějaké poprsí? Nic takového nemáte?
00:03:46 -Skutečně ne?
-Ani hlavu ne?
00:03:49 On by chtěl nejraději jak na ní zpíváte Mistrál.
00:03:54 Když vám říkám, že žádnou fotografii nemám,
00:03:58 tak mu žádnou nemůžu dát. Je mi líto.
00:04:01 Tak se nedá nic dělat. Nemohl byste mi ji poslat poštou?
00:04:06 Abyste s ní nemusel chodit až k nám.
00:04:12 -Šlo by to?
-Když počkáte támhle vzadu,
00:04:17 tak po programu si napíšu vaši adresu.
00:04:21 Nebo si to tady napište hned, to je pár vteřin.
00:04:25 Já vám to rychle řeknu, to je pár vteřin.
00:04:29 Já řeknu jen svou adresu, abych dlouho nerušil program.
00:04:34 -Já si napíšu tu adresu.
-Tak to je...
00:04:37 Chcete adresu, že jo? Abychom to nezdržovali.
00:04:42 Napíšeme jméno, že jo? Křestní taky, že jo?
00:04:46 -Ovšem. Dohromady i křestní.
-Já jsem si to myslel.
00:04:51 -Holzmann.
-To snad není křestní?
00:04:54 -To není křestní, jak to víte?
-Prosím vás celé jméno.
00:05:00 Tak to je dohromady Felix Holzmann.
00:05:08 -S X se to píše.
-Holzmann s X?
00:05:11 -Holzmann je bez X.
-Tam žádné X není, že jo?
00:05:16 -Myslíte u Felix je vzadu X.
-U Felix je vzadu Holzmann.
00:05:22 Samozřejmě. A píše se to se dvěmi N?
00:05:28 -To Felix nebo...?
-To Holzmann.
00:05:32 -Ano, ale jenom vzadu.
-Holzmann je s C nebo se Z?
00:05:38 S velkým H vepředu. Holzmann H.
00:05:42 -Já myslím uprostřed.
-Tam už žádný H není.
00:05:46 To jsou už zase jiná písmena. Je tam O a různý.
00:05:50 Víte co? Nechme toho! Felix Holzmann.
00:05:54 Nebo chcete raději jméno mého kluka nebo moje.
00:05:59 -On má stejné jméno jako já.
-Tak je to jedno.
00:06:03 Tak napište moje. Já mu to stejně dám.
00:06:06 Tak tu adresu.
00:06:08 Nemohl byste dozadu napsat: "Milému kolegovi"?
00:06:13 On taky zpívá kluk, tak by byl hrozně rád.
00:06:17 Samozřejmě velmi rád. Tu adresu bych potřeboval.
00:06:22 No zpívá, virtuóz on ještě není. Je mu 6 let teprve.
00:06:27 On to ještě tak nevládá. Ještě to tak nedovede.
00:06:31 Až tak za 2 za 3 roky.
00:06:34 To víte, všechno potřebuje svůj čas.
00:06:38 -Tu adresu.
-Tak tu adresu.
00:06:41 On je spíš teď u teorie, kluk. On chodí na teorii.
00:06:48 To je zajímavá věc, to byste nevěřil.
00:06:52 Že by byla teorie nějak zajímavá, to se nedá říct.
00:06:56 Je to úžasně zajímavý.
00:06:58 To bychom si rádi něco poslechli o té teorii.
00:07:02 Tak to já vám řeknu, jestli chcete?
00:07:06 Jeho učitel mu vykládá, kde si myslíte, že vzniká tón?
00:07:11 -Tón vzniká v krku.
-Právě, že ne v krku.
00:07:15 -Tón vzniká v žaludku.
-V žaludku?
00:07:18 No jo, v žaludku.
00:07:20 To mu vypráví ten jeho učitel žaludeční.
00:07:24 -Myslíte učitel zpěvu?
-Učitel zpěvu.
00:07:28 Dávejte pozor, já vám to vysvětlím.
00:07:31 Když chcete zpívat, to vás bude zajímat,
00:07:35 protože taky trochu zpíváte, tak když chcete zpívat,
00:07:40 tak musíte nejdříve stlačit žaludeční svaly.
00:07:44 Ty se stlačí a to potom žene ten průvan nahoru...
00:07:49 -Myslíte vzduch?
-Nebo vzduch.
00:07:52 Žene sem nahoru a potom se zachytí tadyhle,
00:07:56 -na tý švestce se to zachytí.
-Na hlasivkách.
00:08:00 Nebo na hlasivkách se to zachytí. Hlasivky vám začnou tady rachotit.
00:08:06 Odborně vibrovat.
00:08:08 Začnou odborně vibrovat, a tak vzniká tón.
00:08:12 Původně vlastně v žaludku. To je zajímavý.
00:08:16 Vaše teorie je velmi zajímavá.
00:08:19 Už to zkoušel ten váš kluk podle týhle teorie?
00:08:23 Taky to zkoušel, ano. To víte, je mu šest.
00:08:27 On stlačil žaludeční svaly, u něho ten tón tenkrát nešel horem.
00:08:32 On to ještě tak nedovede.
00:08:37 To já chápu, všechno potřebuje svůj čas.
00:08:41 Já bych si napsal tu adresu.
00:08:46 Nebo víte co, pane Gott, já chodím do pěveckýho kroužku.
00:08:51 Tady mám vizitku našeho pěveckýho kroužku.
00:08:55 -Že byste mi to poslal tam.
