Nejlepší scénky legendární dvojice komiků v populárním cyklu Zpátky se Sobotou uvádíme jako vzpomínku na herce a baviče Josefa Aloise Náhlovského, který zemřel včera ve věku 72 let. ### Režie J. Wehrenberg
00:00:33 Zase, ty sis toho nevšiml, Luďku?
00:00:37 Když už jsi začal, tak by ses měl přivítat s diváky.
00:00:47 Dobrý večer, vážení diváci.
00:00:50 Já nemám ponětí, čeho bych si měl všimnout?
00:00:54 Když se dívám kolem sebe, tak je všechno v naprostém pořádku.
00:00:59 -Nebo se snad mýlím?
-Ty se samozřejmě nikdy nemýlíš.
00:01:04 Pardon, vážení diváci, dobrý večer.
00:01:07 Ty sis ničeho nevšiml?
00:01:10 Já jsem si opravdu nevšiml ničeho neobvyklého.
00:01:14 Ty sis nevšiml, že jeden z našich hostů Náhlovský ― Mladý,
00:01:20 je zase učitel. Tedy původně.
00:01:24 No jo, ty máš výjimečně pravdu.
00:01:27 Ale tebe se to učitelování netýká, že ne?
00:01:31 Mne ne, já jsem vyučenej herec, podívej se tam.
00:01:35 Josef Náhlovský, vystudovanej pedagog, čeština, dějepis.
00:01:40 To je zvláštní.
00:01:43 Nejen Slávek Šimek, Luděk Nekuda, Zdeněk Svěrák, Láďa Smoljak,
00:01:48 Iva Janžurová, Jiřina Bohdalová, ale i Jiří Náhlovský.
00:01:54 Kdo by to do něj řekl?
00:01:57 Já jo. Má brejličky jako učitelé mají.
00:02:01 A umí toho hodně.
00:02:04 Role ve dvojici s Josefem Mladým byly původně rozděleny obráceně.
00:02:10 Nějak to ale nefungovalo.
00:02:13 Tak se role méně chápavého ujal odborník na český jazyk
00:02:18 Pepa Náhlovský.
00:02:19 Na český jazyk možná, méně už na literaturu.
00:02:23 -Víte, co je to literatura?
-Když je něco napsanýho.
00:02:27 Já vám to vysvětlím.
00:02:29 Literatura neboli písemnictví je v širším slova smyslu
00:02:34 -název pro soubor textů...
-Rychleji.
00:02:37 To jest veškerých fixovaných jazykových projevů
00:02:41 určitého národa, epochy, nebo celého lidstva.
00:02:45 -To jste vymyslel sám?
-To jsem se dozvěděl z knih.
00:02:49 Taky jsem jich pár přečet.
00:02:51 Řekni mi co čteš, a já ti povím, kdo jsi.
00:02:55 -Nešlo by to obráceně?
-Obráceně?
00:02:58 Když už víte, kdo jsem, že byste mi řekl, co jsem čet,
00:03:02 abych to nemusel číst znovu.
00:03:05 Literatura je nejvěrnější přítel člověka.
00:03:08 Když je vám nejhůř, pak sáhnete po knize.
00:03:12 Já sáhnu po práškách.
00:03:14 Nejvíc mi pomáhá živočišný uhlí.
00:03:17 Já chci lidem říct, co jim bude prospěšné.
00:03:20 Já taky. Dokud jsem nevěděl, že existuje,
00:03:24 tak jsem používal černej antracit.
00:03:27 Jednou se mi zpříčila briketa v krku.
00:03:31 Literatura formuje mladého člověka. Vezměte si Jiráska.
00:03:35 -Nebylo by něco lehčího?
-Jirásek není těžké čtení.
00:03:39 No, jak pro koho?
00:03:41 Na mě spadlo z regálu celý Bratrstvo.
00:03:45 -10 dílů na hlavu.
-Vidíte živý důkaz toho,
00:03:48 že literatura formuje mladého člověka.
00:03:52 Vzpomeň si, přece tě muselo formovat něco jiného.
00:03:56 Nějaká postava z literatury, třeba Bobeš?
00:04:00 S tím jsem si nesměl hrát, s Bobšem.
00:04:03 S kým sis nesměl hrát?
00:04:05 Maminka mi zakazovala, abych si hrál s Bobšem.
00:04:10 Čemu jste doma říkali Bobeš?
00:04:17 Tak to jo.
00:04:28 Tak proto malý Bobeš.
00:04:31 -Řekni nám, co jsi čet.
-Já jsem četl všechno.
00:04:35 Literatura na mě měla vždy dobrej vliv.
00:04:38 V osmi letech mi strejda dal knížku Nikola Šuhaj loupežník.
00:04:44 Strejda říkal: "Chovej se jako Nikola,
00:04:47 -ať je na tebe rodina hrdá."
-No, a?
00:04:50 Přepad jsem pošťáka. Zrovna roznášel důchody.
00:04:54 Málem jsem skončil v polepšovně, ale lékaři říkali,
00:04:59 že mě z toho může dostat literatura adekvátní.
00:05:03 Tak mi maminka koupila adekvátní literaturu k mému věku
00:05:08 a koupila mi knížku Požáry a spáleniště.
00:05:11 No a jak?
00:05:13 Tentokrát jsem byl v polepšovně 2 roky.
00:05:16 Psychiatři říkali, že by mě z toho mohla dostat klasika.
00:05:21 Tak mi maminka koupila knížku, Panenství.
00:05:24 -To mě hodně ovlivnilo.
-To ti věříme.
00:05:28 Jak dlouho jsi byl v polepšovně potom?
00:05:31 Vůbec, já jsem se s tím v praxi nesetkal.
00:05:35 To je u nás science fiction. Že jo, slečno?
00:05:39 Špatně jste si sedla.
00:05:41 Říkal jsem ti, nediskutovat s diváky.
00:05:44 Přeci na tebe museli působit nějací velikáni literatury.
00:05:49 Co třeba Hugo?
00:05:50 -Čego?
-Ne, Čego, ale Hugo?
00:05:53 -My spolu srbochorvatsky?
-Ne, Igo, psáno Hugo.
00:05:57 Tak mluvte česky.
00:05:58 Igo―Hugo. To je jako bych řek Igo As.
00:06:02 -Co to je Igo As?
-No Hugo Haas.
00:06:05 A co třeba London, Bílý tesák?
00:06:07 Tak mi říkali, když jsem byl malej.
00:06:11 -Co ti říkají Děti kapitána Granta?
-Kapitána Granta jsem znal osobně.
00:06:16 -Ty?
-Toho v Praze znal kdekdo.
00:06:19 -On tady dřív měl hotel.
-Myslíš hotel Grand.
00:06:23 -Forum.
-Ten je dnes dobrej.
00:06:26 S ním se dnes výborně spolupracuje. A co Patnáctiletý kapitán?
