Luděk Sobota uvádí další díl cyklu, mapujícího uměleckou dráhu legendárních dvojic komiků, které se zapsaly do zlatého fondu České televize. ### Režie J. Wehrenberg
00:00:29 Dobrý večer, vážení diváci, dobrý večer, Luďku!
00:00:34 -Dobrý večer, Luďku!
-Copak, Luďku?
00:00:37 Chceš sdělit něco důležitýho?
00:00:41 Luďku, konečně!
00:00:44 Bohdalka. Já už myslel, že na ni zapomněli.
00:00:48 Nezapomněli a ty nezapomeň na kolegu Jiřiny Bohdalové
00:00:53 -Vladimíra Dvořáka.
-To je to, oč tu běží.
00:01:01 -Jiřinka, to je náhoda.
-Jakápak náhoda?
00:01:05 Já už tady čekám půl hodiny zmrzlá jako filé.
00:01:09 Ale čekáte na mě v Moskvě, to je krásný.
00:01:13 MLUVÍ JAKO RUSKY
00:01:14 Kakoj vy geroj. U menjá geslo: nikagdá nespjéšit.
00:01:18 No ne, víte, že vy umíte docela dobře slovensky?
00:01:23 Podívejte se, támhle je hospoda. Pojďte se ohrát.
00:01:27 Mně ale není zima.
00:01:30 Už je tu teplejc.
00:01:31 Je tady nějaká obsluha? Není.
00:01:38 Jo támhle sedí nějaká dívka a čte.
00:01:43 Tak to nebude hospoda, to bude knihovna.
00:01:47 To už se mi tady stalo 3x.
00:01:49 Ba ne, to nebude knihovna, to by tady byla obsluha.
00:01:54 Tohle bude číšnice, protože má bílou zástěrku,
00:01:58 za uchem tužku a z kapsy jí kouká počítadlo.
00:02:02 Ona nečte, ona studuje. Ona dělá dálkově, možná.
00:02:07 -Patrně geologii.
-Proč myslíte, že geologii?
00:02:11 Že má takovej kamennej výraz.
00:02:14 Když jsme u toho kamene, Jiřinko, jak se vám líbí Moskva?
00:02:19 Já abych pravdu řekla, já jsem překvapená.
00:02:22 Doma člověk pořád čte a slyší, jak je Moskva krásná,
00:02:27 Lužniky, Kreml, Lomonosovova univerzita
00:02:31 a pak sem člověk přijede a ono tady všechno je
00:02:35 a všechno je to krásný. Jsem překvapená.
00:02:39 Já taky, ale že by tady všechno bylo?
00:02:42 To promiňte, s tím bych nesouhlasil.
00:02:46 Já jsem nesehnal arménský koňak vůbec a kaviár.
00:02:50 Dostat tady kaviár, to je jako dostat u nás přidáno.
00:02:55 To je možná tím, že jeseter neumí číst, víte?
00:02:59 Jinak si dal dávno závazek, že zvýší produktivitu.
00:03:04 Máte pravdu, on tady člověk všechno nesežene.
00:03:08 Já jsem dnes nesehnala lístek na MCHAT.
00:03:11 No vidíte. A on dnes hraje?
00:03:14 -Jo.
-A s kým?
00:03:16 -S Čechovem.
-To vyhraje, on je dobrej.
00:03:20 -Ježíš Maria, slečno!
-Počkejte, to nemůžete.
00:03:24 To musíte jemně.
00:03:25 Slečno, izvinítě, u nás vapros, krasávica.
00:03:29 -Sivodňa.
-Vidíte, že to jde, když se chce.
00:03:33 Tak, herdek, ženská! Protože nejde furt.
00:03:37 MLUVÍ RUSKY
00:03:40 Proč vy nejdete ven. Dnes je takové krásné počasí.
00:03:46 Dnes je jen ―23 stupňů mrazu. Vy jste si už vybrali?
00:03:56 Tady ničevo.
00:03:58 Ach, vy nemáte menu. Minutku.
00:04:01 Odložte si. Šatna u nás také jest.
00:04:05 Jest, ano. Ona poznala, že jsem hladovej.
00:04:09 Co ona to celý povídala? Ona mluvila nějakým dialektem.
00:04:14 To víte, tady je to všechno dialektický.
00:04:18 Ona říkala, že je krásně, jen 23 stupňů pod nulou.
00:04:22 Že se nemáte rozčilovat. Ona ví, že to škodí.
00:04:26 -Třeba slinivce břišní.
-To mi je jasný.
00:04:30 Ona študuje houby geologii, ona studuje medicínu.
00:04:34 Tak co si přejete?
00:04:36 -Jak to, co tu děláme?
-Ne co tu děláme, co si dáme?
00:04:41 -Jestli si dáte něco, tak co?
-Vódku. S RUSKÝM PŘÍZVUKEM
00:04:46 -Skolka? (Kolik?)
-Čistuju, bez skolka.
00:04:52 100 g, 150 g?
00:04:57 Jo tak, tady prodávaj vodku na váhu.
00:05:00 Kilo.
00:05:11 Kilo? Butylku?
00:05:13 Butělku.
00:05:18 To jste mohli říct hned.
00:05:20 -Butělku.
-A já bych si dal, soudružko...
00:05:26 Budeme mít butělku.
00:05:28 Já jsem chtěl něco jinýho, já mám hlad.
00:05:32 Aspoň kdyby bylo bílý kafe a houska s mákem.
00:05:36 -Jak byste to řek, vy hýřile jeden.
-Jak bych to řek?
00:05:40 To je jednoduchý. Kofe s malakom a bolše sacharina
00:05:45 a adnu housku s mjakom. S mákem.
00:05:48 Hold, co se v mládí nenaučíš, ke stáru jako bys nenašel.
00:05:53 -Housku s mjakom.
-To jsem se přeřek.
00:05:56 Vy se moc nehoňte.
00:05:58 Vás někdo volal do hotelu a ptal se vás,
00:06:02 jestli gavarýtě pa rusky a vy jste řekla: "Gavarým,
00:06:06 ale ne v 6 hodin ráno." Vy buďte zticha!
00:06:10 -Prosím, vaše vodka.
-Spasíba. Dosvidánia.
