Zábavný pořad, v němž neotřelí hosté odhalují svá neuvěřitelná tajemství. Proč hostí ve svém bytě režisér Fero Fenič ruské podsvětí, jak se zpívá Andree Kalivodové Carmen jen ve spodních kalhotkách a co nabídl Kateřině Geislerové Alan Delon? Režie P. Gerža
00:00:20 Dobrý večer. Začíná další díl pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:00:24 Zkuste uhodnout, kdo lže a kdo říká pravdu?
00:00:27 Své uvěřitelné lži a neuvěřitelné pravdy
00:00:30 dnes přišli říci filmový režisér, scenárista, producent
00:00:35 a organizátor filmového festivalu FERO FENIČ. -Dobrý večer.
00:00:41 S ním přivítejte svůdnou Carmen, přední českou operní pěvkyni
00:00:46 ANDREU KALIVODOVOU.
00:00:48 Kapitánem jejich týmu je SANDRA POGODOVÁ.-Dobrý večer.
00:00:53 Proti nim usedne tým zdánlivě nesourodý.
00:00:56 Až z Paříže k nám dorazila přední módní návrhářka Pret-à-Porter
00:01:01 KATEŘINA GEISLEROVÁ.
-Dobrý večer.
00:01:03 Z Brna přijel na žlutých kolech svého studentského snu přijel
00:01:07 jeden z našich nejúspěšnějších podnikatelů RADIM JANČURA.
00:01:13 Kapitánem tohoto týmu je MICHAL DLOUHÝ.
00:01:17 Prosím, přivítejte našeho šarmantního moderátora.
00:01:20 Svým elegantním krokem přichází nesmlouvavý rozhodčí IGOR BAREŠ!
00:01:27 -Milé dámy a vážení pánové, dobrý večer.
00:01:29 Dobrý večer i vám, televizním divákům doma
00:01:32 u vašich obrazovek.
00:01:34 Vítejte při sledování dalšího dílu pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:01:40 I dnes uslyšíte spoustu neuvěřitelných pravd
00:01:43 a spoustu uvěřitelných lží.
00:01:45 Říká se, že lež má krátké nohy, ale o to rychleji prý umí utíkat.
00:01:51 I dnes se každý z týmů bude usilovně snažit své protihráče
00:01:56 přesvědčit o tom, že právě jejich tvrzení jsou pravdivá.
00:02:01 Pojďme rovnou do 1. kola: Z MÉHO ŽIVOTA.
00:02:04 Na kartičkách mají naši hosté spoustu neuvěřitelných pravd
00:02:08 a spoustu uvěřitelných lží.
00:02:10 Úkolem jejich protihráčů bude vtipně volenými otázkami zjistit,
00:02:14 jak to ve skutečnosti je. Začíná pan Fero Fenič.
00:02:19 -Tak, vážení, několik dní jsem hostil členy ruského podsvětí.
00:02:26 -Tak tahle část vaší minulosti nám zatím utekla.
00:02:32 -Já jsem si říkala, odkud sponzorujete ten festival?
00:02:35 SMÍCH
00:02:38 -No, je to tak deset let zpátky.
00:02:40 -Tak ono jde o to, jestli je hostil dobrovolně?
00:02:43 -Můžeš hostit nedobrovolně?
-Rusy ano.
00:02:50 -Nějak moc o tom víte?
00:02:53 -Myslím, že se to v naší historii stalo několikrát.
00:02:57 -Ano, ale nepobývali u mě 20 let, jenom asi 4 dny.
00:03:02 -Členové ruského podsvětí?
-Ano, byli na útěku.
00:03:05 -Jo takhle! Takže oni se jenom skrejvali?
00:03:08 -Ano, já jsem prostě... se vyznačuji silným sociálním
00:03:12 cítěním, jak je o mně známo, tak jsem prostě potkal...
00:03:16 -Víte, že až to odvysílají, tak jste skončil se svým silným
00:03:19 sociálním cítěním.
00:03:21 -Naopak, aby se ke mně nestěhovali další.
00:03:25 -Budete mít frontu před barákem.
00:03:29 -Kolik toho vypili?
00:03:30 -Celý bar, všechno, co jsem tam měl.
00:03:33 -Všechno, co tam bylo? Hm, tak co si myslíte?
00:03:36 -No, já si myslím, že pan Fenič má kuráž, že to klidně na sebe
00:03:40 takhle práskne. Já s ním asi souhlasím. -Já taky.
00:03:43 -Taky, že jo?
00:03:45 My si myslíme, že je to pravda.
00:03:48 Že opravdu strávili několik dní...
00:03:51 -Pane Feniči, je to pravda, nebo lež?
00:03:54 -Želbohu je to pravda. POTLESK
00:03:59 -Výborně.
00:04:01 -Moc prosím, buďte tak hodný a trošku nám to dovysvětlete.
00:04:04 -Když jsem se vrátil z dovolené v Chorvatsku, přes neporušený
00:04:08 vchod do mého bytu jsem našel byt v dezolátním stavu.
00:04:11 Všechny stopy naznačovaly, že tam několik dní někdo žil.
00:04:14 Dokonce skupina lidí. Vařila si, pila, dokonce se milovala.
00:04:18 A poté, co policie to zaznamenala, šel jsem do Bartolomějský podepsat
00:04:23 jakýsi ten protokol, tak cestou k tomu vyšetřovateli v 1. patře
00:04:28 za mřížemi v místnosti seděl nějaký chlap v mém tričku.
00:04:33 Zajímavé na tom bylo to, že to tričko bylo jediný kus,
00:04:37 protože jsem ho dostal jako dárek od výtvarníka mého filmu
00:04:41 na dotočné, vlastně neexistoval jiný kus na světě.
00:04:48 Na základě toho jsme usvědčili toho pána, který ho na sobě měl,
00:04:52 kterého policie zatkla z jiného důvodu.
00:04:56 Zjistilo se, že je ze skupiny Rusů, kteří utíkali z Ruska,
00:05:00 protože to byli narkomani, kteří tam někoho přepadli
00:05:04 a pokoušeli se dostat na Západ. A cestou potřebovali přespat.
00:05:08 A v Praze na Starém Městě objevili dům, to byl sousední dům,
00:05:12 který obložili lešením.
00:05:14 A oni se přes to lešení dostali ke mně do mého podkrovního bytu
00:05:19 přes střechu. A taky přes střechu odešli.
00:05:21 Takže vlastně tam trávili čas nepozorovaně, a jak bylo vidět,
00:05:25 velmi dobře si užívali.
00:05:28 -Tak takhle to bylo.
00:05:34 Co nám bude tvrdit Kateřina Geislerová?
00:05:38 -Alain Delon si mě chtěl koupit místo květiny do bytu.
00:05:41 -Nedivím se.
-V květináči, nebo řezanou?
00:05:46 -To mi hned neřekl.
00:05:48 -A co jste v tom bytě měla dělat? Zdobit? -Určitě, zdobit.
00:05:53 -Jenom zdobit. Jenom tak být.
00:05:56 -No, to bych chtěla vidět.
00:05:59 Jen by se za nima zavřely dveře, a už...
00:06:02 -Ale kolik v tom bytě v té chvíli už bylo takových...-Těch květin.
00:06:06 A tuhle nabídku jste dostala, když jste se potkali poprvé?
00:06:11 -Tuhle nabídku jsem...
-Nebo naposled?
00:06:16 -Tuhle nabídku jsem dostala, když jsme se potkali poprvé. Ano.
00:06:20 -A naposled.
00:06:21 A bylo to někde v květinářství, když začal o těch květinách?
00:06:24 -Ano, bylo to v květinářství.
00:06:26 Já jsem si tam vybírala čerstvý řezaný květiny do bytu.
00:06:30 A když jsem si to vybírala v tom nádherném květinářství,
00:06:35 tak najednou cítím, jak někdo mě chytí zezadu za ramena,
00:06:39 bylo to v létě, takže jsem na sobě měla jenom nátělník,
00:06:43 a políbí mě na jedno rameno.
00:06:46 Což mi přišlo docela jako drzý.
-To je troufalý, no.
00:06:51 -Ale přirozený od Delona.
00:06:54 -Tak se otočím a tváří tvář se ocitnu před Alainem Delonem.
00:06:58 -A tam už jste se znali, v tom květinářství?
00:07:01 -Ne, právě, že ne, to bylo první setkání.
00:07:04 -No, mě už by teď jenom zajímala adresa toho květinářství.
00:07:09 -Kdybyste byla náhodou v Paříži.
00:07:11 -Kdybych byla náhodou v Paříži, kdybych potkala Delona.
00:07:13 -Nedaleko Champs Elysées, samozřejmě.-Děkuju. Výborně.
