Luděk Sobota uvádí další díl cyklu, mapujícího uměleckou dráhu legendárních dvojic komiků, které se – stejně jako on – zapsaly do zlatého fondu České televize. ### Režie J. Wehrenberg
00:00:29 Hezký večer, dámy a pánové!
00:00:32 Příjemnou zábavu při sledování pořadu o dvojicích
00:00:36 -vám přeje Luděk Sobota
-a Luděk Sobota.
00:00:39 -Dnešními hosty budou...
-To je to, co mi nejde do hlavy
00:00:44 -a nad čím přemejším.
-Bude to o Miloslavu Šimkovi.
00:00:48 Ale o něm už to bylo, několikrát.
00:00:52 Tak si ho dáme znovu.
00:00:54 Tentokrát s žižkovským švihákem, nebo s českým Belmondem,
00:00:59 nebo také...
00:01:02 Já se jmenuji Surio Mario Martinez Juarez Ferdinando.
00:01:08 A jest mi 27 roků.
00:01:12 Ale mohlo by mě být 28, ale byl jsem rok nemocen,
00:01:17 poněvadž kousla mě moucha tse tse sem do ucha.
00:01:24 Jsem zde proto, Zde jsem nasbíral zkušenostě,
00:01:29 které chci dovézti k nám na Honolulu.
00:01:37 Abych je předal ostatním Honolulanům.
00:01:43 Abychom na základě těchto zkušeností mohli vyrábět
00:01:48 korkové výrobky, které budeme vyvážet do Československa.
00:02:00 -Máš nějakého koníčka?
-Ano.
00:02:03 Jsem vedoucím kroužku urob si sama, kde jsou většinou děvčata.
00:02:09 Každý týden pořádáme výlet do širokého, dalekého,
00:02:15 překrásného okolí Ústí nad Labem a Lovosic.
00:02:21 Kde mně moc líbí se. Poněvadž u nás doma na Honolulu
00:02:32 udělá sopka jednou za 100 roků bum bác
00:02:36 a mnoho čmůdíků a pára vyleze z vulkánu ven.
00:02:41 A my celá vesnička stěhuje se o několik kilometrů dál.
00:02:46 Zde u vás v překrásném okolí Ústí nad Labem a Lovosic
00:02:51 různobarevné čmoudíky, jiskry, síra a různé svinstvo
00:02:57 valí se na nás ze všech stran. A nikdo nikam nestěhujem se.
00:03:03 Ty jsi zvyklý na subtropické podnebí.
00:03:07 -Jak snášíš naši zimu?
-Byl jsem mile překvapen.
00:03:12 Byl jsem vybrán na zimní výběrovou rekreaci do Krkonoš.
00:03:17 Jak se ti v Krkonoších líbilo?
00:03:20 Moc líbilo v Krkonoších a ještě moc líbilo v Podkrkonoších.
00:03:26 Co nejvíc se ti tam líbilo?
00:03:28 -Krojovaná jídla.
-Myslíš krajová jídla.
00:03:32 -Ano, krojovaná jídla.
-Která ti chutnala?
00:03:37 -Kulajda a guláš z kůrovce.
-Guláš z kůrovce?
00:03:50 Proč zrovna guláš z kůrovce?
00:03:53 Poněvadž mohl jsem si dojít do lesa a dát si tam nášup.
00:03:58 -A co sníh?
-Sníh jsem nejed.
00:04:02 Ten byl na mě moc studený.
00:04:05 Já myslím, jak na tebe zapůsobil, jistě ses s ním setkal poprvé.
00:04:10 Sníh zapůsobil na mě velmi kladně. Proto jsem jej nasbíral do krabičky
00:04:19 a poslal jsem jej mýmu bratříčkovi a svým 14 sestrám na Honolulu.
00:04:27 Aby se oni tam mohli koulovati kolem sopky.
00:04:32 Ještě mi řekni, kde ses naučil tak hezky česky?
00:04:36 Tak pěkně hezky česky
00:04:38 naučil jsem se v jazykovém kurzu češtiny v Kocourkově.
00:04:44 A co nejdřív jsi uměl říct česky, kterou větu?
00:04:49 Ty hezká holko, pojď rychle sem.
00:04:52 Ukážu ti cestu rájem, mám bony.
00:05:03 Děkuji ti za milý poučný rozhovor. Rád bych tě oslovil jménem,
00:05:08 ale přiznám se, že si ho nepamatuji.
00:05:11 Je dlouhé. Jakže se jmenuješ?
00:05:13 Surio Mario Martinez Juarez Ferdinando.
00:05:17 To si nemohu zapamatovat.
00:05:19 Jak ti říkala maminka, když jsi byl malý?
00:05:23 Já když jsem byl malinký?
00:05:25 Mamuša mě koupala ve škeble, a zpívala mně:
00:05:30 "Jedna, dvě, Surio Mario Martinez Juarez Ferdinando jde,
00:05:36 nese pytel s brouky. Ta, ta, ratata..."
00:05:44 To ti maminka hezky zpívala, ale mně nepomohla.
00:05:49 Tak jak ti říkaj děvčata. Líbí se ti naše česká děvčata?
00:05:55 Ano, mně moc líbí pěkná hezká česká děvčata.
00:06:00 Zejména moc vysoké blondýnky mně líbí.
00:06:07 Poněvadž u nás doma na Honolulu jsem nazýván čahounem.
00:06:15 Protože měřím 142,5 cm.
00:06:21 A jsem v sopkové protipožární ochraně
00:06:26 velitel speciální jednotky pro boj s ohněm ve vysoké trávě.
00:06:34 U vás jsem velmi oblíbený pro svou malou sympatickou postavičku.
00:06:42 Hezky ses vychválil. Ale jak ti říkají naše děvčata?
00:06:46 Ty bejku.
00:06:50 Co kdybychom si na pány Krampola a Šimka trochu posvítili?
00:06:55 Tady píšou, že při psaní se scházeli ve Slávii.