00:06:15 Vidíte, co já všechno umím. To všechno není ještě všechno.
00:06:21 NENÍ JÍ ROZUMĚT
00:06:25 -Co to je?
-To nevím, ale je to dobrý k vodce.
00:06:29 Já jsem tady byla snad na jediným místě, kde mi nenalili.
00:06:34 -Který to bylo?
-Treťjakovská galerie.
00:06:38 Já už mám trošičku trénink. Ale tohle si říkám pro jistotu.
00:06:43 Dokud říkám: NENÍ JÍ ROZUMĚT
00:06:48 Tak mohu pít dál. Agoj!
00:06:52 Jé, to je ale síla.
00:06:55 Já vám řeknu, je to stejně dobrý pití, ta vodka.
00:07:00 Já vám řeknu, je to stejně dobrý město.
00:07:03 -A dobrý lidi.
-Ano.
00:07:05 Jenom to písmo by měli mít jiný. Já jsem teprve u C.
00:07:13 S takovejma vědomostma se daleko nedostanete.
00:07:21 Hloupost, včera jsem byla na abi...
00:07:27 Počkejte!
00:07:30 Na abiturientském večírku,
00:07:32 a tam se jeden novopečený inženýr obořil na svýho profesora:
00:07:38 "Podvedl jste mě, soudruhu profesore, oklamal.
00:07:42 Celá léta mi říkáte, že se s mejma vědomostma daleko nedostanu.
00:07:47 Víte, kam mi dali umístěnku? Na Kamčatku.
00:07:51 Agoj!
00:07:56 To je síla!
00:07:59 -Jiřinko, vy nepijete.
-Piju.
00:08:02 Já jsem chtěl říct, že vy nepijete, vy tankujete.
00:08:09 Buďte bez obav. Dokavad říkám: NENÍ JI ROZUMĚT
00:08:16 Tak jsem úplně fit.
00:08:29 Bum, bum!
00:08:34 To se mi zas na Jiřince líbí, že ona ví vždycky přesně,
00:08:39 kdy má přestat.
00:08:45 Ale, že jí to seklo, co?
00:08:47 Všimnul sis, že Bohdalka vypadá pořád dobře?
00:08:51 To už jí přece bude, vždyť to...
00:08:54 Hele, nehodnotíme vzhled našich hostů
00:08:57 a nebudeme ani počítat léta, zvlášť u dam se to nehodí.
00:09:02 -U chlapů to jako nevadí, jo?
-Neříkej Jiřině Bohdalové Bohdalka.
00:09:07 Proč ne? Říká jí tak celej národ.
00:09:10 -A je to moje kamarádka.
-Budeme uctiví.
00:09:14 Budeme říkat Jiřina Bohdalová a Vladimír Dvořák,
00:09:18 tvůrce pořadu Televarieté.
00:09:28 Aha, tady jste. Mám zavolat prvního uchazeče?
00:09:37 Můžete, komise je připravena.
00:09:40 Tak Vilma Rajská, narozená 1946
00:09:43 v Konvicích, okres Putna.
00:09:48 My tady máme její materiály.
00:09:50 Jako humoristka absolvovala stovky amatérských vystoupení,
00:09:55 uváděla řadu požárnických plesů, 3x Poslední lečo, leč.
00:10:03 Povídám, že tady máme její materiály.
00:10:07 Tak vy to máte? Asi kopii, ne?
00:10:10 Kopii máte vy.
00:10:13 Jo. Rajská Vilma!
00:10:20 To je ona.
00:10:28 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:10:32 Já vás vítám ke kvalifikační zkoušce.
00:10:35 Já vám děkuji.
00:10:37 Já jsem předseda komise, vedle mě jsou členky komise.
00:10:41 Je nás 5. Co jste si pro nás připravila?
00:10:46 Já jsem si myslela, že až potom.
00:10:50 Já to mám v šatně.
00:10:53 Ale já pro to skáknu.
00:10:56 My si nerozumíme.
00:11:05 My si nerozumíme, paní Rajská. Nebo slečno?
00:11:09 Slečna.
00:11:12 Ale ten rok narození souhlasí 46?
00:11:17 Jo, ale prosinec.
00:11:20 Já jsem se ptal, co jste si připravila ke zkoušce?
00:11:26 Promiňte, jako ke zkoušce? Já jsem trošičku rozrušená.
00:11:31 -To je pochopitelné.
-Já to nechápu.
00:11:34 Já jsem si připravila ke zkoušce takový...
00:11:40 -Trošku ten hlas.
-Jen se uklidněte.
00:11:45 To je z rozrušení.
00:11:47 Připravila jsem si úvod k veselé estrádě.
00:11:52 Tak prosím.
00:11:54 Děkuju.
00:11:56 Můžete začít.
00:12:01 Kam jdete? Haló!
00:12:05 Já to mám s příchodem, víte?
00:12:07 -Já jako přijdu.
-Ano, prosím!
00:12:13 Ještě takovou drobnost, publikum je kde?
00:12:16 Publikum je všude před vámi.
00:12:19 -Taky za vámi a okolo vás, všude.
-Tak začněte.
00:12:33 A heleďme se, koukejme se, ale vás tu dneska je.
00:12:38 Tolik lidí nebylo ani našemu doktorovi na pohřbu.
00:12:43 To si ten chudák nezasloužil.
00:12:46 Vždyť on šel na pohřeb skoro všem svejm pacientům.
00:12:50 Já vím, že vy se budete chtít parádně rozšoupnout.
00:12:55 O to se postaráme. Vám bude od smíchu horko.
00:12:59 Koukám, že někomu už je horko teď, co?
00:13:02 Támhleten pán si dokonce sundal vlasy.
00:13:06 Lidi, vy budete prima publikum. To znáte ten fór?
00:13:11 Jak jedna paní povídá: "Já vím na beton, že mně Alois podvádí.
00:13:16 Vím kdy, vím kde, vím s kterou, jenom nevím jak?"
00:13:24 Tenhle program včera viděla moje tchýně
00:13:27 a ta byla smíchy polomrtvá. To je strašná ženská.
00:13:32 Ona dělá všechno na půl. Jako polomrtvá na půl.
00:13:37 Slečno, to stačí, děkujeme.
00:13:40 -Já jsem z toho celá taková...