00:07:17 No a Alain měl nějaký vedlejší úmysly?
00:07:20 -To se musíte zeptat Delona.
00:07:22 -Tak v tom momentě, kdy mě potkal, kdy si mě otočil a políbil,
00:07:26 tak se na mě dlouze zadíval a říkal: "Jste okouzlující.
00:07:30 Vy jste ta nejkrásnější květina z celýho květinářství."
00:07:33 A pak vlastně se otočil a za sebou měl pana vedoucího,
00:07:35 který měl velikánský pugét řezaných květin a říkal:
00:07:39 "Tak tuhle, tuhle beru taky."
00:07:43 -Mě právě napadlo, jaká byla nabídka květin? Co tam prodávali?
00:07:48 -Tak zkuste si tipnout, je to pravda, nebo lež?
00:07:53 -Fero, co myslíte? Připadá vám to uvěřitelný?
00:07:56 -Mně ano. -Mně to samozřejmě připadá uvěřitelný, byť možná...
00:08:00 I s uvěřitelnou historkou se dá lhát, ale připadá mi to uvěřitelný.
00:08:05 Od Delona bez problémů.
00:08:07 -Já nejsem Delon, a taky bych vám koupila kytku.
00:08:10 -Určitě. Já tomu věřím.
00:08:12 -My si za nás myslíme, že ta historka je pravda.
00:08:15 -Kateřino, je to pravda, nebo lež?
-Je to pravda. -To je nádherný!
00:08:24 -Co nám budete tvrdit vy, slečno Andreo?
00:08:27 -Á. Uvízla jsem v rokokovém kostýmu na oné místnosti v divadle
00:08:32 a málem jsem prošvihla následující dějství.
00:08:36 -A v které budově to bylo?
00:08:38 -To bylo open-air, tzn. pod širým nebem, Fero.
00:08:42 -Takže Toi-Toika! To je konec!
00:08:45 -To bych se pak nedostala tím oknem.
00:08:53 Sandro, ne, opravím tě, bylo to na jednom krásném hradu
00:08:58 tady v České republice.
00:09:02 -Já myslím, že to je pravda.
00:09:04 -Já si myslím, že to není pravda, že nám to trošku moc vnucujete.
00:09:09 -Tak já z vlastní zkušenosti vím, že tohle je dost častý případ,
00:09:13 já bych se spíš přiklonil k tomu, že to je pravda.
00:09:16 Takže jsme dva proti jednomu, tudíž za náš tým říkáme,
00:09:19 že tato historka je pravdivá.
00:09:21 -Andreo, jak je to doopravdy?
-Je to lež.
00:09:27 -Takže, přátelé, to bylo úvodní kolo, ve kterém vítězí tým
00:09:30 Sandry Pogodové.
00:09:36 V 2. kole s názvem MŮJ HOST si naši hosté pozvali někoho
00:09:40 ze svých zajímavých přátel.
00:09:41 Ovšem nevěřte jim všechno, co vám o nich budou tvrdit.
00:09:45 Přichází pan Láďa.
00:09:51 Jenom jeden ze soutěžících Sandřina týmu má k panu Láďovi blízký vztah.
00:09:56 Úkolem Michalova týmu je rozpoznat, který z nich to je. Sandro, prosím.
00:10:01 -Tak, Láďa je bratr Maroše Kramára, který hledal moji mámu
00:10:05 v Poště pro tebe.
00:10:07 -Pan Fenič nám bude o Láďovi tvrdit?
00:10:10 -Láďa je bývalý traktorista, kterému jsem v roce 1984
00:10:14 od základu změnil život.
-A slečna Andrea?
00:10:21 -To jsem zvědavá.
00:10:23 Láďa je starostlivý otec, který mi dohodil svého syna.
00:10:27 -Kdo je tedy pan Ladislav?
00:10:31 Bratr herecké hvězdy hledající rodinné vazby v TV pořadech?
00:10:36 Traktorista po přerodu? Nebo otec dohazovač?
00:10:40 Michale, je to na vás.
00:10:44 -Traktorista po přechodu?
00:10:49 Jak jste ho přerodil?
00:10:54 -Jak jsem ho mohl přerodit? Prostě... POTLESK
00:10:58 jsem mu nabídl lepší místo, než měl, když byl traktorista.
00:11:03 Jak se dá přerodit traktorista?
-Jo, jaký to bylo místo?
00:11:07 -No třeba se mohl stát šéfem strojové a traktorové stanice.
00:11:11 -Vy děláte do těchhle věcí?
-Ne, já mám známosti.
00:11:15 -Fero, vynechte to slovo třeba, a možná vám i uvěřej.
00:11:20 -Sandro, ty jsi říkala?
00:11:23 -Že to je bratr Maroše Kramára, který hledal vazby...
00:11:27 prostě moje maminka má vazby na Slovensku a hledal
00:11:30 přes Poštu pro tebe, přes pořad... Vidím, že mi to věříš, Michale.
00:11:34 -Mě zajímaj ty vazby na Slovensku, co to znamená, ty vazby?
00:11:39 -Prosím tě, znamená to, že část mojí rodiny pochází z Rakouska,
00:11:43 část pochází z Německa, část z Polska, z Ukrajiny
00:11:47 a přes Slovensko.
-Celá střední Evropa.
00:11:50 -No, nakombinovaný, to vidíš, že já jsem nakombinovaná, že?
00:11:54 -Ano, ano.
-Co na mě mrkáš?
00:11:58 -A dohozenému synovi bylo kolik?
-Nevím, co bych ti k tomu řekla?
00:12:04 -Na věk se neptala.
00:12:08 -Syn byl evidentně pod zákonem.
-Ale třicet mohlo být synovi, ne?
00:12:13 -Já nevím.
-Já nevím. Jste na mladší?
00:12:18 -Ne, to se přiznej, normálně se za to nestyď.
00:12:21 -Já se za nic nestydím.
00:12:22 -No, tak vidíš, bylo mu 17, všichni už to víme, je to dobrý.
00:12:26 -A už, no.
-No, Sandro, prosím tě.
00:12:29 -Na koho to tipujete?
-Na paní Sandru.
00:12:33 -Na Sandru?-Hm.
-Jo? -Hm.
00:12:35 -Má slovenskej kukuč, to je pravda, ale to je nepravděpodobný.
00:12:40 -Jak se pozná slovenský kukuč?
00:12:43 -Kukuč, má výraz pana Mečiara trošku. -Jo takhle, dokonce.
00:12:48 -Není to jeho syn?
00:12:51 -Tak, Michale, poprosím vás.
-Nenechte se rozhodit.
00:12:55 -Tak já myslím, když jsme se shodli na kukuči...
00:13:00 Tak to jsem zvědavej.
00:13:01 My si myslíme, že je to Sandřin... Sandřin...
00:13:05 -Já bych si tipla na Sandru. A vy?
-Já to nechám na vás.
00:13:10 -Ne, Míša si myslí asi něco jinýho.
00:13:13 -Takže my jsme se rozhodli, že to je Sandřin host. Pan Láďa.
00:13:17 -Pane Láďo, prosím, naznačte nám, ke kterému z hostů patříte?
00:13:26 Pane Feniči, řekněte nám k tomu něco bližšího.
00:13:29 -Tak pan Láďa je hrdina mého prvního filmu DŽUSOVÝ ROMÁN,
00:13:33 hrál tam druhou hlavní mužskou postavu.
00:13:36 Vybral jsem ho na konkurzu jako naturščika.
00:13:39 Tehdy dělal traktoristu v JZD Mšeno u Mělníka.
00:13:43 Po účinkování v mém filmu si film natolik zamiloval, že u něho zůstal
00:13:47 a dnes vlastní rekvizitářskou firmu, která spolupracuje dokonce
00:13:52 i s hollywoodskými produkcemi.
-To je krásný. -Děkujeme.
00:13:59 Michalův tým si pozval krásnou a křehkou ženu.
00:14:02 Přichází paní Nikol.
00:14:08 Michale, prosím.
-Ano, ano, velmi rád. Nikol...
00:14:13 Nikol je sestra Daniela Landy.
00:14:15 S oběma jsem hrál kdysi v seriálu 3. PATRO a popral jsem se kvůli ní
00:14:19 s Michalem Suchánkem.
00:14:21 -Kateřino, prosím.
00:14:24 -Nikol je moje sestra, kterou její strýček Milan Knížák
00:14:29 kousal do prstu a na druhého strýčka Jana Saudka pro jistotu
00:14:33 již raději střílela.
-Kousal do prstů?-Nebo do prsů?
00:14:38 -Do prstu.
00:14:41 -Slečna Nikol u nás pracuje jako strojvedoucí.
