Zábavný pořad, v němž neotřelí hosté odhalují svá neuvěřitelná tajemství. Proč zatkli Milana Knížáka se známou filmovou hvězdou Robertem de Nirem, co pije kocour Honzy Vyčítala a kterého prezidentského kandidáta léčila psycholožka Laura Janáčková? Režie P. Gerža
00:00:20 Dobrý večer, začíná další díl pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:00:24 Zkuste uhodnout, kdo dnes lže a kdo říká pravdu?
00:00:28 Své uvěřitelné lži a neuvěřitelné pravdy
00:00:32 vám dnes předloží věčný buřič, multimediální umělec a profesor
00:00:37 pražské Akademie výtvarného umění MILAN KNÍŽÁK.
00:00:44 Vedle něj usedne zpěvák, textař, karikaturista a autor kreslených
00:00:48 vtipů o pytlákovi Říhovi HONZA VYČÍTAL.
00:00:55 Jejich kapitánem bude pro dnešek SANDRA POGODOVÁ. -Dobrý večer.
00:01:01 -V týmu MICHALA DLOUHÉHO usednou 2 specialisté, kteří nám,
00:01:05 každý svým vlastním způsobem, vidí doslova až do žaludku.
00:01:09 Internista, onkolog a hematolog profesor PAVEL KLENER. (POTLESK)
00:01:16 A odbornice na partnerské vztahy, sexuoložka LAURA JANÁČKOVÁ.
00:01:24 Prosím, přivítejte našeho šarmantního moderátora.
00:01:28 Svým elegantním krokem přichází nesmlouvavý rozhodčí IGOR BAREŠ!
00:01:35 POTLESK, VÝKŘIKY
00:01:40 -Dobrý večer, milé dámy, vážení pánové, dobrý večer i vám,
00:01:44 divákům u televizních obrazovek.
00:01:46 Vítejte při sledování dalšího dílu zábavné TV soutěžní hry s názvem
00:01:50 COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:01:53 I dnes uslyšíte řadu neuvěřitelných pravd a uvěřitelných lží.
00:01:57 Ostatně víte, co je nejběžnější lež, kterou každý z nás používá
00:02:01 několikrát denně?
00:02:03 Nečekejte nic pikantního. Je to prostá věta: Mám se dobře.
00:02:09 Dnes se, jako vždy, každý z týmu bude snažit usilovně přesvědčit
00:02:13 své protivníky, že právě jejich tvrzení jsou zcela pravdivá.
00:02:17 A protože i my se tady máme dnes docela dobře, není důvod,
00:02:21 proč se nepustit rovnou do 1. kola. Nese název: Z MÉHO ŽIVOTA.
00:02:26 Na kartičkách před sebou mají hosté spoustu svých neuvěřitelných pravd
00:02:30 a uvěřitelných lží.
00:02:31 Oba týmy se postupně budou trefně zvolenými otázkami snažit odhalit,
00:02:36 jestli je tvrzení jejich protihráčů pravdivá, nebo zda se jedná o lež.
00:02:41 Začíná pan profesor Milan Knížák.
00:02:45 -Zatkli mě společně s Robertem De Niro.
00:02:50 -Tenhle film jsem asi neviděl.
-Mě by zajímalo, proč vás pustili?
00:02:55 -To se musíte zeptat amerických úředníků v Portoriku.
00:03:00 -A bylo to kvůli nějaké ženě?
00:03:02 -Bylo to kvůli balíčku takový zvláštní trávy.
00:03:05 -Oj, takže umění? SMÍCH PUBLIKA
00:03:11 -Tak to bude pravda.
00:03:13 -S Robertem De Nirem?-Ano.
-Vy jste přátelé?-Ne.
00:03:19 To bylo jinak. My jsme byli na takovém opuštěném ostrově,
00:03:23 seděli jsme tam, přišli policajti, a protože jsme nevypadali dobře,
00:03:28 tak nás sebrali a prohlíželi.
00:03:30 Prohlíželi mi tašku, já jsem si tam dal na dno škeble.