-Já vám to pošlu na tuto adresu.
00:09:00 Nebo tam někdy mezi nás přijďte, tam je veselo.
00:09:04 -Já si vezmu tu židli pro kluka.
-Vezměte si tu židli.
00:09:09 Určitě přijďte, my tam vždycky spousta vína vypijeme, a tak.
00:09:14 Jsme tam až do rána a karty tam hrajeme.
00:09:18 Tam se vám bude líbit. Tak na shledanou.
00:09:21 -A kdy tam potom zpíváte?
-Přece po cestě domů.
00:09:26 Karel, to je stejně takovej dobrák a trpělivej.
00:09:30 Luďku, slyšíš mne?
00:09:32 Kdy tys udělal někdy pro někoho něco dobrýho?
00:09:36 Nevím, ale ty bys mohl aspoň jednou v roce udělat dobrý skutek
00:09:41 a sehnat někde klíče.
00:09:45 Už letím.
00:09:47 To víš, že jo, kvůli tobě se přetrhnu.
00:09:50 Zamknout tě, to byl dobrej skutek. Mám klid a můžu na ryby.
00:09:57 Cože? Ty mě tady necháš a jdeš na ryby?
00:10:00 Přesně tak.
00:10:03 S námi dlouho nehrál a od tý doby dost zpustnul
00:10:07 a mluví dost vulgárně. Já nevím, kde se pohyboval?
00:10:11 Celou tu dobu chodil asi do práce.
00:10:15 My mu říkáme, aby vulgárně nemluvil aspoň na pódiu,
00:10:19 on snad už ani jinak neumí, on už snad ani jiná slova nezná.
00:10:24 V jeho řeči jsou slušný jenom předložky a spojky.
00:10:28 Nezlobte se, my za něho nezodpovídáme.
00:10:31 My jsme si ho do kapely sami zpátky nebrali.
00:10:35 Nám ho přidělil úřad práce.
00:10:46 My chceme dát šanci těm, kteří nemají rádi vulgární slova,
00:10:51 aby měli čas si zacpat uši.
00:10:53 Když se bude nějaké vulgární slovo blížit,
00:10:57 tak tady Jan Mrázek vždycky zvedne toto návěstí.
00:11:01 My opravdu potřebujeme zlatou rybku,
00:11:05 tak kdo by si chtěl zahrát tady z přední řady?
00:11:09 Třeba tady mladá paní. Jste mladá paní nebo starší slečna?
00:11:14 Nebojte se, já vás chytím.
00:11:18 Jen si vyberete jestli chcete chytit na žížalu nebo na pavouka.
00:11:23 Tak už jsme tady jako rybáři. Chytáme ryby.
00:11:30 Pane doktore, proč chodíme chytat ryby sem, tady k té fabrice?
00:11:35 Tady do toho smradu, tady stejně nic nechytíme.
00:11:39 Tady v tý chemii a je to tady hrozný.
00:11:42 K dobrému ovzduší taky nepřispívá tady ten dědek,
00:11:47 co sem za námi leze. Se snad v životě nemyl.
00:11:50 Když jde vítr od něho, to se nedá vydržet.
00:11:54 Víte, co mi sám řekl? Že ty boty, co má na nohou,
00:11:59 že si tak dlouho nezul, až mu přirostly k noze.
00:12:03 Víte, jak to poznal?
00:12:05 Že se mu na jedné botě udělala vyrážka.
00:12:08 Já tady nebudu. Zase jde vítr od něho.
00:12:12 Ten píše. Pojďte někam pryč.
00:12:14 -Pojďte někam jinam chytat.
-Nejdu nikam, já tady zůstanu.
00:12:19 Mně tady někde krouží sumec. Kam bych chodil?
00:12:24 Já mám spíš pocit, že kolem mě tady krouží tchoř.
00:12:28 Kde by se tady vzal sumec v tý chemii?
00:12:32 Tady jsou ryby, ale maximálně chcíplý.
00:12:35 Támhle jedna chcíplá ryba plave břichem vzhůru.
00:12:40 Támhle plave druhá chcíplá ryba. Támhle plave chcíplá kachna.
00:12:44 Támhle plave chcíplý vodník. Támhle plave druhý chcíplý vodník.
00:12:51 -Támhle plave chcíplý hovno.
-Neříkej to!
00:13:08 Promiňte.
00:13:14 Pozdě to zvedáte, pane doktore.
00:13:17 Pane doktore, já tady nebudu, stejně tady nic nechytíme.
00:13:22 Chodíme sem zbytečně. Já nevím, proč sem chodím?
00:13:26 -Pojďme někam jinam.
-Nejdu nikam.
00:13:29 Je to tady lepší, než být doma se starou.
00:13:33 Koukám, že doma taky nemáte zrovna krasavici, co?
00:13:38 Nemám, mám doma obludu. Jak jste na tom vy?
00:13:42 Já? Kam se na mě hrabete. Tohle je Lollobrigida proti ní.
00:13:49 Kam se hrabete, nemáte šanci.
00:13:54 Kdybyste viděl tu moji, ten ksicht.
00:13:58 Škoda, že nemám její fotku, já bych vám ji ukázal.
00:14:02 To byste mi dal zapravdu, kam se hrabete.
00:14:06 Já se s vámi nebudu hádat. Uděláme to takhle,
00:14:10 já tady mám papír, tužku, jeden vám dám, jeden si nechám.
00:14:15 Vy nakreslíte svoji manželku, já svoji, pak si to porovnáme.