-Ano.
00:13:45 -Jak byste ohlásila houslistu...
-Dobře.
00:13:49 Jak byste ohlásila houslistu Karla Čeňka,
00:13:53 který bude hrát Paganiniho variace na cikánskou píseň
00:13:58 "He ute kuše he" bez přípravy.
00:14:03 To mám jako říct, že on bude hrát bez přípravy?
00:14:08 Ne, vy ho máte ohlásit bez přípravy.
00:14:11 -On jako s přípravou.
-On bude hrát na housle.
00:14:16 Já bych si zase jako přišla. Já jsem na to zvyklá.
00:14:20 Snad si zvykneme.
00:14:26 A heleďme se, koukejme se, ale vás tu dneska je.
00:14:31 Tolik lidí nebylo ani našemu doktorovi na pohřbu.
00:14:35 To si ten chudák nezasloužil.
00:14:37 Vždyť on šel na pohřeb skoro všem svejm pacientům.
00:14:42 Slečno, prosím vás! Máte ohlásit houslistu Karla Čeňka,
00:14:47 který bude hrát Paganiniho variace na cikánskou píseň He ute kuše he.
00:14:52 -K tomu bych se já dostala.
-Máte ohlásit pouze umělce.
00:14:58 Pouze?
00:15:03 Já bych si přišla.
00:15:17 A nyní vám zahraje Čeněk Paganini skladbu He kute ku heše.
00:15:41 To vy kvůli tomu, jestli si to zapamatuju to He...
00:15:45 Teď nám ohlásíte přestávku.
00:15:49 Už?
00:15:51 Prosím vás, pořadatel si přeje, abyste ohlásila divákům,
00:15:55 že o přestávce se podává občerstvení v bufetu nebo v bifé.
00:16:01 No jo, tak kde?
00:16:06 V bifé.
00:16:12 Já si teď nepřijdu, jo?
00:16:15 Já bych potom takhle...
00:16:17 Tak jste tady už.
00:16:23 Tenhle program včera viděla moje tchýně
00:16:27 a ta byla smíchy polomrtvá. To je strašná ženská.
00:16:32 Ona dělá všechno na půl. Jako polomrtvá na půl.
00:16:36 Ta když se setne, tedy zkáruje,
00:16:39 tak si klidně splete krávu s autobusem.
00:16:42 My jí říkáme: "Máti, vždyť autobus je to, co má stěrače vpředu
00:16:48 a ne vzadu."
00:17:03 Prosím vás, máte ohlásit přestávku!
00:17:06 Já vím. Následuje přestávka.
00:17:10 Komu se chce, může si...
00:17:17 Kdo chce, může si podat v bifé pořadatele.
00:17:36 To nám stačí, slečno Rajská, děkujeme pěkně.
00:17:40 Dostanete písemné vyrozumění.
00:17:42 Nemohl byste mi to říct hned, jak jsem dopadla?
00:17:47 Já mám vzadu to...
00:17:49 No tak! No tak, proč ne?
00:17:53 Máte štěstí, na vás se vztahuje nová ministerská vyhláška,
00:17:59 zařazení 4N.
00:18:02 4N?
00:18:04 Že jsem tak smělá, kolik mi to hodí?
00:18:10 120 korun.
00:18:12 120 korun, to je dobrý.
00:18:14 A to jako za každý představení, na který budu objednaná?
00:18:19 -To ne.
-To ne?
00:18:20 Za to, na které se nedostavíte.
00:18:26 A víš, že Televarieté ti dva původně neuváděli?
00:18:31 Ne, a kdo teda?
00:18:33 Různě, nejvíc televizní hlasatelky.
00:18:37 Teprve později Vladimír Dvořák a Jiřina Bohdalová.
00:18:42 Hlasatelky? Aspoň se mohly konečně ukázat, tedy jako celý,
00:18:47 když v televizi pořád seděly.
00:18:49 Něco podobného i říkával Vladimír Dvořák.
00:18:53 Po hlasatelkách začal pořad uvádět on s Jiřinou Bohdalovou.
00:18:58 A byla to ta nejlepší možná varianta.
00:19:02 Ona je taková od rány, ale sranda s ní je.
00:19:06 Vladimír Dvořák byl trošku morous.
00:19:11 Řekněme, že působil zádumčivým až odtažitým dojmem.
00:19:28 -Dobré odpoledne.
-Taky, taky.
00:19:30 Malujete, koukám, co? Obraz, že jo?
00:19:36 To vypadá jako naše vesnice.
00:19:39 Já říkám naše, ale jako bych byla odsud.
00:19:43 Kdybyste mě potkal trošku upravenou,
00:19:46 tak by vám bylo jasný, že jsem z Prahy.
00:19:50 Vy jste mě upravenou ještě nepotkal, že jo?
00:19:54 -Ne.
-My tady máme chalupu. Krásnou.
00:19:57 Škoda, že ji odsud nevidíte,
00:20:00 protože jste si nevybral nejlepší místo.
00:20:04 Ten kostelíček se vám moc nepoved. On má špičatější věžičku.
00:20:09 To vy asi nebudete zasloužilej, viďte?
00:20:18 No jo, vy asi jen tak pro potěšení. Bože, proč ne, když na to máte?
00:20:28 Ony ty olejový barvy nebudou laciný, já to vím.
00:20:32 Já dělám všechno na oleji. Muž má cholesterol, víte?
00:20:38 Ona flaška stojí 16 korun a je to hned pryč.
00:20:43 Ten lesejček, to taky není ono. To vypadá jako špenátovej nákyp.
00:20:53 My máme doma, to byste nevěřil, my máme doma Chitussiho.
00:20:59 Velkýho, po dědečkovi, v rámu. Viděl jste někdy Chitussiho?
00:21:04 To sotva. Protože kdybyste znal Chitussiho,
00:21:08 tak jste ty vrbičky nemoh takhle odbejt.
00:21:12 Já mám ráda Úprku, víte? On má všechno veselý a v krojích.
00:21:17 Viděl jste někdy Úprku? To sotva.
00:21:20 Protože kdybyste viděl Úprku,
00:21:23 tak byste tady na tý polní cestě namaloval krojovanou družinu.
00:21:27 A rozjařenou.
00:21:29 Nebo třeba krojovanej pohřeb. To by taky šlo.