00:03:36 A protože to chvilku trvalo, tak strašně páchly,
00:03:40 takže oni to odmítli prohlížet a propustili nás.
00:03:44 Tak jsme seděli, čekáme na letadlo, najednou ti policajti
00:03:48 přišli znovu a sebrali nás.
00:03:50 To proto, že našli pod stolem balíček tý trávy,
00:03:54 který tam upustil právě Robert.
00:03:57 -Aha. A lžete často?
-Já lžu permanentně.
00:04:01 -Jo takhle, děkuji. SMÍCH, POTLESK
00:04:09 Takže myslím, že můžeme zkusit - a závěrečná odpověď byla
00:04:13 vyčerpávající, pane profesore, co myslíte, jak se k tomu stavíte?
00:04:18 -No, já myslím, že to je lež.
-Já si to taky myslím.
00:04:21 Když tam nebyly ty ženský, tak je to lež.
00:04:24 -Vzhledem k tomu, že mám právo veta, tak já bych zkusil risknout
00:04:29 a já za náš tým rozhodnu, že je to pravda.
00:04:34 -Ach, pane profesore, řekněte nám, je to pravda, nebo lež?
00:04:38 -Je to pravda.
00:04:41 -Jo! Máme bod.
-Dobrý.
00:04:49 -Mockrát děkujeme, teď jsme se dozvěděli, že se jedná opravdu
00:04:53 o pravdu a já předám slovo panu profesoru Klenerovi.
00:04:56 -Celou noc jsem byl zamčený na ministerstvu zdravotnictví.
00:05:00 -Aha, chápu, tak to jste chtěl po nich peníze na novou kliniku.
00:05:04 Předávám slovo panu Vyčítalovi.
00:05:07 Co si myslíte o tvrzení pana prof. Klenera,
00:05:10 je to pravda, nebo lež?
00:05:11 -Já si myslím, že to je pravda.
00:05:14 Já jsem každou chvíli někde zamčenej, ve výtahu...
00:05:18 -Proč vás tam zamkli?
00:05:21 -To bylo v době, kdy jsem byl ministrem a pustil jsem sekretářku
00:05:24 dřív domů.
00:05:26 Jenže ona ze zvyku zamkla kancelář, nechala klíč v zámku,
00:05:31 já jsem tam měl jen 2 telefony.
00:05:34 Jeden byl ustřižený, ten byl tehdy na ústřední výbor,
00:05:37 druhý byl na sekretářku, ale neměl jsem tam telefonní seznam.
00:05:43 Nevěděl jsem, kam mám zavolat, tak jsem otevřel okno a čekal,
00:05:48 až půjde někdo po dvoře. A on zrovna nikdo nešel!
00:05:53 Šel tam jeden, já jsem na něj volal haló, ale nebyl jsem osvobozen.
00:05:59 Samozřejmě číslo domu jsem si pamatoval, takže jsem sdělil,
00:06:04 že asi přijdu později.
00:06:06 -Pane profesore, když chcete, aby vám u nás někdo pomohl,
00:06:10 tak nesmíte volat pomoc a haló, musíte volat hoří.
00:06:13 To je jediný, na co Češi reagujou.
00:06:15 -Když tam nikdo nešel, tak by asi nikdo nehasil.
00:06:19 -Prej na ministerstvu můžete volat, co chcete, tam je to jedno.
00:06:23 SMÍCH, POTLESK
00:06:28 Pánové, sesumírejeme si to. Tak co víme?
00:06:31 Sekretářka, úplně zblázněná, zamkla pana profesora vevnitř.
00:06:37 -Ona nebyla zblázněná...
00:06:39 -Neříkejte mi, že když zamknete dveře, tak necháte klíč zvenku.
00:06:43 To ten klíč odnesu, nenechávám ho v zámku.
00:06:46 Proč bych jinak zamykala, kdyby se tam mohl kdokoli dostat?