00:06:30 Patnáctiletý kapitán to je blbost.
00:06:34 U nás nemůžete bejt 15letým kapitánem.
00:06:37 To byste ve 20 mohl být ministr národní obrany.
00:06:42 -To nejde.
-Vrátíme se zpět k literatuře.
00:06:45 Cos četl naposledy?
00:06:47 Naposledy jsem četl knížku o hodném finském chlapci.
00:06:51 Jak se to jmenovalo?
00:06:53 Jmenovalo se to Dobrodružství Huckleberryho Fina.
00:06:57 -Tak jakou máš oblíbenou knížku?
-To je spořitelní.
00:07:02 Nás nezajímá tvoje spořitelní knížka.
00:07:05 To byla vaše. Vybral jsem 1 000 korun.
00:07:09 -A co heslo?
-Orel je v láhvi.
00:07:11 Matka jich zavařila celé hnízdo. Buď zdráv.
00:07:15 Tohle je heslo mojí spořitelní knížky.
00:07:19 Jak ses k němu dostal?
00:07:21 Máte to vzadu napsaný tužkou, abyste ho nezapomněl.
00:07:25 Jsem chytrej.
00:07:26 Teď čtu takovou krásnou knížku, která se jmenuje Její první láska.
00:07:31 Je to příběh chudé květinářky. Ona nemá povolení národního výboru.
00:07:36 Prodává tam zmrzlinář, ten povolení má.
00:07:40 -To je červená knihovna.
-Co to tady pletete o nábytku?
00:07:42 Co nám je do toho, že máte doma červenou knihovnu?
00:07:47 Já má doma zelenej regál.
00:07:49 Zelený regál na rozdíl od červené knihovny
00:07:53 nemá s literaturou nic společného.
00:07:56 Ale já na tom zeleném regálu mám sbírku rodokapsů.
00:08:00 Jenže rodokaps, to není literatura, to je brak.
00:08:04 Pro dnešního člověka to je vzorová literatura.
00:08:08 -V čem?
-Do ničeho nereje,
00:08:10 dobro zvítězí vždy nad zlem, nemá pevnej hřbet
00:08:14 a dá se lehce ohnout.
00:08:17 Tak mi vysvětli, jak to, že je mezi komiky tolik učitelů?
00:08:22 Třeba je to tím, že studenti jsou nároční posluchači a diváci
00:08:28 a když je někdo zaujme, tak je schopný zaujmout kohokoliv.
00:08:33 A za lepší peníze.
00:08:35 Třeba.
00:08:36 No dobře, a co ten jeho kolega, Josef Mladý?
00:08:40 -Ten učitelskej není, že ne?
-Ten má, tuším, průmyslovku.
00:08:45 -Správně, ten je taky vzdělanej.
-Jak to víš?
00:08:49 Asi 15 let bydlel v naší ulici a když jsme spolu psali scénku,
00:08:54 tak neudělal ani jednu hrubku.
00:08:57 Josef Mladý je nejen pečlivý, ale taky šikovný.
00:09:01 -Zajímá se taky o vírníky.
-Cože? O revírníky?
00:09:07 Vírník je létající stroj. Něco jako vrtulník.
00:09:12 Josef Mladý si takovou legraci sestrojil.
00:09:15 To je nějakej výmysl, pohádka. Jenže nevím koho?
00:09:20 Jestli tvoje, nebo Mladýho? Nebo Náhlovskýho?
00:09:29 -Moment, co je tohleto?
-Tohleto je pro blbý.
00:09:33 To jsme pochopili, že pro tebe.
00:09:36 -Ale co to je?
-Indiánský uzlíkový písmo.
00:09:40 -Ano?
-Kipu.
00:09:41 Tady mám tu pohádku pěkně nauzlovanou.
00:09:44 To mám po dědečkovi, on byl z Peru.
00:09:47 Vždycky říkal: "A já jsem Inka z Peru, a já na všechno..."
00:09:52 Vrátíme se k pohádce.
00:09:54 Pohádka se jmenuje, milé děti, Nazdar parchantíci.
00:09:58 Nějaký přerostlý.
00:09:59 -Pohádku jsi slíbil.
-O neposlušných kůzlátkách.
00:10:04 Milé děti, v jedné maštali žila kozička
00:10:07 a tam měla 6 blbých prasátek a jedno chytrý.
00:10:11 Cože měla?
00:10:12 6 blbých prasátek a jedno chytrý. 7 prasátek měla kozička.
00:10:17 -Koza měla prasátka?
-Tak je měla s někým jiným.
00:10:22 Tak se zaběhla, nebo co? Dnes je všechno možný.
00:10:26 Blbá prasátka se jmenovala pondělí, úterý, středa, čtvrtek, pátek,
00:10:32 -šestek, sedmek, osmek, vysmek...
-Není jich moc?
00:10:37 Stádo prasat.
00:10:39 Chytrý prasátko se jmenovalo jako já, Alois. Nazdar!
00:10:43 -Jakže se jmenovala ta prasátka?
-Jim se to, pane Mladý, nelíbilo.
00:10:49 Jak se jmenovala ta prasátka?
00:10:51 Blbý prasátka se jmenovala jako já, Alois.
00:10:55 Chytrý prase se jmenovalo Profesor Mladý.
00:10:59 -Jste spokojen jako chytrý prase?
-Když už prase, tak raději chytrý.
00:11:04 Když šla koza na šichtu, povídá prasátkům: "Nikomu neotvírejte!"
00:11:09 Pak je zamkla, klíč pověsila nade dveře
00:11:12 -a šla do kina.
-Vždyť jsi říkal, že šla na šichtu.
00:11:17 Do kina dělala uvaděčku.
00:11:19 Přišel ke chlívku medvěd a povídá: "Kozlátka, otevřete!"
00:11:24 Jaká kozlátka?
00:11:25 -Vždyť jsi tvrdil, že měla prasata.
-To ten medvěd ještě neví, ne?
00:11:30 Přijde medvěd ke kozímu chlívku, tak co tam má čekat?
00:11:35 Andulky? Kyselý rybičky, ne?
00:11:38 Zařve: "Zavináče, otevřete se!"
00:11:42 To je jedno. Jedeme dál.
00:11:44 Povídá: "Kozlátka, otevřete, to jsem já vaše maminka, kráva."
00:11:49 -Cože? Co řek?
-Tady si s tím někdo hrál.
00:11:52 -To je úroveň.
-Tady je uzlík jako kráva.
00:11:56 On to měl Zedníček v ruce. Já to opravím.
00:12:00 Nemáš to půjčovat řemeslníčkům.
00:12:04 Kůzlátka, otevřete, to jsem já vaše tatínek, kráva.
00:12:08 Vidíš, jak to funguje, když se zamyslíš.
00:12:12 "Otevři si sám," volala prasátka, "klíč je nade dveřmi."