00:21:35 My Úprku nemáme, on ho dědek nesnášel.
00:21:40 Ale strejda Cyril ho má.
00:21:42 A řek, že ho odkáže naší Bláže. Víte, to je dcera.
00:21:47 Viděl jste někdy dceru? Neviděl.
00:21:50 Kdybyste viděl dceru, Blážu naši,
00:21:54 tak byste nemaloval Dolní Šiškovice, ale naši Blážu.
00:21:58 Moc lidí se mě ptalo, jestli nemá otce architekta.
00:22:03 Jakože je pěkně stavěná.
00:22:06 Naše Bláže je jak od Mánesa. Viděl jste někdy Mánesa?
00:22:11 Kdybyste znal Mánesa, tak byste na týhle louce...
00:22:15 -Co to děláte?
-Já vás škrtím, milostivá paní,.
00:22:20 No ale amatérsky. Viděl jste někdy Othella?
00:22:24 Kdybyste někdy viděl Othella...
00:22:32 Vladimír Dvořák při psaní pořadu pečlivě vážil každé slovo.
00:22:37 Ale občas i trochu to, ne?
00:22:42 Improvizoval?
00:22:44 Kdepak. Každá věta, každé slovo, možná i gesto bylo připravené.
00:22:51 To nejde.
00:22:53 Všechno jde. Každý díl se zkoušel.
00:22:57 I ty nejkratší scénky. Všechno.
00:23:00 -Pojďte, zahrajeme si na krám.
-V našem věku?
00:23:04 Co vám to udělá? Zahrajeme si na krám jako děti.
00:23:09 Tady bude Jednota, nebo Pramen, pultík, co?
00:23:13 -Nemáte vy za lubem nějakou satiru?
-Co vás napadá?
00:23:18 -Jako děti si zahrajeme.
-Tak dobře.
00:23:21 Já budu prodávat a vy jděte nakupovat, jo?
00:23:25 -Tak dobře.
-Tak jděte, ať mám tržbu.
00:23:29 Na dveřích je zvoneček. Na to si potrpím.
00:23:32 Cink, cink.
00:23:33 -Dobrý den.
-Dobrý den, čím mohu posloužit?
00:23:37 -Prosila bych láhev rýže.
-Láhev, ale no tak?
00:23:41 To je pitomost láhev rýže. Říkám, že si zahrajeme jako děti.
00:23:46 -Říkal jste jako děti, no!
-Ale normální děti.
00:23:50 Láhev rýže, kde jste to sebrala, takovou pitomost?
00:23:54 S váma si hrát na krám, teda?
00:23:57 Můžu za to, že jste špatně zásobenej?
00:24:00 Tak já budu nakupovat a vy budete prodávat, jo?
00:24:05 Já vám ukážu jak se má seriózně nakupovat.
00:24:09 To jsem zvědavá.
00:24:12 Zvoneček.
00:24:15 -Nezvoní.
-Cink, cink.
00:24:18 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:24:20 -Já bych prosil rýži.
-Ano, zajisté.
00:24:25 Máte lahvičku?
00:24:28 Zadržte!
00:24:37 Víte, že se říká: "Ženu ani květinou..."
00:24:41 -S váma si hrát na krám?
-Já mám nápad.
00:24:45 Pojďte si zahrát na Kovomat. To je jednodušší.
00:24:49 -S váma nehraju.
-Na Kovomat.
00:24:51 Tak já to zkusím, ale naposledy.
00:24:54 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:24:56 -Prosil bych dozickej zámek.
-Nemáme.
00:24:59 Tak mi dejte obyčejnej patentní zámek.
00:25:03 -Bohužel nemáme.
-Tak visací zámek.
00:25:06 -Nemáme.
-Hergot, proč ten krám nezavřete?
00:25:10 Protože nemáme zámek.
00:25:17 -Dobrý den.
-No, to je dost, že jste tady.
00:25:20 Já jsem se setkal s Jiřinkou ve vrátnici.
00:25:24 Ale měli jste tady bejt před hodinou.
00:25:27 Já jsem říkala, že dřív nemůžu.
00:25:29 Víte, jak je těžký se dostat do rádia?
00:25:33 Od metra je to kilometr.
00:25:35 -Já jsem nemohla nikde zaparkovat.
-Teď hoříme s časem.
00:25:39 Tady máte texty. Je to taková drobná scénka.
00:25:44 Taková anekdota.
00:25:46 Myslím, že při vaší rutině bychom to mohli sjet naostro.
00:25:52 To je báječný. Já musím bejt za půl hodiny v dabingu.
00:25:56 -Já jsem vám to podtrhal.
-Mně modře.
00:26:00 -Aby jste se v tom zorientovali.
-To je perfektní.
00:26:04 Já jsem dostal od ženy šestibarevnej krajon.
00:26:08 -To je roztomilý.
-Je to taková volovina.
00:26:12 -Ale je to milý.
-Takhle třeba žlutou.
00:26:16 -To se vystrčí takhle.
-A ono to píše potom tou barvou?
00:26:22 -No, jenže ta žlutá se zasekává.
-Máte jich ještě pět.
00:26:27 -Ona ta černá se taky zasekává.
-Říkal jste, že hoříte s časem.
00:26:32 -Včera to běhalo bezvadně.
-Že bychom to sjeli.
00:26:36 -Co to?
-Ale je to hezký.
00:26:38 Hoříme s časem, připravte se.
00:26:41 Z režie dáme gong a vy pojedete na červenou.
00:26:45 -Jestli se taky nezasekává.
-Ale nech toho.
00:26:50 Jiřino, víš, co z toho je, když se obejmou dvě stonožky?
00:26:54 -Ne.
-Zip.
00:26:59 Pššš!
00:27:01 Nezlob se, že s tím zase začínám, miláčku,
00:27:05 ale maminka mi to předhazuje každý den.
00:27:08 Samozřejmě, tvoje maminka, pořád stejná písnička.
00:27:12 Snaž se mě pochopit, Richarde, čas nezastavíš.
00:27:16 Ne, že bych se hrnula do vdávání, to ne.
00:27:19 Eliško, stokrát jsem ti už řek, co si myslím o manželství.