00:06:59 To je asi špatně, ne?
00:07:01 Není, pánové Šimek a Krampol psali všude možně.
00:07:05 Nakonec ale zjistili,
00:07:07 že jim prostředí kavárny Slávie vyhovuje nejvíc.
00:07:11 -Nejspíš genius loci.
-Kterej genius? Loci?
00:07:15 Toho neznám. A není tady o něm ani slovo.
00:07:18 To je jakýsi duch místa, víš?
00:07:21 To že se tam zjevoval duch Jiřího Grossmanna?
00:07:25 To bude za chvíli z tebe. Nebo skončíš na dlažbě.
00:07:30 Vážení přátelé,
00:07:31 ozvěny týdne bychom chtěli věnovat zamyšlení nad pražskými chodníky.
00:07:37 Hned přečtu podstatnou část dopisu.
00:07:41 "Když vystoupíte na Karlově náměstí z metra, žasnete,
00:07:47 kde se vzala na chodníku opravdová dlažba.
00:07:51 Skutečně celých 20 m směrem k mostu i na druhou stranu
00:07:56 jsou chodníky vydlážděny opravdovým kamenem.
00:08:00 Po 20 m ale kamenná idyla končí
00:08:03 a chodník připomíná koryto Rokytky po povodni.
00:08:07 Uvolněné kostky, sešlapaný jíl a asfaltové ostrůvky se střídají
00:08:12 v pestré mozaice. Chodci připomínají houbaře.
00:08:16 Se sklopenýma očima poskakují, zakopávají, padají,
00:08:20 zase se vztyčují, přeskakují se, spílají si, klejí a nadávají.
00:08:25 Někteří sedí na obrubníku, fačují si odřeniny,
00:08:29 jeden se drží za ukopnutý palec a úpí, druhý si sundal botu
00:08:34 a spravuje drátem žraloka. O výrony není nouze.
00:08:38 Maminka, která vjela na chodník s kočárkem, uvízla.
00:08:42 Po chvíli marného vyprošťování posiluje dítě sunarem,
00:08:47 pak ho vyndává a oba tlačí.
00:08:50 Zřízenec zvaný šedý mor vše sleduje a přemýšlí,
00:08:54 komu by udělil pokutu, aby měl na výplaty."
00:09:07 Tolik J.R. z Prahy 1.
00:09:09 Doktor P.D. z ortopedie na Bulovce píše:
00:09:13 "Situace pražských chodníků je bezútěšná.
00:09:17 Lidé padají jako hrušky.
00:09:19 Tolik zlomenin a výronů nepamatujeme.
00:09:22 Půjde-li to takhle dál, dojde nám sádra
00:09:26 a budeme nuceni dávat lidem nohy do cementu."
00:09:30 Z dalších dopisů jen krátké úryvky. D.M. Praha 6.
00:09:34 "Píši vám z pošty, před kterou ležím."
00:09:45 Nebo tady: "Nazdar, ty starej paroháči."
00:09:48 Pardon, to je soukromý dopis.
00:09:52 To mi píše manželka z Františkových lázní.
00:09:56 Vážení přátelé,
00:10:04 z dopisu nám vyplývá,
00:10:06 že občané mají k chodníkům svého města výhrady.
00:10:10 Pozvali jsme tedy vedoucího městského podniku sužeb,
00:10:15 údržba havarijního stavu pražských chodníků,
00:10:19 soudruha Josefa Dlažku.
00:10:28 -Dobrý večer.
-Dobrý večer.
00:10:31 Soudruhu Dlažko, zlepší se záhy stav pražských chodníků?
00:10:39 To bych nerad sliboval.
00:10:41 Situace není jednoduchá, chodníků je moc
00:10:45 a jejich stav se nám neustále zhoršuje.
00:10:53 To víme. Kdybyste nám řekl proč se zhoršuje?
00:10:58 Lidé jsou zvyklí moc chodit. Je to zlozvyk ze starých časů,
00:11:05 kdy byli zvyklí zevlovat po bulvárech.
00:11:11 Já vám nechci oponovat, ale k tomu chodníky slouží,
00:11:16 -aby se po nich chodilo. To jistě máte pravdu.
00:11:20 Ale lidé by měli jen tak zlehka našlapovat, ne tak dupat.
00:11:25 Údržba chodníků je náročná a nejsou lidi.
00:11:30 V současné době máme pro Prahu jen 2 brigádníky.
00:11:35 -S těmi jsou ještě problémy.
-Jaké problémy?
00:11:41 -Ten jeden se opíjí.
-A co ten druhý?
00:11:45 Ten mu nalévá.
00:11:55 -A učně nemáte?
-V současné době ne.
00:11:59 S posledními dvěmi jsme se rozloučili minulý týden.
00:12:05 -Můžete nám sdělit důvod?
-Ten jeden, hezčí a menší,
00:12:10 se po prohlídce u psychiatra projevil jako sexuální maniak.
00:12:17 A jak se to projevilo v jeho práci s kamenem?
00:12:23 Sestavoval nám dlažbu...
00:12:33 A kolem ještě dělal blesky.
00:12:40 Proč tedy neuděláte mezi mladými nábor?
00:12:44 Jsou jistě mladí, kteří chtějí pracovat.
00:12:48 Já si vzpomínám, že jsem jednoho takového viděl.
00:12:52 I to jsme zkoušeli, třeba na diskotéce v Praze 9,
00:12:56 byla uspořádána výstavka kamenných prací,
00:13:00 dokonce na tanečním parketu, ale bohužel...
00:13:04 -Dopadlo to jak?
-Katastrofálně.
00:13:07 -Tak to popište.
-Mladí výstavku rozebrali,
00:13:11 a kamennými výtvory nás hnali na útěk.
00:13:16 Chcete snad říci, že po vás metali dlažku?
00:13:20 -Dlažku i kameny.
-To nebyl někdo zraněn?
00:13:24 -Většina do zad.
-Vy jste byl zraněn také do zad?