00:14:20 -Já neumím kreslit.
-Prosím vás, vždyť je to pár čar.
00:14:25 Já mám strach, že ji nevystihnu,
00:14:28 že na tý kresbě bude hezčí.
00:14:32 Vy ji chcete nakreslit realisticky nebo umělecky?
00:14:36 Normálně, nakreslete mi plánek vaší ženy.
00:14:49 Chcete půdorys nebo bokorys?
00:14:54 To je jedno, třeba z ptačí perspektivy.
00:14:57 Ať je to zblízka, ať to mohu posoudit.
00:15:01 První čára a už jsem to zkazil. Nemáte tady gumu?
00:15:06 -Támhle plave jedna použitá.
-Nech toho, dědku!
00:15:16 To je tady společnost.
00:15:32 Co to děláte? Co je?
00:15:38 -Co děláte?
-No uhry dělám, co jinýho?
00:15:56 -Nemáte tady kružítko?
-Co chcete dělat kružítkem?
00:16:01 -Zadeček, nebo co?
-Ne, hrb dělám.
00:16:12 Pane inženýre, to má ta vaše žena tak velká prsa?
00:16:17 To jsou uši, já jsem vám říkal, že mám obludu.
00:16:25 Ryby dobrý. Je tady nějak prázdno a ticho.
00:16:29 Chtělo by to nějakou společnost. Nejlépe dámskou, že jo?
00:16:34 Škoda, že tady nemůžeš být. Luďku!
00:16:42 Au!
00:16:49 Hele, plním jen rozkazy.
00:16:51 Rozkaz zní: předat zadrženou do kláštera na převýchovu.
00:16:56 To je teď taková novinka, kterou tady zavádíme.
00:17:01 Kriminály jsou přeplněný
00:17:04 a tenhle český nápad se v Bruselu líbí.
00:17:08 Já jsem nic neudělala.
00:17:10 Tomu pánu ta peněženka upadla a já jsem ji sebrala,
00:17:15 -aby se mu neztratila.
-Pochválen Pán Ježíš Kristus.
00:17:20 Strážmistr Pařízek. Matko, přivezl jsem delikventku.
00:17:24 Pochválen Pán Ježíš Kristus, jsem řekla.
00:17:28 A ty na to, synu, odpovíš? Až na...?
00:17:33 Až na věčný časy.
00:17:36 Až na věky.
00:17:38 Tak to tady dlouho nebudu. To ne!
00:17:42 Dítě, milá sestro, uklidni se.
00:17:46 Tys moje ségra?
00:17:48 To je bezvadný, že o tobě nic nevím?
00:17:51 Ty jsi ta dcera tý starý...? Jak ona se jmenuje?
00:17:55 Táta se s jednou spustil.
00:17:58 Na tebe taky neplatil. Na mě ten syčák neplatil.
00:18:02 Uklidni se, milé dítě!
00:18:04 -Ano.
-Na všechno si zvykneš.
00:18:07 Ostatní sestry ti to po večerech vysvětlí.
00:18:11 Ty kráso! Já tady mám ostatní ségry?
00:18:14 Ale hezky si holky bydlíte. Jak jste k tomu přišly?
00:18:19 To jsme získaly v rámci restituce.
00:18:22 Já jsem všechno získala v rámci prostituce.
00:18:26 -Čím jsi se provinila, sestro?
-Okrádala jsem vepříky.
00:18:31 Vepříky, takže ty pracuješ v živočišné výrobě?
00:18:35 Ale ne, okrádala Němce.
00:18:37 Tyhle holky maj svůj slovník. To byste, matko, těžko pochopila.
00:18:42 Okrádala Němce? Děvenko, ty jsi partyzánka.
00:18:47 Jsem kurtizánka.
00:18:48 Říkal to jeden cvokař, ale já nevím, co to je?
00:18:53 Matko, jaká partyzánka, je to obyčejná šlapka.
00:18:57 Obyčejná?! Já jsem neobyčejná.
00:19:00 Za mnou jezděj chlápkové i z Karl-Marx-Stadtu.
00:19:04 -Ten už dávno neexistuje.
-A stejně tam odtamtud lidi jezděj.
00:19:09 -Že se mě, ségra, nezastaneš?
-Nejsem tvá sestra, dítě.
00:19:14 Jsem matka představená, tak mě nazývej.
00:19:17 Nyní vyplníme formulář tvého přijetí.
00:19:21 Abychom tady strážce pořádku dlouho nezdržovaly.
00:19:25 Adresa?
00:19:26 -E55.
-Bližší adresu nemáš?
00:19:29 115. kilometr.
00:19:31 Matko, nezdržujte to?
00:19:33 Jmenuju se Marika Červeňáková.
00:19:36 Matko, mně končí služba a stará mi doma ohřívá večeři.
00:19:41 Kdo to tady zdržuje?
00:19:43 Matka předsazená tady něco vypráví, tak buď zticha!
00:19:48 A sundej mně to, mě to hrozně škrtí.
00:19:51 Promiň, mami. To je moje máma.
00:19:54 Součástí přijetí novicek je i jejich zpověď.
00:19:58 -Poklekni, sestro.
-Já si kleknu.
00:20:01 Sem poklekni, milé dítě. Vyzpovídej se ze svých hříchů.
00:20:06 Matko, nestačilo by,
00:20:08 že bych vám sem hodil protokol z výslechu obžalovaný?
00:20:12 Strážmistře, mešní víno, nechcete ochutnat?