00:27:24 Jestli mi chceš za každou cenu prát ponožky a spodky,
00:27:29 -tak nějaké ti přinesu.
-Nejde jen o praní.
00:27:33 Všechny moje kamarádky už mají rodinu.
00:27:37 Holčičko moje, hloupá... Pane režisére!
00:27:41 -Není to nějaká blbost?
-Co je, co se děje?
00:27:46 -Tady, pane režisére, kde je?
-Co se děje?
00:27:51 -Tady jde o nějakej omyl.
-Já tam jdu.
00:27:55 -Co blázníš, Jiřino?
-Přeci ti nemůžu říkat Eliško.
00:28:01 -V tom je třeba ta legrace?
-Nech toho!
00:28:04 -Tak co se stalo?
-Já se ptám, kdo je tady Eliška?
00:28:09 -A kdo je tu Richard?
-Vždyť jsem vám to podtrhal.
00:28:13 Mně zeleně.
00:28:14 Já tady mám modře podtržený: "Kočičko moje hloupá."
00:28:18 -To jako mám říkat Richardovi, jo?
-Ne, Elišce. Richard jsem já.
00:28:23 Já tady říkám: "Snaž se mě konečně pochopit, Richarde."
00:28:28 -Taky že se nehrneš do vdávání.
-Vždyť já se nehrnu.
00:28:32 Ale prosím tě, je to logický? Tak budeš prát ponožky, jo?
00:28:37 Každej autor má právo na nějakou tu licenci.
00:28:41 Prosím, autor má právo na licenci,
00:28:44 ale já mám právo na normální partnerku.
00:28:47 Totiž na normálního partnera.
00:28:50 Nebuď hysterická. Podle tebe já nejsem normální?
00:28:54 Jak můžeš bejt normální, když jseš kočička.
00:28:58 To já jsem teda kocourek.
00:29:00 A všechny moje kamarádky už maj koťata.
00:29:03 Ježíš Maria!
00:29:05 -Nebuď tak...
-Mně budeš něco povídat.
00:29:08 -Vzpamatuj se.
-Ty se vzpamatuj.
00:29:11 Kvůli tobě, že spěcháš, tak já tady nebudu za blbou.
00:29:15 Já jsem si myslel, že jsi kolegyně.
00:29:18 To já jsem si o tobě nemyslela nikdy.
00:29:22 -To já jsem nikdy nebyl, kolegyně.
-Až dneska, Eliško!
00:29:26 -Ty jseš husa!
-Cos to řek? Opakuj to!
00:29:30 Jseš husa, žádnej kocourek, husa pitomá.
00:29:33 Víš, co jsi ty u mne? Tys u mě praštěnej sklerotik.
00:29:37 Stop! Stop!
00:29:42 Přátelé, já jsem vám dal obráceně ty texty.
00:29:46 Hele, ale ten váš tvůrčí přístup...
00:29:51 Ono to nebylo špatný, ale takhle je to lepší.
00:29:56 Tak nazdar, režisére.
00:29:58 -Díky Richarde.
-Na shledanou, Eliško.
00:30:05 Rozhlas, to je krásný oslí místek.
00:30:08 V rozhlase Vladimír Dvořák několik let pracoval.
00:30:12 To jsem nevěděl. Ale vím, že Jiřina učila.
00:30:16 Chvíli, než se dostala na DAMU.
00:30:20 Víš, co měli společnýho?
00:30:22 Nevím, asi toho bylo víc, protože si rozuměli.
00:30:26 Jiřina Bohdalová o Vladimíru Dvořákovi mluví dodnes s úctou.
00:30:32 -Jako koníček, myslím.
-Tak to nevím.
00:30:36 Vaření.
00:30:40 -Dobrý den,
-Dobrý den, pane Horáček.
00:30:45 Paní Skálová, vás už jsem neviděl. Jak se máte?
00:30:49 Koukám, že už máte nakoupeno na sobotu, na neděli.
00:30:53 Koukám, že vy taky, viďte? Ta vaše, ta se má.
00:30:57 -Vy jí všechno nakoupíte.
-Moje ví, že jsem sklerotickej
00:31:02 a my sklerotici seženeme, na co si vzpomeneme.
00:31:06 -To je dobrý. Jé, mě bolej nohy.
-Mne taky.
00:31:10 Na chvilku si sednu. Pojďte si taky sednout.
00:31:14 Vy vypadáte taky jak ten Laurel a Hardy po maratónu.
00:31:18 Já nikdy nevím, kterej je ten tlustej.
00:31:22 Já se posadím na chvilku. Ono u řezníka to šlo dnes rychle.
00:31:27 -V Kotvě, tam byl binec.
-Blázinec?
00:31:30 To víte, pátek.
00:31:31 V pátek já bych si vždycky přála bejt budík.
00:31:35 -Jako proč budík?
-Abych měla 3 ručičky, víte?
00:31:41 To je dobrý, to musím říct doma. A copak budete vařit?
00:31:46 To já jsem sehnala krásný kotletky. Říkala jsem si,
00:31:51 -že to udělám na lišejníku a je to.
-Jako na, na?
00:31:58 Na lišejníku. V Domě potravin ho měli.
00:32:02 Islandskej lišejník ve vlastní sušině.
00:32:05 To musí bejt něco báječnýho. Jedna pikslička 60 korun.
00:32:10 Ono podle ceny nemůžete vždycky soudit.
00:32:14 Já jsem nedávno koupil za 30 korun černý bobule s peckama,
00:32:19 -a vyhodili jsme je.
-Zkažený?
00:32:22 -Asi, nám to nechutnalo.
-Poslyšte, to byly černý olivy.
00:32:28 Ty jsou vynikající.
00:32:30 My jsme měli dojem, že ony trošku jako...
00:32:34 -Smrděj.
-No.
00:32:35 Ale interesantně. Jihem, víte, jihem.
00:32:39 -My je dáváme do hovězího guláše.
-Jo?
00:32:42 Ony jsou taky zelený olivy a ty já dávám do bramboračky.
00:32:47 Vy jste jako moje sousedka, ta je taky taková experimentátorka.
00:32:53 -Ta prej dává do bramboračky curry.
-Co že?
00:32:56 -Curry.
-Curry do bramboračky?
00:32:59 To je barbarství. Carry jedině do pajšlu.