00:13:30 Já do hlavy, já jsem vedoucí.
00:13:40 Z toho vyplývá, že pražským mozaikovým chodníkům je odzvoněno?
00:13:46 Konečně hovoříte rozumně.
00:13:48 Věřte, že kostky na pražských chodnících by nedal dohromady
00:13:54 ani maďarský inženýr Rubik se svým kolektivem.
00:13:59 Je nějaké řešení?
00:14:01 Je, ohřát asfalt a záplatovat a záplatovat.
00:14:07 Asfaltové záplaty, to není hezké.
00:14:10 Nemohli byste vyasfaltovat chodníky celé?
00:14:13 Myslíte asfaltový koberec, takzvaný tebich dehťák?
00:14:18 -Přesně tak.
-I ten byl v plánu.
00:14:21 Asfaltu vozí jako šafránu, je ho málo a někdy ho nepřivezou vůbec.
00:14:27 Co potom v podniku děláte, když nemáte materiál?
00:14:31 Potom si neohříváme asfalt, ale vodu a vaříme si kávu.
00:14:36 -A zpíváme si tu naši.
-Vy si zpíváte a kterou?
00:14:41 -Díra ne díra, furt se zalívá.
-Zpíváte dlouho?
00:14:48 Dlouho, často a hlavně rádi. Zpěv utužuje kolektiv.
00:14:52 -Já musím do podniku.
-Co se stalo?
00:14:56 -Přivezli asfalt, budete pracovat?
-Ne, noty, budeme zpívat.
00:15:05 Představení Šimka a Krampola měla u lidí úspěch.
00:15:09 On měl Slávek na svoje parťáky čich.
00:15:12 Ano, s Jiřím Krampolem dělali takový lidový humor.
00:15:16 Jako humor pro lidi? Pro koho se asi tak dělá humor?
00:15:21 Pro lidi. My taky děláme pro lidi.
00:15:24 Slávek Šimek a Jiří Krampol vždy reagovali na to,
00:15:29 co bylo lidem blízké.
00:15:31 Dělali si legraci z lidské hlouposti.
00:15:34 Kritici by s tebou nesouhlasili.
00:15:38 -Kritici nesouhlasili ani s tebou.
-To je pravda.
00:15:43 Když Šimek vystupoval s Krampolem,
00:15:45 lidé se smáli a to bylo důležité.
00:15:49 Vážení posluchači,
00:15:50 rozhlédli jste se dnes po sluncem zalité Praze?
00:15:54 Jistě rozhlédli. Kdo by odolal?
00:15:57 Slušelo jí to.
00:15:58 Po předvánočním úklidu Praha nově dýchá.
00:16:02 Dvory, půdy, sklepy, vydaly svá tajemství a oddechly si.
00:16:07 Máme za sebou jako každým rokem v tuto dobu železnou neděli.
00:16:12 Pozvali jsme k nám vedoucího sběrného podniku Sebranka,
00:16:17 inženýra Františka Vyrážku.
00:16:32 Chceme se zeptat, jak železná neděle v Praze probíhala.
00:16:37 -Dobrý večer, soudruhu inženýre.
-Dobrý večer.
00:16:42 Podle hlasu i podobou vy mně připomínáte inženýra Dlažku
00:16:48 z havarijní údržby. Toho jsem tady zpovídal minule.
00:16:55 -Je nějaká souvislost?
-To je brácha.
00:16:59 My jsme dvojčata.
00:17:01 Jak to, že se jmenujete každý jinak?
00:17:05 My jsme dvojčata, ale každý z nás má jiného otce.
00:17:14 Brácha má Dlažku, já mám Vyrážku.
00:17:18 Jste dvojčata, bratři a každý máte jiného otce?
00:17:24 -No, pozdravujte maminku.
-Děkuji, vyřídím.
00:17:28 Rozumíte si s bratrem?
00:17:30 Brácha, když přijde normálně ze zaměstnání, tak neví,
00:17:35 že když jde normálně domů, tak tam má vždycky nějaký zástoje.
00:17:40 Protože když je v práci, neví, co je doma.
00:17:44 -Co jste říkal?
-Vy mě neslyšíte?
00:17:48 Ne, já jsem slyšel, jen jsem nerozuměl obsahu.
00:17:52 Říkám, že brácha je huhňadlo, že mu nikdo nerozumí ani slovo.
00:17:58 To jsme si nerozuměli my dva, soudruhu inženýre,
00:18:03 já jsem myslel, jestli si se svým bratrem rozumíte názorově?
00:18:08 Názorově ano, vždyť jsme oba vedoucí.
00:18:19 To můžeme přikročit k rozhovoru.
00:18:23 Mohl byste charakterizovat průběh železné neděle?
00:18:28 Mohl. Zatím je to katastrofa.
00:18:34 Tak i pracovní výsledky máte stejné jako bratr, že?
00:18:38 Mne to překvapuje, že to byla katastrofa.
00:18:47 Mne ne. Vás možná ano, vy v Sebrance nepracujete.
00:18:52 Zdá se, že heslo,
00:18:54 se kterým Sebranka do železné neděle vstupovala,
00:19:00 "Seber co můžeš", nebylo šťastné.
00:19:07 -Mohl byste to vysvětlit?
-Mohl, k tomu jsem kompetentní.
00:19:14 Z pátku na sobotu každý občan udělal před svým domem hromadu,
00:19:22 ale, když jsme do ní v neděli píchli, železa tam bylo pomálu.
00:19:34 -Jak je to možné?
-Občané hromady rozebírají
00:19:39 a nejhorší je, když železná neděle padne na měsíc v úplňku.
00:19:49 To to na hromadách vypadá jak na bleším trhu.
00:19:55 Lidé lezou po hromadách jako brablenci.
00:20:00 -Jako kdo?
-Brablenci.
00:20:02 -Brablenci?
-Vy neznáte brablence?
00:20:06 -Neznám.
-No, Ferda brablenec.
00:20:10 Autor Ondřej Topůrko.