00:06:50 Další věc, mně přijde zvláštní, že pan profesor zavolal domů paní,
00:06:54 a ona nezavolala ani zámečníka, opravdu ho tam nechala celou noc.
00:06:58 -To není uveřitelný.
-Že jo?
00:07:01 Tak teď se vás zeptám, jak to vidíte?
00:07:03 Pane Vyčítale, myslíte, že to je pravdivá historka?
00:07:07 -Já si myslím, že tam byl.
00:07:09 -Vy jste furt někde zamknutej, už jste to říkal.
00:07:12 (Michal)-My jsme nemluvili o sexu.
00:07:14 -A pane profesore, co vy myslíte?
00:07:16 -Já si myslím, že není možné, aby tam byl celou noc.
00:07:20 Že by tam byl určitou dobu, to ano, ale celá noc, to je neuvěřitelné.
00:07:24 -Rozumím. Takže máme, že věříme, nevěříme, pánové, já mám právo veta
00:07:28 a já za sebe musím říct, že nevěřím, pane profesore,
00:07:31 že by vás tam vaše paní nechala celou noc.
00:07:34 To byste musel provést něco opravdu strašného.
00:07:37 Takže za nás říkáme, že to není pravda.
00:07:41 -Pane profesore, je to pravda, nebo lež? -Je to pravda.
00:07:47 -Co nám budete tvrdit vy, pane Vyčítale?
00:07:49 -Chodil jsem vyzvedávat kocoura do hospody.
00:07:53 -To je pořád lepší, než tam vyzvedávat manželku.
00:07:57 -A nebo odcházet s kočkou.
-Pil pivo?
00:08:00 -On za mnou chodil, i když jsem nechtěl.
00:08:03 Já jsem chodil do tý hospody a on chodil za mnou.
00:08:06 Tak jsem mu tam přines jednou misku s pivem, to jsem neměl dělat.
00:08:11 A když jsem z tý hospody, tak jsem ho musel vzít do chlebníku
00:08:15 a odnést domů, protože nebyl schopnej jít.
00:08:18 -Že už byl tak ožralej, jo, jo, jo.
-A pil desítku nebo dvanáctku?
00:08:24 -Ne, dvanáctku. Já jsem na něm nešetřil.
00:08:32 -No, co si myslíme?
-Že je to pravda.-Opravdu?
00:08:38 Vám se líběj pohádky, co? Pane profesore?
00:08:41 -Já myslím taky, že je to pravda.
-Jo? No, trošku se bojím.
00:08:48 Ale já vám dám tentokrát zapravdu, ať zkusíme taky tu druhou stranu,
00:08:53 a za náš tým říkáme, že je to pravda.
00:08:55 -Honzo Vyčítale, jak je to s tím chlastacím kocourem?
00:08:59 -Není to pravda. Je to lež.
00:09:06 -Takže tady není už potřeba nic dodávat.
00:09:09 Předávám slovo paní Lauře Janáčkové. Jaké je vaše tvrzení?
00:09:12 -Měla jsem klienta s hodně nízkým sebevědomím, který poté kandidoval
00:09:17 na prezidenta České republiky.
00:09:20 -Pánové, klient s nízkým sebevědomím kandidující
00:09:23 na prezidenta...
00:09:25 -Takovejch je většina, tak já bych tomu věřil.
00:09:32 -On už sám přišel s tím problémem, že si myslí,
00:09:35 že má nízké sebevědomí?
00:09:37 -Oni na to muži přijdou, protože u mužů sebevědomí
00:09:39 je dost často spojené s poruchou erekce. Takže on na to přišel.
00:09:44 -Rozumím, takže ve skutečnosti přišel s poruchami erekce.
00:09:47 -A tím se mu snížilo sebevědomí.
00:09:49 -Ano, my se na to jméno dostaneme, nebojte, to zjistíme.
00:09:53 -Tak se mu snížilo sebevědomí, že kandiduje jenom na prezidenta.
00:09:57 -Vždycky, když má někdo poruchu, nějakou sexuální dysfunkci...
00:10:01 -Ne, já nevím, takže já...