00:33:03 -A čili zásadně do drškovky.
-Ale dršky taky, jo?
00:33:07 Dršky taky. Ale co my milujeme v rodině...
00:33:12 -Francouzskou hořčici.
-To je ono?
00:33:16 K tomu, když seženu koňskej salám, to je delikatesa.
00:33:23 Podívejte se...
00:33:30 -Co to je?
-Polypy v tomatě.
00:33:34 -To je famózní.
-S tím se chodívalo k doktorovi.
00:33:39 -Ale ne v tomatě?
-V tomatě ne.
00:33:44 -Co je tohle?
-To jsou španělský mušle.
00:33:49 -Za 16 korun.
-Vevnitř jsou mušle?
00:33:52 -To je světový.
-Jo?
00:33:54 Ony nevypadaj.
00:33:56 Když to otevřete, tak to jsou ošklivý zvířátka.
00:34:02 Já se na to nedívám. Já to takhle umelu, rozumíte,
00:34:07 -a udělám z toho čufty.
-Čufty?
00:34:10 Pane Horáčku, my na jídle nešetříme.
00:34:13 -My jsme gurmáni.
-Když jste tohle, tak jistě.
00:34:17 My jsme se nějak zapovídali. Já musím jít,
00:34:21 než se starej vrátí z porady.
00:34:24 Já taky musím. Ještě musím sepnout 3 spisy.
00:34:28 -Pane Horáčku, kolik je hodin?
-Čtvrt na 12, paní Skálová.
00:34:32 To jsme to stihli rychle, tak na shledanou.
00:34:36 -Ruce líbám.
-Nemáme tu třetí.
00:34:39 -Pozdravujte pana manžela.
-Taky tak.
00:34:42 -Teda vy choť.
-Na shledanou.
00:34:51 Podívejme se na Horáčka, on si chodí v pracovní době nakupovat.
00:34:59 Podívejme se na tu Skálovou,
00:35:02 dopoledne a ona si courá po kšeftech.
00:35:05 Lidi nemaj morálku, no!
00:35:07 To abych příští pátek vyrazila ještě dřív.
00:35:17 -Jedno se jim upřít nedá.
-A to?
00:35:22 Ty vtipy.
00:35:24 -Co s nima?
-Jak to uměli vyprávět.
00:35:27 Ale taky se jim to občas nepovedlo. Minimálně jednou.
00:35:35 Osladil jste si kávu, pane Bucala?
00:35:39 My jsme tuhle při kávě slyšeli takovej rozkošnej vtip.
00:35:44 -Ano, opravdu.
-Ten vám musíme povědět.
00:35:48 -To se zasmějete.
-To máš pravdu, Jiříčku.
00:35:52 Jiříčku, prosím tě, neklepej mi popel na koberec.
00:35:57 -Já dávám pozor, miláčku.
-Tak ten vtip, pane Bucala.
00:36:01 Jistý muž, turista, zabloudil v Karpatech.
00:36:05 -Prostě v horách.
-To je jedno. Na tom nezáleží.
00:36:11 Jestli v Karpatech nebo na Šumavě.
-Na tom nezáleží.
00:36:17 Já si myslím, že to bylo v Karpatech.
00:36:20 Zabloudil v Karpatech a jde nocí a najednou vidí světýlko.
00:36:26 Tak si to namíří k němu. No, viď?
00:36:34 A objeví tam chalupu.
00:36:37 V tý chalupě bydlí sedlák se svojí ženou, jako manželkou.
00:36:43 Ten sedlák je starej a ona je pěkná, mladá.
00:36:50 -A pěkná.
-A mladá.
00:36:54 -A pěkná. To jsem už říkala.
-To jsi říkala.
00:36:58 A oba už leží v posteli. Ne, ještě ne.
00:37:03 Ona manželka neumí moc vyprávět vtipy.
00:37:07 Já to povím sám, jestli chceš, můžeš mě opravit nebo doplnit.
00:37:13 -Jde turista v Tatrách.
-V Karpatech.
00:37:18 Nebo v Karpatech, to je jedno. Najednou vidí světýlko.
00:37:24 Počkej, ten vtip začíná jinak. Ty mě mejlíš, Magdo!
00:37:30 Ten vtip začíná takhle: je chalupa v Alpách...
00:37:36 -V Karpatech.
-To je jedno.
00:37:39 Tam žije sedlák se svou ženou. Ona je mladá, on je starej.
00:37:44 On je ošklivej, ona hezká a mladá.
00:37:47 -A hezká a mladá.
-Mladá.
00:37:49 Já teď nevím, kde jsem přestal.
-Hezká.
00:37:54 Ty mě mejlíš, Magdo!
00:37:56 Jo, a oni tam hezky žijou v tý chalupě
00:38:05 -a nemaj co jíst.
-Jo.
00:38:07 Akorát maj hovězí konzervu.
00:38:10 Tu si šetří, aby jim vydržela do příštího trhu.
00:38:14 -Jo.
-Najednou na dveře buch, buch.
00:38:19 -Prostě zabuší na dveře.
-Ten turista buší, no?
00:38:23 Já říkám: "Buch, buch, buch, vždyť to je veselý, ne?
00:38:28 Oni mu otevřou a on prosí o přístřešek.
00:38:31 Ten sedlák mu říká, že maj jen jednu postel,
00:38:36 -a v tý leží...
-Oba dva?
00:38:38 To může být příjemný, co, pane Bucala?
00:38:42 Já na tom nic příjemnýho nevidím.
00:38:45 To já bych nesnesla. Když si představím,
00:38:49 že třeba někdo kope ze spaní, nebo chrápe, to já bych nesnesla.
00:38:54 Miláčku, tebe se to netýká.
00:38:56 Ale tys říkal, že to může být příjemný.
00:39:00 Nepřerušuj mě.
00:39:01 Já na tom nic příjemnýho nevidím, a neklepej popel na koberec.
00:39:06 -V síni stojí turista...
-Tady popelník jako kráva
00:39:11 a on se do toho nestrefí.
00:39:16 Turista stojí v síni, jo? A je celej promočenej.
00:39:21 Že by potřeboval usušit a přespat.
00:39:25 Sedlák mu říká, že má jen tu jednu postel,
00:39:29 a že by mohl spát v posteli s jeho ženou.