00:20:16 Ferda Mravenec.
00:20:19 No. Ferda brablenec. No nic.
00:20:25 Nebudete tomu věřit, někteří neduživí, nedonošení slabí jedinci
00:20:32 unesou v noci na hřbetě až desetinásobně těžší břemeno,
00:20:38 než jsou oni sami.
00:20:46 Já to nechápu, soudruhu Zarděnko.
00:20:49 -Pardon.
-Hlídej si to!
00:20:52 Soudruhu Vyrážko, o co mají Pražané na hromadách zájem?
00:20:58 Jde o tovar, který je na našem trhu nedostatkový.
00:21:03 Například.
00:21:05 Sám jsem to o minulé železné neděli viděl.
00:21:11 Na hromadě před Betlémskou kaplí nějaký občan rovnal kosu
00:21:17 a zřejmě se na někoho chystal.
00:21:21 Další 4 občané se přetahovali o sporák jako idioti.
00:21:27 O troubu tedy.
00:21:29 Jeden občan si odnášel zastaralý typ papiňáku z dovozu.
00:21:38 -Jaký typ máte na mysli?
-Ešus a píšťalka.
00:21:54 Víš, co je smutný, soudruhu redaktore?
00:22:01 -Já ti řeknu, co je smutný.
-Co je smutný?
00:22:05 Že Pražané nekupí na hromady pouze železo,
00:22:10 ale hlavně to, čeho se potřebují zbavit.
00:22:15 Jsou to kolikrát tragikomické situace.
00:22:19 Například v Praze 3 v Kubelíkově ulici číslo 44
00:22:24 nějací občané dali na hromadu starý otoman i se spícím dědečkem.
00:22:34 Soudruhu Vyrážko, o tom jsme četli ve Večerní Praze.
00:22:39 To je ukázka toho, jak dnešní mladí lidé se dokáži postarat o rodiče.
00:22:44 Obětují otoman.
00:22:46 Jaké inovace připravujete pro příští železnou neděli?
00:22:53 Od příští železité neděle budou zaměstnanci Sebranky
00:22:58 už od pátku hromadící hromady hlídat.
00:23:03 Ne, že na ně pustí Pražany,
00:23:06 mohou se na nich vyřádit zahraniční turisté.
00:23:11 Pochopitelně po zaplacení poplatku v devizách.
00:23:16 Dokonce si mohou vybrat libovolný železný suvenýr,
00:23:21 který po zaplacení cla mohou vyvést.
00:23:25 Teď mě napadá, co kdyby některý zahraniční turista
00:23:30 chtěl o železné neděli něco na naši hromadu odložit.
00:23:35 Má-li po pobytu u nás ještě co?
00:23:53 Ať to klidně odloží.
00:23:56 Hodláte zpestřit zahraničním turistům železnou neděli
00:24:02 -ještě něčím jiným?
-Jistě.
00:24:05 Chystáme v Železné ulici volbu Miss železná neděle.
00:24:10 -A co získá vítězka?
-Záleží na tom, kdo to bude, že?
00:24:15 Bude-li to kupříkladu moje Mici, Micina, tak získá hodně, že?
00:24:23 -Micina, kdo to je?
-Moje Mici, Micina, sekretářka.
00:24:29 A jo, vaše sekretářka.
00:24:32 Úvodem jste řekl, že heslo Sebranky,
00:24:36 "Seber co můžeš!", nebylo šťastné. Proč se tak domníváte?
00:24:41 Protože toto heslo přešlo některým Pražanům do krve.
00:24:47 Jaké heslo vytýčíte pro příští železnou neděli?
00:24:51 To už není moje starost. Příštího roku od 1.1. přecházím
00:24:57 vzhledem ke svým pracovním výsledkům
00:25:01 na nové pracoviště sakumprásk.
00:25:05 -Sakumprásk, co to znamená?
-Sakumprásk i s Micinou.
00:25:12 Aha, se sekretářkou.
00:25:14 A můžete nás seznámit, jaké pracoviště to bude?
00:25:18 To zatím nevím přesně, ale mohu vás ujistit,
00:25:22 že plat budu mít stejný, ne-li pak vyšší,
00:25:27 auto budu mít opět služební
00:25:30 a budu mít vlastní kancelář s otáčivým křeslem.
00:25:38 -A věř mi, že já se umím točit.
-Děkuji za rozhovor.
00:25:47 Pro Šimka, ať už spolupracoval s tebou, nebo s Krampolem,
00:25:51 nebyl názor kritiky tím nejdůležitějším.
00:25:55 O tom já něco vím. S kritiky je potíž.
00:25:58 To víme všichni, to bych sem ale netahal.
00:26:02 Pro Šimka byla největším měřítkem vyprodaná představení v divadle
00:26:07 a úspěšný pořady v televizi.
00:26:10 A dělali i satiru, že jo? To já s ním dělat nechtěl.
00:26:14 K satiře měl Slávek blízko, hlavně k politické,
00:26:18 na rozdíl od Jirky Krampola. Ten ji nemusel.
00:26:22 Jirka má radši tenis. Někdy ho spolu hrajeme.
00:26:26 Kolikrát mě porazil.
00:26:29 MLUVÍ SLOVENSKY Vážení přátelé,
00:26:32 jsme na ruzyňském hřišti, promiňte letišti.
00:26:36 Právě přistálo letadlo,
00:26:39 kterým se vrací naše výprava z Barcelony.
00:26:43 Už přistavili schody ke speciálu. Dveře se otvírají.
00:26:47 Pionýři začínají na pokyn vedoucích mávat a už se nám objevují.
00:26:54 Trenéři, maséři, kuchaři, psychologové, nosiči, funkcionáři,
00:27:05 bafuňáři, lékaři a teď i sportovci.
00:27:17 Ano, už je nesou.
00:27:19 Jsou vyčerpaní, ale šťastní, že jsou zase doma a nemusí závodit.
00:27:25 Chlapci, děvčata, vítejte doma.