00:10:04 -Tak on si to kompenzuje něčím jiným. Tak jako někteří si to
00:10:08 kompenzují třeba politikou.
00:10:10 Tím, že jsou úspěšní v jiných oborech.
00:10:12 -Nemáte poruchu erekce?
-Se mnou nikdo nikdy.
00:10:19 -A co jste mu předepsala?
-Viagru.
00:10:22 SMÍCH, POTLESK
00:10:25 Že bysme to poznali, když někdo z těch kandidátů
00:10:28 by byl extrémně klidnej při těch debatách, tak to je on.
00:10:32 -Ne, to se musíte koukat úplně jinam.
00:10:35 -No jo, oni seděj u stolků, to já už v televizi neuvidím,
00:10:39 že dole už to funguje, rozumíte?
00:10:48 -Tohle byla docela hezká tečka za vaším pátráním, zkuste říct,
00:10:52 jestli je to pravda, nebo lež?
00:10:54 -Tak, pánové, je tahle historka uvěřitelná?-Já bych tomu věřil.
00:10:58 -Vy taky věříte všemu, to je neuvěřitelný.
00:11:02 Co vy, pane profesore?
-Já bych tomu taky věřil.
00:11:05 Jak znám ty kandidáty, tak bych tomu naprosto věřil.
00:11:08 -Já myslím, že vím, kterej to je!
-Je jich několik.
00:11:14 POTLESK
00:11:20 -Já za sebe musím říct, že mně se ta historka tak moc líbí,
00:11:24 že já jí budu věřit taky.
00:11:26 Takže my za nás říkáme, že to je pravda.
00:11:29 -Je to pravda, paní Janáčková?
-Není to pravda.
00:11:34 -Přátelé, tohle bylo 1. kolo. Vyhrává tým Michala Dlouhého.
00:11:44 2. kolo má název PŘEDMĚT.
00:11:46 Někteří z našich hostů si přinesli své oblíbené maličkosti,
00:11:50 jiným jsme něco připravili sami.
00:11:53 O to zajímavější bude sledovat, jaké tvrzení
00:11:56 nám o těch předmětech předestřou.
00:11:59 Uhádnout pravdu není nic, co bych jejím protivníkům záviděl.
00:12:03 Prosím pana profesora Milana Knížáka.
00:12:09 -Tak toto je Mao Ce-tungův štětec.
-Koho?-Mao Ce-tunga. Mao Ce-tung.
00:12:15 -Mao Ce-tung. Vy myslíte toho autora obrazu zkázy
00:12:19 zvaného kulturní revoluce.
-Ano. Přesně toho známého malíře.
00:12:24 -Kdy jste mu ho štípnul?
00:12:26 -Prej kdy jste mu ho štípnul...
00:12:29 -Já jsem ho čirou náhodou dostal od jeho šoféra.
00:12:33 Mao Ce-tung totiž měl takovou vlastnost, že v autě psal.
00:12:37 Oni nemalují štětcem, oni píšou.
00:12:40 Je zvláštní, samozřejmě nevím proč, psal na takové velké papíry,
00:12:46 které musel mít v autě vždycky připravené.
00:12:48 A o to se staral jeho šofér.
00:12:50 A on maloval a ten šofér, kterého jsem já potkal
00:12:53 při nějaké příležitosti po mnoha letech, měl sbírku maličkostí,
00:12:58 které potom Mao Ce-tungovi zbyly. A já jsem měl velké štěstí.
00:13:04 Já jsem k tomu přišel jak slepej k houslím.
00:13:07 Já jsem jako ředitel Národní galerie otevíral v Národní galerii
00:13:11 v Pekingu výstavu České plastiky.
00:13:13 A při té příležitosti tam přišel, já jsem si dal na klopu odznak
00:13:18 Mao Ce-tunga - ty se prodávají všude, tak jsem si ho dal.
00:13:22 A po tom zahájení ke mně přišel takovej člověk, říká,
00:13:25 proč tam máte Mao Ce-tunga, když věděl, že jsem z ČR,
00:13:29 odněkud z Evropy.