00:20:16 Já bych ochutnala, jestli je dnešní.
00:20:20 Je mešní. Tak povídej, milá sestro.
00:20:23 -Kde bych měla začít?
-Začni svým prvním hříchem.
00:20:28 Ne, prvním ne, tolik času nemám.
00:20:31 Když já už nevím, co je hřích a co není?
00:20:35 Drž se desatera, sestro.
00:20:38 Vždyť do deseti ona ani počítat neumí.
00:20:41 Nezdržujte to, matko!
00:20:43 Ježíši Kriste jsem chtěl říct.
00:20:46 Strážmistře, neberte jméno Boží do úst nadarmo.
00:20:50 -Přikázání druhé!
-Co kdybychom něco našly na něho?
00:20:55 Co kdybychom vyzpovídaly strážmistra?
00:20:59 Strážmistr nesesmilní.
00:21:01 -Aha, ty něco neseš.
-Já nesu jen zodpovědnost.
00:21:05 -Ona říkala, že něco neseš.
-A co asi?
00:21:09 -Smilníš!
-Vidíš, to neseš.
00:21:11 Smilníš, jak ona může tohle vědět?
00:21:15 Co jako?
00:21:16 Že chodím našemu veliteli za ženou.
00:21:19 -To je devítka.
-Co?
00:21:21 -Že je to prevítka.
-To vím.
00:21:24 Přikázání 9., nepožádáš manželky bližního svého.
00:21:28 Já ji nežádám. Ona dává sama.
00:21:38 Jak ona může vědět, že já chodím za Jitkou Novákovou?
00:21:43 -To mě podrž.
-Tobě teda ne!
00:21:46 Možná, kdybys mi dal cigára. Nemáš cigáro?
00:21:49 Smí se tady kouřit, ne?
00:21:52 To tady má povolený jen sestra Kordula.
00:21:55 Vyhulí dvacítku denně a když jí dojdou cigára,
00:21:59 tak se jí kroutí palce u nohou. Normální absťák.
00:22:04 Jak to tady máte tady s chlapama?
00:22:07 To tu má povoleno jen sestra Anastázie.
00:22:10 Je to bývalá nynfomanka. Držíme tady 2 zahradníky.
00:22:15 Ale někdy musíme povolat posily z vojenské posádky.
00:22:19 Jak to tady máte s pitím?
00:22:21 Matko, já ztrácím přehled, kdo tady koho zpovídá?
00:22:25 Strážmistře, zpověď je důvěrný rozhovor hříšnice
00:22:30 se zástupkyní Boží. Prosím, neposlouchejte!
00:22:34 -S chlastem je to tu špatný.
-To jsem si říkala.
00:22:38 Dej si trošku. Tohle je od jednoho z Vizovic.
00:22:42 On neměl na zaplacení, tak mi dal tohle.
00:22:46 Holka, to je chyba, vždycky máš chtít prachy.
00:22:50 Boris mi to taky říkal.
00:22:52 Bulhar Boris, tak on pořád pase?
00:22:55 Hele, mami, ty se nějak vyznáš.
00:22:58 Tu matku si nech od cesty. Já jsem Fanča.
00:23:02 Ty jsi Fanča uspávačka? Nekecej!
00:23:15 Matka představená už chrápe, jako mimino.
00:23:19 Kluci z Dubí od Teplic mě sem šoupli,
00:23:23 abych tě odsud dostala. Ten vůl už taky chrápe.
00:23:27 Tak pojď, ať jsme před půlnocí na štaflu.
00:23:37 Kampak, holčičky?
00:23:40 -Jsme služebnice Boží.
-Jsme boží.
00:23:44 -Jak se ti líbí, synku?
-Žádný mláďátka, nic pro mě.
00:23:49 -Jinak jsou boží.
-A vy jste kdo, zelenáči?
00:23:53 My jsme tady zahradníci.
00:23:56 Už se moc těšíme, až nám vy služebnice posloužíte.
00:24:03 Zadarmo jo? Takovouhle kvalitu?
00:24:11 Co kdybychom do nich vrazili ty poslední 2 eura, co?
00:24:18 Já budu teď šeptat, aby mě Luděk neslyšel.
00:24:22 A myslel si, že jsem šel pro ty klíče.
00:24:26 To je pohoda, co?
00:24:28 Nikdo neremcá, ještě malinko hudby a bude to eňo ňuňo.
00:24:37 Luďku, já tě slyším.
00:24:42 Tady není nic slyšet.
00:24:44 Chytila jsem na pasece motýlka, protože má bleděmodrá křidýlka.
00:24:51 Zůstane se mnou a já s ním, pomalu se od něj lítat naučím.
00:24:59 Lítat naučím. La lalala lalala.
00:25:07 Navečer mu řeknu: "Milý motýlu, než usnu, obleť moji postýlku."
00:25:14 Kouknu se jednou ze všech stran a vyletím z okna jako eroplán.
00:25:21 Jako eroplán. La lalala lalala.
00:25:29 Já, já, já, jenom já.
00:25:35 Copak to vyvádíš, ty starej kozle?
00:25:39 Rozpustil jsem Olympic, Bobku.
00:25:42 -Co to, co že jsi rozpustil?
-Olympic.
00:25:47 To já znám, to je pěknej sajrajt. To dělá šťávy.
00:25:57 Hele, Zich. Vopruz.
00:26:00 Nazdar, kluci! Co to tady povídáte, co?