00:27:28 Na prvních nosítkách poznáváme našeho vzpěrače Josefa Stavinohu.
00:27:33 Od minulé olympiády se zlepšil.
00:27:36 V Soulu mu spadla činka na hlavu, v Barceloně jen na palec.
00:27:40 Podle lékařů už za týden bude opět skákat přes kaluže.
00:27:45 Teď se výprava blíží k našemu stanovišti.
00:27:49 Jako prvního zastavujeme našeho sprintera Františka Želvu.
00:27:53 Od Želvy jsme čekali víc. S bronzem jsme počínali,
00:27:58 ve stříbro věřili a toužili po zlatě.
00:28:01 Nepřivezl nic. Snad kromě bolestivého zranění.
00:28:05 -Jaké to bylo v Barceloně?
-Zklamal jsem.
00:28:09 Teď už to vím.
00:28:12 Přitom formu jsem měl načasovanou dokonale.
00:28:17 -Co se stalo?
-Ještě na startu to bylo dobrý.
00:28:22 Do bloků jsem zaklekl jako první. Ale vylekal mě startovní výstřel.
00:28:34 Proč, Františku?
00:28:43 Protože u nás na Šumavě každý týden na honu někoho zastřelí.
00:28:51 Kdy ti došlo, že nejsi na honu, ale na olympijských hrách?
00:28:57 Celkem brzy. Soupeři uběhli pár metrů.
00:29:03 Ale reprezentační odpovědnost mi natolik svazovala ruce,
00:29:09 že jsem je nechal na zemi a proběhl trať po čtyřech.
00:29:18 Do cíle jsem doběhl jako předposlední.
00:29:22 -Kdo byl poslední?
-Vašek Smůla ze Slovanu Brdy.
00:29:31 V zatáčce ztratil orientaci a vrátil se sprintem na start.
00:29:38 Tam chvíli jásal v domnění, že je první.
00:29:44 Pořád vykřikoval: "Já mám zlato! Já sú tak šťastné.
00:29:51 Řekněte to doma, já mám zlato."
00:29:55 Pro doplnění dodávám, že Vašek Smůla ze Slovanu
00:30:00 jakmile zjistil, že zlato nemá, a žádné nedostane,
00:30:05 se vzdal reprezentace, s výpravou nepřicestoval.
00:30:15 V současné době natáčí v Japonsku zábavný seriál
00:30:20 Jen počkej, Vašku, ze Slovanu Brdy.
00:30:24 Teď mám u mikrofonu trenéra našich veslařů Jirku Mokrého.
00:30:31 -Co nám povíš ty radostného?
-Bylo to nádherný.
00:30:38 Nezapomenutelné zážitky, ten let nad Alpy,
00:30:47 azurově modré nebe,
00:30:51 návštěva muzea starých věcí z různých dob,
00:30:57 přátelské posezení s delfíny, nealkoholická diskotéka bez tance
00:31:07 spojená s ochutnávkou španělských vín,
00:31:13 honička s detektivem obchodního domu Neckermann
00:31:26 zakončená výslechem a odevzdání ukořistěného zboží,
00:31:36 kolektivní družba v uličce lásky.
00:31:42 Prostě bude na besedách nač vzpomínat.
00:31:46 Teď již k těm nešťastným závodům.
00:31:51 Vystoupení našich veslařů na olympiádě skončilo fiaskem.
00:31:56 Slibovali nám umístění do 5. místa,
00:31:59 ale skončili s velkou časová ztrátou zřejmě jako poslední, že?
00:32:04 Ano. Naši chlapci v tuto chvíli ještě někde na jezeře veslují.
00:32:20 Zápasí tam sami se sebou.
00:32:24 Nemělo už cenu na ně s odletem čekat.
00:32:31 I kdyby přirazili ke břehu, než se oblečou a usuší.
00:32:39 Jen za tu chvíli, co jsem se na ně díval, se převrhli 6x.
00:32:53 Můžeš nám říct něco na omluvu svých svěřenců?
00:32:58 Snad jedině to, že chlapce i mne jako trenéra,
00:33:03 zaskočila zrcadlová hladkost jezera.
00:33:10 Naše lodě nejsou na tak klidnou vodu stavěný.
00:33:16 Výhodu měly ty státy, které nemají vlny a nefouká vítr.
00:33:24 Děkujeme, vodě zdar! Veslařům zvlášť.
00:33:33 MLUVÍ SLOVENSKY
00:33:34 Teď okol nás pochodují naši plavci.
00:33:38 Už je tu máme.
00:33:39 Monika Kucháriková, děvče z hor, krev a mléko.
00:33:44 Božsky narostlá. Startovala na 50 m volný způsob.
00:33:49 Když se postavila na startovní bloky,
00:33:52 všichni rozhodčí museli uznat, že horní polovina je skoro v cíli.
00:33:58 Škoda jen, že ji zdržel zvláštní styl, tatranský čuvač.
00:34:05 Přesto si dohmátla na pěkné 3. místo.
00:34:10 A tak zachránila čest a slávu našeho plaveckého sportu.
00:34:15 Teď mám u mikrofonu trenéra našich plavců Boriska Šídla.
00:34:20 -Tak co, Borisku, jaké to bylo?
-Špatné to bylo.
00:34:25 Promiňte hlas, já jsem trochu vymáčenej.
00:34:29 Víc vám toho neřeknu. Snad jen ta Monika.
00:34:33 To ještě mezinárodní porota do noci zasedala
00:34:37 a dohadovala se, čím si Monika pro ten bronz dohmátla.
00:34:50 Dopadlo to dobře. Monika se nepřiznala.
00:34:54 Nevadí, Maradona taky ne.
00:34:57 Ostatní naši plavci nebyli tak úspěšní.
00:35:00 Mne osobně zklamal můj svěřenec.
00:35:03 Mladý přeborník republiky Luboš Štěpánek.