00:12:17 "Tak divný kozy jsem ještě neviděl," řekl si hajný a slezl.
00:12:22 Jakej hajnej zase?
00:12:25 -Já už nevím, kde jsem.
-V kufru.
00:12:29 "Tak divný kozy jsem ještě v kufru neviděl,..."
00:12:33 To je úroveň.
00:12:35 Řekl medvídek grizzly, vykop dveře a vyrazil ven.
00:12:39 Jak mohl vyrazit ven, když stál venku?
00:12:43 -To je jeho problém.
-Mně už je to jedno.
00:12:46 Prasátka venku medvěda chytila a za živa ho stáhla z kůže.
00:12:51 Medvídek přiložil vlastním masem, ještě se z něj kouřilo
00:12:56 a pelášil, co mu stačilo.
00:12:58 V tu chvíli šla kolem nůše s babkou na zádech.
00:13:03 -Moment! Co vykouklo z babky?
-Z babky táhl rum.
00:13:07 Ale z nůše vykouk myslivec a povídá: "I vy zatracení čuníci,
00:13:11 vy jste mně tady málem oddělali chráněného medvídka
00:13:16 z Tatranského národního parku?" Vytáhl pušku.
00:13:20 Teď je tady výchovnej moment, všechny je odprásk.
00:13:24 -Tak se omluvíme divákům.
-To ještě není konec.
00:13:28 7 prasátek tam leželo jako 7 statečných.
00:13:32 -To byla žranice, děti!
-Omlouváme se divákům.
00:13:36 Děti nevědí, jak skončil ten medvídek.
00:13:40 Nikoho to nezajímá tady.
00:13:42 Medvídek se uložil k zimnímu spánku v náhradním kožíšku.
00:13:47 -Vydržte, nebude to dlouho trvat.
-Z Kary Trutnov.
00:13:54 Tak to máme učitelskýho a konstruktéra.
00:13:58 A pilota. Josef Mladý létá často a létá rád.
00:14:03 Narozdíl od Josefa Náhlovského.
00:14:06 Teď mi řekni jak takový pilot a učitel na sebe narazej?
00:14:11 Jsou ze stejného kraje, tak to k sobě neměli daleko.
00:14:15 A oba mají rádi muziku,
00:14:18 tak se mohli potkat jako muzikanti v jedné kapele.
00:14:22 Na začátku 80. let začali svými vtipnými výstupy
00:14:26 obohacovat vystoupení skupiny Fešáci.
00:14:30 A někdy v téhle době přišel Josef Náhlovský
00:14:33 -ke svému druhému jménu Alois.
-On se tak nejmenuje odjakživa?
00:14:39 Najednou byli ve skupině dva Pepíci,
00:14:42 tak aby se nepletli a na zavolání nepřiběhli oba,
00:14:46 dostal Josef Náhlovský druhé jméno.
00:14:50 A to si nemohl vybrat nějaké fešáčtější jméno? Třeba Luděk.
00:14:55 To je jméno pro fešáka.
00:15:00 Josef Náhlovský prý býval zamlada prý velký fešák.
00:15:04 A v raném dětství se živil jako herec.
00:15:08 Pepíček jako dítě chodil za pytlík bonbónů brečet na pohřby.
00:15:16 A následky si nese dodnes.
00:15:19 Tématem dnešní přednášky je poslední cesta člověka.
00:15:24 Co pod tím rozumíme?
00:15:26 Každý si pod tím představujeme něco jinýho.
00:15:30 Pro mýho kamaráda to byla cesta s cigárama do Rakouska.
00:15:35 Už tam sedí třetí rok. Už ani nepíše.
00:15:38 Dobře. Poslední cesta, přátelé, to je něco jiného.
00:15:42 Určitě si vzpomenete. Je to po, po...
00:15:45 Je to pohřeb, to je ono. Poslední cesta tomu jen tak říkáme.
00:15:50 -To je eufemismus.
-Ano, tomu se tak říká,
00:15:54 -to je eufemismus.
-Proč mi lezeš do řeči?
00:15:58 -Víš o čem hovoříme?
-No jistě, eufemismus to je...
00:16:02 -Co to je eufemismus?
-Eufemismus je?
00:16:05 Efismus bych věděl.
00:16:07 -Efismus je...
-Rypákyzmus.
00:16:10 Eufemismus je, když vyměníš něco tvrdého za podstatně měkčího.
00:16:14 To u mě už proběhlo. Mozek, mrcha, změknul.
00:16:19 Eufemismus je, když vyměníš nějaký tvrdý nepříjemný výraz za příjemný.
00:16:25 To by byla velmi drahá operace. Na to VZP nemá.
00:16:30 Vezměme si nějaké slovo, tvrdé nepříjemné slovo,
00:16:34 které se nehodí do divadla, nebojme se toho slova,
00:16:39 třeba slovo bordel.
00:16:41 To se nehodí.
00:16:42 Ale my jemně, eufemisticky můžeme říci veřejný dům.
00:16:47 Nebo obecní úřad.
00:16:51 -Proč obecní úřad?
-To je taky veřejný dům.
00:16:55 A většinou tam je pěknej bordel.
00:16:59 Opatrně.
00:17:00 Já nevím jak tady, ale u nás určitě.
00:17:03 Minulou středu jsem tam byl u nás na obecním úřadě.
00:17:08 Stál jsem frontu na kastrálním úřadě.
00:17:11 -Počkej, zastav.
-Sto lidí, já poslední.
00:17:15 Pochopili jste, že má problémy s těmito slovy.
00:17:19 Minulý týden mi tvrdil, že jde se psem na gynekologii.
00:17:24 Protože mám pitbula.
00:17:26 Vraťme se... Strašná představa.
00:17:29 Vrťme se k tomu našemu tématu, ano?
00:17:34 -Kde že jsi to byl?
-Na kastrálním úřadě.
00:17:38 A nepřipadalo ti divný, že to dělají ambulantně?
00:17:42 Mně bylo divný, že to dělají na počkání.
00:17:46 Razítkem.
00:17:47 Pojďme k eufemismu v oblasti pohřebnictví.
00:17:51 -Nemůžeme říct, že někdo chcípl.
-Ale o někom jo, že jo, pane?
00:17:56 Jemně eufemisticky můžeme říct, že Pánbůh si ho vzal k sobě.
00:18:01 To je hezký, že zaklepal bačkorama.
00:18:04 -Natáhl brka, to je hezké.
-Ne.
00:18:07 Nebo když je to učitel, tak říká: "Už je v penálu."
00:18:11 Na Slovensku říkaj, že otrčil kopyta.
00:18:15 Na Táborsku říkaj, že vyhodil ráfky.
00:18:18 Stačí!
00:18:19 My můžeme jemně eufemisticky říct, že odešel do nebe.
00:18:24 A když šel do pekla, tak říkáme jemně eufemisticky, že už se smaží.
00:18:29 Už je na grilu.