00:14:46 -Strojvedoucí, s takovejma ručičkama!
00:14:49 -Takže, přátelé, kdo je Nikol?
00:14:51 Sestra rockového zpěváka, kvůli které se poprali
00:14:54 náctiletí herci? Nebo neteř s vilnými strýčky?
00:14:57 Nebo je to sličný strojvedoucí?
00:15:00 -No, ti vilní strýčkové taky jsou možní, že jo?
00:15:04 -Mně totiž přijde ta podoba.
-Ale dívej se na tu podobu!
00:15:08 -Hned, jak se řeklo, že to je sestra paní Kateřiny,
00:15:11 tak jsem si říkala, bože, úplně mají stejnou anatomii obličeje.
00:15:15 -Taky jsi koukala, že? Krásný nos.
00:15:17 -A, Míšo, co tys tvrdil? Ano, že jste se se Suchošem...
00:15:21 Tak to, že jste se se Suchošem rvali o ženskou, bych brala.
00:15:24 -Pan Vančura, ten měl copak vypečeného tam?
00:15:26 -Že u nich slečna dělá strojvedoucí. Tak jak?
00:15:29 -Já říkám, že je to strojvedoucí.
00:15:31 -Tady to je jasný. Andrejko, co ty myslíš?
00:15:34 -Já prostě... teď je to pro mě...
00:15:38 Já zkusím tady pana Vančuru.
00:15:41 -Sandro, je to na tobě.
-No děcka!
00:15:47 Děcka, tu podobu už teď vidím jenom já odsud?-Počkej, počkej.
00:15:51 -No já s váma budu držet basu, ale to přijdeme o bod.
00:15:55 -Počkej, počkej, teď jste se usmály, dejme tam ty sestry.
00:16:00 -Já řeknu za nás za všechny, že my si myslíme...
00:16:03 -Za vás dvě všechny.
00:16:04 -Ano za nás za dvě za všechny si myslíme, že to je sestra
00:16:08 paní Kateřiny.
-Tak.
00:16:10 -Slečno Nikol, naznačte nám, ke komu patříte?
00:16:13 -Ne, to ne.
-To ne, to ne, to ne.
00:16:15 -To mi neříkej, že jsme takoví blbci. Juá!
00:16:18 SMÍCH, POTLESK
00:16:24 -To bylo další kolo, ve kterém zvítězil tým Sandry Pogodové.
00:16:32 Do dalšího kola s názvem CITÁTY Z MÉDIÍ jsem si pro vás
00:16:36 připravil několik ne příliš uvěřitelných tvrzení.
00:16:39 Vaším úkolem bude opět rozhodnout, zda se jedná o pravdu, nebo o lež.
00:16:44 Citát pro tým Sandry zní:
00:16:46 Golfisté na hřišti v Jižní Kalifornii se nestačili divit,
00:16:50 když nedaleko 12. jamky spadl z nebe na hřiště žralok.
00:16:54 Krátce po dopadu navíc začal po hřišti poskakovat.
00:16:57 Je to pravda, nebo lež?
00:17:01 -No, moh vypadnout z letadla, to si umím představit,
00:17:04 ale přijde mi divný, že by bez tý vody tam hopsal.
00:17:07 -A nemoh bejt v nějaký poslední křeči?-No může, taky.
00:17:10 -Ty seš odbornice na ty žraloky.
00:17:12 -Mně to přijde tak praštěný, že se to snad stalo.-Mně taky.
00:17:16 -Že jo? Tak jo. Tak my si myslíme, že to je pravda.
00:17:20 -Shodli jste se na tom, že je to pravda? -Ano.
00:17:23 -No máte pravdu.
-Jé!
00:17:26 -Čím větší blbost, tím je to pravda.
00:17:28 -Já jenom dovysvětlím.
00:17:30 Drobně krvácející žralok měl po těle několik menších zranění,
00:17:34 podle nichž lze usuzovat, že jej pravděpodobně ulovil
00:17:37 v oceánu nějaký velký pták a zhruba po 8 km letu
00:17:40 jej upustil na golfové hřiště. Máte bod.
00:17:49 Na řadě je Michalův tým.
00:17:51 Pro vás jsem našel hlášení pojistné události jedné britské pojišťovny
00:17:56 mobilních telefonů.
00:17:58 Pokud by se z kuriózních pojistných nároků sestavoval žebříček,
00:18:02 asi by mu vévodil muž, který se dožadoval vyplacení pojistky
00:18:06 za ztracený mobil, který zapomněl uvnitř krávy.
00:18:09 Té pomáhal s porodem telete a mobil použil jako svítilnu.
00:18:20 -Jako svítilnu, chápeš to?
00:18:22 -Tohle je blbost.
00:18:24 -Ale v nouzi, čím si člověk posvítí? Já svítím mobilem furt.
00:18:29 Tohle by bylo možný, ale je to teda taky velká ptákovina.
00:18:32 -Kdyby se jí ještě koukal do chřtánu, jestli má anginu,
00:18:36 tak možná, ale jako dozadu?
-To je divný.
00:18:40 -Ale ona je tam určitě taky větší tma než vpředu. -To je pravda.
00:18:45 SMÍCH
00:18:47 Ale že bych šel s tím na pojišťovnu,
00:18:50 tak budu vypadat jako vůl.
-V Americe? V Americe ne.
00:18:56 -V Americe ne, to je pravda. Tam je možný všecko.
00:18:59 -Nemluvě o tom, že tu náhradu bych chtěl po majiteli tý krávy.
00:19:03 -Já přemejšlím, proč...
-A nebo si může počkat, ano.
00:19:07 -Teď jsem to chtěla říct, proč si prostě nepočkal,
00:19:09 až mobil vyšel?
00:19:11 -Tak prosím, je to pravda, nebo lež?
00:19:13 -Já myslím, že lež.
-Je to lež.
00:19:16 -Je to pravda.
00:19:23 -Super!
00:19:24 -Zbývá jenom dodat, že v tomto kole zvítězil tým Sandry Pogodové.
00:19:37 Následuje závěrečný rozstřel s názvem KDO S KOHO.
00:19:40 Do tohoto kola se zapojí i naši kapitáni. Prosím, Sandro.
00:19:45 -Nabourala jsem do benzinové pumpy.
00:19:48 -Co si o tom myslíte?
00:19:51 -Já jsem Sandru viděl parkovat mockrát, prostě to všechno jsou
00:19:55 možný pravdivý věci, tohle.
00:19:58 Tohle mi přijde jak banalita v jejím případě.
00:20:02 -To je každodenní realita u Sandry.
00:20:04 -Stalo se vám to někdy? Nabourala jste do benzínový pumpy?
00:20:08 -Já neřídím.
00:20:10 -Jo vy neřídíte? Ježiš, to je hezký, to vám závidím.
00:20:13 -Jsou tady od začátku pořadu samý pravdy,
00:20:16 tak proč by se to teď mělo zlomit?
00:20:18 -Ne, ne, ne, ne. O tom bysme se dočetli.
00:20:21 Já zas budu muset použít svoje právo a říct ne.
00:20:24 -To bylo dávno, ne?
00:20:26 -Na to se ani nezeptali, je to nezajímá.
00:20:28 -My tvrdíme, že to není pravda.
-Vy tvrdíte, že je to lež?
00:20:30 -Že je to lež.-Já se zeptám Sandry, je to lež, nebo pravda?
00:20:33 -Je to pravda.
00:20:38 V Americe.
-V Americe? Ty bláho.
00:20:40 -Nějaká drobná pikantnost?
00:20:43 -Ano, já jsem v Americe dělala ou-pair, starala jsem se o 3 děti,
00:20:47 jezdila jsem volvem. To je evropská kára.
00:20:50 A pak mi půjčili plymounth, protože volvo nebylo,
00:20:53 a to je americká kára. To má ruční brzdu úplně jinde.
00:20:56 Tu tam nemá, má tady takovej vypínač jak od světla,
00:21:00 tak já při svý inteligenci sednu do auta, americký auto nemá
00:21:03 ruční brzdu, vyjela jsem na dálnici.
00:21:06 Samozřejmě během čtvrt hodiny jsem totálně spálila brzdy,
00:21:09 za mnou se ještě čoudilo, nějakej chlap vedle mě na mě křičel,
00:21:11 já blbec, mě tady balí, tak jsem na to ještě šlápla,
00:21:14 abych mu vodjela. Načež úplně spálený brzdy.
00:21:17 A vyjela jsem přes exit do městečka a najednou jsem
00:21:20 zjistila, že ty brzdy nejdou. Tak si říkám, co teď?
00:21:23 Tak se nedalo podřazovat, protože to byl automat,
00:21:25 tak říkám, musím nějaký kopeček.