00:35:07 Neodpovědně si doma zapomněl plavky
00:35:10 a startoval ve vypůjčených trenýrkách, skončil poslední.
00:35:15 Na tiskové konferenci se vymlouval,
00:35:18 že mu španělský vodník zkřížil dráhu a stahoval za lampas ke dnu.
00:35:27 -Jak to vypadá do budoucnosti?
-Špatně.
00:35:32 Naši chlapci musí na sobě hodně pracovat.
00:35:36 Musí překonat vrozený odpor k vodě.
00:35:46 Neměli bychom zapomenout ani na Uršulu Klukovou,
00:35:50 -kterou jsem přivedl do Semaforu.
-Je v tom zmatek.
00:35:54 Je tu někdo navíc.
00:35:55 Ale ženskou, která se umí chechtat jako Uršula, nemůžeme vynechat.
00:36:01 Uršula Kluková doplňovala dvojici Šimek, Krampol často.
00:36:05 Byla to ona, která doporučila do pořadu
00:36:09 "Zavěste, prosím, volá Semafor", Jirku Krampola.
00:36:13 -Taky já, ne?
-Ty taky?,
00:36:15 My se znali už jako kluci, Žižkováci.
00:36:19 Sestro, kolik nám toho ještě dnes zbejvá?
00:36:23 -Já se podívám, pane doktore.
-Tak se podívejte.
00:36:27 Už je tam jen pár sklerotiků.
00:36:30 To je radost. Vezmeme jen ty hodný.
00:36:33 Ty zlý si necháme na zejtra.
00:36:36 Pane doktore, zejtra je pátek 13., budeme mít smůlu.
00:36:40 Pusťte to sem všechno.
00:36:42 -Všechno najednou, že jo?
-Postupně.
00:36:46 Já jsem vám zapomněla říct, on je tam Motyka, víte?
00:36:50 Sestro, já jsem vás poučoval, jak jednat s pacientama.
00:36:54 -Kdo tam je?
-Je tam Motyka.
00:36:57 Tam není motyka, tam nečeká zahradní nářadí.
00:37:01 -Zavolejte pana Motyku.
-Je tam pan Motyka.
00:37:05 Nechte ty ksichty, on ten obličej takhle stačí.
00:37:09 -Pan Motyka!
-Pojďte si ho poslechnout.
00:37:13 Chodí sem 2x do měsíce a vede divný řeči.
00:37:16 Pane Motyko, co vám schází?
00:37:19 Když jsem přišel ráno v 6:25, tak mně scházelo všechno.
00:37:23 Z toho vartování na vašem středisku mě to přešlo.
00:37:27 -Na co si stěžujete?
-Na vás si budu stěžovat.
00:37:32 Víte, že mám sklerózu a necháte mě tady čekat,
00:37:36 abych zapomněl, co mně je. Vy jste si tady s tou osobou,
00:37:41 vařil kafíčko a telefonoval za státní prachy.
00:37:45 Tohle by se u našeho marš batalionu u lazaretu nemohlo stát.
00:37:50 Tam se strachy nesvlékal pacient, ale doktor.
00:37:54 Muselo to lítat.
00:37:56 To bylo: pozor! Pochodem chod! Čelem vzad, k zemi!
00:38:00 Tohle bych potřeboval, každej den ráno někoho zbuzerovat
00:38:05 -a bylo by po skleróze.
-Já vám rozumím, pane Motyko.
00:38:10 -Že vy jste doma pod pantoflem?
-Jo, pane doktore, pod pantoflem?
00:38:15 -Já jsem doma pod lyžařskou botou.
-Vy se potřebujete vyřvat.
00:38:20 Když to na vás přijde, tak přijďte, vykřičte se,
00:38:24 ale musíme to vzít rychle, já nemám jen vás.
00:38:28 Musím léčit taky lidi. Co byste dnes potřeboval?
00:38:32 Dejte mně štamprdli jako posledně
00:38:35 a já jdu za děvkama na slunce kecat o politice.
00:38:39 Co bylo posledně, není dnes. Posledně měla osoba narozeniny.
00:38:44 Nalijte panu Motykovi 2 dcl jablečného vína.
00:38:48 Jablečný víno nepiju.
00:38:50 -Proč?
-Jsem vegetarián.
00:38:52 -Tak můžete pít jablečný víno.
-Ne! Jabka mohla být červivá.
00:38:57 Proto piju kořalku, tý se červy bojej.
00:39:00 To je hezký, jen nechápu, že jste vegetarián.
00:39:05 Vždyť jste posledně zbaštil celej řízek.
00:39:08 -To je keců kvůli kousku flaksy.
-Ale zbaštil jste ho.
00:39:14 -Víte proč?
-To nevím.
00:39:16 Protože byl tak tenkej, že jsem si ho splet s listem.
00:39:21 Nazdar!
00:39:28 Sestro, já jsem napsal: "Urazil se, avšak léčení pokračuje."
00:39:35 -Zavoláme dalšího.
-Je tam stará Nohejlová.
00:39:39 Jaká stará Nohejlová?
00:39:41 Paní Nohejlová, nebo stařenka Nohejlová.
00:39:45 Je tam stará stařenka Nohejlová.
00:39:48 Jak by vám bylo, kdyby o vás někdo říkal stará?
00:39:52 O mně? A proč? Vždyť já jsem ještě mladá.
00:39:56 Kdo vám to nakecal?
00:39:58 Jak vás pozoruju, vy už máte taky dlouho přetočenej tachometr, co?
00:40:03 Dojděte pro ni, pomozte jí, víte, že špatně chodí.
00:40:07 -Paní Nohejlová.
-Pojďte, paní Nohejlová.
00:40:11 -Pan doktor už se na vás těší.
-Na vás se opravdu těším.
00:40:16 Vy už jste tady taky nebyla celejch 48 hodin.
00:40:20 -Copak je vám?
-Zima.
00:40:22 Zima je mi, dědečku Mrazíčku. Já chci ženicha!
00:40:28 Tak, paní Nohejlová, vy už se taky díváte na Mrazíka.