00:18:31 Tady vidíte, jak je takováto přednáška velmi důležitá.
00:18:35 Pojďme k tomu pohřebnictví, jak to má být.
00:18:39 -Proč se tak chovat.
-To je velmi důležitá věc.
00:18:43 Hlavní roli by měl mít na pohřbu vždycky nebožtík.
00:18:48 Taky by měl mít největší potlesk.
00:18:51 Je to hlavní role, mělo by se přidávat...
00:18:54 -Pohřeb není divadlo!
-Někdy je to pěknej tyátr.
00:18:59 Hlavně vy, dámy, prosím vás, nic barevného na pohřeb.
00:19:03 -Pohřeb to není módní přehlídka.
-Přehlídka je to až u notáře.
00:19:08 Přehlídka ksichtů, který jste nikdy neviděli.
00:19:12 Když mi umřel děda, tak nás tam byla stovka.
00:19:16 -A to měl děda jen garsonku.
-No, dobře.
00:19:19 V Paříži. Na Champs Elysées.
00:19:22 -Přátelé...
-Bez babičky.
00:19:24 Tak už toho nech! Strašně těžko se tady pracuje.
00:19:29 V osobním vlastnictví.
00:19:31 Přátelé, rovněž tak nebožtík by měl být oblečen do tmavého.
00:19:37 Nejlépe do černého. Bez šperků, bez hodinek.
00:19:42 Ano, přátelé, hodinky nedávat. U nás v Oseku se stala taková věc.
00:19:48 Umřel tam jeden podnikatel
00:19:50 a oni mu dali do rakve zlatý hodinky s brilianty za 150 000 Kč.
00:19:55 Než ho tam šoupli, tak si nechali otevřít rakev,
00:20:00 a on měl na ruce Pobědy z 53., který ještě tikaly.
00:20:05 Od tý doby se u nás tomu hrobníkovi říká Copperfield.
00:20:10 -Jak tohle dokázal?
-To je jedno.
00:20:13 Přátelé, velice důležitou součástí pohřbu je výběr hudby.
00:20:18 Většinou necháme zahrát něco standardního,
00:20:21 -nebo nebožtíkovu oblíbenou.
-To bych nedělal.
00:20:26 -U nás v Oseku, asi před 30 lety,
00:20:29 si nechal jeden pán na pohřbu zahrát tenkrát populární letkis.
00:20:34 -Pamatujete si letkis?
-Ano.
00:20:36 Všichni se chytili, hudba začala a ta, ta, ratatatata.
00:20:41 A tři hupli rovnou za ním. Vláček tahali ven. To byl trapas.
00:20:46 To je pravda.
00:20:47 Jeden vtipálek si nechal zahrát na pohřbu "Za rok se vrátím..."
00:20:52 Příbuzní ti čuměli. Už si rozebrali majetek, prachy.
00:20:57 A jeden vtipálek nechal zahrát manželce "Tak už jsem ti fouk."
00:21:04 -To je velmi legrační.
-Že jo?
00:21:07 To bys taky mohl nechat tchýni zahrát "Mám rád vůni tvojí kůže".
00:21:12 To není blbý, to si musím napsat.
00:21:16 U nás v Oseku se stala taková věc,
00:21:20 to bylo až u soudu ve Štrasburku pro lidský práva.
00:21:24 Měli jsme rozbitý krematorium a oni nechali nebožtíkovi zahrát
00:21:29 "Pec nám spadla".
00:21:31 -Máte vy v tom vašem výseku...
-Oseku!
00:21:34 Máte vy tam něco jinýho než tohle krematorium?
00:21:38 -Ještě tam máme kafilérii.
-No to je výběr.
00:21:42 A kam máš namířeno ty, až skončíš?
00:21:45 Podle prachů.
00:21:47 Ono je jedno, kterým komínem mě vyfouknou, že jo, paní?
00:21:52 -To je jedno, komu padnu do oka.
-Co je ještě důležité na pohřbu?
00:21:57 -Je to osoba pohřebního řečníka.
-To je pravda.
00:22:01 -Já bych to asi dělat nemohl.
-Ne, nemohl.
00:22:05 Možná v masce Mikuláše, že bych...
-Ani v plynový masce!
00:22:10 Projev by neměl být příliš emotivní,
00:22:13 nemělo by to znít jako: "Ach ne, to se nemělo stát!"
00:22:17 -Cítíte, že je to moc?
-Nebo: "Vem nás s sebou, tatínku!"
00:22:22 Prosím tě, copak jede na dovolenou, nebo na služební cestu?
00:22:27 Stejně tak by projev neměl být příliš akademický.
00:22:32 Nemělo by to znít jako: "Zemřel František M,
00:22:36 nositel několika patentů a vynálezů
00:22:39 jako číslo 32 57 96/241 z r. 1972
00:22:46 jenž vyšel ve sbírce č. 21 38 94/237 z r. 1992,
00:22:53 která byla podporovaná ročenkou číslo..."
00:22:58 To tam umřou nudou.
00:23:01 Samozřejmě to se nehodí. Proto o tom hovořím.
00:23:05 Ten řečník by měl dávat pozor, aby neurazil přítomné.
00:23:10 -U nás v Oseku...
-To nikoho nezajímá!
00:23:13 Jsme jednou pohřbívali hasiče, požárníka.
00:23:17 Ten řečník říkal: "Milý Jindřichu, stříkal jsi dobře a daleko.
00:23:23 Teď už jsi dostříkal. Šli jsme rovnou do hospody.
00:23:27 -Už nebylo co řečnit, řešit.
-To je velmi rozumné.
00:23:32 Nebo se u nás stala taková trapná věc.
00:23:35 My máme hřbitůvek na kopci, 3 kilometry od vesnice.
00:23:39 -Vždycky jdeme 3 km za vozem.
-Není to daleko?
00:23:44 -To se mezi vás dostanou náklaďáky.
-My jsme naštosovaní za sebou.
00:23:49 Já někdy jedu na kozlíku.
00:23:51 -Oni mě mají rádi, tak...
-Ne, ty se tam vecpeš.
00:23:55 Jednou když pršelo, tak si vlezl pod víko.
00:23:59 Teď to vypadá legračně, tehdy to byla ostuda.
00:24:04 Když to odkryli, tak nevěděli, kterýho maj vyndat,
00:24:08 kterýho tam maj nechat. Vyhrálo to,
00:24:11 že Josef Náhlovský byl trochu teplejší.
00:24:15 28,6 měl zvýšenou teplotu.
00:24:19 To se stala taková trapná věc.
00:24:22 Jednomu pánovi zemřela nepříliš pohledná žena.
00:24:26 Jak jsme šli, tak první šel za rakví vdovec
00:24:30 a jak šel, tak naříkal: "Rita, Rita..."
00:24:34 Všichni na sebe čuměli, jeho žena se jmenovala Andula.