00:21:27 Tak jsem našla kopeček, vyjela jsem na něj,
00:21:29 a nahoře byla benzinová pumpa.
00:21:31 A na konci tý benzinky měli takovou pěknou skalku s kytičkama.
00:21:35 A já už jsem jela zhruba jenom 40 km/h,
00:21:38 tak jsem jim to narvala do těch kytiček.
00:21:41 Ale ten člověk v tý benzínce takhle za tou kasou čuměl,
00:21:44 protože já jsem mu prosvištěla kolem těch pistolí,
00:21:46 narvala jsem to do těch kytek a pak jsem si šla koupit nanuk.
00:21:56 -Michale, co nám budeš tvrdit ty?
00:21:59 -Zaplatil jsem si možnost pojmenovat hvězdu
00:22:02 a dal jsem jí jméno Všehomíra. Na památku svého bratra.
00:22:05 -Hm, to je krásný, to už bych teď tvrdila, že to je pravda.
00:22:08 -A kdys to udělal, Míšo?
-Před rokem.-To je pravda.
00:22:12 -Kolik to stojí, člověče, koupit hvězdu?
00:22:14 -600. Nějak 680 korun.
-To je krásný.
00:22:17 -Mně to přijde tak dojemný, že to vypadá, že jo, ale...
00:22:21 -Právě proto to tady říká, protože to ještě neudělal. Nebo jo?
00:22:25 -Já myslím, že to je pravda.
-Myslíte, Fero, že to není pravda?
00:22:28 -Proč by jinak tak jednoduchou otázku dával?
00:22:30 Mně se to taky strašně líbí.
-To je krásný.
00:22:33 -Tak řekneme, že jo, právě kvůli tomu, že chceme, aby to tak bylo.
00:22:36 -No.-Ano.-Celej den jsme šikovní, tak proč ne?
00:22:38 My tomu věříme, že je to pravda.
00:22:40 -Vy tvrdíte, že to je pravda?-Ano.
-A Michal nám to řekne.
00:22:43 -Je to přesně, jak říkal Fero, když mě to napadlo, tahle kravina,
00:22:47 tak jsem říkal, to musím udělat, takže je to lež. -Je to lež.
00:22:52 -Proč by tak jednoduchou otázku dával?
00:22:54 Ale teď nám slibte, že to uděláte.
00:22:57 -Já to udělám. Já jsem si to našel, já už to mám objednaný.
00:23:00 -Teď jste na řadě vy, pane Feniči.
-A! Takže...
00:23:04 Políbil jsem Sofii Loren.
-Takže věděla o tom?
00:23:08 -Samozřejmě, můžete políbit někoho, aniž by o tom věděl. -Může.
00:23:13 Jakého druhu byl ten polibek?
-Normálního druhu.
00:23:17 -To já nevím, co je u vás normální?
00:23:20 -Takový, prostě jako...
00:23:23 -Letmý? Jako pusa na pusu? Nebo na tvář?
00:23:27 -Ano, když se s někým...
-Když se s někým co?-Potkáte.
00:23:31 Když se s někým potkáte náhodou.
-Náhodou.
00:23:34 -Jak je to běžné v Itálii, když se s někým náhodou potkáte.
00:23:38 -V Rusku, když se s někým náhodou potkáte...
00:23:41 -Ne, v Rusku se to dělá takhle.
-Taky můžou bejt dva chlapi.
00:23:45 A kde to bylo?
00:23:47 -Bylo to v New Yorku.
-A co jste tam dělal?-V kině.
00:23:51 V kině? Mezi popcornem a colou.
-Letmý polibek...
00:23:56 -Já jsem normálně šel do jednoho art kina, kde byla retrospektiva
00:24:01 filmu Sofie Loren, jsem zjistil, a ten večer tam přišla
00:24:05 Sofia Loren a uváděla film.
00:24:07 Protože to byl poslední film její přehlídky.
00:24:10 A tam jsme se potkali.
00:24:12 -Tak co si myslíte, je to neuvěřitelná pravda
00:24:15 nebo uvěřitelná lež?
00:24:18 -Tak co? No? Vy máte zkušenosti s Delonem.
00:24:21 -Já bych tím pádem řekla, že je to pravda. -Aha!
00:24:25 -Já bych řekl, že to je lež.
00:24:28 -Že jo? Já si taky myslím, že to je trošku šroubovaný.
00:24:31 -Moc štěstí.-A nebo tak jako, že to je co? -Co?
00:24:35 -Já už se bojím cokoli říct, protože dneska to projíždíme
00:24:40 na plný čáře, ale zkusíme, že Fero nemluví pravdu,
00:24:44 že to je lež.-Pane Feniči, je to pravda, nebo lež?
00:24:51 -Je to lež.
-Jo! Hezky!
00:24:57 -Ale je to vlastně částečně pravdivé, protože bylo to naopak.
00:25:02 Já ji nepolíbil, políbila Sofie Lorenová mě.
00:25:05 Ona totiž, když přicházela do sálu, ozval se potlesk, já jsem byl
00:25:09 na kraji v řadě, z neznámých mně důvodů, jak jsem tam stál,
00:25:13 jak šla, tak ke mně přistoupila, podala mi ruku a dala mi pusu.
00:25:17 Pak pokračovala dál k jevišti.
00:25:19 Vůbec dodnes nerozumím, proč zrovna mě v těch 30 řadách,
00:25:23 jak procházela kolem nich, tak si vybrala mě.
00:25:26 Prostě přišla ke mně, dala mi ruku a pusu. Skutečně.
00:25:29 Já jsem byl tak zkoprnělý, že jsem to neopětoval,
00:25:32 protože jsem na to nebyl připraven.
00:25:35 Byl jsem tam asi minutu, protože jsem zrovna přiběhl,
00:25:38 ještě jsem byl udýchaný, jestli mě chtěla uklidnit?
00:25:41 Nebo já nevím. Skutečně.
-Nebo chtěla roli.
00:25:44 SMÍCH, POTLESK
00:25:49 -Ke slovu se dostává Andrea Kalivodová.
00:25:52 -Zpívala jsem Carmen v kalhotkách.
-Takže čistě jenom v kalhotkách?
00:25:57 -No, v podstatě...
00:26:00 -No v podstatě, čistě jenom v kalhotkách?
00:26:03 -To byly drahý vstupenky na vystoupení.
00:26:05 -Co to znamená čistě?
00:26:07 -Jako že už nic jinýho na sobě neměla.
00:26:09 -A to bylo v nějakém baru?
-Ne, to bylo v opeře.
00:26:12 -Byly to dobový kalhotky?
00:26:14 -Ne, v podstatě to byly normální krásný dámský...
00:26:18 -Zeptám se, byly to tanga?
-Přesně tak.-Aha!-Přesně tak.
00:26:21 -A sakra. -Wow!
-Jak se v tom vyzná.
00:26:24 -To musel bejt pěkně zaříznutej výkon.
00:26:26 -Tak já je taky nosil.
00:26:28 Já si myslím co? Jako jo?
-Zkuste to.
00:26:32 -Chlapi hned, jasně, zpívala v kalhotkách.
00:26:35 Ve Státní opeře Carmen nahá, jasně!
-Tak, Michale, poprosím.
00:26:40 -Je to uvěřitelný, co? Jo?
-Jo, jo. -Jo?
00:26:44 Tak my věříme této historce.
-Andreo, jak je to ve skutečnosti?
00:26:48 -Tak je to ve skutečnosti tak, že s Carmen se jezdilo
00:26:52 po velkých halách a přijela jsem do Budapešti a tam právě stál
00:26:56 ten Ernesto Grisales, který byl velmi temperamentní Mexičan.
00:27:00 A právě v Budapešti jsem ho tak rozčílila na konci 4. dějství.
00:27:05 Víte asi všichni, o čem je Carmen.
00:27:08 Je o tom, že skutečně muže, toho zhrzeného milence donutí k tomu,
00:27:13 že ji zabije, protože on odmítne jeho lásku.
00:27:16 A já jsem ho tak neuvěřitelně ke konci rozčílila,
00:27:20 že mi vlastně strhal ty šaty.
00:27:22 A v podstatě mě úplně tam opravdu celou svlékl.
00:27:26 To bylo v tu chvíli tak autentické, že diváci tomu věřili,
00:27:30 že to tam tak mělo být. Ale byla to náhoda.
00:27:34 -Takže každopádně je to pravda?
-Je to pravda. Je to pravda.-Jo!
00:27:40 -Takže to byl tedy dnešní díl, ve kterém zvítězil tým
00:27:44 Sandry Pogodové.
00:27:51 Na závěr malé poučení.
00:27:52 Většina lží má prý krátké nohy, ale má prý zato vysoké podpatky.