00:13:32 A já říkám, že postava Mao Ce-tunga byla zajímavá, já jsem mu neříkal,
00:13:36 že to tam mám z recese.
00:13:38 A jelikož věděl, že já jsem malíř, výtvarník, tak mi potom dal štětec.
00:13:44 -Vidíte, já si představím, že si tímhle natřu skříňku,
00:13:48 ale ne že tím napíšu nápis.
00:13:50 -Já si myslím, poněvadž já mám nějaký čínský štětce,
00:13:53 že původně jsou do špičky.
-Tohle je nějakej komunistickej.
00:13:57 -Tenhle už je asi starej, proto ho vyměnil.
00:14:00 Proto ho vyhodil.
00:14:01 On ten šofér měnil ty věci, které ten Mao použil.
00:14:05 Poněvadž jeho povinností bylo údajně se starat o to všechno.
00:14:09 -Já si myslím takhle... štětec...
-On strašně lže, pan Knížák.
00:14:13 -Jo? On byl taky u vás na poradě?
00:14:19 Vy to vlastně nesmíte prozradit, rozumím, vidím to ve vašich očích.
00:14:23 Pane profesore, je to pravda?
-Já myslím, že ne.
00:14:27 -Že ne. Pan Knížák nás začal ještě víc přesvědčovat o tom,
00:14:30 že to je pravda, tudíž začínám pochybovat o tom, že to je pravda.
00:14:35 A tedy se rozhodnu, že to není pravda.
00:14:38 -Tvrdíte, že to je lež?-Ano.
-Pane profesore Knížáku?
00:14:42 -Ne, je to lež.
00:14:50 -Poprosím vás, pane profesore Klenere, co nám budete tvrdit?
00:14:54 A sakra.-Eh!
00:14:57 -To je pacient?
-Ne.-To je Rozárka!
00:15:01 -Je to sova, kterou jsem si vlastnoručně ulovil
00:15:05 a nechal si ji vycpat.
-Tak, Sandro a pánové?
00:15:09 -Teď jsem se zrovna chtěla zeptat, protože kdybyste šel na sovu
00:15:13 s kulovnicí, tak na tom bidýlku sedí maximálně ty drápky.
00:15:17 To víme, že jinak by tam už nebyla.
00:15:19 Čím jste střílel po tý sově, čím jste ji sundal?
00:15:23 -No tak já jsem jenom takovou vzduchovkou vlastně.
00:15:27 -Jo, vzduchovčičkou nějakou, špuntovkou nějakou... Jasně.
00:15:31 A můžu se zeptat, to jste šel v noci, nebo ve dne?
00:15:35 -No v noci, tam bych na ně neviděl, to oni lověj v noci a lítaj,
00:15:39 ale ve dne potom spějí a sedějí klidně na strome.
00:15:43 Ale není to jednoduchý, vám musím říct, ulovit takovou sovu.
00:15:49 -Můžete ji otočit, pane profesore, jak vypadá s očima?
00:15:52 Jestli je v pořádku?-Je smutná.
-Když je vycpaná, tak je to jedno.
00:15:56 -Jo. No ne, že nemá porušený ani okolí těch očí.
00:15:59 -Ale je smutná.
00:16:00 -Tohle je smutná sova? Vy jste výbornej tým tam, opravdu.
00:16:04 -No smutná, já nevím, mně to přijde, jako že je pálená.
00:16:08 SMÍCH A POTLESK
00:16:15 -Tohle bylo inspirováno vlastně mou soví sbírkou, protože já jsem sice
00:16:20 nikdy nechtěl sbírat sovy, ale začalo to nenápadně.
00:16:23 Dostal jsem sovu, někdo si toho všiml, dal mi druhou sovu, třetí.
00:16:27 Já jsem měl 2cm sov celou velkou sbírku, a tahle tomu vévodila.
00:16:32 -Tak, Sandro a pánové.
-Tak, pánové, co víme?