00:24:39 Všichni to věděli.
00:24:41 Přišli jsme až k tý jámě a on pořád: "Rita, Rita..."
00:24:45 Příbuzní ho omlouvali a říkali: "Promiňte, on ji tak miloval,
00:24:50 že se z toho zbláznil. Necháme ho tady samotného."
00:24:54 Všichni se decentně stáhli pryč. On tam stojí sám.
00:24:58 Podívá se doleva nic, vpravo nikdo.
00:25:02 "Rita tararata..." To se stalo u nás v Oseku.
00:25:06 Ještě jedna důležitá věc. Pohřeb by neměl být sponzorován.
00:25:11 Není vhodné, aby na stěnách visely nápisy jako: "Kde je Mattoni,
00:25:16 tam to žije."
00:25:18 Nebo aby o rakev byl opřený billboard:
00:25:21 "S naší cestovní kanceláří nejlevněji za teplem."
00:25:25 -U nás v Oseku...
-Dej pokoj s tím Osekem!
00:25:29 Se pověsil dealer od jedné telefonní společnosti.
00:25:34 A oni mu tam dali billboard "Nevaž se, přivaž se!".
00:25:38 -Děkujeme.
-V Oseku se to stalo.
00:25:44 S Fešákama strávili víc než 10 let.
00:25:47 Současně se začínají objevovat v televizi,
00:25:51 například v pořadech "Gala Super Show",
00:25:55 jejíž tvůrci byli i Karel Šíp a Jaroslav Uhlíř
00:25:59 a po boku jim stojí Fešácký kolega Petr Novotný.
00:26:03 Vítám mezi námi profesora Josefa Mladého z Ústí.
00:26:07 Z Ústí nad Labem.
00:26:09 Vítáme mezi námi profesora Josefa Mladého z Ústí nad Labem.
00:26:14 -Nezdržujte, jedem!
-Ano. Dále nic nemám.
00:26:18 Vy jste říkal, že budete dnes hovořit.
00:26:21 Vy jste říkal, že budete hovořit na téma folklor.
00:26:25 Vážení přátelé, folklor, to je pilíř.
00:26:29 Moraváci se o něj opírají, Plzeňáci mají svůj folklor,
00:26:33 Jihočeši a my na severu nic.
00:26:36 Hledali jsme a naše práce nakonec přinesla ovoce.
00:26:40 Podařilo se mi ve zbořeništi baráčnické rychty
00:26:45 najít starou Krušnohorskou kroniku. Zjistili jsme,
00:26:49 že ji drží v ruce poslední žijící Krušnohorec,
00:26:53 který dnes přijel do Prahy na pozvání Československé televize.
00:26:58 -Tak jaká byla cesta, Lojzíku?
-Ukradli mi kufr.
00:27:04 Co v něm bylo?
00:27:08 Bony.
00:27:10 Plnej kufr samý bony.
00:27:12 Říkali, že to v Praze letí, tak jsem vzal hned plnej kufr.
00:27:17 -Ukradli vám všechno?
-Jedna zbyla.
00:27:22 Já už vím, tys v Praze poprvé, viď?
00:27:26 Jsi tu poprvé? Řekni, jak se ti v Praze líbí?
00:27:30 Je to tady pěkný. Máte tady pěknou náves.
00:27:34 Nejvíc se mi líbí, jak v tom sklepě jezdí ta tramvaj.
00:27:38 Pane profesore, jak se zde objevili Krušnohorci?
00:27:42 Myslím z historického hlediska.
00:27:45 To všechno se můžeme dočíst tady v krušnohorské kronice,
00:27:49 kterou má Lojzík tady.
00:27:52 -Co je tohle?
-To je Krušnohorská kronika.
00:27:55 To je krušnohorský uzlíkový písmo.
00:27:58 Vy jste nikdy neviděl film Poklad Inků?
00:28:02 Z tebe by měl Hayerdahl radost.
00:28:05 -Můžu?
-Ano.
00:28:06 Kmen Krušnohorců sídlil původně v oblasti Jadranu.
00:28:11 Zhruba mezi Splitem a Dubrovníkem.
00:28:14 V 5. století využili Krušnohorci vpádu Hunů
00:28:19 a věrni vždy své zásadě pomáhej silnějšímu,
00:28:23 se tentokrát spletli a pomohli Hunům,
00:28:26 kteří byli poraženi v bitvě na Katalánských polích.
00:28:31 Ke cti Krušnohorců třeba dodat, že pomáhali Hunům 10 minut,
00:28:36 než zjistili, že je všechno obráceně.
00:28:40 V tom udělala kravička bú.
00:28:45 Prosím?!
00:28:47 Tady to někdo přeuzloval. Tady je uzlík jako kráva.
00:28:53 Přesto byli vítěznými Římany vyhnáni a místo slíbených Alp,
00:28:59 které chtěli obsadit,
00:29:02 obdrželi neznámé hory na severu slovanských Čech.
00:29:06 -Můžete mi říct, co to teď děláte?
-Já to znám, to je dlouhý.
00:29:11 Vy tady budete spát?
00:29:13 Je to strašně dlouhý. Já to sleduju.
00:29:16 Kde máte ty krušnohorský vynálezy, jak jste slibovali?
00:29:21 Oni ty krušnohorský vynálezy mají s sebou,
00:29:25 ale dokud se tenhle blázen nevymotá z tý kroniky,
00:29:29 -tak se nehneme z fleku.
-Jsme ale v časovým presu.
00:29:33 My musíme pokračovat v programu.
00:29:36 Mám to! A tak Krušnohorci vedení praotcem Krušinou
00:29:41 vystoupili až na památnou horu Klínovec.
00:29:45 Na počest Krušiny byly hory nazvané Krušné.
00:29:48 Vojevůdce Krušnohorců Venda
00:29:51 se svým oblíbencem bohatýrem Jendou
00:29:54 založili první krušnohorskou osadu nazvanou příhodně Teplice.
00:30:03 Ale stejně to zní tak vznešeně, poslední žijící Krušnohorec.
00:30:08 Podívej ten kroj.
00:30:11 I Pepíkovi Náhlovskýmu to v něm sluší.
00:30:16 Jenže ono jde o pouhou mystifikaci.
00:30:20 Josef Náhlovský, severočeský patriot, u nich postrádal folklor,
00:30:26 a tak si vymyslel fiktivní národ Krušnohorců, o nichž pak přednášel.
00:30:34 A to tak zaujatě, že dostal i nabídku z Německa,
00:30:39 aby o nich přednášel na univerzitě.
00:30:42 Ale Němci mají hranici humoru posunutou jinam.
00:30:47 Takže nic nepochopili.
00:30:51 Takže Krušnohorci neexistují?
00:30:54 Je mi líto, ale mohli bychom si dát Krušnohorce ještě jednou,
00:30:59 když se ti to tak líbí.