00:27:59 Přesvědčit se o tom můžete příští týden při sledování
00:28:03 dalšího dílu pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:28:08 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2013
00:00:20 Dobrý večer. Začíná další díl pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:00:24 Zkuste uhodnout, kdo lže a kdo říká pravdu?
00:00:27 Své uvěřitelné lži a neuvěřitelné pravdy
00:00:30 dnes přišli říci filmový režisér, scenárista, producent
00:00:35 a organizátor filmového festivalu FERO FENIČ. -Dobrý večer.
00:00:41 S ním přivítejte svůdnou Carmen, přední českou operní pěvkyni
00:00:46 ANDREU KALIVODOVOU.
00:00:48 Kapitánem jejich týmu je SANDRA POGODOVÁ.-Dobrý večer.
00:00:53 Proti nim usedne tým zdánlivě nesourodý.
00:00:56 Až z Paříže k nám dorazila přední módní návrhářka Pret-à-Porter
00:01:01 KATEŘINA GEISLEROVÁ.
-Dobrý večer.
00:01:03 Z Brna přijel na žlutých kolech svého studentského snu přijel
00:01:07 jeden z našich nejúspěšnějších podnikatelů RADIM JANČURA.
00:01:13 Kapitánem tohoto týmu je MICHAL DLOUHÝ.
00:01:17 Prosím, přivítejte našeho šarmantního moderátora.
00:01:20 Svým elegantním krokem přichází nesmlouvavý rozhodčí IGOR BAREŠ!
00:01:27 -Milé dámy a vážení pánové, dobrý večer.
00:01:29 Dobrý večer i vám, televizním divákům doma
00:01:32 u vašich obrazovek.
00:01:34 Vítejte při sledování dalšího dílu pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:01:40 I dnes uslyšíte spoustu neuvěřitelných pravd
00:01:43 a spoustu uvěřitelných lží.
00:01:45 Říká se, že lež má krátké nohy, ale o to rychleji prý umí utíkat.
00:01:51 I dnes se každý z týmů bude usilovně snažit své protihráče
00:01:56 přesvědčit o tom, že právě jejich tvrzení jsou pravdivá.
00:02:01 Pojďme rovnou do 1. kola: Z MÉHO ŽIVOTA.
00:02:04 Na kartičkách mají naši hosté spoustu neuvěřitelných pravd
00:02:08 a spoustu uvěřitelných lží.
00:02:10 Úkolem jejich protihráčů bude vtipně volenými otázkami zjistit,
00:02:14 jak to ve skutečnosti je. Začíná pan Fero Fenič.
00:02:19 -Tak, vážení, několik dní jsem hostil členy ruského podsvětí.
00:02:26 -Tak tahle část vaší minulosti nám zatím utekla.
00:02:32 -Já jsem si říkala, odkud sponzorujete ten festival?
00:02:35 SMÍCH
00:02:38 -No, je to tak deset let zpátky.
00:02:40 -Tak ono jde o to, jestli je hostil dobrovolně?
00:02:43 -Můžeš hostit nedobrovolně?
-Rusy ano.
00:02:50 -Nějak moc o tom víte?
00:02:53 -Myslím, že se to v naší historii stalo několikrát.
00:02:57 -Ano, ale nepobývali u mě 20 let, jenom asi 4 dny.
00:03:02 -Členové ruského podsvětí?
-Ano, byli na útěku.
00:03:05 -Jo takhle! Takže oni se jenom skrejvali?
00:03:08 -Ano, já jsem prostě... se vyznačuji silným sociálním
00:03:12 cítěním, jak je o mně známo, tak jsem prostě potkal...
00:03:16 -Víte, že až to odvysílají, tak jste skončil se svým silným
00:03:19 sociálním cítěním.
00:03:21 -Naopak, aby se ke mně nestěhovali další.
00:03:25 -Budete mít frontu před barákem.
00:03:29 -Kolik toho vypili?
00:03:30 -Celý bar, všechno, co jsem tam měl.
00:03:33 -Všechno, co tam bylo? Hm, tak co si myslíte?
00:03:36 -No, já si myslím, že pan Fenič má kuráž, že to klidně na sebe
00:03:40 takhle práskne. Já s ním asi souhlasím. -Já taky.
00:03:43 -Taky, že jo?
00:03:45 My si myslíme, že je to pravda.
00:03:48 Že opravdu strávili několik dní...
00:03:51 -Pane Feniči, je to pravda, nebo lež?
00:03:54 -Želbohu je to pravda. POTLESK
00:03:59 -Výborně.
00:04:01 -Moc prosím, buďte tak hodný a trošku nám to dovysvětlete.
00:04:04 -Když jsem se vrátil z dovolené v Chorvatsku, přes neporušený
00:04:08 vchod do mého bytu jsem našel byt v dezolátním stavu.
00:04:11 Všechny stopy naznačovaly, že tam několik dní někdo žil.
00:04:14 Dokonce skupina lidí. Vařila si, pila, dokonce se milovala.
00:04:18 A poté, co policie to zaznamenala, šel jsem do Bartolomějský podepsat
00:04:23 jakýsi ten protokol, tak cestou k tomu vyšetřovateli v 1. patře
00:04:28 za mřížemi v místnosti seděl nějaký chlap v mém tričku.
00:04:33 Zajímavé na tom bylo to, že to tričko bylo jediný kus,
00:04:37 protože jsem ho dostal jako dárek od výtvarníka mého filmu
00:04:41 na dotočné, vlastně neexistoval jiný kus na světě.
00:04:48 Na základě toho jsme usvědčili toho pána, který ho na sobě měl,
00:04:52 kterého policie zatkla z jiného důvodu.
00:04:56 Zjistilo se, že je ze skupiny Rusů, kteří utíkali z Ruska,
00:05:00 protože to byli narkomani, kteří tam někoho přepadli
00:05:04 a pokoušeli se dostat na Západ. A cestou potřebovali přespat.
00:05:08 A v Praze na Starém Městě objevili dům, to byl sousední dům,
00:05:12 který obložili lešením.
00:05:14 A oni se přes to lešení dostali ke mně do mého podkrovního bytu
00:05:19 přes střechu. A taky přes střechu odešli.
00:05:21 Takže vlastně tam trávili čas nepozorovaně, a jak bylo vidět,
00:05:25 velmi dobře si užívali.
00:05:28 -Tak takhle to bylo.
00:05:34 Co nám bude tvrdit Kateřina Geislerová?
00:05:38 -Alain Delon si mě chtěl koupit místo květiny do bytu.
00:05:41 -Nedivím se.
-V květináči, nebo řezanou?
00:05:46 -To mi hned neřekl.
00:05:48 -A co jste v tom bytě měla dělat? Zdobit? -Určitě, zdobit.
00:05:53 -Jenom zdobit. Jenom tak být.
00:05:56 -No, to bych chtěla vidět.
00:05:59 Jen by se za nima zavřely dveře, a už...
00:06:02 -Ale kolik v tom bytě v té chvíli už bylo takových...-Těch květin.
00:06:06 A tuhle nabídku jste dostala, když jste se potkali poprvé?
00:06:11 -Tuhle nabídku jsem...
-Nebo naposled?
00:06:16 -Tuhle nabídku jsem dostala, když jsme se potkali poprvé. Ano.
00:06:20 -A naposled.
00:06:21 A bylo to někde v květinářství, když začal o těch květinách?
00:06:24 -Ano, bylo to v květinářství.
00:06:26 Já jsem si tam vybírala čerstvý řezaný květiny do bytu.
00:06:30 A když jsem si to vybírala v tom nádherném květinářství,
00:06:35 tak najednou cítím, jak někdo mě chytí zezadu za ramena,
00:06:39 bylo to v létě, takže jsem na sobě měla jenom nátělník,
00:06:43 a políbí mě na jedno rameno.
00:06:46 Což mi přišlo docela jako drzý.
-To je troufalý, no.
00:06:51 -Ale přirozený od Delona.
00:06:54 -Tak se otočím a tváří tvář se ocitnu před Alainem Delonem.
00:06:58 -A tam už jste se znali, v tom květinářství?
00:07:01 -Ne, právě, že ne, to bylo první setkání.
00:07:04 -No, mě už by teď jenom zajímala adresa toho květinářství.
00:07:09 -Kdybyste byla náhodou v Paříži.
00:07:11 -Kdybych byla náhodou v Paříži, kdybych potkala Delona.
00:07:13 -Nedaleko Champs Elysées, samozřejmě.-Děkuju. Výborně.
00:07:17 No a Alain měl nějaký vedlejší úmysly?
00:07:20 -To se musíte zeptat Delona.