00:26:05 Ale tady starej Janda rozpustil Olympic.
00:26:10 -Co ti to provedli, ty syčáci?
-Už jsem na ně starej.
00:26:17 -Choděj hrát teď s Hermanovou.
-Ljuba, ale to je holka!
00:26:24 Ta prej včera vyprodala tu... Lucernu.
00:26:31 Kde já ji mám? Tady je.
00:26:39 Laufer, proutník.
00:26:41 Ahoj, Pepo!
00:26:44 Janda prej rozpustil Olympic?
00:26:51 Co to? Co rozpustil?
00:26:54 Kdo ti to povídal, tohleto?
00:26:57 Petra Janů.
00:27:00 Prej si to povídaly báby v samoobsluze.
00:27:08 Co teď budeme dělat?
00:27:16 Najdi starý rock and roll, kde Mistr Rock a Mistr Roll,
00:27:22 když tenkrát přišli mezi nás a samý žert, smích a špás,
00:27:28 ale hráli, hráli, hráli o sto šest.
00:27:34 Já měl rudý zuby, boulí nespočítám,
00:27:37 k tomu vratkej krok, na oku modrej rám.
00:27:41 Kolem mě se motal takhle malej pán, furt do mě bouchal jako na tympán.
00:27:47 Jen tak, bez důvodu, jen tak.
00:27:49 Stepoval tu jako vzteklej rak, já ho štval, tak mi dal na frak.
00:27:54 Chléb o dvou kůrkách, tvůj je to úděl.
00:27:58 Chléb o dvou kůrkách, tvůj je to úděl.
00:28:02 Chléb o dvou kůrkách, tvůj je to úděl.
00:28:07 Chléb o dvou kůrkách, tvůj je to úděl.
00:28:11 Chléb o dvou kůrkách...
00:28:15 Vztyk, pozor! Třído!
00:28:20 Vztyk!
00:28:24 Sednout!
00:28:29 -Vy taky, sednout!
-Děkuju.
00:28:40 To je ticho, pane!
00:28:42 -No přesně.
-Sednout!
00:28:46 Teď jste všichni jako miliusové před klasifikací,
00:28:50 ale jinak po celý rok samé rošťárny, lumpárny,
00:28:55 chození za školu. Nebavte se tam!
00:28:58 Pane profesore, já jen vám chci říct, že jsem dones zpěv.
00:29:02 -Sednout!
-Děkuju.
00:29:07 Matoušková, co to máte na sobě?
00:29:11 Nic.
00:29:16 Řekněte mamince, aby za mnou přišla zítra do kabinetu.
00:29:21 Tak, uděláme si docházku. Kdo chybí?
00:29:25 MLUVÍ RYCHLE Wimmer, Gott, Zagorová a Liška.
00:29:29 -Prosím?
-WimmerGottZagorová a Liška.
00:29:32 Wimmer, Gott, Zagorová a Liška.
00:29:35 Samozřejmě, známé firmy. Kde jsou?
00:29:40 To nevím. Ale Wimmer šel na středisko.
00:29:43 Na jaké středisko?
00:29:46 Na PRKUS.
00:29:49 Kaiser, říká se na Pražské kulturní středisko.
00:29:53 Sorry.
00:29:54 Kaiser, neříká se sorry, ale lituji.
00:29:57 Ein lituji.
00:30:00 Kaiser, pojďte sem k tabuli, pojďte.
00:30:06 Pojďte, nezdržujte se.
00:30:11 Se mnou ta puberta tříská.
00:30:16 Na to vás užije, šaškárny, co?
00:30:26 Tak, prosím!
00:30:31 Klid!
00:30:33 Ticho!
00:30:36 Předveďte nástroj.
00:30:38 Pane profesore?
00:30:42 Prosím.
00:30:55 -Já nevěřím svým očím.
-Jak to?
00:31:00 -Co to je?
-To jsou sušenky, no?
00:31:03 To zabavuji a vrátím na konci roku.
-Jasně.
00:31:10 Ano, samozřejmě, to jsem si mohl myslet.
00:31:13 Čtyři příšerní jezdci z Apokalypsy.
00:31:17 To také zabavuji a vracím na konci roku.
00:31:21 Jasně.
00:31:23 -Co je toto?
-To je prak.
00:31:26 -Na děják.
-Na dějepis to je?
00:31:29 Hm.
00:31:30 To vám chválím, to je správné. Tábor, práčata.
00:31:35 Jen abyste věděl, jak gumu natáhnout a hr na ně!
00:31:39 To je správné, to vám chválím.
00:31:43 Jinak, Kaiser, musím konstatovat, že prospěch, to je velice špatné.
00:31:50 -Jo?
-Velice.
00:31:52 Kdyby byly šestky, tak vy byste je měl určitě.
00:31:56 Jo, ony nejsou, jo?
00:32:02 Ticho!
00:32:06 Taky na vás dojde.
00:32:08 -Co vlastně chcete dělat?
-Já chci hrát na tringoš.
00:32:12 -Na co?
-Na triangl.
00:32:16 Na triangl?
00:32:18 Oldřichu, Oldřichu, tos mě překvapil.
00:32:22 Děkuju.
00:32:23 Tak prosím, vyndej nástroj, posaď se.
00:32:27 Pojď sedni si.
00:32:30 Oldřichu, doufám, že sis nemyslel, že sis to s tím nástrojem ulehčil?
00:32:37 Nee.
00:32:38 -Tímto nástrojem sis přitížil.