00:31:02 To zdaleka není všechno.
00:31:04 Některé krušnohorské vynálezy jsou pohádkové.
00:31:08 Třeba tohle, to je bezedná slánka.
00:31:12 To je opravdu pohádkovej vynález. Z toho se pořád sype sůl?
00:31:17 -Ne, do toho se pořád sype sůl.
-Mně zaujalo tohle.
00:31:22 -To vypadá jako Rubikova kostka.
-To je Pepíkova krušnohorská kostka
00:31:27 Oni mohli být slavní, kdyby to dotáhli do konce.
00:31:32 -Oni to nedotáhli do konce.
-Oni to dotáhli do konce.
00:31:37 Krušnohorci ale neuznávali barvy.
00:31:40 To potom nebylo moc těžké složit, že ne?
00:31:44 -Já jsem to složil za 3 minuty.
-Co máte schovaného tady?
00:31:48 Krušnohorci byli čistotní lidé.
00:31:51 Jako první na světě používali umyvadlo s kohoutkem.
00:31:56 Tohle je velice zajímavá věc. Tohle, co držím v ruce,
00:32:01 je Pepinův hrnec. To je předchůdce dnešního papiňáku.
00:32:10 To je úžasný. A to je napevno takhle?
00:32:14 Ano.
00:32:15 Můžu se zeptat?
00:32:17 Jak z toho Krušnohorci dostávali maso ven?
00:32:21 To byl druhotný problém.
00:32:24 Krušnohorci nikdy nedostali maso dovnitř.
00:32:28 Co je tam ta taška? To by mě zajímalo.
00:32:32 Tohle je krušnohorská lanovka.
00:32:37 -Tohle je krušnohorská lanovka?
-Ne, tohle je krušnohorská lanovka
00:32:43 Taška na lano. Když šli Krušnohorci do hor.
00:32:48 Nerad bych zapomněl na nejslavnější krušnohorský vynález.
00:32:53 To co vidíte, to je kolébka světové elektroniky.
00:32:57 Já jsem si ji představoval jinak.
00:33:01 Mladí Krušnohorci se již tenkrát seznamovali přes počítače.
00:33:07 -To snad ne?
-Ano.
00:33:09 Chlapci a děvčata se scházeli u této ošatky
00:33:13 a při počítání hrachu navazovali své první kontakty.
00:33:17 Tohle je takový předchůdce toho dnešního kontaktu.
00:33:22 Tento kontakt přišel v zapomenutí
00:33:25 a připomněl nám jej až vynález kontaktní čočky.
00:33:33 Vy jste nám před natáčením říkal,
00:33:36 že poslední Krušnohorec umí hezké krušnohorské písničky.
00:33:43 Je to pravda?
00:33:46 Mohl by tady před kamerami pod vaším citlivým vedením?
00:33:51 Jo? To by byla velice hezká tečka za jeho návštěvou ve studiu.
00:33:56 Je tady problém,
00:33:58 on když zpívá, tak se doprovází hrou na pilu, smyčcem.
00:34:04 Vy máte pilu?
00:34:07 -Jo?
-Ne.
00:34:10 Oni nám slíbili, že tady bude pila, když přijdeme do studia
00:34:15 a ona tady není. Režie, bude ta pila?
00:34:19 Bude. Mlčení znamená souhlas. Přinesou ji.
00:34:23 Prosím vás, co je tady ta stavebnice?
00:34:27 Tohle je papírový krušnohorský motor.
00:34:30 -Na svoji dobu převratnej vynález.
-To je opravdu z papíru, že?
00:34:35 -No.
-Jak to pracovalo?
00:34:37 Jednoduše, moment!
00:34:45 To je krásný. Hej, shoří vám to!
00:34:51 Nevadí, to je spalovací motor.
00:34:59 To to dneska hezky uteklo.
00:35:01 Ani se člověk nenaděje, a už je tady závěr.
00:35:05 Jak to? Ještě máme trochu času.
00:35:09 Nebo mi jdou špatně hodinky?
00:35:13 Já nevím, ale tady je napsáno "závěr".
00:35:19 Kde? Ukaž! Luďku, tys nemožnej.
00:35:23 Tam je jasně napsáno "Závěť".
00:35:29 Tak vás tady vítám, vážení pozůstalí.
00:35:35 Moment, počkejte ještě na mě.
00:35:39 Tak, kde já mám tady místo?
00:35:42 Co kdybyste vstali? Děkuju vám.
00:35:50 Co vy tady děláte?
00:35:54 Jako supi.
00:35:58 To je národa tohle!
00:36:06 Čí jseš, spratku?
00:36:09 Paní, posaďte se, ano?
00:36:13 Manželka, pozůstalá.
00:36:16 -Manželka jste toho, co umřel?
-Ano.
00:36:20 To se mu nedivím.
00:36:23 Vážení a milí pozůstalí, většinou se asi ani neznáte, že?
00:36:31 A vy, co se znáte, tak spolu asi moc nekomunikujete.
00:36:36 Pokud ano, tak pomlouváte všechny ty ostatní,
00:36:40 co tady měli bejt s váma.
00:36:42 Dnes vás dává dohromady jediná společná věc
00:36:46 a to je dědictví, závěť.
00:36:49 Krkavci! Vyžírkové! Vy jste ho někteří ani neznali, že jo?
00:36:55 -Co já jsem se natrápila s ním.
-Stará paní, sedněte si!
00:37:01 -No, Tučkovi!
-Prosím vás, ať můžeme pokračovat.
00:37:11 Promiňte, o tom všem jak to bude, rozhodne závěť.
00:37:16 Dovolte, abych ji přečetl.
00:37:18 Jéjé!
00:37:21 To teprv začínáme.
00:37:25 Ve své závěti týkající se mého majetku, to je dvou vil, konta
00:37:30 a dvou pozemků a tak dále... myslím na vás všechny mé příbuzné.
00:37:35 Jmenovitě na pana Petra Blažka, mého bratra, jeho ženu Irenu,
00:37:41 dále dceru Alenu, syna Horáce s jeho ženou Věrou, roz. Žákovou.
00:37:55 Dále na mého druhého bratra Viléma, jeho první ženu Zdenu
00:38:00 -a jeho druhou ženu Milenu.
-Ta flundra je tu taky, jo?
00:38:07 Ty mrcho, co ty ses nás natrápila.
-Posaďte se!
00:38:11 Ještě nám dluží prachy, co si půjčila.
00:38:15 Stará ošklivá paní, posaďte se!
00:38:18 Druhou ženu Milenu, rozvedenou Blažkovou
00:38:21 znovu provdanou Šlechtovou, za svobodna Jíšovou.
00:38:26 Také jeho 3 děti, Aloise, Josefa a Zbyňka.
00:38:31 -Dále na jeho sestru Annu Tučkovou.
-Tučkovi, no jo, vyžírkové.