00:07:22 -Tak v tom momentě, kdy mě potkal, kdy si mě otočil a políbil,
00:07:26 tak se na mě dlouze zadíval a říkal: "Jste okouzlující.
00:07:30 Vy jste ta nejkrásnější květina z celýho květinářství."
00:07:33 A pak vlastně se otočil a za sebou měl pana vedoucího,
00:07:35 který měl velikánský pugét řezaných květin a říkal:
00:07:39 "Tak tuhle, tuhle beru taky."
00:07:43 -Mě právě napadlo, jaká byla nabídka květin? Co tam prodávali?
00:07:48 -Tak zkuste si tipnout, je to pravda, nebo lež?
00:07:53 -Fero, co myslíte? Připadá vám to uvěřitelný?
00:07:56 -Mně ano. -Mně to samozřejmě připadá uvěřitelný, byť možná...
00:08:00 I s uvěřitelnou historkou se dá lhát, ale připadá mi to uvěřitelný.
00:08:05 Od Delona bez problémů.
00:08:07 -Já nejsem Delon, a taky bych vám koupila kytku.
00:08:10 -Určitě. Já tomu věřím.
00:08:12 -My si za nás myslíme, že ta historka je pravda.
00:08:15 -Kateřino, je to pravda, nebo lež?
-Je to pravda. -To je nádherný!
00:08:24 -Co nám budete tvrdit vy, slečno Andreo?
00:08:27 -Á. Uvízla jsem v rokokovém kostýmu na oné místnosti v divadle
00:08:32 a málem jsem prošvihla následující dějství.
00:08:36 -A v které budově to bylo?
00:08:38 -To bylo open-air, tzn. pod širým nebem, Fero.
00:08:42 -Takže Toi-Toika! To je konec!
00:08:45 -To bych se pak nedostala tím oknem.
00:08:53 Sandro, ne, opravím tě, bylo to na jednom krásném hradu
00:08:58 tady v České republice.
00:09:02 -Já myslím, že to je pravda.
00:09:04 -Já si myslím, že to není pravda, že nám to trošku moc vnucujete.
00:09:09 -Tak já z vlastní zkušenosti vím, že tohle je dost častý případ,
00:09:13 já bych se spíš přiklonil k tomu, že to je pravda.
00:09:16 Takže jsme dva proti jednomu, tudíž za náš tým říkáme,
00:09:19 že tato historka je pravdivá.
00:09:21 -Andreo, jak je to doopravdy?
-Je to lež.
00:09:27 -Takže, přátelé, to bylo úvodní kolo, ve kterém vítězí tým
00:09:30 Sandry Pogodové.
00:09:36 V 2. kole s názvem MŮJ HOST si naši hosté pozvali někoho
00:09:40 ze svých zajímavých přátel.
00:09:41 Ovšem nevěřte jim všechno, co vám o nich budou tvrdit.
00:09:45 Přichází pan Láďa.
00:09:51 Jenom jeden ze soutěžících Sandřina týmu má k panu Láďovi blízký vztah.
00:09:56 Úkolem Michalova týmu je rozpoznat, který z nich to je. Sandro, prosím.
00:10:01 -Tak, Láďa je bratr Maroše Kramára, který hledal moji mámu
00:10:05 v Poště pro tebe.
00:10:07 -Pan Fenič nám bude o Láďovi tvrdit?
00:10:10 -Láďa je bývalý traktorista, kterému jsem v roce 1984
00:10:14 od základu změnil život.
-A slečna Andrea?
00:10:21 -To jsem zvědavá.
00:10:23 Láďa je starostlivý otec, který mi dohodil svého syna.
00:10:27 -Kdo je tedy pan Ladislav?
00:10:31 Bratr herecké hvězdy hledající rodinné vazby v TV pořadech?
00:10:36 Traktorista po přerodu? Nebo otec dohazovač?
00:10:40 Michale, je to na vás.
00:10:44 -Traktorista po přechodu?
00:10:49 Jak jste ho přerodil?
00:10:54 -Jak jsem ho mohl přerodit? Prostě... POTLESK
00:10:58 jsem mu nabídl lepší místo, než měl, když byl traktorista.
00:11:03 Jak se dá přerodit traktorista?
-Jo, jaký to bylo místo?
00:11:07 -No třeba se mohl stát šéfem strojové a traktorové stanice.
00:11:11 -Vy děláte do těchhle věcí?
-Ne, já mám známosti.
00:11:15 -Fero, vynechte to slovo třeba, a možná vám i uvěřej.
00:11:20 -Sandro, ty jsi říkala?
00:11:23 -Že to je bratr Maroše Kramára, který hledal vazby...
00:11:27 prostě moje maminka má vazby na Slovensku a hledal
00:11:30 přes Poštu pro tebe, přes pořad... Vidím, že mi to věříš, Michale.
00:11:34 -Mě zajímaj ty vazby na Slovensku, co to znamená, ty vazby?
00:11:39 -Prosím tě, znamená to, že část mojí rodiny pochází z Rakouska,
00:11:43 část pochází z Německa, část z Polska, z Ukrajiny
00:11:47 a přes Slovensko.
-Celá střední Evropa.
00:11:50 -No, nakombinovaný, to vidíš, že já jsem nakombinovaná, že?
00:11:54 -Ano, ano.
-Co na mě mrkáš?
00:11:58 -A dohozenému synovi bylo kolik?
-Nevím, co bych ti k tomu řekla?
00:12:04 -Na věk se neptala.
00:12:08 -Syn byl evidentně pod zákonem.
-Ale třicet mohlo být synovi, ne?
00:12:13 -Já nevím.
-Já nevím. Jste na mladší?
00:12:18 -Ne, to se přiznej, normálně se za to nestyď.
00:12:21 -Já se za nic nestydím.
00:12:22 -No, tak vidíš, bylo mu 17, všichni už to víme, je to dobrý.
00:12:26 -A už, no.
-No, Sandro, prosím tě.
00:12:29 -Na koho to tipujete?
-Na paní Sandru.
00:12:33 -Na Sandru?-Hm.
-Jo? -Hm.
00:12:35 -Má slovenskej kukuč, to je pravda, ale to je nepravděpodobný.
00:12:40 -Jak se pozná slovenský kukuč?
00:12:43 -Kukuč, má výraz pana Mečiara trošku. -Jo takhle, dokonce.
00:12:48 -Není to jeho syn?
00:12:51 -Tak, Michale, poprosím vás.
-Nenechte se rozhodit.
00:12:55 -Tak já myslím, když jsme se shodli na kukuči...
00:13:00 Tak to jsem zvědavej.
00:13:01 My si myslíme, že je to Sandřin... Sandřin...
00:13:05 -Já bych si tipla na Sandru. A vy?
-Já to nechám na vás.
00:13:10 -Ne, Míša si myslí asi něco jinýho.
00:13:13 -Takže my jsme se rozhodli, že to je Sandřin host. Pan Láďa.
00:13:17 -Pane Láďo, prosím, naznačte nám, ke kterému z hostů patříte?
00:13:26 Pane Feniči, řekněte nám k tomu něco bližšího.
00:13:29 -Tak pan Láďa je hrdina mého prvního filmu DŽUSOVÝ ROMÁN,
00:13:33 hrál tam druhou hlavní mužskou postavu.
00:13:36 Vybral jsem ho na konkurzu jako naturščika.
00:13:39 Tehdy dělal traktoristu v JZD Mšeno u Mělníka.
00:13:43 Po účinkování v mém filmu si film natolik zamiloval, že u něho zůstal
00:13:47 a dnes vlastní rekvizitářskou firmu, která spolupracuje dokonce
00:13:52 i s hollywoodskými produkcemi.
-To je krásný. -Děkujeme.
00:13:59 Michalův tým si pozval krásnou a křehkou ženu.
00:14:02 Přichází paní Nikol.
00:14:08 Michale, prosím.
-Ano, ano, velmi rád. Nikol...
00:14:13 Nikol je sestra Daniela Landy.
00:14:15 S oběma jsem hrál kdysi v seriálu 3. PATRO a popral jsem se kvůli ní
00:14:19 s Michalem Suchánkem.
00:14:21 -Kateřino, prosím.
00:14:24 -Nikol je moje sestra, kterou její strýček Milan Knížák
00:14:29 kousal do prstu a na druhého strýčka Jana Saudka pro jistotu
00:14:33 již raději střílela.
-Kousal do prstů?-Nebo do prsů?
00:14:38 -Do prstu.
00:14:41 -Slečna Nikol u nás pracuje jako strojvedoucí.
00:14:46 -Strojvedoucí, s takovejma ručičkama!
00:14:49 -Takže, přátelé, kdo je Nikol?