-Jo.
00:32:42 Na trianglu kolikrát závisí osud celé skladby.
00:32:46 Dokonce osud celého symfonického orchestru.
00:32:50 Jak říkají dramatičtí umělci: "Není malých rolí..."
00:32:55 Jsou špatní herci, že jo?
00:32:57 Není malých rolí, tak my hudebníci říkáme: OBA "Není malých nástrojů."
00:33:04 Ano, správně.
00:33:06 Já se teď, Oldřichu, ptám. Jaký je tento nástroj?
00:33:11 Je malý?
00:33:13 Ne!
00:33:15 -Není malý.
-Není malý.
00:33:17 Správně.
00:33:18 -A jaký je tedy? Je... OBA ―Velký.
00:33:23 Správně, Oldřichu. Klid!
00:33:27 Já chci vědět, jak velký je tento nástroj?
00:33:32 OBA -Tento nástroj je velmi velký.
-Správně, Oldřichu.
00:33:42 Ten je větší než my dva dohromady.
-Ano, správně.
00:33:46 A bude pořád čím dál větší, i když bude takhle mrňavej.
00:33:51 Správně.
00:33:53 Vezmeme nástroj do levé ruky, takto držíme.
00:33:57 V pravé ruce držíme tyčinku. Já ti nástroj zklidním.
00:34:03 A ty udeř, ano?
00:34:05 -Moment.
-Hej!
00:34:20 -Oldřichu...
-Děvčata do sprch!
00:34:23 -Do dámských!
-Oldřichu, udeř!
00:34:27 Já ti zklidním nástroj a udeř! Pozor!
00:34:37 Ne, Oldřichu, to není ono.
00:34:40 Oldřichu, znovu. Zopakujeme to znovu.
00:34:46 Tentokrát se neboj, udeř pořádně, Oldřichu.
00:34:50 Já ti nástroj zklidním. Moment!
00:34:52 Tak.
00:34:59 -Ne.
-Ne?
00:35:01 Ne, to není ono. Ne, Oldřichu.
00:35:04 Víš co? Ty sám, Oldřichu.
00:35:07 Teď to bylo ono.
00:35:09 Teď to bylo jako korálek, jako kamínek.
00:35:13 Teď to bylo přesně ono.
00:35:15 Tamty dva údery zněly dutě, ale teď to bylo ono.
00:35:19 Můžeš nám říct, co sis pro nás připravil?
00:35:23 -Jakou písničku?
-Já jsem si připravil:
00:35:27 "Dobrou noc, má milá, dobrou noc..."
00:35:30 Oldřichu, ty máš odvahu. To jsi mě překvapil, to ti chválím.
00:35:35 To je pro trianglistu virtuózní kousek.
00:35:39 Samozřejmě my ho v tom nenecháme, my mu pomůžeme.
00:35:43 Každý nosíme s sebou svůj triangl. Ústa jsou naším trianglem.
00:35:48 Prst je naší tyčinkou.
00:35:50 Jestliže vložíme prst do úst, a kmitáme a tím hrajeme.
00:35:55 Ano? Moment, já si vezmu nástroj.
00:35:58 Děkuju, Matoušková.
00:36:01 Oldřichu, začni.
00:36:18 Moment! Moment! Znovu! Tady se někteří nezúčastnili.
00:36:23 -Znovu!
-Tak to bejvá.
00:37:15 Je tam ticho.
00:37:16 Tak ho tam ještě chvilku necháme podusit.
00:37:20 Aby zase nedělal kravál. Jako bych ho slyšel:
00:37:25 "Je to šlendrián. Takhle mě tady zamknout.
00:37:28 Kdo to kdy viděl?
00:37:30 Už tady měl bejt někdo dávno s klíči.
00:37:34 A všude je to stejný. Všechno je to na h..."
00:37:40 Hoří!
00:37:43 Hoří!
00:37:45 Hoří horní heršpická hospoda Hrbatý hrozen.
00:37:50 Hostinský Hrubeš hýká hrůzou.
00:37:56 H,h,h!
00:38:01 Honí hasiče, hubuje, hořekuje, huláká: "Haste, honem!
00:38:07 Hybaj, hovada!" Hasiči hovno hasí.
00:38:16 Hledají hlavní hydrant.
00:38:20 Hoří holubník, hnojiště, huspenina, hudebníkům housle, harfy,
00:38:27 harmonika, hašiš.
00:38:31 Hoří husitské halapartny, hoří historické hebrejské hieroglyfy.
00:38:36 Hoří hektolitry handlovaného Hennessy.
00:38:41 Hoří Hrubešova hnědá Honda.
00:38:45 Hilfe, haleká hystericky henleinovec Havránek.
00:38:51 Hoří haknkrajc, himlhergot!
00:38:55 Huš, hajzle!
00:38:58 Houf heršpických hokejistů ho hbitě hákuje holemi.
00:39:03 Hoří herna!
00:39:05 Hoří hubertusy honosné Havelky herecké honorace
00:39:09 hrubě hazardující horentními honoráři.
00:39:14 Hoří hřívy huculských hřebců handlíře Hlavsy.
00:39:20 Hendikepovaným hoří hrby.
00:39:27 Hoří holinky hospodáře Hanáka. Humus.
00:39:35 Hormonální hybrid homosexuál Hanáček
00:39:39 hladí hubici hasičské hadice hýžděmi.
00:39:53 Hinduista Hirš hypnotizuje hodonínský horizont.