00:38:38 Za svobodna Tejkalovou. A jejího muže Arnošta Tučka.
00:38:44 A jejich dětí Jaromíra, Bohouše a Marcelu.
00:38:50 To budeš ty, ty spratku!
00:38:56 Parchant!
00:38:59 Prosím vás, uklidněte se!
00:39:04 Dále na příbuzné ze Slovenska. Tibora Blažka a jeho ženu Jolanu,
00:39:12 rozenou Šebovou a jejich děti Zoltána, Desidera a Eriku.
00:39:20 Dále je zde příbuzenstvo z Austrálie.
00:39:24 Jéžiš Maria!
00:39:27 Sestřenice Evženie Blažková
00:39:30 a její manžel maurský náčelník Tunkavu a jejich děti,
00:39:37 Masrolinka, Diudua, Zelku, Pepíček a Maruška.
00:39:46 Pepíček Tunkavu, taková kravina, to já tak nenechám,
00:39:50 -prosím vás, pusťte mě.
-Prosím vás, paní...!
00:39:55 Tučkovi, no jo?
00:39:57 To že chcete odejít, neznamená, že budete zvedat celou řadu.
00:40:02 -Počkejte, kam se to cpete, ženská!
-Já to nenechám takhle!
00:40:06 Pane notáři, já jsem manželka, zákonitá manželka!
00:40:11 Prosím vás, co tady děláte?
00:40:13 Tady si sednu, abych o to nepřišla.
00:40:16 Ježíš Maria, Pepíček Tuňkavu!
00:40:19 Slyšel jsem správně, že tady si sednete, abyste o to nepřišla?
00:40:24 Ano.
00:40:35 Verbež!
00:40:38 Jak dlouho jste žila s panem zesnulým?
00:40:41 -Několik roků.
-On hodně jezdil pryč, viďte?
00:40:45 To vidíte.
00:40:51 Heleďte, vy sedíte tak blízko, vy byste si milostivá stará paní,
00:40:56 nemohla dát ten závoj a klobouk na ksicht?
00:41:00 Ono že by nám to vizuálně hodně pomohlo.
00:41:04 Čtěte!
00:41:07 Tak dobře. Máme zde maďarské příbuzné.
00:41:11 Ježíš Maria!
00:41:13 Bratrance Štefana Gyurko z dědečkovy strany
00:41:18 a jeho ženu Aranku rozenou Nemétovou
00:41:22 a jejich děti Mikloše a adoptivní dceru Li Ti Hom z Vietnamu.
00:41:32 Z Vietnamu?! Lidi! KŘIČÍ
00:41:39 Dál...
00:41:54 Teď připomíná tu nafukovací Andulu.
00:42:08 Vypadá to, že to s paní seklo, no nevadí.
00:42:11 Dočteme závěť.
00:42:13 Tak ty všechny vyděďuji
00:42:15 a svůj veškerý majetek odkazuji své manželce Elišce Blažkové.
00:42:24 To jsme si moc nepomohli.
00:42:27 V případě její smrti pak svému notáři doktoru Františku Novákovi.
00:42:42 No, co sedíš a mlčíš?
00:42:44 Chtěl jsi závěr, tak se do toho můžeš pustit.
00:42:49 Já přemýšlím o tý závěti, víš? Jakože nic nemám.
00:42:53 -Všechno má moje manželka.
-A víš, co se říká?
00:42:58 Kde nic není, ani smrt nebere.
00:43:01 Ty se můžeš na rozdíl od manželky spolehnout na dlouhověkost.
00:43:09 -Jak to myslíš?
-Nijak. O ničem nepřemýšlej.
00:43:13 Buď rád, že tě neoberou chamtiví příbuzní
00:43:17 -a pojď se rozloučit.
-Je to takový smutný loučení.
00:43:22 Takový pohřební. To já nemám rád.
00:43:25 Tak se můžeme s panem Náhlovským a Mladým rozloučit ušlechtile.
00:43:31 To je jak?
00:43:34 Oběma jako rodilým Severočechům leží na srdci
00:43:38 stav životního prostředí.
00:43:40 Protože na severu s tím mají problémy, začali agitovat.
00:43:45 Šlo jim to náramně.
00:43:48 Vážení diváci, nebuďme ke svému okolí lhostejní
00:43:52 a vezměme si z pánů Náhlovského a Mladého příklad.
00:43:56 Na shledanou.
00:43:58 -Dobrý večer, přátelé.
-Dobrý večer, přátelé.
00:44:03 Já bych rád pohovořil na velice ožehavé téma.
00:44:07 -To je téma ochrana...
-Ano, ochrana, to je ožehavé téma.
00:44:12 Musíme se podívat pravdě do očí a dnes nemoce řáděj všude.
00:44:16 Vy mladší, vy byste u sebe měli mít tu malou krabičku,
00:44:21 protože nevíte, koho potkáte. Dnes je všude samej úchyl, deviant.
00:44:26 Já jsem nemyslel tohle!
00:44:28 Vyskočí na vás z kadibudky převlečenej Šmucler a už se vezete.
00:44:33 Já taky u sebe nosím tu krabičku, mladá paní.
00:44:37 -Ještě mě nikdo nepřepad.
-To se nediv.
00:44:40 Chodím domů přes les.
00:44:42 Pokud tě potká úchyl, tak tě pozdraví: "Buď zdráv, kolego!"
00:44:47 -Já jsem měl na mysli něco jiného.
-Ochranu.
00:44:51 Ano, ale myslel jsem ochranu přírody.
00:44:54 Tak velkou gumičku nemáme.
00:45:01 Nezlehčuj to, to je vážná věc. Příroda je v hrozném stavu.
00:45:06 My bychom se měli starat o to, aby tady něco zbylo pro ty,
00:45:11 kteří přijdou po nás.
00:45:13 Ano, co si přijdou pro nás a nebude to dlouho trvat.
00:45:17 Ještě dvoje volby a jedem.
00:45:20 -Ne pro nás, po nás!
-Po nás, to je slovensky to samý.
00:45:24 Uvědomme si, vymírají celé živočišné druhy.
00:45:28 To je velice vnímavý citlivý člověk.
00:45:31 Máte pravdu, pane Mladý. Vymírají nám celé živočišné druhy.
00:45:36 Mamut umřel.
00:45:37 Taky ten dinosaurus už na tom není nejlépe.
00:45:41 Už ani ten Špilberk z Brna ho nezachránil v těch filmech.
00:45:46 -Kdo?
-Špilberk.
00:45:47 -Odkud?
-Z Brna.
00:45:49 To je materiál. Špilberk z Brna.
00:45:52 Teď ses zesměšnil před celou republikou.
00:45:56 Musím ti vysvětlit, že Špilberk z Brna je hrad.
00:46:01 To co tys měl na mysli, je Spielberg režižér.
00:46:06 -Režižér?
-Ano.
00:46:09 Ten je taky chytrej, že ano?