00:39:33 Pane Bucala, nechcete ještě kávu?
00:39:36 Magdo, nenabízej kafíčko, když jsem v nejlepším, jo?
00:39:41 Že by mohl spát s jeho ženou v tý posteli, nebo uprostřed.
00:39:47 Jiříčku, je to jinak.
00:39:53 Podívej se, ten turista má spát mezi sedlákem a jeho ženou.
00:39:58 Je to jedno, pane Bucala.
00:40:05 To není jedno!
00:40:06 Na tom je ten vtip založenej, že to není jedno.
00:40:10 Jak potom má pan Bucala tomu vtipu rozumět?
00:40:14 Pane Bucala, já vám to povím.
00:40:17 Ten turista spí mezi sedlákem a jeho ženou, uprostřed.
00:40:22 -A venku je bouřka.
-Vůbec není bouřka!
00:40:25 Vždyť je promočenej!
00:40:30 Tak třeba pršelo. Vůbec není bouřka.
00:40:34 Oni spokojeně usnou.
00:40:36 Sotva usnou, tak ten sedlák se probudí a jde ven.
00:40:40 Opravdu nechcete kafíčko?
00:40:42 A sotva je venku, tak selka povídá...
00:40:46 -Špatně!
-Co špatně?
00:40:47 Ona to řekne, až když jde sedlák ven potřetí.
00:40:52 On jde ven 3x, pane Bucala! To bylo to nejsměšnější.
00:40:56 On ten sedlák, hele, on se jde podívat po kozách.
00:41:06 -Jestli se netrhly.
-To není pravda.
00:41:09 On je venku dlouho.
00:41:11 A mezi tím řekne ta žena tomu turistovi...
00:41:16 Ale nic mu neřekne! Sedlák vejde...
00:41:19 Nevejde!
00:41:20 Za chvíli zase odejde, protože se jde podívat po kozách.
00:41:25 Ty pořád s těma kozama!
00:41:27 Přitom jsi zapomněl říct... Koukejte se na mne!
00:41:31 Zapomněl říct, že ten turista má hlad.
00:41:34 -A oni maj jen kousek sejra.
-Jakýho sejra?!
00:41:38 -Kozího!
-Ale oni maj hovězí konzervu.
00:41:42 Ale tu si šetřej do příštího trhu.
00:41:45 -Pak šli do postele...
-To je zajímavé.
00:41:48 Zatím, co je sedlák venku, tak selka strčí do turisty
00:41:53 -a povídá: "Poslyšte,..."
-Ona neřekne poslyšte.
00:41:57 Ona řekne: "Teď by byla příležitost."
00:42:01 Ona strká do turisty a říká: "Poslyšte..."
00:42:05 -Ty zkazíš každej vtip.
-Já zkazím každej vtip?
00:42:10 Ty zkazíš každej vtip. Ta ženská povídá...
00:42:14 Pane Bucala, já vám to dopovím. Ty zničíš pointu.
00:42:18 Když jsem ten vtip začal vypravovat, tak ho dovypravuju.
00:42:23 Vidíš, jak jsi hloupej? Kdo ten vtip začal?
00:42:26 -Já jsem ho začala.
-Ale já ho dopovím,
00:42:30 protože ty ho stejně nedáš dohromady.
00:42:33 -Ty jo, ty s tou svojí sklerózou.
-Já povídám, že ho dokončím!
00:42:38 Jinak z toho pan Bucala nebude mít požitek.
00:42:42 -Tebe poslouchat, to je požiteček.
-Magdo, poslouchej!
00:42:46 Slyšíte ho, Magdo, Magdo! Takhle on je nervózní už od jara.
00:42:51 -A čí vinou?
-Tak to řekni!
00:42:54 Tvoje neukázněnost, tvoje lehkomyslnost, nehospodárnost.
00:42:59 -Tak to řekni!
-Ano, já to řeknu. Tvoje komplexy.
00:43:03 Tomu tvoje matka říká špatná výchova.
00:43:06 Maminku nech stranou.
00:43:08 Kdo vzal všechno zpátky od advokáta? Já!
00:43:12 Takhle klečel a říkal: "Magdičko, nerozváděj se se mnou."
00:43:17 -Škemral jsi, škemral.
-Já už toho mám dost.
00:43:21 -Podívej se, už toho mám dost.
-Mně je všechno jedno!
00:43:26 Já toho mám taky dost.
00:43:33 To jsem blázen, co mohla ta selka tomu turistovi říct?
00:43:42 To by mě taky zajímalo.
00:43:44 Tak si to domysli, máš to jako domácí úkol.
00:43:48 Jako vymyslet konec? Nebo co?
00:43:51 Přesně tak. Tys taky vtipálek, tak proč ne?
00:43:55 Tak já budu přemejšlet.
00:43:59 Řekl jsem jako domácí úkol. My už konec máme.
00:44:04 -Alespoň pro dnešek.
-Už zase? Ach jo?
00:44:07 Vážení diváci, děkujeme za pozornost
00:44:11 -a někdy příště zase na shledanou.
-Na shledanou.
00:44:15 Luďku, nemáme tam někde krásnou černobílou Bohdalku?
00:44:20 Máme a neříkej Bohdalku!
00:44:23 Tak Jiřinku.
00:44:31 -Tak co?
-Nazdárek.
00:44:33 -Tak jedete, nebo nejedete?
-Jím.
00:44:36 -To vidím.
-Totiž jedu, ale jím.
00:44:39 Já pojedu. Já jsem tady byl dřív, tak jsem si ještě dal
00:44:44 špagety al pomodoro se sýrem
00:44:46 a Bianchi ruffino stravecchio.
00:44:49 Dostanu to ve Slovanským domě? Nedostanu.
00:44:53 -Potřebuju s váma mluvit.
-Mluvte.
00:44:56 Signorina?
00:44:57 Ona potřebuje mluvit se mnou, ne s váma.
00:45:00 -Ne s váma.
-Ona mluví jen italsky.
00:45:03 -Signorina, non mangiare.
-Signorina non mangiare.
00:45:08 Vzhledem k tomu, že čas jsou peníze, tak nemá čas.
00:45:12 -Co to pijete?
-Bianchi 13 let starý.