00:16:37 Že teda pan profesor ji zastřelil nějakou vzduchovkou s brokama,
00:16:42 to ani nevím, jestli to je vůbec možný?
00:16:45 -Existují takový vzduchovky, ale nevěřím tomu.
00:16:48 -Takže za vás můžu říct, že to není uvěřitelná historka?-Ano.
00:16:52 -Pane Vyčítale, co myslíte?
-Není to uvěřitelný, ne.
00:16:55 -Mně přijde taky, že pan profesor není takovejhle surovec.
00:16:58 Že se vyřádí na pacientech, ale sovičky ne.
00:17:01 -Ani pacienta, ale sovu?
-Že? Já si taky myslím.
00:17:05 Tak za nás si myslíme, že ta historka není pravdivá.
00:17:08 -Tvrdíte, že je to lež?
-Ano.
00:17:10 -Pane profesore Klenere, je to lež, nebo pravda?-Je to lež.
00:17:17 -A to bylo tedy 2. kolo.
00:17:24 Pojďme do 3. kola, které nese název HISTORKY Z NATÁČENÍ.
00:17:28 A v něm se nebudeme už věnovat ptákům, ale našim kolegům.
00:17:31 Vyslechneme si od nich neuvěřitelné historky z natáčení
00:17:35 a úkolem našich hostů bude poznat, jestli se jedná o neuvěřitelnou
00:17:40 pravdu, nebo uvěřitelnou lež.
00:17:42 Hádá tým Sandry. Pro ně jsme vybrali klasiku.
00:17:45 Film ŽENU ANI KVĚTINOU NEUHODÍŠ od Zdeňka Podskalského. Ukázka:
00:18:09 Před natáčením této scény nabídl údajně V. Brodský režisérovi
00:18:13 Z. Podskalskému úplatek v podobě petrolejové lampy, které sbíral,
00:18:18 za to, aby nemusel skončit ve vodě. Je to pravda?
00:18:24 -Já jsem takhle jednou natáčela taky, že jsem se musela topit...
00:18:28 -A nahá.
00:18:30 -Bohužel ne.
00:18:34 Nevím, s mojí dokonalou figurou, proč jsem musela mít na sobě
00:18:38 džíny a tenisky, takže jsem šla okamžitě ke dnu jako balvan.
00:18:41 Vím, že to bylo nepříjemný, ale neumím si představit, Míšo,
00:18:44 protože to je taková zásadní věc, že když se skáče do vody,
00:18:47 že by se dal režisér překecat nějakým takovýmhle úplatkem?
00:18:52 -Tam záleží na tom, kdy to točili, víš.
00:18:54 Jestli to bylo v lednu, tak bych nedal petrolejovou lampu,
00:18:58 dal bych klidně auto, abych nemusel do tý vody.
00:19:02 -Rozumím, rozumím... Co myslíte, pánové, věříte tomu?
00:19:06 -Tak jako úplatek, že mu to nabízel, položertem,
00:19:09 polovážně, tomu bych i věřil.
00:19:12 -To neznělo moc přesvědčivě. Takže si nejste úplně jistej.
00:19:16 -Uplácí se vždycky všude, to je jasný.
00:19:19 -To je pravda, ne vždycky to vyjde. Ale já dám na vás, pánové.
00:19:25 Takže já teď dám na své kolegy a my budeme věřit,
00:19:29 že to je pravdivá historka.
00:19:35 -Je to pravda.
00:19:39 -Jé! Jste dobrý. Ještě že jsem na vás dala.
00:19:43 -A my si ještě můžeme pustit důkaz.
00:19:47 -Měl Vlastík upadnout z prkna, který spojovalo břeh s loďkou,
00:19:51 měl upadnout do vody. Přišel za mnou a říkal:
00:19:54 "Když nebudu muset upadnout do vody, tak já ti dám
00:19:58 petrolejovou lampou." A já jsem řekl:
00:20:02 "Tak dobře, Vlastíku, nemusíš padat do vody."