00:14:51 Sestra rockového zpěváka, kvůli které se poprali
00:14:54 náctiletí herci? Nebo neteř s vilnými strýčky?
00:14:57 Nebo je to sličný strojvedoucí?
00:15:00 -No, ti vilní strýčkové taky jsou možní, že jo?
00:15:04 -Mně totiž přijde ta podoba.
-Ale dívej se na tu podobu!
00:15:08 -Hned, jak se řeklo, že to je sestra paní Kateřiny,
00:15:11 tak jsem si říkala, bože, úplně mají stejnou anatomii obličeje.
00:15:15 -Taky jsi koukala, že? Krásný nos.
00:15:17 -A, Míšo, co tys tvrdil? Ano, že jste se se Suchošem...
00:15:21 Tak to, že jste se se Suchošem rvali o ženskou, bych brala.
00:15:24 -Pan Vančura, ten měl copak vypečeného tam?
00:15:26 -Že u nich slečna dělá strojvedoucí. Tak jak?
00:15:29 -Já říkám, že je to strojvedoucí.
00:15:31 -Tady to je jasný. Andrejko, co ty myslíš?
00:15:34 -Já prostě... teď je to pro mě...
00:15:38 Já zkusím tady pana Vančuru.
00:15:41 -Sandro, je to na tobě.
-No děcka!
00:15:47 Děcka, tu podobu už teď vidím jenom já odsud?-Počkej, počkej.
00:15:51 -No já s váma budu držet basu, ale to přijdeme o bod.
00:15:55 -Počkej, počkej, teď jste se usmály, dejme tam ty sestry.
00:16:00 -Já řeknu za nás za všechny, že my si myslíme...
00:16:03 -Za vás dvě všechny.
00:16:04 -Ano za nás za dvě za všechny si myslíme, že to je sestra
00:16:08 paní Kateřiny.
-Tak.
00:16:10 -Slečno Nikol, naznačte nám, ke komu patříte?
00:16:13 -Ne, to ne.
-To ne, to ne, to ne.
00:16:15 -To mi neříkej, že jsme takoví blbci. Juá!
00:16:18 SMÍCH, POTLESK
00:16:24 -To bylo další kolo, ve kterém zvítězil tým Sandry Pogodové.
00:16:32 Do dalšího kola s názvem CITÁTY Z MÉDIÍ jsem si pro vás
00:16:36 připravil několik ne příliš uvěřitelných tvrzení.
00:16:39 Vaším úkolem bude opět rozhodnout, zda se jedná o pravdu, nebo o lež.
00:16:44 Citát pro tým Sandry zní:
00:16:46 Golfisté na hřišti v Jižní Kalifornii se nestačili divit,
00:16:50 když nedaleko 12. jamky spadl z nebe na hřiště žralok.
00:16:54 Krátce po dopadu navíc začal po hřišti poskakovat.
00:16:57 Je to pravda, nebo lež?
00:17:01 -No, moh vypadnout z letadla, to si umím představit,
00:17:04 ale přijde mi divný, že by bez tý vody tam hopsal.
00:17:07 -A nemoh bejt v nějaký poslední křeči?-No může, taky.
00:17:10 -Ty seš odbornice na ty žraloky.
00:17:12 -Mně to přijde tak praštěný, že se to snad stalo.-Mně taky.
00:17:16 -Že jo? Tak jo. Tak my si myslíme, že to je pravda.
00:17:20 -Shodli jste se na tom, že je to pravda? -Ano.
00:17:23 -No máte pravdu.
-Jé!
00:17:26 -Čím větší blbost, tím je to pravda.
00:17:28 -Já jenom dovysvětlím.
00:17:30 Drobně krvácející žralok měl po těle několik menších zranění,
00:17:34 podle nichž lze usuzovat, že jej pravděpodobně ulovil
00:17:37 v oceánu nějaký velký pták a zhruba po 8 km letu
00:17:40 jej upustil na golfové hřiště. Máte bod.
00:17:49 Na řadě je Michalův tým.
00:17:51 Pro vás jsem našel hlášení pojistné události jedné britské pojišťovny
00:17:56 mobilních telefonů.
00:17:58 Pokud by se z kuriózních pojistných nároků sestavoval žebříček,
00:18:02 asi by mu vévodil muž, který se dožadoval vyplacení pojistky
00:18:06 za ztracený mobil, který zapomněl uvnitř krávy.
00:18:09 Té pomáhal s porodem telete a mobil použil jako svítilnu.
00:18:20 -Jako svítilnu, chápeš to?
00:18:22 -Tohle je blbost.
00:18:24 -Ale v nouzi, čím si člověk posvítí? Já svítím mobilem furt.
00:18:29 Tohle by bylo možný, ale je to teda taky velká ptákovina.
00:18:32 -Kdyby se jí ještě koukal do chřtánu, jestli má anginu,
00:18:36 tak možná, ale jako dozadu?
-To je divný.
00:18:40 -Ale ona je tam určitě taky větší tma než vpředu. -To je pravda.
00:18:45 SMÍCH
00:18:47 Ale že bych šel s tím na pojišťovnu,
00:18:50 tak budu vypadat jako vůl.
-V Americe? V Americe ne.
00:18:56 -V Americe ne, to je pravda. Tam je možný všecko.
00:18:59 -Nemluvě o tom, že tu náhradu bych chtěl po majiteli tý krávy.
00:19:03 -Já přemejšlím, proč...
-A nebo si může počkat, ano.
00:19:07 -Teď jsem to chtěla říct, proč si prostě nepočkal,
00:19:09 až mobil vyšel?
00:19:11 -Tak prosím, je to pravda, nebo lež?
00:19:13 -Já myslím, že lež.
-Je to lež.
00:19:16 -Je to pravda.
00:19:23 -Super!
00:19:24 -Zbývá jenom dodat, že v tomto kole zvítězil tým Sandry Pogodové.
00:19:37 Následuje závěrečný rozstřel s názvem KDO S KOHO.
00:19:40 Do tohoto kola se zapojí i naši kapitáni. Prosím, Sandro.
00:19:45 -Nabourala jsem do benzinové pumpy.
00:19:48 -Co si o tom myslíte?
00:19:51 -Já jsem Sandru viděl parkovat mockrát, prostě to všechno jsou
00:19:55 možný pravdivý věci, tohle.
00:19:58 Tohle mi přijde jak banalita v jejím případě.
00:20:02 -To je každodenní realita u Sandry.
00:20:04 -Stalo se vám to někdy? Nabourala jste do benzínový pumpy?
00:20:08 -Já neřídím.
00:20:10 -Jo vy neřídíte? Ježiš, to je hezký, to vám závidím.
00:20:13 -Jsou tady od začátku pořadu samý pravdy,
00:20:16 tak proč by se to teď mělo zlomit?
00:20:18 -Ne, ne, ne, ne. O tom bysme se dočetli.
00:20:21 Já zas budu muset použít svoje právo a říct ne.
00:20:24 -To bylo dávno, ne?
00:20:26 -Na to se ani nezeptali, je to nezajímá.
00:20:28 -My tvrdíme, že to není pravda.
-Vy tvrdíte, že je to lež?
00:20:30 -Že je to lež.-Já se zeptám Sandry, je to lež, nebo pravda?
00:20:33 -Je to pravda.
00:20:38 V Americe.
-V Americe? Ty bláho.
00:20:40 -Nějaká drobná pikantnost?
00:20:43 -Ano, já jsem v Americe dělala ou-pair, starala jsem se o 3 děti,
00:20:47 jezdila jsem volvem. To je evropská kára.
00:20:50 A pak mi půjčili plymounth, protože volvo nebylo,
00:20:53 a to je americká kára. To má ruční brzdu úplně jinde.
00:20:56 Tu tam nemá, má tady takovej vypínač jak od světla,
00:21:00 tak já při svý inteligenci sednu do auta, americký auto nemá
00:21:03 ruční brzdu, vyjela jsem na dálnici.
00:21:06 Samozřejmě během čtvrt hodiny jsem totálně spálila brzdy,
00:21:09 za mnou se ještě čoudilo, nějakej chlap vedle mě na mě křičel,
00:21:11 já blbec, mě tady balí, tak jsem na to ještě šlápla,
00:21:14 abych mu vodjela. Načež úplně spálený brzdy.
00:21:17 A vyjela jsem přes exit do městečka a najednou jsem
00:21:20 zjistila, že ty brzdy nejdou. Tak si říkám, co teď?
00:21:23 Tak se nedalo podřazovat, protože to byl automat,
00:21:25 tak říkám, musím nějaký kopeček.
00:21:27 Tak jsem našla kopeček, vyjela jsem na něj,
00:21:29 a nahoře byla benzinová pumpa.