00:45:16 -Dobrý, kolik?
-13 let.
00:45:18 -Ne, myslím kolik?
-Cuanto costa?
00:45:21 -Cuanto costa, no?
-1 500.
00:45:23 -1 500?
-Lir tedy.
00:45:26 -To jste se pomát.
-Jak to?
00:45:29 Vždyť za to jsou dva svetry.
00:45:31 Když mě na špagety svetry nechutnaj, víte?
00:45:35 Je to možný, 1 500 lir?
00:45:38 On má doma výbornou rakiji za 11,50 a tady utrácí svetry.
00:45:44 Aby z vás aspoň to víno nevyvanulo, abyste mohl přijet domů
00:45:49 a dejchnout na rodinu a říct: "Tady máte suvenýr z Neapole.
00:45:59 Šusťáky už jsou stejně z módy." Co já se rozčiluju.
00:46:04 To je konečně vaše věc.
00:46:06 Já bych strašně ráda, kdybyste už dopapal.
00:46:10 -Je to práce s těma špagetama.
-Ono jde o důležitou věc, víte?
00:46:15 Já jsem sledovaná. Venku!
00:46:17 Já si vezmu pomeranč, můžu?
00:46:20 Já, co jsem tady, tak jím jen čabajky z domova.
00:46:30 Abych vám to vysvětlila. Sleduje mě muž.
00:46:34 Ital, pochopitelně. Já vám to ukážu.
00:46:38 Takhle jdu úplně normálně. Takhle jo?
00:46:42 A takhle jde on.
00:46:46 -Takhle, jo?
-Na shledanou.
00:46:49 Počkejte, já jsem vám to chtěla ukázat.
00:46:52 Já to nemůžu ukázat tak dobře, protože on jde za mnou.
00:46:57 -Já tomu rozumím.
-A kouká po mně.
00:47:00 Proč myslíte, že po mně kouká?
00:47:03 Asi aby vás neztratil z očí, když vás leduje.
00:47:07 To jo, to taky, ale já mám strach, víte?
00:47:11 Já už nemám tu vůli jako dřív.
00:47:14 Italové po mně strašně jdou a jak jsou drzí.
00:47:18 Já bych řekla, že Italové po mně šílí.
00:47:22 Ježíši Kriste, to je taky krásnej člověk.
00:47:26 -Abych vám to dovyprávěla.
-Můžeme jít.
00:47:30 Já si jen vezmu... Gracias.
00:47:32 Arrivederci.
00:47:34 První den v Neapoli jedu autobusem. Položte si ten kufr,
00:47:40 ono to bude delší.
00:47:44 Koukám do novin.
00:47:46 Vedle mě takovej snědej fešák a čte mi přes rameno, jo?
00:47:51 Přes tohle. Ne takhle, on čet takhle.
00:47:54 Já vystoupím, jdu k hotelu a do hotelu a on za mnou.
00:48:00 Až k mému pokoji.
00:48:02 A že by chtěl jí se mnou, že by si chtěl ty noviny dočíst.
00:48:07 Nevěděla jsem, co mám dělat, tak jsem zavolala vrátnýho.
00:48:12 Ten ho vyhodil.
00:48:14 Ale chtěl jít se mnou do pokoje, aby se přesvědčil,
00:48:18 jestli je všechno v pořádku. Známe to.
00:48:22 Tak jsem zavolala hoteliéra. Ten ho poslal pryč.
00:48:26 Ovšem prohlásil, že bude bdít u mého lůžka až do rána,
00:48:31 abych se prý nebála. Já vím, o co mu šlo.
00:48:36 -Moc dobře.
-O co?
00:48:38 No tak, o co, no?
00:48:41 Když to víte, tak mi to můžete říct.
00:48:46 No?
00:48:49 O co?
00:48:51 Ježíš Maria, je to možný? Vy holt nejste Ital, že?
00:48:59 Já pořád nevím, kdo vás sleduje. Jestli ten vrátnej, nebo hoteliér,
00:49:04 nebo snad Mastroianni, nebo kdo?
00:49:07 Budete se diviti, jen sluha z mýho hotelu.
00:49:11 Co bych se divil?
00:49:13 Vy jste si vybrala hotel plnej rozpustilců.
00:49:17 Támhle je! Ne, nekoukejte se tam.
00:49:20 To je pěknej člověk. Má krásný zuby.
00:49:23 Možná jsem se na něho usmála, když mi pomáhal s kufrem z výtahu.
00:49:28 Tak nějak tázavě, víte?
00:49:30 Pustil se za mnou jak plavec za sirénou.
00:49:34 Jak náměsíčnej jde za mnou přes půl Neapole.
00:49:38 Ten u toho kiosku? Ten malej s křivejma nohama?
00:49:42 S křivejma nohama? Ale sluší mu, že jo?
00:49:47 Jo, jistě.
00:49:54 -Malej je.
-Zrovna malej se říct nedá.
00:49:57 Já neříkám, že je podměrečnej. On opravdu kouká.
00:50:02 Počkejte u těch kufrů a já to s ním vyřídím.
00:50:06 Prosím vás, ale nebuďte na něho hrubý.
00:50:09 -Je to ještě chlapec.
-Já taky, tak si budem rozumět.
00:50:14 Snad se nebude hněvat.
00:50:16 Musí pochopit, že my československé ženy nevzplaneme jen tak z rozmaru.
00:50:23 Ach, Neapoli, Neapoli, málem ji mi popletla hlavu.
00:50:30 A je to v pořádku. Já vám vezmu kufříček.
00:50:33 Musíme na nádraží, aby nám to neujelo.
00:50:37 A co ten chlapec? Řekl jste mu?
00:50:40 -Jo, už pádí zpátky do hotelu.
-Jak to přijal?
00:50:44 Já bych zapomněl. Mám u vás 300 lir.
00:50:47 -A přijal je ochotně.
-Proč šel jako...
00:50:51 Vy jste se na něho usmála, když vám pomáhal z výtahu, viďte?
00:50:56 -Usmála.
-Jo, usmála. S takovým příslibem?
00:51:00 -Usmála jsem se.
-A on čekal pořád na tuzéra.
00:51:04 Adios signorina.
00:51:33 Titulky: Méhešová Iva, Česká televize, 2012