00:40:33 To je takovej hezkej seriál, co? Každej rok jde jeden díl.
00:40:40 A vždycky stejnej.
00:40:48 Za tu dobu zapomenou, kterej nasadili,
00:40:52 tak daj zase ten první. Teď vážně, paní Nohejlová.
00:40:57 Já jsem vám radil
00:40:59 abyste se nedívala na televizi od rána do večera.
00:41:04 To není zdravý. Vy si musíte vybírat v programech.
00:41:08 -Mně se naše televize líbí.
-To jste asi opravdu nemocná.
00:41:23 -Co se vám tam líbí?
-Všechno, všecičko.
00:41:30 Já totiž nevidím, víte?
00:41:35 To potom jo.
00:41:37 A na co jste se dívala v poslední době, co vás zaujalo?
00:41:42 Tam nějakej pan doktor povídal, že máme běhat v parku.
00:41:47 Tak jsem si koupila kecku Adidas.
00:41:50 Příští měsíc, až dostanu doplňkovou půjčku, si koupím druhou.
00:42:02 Jen se bojím, než tu půjčku vyběháte,
00:42:07 aby měli ještě stejný číslo.
00:42:09 A až vyhrajete ve sportce, tak si kupte tkaničky.
00:42:14 Teď budeme léčit. Co vám může ještě bejt?
00:42:19 Ucho jsem vám přišil, zuby jste si našla v králikárně,
00:42:24 prášky jsem vám napsal švýcarský, co neexistujou ani ve Švýcarsku.
00:42:29 -Co ještě vám může bejt?
-Já jsem zapomněla, co mně je.
00:42:37 To je u vás pořád stejný.
00:42:39 Já jsem vám říkal, jak na vás skočí virus, musíte si to zapsat.
00:42:44 -Já jsem si to zapsala.
-Kde to máte?
00:42:48 -Jenže...
-Co jenže?
00:42:49 Jenže jsem na to dala známku a poslala jsem to ségře na Šumavu.
00:42:58 Paní Nohejlová, to je mi platný jak veverce louskáček.
00:43:03 Co vám mám dát, když nevím, co vám je.
00:43:06 Mně je to jedno, dejte mně něco.
00:43:09 -Co něco?
-Na něco.
00:43:11 Něco na něco, kvůli tomu jsem nestudoval,
00:43:15 -abych lidem dával něco na něco.
-Tys něco, panáčku, studoval?
00:43:19 Nechte si ty provokace. Já jsem si vás trošku rozmazlil.
00:43:24 Sestro, ukažte nám něco. Něco vyndejte.
00:43:28 Já nevím, pane doktore, myslíte, že se to tady bude hodit?
00:43:33 Takhle jsem to nemyslel. Ostatně já nejsem na dějiny.
00:43:45 S váma si budu kazit hezkej den.
00:43:48 Z lékarny něco vyndejte, něco neškodnýho.
00:43:52 -Tak já jí dám Acylpyrin.
-Dobře.
00:43:56 Ten je na všechno.
00:43:58 To je ten novej, ten šumí, abyste viděla, že na vás nešetřím.
00:44:03 Šumí, ale neublíží.
00:44:07 Já si ho dám doma do mušle a budu jako v Rumunsku u moře.
00:44:12 Celaskon nešumí, budeme se loučit, pane doktore.
00:44:16 -Já jsem vám upekla buchtu.
-Jo? Kde ji máte, paní Nohejlová?
00:44:20 Ta nebyla velká když propadla. To byla buchta jednohubka, ne?
00:44:25 Že bych na ni dala taky známku?
00:44:30 Už si vzpomínám. Jak jsem sem šla, tak jsem šla parkem,
00:44:35 -a já ji nadrobila jinejm ptákům.
-Sestro, zamykáme, jdeme parkem.
00:44:41 Po revoluci odchází skupina Slávka Šimka z divadla Semafor.
00:44:46 V prostorách kina Jalta vzniká divadlo Jiřího Grossmanna.
00:44:51 -A Slávek se do toho pořádně opřel.
-Do čeho?
00:44:55 Do tý satyry, přeci. Politický, ne?
00:44:58 Ale to už bez Jiřího Krampola a Uršuly Klukové.
00:45:03 A s posledním parťákem, tedy s parťačkou Slávek tančil,
00:45:08 -totiž s politiky netančil.
-To už je jiná kapitola.
00:45:12 Tu dnešní s názvem Miloslav Šimek a Jiří Krampol můžeme uzavřít.
00:45:18 -Vážení diváci, na shledanou!
-Na shledanou!
00:45:24 Dobrý večer, dovolte, abych vám představil vynikajícího sportovce.
00:45:29 Je to reprezentant u nás málo známého sportu gume game plivingu.
00:45:34 Tedy plivání žvýkací gumy na dálku.
00:45:38 Dobrý večer, Václave, postup si na značku.
00:45:41 -Já mám trému.
-Z toho si nic nedělej.
00:45:45 Trému máme z nového roku všichni. Půjdeme hned k věci, ano?
00:45:50 -Jak dlouho už závodně pliveš?
-Asi takhle.
00:45:54 Já pliju závodně již 9. rok.
00:45:57 V současné době jsem z důvodu vážného zranění jazyku
00:46:03 jsem s aktivní činností musel přestat.
00:46:07 Věřím, podle slova sportovního lékaře doktora Ervína Fialy,
00:46:13 že se během příštího měsíce k aktivnímu plivání vrátím.
00:46:18 Propliju se zpět mezi naši elitu.
00:46:27 Václave, budeme ti držet palce, ale jak k tvému zranění došlo?
00:46:33 Asi takhle, přři přřípravě přřeboru v Přříbrami
00:46:38 -jsem přetáh nápřah.
-Tomu nerozumím.
00:46:44 Asi takhle, že přři přřípravě přřeboru v Přříbrami,
00:46:49 jsem přetáh nápřah a jazyk dolétl dál než guma.