00:20:06 A poprosil jsem rekvizitáře, aby nařízli to prkno.
00:20:10 SMÍCH PUBLIKA
00:20:13 Čili Brodský spad do vody a já měl lampu.
00:20:21 -Na řadě je Michalův tým.
00:20:23 Pojďme se podívat na ukázku z filmu PREZIDENT A ANDĚL.
00:20:55 Je pravda, že Bolek Polívka byl při šroubování žárovky
00:20:59 zasažen el. proudem tak, že se mu spekly dva prsty k sobě?
00:21:07 -Já myslela, že hledal štěnici, a on šrouboval žárovku!(Potlesk)
00:21:14 V každým případě, jestli se mu ty prsty spekly, tak může bejt rád,
00:21:18 že to šrouboval jednou rukou.
00:21:20 Kdyby to šrouboval dvěma, tak by byl úplně vyřízenej, chudák.
00:21:24 -To by musel dát do mikrovlnky.
00:21:26 -No jo, tak rozhodneme se?
-Já myslím, že se rozhodneme.
00:21:32 -Ne?-Ne. -Ne.
-Já jsem teda taky za.
00:21:37 Takže náš tým tvrdí, že to není pravda,
00:21:39 že Bolek si nespekl prsty, když šrouboval žárovku.
00:21:43 -Ale to víte, že je to lež.
00:21:51 To bylo 3. kolo, vyhrává tým Michala Dlouhého!
00:22:00 A následuje závěrečný rozstřel s názvem KDO JE KDO?
00:22:04 A opět budeme hledat pravdu.
00:22:06 Tohoto kola se účastní i naši kapitáni. Začíná Sandra.
00:22:10 -Moje matka mi dala jméno po Sandru Botticellim.
00:22:14 -To se asi nechala inspirovat jeho obrazem Zrození Venuše.
00:22:18 -A kdyby ses narodila, jako chlapeček, což by bylo lepší,
00:22:22 nevíš, jak ses měla jmenovat?
-Ano, Mars.
00:22:25 Mě maminka pojmenovala po obrazu od Botticelliho Mars a Venuše,
00:22:29 který visí v Londýně.
00:22:31 Já jsem se na něj jela i z toho důvodu podívat.
00:22:34 A tam je Venuše a Mars, ale vím, Venuši mi máma...
00:22:39 -Ale tak jste se měla teda jmenovat Venuše.
00:22:42 -No, maminka se trošku bála, že ta Venuše je zavádějící.
00:22:47 My máme v rodině velký nosy, ona se bála, a měla pravdu,
00:22:50 že kdybych se jmenovala Venuše, že by si ze mě děti dělaly legraci.
00:22:55 Tak nakonec zvolila ženskou verzi toho jména Sandro.
00:22:59 -A proč by Venuše nemohla mít velký nos?
00:23:03 -Viděl jste tu Botticelliho Venuši namalovanou? -Viděl.
00:23:07 -Ta má mrcha takovej knoflík, to je konečná! Já to viděla.
00:23:14 -Pardon, když Mars a Venuše, tak ženský rod od Marsu je Marska.
00:23:21 -Co dělá maminka vlastně?
00:23:23 -Moje maminka je vystudovaná dětská psycholožka,
00:23:26 ale vzhledem k tomu, že měla za dítě mě,
00:23:28 tak potom z té práce odešla, měla dost práce se mnou i doma.
00:23:35 -Takhle pravdivě jsem v životě Sandru neviděl mluvit,
00:23:38 takže já si opravdu tentokrát myslím, že to bude pravda.
00:23:42 Co myslíte vy?
-Já bych tomu moc nevěřila.-Ne?
00:23:45 -Já bych tomu věřil.
-Že jo?
00:23:47 Takovýhle vědomosti... hm, ty jsem u Sandry nikdy neviděl.
00:23:51 Já si myslím, jestli můžu za nás tým rozhodnout, že je to výjimka,
00:23:57 ale tentokrát Sandra mluví pravdu.
00:24:03 -Sandro, jak je to?