00:39:58 Hurá, hydrometeority! Halucinace.
00:40:05 Hoří hasiči horečně hledaný hlavní hydrant.
00:40:10 Hospoda hořela hodinu.
00:40:15 Hotovo.
00:40:18 Hirošima hadr.
00:40:22 Hořeniště halí hustá hmla.
00:40:29 Hostinský Hrubeš hloubí hroby.
00:40:35 Hyeny hodují.
00:40:44 ZVONÍ
00:40:51 Prosím tě, to je moje žena. Už mě shání.
00:40:54 -Už jsem se jí půl dne neozval.
-Proč ses jí neozval?
00:40:59 Jak, prosím tě, když jsem tady zamčenej.
00:41:03 No jo, vlastně. Tak já jí zavolám, že tu nejsi.
00:41:07 -Že jsi v tom, v hjz...
-To mi opravdu moc pomůže.
00:41:11 Že jo?
00:41:13 Ale do manželský poradny.
00:41:15 Když se jí dlouho neozvu, tak je to na rozvod.
00:41:19 Na to já mám jednoho známýho doktora,
00:41:23 specialistu na tyhle vztahy.
00:41:36 Dobrý den, pane doktor, já jsem Luďa.
00:41:42 Luďa Lábus, mě posílá taťka.
00:41:47 Já už vím.
00:41:49 Pane Lábus, jestli chcete, abych vám poradil,
00:41:55 tak já potřebuju vědět všechno.
00:41:59 Mne by zajímalo, kdy jste se s paní...
00:42:03 To je opravdu vaše manželka?
00:42:09 Krasavice.
00:42:13 Já mám doma něco podobného.
00:42:17 Pane Lábus, mě by zajímalo, vy jste se seznámili s paní...
00:42:27 To jste si vybral dobrovolně,
00:42:30 nebo vám to přidělil národní výbor?
00:42:43 Nebo jinak, když přijdete domů z...
00:42:51 Prosím vás, to s ní opravdu taky to?
00:42:57 Nebo to máte jen na reprezentaci?
00:43:03 Paní Lábusová...
00:43:07 Sobec.
00:43:09 Paní Lábusová, mě by zajímalo, když pan manžel...
00:43:18 Heleďte, paní Lábusová, buďte tak hodná,
00:43:22 když s vámi mluvím, můžete se na mě otočit?
00:43:26 Koukejte radši tam. To bylo lepší.
00:43:29 Heleďte, mě by zajímalo... Prosím vás, můžete se usmívat?
00:43:35 Kdo se má na vás dívat? To je něco příšernýho.
00:43:39 To je hezký.
00:43:47 Nechte toho!
00:43:51 Jsem taky jenom chlap.
00:43:55 Co si o sobě myslíte?
00:43:59 Takovejch jako vy jsem měl tisíc.
00:44:05 Nefňukejte, to jsou zbytečné komplexy, co máte.
00:44:10 Jak vypadáte, to je vaše vina. Proč na sebe trošku nedbáte?
00:44:14 Jak to vypadáte?
00:44:16 Proč si každý den nějaký hezký obličej nenamalujete na tu hubu?
00:44:21 Když vám nepomůže malování, tak si to musíte tapetovat.
00:44:32 Já mám jednu známou, ta taky nebyla moc hezká.
00:44:37 Ona byla tak ošklivá,
00:44:39 že vždycky když k ním měla přijít návštěva,
00:44:43 tak ji manžel radši zastlal. Ji to uráželo, že?
00:44:47 Jednou se namíchla, odešla k lékaři,
00:44:51 k plastickému chirurgovi,
00:44:53 jestli by se s tím obličejem nedalo něco dělat?
00:44:57 Lékař jí řekl, že se s tím dá těžko něco dělat.
00:45:02 Leda, že by začal znova na druhé straně hlavy.
00:45:06 Tak bychom se mohli domluvit.
00:45:08 Ne, žádnej obličej na druhou stranu nebude!
00:45:12 To bys pak musela chodit pozpátku. Jdeme!
00:45:16 Páni, viděl jsi to? Vlastně jsi to neviděl.
00:45:21 Luďku, slyšíš mne?
00:45:26 Nevidí, neslyší. To je celej on.
00:45:29 On se klidně nechá zamknout od nějakýho trouby na záchodě
00:45:34 a já abych to tady celý odmluvil za něho.
00:45:38 Člověk by neměl být dlouho sám. Luďku, tak řekni něco!
00:45:43 Hergot, co s ním je? On se asi spláchnul.
00:45:47 Já bych ti i odemkl. Já asi ztratil ten klíč.
00:45:53 Vážení diváci, já jdu hledat zámečníka
00:45:57 a vy si vychutnejte trochu klasiky. Přeju vám hezký dobrý večer.
00:46:09 Tady pozor, paní kněžno, tady je mokřina.
00:46:13 -A tu jsou kameny.
-A jak mokro.
00:46:17 A mé střevíce a šaty. Jinudy není možná?
00:46:20 Jen tudy.
00:46:21 Karel Gott ztělesňuje v Jiráskově Lucerně postavu mlynáře
00:46:27 a Jana Hlaváčová kněžnu.
00:46:29 Sledujete ukázku z nového nastudování této klasické hry.
00:46:34 Příznivce tradičního divadelního pojetí prosím o shovívavost.
00:46:39 Jedná se o moderní úpravu tohoto klasického odkazu.
00:46:45 Děkuji vám.
00:46:50 Odevzdala jsem se do vaší moci.