00:21:31 A na konci tý benzinky měli takovou pěknou skalku s kytičkama.
00:21:35 A já už jsem jela zhruba jenom 40 km/h,
00:21:38 tak jsem jim to narvala do těch kytiček.
00:21:41 Ale ten člověk v tý benzínce takhle za tou kasou čuměl,
00:21:44 protože já jsem mu prosvištěla kolem těch pistolí,
00:21:46 narvala jsem to do těch kytek a pak jsem si šla koupit nanuk.
00:21:56 -Michale, co nám budeš tvrdit ty?
00:21:59 -Zaplatil jsem si možnost pojmenovat hvězdu
00:22:02 a dal jsem jí jméno Všehomíra. Na památku svého bratra.
00:22:05 -Hm, to je krásný, to už bych teď tvrdila, že to je pravda.
00:22:08 -A kdys to udělal, Míšo?
-Před rokem.-To je pravda.
00:22:12 -Kolik to stojí, člověče, koupit hvězdu?
00:22:14 -600. Nějak 680 korun.
-To je krásný.
00:22:17 -Mně to přijde tak dojemný, že to vypadá, že jo, ale...
00:22:21 -Právě proto to tady říká, protože to ještě neudělal. Nebo jo?
00:22:25 -Já myslím, že to je pravda.
-Myslíte, Fero, že to není pravda?
00:22:28 -Proč by jinak tak jednoduchou otázku dával?
00:22:30 Mně se to taky strašně líbí.
-To je krásný.
00:22:33 -Tak řekneme, že jo, právě kvůli tomu, že chceme, aby to tak bylo.
00:22:36 -No.-Ano.-Celej den jsme šikovní, tak proč ne?
00:22:38 My tomu věříme, že je to pravda.
00:22:40 -Vy tvrdíte, že to je pravda?-Ano.
-A Michal nám to řekne.
00:22:43 -Je to přesně, jak říkal Fero, když mě to napadlo, tahle kravina,
00:22:47 tak jsem říkal, to musím udělat, takže je to lež. -Je to lež.
00:22:52 -Proč by tak jednoduchou otázku dával?
00:22:54 Ale teď nám slibte, že to uděláte.
00:22:57 -Já to udělám. Já jsem si to našel, já už to mám objednaný.
00:23:00 -Teď jste na řadě vy, pane Feniči.
-A! Takže...
00:23:04 Políbil jsem Sofii Loren.
-Takže věděla o tom?
00:23:08 -Samozřejmě, můžete políbit někoho, aniž by o tom věděl. -Může.
00:23:13 Jakého druhu byl ten polibek?
-Normálního druhu.
00:23:17 -To já nevím, co je u vás normální?
00:23:20 -Takový, prostě jako...
00:23:23 -Letmý? Jako pusa na pusu? Nebo na tvář?
00:23:27 -Ano, když se s někým...
-Když se s někým co?-Potkáte.
00:23:31 Když se s někým potkáte náhodou.
-Náhodou.
00:23:34 -Jak je to běžné v Itálii, když se s někým náhodou potkáte.
00:23:38 -V Rusku, když se s někým náhodou potkáte...
00:23:41 -Ne, v Rusku se to dělá takhle.
-Taky můžou bejt dva chlapi.
00:23:45 A kde to bylo?
00:23:47 -Bylo to v New Yorku.
-A co jste tam dělal?-V kině.
00:23:51 V kině? Mezi popcornem a colou.
-Letmý polibek...
00:23:56 -Já jsem normálně šel do jednoho art kina, kde byla retrospektiva
00:24:01 filmu Sofie Loren, jsem zjistil, a ten večer tam přišla
00:24:05 Sofia Loren a uváděla film.
00:24:07 Protože to byl poslední film její přehlídky.
00:24:10 A tam jsme se potkali.
00:24:12 -Tak co si myslíte, je to neuvěřitelná pravda
00:24:15 nebo uvěřitelná lež?
00:24:18 -Tak co? No? Vy máte zkušenosti s Delonem.
00:24:21 -Já bych tím pádem řekla, že je to pravda. -Aha!
00:24:25 -Já bych řekl, že to je lež.
00:24:28 -Že jo? Já si taky myslím, že to je trošku šroubovaný.
00:24:31 -Moc štěstí.-A nebo tak jako, že to je co? -Co?
00:24:35 -Já už se bojím cokoli říct, protože dneska to projíždíme
00:24:40 na plný čáře, ale zkusíme, že Fero nemluví pravdu,
00:24:44 že to je lež.-Pane Feniči, je to pravda, nebo lež?
00:24:51 -Je to lež.
-Jo! Hezky!
00:24:57 -Ale je to vlastně částečně pravdivé, protože bylo to naopak.
00:25:02 Já ji nepolíbil, políbila Sofie Lorenová mě.
00:25:05 Ona totiž, když přicházela do sálu, ozval se potlesk, já jsem byl
00:25:09 na kraji v řadě, z neznámých mně důvodů, jak jsem tam stál,
00:25:13 jak šla, tak ke mně přistoupila, podala mi ruku a dala mi pusu.
00:25:17 Pak pokračovala dál k jevišti.
00:25:19 Vůbec dodnes nerozumím, proč zrovna mě v těch 30 řadách,
00:25:23 jak procházela kolem nich, tak si vybrala mě.
00:25:26 Prostě přišla ke mně, dala mi ruku a pusu. Skutečně.
00:25:29 Já jsem byl tak zkoprnělý, že jsem to neopětoval,
00:25:32 protože jsem na to nebyl připraven.
00:25:35 Byl jsem tam asi minutu, protože jsem zrovna přiběhl,
00:25:38 ještě jsem byl udýchaný, jestli mě chtěla uklidnit?
00:25:41 Nebo já nevím. Skutečně.
-Nebo chtěla roli.
00:25:44 SMÍCH, POTLESK
00:25:49 -Ke slovu se dostává Andrea Kalivodová.
00:25:52 -Zpívala jsem Carmen v kalhotkách.
-Takže čistě jenom v kalhotkách?
00:25:57 -No, v podstatě...
00:26:00 -No v podstatě, čistě jenom v kalhotkách?
00:26:03 -To byly drahý vstupenky na vystoupení.
00:26:05 -Co to znamená čistě?
00:26:07 -Jako že už nic jinýho na sobě neměla.
00:26:09 -A to bylo v nějakém baru?
-Ne, to bylo v opeře.
00:26:12 -Byly to dobový kalhotky?
00:26:14 -Ne, v podstatě to byly normální krásný dámský...
00:26:18 -Zeptám se, byly to tanga?
-Přesně tak.-Aha!-Přesně tak.
00:26:21 -A sakra. -Wow!
-Jak se v tom vyzná.
00:26:24 -To musel bejt pěkně zaříznutej výkon.
00:26:26 -Tak já je taky nosil.
00:26:28 Já si myslím co? Jako jo?
-Zkuste to.
00:26:32 -Chlapi hned, jasně, zpívala v kalhotkách.
00:26:35 Ve Státní opeře Carmen nahá, jasně!
-Tak, Michale, poprosím.
00:26:40 -Je to uvěřitelný, co? Jo?
-Jo, jo. -Jo?
00:26:44 Tak my věříme této historce.
-Andreo, jak je to ve skutečnosti?
00:26:48 -Tak je to ve skutečnosti tak, že s Carmen se jezdilo
00:26:52 po velkých halách a přijela jsem do Budapešti a tam právě stál
00:26:56 ten Ernesto Grisales, který byl velmi temperamentní Mexičan.
00:27:00 A právě v Budapešti jsem ho tak rozčílila na konci 4. dějství.
00:27:05 Víte asi všichni, o čem je Carmen.
00:27:08 Je o tom, že skutečně muže, toho zhrzeného milence donutí k tomu,
00:27:13 že ji zabije, protože on odmítne jeho lásku.
00:27:16 A já jsem ho tak neuvěřitelně ke konci rozčílila,
00:27:20 že mi vlastně strhal ty šaty.
00:27:22 A v podstatě mě úplně tam opravdu celou svlékl.
00:27:26 To bylo v tu chvíli tak autentické, že diváci tomu věřili,
00:27:30 že to tam tak mělo být. Ale byla to náhoda.
00:27:34 -Takže každopádně je to pravda?
-Je to pravda. Je to pravda.-Jo!
00:27:40 -Takže to byl tedy dnešní díl, ve kterém zvítězil tým
00:27:44 Sandry Pogodové.
00:27:51 Na závěr malé poučení.
00:27:52 Většina lží má prý krátké nohy, ale má prý zato vysoké podpatky.
00:27:59 Přesvědčit se o tom můžete příští týden při sledování
00:28:03 dalšího dílu pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:28:08 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2013