00:46:55 Hlavně že se našel a že je zase na svém místě.
00:46:59 Tys taky trenérem a neplivajícím kapitánem ženského družstva.
00:47:12 Řekni nám, je nějaký rozdíl mezi ženským pliváním a mužským?
00:47:18 Asi takhle, čím je závodnice, jako žena vyspělejší,
00:47:24 tím více je hendikepovaná.
00:47:27 Když stojí za odplivovací čarou, nesmí přečuhovat.
00:47:32 Tím se jí zkracuje délka doplivu.
00:47:38 Co když taková vyspělejší soudružka přečuhuje?
00:47:43 Asi takhle, když vyspělejší soudružka přečuhuje,
00:47:49 tak rozhodčí soudružku zatlačují.
00:47:54 -A soudružka?
-Soudružka přečuhuje.
00:47:57 A rozhodčí zase zatlačují. Chápu, dělají to rádi.
00:48:02 Václave, tys nám na mistrovství světa nečekaně vyplivl stříbro.
00:48:07 Skromnost stranou, Václave! To je úžasný výkon.
00:48:11 Co borci z ostatních zemí?
00:48:14 Asi takhle, proplivat se mezi současnou elitu je těžké.
00:48:20 Současný mistr světa, eskymácký borec, Waky Plivue
00:48:25 -je skutečně světová jednička.
-Čím myslíš, že je to způsobeno?
00:48:30 Asi takhle, já bych řek, že jak Pliuve žije v zemi věčného ledu,
00:48:36 tak má možnost plivat na všechno, ale i tím,
00:48:41 -že má šťastně narostlou hubu.
-Jak šťastně?
00:48:47 -Jako lauf, no.
-Myslíš jako hlaveň.
00:48:50 A dá se tento náskok Plivuy dohonit?
00:48:54 Asi takhle, já když přijdu domů po tréninku,
00:48:58 tak si na 2 až 4 hodiny natahuju hubu na kopyto.
00:49:03 Snad to přinese výsledky.
00:49:06 Zatím se mi zdá, že si kopyto nasazuješ obráceně.
00:49:10 Ne!
00:49:11 Co je pro tebe jako borce gume game plivingu nejdůležitější?
00:49:16 Asi takhle, bezvětří a dobrá guma.
00:49:20 Bezvětří, toho máme dost, ale s kvalitní gumou budou potíže.
00:49:26 Jakou gumu používáš při závodech a jakou při tréninku?
00:49:31 Asi takhle, já jsem začal plivat s americkými gumama
00:49:36 a v současné době pliju s holandskýma gumami.
00:49:47 Ale při tréninku ve vrcholovém středisku gumu nepoužíváme,
00:49:52 -používáme náhradní střelivo.
-Asi kvůli úspoře, že?
00:49:58 Asi takhle, ano.
00:50:08 A o jaké náhradní střelivo se jedná?
00:50:12 Asi takhle, zkoušeli jsme všechno možné, co příroda dá.
00:50:18 Ať již to byly šípky, ať již to byly trnky,
00:50:22 ať již to byly bukvice, nakonec zvítězily kozí antiperle.
00:50:31 -Co to je?
-Bobky.
00:50:36 To je šokující překvapení. Co tomu říkali závodníci?
00:50:40 Asi takhle, nejprve jsme mektali, ale...
00:50:51 na schůzce družstva, kde nám situaci rozebrali a vysvětlili,
00:50:56 jsme kozí antiperle nejen pochopili, ale i přivítali
00:51:02 a zároveň si dali závazek, že nám budou chutnat.
00:51:36 Titulky: Méhešová Iva, Česká televize, 2012
Miloslav Šimek, komik, humorista a spisovatel. Narodil se 7. března 1940 v rodině básníka Rudolfa Šimka. Jako dítě s oblibou poslouchal desky s Voskovcem a Werichem, už ve dvaceti se s kamarády vsadil, že napíše komické pásmo. A také to dokázal. Vystudoval Pedagogický institut a stal se učitelem s aprobací dějepis, čeština a výtvarná výchova. Na právnickou fakultu, kam se nejprve hlásil, nebyl přijat kvůli špatnému kádrovému profilu. Po maturitě proto pracoval v účtárně státního podniku Stavoinvest, a poté jako skladník keramiky. Ve Spálené ulici v Praze založil klub Olympik. Tam vytvořil kabaret, do něhož přizval Jiřího Grossmanna, se kterým vytvořil nerozlučnou dvojici. Po Grossmannově smrti následovala pro Šimka tvůrčí odmlka. Ke kabaretu se ale vrátil, a vytvořil dvojici s Luďkem Sobotou. Po jejich rozchodu se obrátil na Jiřího Krampola.
Jiří Krampol, narozený v Buštěhradu 11. 7. 1938, strávil dětství na Žižkově. Toto období ho ovlivnilo natolik, že z něj čerpá ve svých zábavných televizních historkách dodnes. Vyučil se soustružníkem kovů v Aero Vysočany, potom byl údržbářem v nakladatelství Naše vojsko. K herectví ho přiměla platonická láska k herečce Mileně Dvorské, díky ní vystudoval pražskou DAMU. První angažmá v roce 1962, začalo v Divadle Na Fidlovačce. Ještě téhož roku přestoupil do Divadla Na zábradlí. Od roku 1972 účinkoval v Divadle Ateliér, potom byl krátce členem filmového studia Barrandov, ale následně, v roce 1979 zase vrátil Na zábradlí. V roce 1983 nastoupil do Divadla Semafor, kde společně s Miloslavem Šimkem vytvořil autorskou dvojici. Po sporech v Semaforu, založil s Miloslavem Šimkem divadlo Jiřího Grossmanna. Rozešli se v polovině 90. let, tehdy se Jiří Krampol vydal na sólovou dráhu. Ztvárnil mnoho postav ve filmech a televizních seriálech. A kromě divadla a filmu se Jiří Krampol velmi dobře uplatnil také v dabingu.