00:46:53 Jste tu bezpečnější než u vašich dvořanů, paní kněžno.
00:46:58 Věřím vám.
00:47:01 Ó, to je snad ta stará lípa?
00:47:07 Stop! Stop! Kdo tam je na tom jevišti?
00:47:10 Přesně podle scénáře, stará pípa.
00:47:14 Vždyť je to překlep, to má být lípa.
00:47:17 Vždyť hrajeme Lucernu.
00:47:20 V hlubokým lese, kde by se tam vzala pípa?
00:47:23 Tak někdo ji vytrousil, jak šel kolem, nebo tak.
00:47:28 Tak se dohodněte, o čem to máme hrát?
00:47:31 Co teď mají hrát? To je práce.
00:47:36 To je zádrhel. Toho si nebudeme všímat.
00:47:40 Máme málo času. Pojedeme dál.
00:47:42 Budeme to hrát i s pípou. Ono to, myslím, půjde.
00:47:47 Lidé jsou bezohlední, znečišťují lesy,
00:47:50 poženeme tímto směrem. My tomu dáme satirický osten.
00:47:55 Jo? Akce Brontosaurus. Jeďte dál.
00:47:59 Rejžo, nemoh bych tam rozsypat piksly od mogulu?
00:48:03 Jako že ten les je totálně zasviněnej.
00:48:07 Ticho! Pojedeme, rozumíte mi? Jeďte!
00:48:15 -To je snad ta stará pípa?
-Ano, naše stará pípa.
00:48:22 Krásná.
00:48:26 A ta vůně, až opájí. A ticho, i pípa mlčí.
00:48:36 -Kdyby tak mohla vypravovat.
-Vám přece vypravuje.
00:48:41 Každému, kdo rozumí. Ale tajně vypravuje.
00:48:46 -Proč tajně?
-Nahlas nesmí.
00:48:49 Připomíná veliké křivky. Tomu nerozumím.
00:48:54 Jak může stará pípa připomínat nějaké křivdy?
00:48:59 Karle, prosím tě, nerejpej se nám v tom.
00:49:02 Proč by stará pípa nemohla připomínat křivdy?
00:49:07 Copak se jich v hospodách děje málo?
00:49:10 -Špatná míra, nečistý klozety.
-Samozřejmě!
00:49:15 Nemusíte se toho textu držet tak úzkostlivě.
00:49:19 Improvizujte, přizpůsobte se nové improvizaci.
00:49:23 Tak místo lípy je tu pípa. To je toho?
00:49:26 Jste přeci profesionálové, tak to hrajte s pípou.
00:49:31 Tak jedem, od stejnýho místa. Mlynář připomíná velké křivdy.
00:49:36 Tak prosím!
00:49:40 -Křivky, jaké křivky?
-Špatná míra, nečisté klosety.
00:49:50 Teď věřím, že se dá ševelu staré pípy rozuměti.
00:49:59 Slyším vítr, kterak se prohání v prázdných trubkách.
00:50:06 Co je, co je? Co stojíte?
00:50:09 Máte usedat pod starou pípu.
00:50:12 Copak si můžu usedat jako kněžna pod starou pípu?
00:50:17 Jako někde v putyce?
00:50:19 Co jsem říkal, tak improvizujte.
00:50:22 Mlynář a kněžna v hlubokém lese a náhodou narazili na pípu.
00:50:27 To tady mám ještě narážet? Já jsem to nikdy nedělal.
00:50:32 To je dobrej nápad, rejžo!
00:50:35 Když už tam ta pípa je, mlynář by mohl narážet, ano!
00:50:40 -V tom lese musí bejt taky žízeň.
-Jo, a to je pravda.
00:50:47 Víte co, tak si tu jeden naražte.
00:50:50 Ale v tom textu se musíte na to nějak logicky dostat.
00:50:55 Tak pozor na to! Tak jedem!
00:50:57 A slyšíte to opojné ticho? Slyšíte, mlynáři?
00:51:04 Jen někde v dálce štěká pes.
00:51:11 To není v dálce, to je blízko.
00:51:14 A není to pes, je to štěně.
00:51:19 Jak roztomilé štěně v lese. Aby tak mělo vzteklinu!
00:51:26 Já se podívám, jestli nemá pěnu u huby.
00:51:57 Titulky: Méhešová Iva, Česká televize, 2012
V bonusovém díle úspěšného cyklu Zpátky se Sobotou se zaměříme na slavné zpěváky v netradiční roli komiků v humorných scénkách a skečích. Legenda populární hudby Karel Gott je muž mnoha talentů, dokonce i velmi dobrý herec, jak nás přesvědčí ve velmi neobvyklém nastudování klasické Lucerny, která by v tomto případě mohla mít podtitul „improvizace na pivní téma“. Ivan Mládek se pokusí pomoci Jiřímu Lábusovi s manželskými problémy – které, jak uvidíme, jsou opravdu velmi nepříjemné. S Lucií Bílou v roli lehké děvy se dostaneme až do kláštera. Pokud si ale myslíte, že se tam jde očistit od svých hříchů, mýlíte se. Svaté sestry někdy nejsou tím, čím se zdají být. A připomeneme si i slavnou scénku rokenrolových seniorů, ve které vystoupí Petra Janů nebo Karel Zich. A tím výčet scének zdaleka nekončí, v dalších skečích se objeví například Karel Černoch, Vlasta Redl, Oldřich Kaiser nebo Felix Holzmann.