Sokolovo

Československo-sovětský film o vzniku a nasazení 1. československého samostatného praporu v SSSR. ### Hrají: L. Chudík, M. Štěpánek, V. Samojlov, J. Pleskot, B. Pastorek, H. Hasse, Š. Kvietik, P. Pípal. J. Krampol, J. Kanyza, R. Jelínek, E. Horváth ml. a další. Scénář: M. Fábera, N. Figurovskij a O. Vávra. Kamera A. Barla. Režie Otakar Vávra

Litujeme, ale video není dostupné
Litujeme, ale video není dostupné

Rok 1942 je nejtěžším rokem druhé světové války. Ruská vojska porazila německou armádu před Moskvou a odrazila je o sto kilometrů zpět. Na Urale v Buzuluku v té době vzniká 1. československý samostatný prapor v SSSR. Tisícovce vojáků, kteří se rekrutují z Čechů a Slováků žijících v Rusku či z emigrantů před nacismem, velí podplukovník Ludvík Svoboda (L. Chudík), jenž se opírá o zkušenosti nemnoha důstojníků. Nejschopnější z nich je velitel první roty nadporučík Otakar Jaroš (M. Štěpánek). V Praze dojde 27. května k atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha (H. Hasse) a k následné kruté nacistické odplatě, jejímž vrcholem je vyhlazení vesnice Lidice. Čeští a slovenští vojáci v Buzuluku o to víc touží skončit s výcvikem a nastoupit na frontu. Ludvík Svoboda nakonec prosadí, aby je sovětské velení nasadilo do ostrých bojů. Jejich první misí je podílet se na obraně proti německé ofenzivě u vesnice Sokolovo nedaleko Charkova. Úkol je svěřen rotě nadporučíka Jaroše. Češi a Slováci tak 8. března 1943 poprvé přímo čelí smrtícímu obchvatu těžkých německých zbraní a pěchoty…

Prostřední část kontroverzní válečné trilogie Otakara Vávry (Dny zrady, Sokolovo, Osvobození Prahy) předkládá politický kontext událostí s patřičným ideologickým přibarvením – zcela je např. zamlčeno, že atentát na Heydricha naplánovala Benešova exilová vláda v Londýně a že atentátníci byli vycvičení v Británii. Samotná bitva o Sokolovo (ale také průběh atentátu na Heydricha) je však natočena s důrazem na autenticitu (natáčelo se ostatně ve skutečném Sokolově), podle vzpomínek účastníků a s vysokým realizačním standardem. Snímek ve své době patřil k „povinné četbě“. Po emigraci Martina Štěpánka (1981) byl však stažen z distribuce.