00:46:15 To je dvojka, blbej a blbější.
00:46:24 -To si tedy najmuli.
-Víš, co je to režižér?
00:46:29 -Jistě vím, co je to režižér.
-No?
00:46:32 To je pokyn Vietnamci: "Rejži žer!"
00:46:35 To jsem ráno slyšel v Holešovicích.
00:46:38 Když jsem říkal, že vymírají celé živočišné druhy,
00:46:43 tak jsem měl namysli současné celé živočišné druhy.
00:46:47 -Tak třeba?
-Kupříkladu nám vymírá tohle káně.
00:46:51 -Jaký tohle káně?
-Nejen tohle káně,
00:46:54 -ale i jiné, ale káně vymírá.
-Ale jaký?
00:46:58 To káně, to jste užil špatného rodu.
00:47:01 To je ta káně.
00:47:02 Na obloze letěla ta káně, možno říci ta káň,
00:47:06 -to je podle Havránka a Jedličky.
-Ty myslivce ani neznám.
00:47:11 Já řeším problém vymírajícího druhu.
00:47:14 On se hrabe v rodě. Tak ať je po tvém.
00:47:17 -Na obloze letěla káň.
-Ta káň. Na tom trvám.
00:47:22 -Ta káň, jsi spokojen?
-Jsem spokojen.
00:47:25 V pořádku. Kdo letěl s ní?
00:47:28 Ten káň. Oni lítají jako párek.
00:47:34 Někdy i v rohlíku. To je blbej fór.
00:47:38 Fór ne, jenom blbej.
00:47:40 -A s nimi letělo malý...?
-To káně.
00:47:45 To káně a o tom já právě hovořím. Ty mladé je třeba zachraňovat, že?
00:47:50 Ty starší už nějak dojdou. Řekneme si něco o tomto zvířátku.
00:47:55 Myšilov káně Buteo buteo, je ptáček,
00:47:58 který se živí drobnými savci,
00:48:01 -zajíčky, králíčky...
-A proto se mu tak říká myšilov.
00:48:06 Žere zajíce, králíky a je to myšilov.
00:48:09 -Takhle je to u nás se vším.
-Prosím tě, já se tam dostanu.
00:48:14 To říká každej.
00:48:17 Hlavně se živí myšmi.
00:48:23 -Jak?
-Myšmi.
00:48:28 Myšmami!
00:48:31 -Myšmami, myšimi, myšmama.
-Mišuge!
00:48:36 -Žere myši.
-To je důležitá informace.
00:48:40 -Ta káně žere myši.
-Ano.
00:48:43 Mně jednou ta káně sežrala myš od počítače.
00:48:47 Ale ne! To už je moc, tohleto!
00:48:49 Že jo?
00:48:50 Jsem si hrál s počítačem, letěla ta káně, spustila se,
00:48:55 sezobla mně myšku i s podložkou. Frnk a byla pryč.
00:49:00 Akorát ten drát jí koukal z huby. Tak se pohupoval.
00:49:08 X Windows 98.
00:49:11 Akorát tiskárna se ji odtrhla z huby.
00:49:17 -Udržuj trošku úroveň.
-Barevnou.
00:49:21 -Říkám úroveň trošku udržovat.
-Laserovou.
00:49:25 -Alois!
-Na leasing.
00:49:27 Dost!
00:49:29 Přátelé, pojďme k poslední důležité informaci,
00:49:33 která tady zazněla.
00:49:34 Žere myši. Ne, tenhle!
00:49:39 Káně žere myši.
00:49:41 -Teď pozor, hraboš polní...
-To je taky myš.
00:49:45 Ano, samozřejmě, že je to myš. Co by to bylo jinýho?
00:49:49 Jsou ještě hraboši, co si nahrábli.
00:49:52 Na poli to ale nehrozí, tam je jen tenhle malej.
00:49:57 Takže hraboš polní sežere až 2 kg obilí.
00:50:00 Pozor, káně sežere za rok až 2 000 hrabošů.
00:50:04 Tady vidíte užitečnost ptáčka, který nám vymírá.
00:50:08 Tak počítejte se mnou. Jeden hraboš 2 kg obilí,
00:50:13 2 000 hrabošů sežere 4 000 kg obilí.
00:50:16 Tak sežere 4 tuny obilí.
00:50:18 Tedy jedna káň, která sežere 2 000 hrabošů,
00:50:22 zároveň s nimi sežere 4 tuny obilí
00:50:25 propasírovaný přes to nebohé blbé zvířátko?
00:50:29 -A to je užitečný?
-To je jinak.
00:50:32 Jeden z nás je blbej, ale nevím kterej?
00:50:35 Já vím, kde je ten problém. Zajdi mezi Greenpeace.
00:50:40 Znám. Tuhle jsem si koupil zelený špíz v hospodě.
00:50:44 Salmonelózu jsem z toho dostal. Tatarka chodila okolo.
00:50:48 -Ne grimšpíz ale Greenpeace.
-Jo Greenpeace?
00:50:52 Víš, co to je? To je něco jako Děti Země.
00:50:56 -Vaše děti?
-Ale ne, moje děti.
00:50:59 Říkal jste děti ze mě.
00:51:01 Ale prosím tě, Děti Země, to je obrovská skupina mladých lidí.
00:51:07 To jste pěkně potentní ptáček.
00:51:10 Děti Země to je jako něco Hnutí duha.
00:51:13 -To také neznáš, viď?
-Hnutí duha? Znám.
00:51:17 To jsme založili s klukama u nás v hospodě takovou odnož.
00:51:21 To musí mít úroveň.
00:51:23 To má úroveň. My děláme soutěže.
00:51:26 Včera jsme měli soutěž o harvardské fondy.
00:51:30 -Já jsem vyhrál.
-Ne?
00:51:32 -Už v půl desátý jsem byl koženej.
-Děkujeme.
00:52:00 Titulky: Méhešová Iva, Česká televize, 2012
Josef Alois Náhlovský, český herec, komik a bavič. Narodil se 15. 12. 1949 v Lomu u Mostu. Dětství prožil u babičky. Na vysoké škole pedagogické vystudoval dějepis a český jazyk. Rok po studiích vyučoval na učňovské škole, nato se stal referentem v kulturním středisku. Už během studií hrál ochotnické divadlo. Jeho kariéru komika a baviče odstartovala jevištní vystoupení v programech skupiny Fešáci. Díky těmto vystoupením se Josef Náhlovský dostal před televizní a filmovou kameru. V televizi účinkoval v zábavných a hudebně zábavných pořadech.
Moderátor, herec a podnikatel. Narodil se v Ústí nad Labem, 2. 2. 1955. Do povědomí diváků dostal především vystupováním ve dvojici s Josefem Náhlovským. Spolu účinkovali v mnoha zábavných a hudebně zábavných televizních pořadech jak u nás, tak na i Slovensku.