00:24:04 -Žádná výjimka to není, ano a mluvím pravdu.
00:24:12 -Michale Dlouhý, jaká je tvoje pravda?
00:24:16 -Vyloučili mě ze školky proto, že jsem mlátil děti kyblíkem.
00:24:21 -A lopatičku jsi nepoužíval na mlácení?
00:24:23 Ona se líp držela než ten kyblík.
-Já chtěl kyblík.
00:24:27 -A ty jsi tím mlátil holčičky, to bych u tebe tak předpokládala,
00:24:32 že jsi mlátil holčičky kyblíkem?
-Kdo měl kyblík, toho jsem mlátil.
00:24:36 -Takhle, tobě vadilo, když někdo druhej má taky kyblík?
00:24:40 -Ne, já chtěl kyblík.
00:24:43 -Jo takhle, systém kyblík budu mít jenom já.
00:24:46 -Ne, on jim krad kyblíky, ne?
-Krad jsi ty kyblíky?
00:24:50 -Já jsem chtěl kyblík, tak jsem si ho vzal.
00:24:53 -Tak chtěl kyblík, chtěl jim ho sebrat.
00:24:56 To jsem pochopil správně.
00:24:57 -Co ti na to řekla maminka, když jí řekli důvod,
00:25:00 proč tě vylučujou z tý školky?
00:25:02 -Maminka šla k psychologovi se mnou.
00:25:05 -Já myslela, jestli tě nezmlátila kyblíkem, abys taky viděl,
00:25:08 jaký to je, víš.
00:25:10 -To musel bejt kýbl.
-To musel bejt kýbl, správně.
00:25:13 -A nemusela by to bejt psycholožka, aby to udělala.
00:25:16 -Ještě mi řekni, když jsi potom tím kyblíkem mlátil, plechovej kyblík,
00:25:21 zůstaly tam nějaký otisky od hlav?
00:25:24 -To jsem nezkoumal. Mně šlo o kyblík.
00:25:27 -Mně se to nezdá.
-Přijde vám to neuvěřitelný.
00:25:31 -To vyloučení se mi nezdá. Kyblíkování beru, to jo...
00:25:34 -Taky to, že by Michal někoho zmlátil, to si taky umím
00:25:38 představit, ale tím kyblíčkem?
00:25:41 Pane Vyčítale, myslíte, že to je uvěřitelný,
00:25:43 že Míšu vyloučili ze školky kvůli tomu, že mlátil děti kyblíkem?
00:25:47 -Jak na něj koukám, tak jo.
-Vy taky věříte všemu.
00:25:51 SMÍCH, POTLESK
00:25:56 -Pane profesore, co vy?
00:25:58 Zapátrejte ve svém mládí, jestli to je možný?
00:26:01 -Tak kyblíkování mi připadá naprosto normální,
00:26:04 ale to vyhazování přece jenom není úplně reálný.
00:26:07 Já bych se spíš přikláněl k ne, ale váhám. -Nevěříme, že? Asi.
00:26:13 -Já věřím.-No tak vás se ani ptát nebudu.-Já nevěřím.
00:26:18 -Tak já se teď přikloním k panu profesorovi.
00:26:21 My si myslíme, že to je lež.
00:26:23 -Tak, Michale, řekni nám, jak to bylo s kyblíkem?
00:26:26 -Byl to jeden z argumentů, proč jsem byl vyloučen ze školky.
00:26:30 Byl tak popsanej v průvodním dopise. Tedy je to pravda.
00:26:39 -To byl dnešní díl, přátelé, pořadu COPAK BYCH VÁM LHAL?
00:26:43 Zvítězil tým Michala Dlouhého!
00:26:51 Děkujeme našim kapitánům, děkujeme našim hostům,
00:26:54 děkujeme vám za vstřícnost a těším se s vámi
00:26:57 na shledanou příště. A pamatujte: Copak bych vám lhal?
00:27:02 SKRYTÉ TITULKY: Simona Sedmihorská Česká televize, 2012
